Romeoa Julie patří mezi nejznámější romantické příběhy. Většina lidí tuto tragédii zná, přestože knihu nečetla. Tím se ale ochuzují právě o jedinečnost tohoto příběhu, která vynikne jen při soustředěném čtení. Přestože se jedná o divadelní hru starou několik staletí, nepředpokládá se, že by v nejbližší době upadla v zapomnění.
V příběhu KONEC BABIŠE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel --.
Babiš zasel myšlenku změny vedení a ztělesňuje touhu lidí, kteří si přejí lepší budoucnost. Myšlenka a touha tolika lidí se do vězení zavřít nedá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Fuko.
Teď už je to jedno jestli ANO povede Babiš nebo Stropnický. ANO dalo jasně najevo, jak to vypadá, když se stát řídí jako firma - lepší výběr daní, férový přístup, stavba dálnic, atd. To oslovilo hodně lidí, kteří se na ANO přilepili a teď ho povedou k transformaci na politickou stranu. Mít politické hnutí svázané pouze s jednou osobou zakladatele se ukazuje jako nebezpečné pro hnutí i pro osobu samotnou. V současné předvolební době se ukazují konkurenti ANO ve svém pravém světle a očividně dávají najevo svou snahu zničit konkurenta namísto zájmu o voliče.
Tragédie Romeoa Julie je divadelní hrou, a proto je psána v jednotlivých promluvách. V závorkách, případně kurzívou (záleží na překladu) je zachyceno jednání herců. Jedná se o renesanční dílo, které je bez náboženských motivů. Dokonce se zde objevují i sexuální narážky, které mohou působit humorně. Tragédie Romeoa Julie je psána často nerýmovaným veršem složených z jambických stop. Hra Romeoa Julie je zcela v souladu se svým divadelním žánrem: tragédií. Přesto se v ní objevuje humor, jedná se převážně o slovní humor. Přestože se jedná o renesanční dílo, postava Julie působí mírně emancipovaně v tom, že si dovolí vzdorovat přání své rodiny a mít vlastní názor. Tato divadelní hra se zaměřuje na stále aktuální téma nenávisti mezi lidmi a jejím vlivem na život všech lidí v okolí. Neustálá aktuálnost příběhu je jistě jedním z důvodů, proč se tato Shakespearova tragédie čte i po tolika staletích.
V naší poradně s názvem PEVNÁ MEZERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den,
pro zobrazení v mobilu bych potřeboval vědět jak se píše pevná mezera v adresách.
Níže jsem vybral jsem několik fiktivních adres, které mají různé formáty, bylo by možné mi poradit kam napsat pevnou a kam normální mezeru?
Díky!
1. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1
2. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1 - Staré Město
3. Celetná 1, 110 00 Praha - Staré Město
4. Hlavní 104, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
1. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1
2. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1 - Staré Město
3. Celetná 1, 110 00 Praha - Staré Město
4. Hlavní 104, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě
William Shakespeare je typickým autorem renesanční literatury. Jeho díla jsou světského rázu bez náboženských motivů, které byly pro předcházející období typické. Jeho dramata jsou psána veršem, který ale není vždy rýmovaný. Verše působí bez rytmu a měly by se přednášet s důrazem na druhé slabice. Shakespeare začínal jako většina autorů tradičním jazykem, postupně si ale utvořil vlastní styl, který je kompromisem mezi tradičním a volným stylem.
SHAKESPEAROVA DÍLA:
Antonius a Kleopatra – tragédie
Bouře - romance
Coriolanus – tragédie
Cymbelín - romance
Dobrý konec vše napraví - komedie
Dva šlechtici z Verony - komedie
Dva vznešení příbuzní – romance (autor i John Fletcher)
Fénix a hrdlička – báseň
Hamlet - tragédie
Jak se vám líbí - komedie
Jindřich IV. – historická hra
Jindřich V. – historická hra
Jindřich VI. – historická hra
Jindřich VIII. – historická hra (autor i John Fletcher)
Přesné datum narození Williama Shakespeara není známé, jisté je jen, že pokřtěn byl 26. dubna roku 1564 ve Stratfordu nad Avonem. Jeho otec pracoval jako rukavičkář, současně byl také radním ve městě. Jeho matka byla dcerou velkostatkáře. Ve Stratfordu také vyrůstal. Když mu bylo osmnáct, oženil se s Anne Hathawayovou, s níž měl tři děti. Anne v době svatby bylo 26 let.
O jeho osobním životě není mnoho informací, různí autoři a badatelé mu přisuzují různé osudy.
Někdy v období mezi lety 1585 a 1592 se v Londýně stal celkem úspěšným hercem a spisovatelem. Také byl jedním z vlastníků herecké společnosti Lord Chamberlain´s Men.
Zhruba tři roky před svou smrtí se vrátil zpět do Stratfordu, kde pak zemřel dne 23. dubna 1616.
William Shakespeare se řadí mezi nejvýznamnější světové básníky a dramatiky, jehož díla byla přeložena do většiny hlavních jazyků.
Seznam významných děl:
Antonius a Kleopatra – divadelní hra: tragédie
Bouře – pohádková hra
Cardenio – nedochovaná pohádková hra, kterou napsal společně s autorem J. Fletcherem
Coriolanus – divadelní hra: tragédie
Cymbelín - pohádková hra
Dobrý konec vše napraví – divadelní hra: komedie
Dva šlechtici z Verony – divadelní hra: komedie
Dva vznešení příbuzní – pohádková hra, kterou napsal společně s autorem J. Fletcherem
Fénix a hrdlička – sbírka básní
Hamlet – divadelní hra: tragédie
Jak se vám líbí – divadelní hra: komedie
Jindřich IV. – historická hra
Jindřich V. – historická hra
Jindřich VI. – historická hra
Jindřich VIII. – historická hra, kterou napsal společně s autorem J. Fletcherem
Julius Caesar – divadelní hra: tragédie
Komedie plná omylů – divadelní hra: komedie
Král John – historická hra
Král Lear – divadelní hra: tragédie
Kupec benátský – divadelní hra: komedie
Macbeth – divadelní hra: tragédie
Marná lásky snaha – divadelní hra: komedie
Mnoho povyku pro nic – divadelní hra: komedie
Nářek milenčin – sbírka básní
Něco za něco – divadelní hra: komedie
Othello – divadelní hra: tragédie
Perikles – pohádková hra
Richard II. – historická hra
Richard III. – historická hra
Romeoa Julie – divadelní hra: tragédie
Sen noci svatojánské – divadelní hra: komedie
Sonety – sbírka básní
Timon Athénský – divadelní hra: tragédie
Titus Andronicus – divadelní hra: tragédie
Troilus a Kressida – divadelní hra: tragédie
Vášnivý poutník – sbírka básní
Večer tříkrálový – divadelní hra: komedie
Venuše a Adonis – sbírka básní
Veselé paničky windsorské – divadelní hra: komedie
Zimní pohádka – pohádková hra
Zkrocení zlé ženy – divadelní hra: komedie
Znásilnění Lukrecie – sbírka básní
Díla, u nichž není Shakespearovo autorství jisté
Edward III. – historická hra, kterou měl Shakespeare napsat společně s T. Kydem
Locrine – tragédie
Londýnský marnotratník – komedie
Merlinovo narození – komedie, kterou měl Shakespeare napsat společně s W. Rowleym
Sir John Oldcastle – historická hra
Sir Thomas More – historická hra, kterou měl Shakespeare napsat společně s T. Dekkerem, T. Heywoodem, A. Mundayem a H. Chettlem
V příběhu ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Einšpiglová.
Vážený pane premiére,
jsme v pronájmu v nebytových prostorách u společnosti Residomo s.r.o. Ostrava, název naší provozovny je Mléčná jídelna Astra, od 14.3. 2020 je náš provoz dle rozhodnutí vlády uzavřen. Z jednání vlády ze dne 15.3. 2020 bylo rozhodnuto, že od 27.4. 2020 budou otevřeny obchody a provozovny do 200m, my bychom do té skupiny také spadyli se svými 170m, avšak jsme zařazeni až do páté skupiny s otevřením od 8.6. 2020, protože jsme zařazeni do resturačních služeb.Naše provozovna má pultové zařízení a vitriny ve kterých chladíme své vyrobené lahůdkářské výrovky, jako jsou chlebíčky, saláty a aspiky, také nám dodávají zákusky, prodáváme nealko, cukrovinky, mouky, cukry a ostatní zboží.Naše výrobky bychom prodávali balené v hygienických nevrátných obalech. Máme na provozovně 6 stolů, které bychom dali do rohu a zakázali pozezení a zdržovat se na provozovně, tedy prodej by byl podobný jako v uzeninách, nebo prodejnách potravin. Zaměstnáváme 10 osob, které jsme nepropustili a zapojili jsme se do programu Antivirus, protože jsme právnická osoba. Nerozummíme tomu, proč jsme zařazeni až do poslední skupiny, nejsme klasiská restaurace, kde by se mohlo zdržovat větší množství osob, považujeme tuto situaci za likvidační a diskriminační, velké hobbymarkety byly otevřeny před velikonocemi, osobně jsem byla v Hornbachu, musela jsem odejít, protože se tam tlačilo velké množství lidí.
Za pronájem nebytových prostor platíme Residomu měsíčně 68 690,-Kč, zatím také nevíme, zda Resimomo poskytne odpuštění nájmu.
Věřím, že své stanovisko přehodnotíte a spustíte takové provozy, jako jsou malé bufety bez posezení mnohem dříve než 8.6. 2020.
Anna Einšpiglová
Mléčná jídelna Astra, v.o.s. Hlavní tř. 705
Ostrava-Poruba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel L.Králíková.
díky že zustanete, přejí hodně zdraví a hodně sil v další práci pro český národ, moc Vás potřebujeme, děkuji Králíková
ESCALUS: veronský vévoda: Vévoda v příběhu působí jako neutrální postava, nepřiklání se na stranu ani jednoho z rodů. Jeho samotného nepřátelský svár několikrát zasáhne ztrátou příbuzných. Pokusí se jej vyřešit zákazem bojů. V příběhu působí jako spravedlivý a moudrý vládce města, který se nenechá ovlivnit ve svém rozhodnutí ani osobní ztrátou. Je rád, že se nepřátelství mezi Monteky a Kapulety vyřešilo, ale mrzí ho způsob řešení.
MERKUCIO: šlechtic, příbuzný vévody a přítel Romea: Merkucio je jedním z nejlepších přátel Romea. Merkucio v příběhu působí jak prudký a výbušný mladík, který se neváhá chopit zbraně, aby pomstil čest svého přítele. Zároveň nenávidí Kapulety a nenechá si ujít příležitost se s nimi pustit do slovní, či i fyzické půtky. Merkucio se vyžívá v dlouhých promluvách často o ničem. Zároveň ale mohou působit jeho promluvy vtipně, například jeho konverzace s Juliinou chůvou. Merkucio nakonec doplatí na sváry mezi oběma rody.
PARIS: příbuzný vévody: Paris od začátku příběhu vystupuje jako nápadník Julie. Snaží se přemluvit Kapuleta, aby mu ji dal za ženu. Na jejím věku nevidí nic špatného. Nevadí mu, že je tak mladá. Julii má pravděpodobně opravdu rád a po její smrti, ji chce navštěvovat na hřbitově a v závěru si přeje zemřít po jejím boku. Paris doplatí na to, že se snaží bránit Juliinu (Kapuletovu) hrobku. Kdyby byl ochotný vyslechnout Romea a nereagoval tak prudce, mohl příběh v jeho případě dopadnout jinak.
MONTEK: otec Romea: Montek působí v příběhu jako starý muž, kterého také trápí svár mezi jeho a Kapuletovou rodinou. Zároveň je ale ochotný bránit čest své rodiny. Má velmi rád svého syna a trápí ho, když vidí, že je Romeo nešťastný.
PANÍ MONTEKOVÁ: matka Romea: Paní Monteková není v příběhu příliš výraznou postavou. I paní Monteková miluje svého syna a chce, aby byl šťastný.
ROMEO: Syn Monteka a hlavní hrdina: Romeo je mladý muž, který na začátku příběhu působí jako zoufalý mladík, který je nešťastně zamilován. V neopětované lásce se nějakou dobu utápí a má pocit, že již nikdy nikoho nebude milovat. Když se ale setká s Julií, je první láska lehce zapomenuta, takže Romeo působí mírně nestále. Jeho vztah s Julií postupuje ale velmi rychle. Romeo se nebojí vyznání svých citů. Romeo je ve městě známý jako hodný, mladý muž. Zároveň se ale mladý Montek snaží nezapojovat do sporů mezi rody. Když ale zemře jeden z jeho nejlepších přátel, pomstí se jeho vrahovi. Přestože pak svého činu lituje. Jeho lásku k Julii staví i nad svůj život.
BENVOLIO: Romeův bratranec a přítel: Benvolio v příběhu působí jako rozumný mladík, který ví, že fyzické řešení sporů není vždy správným řešením. Benvolio má důvěru vévody, který věří pravdivosti jeho slov.
KAPULET: otec Julie: Pan Kapulet je hlava rodiny Kapuletů, proto se ho spory mezi rody úzce dotýkají. I on ochotně brání čest své rodiny, zároveň má ale sporů dost. Když Romeo přijde nepozván do jeho domu, nevyhodí ho, věří, že se Romeo bude chovat, jak má. Pan Kapulet se projeví jako milující, ale zároveň tvrdý otec, který nesnese dceřin odpor. Když se domnívá, že jeho dcera zemřela, velmi se trápí.
PANÍ KAPULETOVÁ: matka Julie: Paní Kapuletová prožívá spor mezi Monteky a Kapulety více než její manžel. Když je zabit její milovaný synovec, chce se pomstít. Hodlá najmout někoho, kdo by Romea sprovodil ze světa. Velmi si přeje, aby se její dcera dobře vdala, vůbec jí nevadí, že Julii je teprve třináct let. Líbí se jí představa, že se její dcera vdá za hezkého a mladého šlechtice.
TYBALT: bratranec Julie: Tybalt působí jako velmi prchlivý a výbušný mladík, který hledá jakoukoliv záminku k boji s Monteky. Těžce nese, že musí poslechnout svého strýce a nevyužít dokonalou záminku. Tybalt si svou smrt způsobí sám.
JULIE: hlavní hrdinka: Julie je velmi mladá dívka, která se ještě netouží vdávat. Svůj názor změní, až když se seznámí s Romeem. Julie velmi miluje své rodiče a rodinu, ale Romea miluje více. Julie se postaví rozhodnutí rodičů, když si odmítne vzít Parise. V okamžiku, kdy zemře Tybalt, v ní bojují dva city, lítost nad bratrancem a lítost nad manželem. Julie raději volí smrt než život bez Romea.
CHŮVA: vychovatelka Julie: Chůva vychovává Julii od malička, když zemřela její vlastní dcera. Chůva je velmi výřečná a dokáže vést dlouhé monology. Je jasné, že má v rodině Kapuletů zvláštní postavení. Velmi miluje mladou Julii a je na ní pyšná. Zná Juliino tajemství, přesto ho neprozradí. Zároveň pro ni Juliin tajný sňatek nemá takový význam, nevadilo by ji, kdyby se Julie vdala podruhé za Parise.
OTEC LORENZO: mnich: Otec Lorenzo zná Romeovo tajemství o neopětované lásce. Je rád, že se Romeo zamiloval do Julie. Velmi si přeje, aby skončilo nepřátelství mezi rodinami. Snaží se toho dosáhnout různými způsoby, je ochoten se uchýlit i ke klamstvu.
Shakespearovou nejznámější divadelní hrou je tragédie Romeoa Julie, kterou Shakespeare publikoval v roce 1595. Hlavními motivy této tragédie jsou nesmiřitelné nepřátelství a osudová láska. Hra je psána v promluvách, některé jsou místy velmi dlouhé. Konverzace mezi některými aktéry je plná slovního humoru, vtipů a dvojsmyslů. Hlavními postavami jsou velmi mladí lidé Romeoa Julie, jejich rodiče Montekové a Kapuleti, Juliin bratranec Tybalt, otec Vavřinec, Juliina chůva, místní vévoda veronský a jeho příbuzný Paris a Romeovi přátelé. Příběh je napsán v pěti jednáních, která se skládají z několika výstupů, a odehrává se převážně v italské Veroně.
Tragédie začíná prologem, který vypráví chorus, ten shrne hlavní děj příběhu. První jednání začíná setkáním sluhů Monteků a Kapuletů, kteří se vzájemně snaží vyprovokovat k souboji. Do hádky přichází také Kapulet a Montek a i oni se ženou do sporu. Rozčilený veronský vévoda rozhodne, že bude trestat smrtí porušení jeho zákazu soubojů mezi rodinami Montekových a Kapuletových. Benvolio Montekovi popravdě vypoví, jak se vše odehrálo. Když většina aktérů odejde, přijde Romeo a společně s Benvoliem řeší jeho trápení s láskou. Romeo je totiž zamilován do starší dívky Rosaliny, která se má stát jeptiškou. Romeo se tím trápením užírá. Mezitím Paris žádá Kapuleta o ruku jeho dcery Julie, Kapulet ale z žádosti není nadšený, protože mu Julie přijde ještě na svatbu mladá. Kapulet pak pošle sluhu se seznamem hostů na jeho ples. Sluha ale neumí číst, a tak požádá Romea a Benvolia, které potká, aby mu seznam přečetli. Ti tak učiní a rozhodnou se, že na ten maškarní ples také zajdou. U Kapuletů mezitím vede matka s Julií rozhovor o Parisovi a chůva jim při tom hlasitě asistuje. Zřetelně se projevuje její upovídaná povaha. Na vše má vlastní názor a dává ho jasně znát. Julie odsouhlasí matce, že se bude snažit mít se k Parisovi.
Večer ke Kapuletovým přichází Romeo s Benvoliem a Merkuciem. Oba Romeovi přátelé se velmi těší na ples, jak se budou bavit. Romeo tam jde ale jen proto, aby viděl Rosalinu. Kapulet mezitím vítá nově příchozí, když v tom Romeo spatří Julii a žádá sluhu, aby mu sdělil, kdo je ta krásná dívka, ten ale Julii nepozná. Romeo se do ní hned zamiluje. Jeho tichý monolog ale vyslechne vznětlivý Tybalt, který ho po hlase pozná a chce si to s ním vyřešit soubojem. Juliin otec mu to ale rozmluví, souboj si nepřeje, navíc mu přítomnost Romea na plese nevadí. Vidí totiž, že se Romeo chová vzorně a nikomu nepřekáží. Tybalt je i přesto uražený a raději z plesu odchází. Romeo se mezitím dává do tance s Julií, která se neznámý mladík také velmi líbí. Dokonce dojde i na několik polibků. Až v závěru večera se Romeo dovídá, že jeho vyvolenou je dcera nepřítele. Stejně tak této pravdě musí čelit i sama Julie. Nešťastný Romeo odchází, ale v průběhu večera se ke Kapuletovým znovu vrací. Vkrade se totiž do jejich zahrad, kde pozoruje Julii, která stojí na balkoně a vede monolog o své lásce k Romeovi. Nadšený Romeo vystupuje ze stínu a také se Julii vyznává ze své lásky. Tu trochu mrzí, že jí slyšel, protože se nehodí, aby dívka dávala najevo lásku jako první. Romeo je ale rád, že je to oboustranný cit. Oba milenci se dohodnou, že se následující den vezmou, Romeo vše hodlá zařídit, Julie k němu druhý den pošle chůvu, aby věděla, kdy a kde ke sňatku dojde. Jedná se o nejznámější balkónovou scénu. Romeo se pak vydá za bratrem Vavřincem, který je nejdříve velmi překvapený, jak rychle Romea přešla láska k Rosalině. Nakonec ale vidí na lásce mladých milenců samá pozitiva, domnívá se, že by to oba znepřátelené rody mohlo usmířit.
Ráno se na ulici setkává Benvolio s Merkuciem a diskutují o tom, že Tybalt poslal k Romeovi dopis s vyzváním k souboji za včerejší urážku. V tom přichází Romeo. Oba přátelé jsou velmi překvapení, jak je veselý, když ho včera viděli naposled, utápěl se v depresích. Na scénu přichází také Juliina chůva se sluhou Petrem. Merkucio se s chůvou pustí do slovní přestřelky. Chůva se po dlouhém rozhovoru doví vše, co potřebuje, a vydává se zpět za Julií. Julie mezitím napjatě čeká na její návrat. Když chůva přijde, tak se z ní snaží vymámit informace. Chůva ji nakonec prozradí, kdy a kde svatba proběhne. Julie je nadšená a vydá se na obřad. Krátce po jejich svatbě se Merkucio a Benvolio procházejí po ulicích, kde také potkají Tybalta, který je v bojovné náladě, a tak je provokuje. Schyluje se ke konfliktu, když v tom přichází pozitivně naladěný Romeo. Tybalt se ho snaží vyprovokovat, ale Romeo se nedá. Snaží se mu vysvětlit, že ho má svým způsobem rád, ale Tybalt to odmítá chápat. Neustále Romea uráží, až to Merkucio nevydrží a dojde k souboji. Romeo se snaží boj zastavit, ale Tybalt využije Merkuciovy nepozornosti a bodne ho. Merkucio umírá. Romeo zdrcený smrtí přítele se vydává za Tybaltem a zabije ho. Poté musí prchnout, protože ví, že by ho veronský vévoda nechal popravit. O smrti Merkucia a Tybalta se dovídají Montekové, Kapuleti i vévoda. Benvolio vypoví, jak se vše událo a vévoda odsoudí Romea k vyhnanství z Verony. To ale Kapuletům nestačí, chtějí se Romeovi pomstít. Chůva se vydává za Julií informovat jí o smrti jejího oblíbeného bratrance, ale podá to velmi chaoticky, a proto se Julie domnívá, že zemřel Romeo a má pocit, že jí žalem pukne srdce. Chůva ji ale vyvede z jejího omylu. Julie se uklidní, přestože ji mrzí, že zemřel Tybalt. Pak ale zjistí, že je Romeo za trest vyhnán z Verony a přijde ji, že je to téměř rozsudek smrti. Chůva, která Julii velmi miluje, se vydá za Romeem, který se ukrývá u bratra Vavřince. Romeo si přeje prožít s Julií jejich svatební noc. To se také stane, když za ní přijde v noci. K ránu ji ale musí opustit, odjíždí do Mantovy. Ten samý večer přijde ke Kapuletovým Paris, aby jim vyjádřil upřímnou soustrast. S Kapuletem se dohodnou, že si Paris přeci jen vezme Julii, a to velmi brzo. Paní Kapuletová se vydá za Julií, aby jí to sdělila, ta z toho panikaří, protože je již vdaná, ale rodiče to neví. Chůva se jí snaží přesvědčit, aby to nikomu neříkala a vzala si Parise, který je podle chůvy lepším mužem. Julie to odmítá, ale před chůvou se přetvařuje a předstírá, že si ho chce vzít. Vydává se za bratrem Vavřincem a žádá ho o radu. Ten přijde na řešení, dá jí extrakt z bylin, který vytváří u člověka stav podobný smrti. Julie tak má předstírat vlastní smrt. Julie se tedy vrací domů, kde předstírá souhlas se svatbou. Její otec i matka jsou velmi šťastní. Bratr Vavřinec mezitím pošle jiného bratra za Romeem s dopisem, kde vše Romeovi vysvětlil a žádal ho, aby Julii osvobodil z hrobky a odvezl ji z Verony. Romeo ale dopis nedostane. Večer před svatbou Julie vypije daný extrakt a upadne do falešné smrti. Tak jí najde chůva, která její smrtí velmi trpí, stejně jako všichni Kapuletovi a mladý Paris. Julie je pohřbená v rodinné hrobce. O její smrti se v Mantově dovídá i Romeo, který se rozhodne také zemřít, a proto si u lékaře koupí prudký jed a odjede zpět do Verony, kde se vydá k hrobce Kapuletů. Tam se ale setkává s Parisem, který donesl Julii květiny. Paris se domnívá, že chce Romeo zneuctít hrob Kapuletových a dojde k zápasu. Paris při něm umírá. Jeho posledním přáním je, aby spočinul vedle Julie, to mu také Romeo splní. Sám vedle jejího těla vypije jed a zemře. V tom okamžiku se probírá i Julie a vidí zemřelého Parise a Romea. Bratr Vavřinec, který jí přišel vysvobodit z hrobky, se jí snaží přesvědčit, aby s ním odešla a uchýlila se do kláštera, Julie to odmítá, a když oba uslyší velký hluk zvenčí, bratr Vavřinec odejde. Julie zůstává v hrobce sama a rozhodne se zemřít vedle milovaného Romea. Pokusí se také otrávit jedem z jeho úst, jed ale nepůsobí, a tak se probodne Romeovou dýkou. Mezitím je venku chycen bratr Vavřinec. Ten společně s Romeovým sluhou vše vysvětlí jak Kapuletovým, tak i panu Montekovi, který zároveň trpí i nad smrtí ženy. Kapuletovým a Montekovi dojde, že jejich nepřátelství způsobilo smrt jejich milovaných dětí a usmíří se. Dohodnou se nakonec, že Montek postaví zlatou sochu pro Julii a Kapulet zase na oplátku nechá postavit zlatou sochu pro Romea. Tak až smrtí jejich nejbližších se usmířily dva nesmiřitelně znepřátelené rody.
Mario a kouzelník je novela z třicátých let devatenáctého století od německého spisovatele Thomase Manna. Dá se označit za novelu politickou, protože na několika stránkách přesně popisuje vliv fašismu na lidi. Pod zdánlivě jednoduchou dějovou linií se skrývá politicko-antifašistický podtext. Celá knížka byla předzvěstí nástupu fašistického režimu, což je naznačeno například všeobecným chováním obyvatel k cizincům a povýšeným sebevědomím Cipolly.
Žánr:
Politická novela
Styl:
Spisovatel si umí dokonale hrát se slovy a skládat opravdu neskutečné věty a souvětí.
Hlavní motivy:
Mussoliniho éra, pobřežní městečko, letní žár. A večer s kouzelníkem, který se ukáže být hypnotizérem a velmi nelidským manipulátorem, který místo pobavení lidi ovládá, zesměšňuje a ponižuje. Tragický konec je pak humánní satisfakcí, zvlášť když situace čím dál více připomíná alegorii.
Hlavní postavy:
Mário – kdysi nejrychlejší číšník v malém italském městečku toužící po krásné Silvestře.
Kouzelník – samolibý „umělec“, vizionář a hybatel osudů.
S pojmem autorství úzce souvisí autorský zákon a ochrana uměleckého či vědeckého díla, jakožto výsledků tvůrčí činnosti. Také u seminárních prací jsou plagiáty přísně postihovány, a to až vyloučením ze studia. Proto doslovné pasáže z literatury důsledně citujte a nezapomínejte uvádět název titulu, autora a další informace.
Hra Romeoa Julie začíná prologem, v němž vystupuje chór, který převypráví příběh dávného nepřátelství veronských rodů Kapuletů a Monteků. Z těchto rodů pocházejí oba hlavní hrdinové. Již z prologu je jasné, jak příběh dopadne.
První jednání
1. scéna
Scéna začíná na veronském náměstí, kde se spolu baví dva sluhové od Kapuletů. Jeden z nich se neustále vychloubá, že až potká Monteky, tak je spráská a jejich ženy znásilní. V tom okamžiku přicházejí sluhové od Monteků. Oba Kapuletovi sluhové vědí, že si ale musí začít Montekové, aby byli v právu. Proto naplánují, jak Monteky vyprovokují. Sluhové se chvíli dohadují a pak tasí zbraně. Boj zastaví Benvolio, ale vytáhne u toho meč. V tu chvíli přichází Tybalt a začne se bít s Benvoliem. Sbíhají se obyvatelé Verony a jsou na oba rody rozzlobeni. Přibíhají i pan Kapulet s paní Kapuletovou a pan Montek s paní Montekovou. Oba muži se také chtějí zapojit do boje. Boj zastaví až vévoda, který rozhodne, že již nesmí dojít k žádnému boji mezi těmito rody pod trestem smrti. Všichni odcházejí a zůstanou jen Montekovi s Benvoliem. Benvolio jim popravdě vypoví, jak začal boj. Paní Monteková se ho také ptá, jestli neviděl Romea. Benvolio přizná, že ho spatřil, jak se o samotě prochází. Montekovi vědí, že je Romeo nešťastný, ale nevědí proč a to je trápí. Benvolio jim slíbí, že od přicházejícího Romea zjistí, co ho trápí. Romeo mu svěří, že je zamilovaný, ale že jeho láska nemá naději, protože se zamiloval do ženy, která složila slib, že bude jeptiškou.
2. scéna
I druhá scéna se odehrává na ulici, kde i Kapulet projevuje zájem o to, aby byl mezi oběma rody mír. Zároveň ho mladý Paris žádá o ruku Julie. Kapulet má ale pocit, že je Julie ještě mladá, je jí teprve třináct let. Nebude ale jejich případné lásce bránit. Zve také Parise na maškarní ples, který pořádá. Seznam hostů dá svému sluhovi, aby pozvané obešel. Sluha ale neumí číst, a tak poprosí přicházejícího Benvolia a Romea, aby mu to přečetli. Ti tak učiní a sami se rozhodnou, že na ples půjdou. Romeo jde hlavně proto, že na plese bude i jeho láska Rosallina.
3. scéna
Paní Kapuletová přichází za Julií, aby s ní vedla vážný rozhovor o svatbě. U rozhovoru zůstává i chůva, která Julii vychovala. Chůva vzpomíná, jaká byla Julie jako dítě. Paní Kapuletová velmi chválí Parise, považuje ho za nejkrásnějšího muže z města. Julie matce nevzdoruje, slibuje, že si bude Parise na plese více všímat.
4. scéna
Další scéna začíná před domem Kapuletů, kde se Romeo, Benvolio a Merkucio chystají vejít dovnitř. Benvolio a Merkucio se těší, jak budou tančit a zlomí pár dívčích srdcí. Romeo si myslí, že večer stráví v koutě pozorující svou lásku a přátelé.
5. scéna
U Kapuletů začíná ples a Romeo spatří krásnou dívku. V tu chvíli si uvědomí, že doteď nikoho nemiloval. Ptá se sluhy, co je to za dívku, ale ten to netuší. Jeho hlas ale zaslechne Tybalt a pozná ho. Chce se s ním být, ale Kapulet to nedovolí, vidí, že se Romeo chová slušně, a tak nechce, aby se u něj Romeovi něco stalo. Rozčilený Tybalt raději z plesu odejde. Romeo mezitím tančí s Julií. Oba se do sebe zamilují a vymění si několik polibků. Když Julie odchází za matkou, Romeo se dozví, kdo je ta dívka, která ho okouzlila. Společně s přáteli Romeo odchází. Julie posílá chůvu, aby zjistila, kdo byl ten muž, do něhož se zamilovala. Od chůvy se dozvídá, že je to Romeo Montek. Julie je z toho nešťastná a odchází do ložnice.
Ukázka
Já že jsem miloval? To jsem byl slepý.
Tohle je křišťál. Tamto byly střepy.
Ukázka
Křivdíš své ruce, poutníčku můj milý,
vždyť poutá moji ruku oddaně,
tím dotykem se obě políbily,
jak při modlitbě jsou teď spoutané.
Ukázka:
Jediná moje láska musí být
jediná moje nenávist. Ten cit
dříve než narodil se, zemřít měl,
Můj milovaný je můj nepřítel.
Druhé jednání
Druhé jednání začne promluvou chóru, který shrne city obou milenců.
1. scéna
Romeo se v noci prochází kolem zahrad Kapuletových a rozhodne se přeskočit plot. U toho ho spatří Merkucio a Benvolio, myslí si, že stále truchlí po Rosallině, a tak odejdou.
2. scéna
Romeo stojí pod Juliiným balkonem a šeptem jí vyznává lásku, mezitím na balkon přichází Julie a i ona mu ji vyzná, aniž by tušila, že je Romeo pod balkonem. Romeo ji osloví, oba si uvědomují nebezpečí, které Romeovi hrozí, když je v jejich zahradách, ale Romeovi je to jedno. Domluví se, že se vezmou. Julie zítra k Romeovi pošle ráno posla, kterému má Romeo říci, kde a kdy se sejdou. Oba jsou díky vzájemné lásce velmi šťastní.
Ukázka:
Romeo, Romeo, ach, proč jsi Romeo?
Zřekni se otce, zapři svoje jméno,
a jestli nechceš, zapřu já svůj rod
a navždy budu patřit pouze tobě.
3. scéna
Romeo jde za Lorenzem, aby ho požádal, aby je oddal. Lorenzo se vrací ze sběru bylinek a myslí si, že Romeo nespí kvůli jeho nešťastné lásce k Rosallině. Je ale rád, že Romeo se té pošetilé lásky zřekl. Zároveň ho překvapilo, že se Romeo tak rychle dokázal zamilovat do jiné ženy. Nakonec souhlasí s tím, že je oddá, protože věří, že jejich svatba usmíří oba rody.
4. scéna
Na Romeo čekají Benvolio s Merkuciem, jsou rádi, že má Romeo najednou dobrou náladu. Přichází tam Juliina chůva, ze které si Merkucio dělá legraci. Romeovi přátelé odejdou a Romeo se s chůvou domluví, že Julie odpoledne přijde k bratrovi Lorenzovi a chůva mu v noci spustí žebřík z Juliina pokoje, aby k ní mohl vyšplhat.
5. scéna
Julie netrpělivě čeká na chůvu, která konečně přichází. Po dlouhém rozhovoru, kdy ji chůva napíná, se konečně dovídá o chystané svatbě a odchází za Lorenzem.
6. scéna
Bratr Lorenzo je oddá.
Třetí jednání
1. scéna
Třetí jednání začíná v ulicích Verony, kde se Benvolio a prchlivý Merkucio setkávají s Tybaltem, který čeká na Romea. Merkucio se s Tybaltem vzájemně urážejí. Přichází Romeo a Tybalt ho chce vyzvat na souboj, Romeo to odmítá s tím, že to nemůže udělat, protože musí mít Tybalta z nějakého tajného důvodu rád. Merkucio nevydrží urážky, kterými Tybalt Romea zahrnuje a tasí. Romeo se je snaží dostat od sebe, ale Tybalt Merkucia bodne pod Romeovou rukou. Merkucio umírá. Romeo cítí vinu a vztek. Když se vrátí Tybalt, tak Romeo s Tybaltem bojují a Tybalt zemře. Benvolio donutí Romea utéct, protože zná rozkaz vévody popravit toho, kdo se bil. Přichází stráže, chtěli zatknout Tybalta, ale vidí, že zemřel. Benvolio vévodovi popravdě vypoví, jak se to stalo. Paní Kapuletová ale chce smrt Romea za ten zločin na Tybaltovi. Paní Kapuletová totiž nevěří, že by Tybalt zabil Merkucia. Montek se naopak svého syna zastává. Vykonal jen spravedlivý trest. Vévoda rozhodne, že Romea potrestá vyhnanstvím z Verony. Romeo se nesmí vrátit pod trestem smrti.
Ukázka
Merkucio: Mor na vaše rody!
Žrádlo pro červy ze mne udělaly!
Tohle je konec! Mor na vaše rody!
2. scéna
Julie mezitím netuší, co se na ulici stalo a těší se na Romeův noční příchod. Chůva jí ale přijde sdělit informace o souboji. Julie se chvíli domnívá, že zemřel Romeo a cítí obrovský žal. Pak se dozví, že Romeo zabil jejího bratrance. Na chvíli se na Romea zlobí, ale pak si uvědomí, že její manžel je pro ni víc důležitý než její bratranec. Trápí se ale tím, že je Romeo vyhnán z Verony. Chůva jí slíbí, že Romea najde u bratra Lorenza a pošle ho za Julií.
3. scéna
Mezitím se Romeo dozvídá od Lorenza, že byl odsouzen k vyhnanství, tento trest považuje za horší než smrt, protože musí být od Julie, velmi se trápí. Přichází chůva, která ho společně s knězem povzbudí. Chůva odchází s vědomím, že Romeo za Julií večer přijde. Lorenzo Romeovi slibuje, že mu bude posílat zprávy do Mantovy a pokusí se pro něj vyprosit milost.
4. scéna
Večer se Kapuletovi dohodnou s Parisem na jeho sňatku s Julií, který se má konat ve čtvrtek.
5. scéna
Romeo odchází od Julie a naopak paní Kapuletová k Julii přichází. Sděluje ji, že Romeo se trestu nevyhne a že Julie se bude vdávat. Ta si odmítá vzít Parise. Nakonec se pan Kapulet rozčílí a řekne, že buď si Parise vezme, nebo ji vyžene z domu. Chůva Julii přemlouvá, aby si Parise vzala, že je lepší než Romeo. Julie předstírá souhlas a chystá se za Lorenzem.
Čtvrté jednání
1. scéna
Julie přichází k Lorenzovi, kde je ale už Paris, který s knězem domlouvá čtvrteční svatbu. Paris věří, že ho Julie miluje. Julie chce od Lorenza radu, co má udělat, protože si Parise nevezme, nezradí svou lásku. Radši se probodne dýkou, kterou si přinesla. Lorenzo jí pomůže. Dá jí extrakt z bylinek, který navodí stav podobný smrti na dobu 42 hodin. Všichni ji budou považovat za mrtvou a až ji donesou do hrobky, tak si pro ni přijde Romeo a společně odejdou do Mantovy. Julie s plánem souhlasí.
2. scéna
Julie přichází domů a slibuje, že už bude poslušná. Svatba se přesouvá na zítřejší den. Vše se musí přichystat.
3. scéna
Julie přemluví chůvu, aby ji přes noc nechala samotnou a přes určité pochybnosti vypije obsah lahvičky, kterou dostala od bratra Lorenze.
4. scéna
Čtvrtá scéna se odehrává ráno, kdy se celý dům chystá na svatbu. Přichází už i Paris. Chůva se vydává za Julií, aby jí pomohla chystat se na svatbu.
5. scéna
Chůva najde mrtvou Julii, přichází i paní Kapuletová, pan Kapulet, Paris a kněz Lorenzo. Rodiče i Paris se velmi trápí. Lorenzo se je snaží utěšit, že takto je Julii určitě lépe. Svatební oslavy se změní na smuteční hostinu.
Páté jednání
1. scéna
Romeo se v Mantově od svého sluhy dozvídá, že Julie zemřela a je pochována v hrobce Kapuletů. Hodlá umřít a být pochován s ní. Proto se vydá za chudým lékárníkem a přemluví ho, aby mu dal jed. Vydá se pak do Verony.
2. scéna
Bratr Lorenzo se dozvídá, že bratr Jan nemohl Romeovi předat vzkaz. Rozhodl se tedy, že Julii z hrobky pomůže sám a napsal Romeovi znovu. Hodlal Julii schovat u sebe.
3. scéna
Paris jde se svým pážetem na hřbitov. Paris přikáže pážeti, aby zůstal venku, schoval se a dal mu znamení, jestliže se bude někdo blížit. Když Paris vejde do hrobky, slyší znamení od pážete. Schová se a uvidí přicházejícího Romea s jeho sluhou. Romeo dá sluhovi dopis pro jeho otce a pošle ho pryč. Jeho sluha se ale venku schová. Paris si myslí, že jde Romeo zhanobit mrtvé, a tak se mu postaví. Romeo se s ním nechce být. Chce zemřít. Dojde ale k souboji a Paris zemře, před smrtí si přeje spočinout vedle Julie. Romeo ho tam zanese, rozloučí se s Julií a vypije jed. Romeo zemře. Přichází otec Lorenzo a vidí Romeova sluhu. Dozvídá se, že Romeo je v hrobce. Má o něj strach. Když přijde do hrobky, vidí krev, mrtvého Parise i Romea. V tu chvíli se probouzí Julie. Lorenzo z venku slyší hlasy a chce odvést Julii. Ta ale odmítne opustit mrtvého Romea. Lorenzo odchází. Julie se pokusí otrávit tak, že políbí Romeova ústa, na kterých ulpěl jed. Protože se ale blíží stráže, tak se probodne Romeovou dýkou. Strážný najdou znovu zemřelou Julii, mrtvého Romea i Parise. Chytnou kněze i Romeova sluhu. V tu chvíli přichází vévoda a Kapuletovi. Chtějí vědět, co se to děje. Přichází i Montek a dozvídá se o smrti syna. Zároveň informuje vévodu o smrti své ženy, kterou zlomilo vyhnanství Romeovo. Vévoda vyzpovídá Lorenza, a tak se všichni dozví, že Romeoa Julie byli manželé. Přiznal také, že dal Julii uspávací nápoj, po kterém vypadala jako mrtvá. Řekl, že Romeo se o jeho plánu bohužel nedozvěděl, a tak se vydal sám pro Julii, ale našel už mrtvého Romea i Parise. Řekl také, že Julie bez Romea odmítla odejít. Sluha dosvědčil, že to on řekl Romeovi o tom, že Julie zemřela. Nakonec se oba rody usmířily. Montek slíbil, že vystaví Julii krásný památník se zlatou sochou. Kapulet zase vystaví zlatou sochu Romeovi.
Jak tedy dobře napsat osnovu slohové práce? Měla by být stručná a vypichovat ty nejdůležitější body či události z celého díla. Text by měl být rozdělen do tří základních celků, kterými jsou úvod, stať a závěr.
Úvod
Úvod slouží k seznámení čtenáře s tématem, o němž bude práce pojednávat. To by mělo být nastíněno nejprve obecně, postupně zúženo až na námět, který konkrétní práce řeší. Úvod může také nastolit nějakou otázku, na kterou hledáte odpověď, nebo vysvětlovat, proč se daným tématem zabýváte.
Stať
Jedná se o samotný příběh, popis nebo vyprávění. Nemá ustálenou podobu. Ideální ale je, pokud obsahuje alespoň tři odstavce, samozřejmě v závislosti na rozsahu celé slohové práce. Ve stati by měly být vyjádřeny hlavní myšlenky textu, které jsou dále rozvíjeny. Při formulování jednotlivých bodů stati je dobré postupovat od obecného ke konkrétnímu a na základě toho tvořit jednotlivé odstavce, podobně jako kapitoly či podkapitoly v knize. Jako pomůcku při hledání optimálního názvu bodu v osnově lze využít volné psaní nebo myšlenkové mapy.
Závěr
Slouží ke shrnutí toho, o čem text pojednával, k odpovědi na otázku nastolenou v úvodu práce a k formulování toho, co z textu vyplývá, tedy k jakým závěrům autor došel.
Krátký román, vzpomínková próza, v níž se autor vrací do Nymburka svého dětství a mládí, do pivovaru a ke strýci Pepinovi. Příběh vypráví o pivovaru za první republiky a rodině jeho správce, který byl ve skutečnosti jeho nevlastní otec. Očima vlastní maminky přibližuje autor atmosféru města v době převratných změn. Vzpomínky na dětství, rodiče, příbuzné a přátele, groteskní situace a šokující nápady jednotlivých postav, vyjádření radosti, ale i odpovědnosti v životě. Autor pomocí vyprávění přiblížil maloměšťácký život, jeho hodnoty a vývoj.
Místo a doba děje:
Středočeský kraj, město Nymburk, prvorepublikový městský pivovar.
Hlavní postavy:
Maryška – žena správce pivovaru, krásná, mladá a energická, nesvázaná, a co si usmyslí, to taky udělá
Francin – správce pivovaru, spořádaný člověk, který má rád řád a věci na svém místě, puntičkář milující svou ženu, o kterou by se rád staral
Pepin – švagr Maryšky, nespoutaný živel, pábitel, když vyprávěl vymyšlené historky, hrozně hulákal, rakouský voják, který víc pásl kozy, než bojoval; dal by se označit za dominantní postavu tohoto díla
Gruntorád – doktor, který léčí Maryšku
Bóďa – holič, který se stará o vlasy Maryšky a který jí je potom ustřihne
Znaky:
Epizody na sebe volně navazují.
Jazyk:
Hovorové a slangové výrazy, Pepinovo slovácké nářečí, košatější a obraznější, soustřeďující se na detaily, proud řeči je pozvolný a klidný.
Hlavnímyšlenka:
Nápor moderního věku, loučení s poklidem maloměsta a s tradičními morálními hodnotami. Zkracování času a vzdáleností, stříhání vlasů, koňských ohonů a dámských sukní.
Obsah:
Celý příběh vypráví o Maryšce, manželce Francina, který je správcem pivovaru. Je velmi krásná, mladá, energická žena, která udělá vše, co si usmyslí. Nejčastěji se po městě projíždí na kole. Ve větru jí vlají její krásně dlouhé vlasy, a tak se za ní otáčejí nejen muži, ale i ženy. Francin a Maryška vlastní čtyři prasata. Maryška má zabíjačky velice ráda a zve na ně velkou spoustu lidí. Francin na rozdíl od ní zabíjačky nesnáší, ale Maryška si nikým nenechá zkazit náladu. Maryška si druhý den po zabíjačce jde k snídani usmažit řízek a zapíjí to pivem. Francin si o ní myslí, že opět jí jako neslušná a nespořádaná žena. Maryška chodí do kadeřnictví k Bóďovi. Vždy když jde z kadeřnictví, všichni kolemjdoucí jsou v úžasu nad její krásou, dokonce i její manžel. Ten jí vždycky přiveze z Prahy dárek. Jednoho dne přijede Francinův bratr Pepin, který je velice roztržitý. Co na srdci, to na jazyku. Francin z jeho návštěvy moc velkou radost nemá. Pepin sice říká, že přijel pouze na dva týdny, ale Francin moc dobře ví, že se jeho návštěva protáhne alespoň na dva měsíce. Maryša ve švagrovi najde zalíbení a tráví spolu hodně času. Pepin několikrát přeruší poradu Francina se správní radou. Jednou když se zase Francin vrací z Prahy, neveze Maryšce jen tak nějaký maličký dárek. Přiveze jí přístroj vyrobený ze samých skleněných trubic a různých zařízení, které jsou naplněny neonem. Přístroj slouží na léčbu migrény, na srdce, nervy a jiné. Pepin si vyhledává různá místa pro zabavení. Na stromě, na komíně. Právě když jsou na komíně, jedou pro ně hasiči, aby je sundali. Pepin začíná pracovat v pivovaru. Zanedlouho se díky němu do města dostane nový vynález – rádio. Maryše se na něm obzvlášť líbí, že zkrátí vzdálenost mezi Prahou a jejím městečkem. Myšlenka zkracování se jí zalíbí natolik, že si zkrátí sukni ke kolenům, uřízne nohy u stolu a židlí, a dokonce usekne psovi ocásek. Poté ji napadne další zkracovací nápad, a tak jde za Bóďou a nechá si ostříhat své vlasy. Tomu se to vůbec nelíbí, ale nemá na vybranou a vlasy jí ostříhá. Při cestě zpátky do pivovaru má Maryša ustřižené vlasy spletené do copů a přivázané ke kolu. Všichni na ni udiveně zírají a hlavně její manžel Francin. Dojde mu trpělivost a přede všemi jí naplácá pumpičkou na kolo na zadek.
Děj se odehrává v malé železniční stanici v roce 1945, tedy v době vypjaté atmosféry druhé světové války, kdy stanicí denně projíždí několik takzvaně ostře sledovaných vojenských německých transportů. Hlavní postavou je mladý Miloš Hrma. Ten se po své tříměsíční neschopnosti vrací do práce. Léčil se z úrazu, který si způsobil, když se pokusil o sebevraždu kvůli své přítelkyni.
Místo a doba děje:
V protektorátu Čechy a Morava, druhá světová válka
V drtivé většině je použit jazyk spisovný, ale autor občas používá nespisovné výrazy jako prdeláč, ceckounek, fofrovat a podobně.
Hlavnímyšlenkadíla:
Kritika fašismu a druhé světové války, která přinesla mnoho škod na lidských životech.
Obsah:
Miloš Hrma nastoupí po několika měsících zpět do práce na malou železniční stanici, kde má zatím funkci záškoláka. Během těch měsíců, co byl pryč, se léčil ze svého pokusu o sebevraždu. Když ale nastoupí zpátky do svého zaměstnání, řeší se zde právě menší incident. Výpravčí Hubička se při noční službě miloval s telegrafistkou Zdeničkou a otiskl jí štábní razítka na pozadí, čehož si pak všimla dívčina matka. Tuto událost přijíždí řešit dopravní šéf Slušný, který měl mimochodem povýšit přednostu na dopravního inspektora, ale když ho uviděl, přednosta byl neupravený a celý ušpiněný od svých milovaných holubů. S vyšetřováním mu pomáhá rada Zedníček. Omezování osobní svobody to nakonec být nemohlo, protože Zdenička se přiznala, že to taky chtěla, a tak se rozhodnou, že s Hubičkou zavedou alespoň disciplinární řízení za hanobení němčiny, státního jazyka, protože na razítku byly německé nápisy. Hrma ale vidí v Hubičkovi svůj vzor, který o všem ví a který je statečný.
Stanicí jezdily často „ostře sledované“ vlaky, na frontu i z fronty, vozily těžké zbraně, vojáky či utrápená zvířata, kterých bylo Hrmovi strašně líto. Hrma sice Němce jako většina Čechů nenáviděl, ale když viděl pohledy zraněných a utrápených vojáků, uvědomil si, že to jsou také lidé. Když mu ovšem Hubička řekl, že tudy pojede druhý den okolo půlnoci jeden z ostře sledovaných vlaků naložen velkým množstvím zbraní, neváhal Hrma přislíbit Hubičkovi pomoc.
Druhý den za ním na stanici přišla Máša, kvůli které si tehdy podřezal žíly. Byl totiž nešťastný z toho, že selhal při jejich prvním milování. Nyní mu Máša přišla povědět, že se o to budou moci pokusit pozítří znovu. Hrma souhlasil, i když se toho obával. Chtěl si dokázat své mužství, a tak šel za paní přednostovou, aby ho trochu zasvětila do sexuálního života. Ta ho ale pro svůj vysoký věk odmítla. Další příležitost se mu naskytla, když si chtěla jedna dáma koupit jízdenku do Kerska. Na vlak by ale musela čekat až do rána. Když se jí Miloš svěřil se svým problémem, zažije s ní své první milování a žena se poté rozhodne jít do Kerska pěšky.
Z tohoto zážitku byl tak strašně moc šťastný, že si byl jist úspěchem při plánované noční protiněmecké akci. Jen byl trochu překvapen, že jindy tak pohodový a silný Hubička je nyní rozrušený, neposedí a vypadá dost bledě. Ale chystaný plán stejně uskuteční. Hubička zařídí zpomalení vlaku chvilkovou červenou na semaforu. Semafor je také místo, kam vylezl Miloš, aby odtud hodil nálož na vlak plný zbraní. To se Hrmovi sice povede, ale z okolní budky ho uvidí německý voják a oba vypálí ze zbraně ve stejnou chvíli. Německý voják je zasažen do břicha, Miloš do ramene. Tato rána způsobí, že Miloš spadne ze semaforu, a to kousek od vojáka. Bylo mu jasné, že oba zemřou. Nechtěl se dívat na utrpení svého protivníka, který stále volal „Mutti“, a tak do něj Miloš ještě dvakrát střelil. Přemýšlel, že kdyby toho vojáka potkal při jiné příležitosti, byli by možná i přáteli. Hrma zemřel ruku v ruce s Němcem.
Většina známých citátů od Williama Shakespeara pochází z jeho knih, ať už se jedná o divadelní hru nebo báseň. Řada Shakespearových citátů je parafrázována a je stále považována za aktuální. Častým tématem vybraných citátů je láska. Citátů by ale mnoho být mnohem více, téměř z každého jeho díla se dá mnoho věcí citovat.
„Ach, ona teprv učí zářit svíce. Jak v uchu černochově náušnice žhne v tváře její spanilost, nad lidský pomysl i nad žádost. Jako když holubička k vranám sedne, tak jiných krása vedle její bledne... Že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne! Já lásku neznal do dnešního dne.“
„Anonym nikdy za nic nestojí, nechť sám své jméno považuje za nic.“
„A ty vaše malovánky taky dobře znám! Pánbůh vám dal jeden obličej a vy si děláte druhý. Vrtíte se a kroutíte, šepláte a zpotvořujete jména božích tvorů a z hříšné vypočítavosti ze sebe děláte putičky.“ (Hamlet)
„Ať smutnou výstrahou nám provždy je ten příběh Romea a Julie.“
„Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...“
„Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.“
„Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost...“
„Být či nebýt, to je, oč tu běží.“
„Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci.“
„Co když je láska plamenem, jenž vyšlehává z překvapení? Až shoří vše, co bylo v něm, zhasne a bude po plameni, jenž vyšlehával z překvapení a byl jen pouhým plamenem.“
„Co je člověk, když žije jenom proto, aby spal a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc. Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet, nazírat věci minulé i příští, zajisté nechtěl, aby božský rozum v nás zahníval a tlel.“ (Hamlet)
„Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně.“ (Romeoa Julie)
„Čas ubíhá různě - podle toho s kým.“
„Čisté srdce se snadno nepoleká.“
„Ďábel i Bibli cituje, když mu to přijde vhod.“
„Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.“
„Dobré srdce ženy, než pěkná tvář upoutá mou lásku.“
„Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.“
„Dobře se oběsit - to vyloučí možnost špatně se oženit.“
„Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá.“
„Jakmile potkáte ženu, která vám zůstala dlužna odpověď, dobře se jí podívejte do úst, jistě nemá jazyk.“
„Je cosi shnilého ve státě dánském.“ (Hamlet)
„Jeho cit je slepý, a slepá láska po temnotě prahne.“
„Jen dokažte se zdržet dneska, a příští odříkání bude už mnohem snazší. Další ještě víc, neboť zvyk mění naši přirozenost: buď ďábla zkrotí, nebo rázně zažene ho pryč.“ (Hamlet)
„Jsi anděl. Záříš do noci nad mojí hlavou jako posel nebes, kterého zrakem obráceným v sloup s užaslou bázní lidé sledují, jak osedlává líná oblaka a zvolna plyne širým ovzduším.“ (Romeoa Julie)
„Jsou bolesti, v nichž člověk pouze sám si může pomoci, a silné srdce se chce jen na svou sílu spolehnout.“
„Jsouť věci na nebi a na zemi, o kterýchž moudrost naše nemá zdání.“
„Kdo nemá peníze, obživu a spokojenou mysl, je ošizen o tři znamenité přátele.“
„Kdo oloupen, se tomu směje, okrádá zloděje, kdo se zbytečně trápí, okrádá sebe.“
„Kdo trpí sám, ten trpí mnohem tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž.“
„Kdo získal srdce lví, získá i srdce ženy.“
„Kdyby každý dostal, co mu patří, kdo by pak byl bezpečen před výpraskem?“
„Kdyby naše dobré vlastnosti z nás nevyzařovaly, bylo by to, jako bychom je neměli.“
„Když dívky řeknou ze skromnosti „ne“, přejí si, aby se to chápalo jako „ano“!“
„Když jsou dva na koni, jeden musí sedět vzadu.“
„Když láska vadnouc začíná skomírat, vždy si libuje v tiché obřadnosti.“
„Kolikrát voláme ke spáse nebe, když snadno můžeme spasit sami sebe. Osud nám dává směr a my se - jistě z hlouposti - motáme na stejném místě. Co brání nám pozvednout se do vyšších sfér?“
„Království za koně!“
„Krása tkví v oku pozorovatele.“
„Křehkosti - tvé jméno je žena.“
„Láska je dým, jímž vánek vzdechů točí, jas, je-li šťastna milujících očí, a je-li zkormoucena, moře slz.“
„Láska je jak dým, jak vdech se rozplyne, láska je plamen, který v očích žhne, láska je moře vyplakaných slz, láska, jak každý ví, je zákeřný jed i balzám hojivý.“
„Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.“
„Láska není cit, který se mění, když narazí na překážky, nebo se poddá sotva, že změnu tuší.“
„Láska se nemění každou hodinou či dnem, ale trvá celý život. A jestli se mýlím, nikdy jsem nic nenapsal a nikdy se nestalo, že se dva lidé milovali.“
„Láska se ve mně rozlévá jak moře, tak velká je a hluboká. Čím víc jí dám, tím víc jí mám. Je nekonečná.“
„Lidé by měli být, čím se zdají. A kteří tím nejsou, neměli by se tím ani zdát.“
„Lidské myšlenky jsou otrokem lidského života.“
„Lépe v pekle nežli se ženou svárlivou v domě společném.“
„Lepší moudrý blázen, než bláznivý mudrc.“
„Má láska tváří tolik, že vlastně není nic než karneval.“
„Milovaná dívka neví nic, pokud neví, že muži cení nedosaženou věc víc, než má ceny.“
„Mít rád je víc, než milovat.“
„Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky.“
„Moudrý je ten, kdo mluví pravdu.“
„Moudrý otec, kdo zná své dítě.“
„Muž, jenž má jazyk, pravím, není mužem, když jím neumí dobýti ženy.“
„Muž, který se bojí, nikdy dívku nezíská.“
„My, muži, v slibech velcí jsme a v lásce často malí.“
„Nabyl jsem dojmu, že lidé nejsou dílem přírody, ale nějakého břídila - tak zpackané a ohavné bylo lidstvo v jejich podání.“
„Naděje bývá často jako pes bez čichu.“
„Naděje je loveckým psem beze stopy.“
„Najít lásku je dobré, ale nehledat a dostat je lepší.“
„Naše těla jsou zahrady, jež ošetřuje naše vůle - zahradník. Ta rozhoduje o tom, co z nich vyroste.“
„Názory lidí jsou částí jejich štěstí.“
„Nejsem příliš nemocný, ještě o tom mohu mluvit.“
„Nemoc je nakažlivá, kéž by byla i láska.“
„Neexistuje nic dobrého a nic špatného, to jen naše myšlení způsobuje tento rozdíl.“
„Nic není špatné nebo dobré samo o sobě. Všemu dává vlastnosti naše myšlení.“
„Nic není samo o sobě ani dobré, ani špatné. Záleží na tom, co si o tom myslíme.“
„Nic nepůjčuj a nic si nikde nedluž! Kdo půjčí, přítele i půjčku ztratí, a dluhem vytloukáš jen klínem klín.“ (Hamlet)
„Odvaha roste s příležitostí.“
„Ó, jak jsi mocná, lásko! Skrz tebe hovado si vede jako člověk a člověk jako hovado. Taky labuť jsi ze sebe dělal, Jupitere, když jsi za Ledou chodil... Když už i bohové jsou tak zhůvěřilí, co mají dělat ubozí lidé?“
„Ó, mocná lásko, která dokáže změnit zvíře v člověka, stejně jako člověka ve zvíře.“
„Ošklivost je mnohem ošklivější u ženy než u ďábla.“
„Pec pro své nepřátele nerozpaluj tak, aby ses sám nespálil.“
„Peklo je prázdné, ďáblové jsou mezi námi.“
„Plakat nad minulým neštěstím, to je nejjistější prostředek, jak si přivolat další.“
„Podezíravost vždy straší provinilou mysl“
„Pochybuj, hvězda že plane, pochybuj, slunce že žhne, pochybuj o pravdě samé, jen o mně, o mně ne!“ (Hamlet)
„Pošetilé je žít, když život je nám mukou. A tu smrt je náš lékař a umřít jeho předpis.“
„Proto jsou svátky tak vzácně nevšední, že v dlouhé řadě dnů, ční mezi všemi...“
„Přátelství, jež nesvázala moudrost, může pošetilost snadno rozvázat.“
„Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžce.“
„Rozum je sice lékař lásky, ale za rádce ho láska neuznává.“
„Se zbraní v ruce mluvíš o míru?“ ( Romeoa Julie)
„Sláva se podobá kruhu na vodě, který se nepřestává šířit, až se samým šířením dočista ztratí.“
„Slova, slova, slova.“ (Hamlet)
„Směje se jizvám, kdo nikdy rány nepocítil.“
„Smím žádat o milost, však těžit z hříchu?“ (Hamlet)
„Smrt je jen začátek, ale až té druhé kapitoly.“
„Smrt z Tebe vysála med dechu, ale nepřemohla Tě. Na tvoji krásu nemá.“
„Snad uvede váš sňatek v mír a shodu, odvěké nepřátelství vašich rodů.“ (Romeoa Julie)
„Stručnost je duší vtipu.“
„Šťasten být neumíš, protože po tom, co nemáš, se ženeš, a co máš, na to zapomínáš.“
„Také vy jste cestoval? To tedy vážně máte proč být smutný. Asi jste prodal, co jste měl, abyste se mohl podívat, co mají jiní. Mít zhlédnuto kdeco a nemít nic, to znamená oči bohaté a kapsu prázdnou.“
„Takoví dva se dnes štíří, zítra smíří a než se nadějeme, jsou z nich tři.“
„Tak ty chceš umřít? A co já, lásko, a co já? Mám trčet na tomhle světě, který bez tebe je zpustlejší než chlív?“
„Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská.“
„Tím větší škoda, když blázen nesmí moudře říkat, co moudří bláhově dělají.“
„Ty, jenž jsi na nebesích, dej odpuštění a lásku špatnému, který pěje nebeskou chválu tak pozemským jazykem.“
„Ukaž mi muže, který není otrokem vášně, a já ho uvnitř srdce nosit budu, ba v srdci srdce svého.“
„Už Rosalina, tebou tolik ctěná, ti sešla z mysli? Jste vy, chlapci, cháska! Ne v srdcích, v očích jen je vaše láska!“ (Romeoa Julie)
„Už s chmurným mírem vchází chmurný den a samo slunce těžkou hlavu skrývá. Jen zprostit toho, kdo je nevinen a trestat provinilé ještě zbývá. Však věčně bude srdce jímat znova žal Juliin a bolest Romeova.“ (Romeoa Julie)
„Válka není žádný zápas proti tomu, když muž před protivnou ženou prchá z domu.“
„Vědění jsou perutě, jimiž se vznášíme do oblak.“
„Vidět a cítit znamená existovat, myslet znamená žít.“
„Víme, co jsme, ale nevíme, co můžeme být.“
„V knize osudu jsme všichni zapsáni v jednom verši.“
„Vnější krása je o to cennější, oč více skrývá vnitřní krásy.“
„Vprav do oka novou otravu a prudký jed staré se zničí.“
„V srdci lidském je stálý boj dvou nepřátel: zlé vůle a dobroty.“
„Vyslyš každého, ale ponech si svůj úsudek.“ (Hamlet)
„Zábava a činnost dělají hodiny krátkými.“
„Zamilovaní jsou vždy rychlejší než hodiny.“
„Zbabělci umírají často ještě před smrtí, hrdinové okusí smrt jen jednou.“
„Ze všeho divného, co jsem kdy slyšel, je nejdivnější, že se člověk bojí, ač ví, že smrt, náš nutný konec, přijde, kdy přijít má.“
„Zlo, které lidé pášou, je přežívá. Dobro je mnohdy pohřbeno s jejich kostmi.“
„Znej míru v lásce, ať je stálá, zmešká, kdo otálí, i ten kdo příliš cválá.“
„Že miloval jsem dosud? Jak se klamu! Dnes vidím teprv pravou krásu samu.“
„Ženy jsou andělé, když se o ně ucházíme.“
„Ženy se nikdy neohlížejí. Jediná tak učinila a proměnila se v solný sloup.“
„Žert nehne duší v trýzni smrtelné.“
„Že se může někdo usmívati a býti padouchem...“
„Život je jen chodící stín, chudý herec, který se naparuje a trápí na jevišti, aby se o něm vzápětí už neslyšelo; je to příběh vyprávěný idiotem, naplněný zvukem a zuřivostí, jež neznamená nic.“
pro zobrazení v mobilu bych potřeboval vědět jak se píše pevná mezera v adresách.
Níže jsem vybral jsem několik fiktivních adres, které mají různé formáty, bylo by možné mi poradit kam napsat pevnou a kam normální mezeru?
Díky!
1. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1
2. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1 - Staré Město
3. Celetná 1, 110 00 Praha - Staré Město
4. Hlavní 104, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě
jsme v pronájmu v nebytových prostorách u společnosti Residomo s.r.o. Ostrava, název naší provozovny je Mléčná jídelna Astra, od 14.3. 2020 je náš provoz dle rozhodnutí vlády uzavřen. Z jednání vlády ze dne 15.3. 2020 bylo rozhodnuto, že od 27.4. 2020 budou otevřeny obchody a provozovny do 200m, my bychom do té skupiny také spadyli se svými 170m, avšak jsme zařazeni až do páté skupiny s otevřením od 8.6. 2020, protože jsme zařazeni do resturačních služeb.Naše provozovna má pultové zařízení a vitriny ve kterých chladíme své vyrobené lahůdkářské výrovky, jako jsou chlebíčky, saláty a aspiky, také nám dodávají zákusky, prodáváme nealko, cukrovinky, mouky, cukry a ostatní zboží.Naše výrobky bychom prodávali balené v hygienických nevrátných obalech. Máme na provozovně 6 stolů, které bychom dali do rohu a zakázali pozezení a zdržovat se na provozovně, tedy prodej by byl podobný jako v uzeninách, nebo prodejnách potravin. Zaměstnáváme 10 osob, které jsme nepropustili a zapojili jsme se do programu Antivirus, protože jsme právnická osoba. Nerozummíme tomu, proč jsme zařazeni až do poslední skupiny, nejsme klasiská restaurace, kde by se mohlo zdržovat větší množství osob, považujeme tuto situaci za likvidační a diskriminační, velké hobbymarkety byly otevřeny před velikonocemi, osobně jsem byla v Hornbachu, musela jsem odejít, protože se tam tlačilo velké množství lidí.
Za pronájem nebytových prostor platíme Residomu měsíčně 68 690,-Kč, zatím také nevíme, zda Resimomo poskytne odpuštění nájmu.
Věřím, že své stanovisko přehodnotíte a spustíte takové provozy, jako jsou malé bufety bez posezení mnohem dříve než 8.6. 2020.
Anna Einšpiglová
Mléčná jídelna Astra, v.o.s.
Hlavní tř. 705
Ostrava-Poruba