Téma

IRONIE PŘÍKLADY


Sarkasmus je slovo, které lidé často používají, aniž by si plně uvědomovali jeho skutečnou sílu a dopad. Někdy se tváří jako neškodný humor, jindy jako duchaplná poznámka, ale velmi snadno se může změnit ve zbraň, která zraňuje víc, než si mluvčí připouští. Právě proto bývá sarkasmus zdrojem nedorozumění, konfliktů a napětí nejen mezi cizími lidmi, ale i v rodinách, partnerských vztazích nebo na pracovišti. Tento doplněný článek rozšiřuje pohled na sarkasmus z jazykového i praktického hlediska. Zaměřuje se na to, jak sarkasmus funguje v každodenní komunikaci, jak ho rozpoznat, kdy může působit vtipně a kdy už překračuje hranici respektu a stává se problémem.


Sarkasmus a ironie v praxi

Přestože se pojmy sarkasmus a ironie často zaměňují, v praxi je rozdíl patrný zejména v tónu a záměru. Ironie může být jemná, hravá a někdy i laskavá. Sarkasmus je oproti tomu tvrdší, ostřejší a míří přímo na slabé místo adresáta.

Zdroj: článek Sarkasmus

Poradna

V naší poradně s názvem DŮMYSLNĚ SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Nevíte někdo, jaký slovní druh je slovo důmyslně?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo důmyslně je příslovce. Jak? Důmyslně.
Ale slovo důmyslné je přídavné jméno, stejně jako slovo důmyslná nebo důmyslný.
Tvary slova důmyslnný, důmyslnné, důmyslnná a důmyslnně, jsou všechno nesprávné tvary a jejich použití je vždy chybné.

Příklady pro důmyslně jako příslovce:
Svůj úkol zpracoval opravdu důmyslně, až jsem z toho byl překvapen.
Důmyslně navržená konstrukce může ušetřit spotřebu paliva až o 10%.
Důmyslně zařízená dílna.
Důmyslně vyřešený konstrukční problém.

Příklady pro důmyslné / důmyslný / důmyslná jako přídavné jméno:
Je to důmyslný člověk oplývající nápady a vynalézavostí.
Důmyslné umění.
Důmyslná konstrukce.
Vynalezl důmyslné bezemisní vytápění.
Katčiny vtipy jsou tak důmyslné, že je posluchači občas nechápou.

Synonyma ke slovu důmyslně:
- sofistikovaně
- propracovaně
- složitě
- bystře
- důvtipně
- vynalézavě
- vychytrale.

Zdroj: příběh Důmyslně slovní druh

Význam slova sarkasmus

Co to je sarkasmus? Sarkasmus je jazykový prostředek, jehož název pochází z řečtiny a překlad znamená řezání do masa. Tento překlad jasně odpovídá tomu, co je vlastně sarkasmus. Sarkasmem je zraňující a zároveň kousavá řeč často okořeněná dávkou pohrdání a  jízlivosti. Sarkasmus je vždy spojený s negativním hodnocením. Pro sarkasmus je typické, že se jedná o krátkou promluvu, u níž je důležité načasování. Cílem sarkasmu je někoho urazit, někomu slovně ublížit. Se  sarkasmem se často pojí ironie, cynismus a parodie. Sarkastická věta může být pronášena s odporující mimikou nebo gesty, např. krutá věta pronesená s milým úsměvem.

Synonymum

Synonyma pro slovo sarkasmus jsou výsměch, ironie, šaškařina, posměch, pohrdání, cynismus.

Zdroj: článek Sarkasmus

Příběh

Ve svém příspěvku PROSÍM O PŘÍKLADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kik.

Dobrý den, byl by tu někdo hodný a napsal mi aspoň 5 vět se spojkou podřadící a 5 vět se spojkou souřadící ?? Děkuji :)

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den, posílám pár požadovaných příkladů…
1) Souvětí se spojkami souřadicími:
a. Zakopla jsem a natloukla si koleno.
b. Bolí mě koleno, neboť jsem na něj upadla.
c. Spadla jsem na koleno, a proto mě teď bolí.
d. Mám pohmožděné koleno, ale hlava zůstala celá.
e. Chceš to namazat, nebo tu bolest vydržíš?
2) Souvětí se spojkami podřadicími:
a. Prosila mě, abych jí skočil do lékárny.
b. Jakmile najdu svou peněženku, vyhovím jejímu přání.
c. Už rychle utíkej, protože to opravdu bolí.
d. I když jsem jí koleno namazal, zlobila se na mě dál.
e. Tak si myslím, že už ji do hor nikdy nedostanu.

Zdroj: příběh Prosím o příklady

FAQ – Často kladené otázky

Co je to sarkasmus jednoduchými slovy?

Sarkasmus je posměšné nebo jízlivé vyjádření, které má druhého zranit nebo zesměšnit.

Je sarkasmus vždy negativní?

Ano, na rozdíl od ironie je sarkasmus vždy spojen s negativním hodnocením.

Jaký je rozdíl mezi ironií a sarkasmem?

Ironie může být přátelská, zatímco sarkasmus je ostřejší a útočnější.

Proč lidé používají sarkasmus?

Často jde o způsob, jak vyjádřit nespokojenost, frustraci nebo získat převahu v rozhovoru.

Může být sarkasmus součástí humoru?

Ano, ale pouze tehdy, pokud ho obě strany vnímají stejně a nikdo se necítí dotčený.

Jak poznám sarkastickou větu?

Typické jsou opačný význam slov a tón, který naznačuje pohrdání nebo výsměch.

Je sarkasmus vhodný ve vztazích?

Bez jasně nastavených hranic může sarkasmus ve vztazích způsobovat konflikty.

Lze se odnaučit používat sarkasmus?

Ano, vyžaduje to uvědomění, sebereflexi a práci na otevřenější komunikaci.

Zdroj: článek Sarkasmus

FAQ – Často kladené otázky

Co přesně znamená sarkasmus?

Sarkasmus je forma ironie, kdy se říká opak toho, co je skutečně míněno, často s cílem pobavit nebo kritizovat.

Jsou sarkastické citáty urážlivé?

Mohou být, pokud chybí kontext nebo empatie. Správně použitý sarkasmus je spíše vtipný než zraňující.

Jaký je rozdíl mezi ironií a sarkasmem?

Ironie je obecně jemnější, zatímco sarkasmus je ostřejší a cílenější.

Proč jsou sarkastické citáty tak oblíbené?

Protože dokážou s humorem vystihnout realitu a nabídnout nadhled nad složitými situacemi.

Hodí se sarkasmus do běžné komunikace?

Ano, ale pouze tam, kde je jasné, že mu druhá strana porozumí.

Může být sarkasmus inteligentní humor?

Ano, pokud má myšlenku a není založený pouze na zesměšňování.

Existují i pozitivní sarkastické citáty?

Ano, často pomáhají vyrovnat se s problémy a brát život s lehkostí.

Jak reagovat, když sarkasmus nepochopím?

Nejlepší je se zeptat nebo reagovat neutrálně, aby nedošlo ke zbytečnému konfliktu.

Zdroj: článek Sarkastické citáty

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.

Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.

Rád je přídavné jméno jmenné, vzorem je mlád, další příklady: zdráv, stár, šťasten,...

Zdroj: příběh Slovní druh rád

Sarkasmus vs. ironie: není to totéž

Zatímco ironie bývá jemnější a často neškodná, sarkasmus je ostřejší a cílenější. Často míří na konkrétní chování, myšlení nebo situaci. Proto se hodí spíše do psané formy, kde má čtenář čas význam domyslet.

Zdroj: článek Sarkastické citáty

Příběh

Ve svém příspěvku BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.

Domnívám se, že před lety, kdy jsem se já učil českou gramatiku, byly povoleny obě možnosti. Mám to prostě nějak zažité. Potom jsem emigroval (1978) a do USA se změny v češtině nedostanou. Nedostaly se tam ani nová slova, která mne po mém návratu šokují a nevím proč si je tato generace politiků a žurnalistů vymýšlí . Příklady: predikce (kdysi se říkalo předpověď), edukace (vzdělání), dehonestace (ponížení), adorovat (obdivovat), implementace ( vložení, zavedení), stejdž-stage (jeviště), bakstejdž-backstage (zákulisí), včera jsem dokonce na ČR slyšel slovo juvenální (má to asi být mladistvý) a mnohé jiné patvary. Můžete namítnout, že je to přirozený vývoj jazyka, ale není. Slova bychom měli nahrazovat anglikanismy tam, kde není český výraz. Nechci znít jako Dobrovský, Jungmann nebo Palacký, ale i oni bojovali proti stejné věci, jenže tenkrát to nebyly anglikanismy ale germanismy. A kdyby nebojovali, tak tu dnes šprechtíme. Proč proti tomu nikdo nebojuje? Kde je Ústav pro jazyk český?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Teukros.

S kritikou na zbytečné ochuzování češtiny o anglikanismy souhlasím. Všimněme si jak se přestává užívat sloveso zahajovat, začínat, spouštět a podstatné jméno zahájení, začátek anglickým startovat, start. Anglické start-startovat vnímám jako opodstatněné v případech rychlého, rázného uvedení předmětu nebo osoby z klidového stavu do pohybu - start rakety, běžci odstartovali apod. Šíření slovního plevele do slovníku současníků mají na svědomí zejména redaktoři veřejných médií. Zřejmě proto že nejsou dostatečně ve svém rodném jazyku. Např. "Odstartovala vernisáž obrazů"

Zdroj: příběh Byste nebo by jste

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

  • vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
  • skloňují se
  • můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
  • příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
  • určujeme u nich:
    • rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
    • číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
    • pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
    • vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
  • mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

  • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
  • ptáme se na ně: jaký, který, čí
  • skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
  • mají tvar podle podstatných jmen
  • můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
  • příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
  • určujeme u nich:
    • pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
    • druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
    • vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
  • přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • druh (osobní –, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
    • rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • číslo (jednotné, množné)
    • pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

  • vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
  • dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
  • podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
    • kolik? – základní: deset, několik
    • kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
    • kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
    • kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
  • větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem PŘÍJMENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Voplakalová.

Eva a Ema Novákovi nebo Novákovy

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Eva a Ema Novákovi s měkkou koncovkou -ovi píšeme vždy v 1. pádu.
Naopak Novákovy s tvrdou koncovkou -ovy píšeme pouze ve 4. pádu. Při skloňování těchto podstatných jmen se řídíme vzorem pán (páni, ale vidím pány).

Příklady:

Eva a Ema Novákovi byly včera na plese.
Včera na plese jsem potkal Evu a Emu Novákovy.

Eva a Ema Novákovi dostali balíček.
Místo adresy bylo napsáno jen PRO EVU A EMU NOVÁKOVY.

Eva a Ema Novákovi mají kamarádku a chtějí jít na koncert.
Vstupenka ale platí pouze pro Evu a Emu Novákovy.

Zdroj: příběh Příjmení

Sarkasmus v literatuře

Sarkasmus a ironie byly a jsou v literatuře oblíbenými jazykovými prostředky. Často jdou ruku v ruce a jsou spolu neoddělitelně spjaty. Sarkasmus se může objevovat v promluvách literárních postav, zároveň ale existují knihy, které jsou celé psány sarkasticky. Dokonalým příkladem je Skromný návrh od Jonathana Swifta, kde autor doporučuje pojídat děti, aby nebyly svým rodičům a své zemi na obtíž. Sarkasmus se  objevuje hlavně i v nejrůznějších literárních kritikách.

Zdroj: článek Sarkasmus

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.

Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.

Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.

Zdroj: příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Rozdíly mezi ironií a sarkasmem

Sarkasmus je v podstatě vyšší stupeň ironie. Zatímco ironický člověk chce, aby lidé jeho ironii pochopili a porozuměli jí, sarkastický člověk usiluje svým prohlášením o ukončení komunikace. Navíc ironické prohlášení může být proneseno přátelsky a myšleno i v dobrém, naopak sarkasmus je vždy negativní a jeho autor chce svému posluchači ublížit.

Zdroj: článek Sarkasmus

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.

Včera jak jsme si povídali.

Má nebo nemá být před jak čárka?
A poprosím také o vysvětlení proč.
Děkuji předem a přeji dobrý nový rok.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Včera, jak jsme si povídali. Správně je to s čárkou před JAK. Proč? Protože před JAK se píše čárka vždy, když uvozuje větu. Jsme si povídali je věta. Bez čárky je to například ve větě Řval jak blázen. Ale ne již ve větě Řval, jak blázen všude pobíhal. Bez čárky je to jen v případě, když za slovem JAK následuje jen jedno slovo nebo slovní spojení a nikoliv věta.

Rozdíl bude v případě, když JAK uvozuje větu časovou, když, jakmile, zatím co.
Příklady:
Včera jak jsme si povídali, viděla jsem venku pobíhat sousedovic psa.
Hned jak jsem vstoupil, slyšel jsem pana profesora živě mluvit.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

Povídky malostranské

Seznam povídek v knize

  • Týden v tichém domě
  • Pan Ryšánek a pan Schlegl
  • Přivedla žebráka na mizinu
  • O měkkém srdci paní Rusky
  • Večerní šplechty
  • Doktor Kazisvět
  • Hastrman
  • Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku
  • U tří lilií
  • Svatováclavská mše
  • Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno (1877)
  • Psáno o letošních Dušičkách
  • Figurky

Charakteristika hlavních postav z některých povídek

Bába milionová – Bába milionová je jedna z hlavní postav povídky Přivedla žebráka na mizinu. Jedná se o žebračku, která usiluje o to, aby se měla o něco lépe. Je proto ochotná se i vdát. Problém ale je, že je velmi ošklivá, závistivá a mstivá. Nevadí jí zničit někomu život.

Pan Cibulka – Cibulka patří do povídky Psáno o letošních Dušičkách. Je to nejlepší přítel pana Rechnera. Z povídky vyplývá, že rád pije, je protivný a hrubý a nebojí se z někoho si utahovat, přestože to daného člověka může trápit.

Pan Heribert – Pan Heribert je hlavní postavou povídky Doktor Kazisvět. Vystudoval medicínu, ale odmítá se živit jako lékař. Má rád samotu a lidem se vyhýbá. V okamžiku, kdy zachrání život zemského rady, tak se proslaví a může mít spoustu klientů a peněz. On o to ale nestojí a dál žije svůj život samotáře.

Paní Ruska – Paní Ruska je hlavní postavou povídky O měkkém srdci paní Rusky. Jak název napovídá, paní Ruska působí jako žena, která je dobrosrdečná a útlocitná. Žena, která se z dobré vůle a čistoty srdce chodí rozloučit se zemřelými na jejich pohřeb. Skutečnost je ale jiná, paní Ruska zjevně miluje drby a ráda se o ně podělí, i když o ně nikdo nestojí. Také ráda pláče a povídá si s lidmi. Je ale i chytrá, když jí policie zakáže její největší zálibu, ví si rady a jejich nařízení dokáže obejít.

Pan Krumlovský – Jedná se o studenta práv z povídky Figurky, který se přestěhuje na Malou Stranu, protože ji považuje za klidné místo, kde se může učit. S učením má trochu problémy, vždy se najde něco, co ho od učení ruší. Působí jako pozorovatel chování lidí na Malé Straně a sám se do děje zapojuje, někdy kladně a někdy záporně. Pan Rechner – Pan Rechner je jednou z hlavních postav povídky Psáno o letošních Dušičkách. Pan Rechner je šikovný, ale tak trochu líný. Společně se svým nejlepším přítelem se nebojí utahovat si z citů jiné osoby.

Pan Rybář - Pan Rybář je hlavní postavou v povídce Hastrman. Pan Rybář patří na Malé Straně k oblíbeným lidem. Má rád zelenou barvu, moře a francouzské filozofy, které často cituje. Jeho největší zálibou je sbírání drahých kamenů. Věří,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Povídky malostranské

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Jaký je hlavní smysl knihy Povídky malostranské?

Ukázat život obyčejných lidí a kritizovat maloměšťáctví, předsudky a pokrytectví společnosti.

Je nutné číst všechny povídky?

Není, ale teprve celek poskytne plný obraz Malé Strany a jejích obyvatel.

Proč je doktor Kazisvět považován za výjimečnou postavu?

Protože odmítá společenské uznání a zůstává věrný vlastním hodnotám.

Jsou Povídky malostranské autobiografické?

Ano, částečně, zejména skrze postavu „malého Nerudy“ a detailní znalost prostředí.

Jaký žánr Povídky malostranské představují?

Jedná se o realistické povídky s prvky satiry a ironie.

Je jazyk knihy náročný?

Ano, obsahuje archaismy a dobový slovosled, ale po chvíli si čtenář zvykne.

Proč jsou postavy často zobrazovány negativně?

Neruda chtěl realisticky zachytit lidské slabosti, nikoli idealizovaný obraz společnosti.

Patří Povídky malostranské mezi povinnou četbu?

Ano, často se objevují v seznamu povinné nebo doporučené četby na středních školách.

Zdroj: článek Povídky malostranské

ROZBOR SHAKESPEAROVA DÍLA HAMLET

Mezi Shakespearovy nejznámější divadelní hry patří zcela nepochybně příběh o dánském princi Hamletovi. Tato tragédie byla vydána někdy v letech 1599 – 1602. Hlavním motivem této hry je pomsta. Příběh je psán v promluvách, které jsou místy velmi dlouhé. Jedná se hlavně o Hamletovy filozofické monology, v nichž převážně řeší otázky života. Jeho promluvy jsou často plné vtipu, ironie a někdy i dvojsmyslů. V knize se také objevuje velká řada rčení, přísloví i bohatých přirovnání. Hlavními postavami jsou tedy Hamlet, jeho strýc Claudius, Hamletova matka Gertruda, nejvyšší komoří Polonius a jeho děti Ofelie a Laertas. Svůj význam v příběhu mají i Hamletovi přátelé Horacio a Rosencrantz a Guildenstern.

Tragédie Hamlet, princ dánský se skládá z pěti jednání. Hamletův příběh začíná před branami královského hradu Elsinor, kde se střídá stráž důstojníků. S jedním z nich také přichází Hamletův přítel Horacio. Chce se sám přesvědčit, že se u hradu objevuje duch podobný zemřelému králi. Moc tomu ale nevěří, svůj názor změní, až když ducha spatří. Přestože má strach, rozhodne se ducha oslovit, ten mu ale neodpoví a se zakokrháním kohouta zmizí. Horacio se rozhodne, že o tom poví Hamletovi. Příběh pak pokračuje na hradě, kde se král Klaudius dovídá o pokusu norského prince Fortinbase napadnout dánské království, rozhodne se o tom informovat Fortinbasova strýce, který je králem. Norska. Král se také dovídá, že se hodlá do Francie vrátit syn komořího Laertes. Hamlet se na vládu svého strýce dívá velmi skepticky a ironicky. Nejvíce nesouhlasí s tím, že si ho jeho matka vzala dva měsíce po smrti jeho otce. Považuje to za zradu a je si jistý, že se Klaudius nemůže v ničem jeho otci vyrovnat. I přesto matku poslechne, když ho prosí, aby s nimi zůstal v Dánsku a nestudoval dál již. Právě ve chvíli, kdy se trápí matčinou zradou na otci, tak přichází Horacio a vypráví mu o přízraku, který je podobný bývalému králi oblečenému ve zbroji. Hamlet chce přízrak spatřit a vydá se s Horaciem k branám hradu. Cestou ho zpovídá, jak duch vypadá. Hamlet se obává, že přítomnost otcova ducha ve zbroji věští něco špatného.

Mezitím v domě komořího Polonia se Laertes loučí se svou sestrou Ofélií a varuje ji před Hamletem, bojí se, aby se do něj Ofélie nezamilovala a nevzdala se mu. Varuje ji, že to s ní Hamlet jistě nemyslí vážně. Mezitím přichází Polonius a také se loučí s Laertem, dává mu mnoho rad, jak se má ve Francii chovat. Radí mu například, aby si nechával pro sebe, co si myslí, také že má jednat s rozmyslem a vážit si pravých přát

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek William Shakespeare

Nejčastější chyby studentů

Mnoho chyb nevzniká neznalostí, ale zbrklostí. Studenti často sáhnou po známém názvu, aniž by si ověřili detaily v textu.

  • Záměna povídek s podobným prostředím.
  • Přehlédnutí jmen postav.
  • Ignorování tónu vyprávění a ironie.
  • Spoléhání se pouze na první větu ukázky.

Zdroj: článek Test z ukázek Povídek malostranských

FAQ – Často kladené otázky

Jak dlouhá by měla být báseň k recitaci pro 9. třídu?

Ideální jsou básně o délce tří až čtyř slok, které umožní rozvinout výraz, ale zároveň udrží pozornost publika.

Jsou vtipné básně vhodné pro recitační soutěže?

Ano, pokud jsou zvoleny citlivě a recitátor dokáže pracovat s humorem přirozeně a bez přehánění.

Jaký typ humoru je pro devátou třídu nejvhodnější?

Nejlépe funguje jemná ironie, nadsázka a situační humor, který vychází z běžného života.

Je lepší recitovat známého autora, nebo méně známý text?

Známý autor může být výhodou, ale rozhodující je vždy kvalita přednesu a porozumění textu.

Jak se připravit na recitaci vtipné básně?

Důležitá je práce s hlasem, intonací a pauzami, stejně jako opakovaný nácvik před publikem.

Může být vtipná báseň i vážnější?

Ano, mnoho vtipných básní obsahuje hlubší myšlenku nebo satirický podtext.

Jsou tyto básně vhodné i pro školní besídky?

Určitě ano, vtipné básně jsou velmi oblíbené na školních vystoupeních a akademiích.

Jak vybrat báseň podle povahy recitátora?

Báseň by měla odpovídat temperamentu dítěte, aby přednes působil přirozeně a autenticky.

Může recitátor text lehce upravit?

Obvykle se doporučuje recitovat text v původním znění, drobné úpravy je však vhodné konzultovat s učitelem.

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci 9. třída

Jako jako částice – významový posun

V běžné mluvě se slovo jako často mění v částici. V takovém případě nespojuje větné členy, ale slouží k vyjádření postoje mluvčího, pochybnosti, ironie nebo zdůraznění. Často jde o výraz, který lze vypustit bez narušení gramatické stavby věty.

Zdroj: článek Jako - slovní druh

Povídky malostranské – obsah jako celek

Z hlediska celkového obsahu Povídek malostranských je důležité si uvědomit, že jednotlivé příběhy nejsou řazeny náhodně. Společně vytvářejí mozaiku života na Malé Straně, kde se postavy často objevují opakovaně nebo se o sobě alespoň dozvídají skrze řeči a drby.

Typické jsou:

  • malé lidské tragédie, které vznikají z pomluv, závisti nebo nepochopení,
  • konflikt jedince a společnosti,
  • ironie a satira namířená proti maloměšťáctví,
  • vzpomínková rovina, v níž se objevuje postava „malého Nerudy“.

Celek nepůsobí jako klasický román, ale jako živý portrét města, které má vlastní paměť, rytmus a charakter.

Zdroj: článek Povídky malostranské

Vtipné přání k narozeninám pro ženy

Pokud má oslavenkyně smysl pro humor, je vtipné přání k narozeninám pro ženy ideální volbou. Nadsázka, lehká ironie a laskavý humor dokážou rozesmát a zároveň potěšit.

Důležité je držet se hranice, aby vtip nikdy nebyl na úkor citlivosti nebo sebevědomí oslavenkyně.

Zdroj: článek Blahopřání k narozeninám pro ženu

Autoři uvedeného obsahu


ironie příklad
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
iy slovesa
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.