Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

JAROSLAV SEIFERT BÁSEŇ ZÁŘÍ


JAROSLAV SEIFERT BÁSEŇ ZÁŘÍ, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Recitace byla dříve nedílnou součástí výuky literatury. Dnes již její obliba upadá, i přesto má ale krásný přednes básně své nepochybné kouzlo.


Jaroslav Seifert

Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77).

V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus.

Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifertových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka. O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně. Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.

Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují. Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu. I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.

Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Poradna

V naší poradně s názvem BÁSEŇ PRO 3.TŘIDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mira.

prosim basnicku 3 az 4 sloky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Cvrček
Josef Kožíšek 4 sloky

Stojí u své chaty,
stojí mezi vraty
cvrček zamyšlen;
pověz ty nám, pane strýčku,
co na mezi na sluníčku
děláš celý den?

Starostí mi hlava
skoro postonává,
moje dětičky:
po celý den v parnu pasu
nepokojnou, bujnou chasu,
zlaté husičky.

U své chaty stojí
cvrček v hnědém kroji,
stojí podle vrat;
co tu děláš, pane milý,
když se večer k horám chýlí,
sluníčko jde spat?

Chodím na besedu,
s druhy hovor předu,
ladím píšťalky;
a když druzi se mnou počnou,
slyšeti je naši skočnou
sto mil do dálky.


Rybička
Josef Kožíšek 3 sloky

Žába leze do kaluže,
na rybičku reptá:
Pojď, rybičko, na sluníčko,
podívej se do světa.

Já jsem rybka jako šipka,
nechci býti jako ty,
je-li tobě kaluž milá,
já si hledím čistoty.

Sukýnku mám vybílenou,
blýská se mi jako sníh,
koupila ji má matička
za milion stříbrných.

Zdroj: příběh Báseň pro 4. třídu

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
  • Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
  • Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
  • Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
  • Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
  • Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
  • Jiljí jasný - podzim krásný.
  • Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
  • když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
  • Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
  • Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
  • Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
  • O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
  • Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
  • Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
  • Svatý Jiljí děvčata bílí.
  • Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
  • V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
  • V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)

PRANOSTIKY:

  • Na Štěpána krále je už léta namále.
  • Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
  • Od Štěpána krále bouřek je namále.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.

3. září: svátek má Bronislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. září: svátek má Jindřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. září: svátek má Boris

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. září: svátek má Boleslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. září: svátek má Regína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na září

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO VŠICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.

Dobrý den, prosím. Jaký slovní druh je slovo. Všichni.
Děkuji Jaroslav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.

Slovo VŠICHNI je zájmeno. A proč je to zájmeno, se dozvíte tady: https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo všichni

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Babí léto je léto na odchodu.
  • Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
  • Bouřky v září věští na jaře mnoho sněhu.
  • Bouřka v září věští sníh v prosinci.
  • Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
  • Divoké husy na odletu znamenají konec i babímu létu.
  • Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
  • Fouká-li počátkem září z Moravy, pak vorej, sedláčku, pomali. Fouká-li ale z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš.
  • Hřímání v září oznamuje teplý podzim.
  • Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.
  • Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
  • Jsou-li v září noci jasný a suchý, nebude po houbách ani potuchy.
  • Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
  • Když je vlhko i v září, v lesích se houbám daří.
  • Na dešti v září rolníku moc záleží.
  • Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
  • Parna se a mlhy víno nebojí, oběma se lépe napojí, zato ale velkým chladem v září postonává a se špatně daří.
  • Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
  • Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
  • Po teplém září zle se říjen tváří.
  • Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
  • Podzim na strakaté kobyle jezdí.
  • Prší-li často v září, z lesů se dlouho voda paří.
  • Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.
  • Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
  • Teplé září - říjen se mračí.
  • Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
  • V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
  • Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
  • Začátek září přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
  • Září - máj podzimu.
  • Září - slunce ještě dosti září.
  • Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem.
  • Září jezdí na strakaté kobyle
  • Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
  • Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
  • Září, kamna zazáří.
  • Září, na léto jde stáří.
  • Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
  • Zářijové pršení prospívá osení.
  • Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká toho, že léto skončilo a blíží se zima. Některé další pranostiky se týkají úrody vína i ovoce, zářijového počasí a jeho vlivu na budoucí zimu. Například, když bude dlouho pršet, bude se z lesů dlouho pařit voda. Jiná pranostika zase říká, že září může být ještě teplé, ale v říjnu dojde k velké změně.

Zdroj: článek Pranostiky na září

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Halina.

Vážený pane prosím ozvěte se mi na conane@seznam.cz děkují moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.

Přeji Vám hodně štěstí a rozumných voličů v další volbě prezidenta.To co předvádí media a hlavně ČT 1,to je tak nechutné.Přesto se nenechte odradit. Taky jsem podnikatel a mám obdobné názory jako Vy.
S pozdravem.
Jaroslav z Brna

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail informace

Oblíbená mužská jména

1. jméno: Jakub

Jméno Jakub bylo v roce 2014 nejoblíbenější. Jakub má svátek 25. července. Jméno Jakub pochází z hebrejštiny a překládá se jako: druhorozený. Jméno Jakub k roku 2015 v Čechách nosí 105 316 mužů.

2. jméno: Jan

Druhé nejčetnější jméno je Jan. Jan má svátek 24. června. Jméno Jan pochází také z  hebrejštiny a překládá se jako Bůh je milostivý, Bohem daný či milostivý dar Boží. Jméno Jan k roku 2015 v Čechách nosí 294 354 mužů.

3. jméno: Tomáš

Jméno Tomáš je aramejského původu a znamená dvojče, blíženec. Tomáš má svátek 7. března. Jméno Tomáš k roku 2015 v Čechách nosí 180 370 mužů.

4. jméno: Adam

Jméno Adam si většina lidí spojuje s prvními biblickými lidmi na Zemi. Adam má svátek 24. prosince, tedy na Štědrý den. Jméno Adam je původu hebrejského a znamená člověk, pozemšťan či z červené hlíny. Jméno Adam k roku 2015 v Čechách nosí 45 816 mužů.

5. jméno: Matyáš

Matyáš je jednou z variant jmen Matěj a Matouš. Matyáš je archaickou podobou jména Matěj. Stejně jako Matěj jméno Matyáš pochází z hebrejštiny a stejně tak znamená: dar od boha. Matyáš slaví svátek 24. února. Jméno Matyáš k roku 2015 v Čechách nosí 21 224 mužů.

6. jméno: Filip

Jméno Filip pochází z řečtiny a znamená milovník koní. Filip slaví svátek 26. května. Jméno Filip k roku 2015 v Čechách nosí 48 863 mužů.

7. jméno: Vojtěch

Vojtěch je jméno původu slovanského. V překladu znamená útěcha vojska, těšitel vojska či radost z války. Svátek slaví 23. dubna. Jméno Vojtěch k roku 2015 v Čechách nosí 51 464 mužů.

8. jméno: Ondřej

Jméno Ondřej vzniklo původně z řeckého slova andreas. Toto jméno se dá přeložit jako mužný, statný či odvážný. Svátek Ondřej slaví 30. listopadu. Jméno Ondřej k roku 2015 v Čechách nosí 74 732 mužů.

9. jméno: David

Jméno David pochází patrně z ugaritštiny (řadí se také do hebrejštiny). Jméno David má několik významů, může znamenat miláček, strýček či náčelník. Svátek slaví 30. prosince. Jméno David k roku 2015 v Čechách nosí 99 819 mužů.

10. jméno: Lukáš

Jméno Lukáš je latinského původu. Jméno vzniklo z označení oblasti Lukánie (jižní Itálie), a proto jeho význam je: Lukánec, pocházející z Lukánie. Lukáš slaví svátek 18. října. Jméno Lukáš k roku 2015 v Čechách nosí 101 611 mužů.

11. jméno: Matěj

Jedna varianta jména Matěj zde již zazněla. Matěj je původu hebrejského. Stejně jako Matyáš jméno Matěj znamená Hospodinův dar. Matěj také slaví svátek 24. února. Jméno Matěj k roku 2015 v Čechách nosí 36 969 mužů.

12. jméno: Danie

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Mužská jména

Příběh

Ve svém příspěvku KONTAKT A.BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.

Stará vládní a poslanecká garnitura se bojí o své posty, a nehodlají mezi sebe pustit nikoho, kdo by jim viděl do karet např. pan Babiše Proč policie nestíhá pana Kalouska, zasílala jsem i na policii a nejvyššímu soudu podklady o mnohamilionových pochybných podvodech, stále křičí ,že se rozhazují finance rodinám, důchodcům, za něj jsme nedostali jako důchodci nic nebo 30,- Kč, ač os si schválit tisícové navýšení k platu, pan premiér zase jedná sám za sebe, podává demisi bez projednání s vládou, kdo se mu nelíbí podá trestní oznámení, ostatní by mohli jít domů, když jedná za všechny machinace s ČKD ohromné částky, proč souhlasil obhospodařovat vodu cizími společnostmi, za 5 let se podražila o 30%, a další,proč nebyl trestám exministr Drábek, který prosadil zavedení karet pro invalidy a důchodce, nenaslouchal připomínkám kompetentních osob, ztráta mnoha milionů- tam machinace s Čs spořitelnou, proč netrestána exministrně zdravotnictví -machinace s krví se zahraniční společností, proč nepotrestána exministrně obrany za špatný předražený kontrakt. A další a další, nikdo není čistí a má na rukách podvod.!!!!! Kde je spravedlnost, když provádíte hon pouze na jednu osobu ? Bojíte se tolik pana Babiše? Inka-důchodkyně

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav .Pikula Ing..

Dobrý den pane Babiši, přeji vám hodně úspěchů, zdraví, energie, aby jste vydržel nátlak od zlých lidí a plofašistické,nedemokratické pětikoalica vedené Fialou. Bojujte o post prezidenta, moc si vás vážím a přeji hodně štěstí. Ve vládě je už konečně nutné, aby zaujala stanovisko silná osobnost, aby už konečně někdo zastavil tu katastrofu která směřuje ke konci světa, učinil tak klid a mír pro všechny české občany, a to jste právě Vy který to dokáže . Důvěřují vám. Moc vám přeji vyhrát prezidentské volby. Velmi Vás pozdravuji a ze srdce přeji vše jen to nejlepší. S pozdravem Jaroslav Pikula.

Zdroj: příběh Kontakt a.babiš

Báseň nejpokornější

Na hoře vysoké a klonící se k městu

stoje

s rukama rozpiatýma,

jsem prorok, který ukazuje cestu

a chudým věstí slavný zítřek jejich,

jsem mudrc

který radí v beznadějích,

v své ruce drže květ, jenž nikdy neuvadne,

jsem ten, jenž v revoluci střelí první,

jsem ale také ten, jenž první padne

a který první přiklekne, by zavázal raněným rány,

zázračný jako bůh

a mocný jako bůh,

jsem víc,

jsem ještě mnohem víc

a přece nejsem nic,

než milosti zástupů pokorně odevzdaný

básník

Jaroslav Seifert.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav Brandejs.

Pane BAbisi prosim o prihlasku do vasi organizace. adresa ,Jaroslav Brandejs Brocna 65 51703 Skuhrov N Belou

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Díla

William Shakespeare je typickým autorem renesanční literatury. Jeho díla jsou světského rázu bez náboženských motivů, které byly pro předcházející období typické. Jeho dramata jsou psána veršem, který ale není vždy rýmovaný. Verše působí bez rytmu a měly by se přednášet s důrazem na druhé slabice. Shakespeare začínal jako většina autorů tradičním jazykem, postupně si ale utvořil vlastní styl, který je kompromisem mezi tradičním a volným stylem.

SHAKESPEAROVA DÍLA:

  • Antonius a Kleopatra – tragédie
  • Bouře - romance
  • Coriolanus – tragédie
  • Cymbelín - romance
  • Dobrý konec vše napraví - komedie
  • Dva šlechtici z Verony - komedie
  • Dva vznešení příbuzní – romance (autor i John Fletcher)
  • Fénix a hrdlička – báseň
  • Hamlet - tragédie
  • Jak se vám líbí - komedie
  • Jindřich IV. – historická hra
  • Jindřich V. – historická hra
  • Jindřich VI. – historická hra
  • Jindřich VIII. – historická hra (autor i John Fletcher)
  • Julius Caesar - tragédie
  • Komedie omylů - komedie
  • Král Jan – historická hra
  • Král Lear - tragédie
  • Kupec benátský - komedie
  • Macbeth - tragédie
  • Marná lásky snaha - komedie
  • Mnoho povyku pro nic – komedie
  • Nářek milenčin - báseň
  • Něco za něco - komedie
  • Othello - tragédie
  • Perikles - romance
  • Richard II. – historická hra
  • Richard III. – historická hra
  • Romeo a Julie – tragédie
  • Shakespearovy Sonety - básně
  • Sen noci svatojánské - komedie
  • Timon Athénský - tragédie
  • Titus Andronicus - tragédie
  • Troilus a Cressida - tragédie
  • Vášnivý poutník - báseň
  • Večer tříkrálový - komedie
  • Venuše a Adonis - báseň
  • Veselé paničky windsorské – komedie
  • Zimní pohádka – romance
  • Zkrocení zlé ženy - komedie
  • Znásilnění Lukrecie - báseň

Zdroj: článek William Shakespeare

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO SKOLÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.

nejlepší básnička je Malovaná pohádka od: Jiří Žáček

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Báseň pro skoláky

Les

Jaroslav Seifert
(8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Jaroslava Seiferta)

Kamení města šlapu rád,

tvrdé už se mi nezdá.

Každého jinam vede snad

na nebi jeho hvězda.

~

Lesníkem také chtěl jsem být,

počítat kubíky dřeva,

les kříže krážem prochodit

a čekat na tetřeva.

~

Srnečky hlídat na louce

a měřit smrky, duby,

mít sojčí pero v klobouce

a znak s kančími zuby.

~

Po mechu bych se procházel

a v zimě krmil laně;

i pro psa už jsem jméno měl -

však zapomněl jsem na ně.

~

Veverky, bílé pod bříškem,

jež hnízdí mezi ptáky,

mám dodnes rád. A oříšky,

ty míval jsem rád taky.

~

Dýchal bych vůni pryskyřic

i houby voněly by.

Řekněte, co je v světě víc,

než najít pěkné hřiby!

~

Co ze všeho dnes zbylo mi,

z těch snů šťastného lovce?

Chodím dnes také pod stromy,

ale jen ve Stromovce.

~

Kamení města šlapu rád,

tvrdé už se mi nezdá.

Každého jinam vede snad

na nebi jeho hvězda.

Zdroj: článek Osmisloková báseň po čtyřech verších

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO 4. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikol Boranova.

Potřebuju básnicku abych vyhrála recitační soutěž


Musí bit hodne moc btipna

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mira.

prosim basnicku 3 az 4 sloky

Zdroj: příběh Báseň pro 4. třídu

Housle

Jaroslav Seifert
(6 slok básničky od Jaroslava Seiferta)

Rok nebo dva jsem hrál

a hrozil se těch chvílí.

Já jsem vás proklínal

a vy jste se mi mstily

úpěním zoufalým

z hlubiny nitra svého.

Však už vás zahalím

do sukna zeleného.

~

Když zaskřípěl váš hlas,

stiskl jsem vám krk štíhlý.

Tak moci rozbít vás

úderem těžké cihly.

A pak vám rozšlapat

kobylku, hmatník, luby!

A neuměje hrát,

k těm houslím byl jsem hrubý.

~

Záhy je pokryl prach

kdes mezi harampátím.

Čas plynul v jiných hrách;

už se k nim nevrátím

a lehce oželím

tu nudu věčné škály.

Housličkám zpuchřelým

pak struny popraskaly.

~

Už vím, že to byl hřích,

a pykám za tu vinu.

Jak vděčně zlíbal bych

dnes ruku maminčinu!

Tenkrát je koupila

a zbožně přinesla je.

Ó léta zpozdilá! -

Zní housle. Někdo hraje.

~

Vzpomínám na kloučka,

možná už zmoudřel lety.

A smyčec zlehoučka

vyhrává flažolety,

po strunách poskočí

a měkce padá na ně.

Kdo mi to na oči

zezadu stiskl dlaně?

~

Kdo je to? Cožpak vím.

Hlas šeptá: Řekni jméno,

a já ti položím

svou hlavu na rameno.

Kdybych je říci směl!

Však mlčím jako němý.

Housličky, jen bych chtěl

poprosit: Odpusťte mi.

Báseň ze sbírky Šel malíř chudě do světa:

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO 5. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anonym.

dobry den prosim delsi basne jsou hezke ale kratke dekuji za vas cas

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Báseň pro 5. třídu

Hora Říp

Jaroslav Seifert
(11 slok básně od Jaroslava Seiferta)

Viděl jsem hory plné ledu,

však zpívat o nich nedovedu.

~

Jiskřily dálky nad hlavami

jak bleděmodré drahokamy.

~

Jímala závrať při pohledu,

zpívat však o nich nedovedu.

~

Když ale vidím na obzoru

uprostřed kraje nízkou horu,

~

na nebi mráček běloskvoucí

- přestane srdce chvíli tlouci.

~

Oblaka letí v klasech zralých

a koně dupou po maštalích.

~

V panácích jsou už všude snopy

a svatý Jiří zvedá kopí,

~

aby je vrazil ve chřtán dračí

a motýl spěchá po bodláčí;

~

a jako krůpěj na prstenu

třpytí se drobná kvítka rmenu.

~

Tu nemohu se vynadívat

a všechno ve mně začne zpívat,

~

zpívat i plakat. Maminko má,

jak je to hezké u nás doma!

Báseň ze sbírky Jaro, sbohem:

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Příběh

Ve svém příspěvku POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: příběh Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Motýli

Jaroslav Seifert
(8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Jaroslava Seiferta)

Když chlapci jarem rozcuchaní

bělásky v hrsti nosili,

běloučký pel jim zůstal v dlani.

Ubohá křídla motýlí!

~

Motýly znám i každou kytku.

Hle, právě sedl na římse

žluťásek! Kdepak mám svou síťku?

Však nesmím ven a učím se.

~

Z počtu mám desetinnou tečku,

pak zeměpis a mluvnici.

Zkroušeně sedím u stolečku

a jaro běží ulicí.

~

Hospodařil jsem špatně s časem.

Dnes praží slunko do oken,

a já tu sedím nad atlasem,

odříkávaje spoustu jmen.

~

Nikobary a Andamany,

Borneo, Jáva, Celebes.

Motýlek stříbrem postříkaný

třepetá se až u nebes.

~

A babočka a oko paví,

když atlas jsem si rozvíral,

na mapě sedí blízko Jávy;

a na Borneu admirál.

~

Černopláštník je na rovníku

a chlubí se svým sametem

a okáč v stéblech poledníků

houpe se jako nad květem.

~

Hleděl jsem dlouho v očka křídel,

zatajiv dech, bych nesvál pel.

dokud jsem hezčí neuviděl.

Pak na síťku jsem zapomněl.

Zdroj: článek Osmisloková báseň po čtyřech verších

Báseň úvodní

Hranatý obraz utrpení

je město

a sama veliká událost před tvýma očima,

čtenáři,

otvíráš knížku prostou a nevtíravou

a píseň počíná.

~

Svou slávou

nezvítězilo město nade mnou,

svým majestátem a velikostí mě neočarovalo,

miluji hvězdy, lesy, prameny, louky a květiny

a navrátím se v jejich náruč tajemnou,

však dokud z bratří mých trpěti bude jediný,

nebudu šťasten,

a nespravedlivostí světa vzbouřen,

dál jako teď,

opřen jsa o zeď fabriky, budu se zalykat kouřem

a píseň svoji pět.

~

A přece mi cizí je ulice,

letí jak prudce mrštěný šíp, aby dobyla světa,

a v rytmus mé krve se nikdy nezladí běžící řemeny a kola,

jsou jimi spoutány ruce mé a rukou tisíce,

aby, když srdce volá,

nesměl a nemohl obejmout druh druha;

kdybych však do lesů uprchl k pramenům, květinám a lani,

takový smutek by mé srdce zchvátil,

že nerozhlédna se ani,

co je tu krásy, ticha a horoucnosti,

do města bych se vrátil,

do toho města, jež člověka uvítá železnou ctností,

kde ani slavík nezpívá a nevoní jedlový les,

kde zotročen není jen člověk,

ale i květina, pták, kůň i pokorný pes.

~

Čtenáři dobrý, jenž pročítáš ty řádky,

zasni se na chvíli a věz to,

že hranatý obraz utrpení před tvýma očima

je město;

vždyť člověk cítí jako květina:

nelámej, netrhej, nešlap.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách

Večer na pavlači

I.

Večer bývá tichý jak zamrzlý vodopád,

ale pavlač to je náruč Marie Panny,

vždyť ti, kteří s bojiště dne si přinesli těla poraněná,

si večer usednou na ni

a ona je mřížemi sevře jak měkkými prsty objala by je žena;

nebe je plné hvězd

a pod hvězdami na všecky rány, na všecky rány nějaký balsám jest.

~

Akáty naproti nad tratí vůněmi zvoní jak na návsi zvonice,

aby se vzpamatovali hříšníci a hříšnice,

ale milenci svá těla sepiali vášnivě a prudce,

a tak se zdálo, že na stráni modlí se samé sepiaté ruce

tise a odevzdaně,

že anděl zvěstoval užaslé Marii Panně

poselství lásky a síly.

~

Skoda, když už ta pavlač byla tou šťastnou svatou,

že ti, které chovala, už dávno, už dávno ukřižováni byli.

II.

Břink !

Bylo to jednou, jako by do okna hodil kdos kamenem.

Večer byl sladký, jako by rozhoupal se zvon v tvém srdci zmámeném

a hustou, černou pavučinu ticha protrhla píseň,

jež do vesmíru jak voda trhlinou do lodě na moři vniká.

~

To slečna domácích na klavír hrála,

ta malá blondýnka s modrýma očima,

již denně pokorně prosívám, aby mě trochu milovala

a před níž kleká duše má.

~

Holá!

Byla to píseň veselá, byla to píseň bouřlivá,

jako když v hospodě „U velryby“ sbor mariňáků zazpívá.

Myslil jsem rychle na její dívčí tělo,

na její něžnou kostru složenou z růžových kostí,

na níž se pružné maso přílivem radosti chvělo;

myslil jsem rychle na její pohled prostý,

jejž do not upřela jak v milencovy oči

a láska,

veliká láska stoupala ve mně od paty až k hlavě

jak v bílé bříze míza v jarní noci,

z večera stromek ten ani lístečku nemá a hole se ve větru mihá,

z rána však rozkvete listy, že nemá jich na světě tolik žádná kniha

a na každém báseň.

~

Škoda, chodí už chodí k té slečně čtyři oficíři,

z nichž jeden ji vezme si za ženu a s těžkostmi života smíří ;

škoda, by! bych ji měl jak před okny zahrádku, v jejíž prsti

rostly by růže, reseda, zvonečky, melisa,

a po jejíchž cestičkách chodily by na večer mé prsty.

~

Hrála,

zatím co srdce naše, ta neúmorná kladiva bušící na plnou pokladnu světa,

utichla docela a vesmír už nebyl tou lodí, do níž píseň jako voda cestu protrhla si,

to byla spíše sklenice, až po okraj plná krásy

a my z ní pili až do dna, až do dna z hluboká,

až hlava se zvrátila na zad a slza vhrkla do oka ;

vždyť krásy je nám třeba, jak lásky vody a chleba,

abychom plni jí, všecko konali krásně,

aby milenci

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách

Báseň plná odvahy a víry

Vím,

jsi něžná a hravá,

srdce přítulného,

vím,

kde je tvá sláva,

sláva života tvého,

viď, že bys chtěla v životě mít

pokorné ticho a pokorný klid.

~

Chtěla bys docela malou, maličkou kuchyňku,

bílou a tichou jak ve mracích letící holubici,

na stěně mosazné nádobí, v jehož hládi

viděla bys sebe, svou krásu a své mládí,

na oknech růžové záclony

a v kořenáči květ,

který se z rána cudně rozvoní

a voní do večera;

viď,

to by bylo tvé království plné usmívání,

to by byl ten tvůj vymodlený svět,

tichý

jako je neděle na návsi při svítání,

prostý

jako je těch tvých dvacet let;

viď,

to by bylo slávy,

až v horoucím tluku

rozezněl by se hmoždíř v tvé ruce jak na věži zvon,

až tloukla bys cukr, skořici a mák,

zatím co v ranním vzduchu

pod oknem na větvi zpíval by pták

svou píseň.

~

Ale já

bouřlivé doby syn,

snad muž, snad chlapec, snad dítě

v řečišti dějů smáčím své ruce,

den ze dne se řítě;

jsem jako jarní vítr nad krajinou,

když modrá obloha se nade světem klene,

když fialka potichu rozkvétá a na řece led praská,

jsem jako jarní vítr, který letě světem,

stanul udiveně

nad prvním jarním květem;

a to jsi byla ty, to byla moje láska

k tobě.

~

Ale dnes mamě se vzpírám loktem osudu,

mě už nic nezachrání,

protože sen, veliký sen mé slabé srdce mámí

svou slávou ;

stojím na dlani Evropy, kde se miliony tísní,

čekaje den,

až padne znamení,

až prvá krev dne rozhodného dlažbu střísní,

až padnou první ranění,

na barikádě, na barikádě stát budu se svou písní

jeden z davu.

~

Vím,

jsi něžná a hravá,

srdce přítulného,

děvečka boží, která se pokorně vzdává

do náručí mého,

ale já,

ne, nechci, nechci tě,

buď s bohem, ale nemusíš být smutnou,

hleď, Ulije kvetou a růže a sedmikrásky,

buď s bohem

a navštiv mě jednou, až umřu.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách

Domov

Jaroslav Seifert
(11 slok básně od Jaroslava Seiferta)

Ty prosté věci, jež jsem miloval,

toužil jsem míti věrně kolem sebe.

A byl to ráj a já se o něj bál

a viděl jsem, že ztratím v nich kus nebe.

~

Okno mi řeklo: Jen se rozhlédni,

až odejdeš, už cizí budu tobě.

Kyvadlo řeklo: Jdi, je k poledni.

A křížek na zdi: Sejdeme se v hrobě.

~

I dvířka kamen žárem zsinalá

v koutečku při zdi, kde se pěkně klímá,

tesklivě na práh za mnou volala:

Přijď ohřát se, kdyby ti bylo zima.

~

Když jsem byl děcko, matka prosila:

Blíží se bouřka , zůstaň blízko domu.

Svět byl tak krásný, moje rozmilá,

a krásnější byl pod rachotem hromů.

~

Růže mi řekla: Voním silicí,

kdo po mně sáhne, zbloudit lehce může.

Když dotkla se mě ústa na líci,

ústa mi řekla: Voníme jako růže.

~

A mluvil oblak: V zemi tajemné

uvidíš možná věže krásných hradů.

A nato řekla: Chvátej podél mne,

uslyšíš záhy hukot vodopádu.

~

Srdce, jež bilo pod věncovím cév,

říkalo přitom: Já ti něco skrývám.

A ozval-li se sladký ženský zpěv,

pravila touha: To já ti v něm zpívám.

~

I vtiskla matka ret mi na čelo

a řekla: Sbohem. Šel jsem bez rozpaků.

Vždyť v tichu, v kterém nic se nedělo,

slýchal jsem ze tmy dunět kola vlaků.

~

Po letech klepu doma na dveře,

na prahu suk a vyšlapaná škvíra.

Ozvou se kroky? Kdo mi otevře?

Za dveřmi ticho, nikdo neotvírá.

~

Okno je kalné, prohnil jeho rám,

už netkví pevně v starém, vetchém zdivě.

Kyvadlo stojí, neví kudy kam.

Jen křížek na zdi čeká trpělivě.

~

Podíval jsem se v šero zrcadla,

a poznal čas i cítil jeho tíži.

A v náruč té, jež v prach se rozpadla,

ten, který přišel, pomalu se blíží.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Pavučina

Jaroslav Seifert
(4 sloky od Jaroslava Seiferta)

Četl jsem verše Vrchlického,

když náhle po knize

pavouk mi leze bezevšeho.

- Maminko, zab ho, bojím se ho!

- Proč? Nosí peníze.

~

A pavoučka jsme nezabili.

Kde však byl jaký kout,

pavouci síť nám zavěsili.

Musili jsme je každou chvíli

smetákem odtrhnout.

~

Ač od těch dob je nevyháním,

jsem věčně bez peněz.

Co kdyby - vzdechnu s pousmáním

a laskavě se dívám za ním,

pavoučku, klidně lez.

~

Až tuhle! Mezi dvěma klasy,

když po dešti jsem šel,

spatřil jsem síť. To bylo krásy!

A tolik stříbra nikdy asi

jsem už pak neviděl.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Motýli

Jaroslav Seifert
(8 slok básně od Jaroslava Seiferta)

Když chlapci jarem rozcuchaní

bělásky v hrsti nosili,

běloučký pel jim zůstal v dlani.

Ubohá křídla motýlí!

~

Motýly znám i každou kytku.

Hle, právě sedl na římse

žluťásek! Kdepak mám svou síťku?

Však nesmím ven a učím se.

~

Z počtu mám desetinnou tečku,

pak zeměpis a mluvnici.

Zkroušeně sedím u stolečku

a jaro běží ulicí.

~

Hospodařil jsem špatně s časem.

Dnes praží slunko do oken,

a já tu sedím nad atlasem,

odříkávaje spoustu jmen.

~

Nikobary a Andamany,

Borneo, Jáva, Celebes.

Motýlek stříbrem postříkaný

třepetá se až u nebes.

~

A babočka a oko paví,

když atlas jsem si rozvíral,

na mapě sedí blízko Jávy;

a na Borneu admirál.

~

Černopláštník je na rovníku

a chlubí se svým sametem

a okáč v stéblech poledníků

houpe se jako nad květem.

~

Hleděl jsem dlouho v očka křídel,

zatajiv dech, bych nesvál pel.

dokud jsem hezčí neuviděl.

Pak na síťku jsem zapomněl.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jan Novotný


miloš kratochvíl básně k recitaci
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
ukázka ze psaní dopisů sloh 6 trida
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.