Gramatika

Skloňování slov den a sen: vzor a správné tvary

Jaký vzor mají slova den a sen?

Slova den a sen jsou podstatná jména rodu mužského neživotného. Ve školním určování je lze řadit k tvrdému typu, tedy ke vzoru hrad, jejich skloňování však není ve všech pádech úplně pravidelné. U slova den se objevují dubletní tvary, například dni/dnu, dni/dny nebo dní/dnů. U slova sen se při skloňování zpravidla vypouští samohláska e: snu, snem, sny.

Podrobné vysvětlení

Proč se den a sen neskloňují úplně stejně jako hrad

U vzoru hrad očekáváme například tvary hradu, hradu, hradem, hrady, hradů. Slova den a sen patří rovněž mezi mužská neživotná podstatná jména, ale během skloňování se jejich základ mění a u některých pádů existuje více spisovných možností.

Slovo den má výrazně smíšené a nepravidelné skloňování. V nepřímých pádech se objevuje základ dn-: dne, dni, dnu, dnem, dnů, dnech. Proto není vhodné mechanicky přidávat koncovky ke slovu den. Čeština navíc zachovala několik rovnocenných tvarů, například ke dni i ke dnu.

Také u slova sen při skloňování obvykle mizí písmeno e. Říkáme bez snu, o snu a se snem, nikoli „senu“ nebo „senem“. Vedle toho existují ustálená spojení se zvláštním tradičním tvarem, například probudit se ze sna.

Jak jev bezpečně poznat

Jak určit rod a vzor slov den a sen

Nejprve si ke slovu přidáme ukazovací zájmeno: ten den, ten sen. Obě slova jsou tedy rodu mužského. Potom ověříme životnost. Řekneme vidím den a vidím sen; 4. pád má stejný tvar jako 1. pád. Jde proto o rod mužský neživotný.

Pro školní určování je můžeme spojovat s tvrdým vzorem hrad. U slova sen je toto zařazení poměrně snadné, přestože se mění slovní základ. U slova den je důležité dodat, že má zvláštní smíšené skloňování a řadu dublet. Samotný vzor proto nestačí k odvození všech jeho tvarů.

Skloňování

Skloňování slova den

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. pád – kdo, co? den dni, dny
2. pád – bez koho, čeho? dne dní, dnů
3. pád – ke komu, čemu? dni, dnu dnům
4. pád – koho, co? den dni, dny
5. pád – oslovujeme dne dni, dny
6. pád – o kom, čem? dni, dnu; ve spojení „ve dne“ také dne dnech
7. pád – s kým, čím? dnem dny

V běžné češtině se setkáme například se spojeními během dne, ze dne na den, ke dni splatnosti, po celý den, v tomto dni, v tomto dnu, ve dne, několik dní, několik dnů, v posledních dnech. Tvary dní a dnů jsou oba spisovné.

Skloňování slova sen

Pád Jednotné číslo Množné číslo
1. pád – kdo, co? sen sny
2. pád – bez koho, čeho? snu; ve spojení „ze sna“ také sna snů
3. pád – ke komu, čemu? snu snům
4. pád – koho, co? sen sny
5. pád – oslovujeme sne sny
6. pád – o kom, čem? snu snech; ve spojení „ve snách“ také snách
7. pád – s kým, čím? snem sny

Nejdůležitější je zapamatovat si změnu sen → sn-: snu, snem, sny, snů. Tvar sna není běžnou náhradou za snu ve všech větách. Zachoval se především v tradičních spojeních, typicky probudit se ze sna.

Přehledné porovnání

Den a sen vedle sebe

Vlastnost den sen
Rod mužský neživotný mužský neživotný
Školní zařazení tvrdý typ, zvláštní smíšené skloňování vzor hrad
2. pád j. č. dne snu
7. pád j. č. dnem snem
1. pád mn. č. dni, dny sny
2. pád mn. č. dní, dnů snů

Rozdíl je dobře vidět už ve 2. pádě jednotného čísla: říkáme bez dne, ale bez snu. U těchto slov je proto praktičtější naučit se několik základních pádových tvarů než se snažit všechny koncovky mechanicky odvodit podle vzoru.

Příklady

Příklady správného skloňování

  • Do konce dne musíme úkol odevzdat.
  • Ke dni zápisu přinesl všechny dokumenty.
  • O tomto dnu se mluvilo ještě dlouho.
  • Za několik dní začnou prázdniny.
  • Během dvou dnů napadl sníh.
  • V posledních dnech se výrazně ochladilo.
  • Po probuzení si svůj sen dobře pamatoval.
  • Z toho snu měl nepříjemný pocit.
  • Probudil se ze zlého sna.
  • Celý večer vyprávěl o zvláštním snu.
  • Ve svých snech často cestoval.
  • Chodil jako ve snách.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby

Častou chybou je mechanické zachování celého základního tvaru. Podoby jako denu, senem nebo senů nejsou správné. Použijeme například dni nebo dnu, snem a snů.

Další nejistota vzniká u 2. pádu množného čísla slova den. Správně jsou dvě možnosti: pět dní i pět dnů. Není tedy správné jednu z těchto podob automaticky označit za chybu.

U slova sen je potřeba rozlišovat základní tvar snu a tradiční tvar sna. Běžně říkáme například výklad snu nebo obsah snu, ale ustálené je spojení probudit se ze sna.