Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

KDY STŘÍHAT ZIMOMRAZ


Hádanky o zvířátkách k vytisknutí (bez odpovědí)

  • Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
    Naše máma slepice sezobala nejvíce.
  • Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to?
  • Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
    Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to?
  • Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
    Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu.
  • Co se vleče, neuteče,
    říká si a dál se vleče
    v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři.
  • Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne.
  • Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
    Ňam, Ňam , Ňam! A bobky! Kdo je to?
  • Heboučké je jako z vaty,
    kožíšek je mourovatý.
  • Chodí líně pouští, srst má jako houští,
    na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
    rád si hoví ve stínu a to není drb.
  • Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
    červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní.
  • I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
    maminku má roháčku a tatínka býka.
  • Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
    pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
    nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva.
  • Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
    a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy.
  • Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
    Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí.
  • Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
    Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí.
  • Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
    bude vejce na měkko pro mne na večeři.
  • Který tkadlec chodí nahý?
  • Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to?
  • Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to?
  • Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
    Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje.
  • Maličké zvířátko je tahle čiperka,
    Větvičku přeskočí, i když je nevelká.
  • Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
    spořádá zakrátko lískový oříšek.
  • Malý pulec – miminko, na ni volá maminko!
  • Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
    Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti.
  • Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje.
  • Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
    Kdo je to?
  • Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
    V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě.
  • Nejraději za pecí přikrčena líhá,
    v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.
  • Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
    vidí domů oknem půdy přes zelený smrk.
  • Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
    trumpetu si koupil, troubí helikon.
  • Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
    hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci.
  • Nosí teplý kožich. Špičatými noži
    dělá díry do ledu, chytá ryby k obědu.
  • Plave v Nilu, brousí pilu,
    pilu ze zubů a v té pile,
    dík své síle, nosí záhubu.
  • Po obloze pluje, na louce si skáče,
    trká, vyhazuje, má vlněný fráček.
  • Po strništi sviští, tenoulince piští. Nastavuje uši. Kocour! Spaste duši! Kdo je to?
  • Poznáš ho po peří, rybky má k večeři. Kač, kač, kač! Kdo je to?
  • Přede, vrní, mňouká, rozespale kouká. Má zelená očka. Kdopak je to?
  • Přinesli v košíčku chlupatou kuličku.
    Vzala jsem ji do náručí, kouká, kouká, tiše kňučí.
  • Růžová je, leze z hlíny, kos má na ni laskominy.
  • Skáče líp než malá blecha, polapit se nechce nechat,
    přeskočí i starou kašnu, na bříšku má tajnou brašnu.
  • Stojí krejčí na pasece,
    tisíc jehel s sebou nese.
  • Šedé zvířátko ve vzduchu lítá, za strop se drží a hmyz chytá.
  • Šedou srst má, není vlk. Dlouhé uši, není zajíc. Kopýtka a není kůň.
  • Šupinatý naháček mlsně hledí na háček. Kdo je to?
  • Tety ho nosí na trh v nůši, z nůše mu čouhají uši.
    Jestli ty uši nesklopí, ruka ho za ně uchopí.
  • Umí si hrát jako děti, vyskakuje z vody ven,
    lítá jako na koštěti, mořská víla z vodních pěn.
  • Umí stříhat ušima a má tvrdou palici.
    Jeho jméno slušívá nejzadnější lavici.
  • Ve zdi díra, mlsám sýra,
    To jsem celá já. Mám dvě očka.
    Pozor kočka! Ouška šedivá.
  • Ve dne v noci cvičí na palmové tyči,
    s každým se hned pohádá, veletoče ovládá.
  • V noci houká, ve dne spí. Je prý moudrá- všechno ví. Kdo je to?
  • V růžovém kabátě válí se po blátě. Kdo je to?
  • Vznešeně si vykračuje, vějířem se ovívá,
    nad jiné se povyšuje a je pyšný protiva
  • V zoologické zahradě prohání se v ohradě.
    Kouká přes plot, asi žebrá, jsou jí vidět všechna žebra.
  • Z květu na květ poletuje obrázek, co nemá rám. Barevný je jako duha, září jako drahokam. Kdo je to?
  • Žížalčin kamarád postavil si z hlíny hrad.
    A ten hrad má tajnou chodbu. Zahradník ho ne má rád. Kdo je to?

Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

Odpovědi na hádanky o zvířátkách

  • Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
    Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
  • Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to? (Ježek)
  • Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
    Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to? (Liška)
  • Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
    Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu. (Kráva)
  • Co se vleče, neuteče,
    říká si a dál se vleče
    v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři. (Želva)
  • Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. (Šnek)
  • Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
    Ňam, ňam, ňam, ňam! A bobky! Kdo je to? (Zajíc)
  • Heboučké je jako z vaty,
    kožíšek je mourovatý. (Kotě)
  • Chodí líně pouští, srst má jako houští,
    na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
    rád si hoví ve stínu a to není drb. (Velbloud)
  • Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
    červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní. (Krocan)
  • I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
    maminku má roháčku a tatínka býka. (Telátko)
  • Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
    pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
    nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva. (Lev)
  • Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
    a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy. (Tygr)
  • Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
    Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí. (Hříbátko)
  • Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
    Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí. (Čuník)
  • Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
    bude vejce na měkko pro mne na večeři. (Slepička)
  • Který tkadlec chodí nahý? (Pavouk)
  • Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to? (Kohout)
  • Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to? (Hlemýžď)
  • Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
    Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje. (Kohoutek)
  • Maličké zvířátko je tahle čiperka,
    Větvičku přeskočí, i když je nevelká. (Veverka)
  • Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
    spořádá zakrátko lískový oříšek. (Veverka)
  • Malý pulec – miminko, na ni volá maminko! (Žába)
  • Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
    Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti. (Pes)
  • Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje. (Želva)
  • Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
    Kdo je to? (Beruška)
  • Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
    V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě. (Tuleň)
  • Nejraději za pecí přikrčena líhá,
    v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá. (Kočka)
  • Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
    vidí domů oknem půdy přes zelený smrk. (Žirafa)
  • Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
    trumpetu si koupil, troubí helikon. (Slon)
  • Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
    hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci. (Medvěd)
  • Nosí teplý kožich. Špičatými noži
    dělá díry do ledu, chytá ryby k obědu. (Mrož)
  • Plave v Nilu, brousí pilu,
    pilu ze zubů a v té pile,
    dík své síle, nosí záhubu. (Krokodýl)
  • Po obloze pluje, na louce si skáče,
    trká, vyhazuje, má vlněný fráček. (Beránek)
  • Po strništi sviští, tenoulince piští. Nastavuje uši. Kocour! Spaste duši! Kdo je to? (Myška)
  • Poznáš ho po peří, rybky má k večeři. Kač, kač, kač! Kdo je to? (Kačer)
  • Přede, vrní, mňouká, rozespale kouká. Má zelená očka. Kdopak je to? (Kočka)
  • Přinesli v košíčku chlupatou kuličku.
    Vzala jsem ji do náručí, kouká, kouká, tiše kňučí. (Štěně)
  • Růžová je, leze z hlíny, kos má na ni laskominy. (Žížala)
  • Skáče líp než malá blecha, polapit se nechce nechat,
    přeskočí i starou kašnu, na bříšku má tajnou brašnu. (Klokan)
  • Stojí krejčí na pasece,
    tisíc jehel s sebou nese. (Ježek)
  • Šedé zvířátko ve vzduchu lítá, za strop se drží a hmyz chytá. (Netopýr)
  • Šedou srst má, není vlk. Dlouhé uši, není zajíc. Kopýtka a není kůň. (Osel)
  • Šupinatý naháček mlsně hledí na háček. Kdo je to? (Ryba)
  • Tety ho nosí na trh v nůši, z nůše mu čouhají uši.
    Jestli ty uši nesklopí, ruka ho za ně uchopí. (Králík)
  • Umí si hrát jako děti, vyskakuje z vody ven,
    lítá jako na koštěti, mořská víla z vodních pěn. (Delfín)
  • Umí stříhat ušima a má tvrdou palici.
    Jeho jméno slušívá nejzadnější lavici. (Osel)
  • Ve dne v noci cvičí na palmové tyči,
    s každým se hned pohádá, veletoče ovládá. (Opice)
  • Ve zdi díra, mlsám sýra,
    To jsem celá já. Mám dvě očka,
    Pozor kočka! Ouška šedivá. (Myška)
  • V noci houká, ve dne spí. Je prý moudrá- všechno ví. Kdo je to? (Sova)
  • V růžovém kabátě válí se po blátě. Kdo je to? (Prasátko)
  • Vznešeně si vykračuje, vějířem se ovívá,
    nad jiné se povyšuje a je pyšný protiva (Páv)
  • V zoologické zahradě prohání se v ohradě.
    Kouká přes plot, asi žebrá, jsou jí vidět všechna žebra. (Zebra)
  • Z květu na květ poletuje obrázek, co nemá rám. Barevný je jako duha, září jako drahokam. Kdo je to? (Motýl)
  • Žížalčin kamarád postavil si z hlíny hrad.
    A ten hrad má tajnou chodbu. Zahradník ho ne má rád. Kdo je to? (Krtek)

Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)

PRANOSTIKY:

  • Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
  • Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
  • Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
  • Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
  • Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
  • Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
  • Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
  • Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
  • Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
  • Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
  • Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
  • Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
  • Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
  • Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
  • Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
  • První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.

2. květen: svátek má Zikmund

3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)

PRANOSTIKY:

  • Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
  • Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
  • Svatý kříž, ovčí střiž.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.

4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)

PRANOSTIKY:

  • Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
  • Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
  • Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky se týkají počasí v tento den. Pokud by byl velký oheň, pranostika předvídá, že bude i moc požárů. Poslední třetí pranostika říká, že i teď může stále sněžit.

5. květen: svátek má Klaudie (významný den: květnové povstání českého lidu)

6. květen: svátek má Radoslav

7. květen: svátek má Stanislav

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Stanislava mají brambory svátek.
  • Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí hospodáře z domu ven.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že tento den je dobrý pro setí a růst brambor. Druhá pranostika radí, co v které dny je dobré sít, aby se hospodář měl dobře. Podle této pranostiky je dobré 7. Května zasít jařici.

8. květen: Den osvobození od fašismu

9. květen: svátek má Ctibor

10. květen: svátek má Blažena (dříve Svatodušní svátky, Hod boží svatodušní)

PRANOSTIKY:

  • Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
  • Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
  • Na svatého ducha bláto - bude laciné mláto.
  • Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
  • Na svatý Duch do vody buch !
  • O svatém Duše choď ještě v kožiše.
  • Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
  • Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
  • Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
  • Svatý Duch přinese plný pytel much.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká deště v tento den, déšť by měl přinést slunce do dalších dní. I další pranostiky se týkají deštivého počasí v tento den, podle předpovědí by déšťměl přinést špatnou úrodu sena, zároveň i další deštivé počasí, ale dobrou úrodu obilí. Jiné pranostiky počítají stále s tím, že počasí může být dost chladné. Poslední pranostika předvídá, že se začne oteplovat natolik, že se vyskytne hodně much.

11. květen: svátek má Svatava (dříve svatý Ignác z Laconi, svatý Mamert)

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Mamerta, Serváce a Bonifáce - prší pak celé léto.
  • Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.
  • Déšť, jejž Mamert, Pankrác a Servác kuje, rád se v celém létě opakuje.
  • Je-li na Mamerta mokro, bude celé léto mokré.
  • O svatém Mamertu zimy je po čertu.
  • Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

VYSVĚTLENÍ:

Absolutní většina pranostik se týká předpovědi počasí na další období. Pokud by během těchto dní pršelo, tak pršet bude hodně i v průběhu roku hlavně v létě, což nepřinese nic dobrého obzvlášť zemědělcům. Poslední pranostika říká, že po těchto dnech, už by rozhodně nemělo mrznout.

12. květen: svátek má Pankrác (dříve svatý Neureus, svatý Achilleus)

PRANOSTIKY:

  • Na Pankráce, na Urbana suchý den – urodí se víno, hustý bude len.
  • Na Pankráce, Serváce a Bonifáce pršky nejjistější bývají.
  • Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
  • Pankrác, Servác, Bonifác - často květy klidí, pro královnu Žofii.
  • Pankrác, Servác, Bonifác - ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.
  • Pankrác, Servác, Bonifác - studení bratři, přinesou chladna, jak se patří.
  • Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
  • Pankrácova nepohoda - vinohradům výhoda.
  • Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všichni sedláci.
  • Tři ledoví byli svatí, ale často jsou nejvíc proklatí.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky se vztahují k počasí a k úrodě. Hned první pranostika se týká toho, že by v tento den nepršelo a bylo sucho, to by přineslo dobrou úrodu vína i lnu. Hned druhá pranostika ale říká, že v tyto dny obvykle prší. Jiné pranostiky ještě počítají s tím, že může mrznout, což by způsobilo, že by ovoce i květny mohly zmrznout. Jiné pranostiky se týkají toho, že zemědělci mají z těchto dní strach, protože jsou předzvěstí jejich budoucí úrody.

13. květen: svátek má Servác (dříve svatý Ondřej, Hubert Fournet, Leonard Murialdo)

PRANOSTIKY:

  • Nezamrazí-li ledoví bratři, Pankrác, Servác a Bonifác, alespoň zastudí.
  • Pan Serboni pálí stromy.
  • Před 13. dnem máje nejsme ubezpečeni stálého letního povětří; po tomto dni ale není zapotřebí se obávati vínu škodnému mrazu.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny tři pranostiky se nějakým způsobem týkají zimy v těchto dnech. První říká, že když nebude mrznout, bude alespoň chladno. Druhá říká, že mráz spálí stromy a třetí zase, že od tohoto dne se nemusíme už obávat velkých mrazů, které by zničily úrodu.

14. květen: svátek má Bonifác (dříve svatý Matěj)

PRANOSTIKY:

  • Pan Bonifác spálí stromy.
  • Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži, spalují mrazem ovoce i růži.
  • Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
  • Před Matějem není léta, po Matěji s mrazy veta.
  • Svatý Matěj bez deště - hojnost vína.
  • Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky mají stále stejný nádech možné zimy v těchto dnech a její vlivu na úrodu.

15. květen: svátek má Žofie

PRANOSTIKY:

  • Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine.
  • Déšť svaté Žofie švestky ubije.
  • Na svatou Žofii je dobře vysazovat hlavatici, neboť ráda zalévá.
  • Po kuchařce zmrzlých se vysazuje paprika.
  • Svatá Žofie nemívá květy v oblibě.
  • Svatá Žofie pole často zalije.
  • Svatá Žofie prosa zasije.
  • Žofie vína upije.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá, že v tyto dny prostě pršet bude. Druhá říká, že pokud bude pršet 15. Května, tak to zničí úrodu švestek, třetí pranostika zase s deštěm počítá a radí zasazovat to, co má rádo vodu. I jiné pranostiky se týkají deště v tento den a možného mrazu, který by zničili květy.

16. květen: svátek má Přemysl (dříve svatý Jan Nepomucký)

PRANOSTIKY:

  • Čeští patroni odměřují teplo.
  • Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká možného oteplení v tento den. Druhá pranostika zase se týká setí lnu v tento den, takový len by byl totiž kvalitní a dlouhý.

17. květen: svátek má Aneta

18. květen: svátek má Nataša

19. květen: svátek má Ivo (dříve svatý Petr Celestýn)

PRANOSTIKA:

  • Přišel Petr Celestýn - mohou se již okurky sadit ven.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je takovou radou, kdy se mají sázet okurky. Už jejich čas, neměly by již zmrznout.

20. květen: svátek má Zbyšek

21. květen: svátek má Monika

22. květen: svátek má Emil (dříve svatá Julie)

23. květen: svátek má Vladimír

24. květen: svátek má Jana

25. květen: svátek má Viola

PRANOSTIKY:

  • Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz!
  • Jak na Urbana bývá, takové pak setí rolník mívá.
  • Jaký den 25. máje, jakožto na den Urbana povětří jest, takový podzimek následovati má.
  • Jasné slunce na den svatého Urbana hojnost dobrého vína znamená.
  • Když na Urbana prší, bude mnoho myší.
  • Ke svatému Urbanu se vysévá pohanka.
  • Na Urbana den pospěš síti len.
  • Na Urbana pěkný teplý den - bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho.
  • Na Urbana se seje len.
  • Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
  • Po svatém Urbanu mráz neškodí džbánu.
  • Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.
  • Prší-li na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
  • Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jest pěkný čas, dobré víno bude zas.
  • Svatý Urban - léta pán.
  • Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
  • Urban bývá studený pán.
  • Urban krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění.
  • Urban-li nám pěkně hřeje a Vít deštěm vlaží, jak si člověk jenom přeje, tak jej pole blaží.
  • Urbanův oves, Havlovo žito – nechystej, sedláče, stodolu na to!

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se opět věnují budoucí úrodě a počasí v tomto období. Některé pranostiky říkají, že jaké je počasí v tento den, takové bude i na podzim v době úrody. Jiné pranostiky říkají, co je dobré v tyto dny sít, jako například pohanku a len. Jiné pranostiky říkají, že pokud je hezky slunečno, tak bude dobrá úroda vína.

26. květen: svátek má Filip

PRANOSTIKY:

  • Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
  • Na svatého Filipa tráva už rozkvétá.
  • Na svatého Jiří tráva ze země míří, na svatého Filipa tráva je již veliká.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se týká možné bouřky, která by přinesla období dešťů a ovlivnila by i úrodu. Druhá pranostika se zase týká zelenání a růstu trávy, která je už veliká.

27. květen: svátek má Valdemar (dříve svatý Duch)

PRANOSTIKY:

  • Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
  • Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
  • Na svatého Ducha bláto - bude laciné mláto.
  • O svatém Duše choď ještě v kožiše.
  • Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.

VYSVĚTLENÍ:

I tyto pranostiky se již opakují, protože svátek svatého Ducha připadal v minulosti na dva dny. Pranostiky jsou tedy společné. Opět se týkají možného studeného počasí a úrody obilí.

28. květen: svátek má Vilém (dříve Svatodušní pondělí)

PRANOSTIKY:

  • Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
  • Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud by v tento den pršelo, přineslo by to špatnou úrodu sena, pokud by ale bylo hezky, úroda by byla dobrá.

29. květen: svátek má Maxmilián

30. květen: svátek má Ferdinand

31. květen: svátek má Kamila (dříve Petra)

PRANOSTIKA:

  • Len vysetý posledního května se dobře zvede, protože Petruška ráda přede.

VYSVĚTLENÍ:

Poslední pranostika tohoto měsíce se týká setí lnu, které by bylo v tento den ještě dobré, protože počasí by mu přálo.

Zdroj: článek Pranostiky na květen

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červenec: svátek má Jaroslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. červenec: svátek má Patricie (dříve Navštívení panny Marie)

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
  • Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší.
  • Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.
  • Prší-li na den Navštívení Panny Marie, tak dešťů máme bez konce.
  • Prší-li na den Panny Marie navštívení, čtyřicet dní jasno není.
  • Prší-li na den Panny Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky k tomuto dni se týkají deště. Pranostiky předvídají, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i několik následujících období.

3. červenec: svátek má Radomír

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. červenec: svátek má Prokop

PRANOSTIKY:

  • Déšť na Prokopa - zmokne každá kopa.
  • Fouká-li vítr na svatého Prokopa dopoledne, nastane drahota do půl roka, fouká-li odpoledne, nastane od půle roku, fouká-li však po celý den, bude drahota po celý rok.
  • Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
  • Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
  • Prokop – zelí okop!
  • Svatého Prokopa den, nešťastný den.
  • Svatý Prokop – štěpy okop!
  • Svatý Prokop hřiba nakop.
  • Svatý Prokop seje houby.
  • Svatý Prokop, žitu kořen podkop.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky k tomuto dni se také týkají deště. Druhá pranostika zase říká, že na základě doby, kdy v tento den fouká vítr,se dá odvodit, kdy bude draho. Jiné pranostiky se týkají růstu hub (díky dešti), stromů, obilí i zelí.

5. červenec: Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. červenec: Upálení mistra Jana Husa

PRANOSTIKA:

  • Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika pravděpodobně znamená, že je lepší, když se v tento den nikdo nechystá sekat trávu a kosit obilí.

7. červenec: svátek má Bohuslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. červenec: svátek má Nora (dříve Kilián)

PRANOSTIKA:

  • Kolik žita narostlo do svatého Kiliána, tolik už ostane.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika se týká úrody obilí. Vyznívá z ní, že se zemědělci již nemusí bát, že by měli menší úrodu, než dosud narostla. To co už mají, to jim zůstane.

9. červenec: svátek má Drahoslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. červenec: svátek má Libuše a Amálie (dříve Sedmi bratří, Oliva)

PRANOSTIKY:

  • Den Sedmi bratří když je deštivý, bývá pak déšť trvanlivý.
  • Déšť na Sedm bratrů - hnijí kobzole.
  • Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.
  • Na den Sedmi bratří když prší, sedm neděl déšť dovrší.
  • Na svatou Olivu se má sít len.
  • Neprší-li na Sedm bratří, bývají suché žně.
  • Prší-li na sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se opět týká deště, zase pranostiky předvídají, že déšť nebude jen v tento den, ale i v následující období. Zároveň déšť přinese špatnou úrodu kobzolí. Pokud by v tento den nepršelo, bude sucho i v období žní.

11. červenec: svátek má Olga

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. červenec: svátek má Božek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. červenec: svátek má Markéta (dříve Markyta)

PRANOSTIKY:

  • Déšť o Markytě trvá čtrnáct dní a zvěstuje špatný čas pro sklízení sena i obilí.
  • Muchavá Markyta vysype měch much.
  • Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší.
  • Na Markétu obyčejně těžké bouřky přicházejí.
  • Na Markétu-li pršívá, čtrnáct dnů vlhko bývá.
  • Není-li na svatou Markétu slunečno, dostaneme sotva seno domů za sucha.
  • Okolo svaté Markyty jsou bouřky nasety.
  • Prší-li na svatou Markétu, opadají ořechy vlašské a ořechy lískové zčerviví.
  • Svatá Markéta, hodila srp do žita.
  • Svatá Markyta češe první hrušky.
  • Svatá Markyta mouchy rozsypá.
  • Svatá Markyta vede žence do žita.
  • Svatá Markyta velí: „Lidé, okopávejte zelí!“
  • Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
  • Ženci na pole, včely z pole.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky jsou opět o deštivém počasí, které zároveň způsobí i že, budou opadávat ořechy a že pokosená tráva neproschne. Jiné pranostiky upozorňují na to, že začíná doba sklízení obilí i zelí. Dvě pranostiky se také týkají množství much v tomto období. Jiná pranostika varuje před množstvím bouřek v tomto období.

14. červenec: svátek má Karolína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

15. červenec: svátek má Jindřich (dříve Rozeslání apoštolů)

PRANOSTIKY:

  • Na den Rozeslání apoštolů bývá devět bouřek.
  • Věje-li v den Rozeslání apoštolů jižní vítr, bude velká drahota a tam, odkud vítr věje velká láce.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika varuje před možnými bouřkami v tomto období. Druhá pranostika předvídá, kde bude draho a kde levněji na základě povětrnostních podmínek. Pokud by vál vítr z jihu, bude špatná sklizeň a tím i větší drahota, naopak v místě, odkud vítr fouká, tam tak bude sklizeň lepší a tím tam bude i levněji.

16. červenec: svátek má Luboš

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

17. červenec: svátek má Martina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. červenec: svátek má Drahomíra (dříve Kamil)

PRANOSTIKA:

  • O svatém Kamilu slunce má největší sílu.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by sluneční svit měl být nejsilnější.

19. červenec: svátek má Čeněk (dříve Vincent)

PRANOSTIKA:

  • Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud bude v tento den svítit slunce, bude i dobrá úroda vína.

20. červenec: svátek má Ilja (dříve Eliáš)

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.
  • Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
  • Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim, na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
  • O svatém Eliáši bouřky často straší.
  • Svatý Eliáš odřezává prvý plást.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se opět věnují počasí, některá z nich varuje před bouřkami, jiná před deštěm. Další varují k tomu, že může docházet ke změnám počasí, které budou působit, jako kdyby se měnilo roční období.

21. červenec: svátek má Vítězslav (dříve Praxed a Daniel)

PRANOSTIKY:

  • Na proroka Daniele nalije též do mandele.
  • Na svatého Praxeda mlha zrána k zemi usedá.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se opět vztahují k počasí, předvídají déšť i ranní mlhy.

22. červenec: svátek má Magdaléna (dříve Máří Magdaléna)

PRANOSTIKY:

  • Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod.
  • Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod neboť půjdou hodně kupci na len.
  • Když prší na svatou Máří Magdalénu, vzroste obilí.
  • Marie Magdaléna své hříchy oplakává, proto rádo poprchává.
  • Na Máří Magdalénu očekávej jistý déšť.
  • Na svatou Magdalénu pohoda - pro včely výhoda; a když slota - to lichota.
  • Neuzavírali se sňatky – sňatek uzavřený v tento den přinášel smůlu.
  • O jejím svátku se doporučovalo stříhat vlasy zvláště těm, kteří chtěli, aby vyrostly ještě delší.
  • Prší-li v den svaté Máří Magdalény, obilí i v stodole se zazelení.
  • Svatá Máří vybírá hnízda komáří.
  • V den Maří Magdalény rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává.
  • V ten den rádo poprchává, poněvadž Máří Magdaléna Pána svého oplakává.
  • V ten tohoto svátku se nemělo koupat, protože se věřilo, že by koupajícího stáhly pod vodu její dlouhé vlasy.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky dávají do souvislosti povětrnostní podmínky a obchod. Třetí pranostika zase říká, že pokud bude pršet, tak obilí ještě poroste. Čtvrtá pranostika se týká deštivého počasí. Podle této pranostiky v tento den prší, protože Máří Magdaléna pláče nad svými hříchy. Jiná pranostika radí, že v tento den by se neměli lidé brát, protože by manželství nebylo šťastné. Naopak se doporučuje ostříhat si vlasy, protože ty pak ještě více povyrostou. Další radou ve výčtu pranostik je, že by se lidé v tento den neměli raději koupat, protože by se mohli utopit. Podle pranostiky by je pod vodu stáhly dlouhé vlasy Máří Magdalény.

23. červenec: svátek má Libor (dříve Apolinář)

PRANOSTIKA:

  • Když prší o Apolináři, dlouho se z lesů paří.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že pokud bude pršet v tento den, tak pára z lesů půjde ještě dlouho.

24. červenec: svátek má Kristýna

PRANOSTIKA:

  • Kolem svaté Kristýny dozrávají maliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika slouží jako informační zdroj, který lidem říká, kdy lze očekávat sběr malin.

25. červenec: svátek má Jakub

PRANOSTIKY:

  • Co do svatého Jakuba odkvete, do Havla uzraje.
  • Deště před Jakubem po tři dni špatní proroci jsou žitných dní.
  • Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí.
  • Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou Vánoce.
  • Jakub bez deště - tuhá zima.
  • Jakub naseče, Anna upeče.
  • Jakub-li vlaží, žaludy kazí.
  • Jaký den jest před polednem nebo odpoledne svatého Jakuba, takové bude povětří před nebo po narození Páně.
  • Je-li teplo na Jakuba, bude zima na Vánoce.
  • Je-li teplý svatý Jakub, studené jsou Vánoce.
  • Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
  • Na Jakuba déšť jako žravý jed kazí modrý na pohance květ, proto vzácný bývá v oulech med.
  • Na Jakuba hrom do duba.
  • Na Jakuba prvních brambor průba.
  • Na svatého Jakuba čeká mnohá huba.
  • Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
  • Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.
  • O svatém Jakubě přicházejí silné bouře.
  • Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
  • Parno o Jakubu - zima o Vánocích.
  • Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
  • Prší-li na svatého Jakuba, hádá se o suchém a teplém počasí.
  • Svatý jakub dává kukuřici klasy, Anna vlasy.
  • Svatý Jakub si rád zahromuje.
  • Svatý Jakub Větší na sníh věští.
  • Tři dni před Jakubem jasné, urodí se žito krásné.
  • Z které strany sv. Jakub fouká, v té straně bude drahá mouka.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky varují, že deště před tímto dnem přinesou špatnou úrodu. Jiné pranostiky říkají, že zelenina, která do té doby moc nevyrostla, po tomto dni poroste velmi rychle. Jiná pranostika dává do souvislosti počasí v tento den a počasí o Vánocích. Čím větší bude teplo v červenci, tím větší bude zima na Vánoce. Jiná pranostika zase upozorňuje na množství hub, kterým se v tomto období daří růst. Další pranostika varuje před silnými bouřkami. Jedna pranostika upozorňuje, že nastává období první sklizně brambor.

26. červenec: svátek má Anna

PRANOSTIKY:

  • Annenské chladné rosy ohlašují pěkné časy.
  • Bábo, bábo, svatá Anno, dej aby uzrálo!
  • Je-li svatá Anna prokřehlá, přijde zima studená.
  • K Anně svatý hodina ze dne se tratí.
  • Když na svatou Annu mravenci pilně lezou a dělají si kopky, hádá se na tuhou zimu.
  • O svaté Anně sedlák si žita nažne.
  • O svaté Anně žitečko se nažne.
  • Od svatej Anky - žimne podranky.
  • Okolo svaté Anky chladné poránky.
  • Svatá Anna - chladna zrána.
  • Svatá Anna pšenku žala.
  • Svatá Anna žito žala.
  • Zvětšují-li na svatou Annu mravenci své hromady, lze očekávati tuhou zimu.

VYSVĚTLENÍ:

Počasí v tento den zase může být předzvěstí počasí v zimě. Pokud prší a je chladno, bude i studená zima. V tomto období se na základě sledování mravenců dá také vysledovat, jaká zima nás čeká. Jiné pranostiky se týkají žní.

27. červenec: svátek má Věroslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. červenec: svátek má Viktor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

29. červenec: svátek má Marta

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

30. červenec: svátek má Bořivoj (dříve Andin)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Abdona ve švech praská stodola.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že sklizně jsou plném proudu, nebo dokonce i u konce, a proto jsou stodoly plné.

31. červenec: svátek má Ignác

PRANOSTIKY:

  • Od svatého Ignáca- léto se obracá.
  • Při svatém Ignáci strniska se obrací.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že letní počasí pomalu začíná přecházet do podzimního.

Zdroj: článek Pranostiky na červenec

Autor obsahu

 Mgr. Jitka Konášová


kdy stříhat slívy
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
kdy zasadit česnek
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
nové příběhy

Andrej babiš kontakt e mail

Milda

Nejlepší bude, když dojdete na Policii a tam jim sdělíte všechny podrobnosti. Je to služba společnosti určená právě pro podobné situace.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Andrej babiš kontakt e mail

Jiří Hencl

Pane Babiši, chtěl bych Vás poprosit o radu či pomoc.Jsem důchodce a zkoušel jsem investovat. Vše šlo dobře - za měsíc jsem vydělal dost peněz. Při výběru peníze převedli do Wise Bank. Jenže pro výplatu jsem musel nejdříve zaplatit Mezinárodní daň, pak chtěli zaplatit Povolení k on-line obchodování a nakonec i pojištění. Vše jsem splnil, ale stále mi peníze nechtějí převést. A já už nevím , jak dál. Prosím poraďte nebo pomožte. Nepíšu podronosti, ale v případě ochoty pomoci mám vše doloženo. Velice si Vás vážím a moc Vám fandím. Děkuji. Hencl Jiří

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Bylo nás pět

Milda

Tyto lidské vlastnosti jsou v knize kritizovány:
- Nerozvážnost, například Petr Bajza, když někdy něco udělá a pak toho lituje.
- Vyčůranost, například Petr Bajza, když něco chce, tak se chová tak, aby toho dosáhl.
- Podvodník, Petr Bajza tajně chodí do kina, mamince i tatínkovi tvrdí, že jde na housle a přitom jde úplně někam jinam.
- Lakomost, namyšlenost a vytahovačnost, například jako Tonda Bejval.
- Ješitnost a religiozita, například Čeněk Jirsák – ješitný a věřící.
- Zlodějna, například Eda Kemlink je sice chytrý, ale také zloděj, který krade buřty v řeznictví.
- Hloupost, například Zilvar z chudobince je statečný, ale i hloupý – několikrát propadl.
- Přísnost, například Tatínek, ač je laskavý, tak je příliš přísný.
- Stydlivost a moralizování, například Pan Fajst je stydlivý a zapšklý moralista.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Kdy je potřeba ověřená plná moc

Milda

Ověřená plná moc může vyřešit tuto situaci. V plné moci musí být napsáno, že zmocnitel požaduje, aby zmocněnec jeho jménem převzal zásilku číslo XXXX. Dále je třeba uvést čísla občanských průkazů obou osob a je třeba ověřit jeden podpis zmocnitele - dcery. Dcera může plnou moc sepsat v Brně a a nechat ji tam i ověřit a pak ji zaslat domů expresní zásilkou, například přes Zásilkovnu. Je to ale kostrbaté a úřednice na poště může dělat problémy, protože pošta má vlastní řešení těchto situací, a to je průkaz příjemce. Informace o tom jak ho zařídit, najdete na stránkách https://www.ceskaposta.cz/s… . Pro předejití dalším podobným nepříjemnostem je dobré průkaz příjemce mít připravený.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Kdy je potřeba ověřená plná moc

Miroslav Půhoný

Dceři na uvedenou adresu Masarykova universita zaslala písemné sdělení do vlastních rukou. Doručovatelka aniž by zkoumala přítomnost příjemce/zvonek ve vchodové části domu/ vhodila oznámení o korespondenci do příslušné poštovní schránky, s vyznačením hodiny. Dcera odpoledne odcestovala do Brna. Na onu adresu přijede až po uplynutí doby skladování na poště, v dobu, kdy jak uvedeno pošta po nevyzvednutí zásilku doručí na adresu vhozením do schránky. Obsah zásilky je pro dceru důležitý.
Mohu nechat přeposlat na adresu do Brna, ale dcera bydlí na privátě, nemá schránku. Celé by se složitě komplikovalo. Nabízí se řešení převzetí zásilky na základě udělené
plné moci, kde budou uvedeny veškeré údaje, údaj o tom, že pověřuje svého otce rovněž bydlícího na adrese doručení. Musí být podpis plné moci ověřen ??? Je to pro ni
finanční výdaj, časová ztráta za nekvalitní službu České pošty. Děkuji za odpověď.
S pozdravem Půhoný

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Bylo nás pět

milka

Které lidské vlastnosti jsou v knize kritizovány?

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Milda

Neurčité číslovky označují neurčité množství. Neurčitá číslovka není jen slovo víc nebo více, ale mnoho dalších. Například jde o slova vícero, několik, pár, mnoho, málo, nemálo, nemnoho, kolik, tolik, nejeden. Podle potřeb konkrétního popisu mohou být i tato slova neurčité číslovky: spousta, trocha, troška, špetka, kapka, hromada, moře.

Příklady vět s neurčitou číslovkou více:
Chtěl jich víc než pět.
Víc věcí, než dokáže upotřebit.
Vyrobil víc výrobků než měl.
Potřebuješ víc lepších známek!
Chtěl uplatnit jen dva poukazy, ale použil jich víc.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

František

Slovo "víc/e" je nepravidelně stupňovatelné příslovce. Může však být i neurčitou číslovkou? Prosím o uvedení několika příkladových vět.
Děkuji.

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.