Nalistujete-li Slovník spisovného jazyka českého, najdete tam toto vysvětlení: lichokopytník je savec s lichým počtem (1 nebo 3) prstů (opatřených kopyty) na každé noze; zoologicky jsou lichokopytníci řád Perissodactyla (například kůň, tapír, nosorožec). Sudokopytník je pak savec se sudým počtem (dvou nebo čtyř) prstů (opatřených kopyty) na každé noze; zoologicky jsou sudokopytníci řád Artiodactyla (například prase, kráva, jelen).
Toť asi vše o lichokopytnících a sudokopytnících z češtinářského hlediska.
Lichokopytník i sudokopytník jsou slova významově podřazená slovu kopytník. Z tohoto slova byla i vytvořena, a to složením s přídavnými jmény lichý
či sudý: lich-o-kopytník; sud-o-kopytník.
Kopytník, lichokopytník i sudokopytník jsou slova příbuzná k vyjmenovanému slovu kopyto, z čehož vyplývá způsob jejich správného psaní: po -p- se píše tvrdé -y-. A protože přídavné jméno lichý není vyjmenovaným slovem ani není k žádnému takovému příbuzné, píšeme po -l- měkké -i-.
Běžím, běžím, nemám dech. Přitom ležím na zádech. Kdo jsem?
Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje. Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí.
Brzy ráno, když je rosa, seká louku. Je to...
Co se nečeše hřebenem, ale rukou?
Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne?
Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky. Kdo jsem?
Dvě sovy vedle sebe sedí, aniž o sobě vědí?
Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu krásnou paní!
Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není?
Jede, jede panáček, má placatý zobáček, kde voděnka crčí, tam nosejček strčí?
Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená.
Kdo bez štětce a bez barev, obarví nám pestře les?
Kolik udělá vrabec kroků za sto roků?
Létá vzduchem, motýl to není, koulí sudy, Honzík to není. Skáče, hopsá, vidíš ho, viď? Nestůj, koukej, honem ho chyť.
Má ji ráda kráva. A též srnka, zajíci, koza, kůň a králíci.
Maličký sklípek, na dvou hřadách slípek a červený kohoutek?
Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku.
Máš ji, když se všechno daří, nejde chytit do dlaní, když ji máš, tak celý záříš, přijde sama, bez ptaní.
Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku?
Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka?
Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku není nic.
Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá.
Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže.
Posečená znovu roste a tak pořád, třeba po sté. Stoupneš na ni, přece stává. Slunce v dešti kreslí most malým dětem pro radost.
Ptal se chlapec sluníčka: „Mohou chodit jablíčka?“ Slunce na zem posvítilo, velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká.
Puťa, puťa, puť, přeji dobrou chuť. Zrnka zobu zoby zob, panímámo ještě hoď. Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce.
Rozdělí se o svačinu, počká, když hned nemáš čas, jdete spolu na zmrzlinu, rád posloucháš jeho hlas.
Sedí panna v síti, oči se jí svítí?
Stojí krejčí na pasece, tisíc jehel s sebou nese.
Stoupnu si na další nohy, hned jsem hodně veliký hlavou skoro u oblohy, pod botami špalíky.
Táta dlouhý, máma krátká, děti jako pimprlátka?
Truhláři mě nejlíp znají, pěkné dřevo ze mne mají.
Ve dne malá jako myš, v noci všechno přerostu, když mě vidíš, nevidíš.
Ze střechy se na svět dívá, nezamává, nezakývá. Roste shora dolů k zemi, nehýbá se a je němý. Sotva slunce zazáří, už má slzy na tváři.
Znám jednoho ptáčka, dobrého zpěváčka. Černý nosí fráček, žlutý má zobáček.
Vtipná a nevhodná (méně i více) vánoční přání (spadají sem i básně se zmínkou o alkoholu)
Pod stromečkem leží šek, přines nám ho Ježíšek. Smějeme se na šek, to zas bude flašek.
Ježíšek se u nás stavil, Štědrý večer předem slavil, dal nám všechny dárečky, za skleničky vodečky. Pak propil i saně, zbyly mu jen prázdné dlaně, pro Vás nechal přání: Nadělte si sami!
Haló! Děti! Tady Ježíšek! Letím, letím přímo k Vám! Žízeň mám fakt jako trám! Chceš-li nějakou nadílku, nech za oknem... co? Lahvinku! Veselé Vánoce!
Už jsou zase po roce ty pitomé Vánoce. Plno práce, všude žrádlo, přibude nám nové sádlo. Saně se mi rozpadly, dárečky mi ukradli. Andělé se někde tulí, čerti zase trávu hulí. Je to všecko na potvoru, asi půjdem na podporu. Tvůj Ježíšek.
Nezapomeň, že se Ježíšek narodil ve chlévě, a tak se vyser na vánoční úklid, prostě zkrátka a dobře, aby se Ježíšek u Vás cítil jako doma!
Rok se s rokem sešel, nebyl nějak krátký? Už tu máme opět ty vánoční svátky. Letos budou pěkné, vločka vločku honí, přejem hodně dárků, Ježíšek už zvoní. Nenechte ho dlouho čekat, už se klepe zimou, mohl by se na Vás naštvat, odnese to rýmou. Nalejte mu trochu čaje nebo aspoň grog. Tím ho dobře naladíte i na příští rok.
Přiletěl k nám Ježíšek, měl poblitý kožíšek. Místo dárku odpadky, chce zůstat i na svátky. Nalitej jak mraky, poslu ti ho taky. Hezké Vánoce!
Vánoční idylka krásná se zdála, v cestě mi bohužel hospůdka stála. Tak asi nepřijdu, moc mě to mrzí, však příští Vánoce budou už brzy. Komu co nadělit pečlivě zvažte, já si dám vínečko a vy se snažte. S úsměvem na tváři moc Ti to sluší, VESELÉ VÁNOCE A SLUNCE V DUŠI... Ježíšek
Vánoce jsou svátky klidu, buďme proto pořád v lihu. Za střízliva je to nuda: dárky hnusný, doma pruda. Litry chlastu, tuny drog, ať přežijem celej rok.
Nešťastným štěstíčko, nemocným zdravíčko. Slepým světlo, zmrzlým teplo a teplým aby to dobře stálo. Krásné Vánoce
Klidně se přejídej, klidně se ožírej, svátky si užívej,.. šťastné a veselé, na přesrok zbudou nám jen hole prdele, ...
Když vstoupíš, provoníš celý můj pokoj a vždy mi dáš dárek. Večer se rozzáříš a já se vzruším. Jsi krásný a hezky pícháš... Mám tě ráda VÁNOČNÍ STROMEČKU!
Na Vánoce v krku kosti, na Silvestra zvratků dosti, na Nový rok bolehlav takový Ti přeji stav. Vidím to však černě, budu na tom stejně.
<.)))>< <.)))>< <.)))>< pošli toto hejno chcíplých kaprů všem svým přátelům a tvůj kredit bude zaručeně v prdeli! Hezké Vánoce
Urazil se na mně kapr, že ho vážně neberem, nejvíce se ho však dotklo, že ho večer sežerem. Tvářil se moc potměšile, když mne viděl s paličkou, ukazoval na mne z vany, sprostá gesta ploutvičkou. Vyhrožoval sebevraždou, prý vypustí si vanu, nechce župan ze strouhanky, nesnese tu hanu. I vyhověli jsme mu přece... v obýváku bazének, ať si s námi oslavuje i náš rybí kretének.
Nebem letí Ježíšek, fouká mu pod kožíšek. Veze plný pytel dárků, pro každého má svou várku. Nalijte mu skleničku, zdrží se jen chviličku.
Za okny sype se sněhu jak kráva, záclony provoní fernet a tráva. Vánoční koledy zpívají andělé, sjetej jak hovado, už mě nic nesere. Pěkné Vánoce přeje XXX.
Zvoneček zacinkal, ozval se hlásek. Kapříci připluli, povol si pásek. Kaviár, šampaňské, všeho mám spousty, jestli jsem nalitej, budu jist tousty. Veselé Vánoce. Ježíšek
Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity? (Dešťové kapky)
Běžím, běžím, nemám dech. Přitom ležím na zádech. Kdo jsem? (Řeka)
Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje. Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí. (Mlha)
Brzy ráno, když je rosa, seká louku. Je to... (Kosa)
Co se nečeše hřebenem, ale rukou? (Ovoce)
Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne? (Šnek)
Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky. Kdo jsem? (Vítr)
Dvě sovy vedle sebe sedí, aniž o sobě vědí? (Oči)
Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu krásnou paní! (Muchomůrka)
Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není? (Kohout)
Jede, jede panáček, má placatý zobáček, kde voděnka crčí, tam nosejček strčí? (Kachna)
Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená. (Zápalka)
Kdo bez štětce a bez barev, obarví nám pestře les? (Podzim)
Kolik udělá vrabec kroků za sto roků? (Ani jeden, protože skáče)
Létá vzduchem, motýl to není, koulí sudy, Honzík to není. Skáče, hopsá, vidíš ho, viď? Nestůj, koukej, honem ho chyť. (Míč)
Má ji ráda kráva. A též srnka, zajíci, koza, kůň a králíci. (Tráva)
Maličký sklípek, na dvou hřadách slípek a červený kohoutek? (Ústa, zuby, jazyk)
Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku. (Houba)
Máš ji, když se všechno daří, nejde chytit do dlaní, když ji máš, tak celý záříš, přijde sama, bez ptaní. (Radost)
Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku? (Houba)
Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka? (Kocour)
Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá. (Vítr)
Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku není nic. (Pampeliška)
Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže. (Dub a žaludy)
Posečená znovu roste a tak pořád, třeba po sté. Stoupneš na ni, přece stává.
Ptal se chlapec sluníčka: „Mohou chodit jablíčka?“ Slunce na zem posvítilo, velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká. (Ježek)
Puťa, puťa, puť, přeji dobrou chuť. Zrnka zobu zoby zob, panímámo ještě hoď. Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
Rozdělí se o svačinu, počká, když hned nemáš čas, jdete spolu na zmrzlinu, rád posloucháš jeho hlas. (Kamarád)
Sedí panna v síti, oči se jí svítí? (Žába)
Slunce v dešti kreslí most malým dětem pro radost. (Duha)
Stojí krejčí na pasece, tisíc jehel s sebou nese. (Ježek)
Stoupnu si na další nohy, hned jsem hodně veliký hlavou skoro u oblohy, pod botami špalíky. (Chůdy)
Táta dlouhý, máma krátká, děti jako pimprlátka? (Hrábě)
Truhláři mě nejlíp znají, pěkné dřevo ze mne mají. (Strom)
Ve dne malá jako myš, v noci všechno přerostu, když mě vidíš, nevidíš. (Tma)
Ze střechy se na svět dívá, nezamává, nezakývá. Roste shora dolů k zemi, nehýbá se a je němý. Sotva slunce zazáří, už má slzy na tváři. (Rampouch)
Znám jednoho ptáčka, dobrého zpěváčka. Černý nosí fráček, žlutý má zobáček. (Kos)
1. říjen: svátek má Igor (dříve svatý Remigius, Remigia)
PRANOSTIKY:
Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá pěkné počasí, pokud bude foukat vítr od východu. Druhá pranostika se týká sklizně hroznů na vinicích.
2. říjen: svátek má Olívie (dříve Panna Marie Orodovnice)
PRANOSTIKY:
Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá začátek mrazivého počasí. Na ní navazuje pranostika druhá, která podle směru foukání větru předvídá, jaká bude zima.
3. říjen: svátek má Bohumil (dříve svatá Terezie Ježíšova, Tereza)
PRANOSTIKY:
Den svaté Terezičky nebývá bez vlážičky.
Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá déšť v tento den. Druhá pranostika zase předvídá mráz.
4. říjen: svátek má František (dříve svatý František z Asisi)
PRANOSTIKY:
Svatý František zahání lidi do chýšek.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že začíná chladnější počasí, které zahání lidi do jejich domovů.
5. říjen: svátek má Eliška (dříve svatý Placid)
PRANOSTIKY:
Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
Na svatého Placida zima teplo vystřídá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika pravděpodobně říká, že v tento den sice slunce svítí, ale již tak nehřeje. Druhá pranostika říká, že se teplé počasí změní na studené.
6. říjen: svátek má Hanuš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. říjen: svátek má Justýna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. říjen: svátek má Věra (dříve Brigita)
PRANOSTIKY:
Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá.
O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají mlhy pro tento den.
9. říjen: svátek mají Štefan a Sára (dříve svatý Diviš)
PRANOSTIKY:
Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima.
Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká předpovědi počasí pro zimu. Pokud by v tento den pršelo, bude pršet i v zimě. Druhá pranostika zase předvídá špatnou úrodu pro ty, co zaseli.
10. říjen: svátek má Marina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. říjen: svátek má Andrej
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. říjen: svátek má Marcel
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. říjen: svátek má Renáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. říjen: svátek má Agáta (dříve Kalista)
PRANOSTIKA:
Na svatého Kalista ucpi včelín dočista.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá blížící se zimu. Upozorňuje na to, že je třeba připravit i včelíny na zimu.
15. říjen: svátek má Tereza (dříve Terezie z Avily)
PRANOSTIKY:
Na svatou Terezii každý švec obírá.
Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.
Svatá Terezie krávy uvazuje.
Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se opět týkají nastávající zimy, která mění ranní rosu ve zmrzlé kapky atd.
16. říjen: svátek má Havel
PRANOSTIKY:
Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
Havel větrem foukává, Voršila tepla nedává.
Havla den když se v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je nevařivé.
Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
Nalévá-li Havel, bude horké léto.
Ó, svatý Havle, nechej krávy v chlévě!
Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
Po svatém Havlu kráva ráda v stáji stává.
Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
Suchý Havel oznamuje suché léto.
Svatý Havel - devět počasí za den.
Svatý Havel - hrozen shozen, svatý Judy - válí sudy.
Svatý Havel do zelí zajel.
Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude i na Vánoce. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude foukat, tak v dalších dnech bude zima. Pokud naopak bude sucho, tak by další dny měly být ještě teplé a sucho by mělo být i následující léto. Další pranostika říká, že tento den by měl být posledním pro sklizeň jablek. Jiná pranostika zase radí odvézt dobytek do chlévů a nenechávat je na loukách, protože se blíží zima.
17. říjen: svátek má Hedvika
PRANOSTIKY:
Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy zamíchá.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky pravděpodobně naznačují, že řepa ještě v tento den může zesládnout. I poslední pranostika má stejné téma, zároveň ale končí veškeré práce na polích.
18. říjen: svátek má Lukáš
PRANOSTIKY:
Do svatého Lukáše ruce kde chceš, měj, ale po něm je za ňadra schovej!
Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej!
Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky se opět týkají počínajících mrazů, které budou způsobovat, že se bude člověk snažit zahřát ruce. Poslední pranostika vychází z toho, že skončily sklizně, takže by mělo být dostatek mouky.
19. říjen: svátek má Michaela
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. říjen: svátek má Vendelín
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. říjen: svátek má Brigita (dříve Voršila, Uršula, Vendelín)
PRANOSTIKY:
Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje.
Na svatou Voršilu se má zelí klidit domů, jinak na ně Šimon a Judy nechá napadnout sníh.
Od svatého Vendelína pastvinou celá krajina.
Svatá Uršula perličky rozsela; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.
Svatá Voršila a Kordula - patronky větru.
Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula.
Svatá Voršila jíní nasila.
Svatá Voršila zimu posílá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že jaké počasí bude v tento den, tak takové počasí bude i v poslední zimní den. Další pranostika říká, že pokud bude v tento den foukat vítr, tak bude foukat celou zimu a zároveň bude krutá zima. Další pranostika radí sklidit zelí, protože by mohl začít padat sníh. Jiné pranostiky upozorňují na mráz a začínající zimu.
22. říjen: svátek má Sabina (dříve Kordula)
PRANOSTIKA:
O svaté Kordule nejsladší bobule.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika se pravděpodobně týká sklizně vína.
23. říjen: svátek má Teodor (dříve Jan Kapistrán, Severín)
PRANOSTIKY:
Do svatého Severína má být doma jetelina.
Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika radí uklidit do stodol jetelinu. I další pranostika upozorňuje na to, že sezóna prací na polích končí.
24. říjen: svátek má Nina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
25. říjen: svátek má Beáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
26. říjen: svátek má Erik (dříve Haštal)
PRANOSTIKA:
Svatý Haštal – vymeť maštal.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika upozorňuje na to, že se blíží zima a je třeba vyklidit chlévy, aby se tam dala zvířata ustájit.
27. říjen: svátek mají Šarlota a Zoe
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. říjen: Den vzniku samostatného československého státu (dříve Šimon a Juda)
PRANOSTIKY:
Na Šimona a Judy - zima je všudy.
Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
Na Šimona a Judy leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté v noci.
Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.
Od Šimona a Judy paste, pasáci, všudy!
Po Šimonu a Judy naděj se sněhu a na poli zmrzlé hrudy.
Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
Šimona a Judy - kožich sneste s půdy.
Šimona a Judy - tuhnou na poli hrudy.
Šimona a Judy - zima je všudy.
Šimona a Judy - zima leze z půdy.
Šimona a Judy – kamenem nerozrazíš hrudy.
Šimona a Judy biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte!
Šimona a Judy vyhání hlídače z búdy.
Svatý Šimon a Judy počasí o Vánocích ovládá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká chladného počasí, které je pro toto období již typické. Jiné pranostiky říkají, že teď se dá již pást dobytek všude, protože nikdy již nic zemědělci nepěstují.
29. říjen: svátek má Silvie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
30. říjen: svátek má Tadeáš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. říjen: svátek má Štěpánka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
Zelené Hromnice - bílé velikonoce.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se ve většině případů týkají vlivu počasí 2. února na počasí během roku. Pranostiky říkají, že pokud v tento den sněží, blíží se jaro. Pokud nesněží, zima ještě chvíli potrvá. Některé pranostiky se také týkají bouřek a rad, co udělat, aby do domu neuhodil blesk.
3. únor: svátek má Blažej
PRANOSTIKY:
Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvednou se brambory.
Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
Na svatého Blažeje pilný sedlák již nevěje.
Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.
Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka od biče smočil, čekají dlouhý len.
Na svatého Blažeje, svatou Hátu a svatou Dorotu se nemá péci chleba, neboť sáhlo-li by se do mouky, dali by se do ní pilousi.
Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolejím, povede se len.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají deště na tento den, pokud by 3. února pršelo, mělo by se v tento rok dařit lnu na polích.
4. února: svátek má Jarmila (dříve svatá Veronika, Masopust)
PRANOSTIKY:
Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.
Jsou-li o masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.
Jsou-li o masopustě rampouchy, je dobrý rok na mouchy a je dlouhý len.
Když svítí slunce v masopustní dny, bude jasné i Vzkříšení.
Konec masopustu jasný - len krásný.
Krátký masopust - dlouhá zima.
Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
Masopust na slunci - pomlázka v senci.
O svaté Veronice bývá ještě sanice.
O svaté Veronice bývává čvachtanice.
O světici Veří dodírá se peří.
Suchý půst - úrodný rok.
Svatá Veronika ledy seká u rybníka.
Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
Svítí-li slunce o masopustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní.
Svítí-li slunce o Masopustní neděli, povede se nejlépe setí záhy, svítí-li slunce v Masopustní pondělí, povede se nejlépe setí prostřední, a svítí-li slunce na Masopustní úterý, je nejlépe sít pozdě.
VYSVĚTLENÍ:
Část pranostik se týká masopustu, pokud stále ještě mrzne, měl by být dobrý rok pro úrodu. Jiné pranostiky říkají, že už ale v tuto dobu může dost tát. Pokud by na masopust bylo hezky, bude se během roku dařit obilí na poli.
5. únor: svátek má Dobromila (dříve svatá Agáta a svatá Háta)
PRANOSTIKY:
Chléb svěcený v den svaté Agáty přináší užitek, chrání lidi, pole i dobytek.
Háty či Agáty nafouká za všechny záplaty.
Jsou-li na Hátu a Dorotu rampouchy, budou hodně dojit krávy.
Kde se Hátovou vodou vykropí sady, zahrady a vinice, tam žádný škodlivý hmyz neuškodí.
O svaté Agátě uschne prádlo na plotě.
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
Svatá Agáta na ranní mlhy bývá bohatá.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, že v tento den bývají mlhy a fouká vítr. Jiná pranostika říká, že když v tento den mrzne, bude se během roku dařit kravám. Jiná pranostika slouží jako rada pro zahradníky, pokud by v tento den pršelo, tak se nebude dařit škodlivému hmyzu na jejich zahradách. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
6. únor: svátek má Vanda (dříve svatá Dorota)
PRANOSTIKY:
Dorota v rychlém běhu přinášívá nejvíce sněhu.
Je-li svatá Dorota ucouraná, povedou se brambory.
Když na Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice.
Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu.
Na svatou Dorotu rádo teče do botů.
Na svatou Dorotu si jdou ptáci kupovat na ptačí trh píšťalky.
O svaté Dorotě uschne košile na plotě.
Svatá Dorota – sněhu forota.
Svatá Dorota donese skřivánka v košíčku.
Svatá Dorota rozdává ptáčatům písničky.
Svatá Dorota sněhem zametá.
Svatá Dorota stromy sněhem ometá.
Svatá Dorota také na sníh bohatá.
VYSVĚTLENÍ:
Zde se pranostiky rozchází. Některé pranostiky upozorňují, že bude dost sněhu, jiné, že bude větrno, a další, že se již blíží jaro. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
7. únor: svátek má Veronika a Veron (dříve Romuald)
PRANOSTIKA:
Svatý Radko - na poli hladko.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že pole v tuto dobu mohou být ještě zasněžená. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
8. únor: svátek má Milada
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. únor: svátek má Apolena
PRANOSTIKY:
Nadělá-li svatá Apolena ledy, až svatý Matěj je zbourá.
Svatá Apolena bývá v mlze zahalena.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud v tuto dobu mrzne, tak ledy vydrží až do konce února. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá často mlha. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
10. únor: svátek má Mojmír (dříve svatý Scholastik, Scholastika)
PRANOSTIKY:
O svaté Scholastice na hlavy beranice.
O svaté Scholastice navleč si rukavice.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky říkají, že v této době bude ještě mrznout. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
11. únor: svátek má Božena a Dezider
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. únor: svátek má Slavěna a Slávka (dříve svatý Eulalie)
PRANOSTIKA:
Svatá Eulalie - ze střech se lije.
VYSVĚTLENÍ:
Podle této pranostiky v tento den často pršívá. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
13. únor: svátek má Věnceslav a Věnceslava (dříve svatý Řehoř)
PRANOSTIKA:
O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří.
VYSVĚTLENÍ:
V tuto dobu se podle této pranostiky zhorší mrazy. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
14. únor: svátek má Valentýn a Valentýna
PRANOSTIKY:
Je-li na svatého Valentýna hvězdnatá obloha, bude pozdní jaro.
Když se na Valentýna napije z kolejí pták, tak se na Matěje z ní napije vůl.
Na Svatého Valentýna nemá hospodyně nasazovat husy na vejce, nebudou prý dobrá housata.
Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna.
Na svatého Valentýna sej přísadu do záhonka.
Na svatého Valentýna se ze srdcí směje Hermésova špína.
Svatý Valentýn pouští mrazy a sněhy hází.
Svatý Valentínek - jara tatínek.
Valentýnské zimy formani se bojí.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento večer obloha plná hvězd, přijde jaro dost pozdě. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den trochu prší, tak na konci února bude pršet mnohem více. Další pranostiky se rozcházejí, jedna pranostika říká, že v tento den mrzne, jiná radí, aby se již začalo sázet. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
15. únor: svátek má Jiřina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. únor: svátek má Ljuba (dříve svatá Juliána)
PRANOSTIKY:
Když slunce na sv. Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek.
O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně.
Svatá Juliána na oráče zavolala.
Svatá Juliana podává z půlnebí rozsívku.
Svatá panna Juliána na skřivánka zavolala.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky vesměs upozorňují na blížící se jaro. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
17. únor: svátek má Miloslava
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
18. únor: svátek má Gizela (dříve svatý Šimon)
PRANOSTIKA:
O svatém Šimoně schází sníh ze stráně.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že v této době začne tát sníh. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
19. únor: svátek má Patrik
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. únor: svátek má Oldřich
PRANOSTIKY:
I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
21. únor: svátek má Lenka a Leonora
PRANOSTIKY:
Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
Suchý půst - úrodný rok.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se týkají toho, že by na tento den připadal masopust a Popeleční středa. I sem se mohou řadit pranostiky s masopustní tématikou.
22. únor: svátek má Petr (dříve Nastolení sv. Petra)
PRANOSTIKY:
Den svatého Petra stolování zimu ještě nevyhání.
Do Petra není tepla.
Jak tlustý a hrubý mráz bude za noci před Stolováním svatého Petra, takový bude za 40 dní pořád.
Je-li mráz o svatém Petru nastolení po čtyřicet dní mu konec není.
Je-li na stolici sv. Petra zima, ještě hodně dlouho potrvá.
Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní.
Když mrzne na Petra nastolení, mrznout bude 40 dní bez prodlení.
Noc o svatém Petru stolování vyznačuje budoucnost takto: je-li chladno, mrazy dále budou, je-li teplo, mrazy pominou, je-li deštivo, bude vlhký rok, je-li větrno-bude suchý rok, je-li jasno, bude na polích klasno.
O svatém Petru nastolení je-li mráz, po 40 dní mu konec není.
Přijde-li na Stolici svatého Petra mráz, zima již na dlouho neožije.
Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje.
Svatý Petr za stolem nechává na holém, a teprve v okovech posílá sedlákům výsluhy.
VYSVĚTLENÍ:
Tyto pranostiky se týkají toho, že pokud bude v tento den mráz, tak potrvá minimálně měsíc. Jedna z pranostik předvídá počasí na celý rok podle počasí v tento den.
23. únor: svátek má Svatopluk (dříve Polykarp)
PRANOSTIKA:
Na svatého Polykarpa bývá sněhu plná škarpa.
VYSVĚTLENÍ:
Podle této pranostiky často sněží, či taje.
24. únor: svátek má Matěj a Matyáš (dříve svatý Matěj i svatý Gabriel)
PRANOSTIKY:
Jaký mráz bude večer v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.
Je-li mráz na svatého Gabriele, bývají žně veselé.
Je-li svatého Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, jest 40 velkých, není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu.
Když svatý Matěj ledy neroztopí, budou si dlouho do dlaní dýchat chlapi.
Matěja - k létu naděja.
Matěja - k vesnu naděja.
Mráz na archanděla Gabriela nechodí sám.
Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned.
Na svatého Matěje do závěje naleje.
Na svatého Matěje každá myší díra se zavěje.
Na svatého Matěje koplina, na Josefa travina.
Na svatého Matěje léta naděje.
Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
Na svatého Matěje nahý nahého nosí na těle.
Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
Na svatého Matěje po volské zimě je.
Na svatého Matěje postačí jen košile na těle.
Na svatého Matěje rampouchy, bude ourodný rok na mouchy.
Na svatého Matěje skřivan vesele zapěje: „přijde jaro, přijde.“
Na svatého Matěje slunce pozře závěje a skřivan si vesele zapěje.
Najde-li Matěj led, seká ho hned. Nenajde-li led, dělá ho hned.
Najde-li Matěj sněhové klobúky na přioch, tož jich sháže.
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
Po svatém Matěji zima hřeje.
Po svátku Matěje nejde liška více po ledě.
Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti.
Svatá Kateřina zimu oblibuje, svatý Matěj odplavuje.
Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.
Svatý Matěj, hodný a svatý – kožichy dolů!
Svatý Matěj láme vždy led; není-li ho, zmrzne hned.
Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
Svatý Matěj otevírá zemi.
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Svatý Matěj strčí hlaveň do země.
Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
Trefí-li svatý Matěj na otevřené vody, zavírá je, trefí-li na zavřené, otevírá je.
Z jara svatý Matěj milý, otvírá zemi a zemské žíly.
VYSVĚTLENÍ:
I zde si pranostiky částečně odporují, některé říkají, že se blíží jaro, jiné zase, že stále může být zima. První pranostiky říkají, že mráz, který je v tento den, bude i v dalších dnech.
25. únor: svátek má Liliana
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
26. únor: svátek má Dorota (dříve Radko)
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
27. únor: svátek má Alexandr (dříve svatý Gabriel)
PRANOSTIKA:
Je-li mráz na svatého Gabriela, bývají žně veselé.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den mrzne, bude dobrá úroda.
28. únor: svátek má Lumír (dříve svatý Roman)
PRANOSTIKA:
Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud bude v tento den jasno, bude dobrá úroda.
29. únor: svátek má Horymír
PRANOSTIKA:
Připadne-li na 29. února neděle, tak děti v tento den narozené budou mít štěstí ve všem, cokoliv podniknou.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud tento den, který je jen jedno za čtyři roky, připadne na neděli, tak ti, co se v tuto dobu narodí, budou mít v životě štěstí.
Pro ukázku podstatných jmen dále uvádím podstatná jména začínající písmenem D. V závorce se vždy nachází rod daného podstatného jména a vzor, podle něhož se podstatné jméno skloňuje.
Seznam podstatných jmen na D
ďábel (rod mužský, vzor pán) = pekelná bytost
dadaismus (rod mužský, vzor hrad) = literární a výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a formy a budující na náhodnosti
dafnie (rod ženský, vzor růže) = druh perloočky
daktyl (rod mužský, vzor hrad) = veršová stopa s jednou přízvučnou a dvěma nepřízvučnými slabikami
daktyloskopie (rod ženský, vzor růže) = metoda zjišťující totožnost podle otisků prstů
