Téma

MÍ NEBO MOJI


MÍ NEBO MOJI a nejen to se dozvíte v tomto článku. Moji, mojí, mou, mé… na první pohled drobné rozdíly v délce samohlásky, ale v praxi jeden z nejčastějších pravopisných zádrhelů v češtině. I lidé, kteří jinak píší bezchybně, se u těchto tvarů často zastaví, váhají a raději větu přeformulují, aby se rozhodování vyhnuli. V této doplňující části článku se proto zaměříme na praktické používání tvarů moji a mojí v běžných větách, na nejčastější chyby, rychlé rozpoznávací pomůcky a situace, kde se chybuje opakovaně. Cílem je, aby se z nejistoty stal automatismus a aby vás tyto tvary už nikdy nezdržovaly.


Moji versus mojí

Pro názornější přehled nabízím kompletní skloňování tohoto zájmena (stejné skloňování mají i zájmena tvůj a svůj):

Číslo jednotné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

můj

má/moje

mé/moje

2. pád

mého

mé/mojí

mého

3. pád

mému

mé/mojí

mému

4. pád

mého, můj (neživ.)

mou/moji

mé/moje

5. pád

můj

má/moje

mé/moje

6. pád

o mém

o mé/mojí

o mém

7. pád

mým

mou/mojí

mým

Číslo množné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

mí/moji

mé/moje

má/moje

mé/moje (neživ.)

2. pád

mých

mých

mých

3. pád

mým

mým

mým

4. pád

mé/moje

mé/moje

má/moje

5. pád

mí/moji

mé/moje

má/moje

mé/moje (neživ.)

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ - PODPORA PANA PREMIÉRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Foretková.

Vážený pane premiére,

děkujeme Vám za Vaši obětavou a neúnavnou práci pro všechny lidi v této zemi, i když řada z nich si to ani nezaslouží. Jste a vždy budete nejlepší. Vaše výsledky hovoří za Vás. Nemáte konkurenci. Nedostudovaný klučina, který Vám nesahá ani ke kotníku, Vás nemusí znepokojovat. Volby a průzkumy ukáží, kdo stojí za Vámi. Neúspěšný student a pan Kalousek s ostatními tzv. "politiky", kteří nejsou schopní, ale všeho schopní, nejsou pro Vás konkurence. Jsem ráda, že nikdo z mé velké rodiny a přátel, mladí i staří, nesouhlasí s demontranty. Jsou jim k smíchu. Obdivujeme Vás, pana prezidenta a paní ministryni financí. Jste a budete vždy skvělí.
Přejeme Vám všem pevné zdraví a hodně štěstí... Obdivujeme Vás. Vydržte.
Zdraví Vás

Marta Foretková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromir gina.

dobri den pane babisi mam prodlem obracim se navas us nevim na koho bidlel sem v upici okres trutnov ale viskitli se mi bite stenice a resil sem to z majitelem ale majitel stim nic nedelal tak sem prisel o bit a o deti tet sem na uluci a socijalki ospod mi nepomoh .platil sem radne najem a stejnak mi odebrali deti o vse sem prisel o nabitek a tak dale .chtel bich vas poprosit jestli biste sestim mochl zabivat sem duchoce .nevim na koho us se mam obratit tak se obracim na vas kdibiste chtel dukazi .tak sem schopen .vam je poslat opravdu sem ve spatne situvaci. tet momentalne spim v aute z moji zenou .doufam ze se do moji situvace .budete cejtit us nevim kudi kam tak proto vam pisi o pomoc dekuji gina

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Charakteristika sama sebe

Osnova

  1. Kdo jsem
  2. Moje povaha
  3. Já a rodina
  4. Nejlepší přátelé
  5. Vztah k Liberci
  6. Škola
  7. Moje zájmy
  8. Co si o sobě myslím
  9. Shrnutí

Jmenuji se Luisa Knottková. Maminka mi vybrala jméno podle své oblíbené dětské pohádkové postavy z knihy Luisa a Lotka od německého spisovatele Ericha Kästnera. Je mi dvanáct let a chodím do sedmé třídy. S rodiči bydlíme v Liberci v malém bytě. Jsem malé a nepříliš hubené postavy. Barvu očí jsem zdědila po tatínkovi, takže jsou modré. Naopak hnědou barvu vlasů mám po matce. Vždycky jsem se snažila vlasy hezky učesat, ale i přes mou snahu působily neupraveně, a tak jsem si je nechala loni ostříhat na kluka. Teď se mi lépe udržují. Podle doktorů bych měla nosit brýle, ale protože se mi vůbec nelíbí, tak je raději často zapomínám doma. Maminka se kvůli tomu často zlobí.

Myslím si, že jsem stejná jako všechny moje spolužačky. Někdy bývám náladová a protivná, hlavně když se mi něco nedaří. To se pak chovám nesnesitelně a jsem zlá i na ty, kteří si to nezaslouží. Táta mi vždycky říká, že bych se měla snažit být více společenská, ale mně můj společenský život vyhovuje takový, jaký je. Možná jsem trochu stydlivá, ale když mám někoho ráda, tak se s ním dokážu bavit. Jen se těžko seznamuji. S kamarády, které mám, ale bývám i velmi vtipná, protože se strašně ráda směju a nevadí mi udělat ze sebe šaška. Myslím si ale, že jsem velmi spolehlivá a ochotná pomoci. Když mým spolužákům chybí nějaké úkoly, nebo látka, tak jím vždy půjčím sešit. Možná jsem ale trochu líná, protože když nemám náladu, tak se snažím vyhýbat domácím povinnostem. To vždycky naštve rodiče a já pak na ně bývám ještě protivná. Mamka vždy říká, že se mnou „mlátí puberta“.
Mamka vždy říkala, že když jsem se narodila, tak měla pocit, že už nic tak dokonalého nedokáže znovu stvořit. Přesto se o to s tátou pokoušeli a já mám proto další dva mladší sourozence. Adamovi je devět let a Anetě je sedm. Protože je náš byt malý, tak musím mít pokoj dohromady s Anetou, což nepovažuji za spravedlivé, protože jsem nejstarší a měla bych mít nárok na soukromí. S Adamem vycházím celkem dobře, spoustu času tráví venku s kamarády, takže mi nijak doma nepřekáží. Horší je to s Anetou, která je podle táty mým opakem. Je ohromně společenská, a proto máme v pokoji neustále zástupy jejích kamarádek ze školy. Vadí mi, že mi často zasahují do mého soukromí. Rodiče to ale nechtějí pochopit, mají pocit, že je to tak v pořádku. Jinak jsou ale rodiče fajn. Někdy jsou trošku přísní, ale to asi musí být, když mají tři děti. Vždycky mi ale se vším pomůžou, ať už nechápu látku ve

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Charakteristika

Poradna

V naší poradně s názvem ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav rehor.

Dobry den p.Babis,moc vam fandime s moji pani a mam na vas dotaz,ne je 52 let a moji pani 66 let kdyz jdeme do obchodu tak nas oba nepusti,ja jsem invalidni duchodce 2 stupne a moje pani nemuze nic tezkeho tahat tak chodime spolu nakupovat ale oba nas do obchodu nepusti,nevime jak to resit predem vam dekujeme za odpoved hezky den mame vas radi a fandime vam,REHOR A CHALUPOVA BRNO

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Bohužel nelze zavádět výjimky na tyto nepříjemnosti, které popisujete. Jak to můžete vyřešit? Choďte nakupovat hned mezi prvními po otevření. Všechny tyto prodejny otevírají v 7 hodin ráno a věkové omezení platí až od 8 hodin. Proč chodit ráno s ostatními lidmi? Vzhledem k tomu, že všichni nosí roušku na obličeji, tak jedinou možností přenosu nákazy při nakupování je prostřednictvím dotyku s infikovanou věcí (nákupní košík, zboží, platební terminál, atd). Je známo, že virus SARS CoVid 2 se udrží na různých površích v aktivním stavu jen po omezenou dobu a během noční doby, kdy je obchod zavřený, se výrazně sníží jeho množství. Tím, že půjdete na nákup ráno mezi prvními výrazně snížíte riziko nákazy a nikdo vás nebude omezovat ve vstupu kvůli vašemu věku.

Zdroj: příběh Andrej babiš email

FAQ – Často kladené otázky

Je správně „viděl jsem mojí kamarádku“?

Ne, správně je viděl jsem moji kamarádku, protože jde o 4. pád a lze použít tvar mou.

Kdy se píše tvar mojí?

Tvar mojí se píše v nepřímých pádech, například bez mojí pomoci, o mojí sestře.

Jak si mohu tvar rychle ověřit?

Pomocí nahrazení zájmeny mou, mé, mí nebo ukazovacími zájmeny tu, té, tou.

Platí stejná pravidla i pro tvůj a svůj?

Ano, skloňování i pravidla jsou u zájmen můj, tvůj, svůj totožná.

Je rozdíl mezi moji a mojí jen pravopisný?

Ne, rozdíl je mluvnický – jde o různé pády téhož zájmena.

Mohu se řídit jen výslovností?

Ne vždy, protože výslovnost může klamat. Vždy je lepší ověřit si pád.

Proč se v češtině používají dva tvary?

Protože čeština rozlišuje pády a rody, což se odráží i ve skloňování přivlastňovacích zájmen.

Který tvar je nejčastější zdroj chyb?

Nejčastěji se chybuje u tvaru mojí v genitivu a lokálu.

Zdroj: článek Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

Poradna

V naší poradně s názvem CHARAKTERISTIKA MAMINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.

Dobrý den, potřebovala bych pomoci, jsem v druhém ročníku na střední škole a v úterý budeme psát slohovu práci z českého jazyka na charakteristiku postavy, vybrala jsem si moji maminkou a potřebovala bych poradit zda je to takhle v pořádku nebo jsou tam nějaké nedostatky. Na základní škole mi slohová práci vždy dělala problém a moc nevím jak na to. Předem děkuji za odpověď.

Charakteristika maminky
🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Je to skvělé!

Zdroj: příběh Charakteristika maminky

Velikonoční koledy pro děti

Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.

Ukázka velikonočních koled pro dívky

KROPENATÁ SLEPIČKA

Kropenatá slepička

snesla bílá vajíčka,

obarvím je, vymaluji,

všechny chlapce podaruji,

pentličky si nastříhám,

na pomlázku jim je dám.

KOLEDNÍCI

Koledníci jdou,

pomlázku nesou,

zpívají koledy,

„vajíčko dejte mi“.

Ať je pěkně malované,

od srdíčka darované.

TOHO JÁ RÁDA MÁM

Komu já vajíčko daruju,

toho já upřímně miluju,

komu já vajíčko dám,

toho já ráda mám.

HODY, HODY

Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.

Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.

Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.

ČOKOLÁDA

Stavil se u mě zajíček.

Nechal tu pro tebe balíček.

Je v něm spousta čokolády.

Tak neváhej, máš ho tady.

Ukázka Velikonočních koled pro kluky

HODY, HODY DOPROVODY

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,

nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný,

za kamny v koutku,

na vrbovým proutku,

proutek se ohýbá,

vajíčko kolíbá,

proutek se zláme,

slepička z něj spadne.

Vajíčko se odkoulí

do strejčkovy stodoly,

vajíčko křáp, slepička kdák,

panímámo, máte mi ho dát!

JÁ JSEM MALÝ ZAJÍČEK

Hody, hody, doprovody,

já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podle vody,

nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,

chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka

a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,

mám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem,

malovaná vajíčka.

POMLÁZKA

Upletl jsem pomlázku,

je hezčí než z obrázku,

všechny holky, které znám,

navštívím a vymrskám,

než mi dají vajíčko,

vyplatím je maličko.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček, tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,

koledníček milý?

PANÍMÁMA

Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,

nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička

do horního rybníčka

a z rybníčka do louže,

kdo jí odtud pomůže?

PANÍ KMOTRA

Paní kmotra, slyšte chásku,

přicházíme na pomlázku,

opentlené žilky máme,

kdo nám nedá, uhlídáme!

Paní kmotra, nemeškejte

barevná vajíčka dejte.

SKŘIVÁNEK

Zas skřivánek zpívá

a svítí sluníčko,

dojdi k&n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Velikonoční koledy

Příběh

Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Popelková.

Zdravím, zdovolenim básničku rádi využijeme ve škole. Dcera si ji párkrát přečetla a už ji umí

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.

Vážená paní Popelková !
Těší mě Vaše příznivá reakce k moji básničce, a to
tím více, že je už druhá, za půl roku od zveřejnění.
Letos jsem napsal a poslal dalších 64 podobně
laděných, tak snad se mi ještě někdo ozve.
Kdybyste chtěla napsat něco přímo na Vaše dítě,
napište mi, prosím, co by tam mělo být. Oblíbené
rčení, zvířátko, netová postavička, nějaký trapásek
a tak. Skládání mě baví a představa, že to někdo
čte, to je príma pocit. Taky se rád vykecávám,
jak vidíte ! Díky a mějte se hezky ! Zdeněk Rýdl

Zdroj: příběh Vlk a koza

Kdy použít „mojí“

Mojí je dlouhý tvar zájmena a může stát ve více pádech:

  • 3. pád (dativ): k mojí kamarádce
  • 4. pád (akuzativ): viděl mojí kamarádku – zde je možná i krátká varianta „mou“
  • 6. pád (lokál): o mojí babičce
  • 7. pád (instrumentál): s mojí sestrou

Příklady:

  • Mluvil o mojí škole.
  • Pomohl mojí mamince.
  • Šel se mojí tetou.

Zdroj: článek Mou nebo mojí

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL INFORMACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan |Vyskočil.

Dobrý den,
zdravím Vás a jen malou poznámku k situaci kolem pana Primuly.
Hospoda na Vyšehradě je vyhlášeným mafianským doupětěm. Bylo místem kde se stýkali bossové a kmotři od 90.let. To mě na tom zaujalo najvíce, zvláštˇpo dotazech novinářů. A to je to co mi na tom všem smrdí. Tato hospoda a ještě Žluté lázně. tam si vykukové dohadovali z novináři krytí. Tak bych o tom začal trochu přemýšlet. Zdravím pana Babiše. At´ si dá pozor kdo mu mydlí schody.
Vyskočil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mjr. Jiří Šeretka v.v..

Vážený pane Babiši,

máte moji velkou podporu v současné volbě pzezidenta. Odsuzuji, pana gen. Petra Pavla, že se stydí za svou minulost a Vaše tvrzení o tom, že byl připravován pro agenturní činnost v rámci III. správy FMV ( kontrarozvědka, event. rozvědka ) je nepravdivé, popírá, když označil Vaše tvrzení, cituji : " Za samé lži". Postačí nahlédnout do podkladů Wikipedie a snadno zjistíte, že byl pro takovou agenturní činnost připravován. Že pomáháte lidem je každému známo, zejména pak musíme Vám být vděční za to, že jste významně lidem pomohl v zemědělství. Vzpomínám si na to, že po roce 1990 jsem musel požádat o lustrační osvědčení, pokud jsem chtěl nadále pracovat jako vyšetřovatel. Je pravdou, že mně bylo vydáno lustrační osvědčení ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1, písm. a), b), c) nebo d) zákona ČNR č. 279/1992 Sb. Totiž, pokud by lustrační osvědčení bylo pozitivní musel bych státní službu opustit. Je zřejmé, že pan gen. Petr Pavel by pozitivní lustrační osvědčení měl, a tak se ptám, jak by to bylo s jeho prověrkou, která by se týkala státního tajemství ( na tajně, přísně tajné ) ??? Jak známo prezident republiky je vrchním velitelem armády !!! Navíc, kdo v těchto volbách vlastně mluví pravdu ??? Nad tím by se měl pan generál zamyslet.

Jsem s veškerou úctou

mjr. Jiří Šeretka, v.v. a právník v důchdou

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail informace

Moji nebo mojí v běžných větách

V reálném psaní se tvary mojimojí nejčastěji objevují u podstatných jmen rodu ženského a mužského životného. Právě zde vzniká nejvíce chyb, protože oba tvary znějí velmi podobně a rozdíl je pouze v délce samohlásky.

Typickými příklady jsou spojení typu viděl jsem moji kamarádku nebo bez mojí pomoci. Správnost tvaru vždy závisí na pádové otázce.

Zdroj: článek Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlastimil.

Vážený pane Babiši. Je mi 69 let a za celou dobu jsem nepoznal tolik nenávisti, jako v posledních několika letech, vůči vaší osobě. Dovolím si Vás tak trochu přirovnat ke Karlu IV, který když přišel do Prahy našel panstvo vzpupné, hrabivé šlechtice, zemi ožebračenou a zbídačenou. On dal i přes různá úskalí a pletichy mocných tuto zemi na nějaký čas do pořádku. Podobně to děláte i vy. Budiž vám za to všechna čest a sláva. Kdyby toto měl dělat někdo jiný, tak by se na to už vys ... Nevím kde berete stále tolik síly a elánu, ale za celou moji rodinu a naše známé, bych vám chtěl touto cestou alespoň poděkovat a popřát vám, ať se vám dílo daří.
Na závěr bych použil citaci pana Pepy Fouska, který kdysi napsal v jedné své knize toto: " Blbec nikdy nepochopí, že je blbcem skutečně. Pravdu o tom, že je blbcem, blbci říkáš zbytečně." Vlastík z Brna

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

FAQ – nejčastější dotazy

Je tvar „mojí“ špatně?

Není špatně, ale je hovorový a nehodí se do spisovných textů.

Který tvar mám používat v písemných pracích?

Vždy používejte „mé“ – je neutrální a stylisticky správné.

Proč existují dva tvary?

Jeden je krátký a neutrální (), druhý delší a citově zabarvený či hovorový (mojí).

Je „mojí“ totéž co „moji“?

Ne. Moji se používá pro mužský rod životný (vidím moji bratři). Mojí je ženský rod.

Zdroj: článek Mojí nebo mé pravopis

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marikaucnov.

Vážený pane PREMIERE Babiši.Moc držíme pěsti celá Morava.Pred rokem jste mi podával polévku na Staromaku.Moc hezký jste se usmál.Byl to můj nejhezčí vánoční dárek.Mam na Vás MOC velikou prosbu.Moc bych si přála,zda by jste V ý a Vaše paní šli na Moji svatbu za svědky,

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karelka.

Jestli ti půjde Babiš na svatbu, tak se fakt po 46 rocích rozvedu a zase ožením, abych ho mohl také požádat.....

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

S mými, mojí, moji – shoda v čísle a pádě

Tvary jako s mými patří do 7. pádu množného čísla a zde už k váhání obvykle nedochází. Problém nastává především v jednotném čísle rodu ženského, kde se střídají tvary mojimojí.

Důležité je uvědomit si, že moji se váže k akuzativu (koho, co), zatímco mojí se objevuje v genitivu, dativu, lokálu a instrumentálu.

Zdroj: článek Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

Zájmena přivlastňovací

Přivlastňovací zájmena jsou také uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.

U přivlastňovacích zájmen, které se  vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil klouzačku svýma rukama.

Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

MŮJ*

TVŮJ*

JEHO

JEJÍ

JEHO

1. pád

Můj, má, moje, mé, moje

Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

2. pád

Mého, mé,mojí, mého

Tvého, tvé, tvojí, tvého

Jeho

Jejího

Jeho

3. pád

Mému, mé, mojí, mému

Tvému, tvé, tvojí, tvému

Jeho

Jejímu

Jeho

4. pád

Mého, můj, mou, moji, mé, moje

Tvého, tvůj, tvou, tvoji, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

5. pád

Můj, má, moje, mé, moje

Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

6. pád

O mém, o mé, moji, o mém

O tvém, o tvé, tvojí, o tvém

O jeho

O jejím

O jeho

7. pád

S mým, s mou, mojí, s mým

S tvým, tvou, tvojí, tvým

S jeho

S jejím

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

PŘIVLASTŇOVACÍ zájmena

Přivlastňují první, druhé a třetí osobě; pozor: pokud je vlastník ve větě podmětem, užívá se zájmeno svůj (Petr pozval na oslavu své přátele.)

Skloňování:

Zájmeno můj

1. můj má/moje mé/moje
2. mého mé/mojí mého
3. mému mé/mojí mému
4. mého
můj (než.)
mou/moji mé/moje
5. můj má/moje mé/moje
6. o mém o mé/mojí o mém
7. mým mou/mojí mým

1. mí/moji
mé/moje (než.)
mé/moje má/moje
2. mých
3. mým
4. mé/moje má/moje
5. mí/moji
mé/moje (než.)
mé/moje má/moje
6. o mých
7. mými
K zapamatování

Tady můžete mít problém pouze v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Určitě vám pomůže, když v těchto případech použijete ukazovací zájmeno ta. Řekněte si u daného případu buď té mojí, nebo tu moji, případně tou mojí. Sami vidíte a určitě i cítíte, kdy pak použít "i" a kdy "í".

Zájmeno tvůj

(tvá, tvé) se skloňuje stejně jako zájmeno můj (má, mé), stejně tak zájmeno svůj. Všechna tato zájmena se v podstatě skloňují podle vzoru mladý (což je vzor tvrdých přídavných jmen).

Zájmena jehojejich

Tato zájmena jsou nesklonná. Zájmeno její se skloňuje podle vzoru jarní (což je vzor měkkých přídavných jmen).

K zapamatování

Tady opět pozor na správnou délku "i". Chyby se často vyskytují v těchto případech: Nechci se bavit o jejích problémech. (Zde jako jednotné číslo ženského rodu, například problémy nějaké Pavly.) Nechci se bavit o jejich problémech. (Tady jde o množné číslo, například jde o problémy rodiny Novákových.)

Skloňování zájmena náš

1. náš naše naše
2. našeho naší našeho
3. našemu naší našemu
4. našeho
náš (než.)
naši naše
5. náš naše náš
6. o našem o naší o našem
7. naším naší

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Zájmena

Mou nebo moji – kdy který tvar

Pokud si nejste jisti, zda napsat moji nebo mojí, zkuste tvar nahradit výrazem mou. Jestliže věta zůstane gramaticky správná, použijete krátké i.

Příklad: Viděl jsem mou kamarádku → viděl jsem moji kamarádku. Stejný princip platí i u množného čísla: mí (moji) spolužáci.

Zdroj: článek Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

VODNÍK

I

Na topole nad jezerem

seděl Vodník pod večerem:

„Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Šiju, šiju si botičky

do sucha i do vodičky:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Dnes je čtvrtek, zejtra pátek —

šiju, šiju si kabátek:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Zelené šaty, botky rudé,

zejtra moje svatba bude:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.“

II

Ráno, raníčko panna vstala,

prádlo si v uzel zavázala:

„Půjdu, matičko, k jezeru,

šátečky sobě vyperu.“

~

„ „Ach nechoď, nechoď na jezero,

zůstaň dnes doma, moje dcero!

Já měla zlý té noci sen:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

~

Perly jsem tobě vybírala,

hile jsem tebe oblíkala,

v sukničku jako z vodních pěn:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

~

Bílé šatičky smutek tají,

v perlách se slzy ukrývají,

a pátek nešťastný je den,

nechoď, dceruško, k vodě ven.“ “ —

~

Nemá dceruška, nemá stání,

k jezeru vždy ji cos pohání,

k jezeru vždy ji cos nutí,

nic doma, nic jí po chuti. —

~

První šáteček namočila —

tu se s ní lávka prolomila,

a po mladičké dívčině

zavířilo se v hlubině.

~

Vyvalily se vlny zdola,

roztáhnuly se v šírá kola;

a na topole podlé skal

zelený mužík zatleskal.

III

Nevesely, truchlivy

jsou ty vodní kraje,

kde si v trávě pod leknínem

rybka s rybkou hraje.

~

Tu slunéčko nezahřívá,

větřík nezavěje:

chladno, ticho — jako žel

v srdci bez naděje.

~

Neveselý, truchlivy

jsou ty kraje vodní;

v poloutmě a v polousvětle

mine tu den po dni.

~

Dvůr Vodníkův prostranný,

bohatství v něm dosti:

však bezděky jen se v něm

zastavují hosti.

~

A kdo jednou v křišťálovou

bránu jeho vkročí,

sotva ho kdy uhlédají

jeho milých oči. —

~

Vodník sedí mezi vraty,

spravuje své sítě,

a ženuška jeho mladá

chová malé dítě.

~

„Hajej, dadej, mé děťátko,

můj bezděčný synu!

ty se na mne usmíváš,

já žalostí hynu.

~

Ty radostně vypínáš

ke mně ručky obě:

a já bych se radš viděla

tam na zemi v hrobě.

~

Tam na zemi za kostelem

u černého kříže,

aby má matička zlatá

měla ke mně blíže.

~

„Hajej, dadej, synku můj,

můj malý Vodníčku!

Kterak nemám vzpomínati

smutná na matičku?

~

Starala se ubohá,

komu vdá mne, komu?

však ani se nenadála,

vybyla mne z domu!

~

Vdala jsem se, vdala již,

ale byly chyby:

starosvati — černí raci,

a družičky — ryby!

~

A můj muž — bůh polituj !

mokře chod

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Mé nebo mojí jako kontrolní pomůcka

Naopak tam, kde lze použít tvar , patří dlouhé í, tedy mojí. Tento postup je velmi spolehlivý zejména v nepřímých pádech.

Příklad: Bez pomoci → bez mojí pomoci. O  sestře → o mojí sestře.

Zdroj: článek Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

ZÁHOŘOVO LOŽE

I

Šedivé mlhy nad lesem plynou,

jako duchové vlekouce se řadem;

jeřáb ulétá v krajinu jinou —

pusto a nevlídno ladem i sadem.

Vítr od západu studeně věje,

a přižloutlé listí tichou píseň pěje.

Známátě to píseň; pokaždéť v jeseni

listové na dubě šepcí ji znova:

ale málokdo pochopuje slova,

a kdo pochopí, do smíchu mu není.

~

Poutnice neznámý v hábitě šerém,

s tím křížem v ruce na dlouhé holi,

a s tím růžencem — kdo jsi ty koli,

kam se ubíráš nyní pod večerem?

kam tak pospícháš? tvá noha bosa,

a jeseň chladná — studená rosa:

zůstaň zde u nás, jsmeť dobří lidi,

dobréhoť hosta každý rád vidí. —

~

Poutníče milý! — než tys ještě mladý,

ještě vous tobě nepokrývá brady,

a tvoje líce jako pěkné panny —

ale což tak bledé a smutně zvadlé,

a tvoje oči v důlky zapadlé!

Snad je ve tvém srdci žel pochovaný?

snad že neštěstí tvé tělo svíží

lety šedivými dolů к zemi níží?

~

Mládenče pěkný! nechoď za noci,

možné-li, budem rádi ku pomoci,

a při nejmenším snad potěšíme.

Jen nepomíjej, pojď, pohov tělu:

neníť bez léku nižádného želu,

a mocný balzám v důvěře dříme. —

~

Nic neslyší, neví, aniž oko zvedne,

neníť ho možné ze snův vytrhnouti!

a tam již zachází v chrastině jedné:

pán bůh ho posilň na jeho pouti!

II

Daleké pole, široké pole,

předlouhá cesta přes to pole běží,

a podlé cesty pahorek leží,

a dřevo štíhlé stojí na vrchole:

štíhláť to jedlice — však beze snětí,

jen malá příčka svrchu přidělána,

a na té příčce přibitý viděti

rozpjatý obraz Krista pána.

Hlavu krvavou vpravo nakloňuje,

ruce probité roztahuje v šíři:

v dvě světa strany jimi ukazuje,

v dvě strany protivné, jakož cesta míří:

pravou na východ, kdež se světlo rodí,

levou na západ, kdež noc vojevodí.

Tam na východě nebeská je brána,

tam u věčném ráji bydlí boží svatí;

a kdo dobře činí, čáka jemu dána,

že se tam s nimi též bude radovati.

Ale na západě jsou pekelná vrata,

tam plane mořem síra i smola,

tam pletou ďáblové, zlá rota proklatá,

zlořečené duše v ohnivá kola.

Vpravo, Kriste pane! tam dej nám dospěti,

však od levice vysvoboď své děti!

~

Tu na tom pahorku leže na kolenou

náš mladý poutník v ranním světla kmitu,

okolo kříže ruku otočenou,

vroucně objímá dřevo beze citu.

Brzy cos šepce, slzy roně z oka,

brzy zas vzdychá — těžce, zhluboka. —

~

Takto se loučí od své drahé panny

mládenec milý v poslední době,

ubíraje se v cizí světa strany,

aniž pak věda, sejdou-li se к

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

LILIE

Umřela panna v době jarních let,

jako když uschne mladé růže květ;

umřela panna, růže v poupěti —

škoda jí, škoda v zemi ležeti!

~

„Nedávejte mne ve vsi na hřbitov,

tam bývá nářek sirotků a vdov,

tam slzí hořkých mnoho plynulo:

srdéčko mé by hořem hynulo.

~

„Pochovejte mne vpod zelený les,

tam na mém hrobě kvésti bude vřes;

ptáčkové mi tam budou zpívati:

srdéčko moje bude plesati.“

~

Neminul ještě ani rok a den,

hrob její drobným vřesem povlečen;

nepřišlo ještě ani do tří let,

na jejím hrobě vzácný květe květ.

~

Lilie bílá — kdo ji uviděl,

každého divný pojal srdce žel;

lilie vonná — kdo jí pocítil,

v každém se touhy plamen roznítil. —

~

„ „Hoj, moje chaso! vraného mi stroj!

chce mi se na lov pod zelenou chvoj,

chce mi se na lov pod jedlový krov:

zdá mi se, dnes že vzácný bude lov!“ “

~

Halohou! halou! v chrtů poštěkot,

příkop nepříkop — hopl a plot neplot:

pán na vraníku napřaženou braň,

a jako šipka před ním bílá laň.

~

„ „Halohou! halou! vzácná moje zvěř,

nespasí tebe pole ani ker!“ “

Zdviženo rámě, jež ji probije —

tu místo laňky — bílá lilie.

~

Pán na lilii hledí s údivem,

rámě mu kleslo, duch se tají v něm;

myslí a myslí — prsa dmou se výš,

vůní či touhou? kdo mu rozumíš?

~

„ „Hoj sluho věrný! ku práci se měj:

tu lilii mi odtud vykopej ;

v zahradě své chci tu lilii mít —

zdá mi se, bez ní že mi nelze být!

~

Hoj sluho věrný, důvěrníče můj !

tu lilii mi střež a opatruj,

opatruj mi ji pilně v den i noc —

divná, podivná k ní mě pudí moc!“ “

~

Opatroval ji jeden, druhý den;

pán její vnadou divně přeblažen.

Leč noci třetí, v plné luny svit,

pospíchá sluha pána probudit.

~

„ „ „Vstávej, pane můj! chyba v odkladě:

tvá lilie se vláčí po sadě;

pospěš, nemeškej, pravýť nyní čas:

tvá lilie si divný vede hlas!“ “ “ —

~

„Životem vratkým smutná živořím,

co v poli rosa, co na řece dým:

jasně slunečný svitne paprslek —

rosa i pára, i můj zhyne věk!“ —

~

„ „Nezhyne věk tvůj, tuť důvěru mám;

před sluncem jistou ochranu ti dám:

zdi pevné budou tvojí záštitou,

ač, duše milá, budeš chotí mou.“ “

~

Vdala se za něj; blaze bydlila,

až i synáčka jemu povila.

Pán hody slaví, štěstí svého jist;

tu mu královský posel nese list.

~

„Můj věrný milý!“ tak mu píše král,

„chci, aby zejtra ke službě mi stál;

chci, aby přijel každý věrný lech,

potřeba velká — všechno doma nech.“

~

Smutně se loučil s milou chotí svou,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Doplňovací cvičení online

kamarádi mě mile překvapili. stoleté babičce připravili opravdu velkolepou oslavu. Nemůžu se dočkat, až na  zahrádce rozkvetou ty nové růže. O  žádosti nemusel dlouho přemýšlet. Děti přítelkyně jsou dobří sportovci. Vítám vás, milí. kočce Lízince se narodila tříbarevná májová koťata. Se stavbou domu mi pomohli i  staří přátelé. Dozvěděl se o výhře a chtěl půjčit nemalý obnos. Na kolotoči to s odvahou nedopadlo dobře. rodiče předpokládali, že to zvládnu. Pavel už dlouho chodí s  sestrou. Nenaplnili jste představu, řekla dětem paní učitelka. nejmilejší zábavou jsou knížky. Spoluhráči mi do  skříňky nalepili opravdu zajímavé plakáty. Otočil se a vzal mi tužku. V domě kamarádky asi straší. nabídku na vyrovnání nepřijali. Zítra jdeme blahopřát tetě.


Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

Zdroj: článek Cvičení na moji x mojí

Autoři uvedeného obsahu


označení státu md
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
skloňování zájmena on ona ono
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.