MONIKA BABIŠOVÁ VZDĚLÁNÍ je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Jméno Andreje Babiše patří dlouhodobě k nejvyhledávanějším v českém veřejném prostoru a není divu, že se lidé často zajímají nejen o jeho politické kroky, ale i o osobní zázemí, rodinu a možnosti kontaktu. Právě praktické otázky typu kde bydlí Andrej Babiš, jak ho lze oficiálně kontaktovat nebo kdo byla jeho první manželka patří k nejčastějším dotazům čtenářů.
Tento aktualizovaný článek se zaměřuje na přehledné shrnutí osobních informací, kontaktů a rodinného života, které pomáhají zasadit veřejně známou osobnost do lidského kontextu. Text je psán srozumitelně a přehledně, aby čtenář rychle našel odpovědi na otázky, které se kolem Andreje Babiše opakovaně objevují.
MonikaBabišová – životopis a osobní údaje
MonikaBabišová životopis patří mezi časté vyhledávané dotazy. MonikaBabišová, rozená Herodesová, je dlouholetou partnerkou Andreje Babiše a matkou jejich dvou dětí.
Veřejnost se zajímá také o údaje jako MonikaBabišová věk nebo MonikaBabišová výška. Tyto informace se objevují především v mediálních profilech, přičemž MonikaBabišová je přibližně o dvacet let mladší než Andrej Babiš.
Monika Herodesová se narodila 14. června 1974. S Andrejem Babišem se seznámila v devadesátých letech, v té době byli oba zadaní. Ona pracovala jako sekretářka, on byl obchodním ředitelem Petrimexu.
Přivydělávala si dokonce jako modelka. Na mole se potkala s takovými celebritami, jako je Alena Šeredová či Petra Minářová. V roce 1998 na přehlídce v Trojském zámečku si ji přišel prohlédnout třeba i Jaromír Jágr.
S Andrejem mají dvě děti – Vivien a Frederika. Monika si v roce 2013 změnila rodné příjmení Herodesová na Babišová, aby se celá rodina jmenovala stejně. Svatba se konala 29. července 2017, tedy 23 let poté, co se ti dva dali dohromady. Andrej přitom prý Moniku požádal o ruku celkem dvakrát, napoprvé ale na veselku nedošlo. Monika se nyní živí jako interiérová designérka.
Stručné shrnutí:
věk: současný rok mínus 1974
výška: 171 cm
vzdělání: střední ekonomická škola
povolání: interiérová designérka
oblíbená hudba: Black Eyed Peas
oblíbená kniha: Alchymista od Paula Coelha
oblíbený film: Prázdniny
oblíbené jídlo: tatarák z lososa
záliby: architektura, design, móda, ráda lyžuje
v čem jezdí: Mercedes ML
životní motto: Žij každý den tak, jako by byl tvůj poslední!
Od 90. let Babiš žije s družkou Monikou (rozenou Herodesovou), která si změnila příjmení na Babišová. S Monikou Babišovou má také dvě děti, Vivien a Frederika.
I když mají partneři stejné příjmení, k jejich svatbě nikdy nedošlo. Monika si své příjmení změnila jen kvůli tomu, aby je měla stejné jako jejich dvě děti.
MonikaBabišová je o 20 let mladší než Andrej Babiš.
Vivien Babišová je nejmladší z Babišových dětí a po vstupu Andreje Babiše do vrcholné české politiky se z ní stala taková malá celebrita sociálních sítí. Po svém tatínkovi nepodědila jen příjmení, ale také vzhled. Jako by mu z oka vypadla. Její největší zálibou jsou koně, a i když je to poměrně drahá zábava, druhý nejbohatší Čech si ji může dovolit platit. Andrej Babiš investuje také do dceřina vzdělání, platí jí studium na Prague British School. Na sociálních sítích si říká Vivi a poslední dobou se chlubí nejen fotkami s přítelem, ale i s milovanou fenkou zlatého retrívra Ellou. Jejím bratrem je Frederik Babiš.
Adriana Babišová, rozená Scheibnerová, je tchýně Moniky Babišové a matka Andreje Babiše. Narodila se v roce 1927 v městečku Jasině v tehdejší Podkarpatské Rusi (během války patřilo toto území Maďarsku). Po válce se rodina přestěhovala na Slovensko, kde se všichni začali angažovat v lidových soudech.
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě a pracovala ve Výzkumném ústavu drůbežářského průmyslu a v Hydrologickém ústavu Slovenské akademie věd. V 70. letech dostala místo tajemnice Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Syny se snažila vést ke sportu.
Václav Černý Ředitel školy ZŠ a MŠ TGM Masaryka, příspěvková organizace Dlouhá ulice 45 Pelhřimov 393 01
Pelhřimov, 15. ledna 2016
Nesouhlas s vyučovacími metodami a hodnocením některých učitelů
Vážený pane řediteli,
obracím se na Vás jako na osobu s možností ovlivnit, kdo vzdělává ve Vaší škole naše děti. Vzhledem k tomu, že pocházíte a žijete v našem městě, tak nevěřím tomu, že Vám stížnosti na některé učitele zůstaly utajeny. Bohužel jste se prostě rozhodl na ně nijak nereagovat. Situace se ale už stává neúnosnou, a tak je potřeba, abyste se zachoval tak, jak Vám z Vaší funkce náleží, vyslechl si kritiku a konečně začal problémy řešit.
Ve Vaší škole již několik let vyučují dvě učitelky, které nejenže nemají potřebné vzdělání, ale zároveň jejich vyučovací metody způsobují více škod, než užitku. Jak nepochybně víte, jedná se o učitelku anglického jazyka na 2. stupni Alenu Bílou a učitelku přírodopisu na 2. stupni Danielu Zajícovou. Ani jedna z těchto učitelek nemá žádné vysokoškolské vzdělání a už vůbec ne pedagogické. I přesto jsou na Vaší škole zaměstnané již několik, přestože od počátku jejich zdejší „kariéry“ se na ně množí stížnosti z řad žáků i rodičů.
Ani jedna z těchto učitelek není schopná udržet ve svých hodinách kázeň. Upřímně nechápu, jak tyto učitelky a potažmo i vy můžete hluk v jejich hodinách přecházet a situaci neřešit. Obzvlášť když řada žáků nejde ani v hodinách pro vulgarity daleko. Ignorace tohoto problému vede akorát k tomu, že se situace zhoršuje a žáci na sebe už i v hodinách slovně a fyzicky utočí. Chápu, že vzdělávat některé žáky může být velmi problematické, ale tyto učitelky kázeň neudrží ani v jinak bezproblémových třídách.
Navíc paní Zajícová si svou neschopnost udržet kázeň kompenzuje přísností v hodnocení výsledků žáků. Přísné hodnocení by mi nevadilo, pokud by ale žáci měli z hodin naučené alespoň nějaké základy dané látky. Pokud se ale žák není schopen v hodinách soustředit kvůli hluku ve třídě a látku se má sám doma doučit bez toho, aby si ji mohl nechat příští hodinu dovysvětlit, tak je podle mého názoru něco špatně a získané známky spíše odrážejí neschopnost učitelky než znalosti žáků. Je sice hezké, že se paní Zajícová snaží, aby žáci měli velké množství známek, bohužel ale jen malá část z nich opravdu odráží vědomosti žáků. Samozřejmě jsem si vědom, že žák má povinnost se doma vzdělávat, a u svých dětí na to dohlížím, ale nemůžu po nich chtít, aby ovládali něco, čemu sám nerozumím, obzvlášť když není nikdo, kdo by jim to doma nebo ve škole vysvětlil.
Rozner absolvoval střední odborné vzdělání se zaměřením na hotelnictví a služby. V průběhu života se zaměřoval především na praktickou kulturní produkci, organizaci koncertů a práci s hudebními skupinami. Přestože nemá vysokoškolský titul, zkušenosti z kulturní praxe tvořily základ jeho profesního profilu před vstupem do politiky.
Ing. Štefan Babiš (1922–2002), je tchán Moniky Babišové a otec Andreje Babiše. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě a většinu života pracoval jako vedoucí pracovník zahraničního obchodu. Na začátku 50. let vstoupil do komunistické strany a vůči režimu zaujímal konformní postoj. V roce 1957 byl vyslán jako zahraniční delegát do Etiopie, po necelém roce se i s rodinou přesunul na čtyři roky do Paříže. V roce 1962 byl vyloučen z komunistické strany a nějakou dobu musel pracovat mimo svůj obor. V polovině 60. let se k oboru vrátil a pracoval jako odborný asistent na Katedře zahraničního obchodu bratislavské VŠE. V době normalizace se mu podařila politická rehabilitace, bylo mu navráceno členství v KSS a následně se držel režimem vytyčené linie. V letech 1969–1975 působil jako obchodní přidělenec ve stálé misi ČSSR u OSN v Ženevě. Po návratu ze Švýcarska se stal ředitelem odštěpného závodu PZO Polytechna v Bratislavě; na této pozici zůstal až do svého odchodu do důchodu. V 80. letech jej několikrát prověřovala ekonomická rozvědka pro podezření z hospodářské kriminality, před trestním stíháním jej uchránila prezidentská amnestie z května 1985.
Ve Wikipedii najdeme zmínku o Monice Herodesové, později Babišové, ve spojitosti s osobou Andreje Babiše, který je jejím manželem. Většinu informací najdete zde.
1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)
PRANOSTIKY:
Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.
2. květen: svátek má Zikmund
3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)
PRANOSTIKY:
Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
Svatý kříž, ovčí střiž.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.
4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)
PRANOSTIKY:
Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.
Nikdy se nestaň pesimistou... pesimista má pravdu častěji než optimista, ale optimista si užije více zábavy a nikdo z nich běh událostí stejně nemůže změnit. (autor neznámý)
Velcí myslitelé rozebírají nápady. Průměrní myslitelé diskutují o událostech. Přízemní lidé pomlouvají jiné lidi. (Eleanor Rooseveltová)
Nic na světě nemůže vzít místo vytrvalosti. Talent to není. Není nic rozšířenější než neúspěšný člověk s talentem. Není to ani genialita, neoceněný génius je téměř rčením. Není to vzdělání. Svět je plný vzdělaných lidí na mizině. Vytrvalost a odhodlání jsou samotné všemocné. Zaklínadlo „Vytrvej“ vyřešilo a vždy vyřeší problémy lidské rasy. (Calvin Coolidge)
Pokud se zaměříte na to, co ve svém životě už máte, zjistíte, že vždycky dostanete více. Pokud se budete zaměřovat na to, čeho vám v životě chybí, nikdy nebude mít dost. (Oprah Winfrey)
Nejsem produktem mých okolností. Jsem produktem mých rozhodnutí. (Stephen Covey)
Pokud chcete dosáhnout trvalé změny, přestaňte se zaměřovat na velikost svých problémů a začněte se zaměřovat na svoji vlastní velikost. (T. Harv Eker)
Nic na světě není úplně špatně. I stojící hodiny ukazují správně dvakrát za den. (Paulo Coelho)
Chcete zjistit, kým jste? Neptejte se. Konejte! Akce vymezuje a definuje, kým jste. (Thomas Jefferson)
Optimismus je nejpříjemnější forma odvahy. (Anatole France)
Nechtěj, co není, a chtěj, co je, a budeš spokojen. (Epiktétos)
Žít zítra je příliš pozdě. Žij dnes. (Marcus Valerius Martialis)
Buď vděčný životu, protože ti dává šanci milovat a pracovat, hrát si a dívat se na hvězdy. (Henry Van Dyke)
Naučila jsem se, že lidé zapomenou, co jste řekli, lidé zapomenou, co jste udělali, ale lidé nikdy nezapomenou, jak se s vámi cítili. (Maya Angelou)
Příležitosti nepřicházejí, vy je vytváříte. (Chris Grosser)
Neptej se sebe, co svět potřebuje – zeptej se, co tě nutí žít, a potom to udělej. Protože to, co svět potřebuje, jsou lidé, kteří chtějí žít. (Howard Thurman)
Laskavost je řeč, kterou mohou hovořit i němí a již hluší slyší a rozumějí jí. (Christian Nestell Bovee)
Nepřej si, aby to bylo snadnější. Přej si být lepší. (autor neznámý)
Nemůžeš vždy kontrolovat okolnosti ve svém životě, ale můžeš kontrolovat svůj postoj vůči těmto okolnostem. (autor neznámý)
Uprostřed pohybu a chaosu, udržujte uvnitř sebe klid. (Deepak Chopra)
Znáš mé jméno, ale ne můj příběh. Slyšel jsi, co jsem udělala, ale ne čím jsem prošla.
Nedovol nikomu, aby s tebou špatně jednal. Važ si svého srdce, své mysli, těla a duše.
Stále máš ještě čas změnit cestu, po které ses vydal.
Nemůžeš zastavit vlny, ale můžeš se naučit surfovat.
Cílená podpora a pomoc rodičů závisí na níže uvedených faktorech.
Akceptování problému: rodiče se musí učit akceptovat, že jejich dítě má specifickou poruchu učení, že jeho problémy nejsou projevem nedostatku snahy.
Vysvětlení podstaty problému dítěti: rodiče musí dítěti vysvětlit, že jeho problémy nesouvisí s nedostatkem inteligence, že není hloupé.
Vytvoření přátelské atmosféry: rodiče dítěti nabídnou pomoc při překonávání obtíží. Dítě by se mělo naučit pomoc přijmout. Pomáhat dítěti po celou dobu školní docházky do základní školy.
Zvyšování motivace ke vzdělání: dítě nesmí být pod tlakem, nesmí být nemístně zatěžováno, musí u něj převládnout pocit úspěchu. Ten se navodí i pouhým oceněním píle. Rodiče by měli dopředu počítat s možností pouze pomalého zlepšování a s malými pokroky.
Multisenzoriální přístup: Učební látku procvičovat za využití co nejvíce smyslů, ne vždy se totiž podaří zjistit, který smysl dítě při učení preferuje.
Součinnost se školou: Být v pravidelném kontaktu se školou, využití reedukačních počítačových programů.
Odměna: Při práci s dítětem je třeba vždy promyslet, jak může vnější odměna podpořit jeho vnitřní motivaci k plnění úkolu.
Zásady odměny:
odměna musí přijít bezprostředně po splnění úkolu;
odměnou musí být něco pro dítě opravdu hodnotného a důležitého;