Jak nahradit větu vedlejší větným členem
Jak nahradit větu vedlejší větným členem
Chceme-li nahradit větu vedlejší větným členem, nejprve zjistíme, jaký druh vedlejší věty ve větě máme. Potom celou vedlejší větu zkrátíme na slovo nebo slovní spojení, které plní stejnou větněčlenskou funkci. Například souvětí Vím, že přijde můžeme převést na větu Vím o jeho příchodu. Vedlejší věta předmětná se zde změnila na předmět.
Převádění vedlejší věty na větný člen se často objevuje v úlohách typu „nahraďte vedlejší větu větným členem“ nebo „změňte souvětí na větu jednoduchou“. Nejde tedy jen o poznání druhu vedlejší věty. Důležité je zachovat původní význam a najít takové slovo nebo slovní spojení, které bude mít ve větě stejnou funkci.
Nejčastěji se vedlejší věta mění na podstatné jméno, přídavné jméno, příslovce nebo předložkové spojení. Výsledkem bývá místo souvětí věta jednoduchá.
Podrobné vysvětlení
Co znamená nahradit vedlejší větu větným členem
Vedlejší věta v souvětí často zastupuje stejnou funkci, jakou může v jednoduché větě plnit jeden větný člen. Vedlejší věta může být například podmětná, předmětná, přívlastková nebo příslovečná. Její druh zjistíme podle toho, jakou otázkou se na ni ptáme z věty hlavní.
Například:
Kdo se pilně připravuje, obvykle uspěje.
Ptáme se: Kdo obvykle uspěje? – kdo se pilně připravuje. Jde tedy o vedlejší větu podmětnou.
Můžeme ji nahradit podmětem:
Pilný student obvykle uspěje.
Při převodu se může změnit slovní zásoba i stavba věty. Podstatné je, aby zůstal zachován původní význam a větný člen odpovídal funkci původní vedlejší věty.
Jak jev bezpečně poznat
Postup krok za krokem
- Najděte hlavní a vedlejší větu. Určete, která část souvětí závisí na jiné větě.
- Zeptejte se na vedlejší větu. Použijte stejnou otázku jako při určování větných členů.
- Určete druh vedlejší věty. Může být například podmětná, předmětná, přívlastková nebo příslovečná.
- Najděte vhodné slovo nebo slovní spojení. To musí mít stejnou funkci jako původní vedlejší věta.
- Upravte celou větu. Někdy je nutné změnit pád, předložku nebo slovosled.
- Zkontrolujte význam. Nová věta by měla říkat v zásadě totéž jako původní souvětí.
Jak vybrat správnou možnost
Podle čeho poznat, jaký větný člen použít
| Druh vedlejší věty | Typická otázka | Čím ji lze nahradit |
|---|---|---|
| podmětná | Kdo? Co? | podmětem |
| předmětná | Koho? Čeho? Komu? Čemu? Koho? Co? O kom? O čem? | předmětem |
| přívlastková | Jaký? Který? Čí? | přívlastkem |
| příslovečná místní | Kde? Kam? Odkud? | příslovečným určením místa |
| příslovečná časová | Kdy? Odkdy? Dokdy? | příslovečným určením času |
| příslovečná způsobová | Jak? Jakým způsobem? | příslovečným určením způsobu |
| příslovečná příčinná | Proč? Z jakého důvodu? | příslovečným určením příčiny |
| příslovečná účelová | Za jakým účelem? | příslovečným určením účelu |
Příklady
Příklady nahrazení vedlejší věty větným členem
Vedlejší věta podmětná
Souvětí: Kdo zvítězí, získá pohár.
Věta jednoduchá: Vítěz získá pohár.
Celá vedlejší věta kdo zvítězí byla nahrazena podmětem vítěz.
Vedlejší věta předmětná
Souvětí: Slyšeli jsme, jak zpívají ptáci.
Věta jednoduchá: Slyšeli jsme zpěv ptáků.
Na část jak zpívají ptáci se můžeme ptát: slyšeli jsme co? Vedlejší věta předmětná byla nahrazena předmětem zpěv ptáků.
Souvětí: Věřím, že Petr zvítězí.
Věta jednoduchá: Věřím v Petrovo vítězství.
Vedlejší věta přívlastková
Souvětí: Dům, který stojí na rohu, je na prodej.
Věta jednoduchá: Rohový dům je na prodej.
Souvětí: Navštívili jsme hrad, který byl nedávno opraven.
Věta jednoduchá: Navštívili jsme nedávno opravený hrad.
Vedlejší věta příslovečná časová
Souvětí: Když skončilo představení, odešli jsme domů.
Věta jednoduchá: Po skončení představení jsme odešli domů.
Vedlejší věta časová byla nahrazena příslovečným určením času po skončení představení.
Vedlejší věta příslovečná příčinná
Souvětí: Protože byl nemocný, zůstal doma.
Věta jednoduchá: Pro nemoc zůstal doma.
Další možnost:
Kvůli nemoci zůstal doma.
Vedlejší věta příslovečná účelová
Souvětí: Přišel dříve, aby nám pomohl.
Věta jednoduchá: Přišel dříve na pomoc.
Vedlejší věta příslovečná místní
Souvětí: Šli jsme tam, kde začínal les.
Věta jednoduchá: Šli jsme k okraji lesa.
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Souvětí: Pracoval, jak nejrychleji dokázal.
Věta jednoduchá: Pracoval maximální rychlostí.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při převodu
- Změna významu věty. Nová věta sice může být gramaticky správná, ale nesmí říkat něco jiného než původní souvětí.
- Určení špatného druhu vedlejší věty. Pokud například předmětnou větu považujeme za příslovečnou, budeme hledat nesprávný větný člen.
- Mechanické odstranění spojky. Nestačí pouze vynechat slova že, když, protože, aby. Celou vedlejší větu je nutné převést na vhodný výraz.
- Nesprávný pád. Po převodu může sloveso nebo předložka vyžadovat určitý pád: věřit, že zvítězí – věřit ve vítězství.
- Nepřirozená věta. Někdy existuje několik gramaticky možných převodů. Vyberte ten, který v češtině zní přirozeně.
Je také důležité vědět, že ne každé souvětí lze převést jedním jediným správným způsobem. Často existuje více možností, pokud zachovávají význam a výsledná věta je jazykově správná.
Procvičení
Cvičení: nahraďte vedlejší větu větným členem
Převeďte následující souvětí na věty jednoduché. Snažte se zachovat jejich původní význam.
- Když skončila škola, děti odešly domů.
- Všichni věděli, že se Jana vrátí.
- Auto, které stálo před domem, patřilo sousedovi.
- Protože hustě sněžilo, doprava se zpomalila.
- Kdo přišel jako první, dostal nejlepší místo.
- Sledovali jsme, jak letadlo přistává.
- Turisté se zastavili tam, kde začínala horská stezka.
- Přišli jsme dříve, abychom vám pomohli.
Řešení
Řešení cvičení
- Po skončení školy děti odešly domů.
- Všichni věděli o Janině návratu.
- Auto stojící před domem patřilo sousedovi.
- Kvůli hustému sněžení se doprava zpomalila.
- První příchozí dostal nejlepší místo.
- Sledovali jsme přistání letadla.
- Turisté se zastavili u začátku horské stezky.
- Přišli jsme dříve na pomoc.
U některých vět jsou možné i jiné správné varianty. Rozhodující je, zda výsledná věta zůstává významově odpovídající původnímu souvětí a zda původní vedlejší větu skutečně nahrazuje větný člen.
Nejčastější otázky
Jak poznám, kterým větným členem mám vedlejší větu nahradit?
Nejprve se na vedlejší větu zeptejte z věty řídící. Pokud odpovídá na otázku kdo, co, jde například o větu podmětnou. Pokud odpovídá na pádovou otázku slovesa, může být předmětná. Otázky jaký, který, čí ukazují na větu přívlastkovou a otázky kde, kdy, jak nebo proč obvykle vedou k příslovečným vedlejším větám.
Je nahrazení vedlejší věty větným členem totéž jako změna souvětí na větu jednoduchou?
Ve školních úlohách zpravidla ano. Vedlejší věta obsahuje vlastní přísudek, takže jejím nahrazením slovem nebo slovním spojením odstraníme jednu větu ze souvětí. Výsledkem pak bývá věta jednoduchá s odpovídajícím větným členem.
Může mít jedna úloha více správných řešení?
Ano. Například souvětí Protože byl nemocný, nepřišel lze změnit na Pro nemoc nepřišel nebo Kvůli nemoci nepřišel. Obě možnosti mohou být správné, protože zachovávají původní příčinný význam.
Musí být druh větného členu stejný jako druh vedlejší věty?
Právě na této souvislosti je převod založen. Vedlejší věta podmětná se nahrazuje podmětem, předmětná předmětem, přívlastková přívlastkem a příslovečná odpovídajícím příslovečným určením. Konkrétní podoba nového větného členu ale závisí na významu celé věty.
Jak si převod nejlépe zkontrolovat?
Porovnejte původní souvětí s vytvořenou větou jednoduchou. Zeptejte se, zda obě věty sdělují přibližně totéž. Potom určete větný člen, který vznikl. Pokud například místo vedlejší věty časové stojí výraz po skončení vyučování, jde skutečně o příslovečné určení času a převod je v pořádku.