Téma: 

názvy osob


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PSANÍ VELKÝCH PÍSMEN

Psaní velkých písmen

Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.

Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.

VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ

Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.

S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.

Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.

JMÉNA ZEMĚPISNÁ

U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píše velké počáteční písmeno. Například: Evropa, Morava, Balkán, Šumava, Balaton. U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného. Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.

V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy.

JMÉNA MÍSTNÍ

U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se píše malé písmeno u předložky: Ústí nad Labem, Rožnov pod Radhoštěm, Nové Město na Moravě.

U názvů ulic, náměstí, sadů, zahrad i významných staveb se píše velké písmeno, u obecného označení je písmeno malé, u víceslovných pojmenování se píše první písmeno velké (pokud se nejedná o obecný název): Jižní ulice, Václavské náměstí, náměstí Osvobození, Lidové sady, Pražský hrad, ulice Osmého května, Nové zámecké schody, Pražský hrad.

Pokud název začíná předložkou, píše se předložka s velkým počátečním písmenem a stejně tak i slovo po ní následující: zastávka Na Můstku, ulice Za Vodárnou, náměstí Pod Lipami, zahrada Na Valech, lékárna U Bílého lva, hostinec U Rytíře.

JMÉNA HVĚZDÁŘSKÁ

U názvů nebeských těles, souhvězdí a jejich součástí se píše první písmeno velké: Merkur, Země, Pluto, Polárka, Slunce, Měsíc, Orion, Malý vůz, Mléčná dráha,Velký medvěd.

Pokud se jedná ale o jiný význam než o odborný hvězdářský termín, tak se píše malé počáteční písmeno: země, slunce, měsíc.

OFICIÁLNÍ NÁZVY MEZINÁRODNÍCH INSTITUCÍ, ORGANIZACÍ, NÁZVY STÁTŮ:

Pokud se jedná o jednoslovný výraz je počáteční písmeno velké: Francie, pokud se jedná o dvouslovné označení státu, je důležité, jestli jedním ze slov je obecné označení: Saudská Arábie (není zde obecné označení), Dánské království (království je obecné jméno), Česká republika.

Pokud se jedná o víceslovné označení státu, organizace a instituce píše se velké počáteční písmeno u prvního slova: Spojené státy americké, Rada bezpečnosti, Organizace spojených národů, Evropská unie.

ORGÁNY STÁTŮ, OBLASTÍ A MĚST

Píše se velké počáteční písmeno jen u prvního slova (pokud název neobsahuje i název jiného jevu): Parlament České republiky, Úřad vlády České republiky, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Městský úřad v Nymburku.

Pokud se ale jedná o neoficiální užití názvu, píše se malé počáteční písmeno: ministerstvo, městský úřad (nejedná se o konkrétní úřad).

OFICIÁLNÍ NÁZVY VĚDECKÝCH, KULTURNÍCH, VZDĚLÁVACÍCH A TĚLOVÝCHOVNÝCH INSTITUCÍ:

Píše se velké počáteční písmeno jen u prvního slova (pokud součástí není i název jiného jevu) Karlova univerzita, Pedagogická fakulta Technické univerzity v Liberci, Bílí tygři Liberec.

Komplikace může být u Obchodní akademie v Čáslavi x obchodní akademie. První variantou je myšlena konkrétní škola, a proto se píše počáteční písmeno velké. Ve druhé variantě se jedná o obecný název školy a není jasné, o kterou obchodní akademii v České republice se jedná. Stejně tak je to i u Základní školy T. G. Masaryka v Jihlavě x základní škola.

NÁZVY KNIH, ČASOPISŮ, NOVIN, ČLÁNKŮ, UMĚLECKÝCH DĚL

Píše se velké počáteční písmeno u prvního slova: Bylo nás pět, Obsluhoval jsem anglického krále, Lidové noviny, Kde domov můj, Má vlast.

JMÉNA VÝROBKŮ

Jednoslovné názvy výrobků se píší s velkým počátečním písmenem, obecné názvy se píší s malým počátečním písmenem: zubní pasta Signál, máslo Rama

OZNAČENÍ DĚJINNÝCH UDÁLOSTÍ, OFICIÁLNÍ NÁZVY PAMÁTNÝCH DNŮ, SVÁTKŮ, SOUTĚŽÍ, POLITICKÝCH A KULTURNÍCH AKCÍ

Píše se velké počáteční písmeno u prvního slova: Velká francouzská revoluce, Pražské jaro, Mnichovská dohoda, Den lidských práv, Dvacáté zimní olympijské hry v Turíně, Nový rok, Vánoce.

JMÉNA VYZNAMENÁNÍ, ŘÁDŮ A CEN

I zde se píše první počáteční písmeno velké: Nobelova cena za literaturu.

JMÉNA A NÁZVY Z NÁBOŽENSKÉ OBLASTI

Jména osob ze svatých knih se píší s velkým počátečním písmenem, stejně tak i důležité knihy: Bůh, Alláh, Budha, Písmo svaté, Bible, Korán, Otčenáš.

ZKRATKY

Velká písmena se píší i v ustálených zkratkách: OSN, TUL, ODS.

VELKÁ PÍSMENA V DOPISECH

Velká písmena se v dopisech používají jako výraz úcty u osobních a přivlastňovacích zájmen 2. osoby čísla množného i jednotného: Ty, Vy, Tvůj, Váš, Vám, Tobě.

VELKÁ PÍSMENA NA ZAČÁTKU VĚTNÝCH CELKŮ

Věty i nadpisy začínají velkým písmenem. Velkým písmenem začíná i přímá řeč, citát, heslo.

Detail odstavce: Psaní velkých písmen
Zdroj: Psaní velkých písmen
Zveřejněno: 25.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: výjmenovaná slova k tisku

PravopisČeský
plná moc pro zastupování | plná moc k zastupování vzor | slovní druhy | slovní druhy určování online | slovní druhy určování | příbuzná slova | mezinárodní zkratky států
vyhledat
výjmenovaná slova k tisku
Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
Pravidla českého pravopisu
Zveřejněno dne 13.7.2017


Vyjmenovaná slova k tisku

Najdete zde přehled vyjmenovaných slov, tedy slov, ve kterých se píše po obojetných souhláskách (b, f, l, m, p, s, v, z) tvrdé Y, Ý.



Vyjmenovaná slova k tisku
detail odstavce
Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b
být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f
Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l
slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m
my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p
pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s
sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v
vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z
brzy, jazyk, nazývat

Zdroj: diskuze Výjmenovaná slova k tisku
Odesláno: 14.9.2018 uživatelem lenka malikova
Počet odpovědí: 0

ABSTRAKTNÍ PODSTATNÁ JMÉNA

Abstraktní podstatná jména

Abstraktní podstatná jména označují názvy dějů, činností a vlastností. Tedy to, čeho se nelze nijak dotknout, protože jsou nehmotná. Abstraktní pojmy jsou ty názvy činností, vlastností a dějů, na které si nemůžeme nijak sáhnout, protože nemají žádnou hmotnou podstatu. Mezi abstraktní podstatná jména patří také jména vyjadřující abstraktní vztahy.

Abstraktní podstatná jména

Názvy vlastností Názvy činností a názvy dějů
Namyšlenost Spánek
Roztomilost Chůze

Detail odstavce: Abstraktní podstatná jména
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Zveřejněno: 24.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: kontakt a.babiš

Stará vládní a poslanecká garnitura se bojí o své posty, a nehodlají mezi sebe pustit nikoho, kdo by jim viděl do karet např. pan Babiše Proč policie nestíhá pana Kalouska, zasílala jsem i na policii a nejvyššímu soudu podklady o mnohamilionových pochybných podvodech, stále křičí ,že se rozhazují finance rodinám, důchodcům, za něj jsme nedostali jako důchodci nic nebo 30,- Kč, ač os si schválit tisícové navýšení k platu, pan premiér zase jedná sám za sebe, podává demisi bez projednání s vládou, kdo se mu nelíbí podá trestní oznámení, ostatní by mohli jít domů, když jedná za všechny machinace s ČKD ohromné částky, proč souhlasil obhospodařovat vodu cizími společnostmi, za 5 let se podražila o 30%, a další,proč nebyl trestám exministr Drábek, který prosadil zavedení karet pro invalidy a důchodce, nenaslouchal připomínkám kompetentních osob, ztráta mnoha milionů- tam machinace s Čs spořitelnou, proč netrestána exministrně zdravotnictví -machinace s krví se zahraniční společností, proč nepotrestána exministrně obrany za špatný předražený kontrakt. A další a další, nikdo není čistí a má na rukách podvod.!!!!! Kde je spravedlnost, když provádíte hon pouze na jednu osobu ? Bojíte se tolik pana Babiše? Inka-důchodkyně

Zdroj: diskuze Kontakt a.babiš
Odesláno: 19.10.2017 uživatelem Inka
Počet odpovědí: 0

PÁDY

Pády latinsky

České i slovenské pády mají latinské označení.

Latinské názvy pro pády v českém jazyce

1. pád

NOMINATIV

2. pád

GENITIV

3. pád

DATIV

4. pád

AKUZATIV

5. pád

VOKATIV

6. pád

LOKÁL

7. pád

INSTRUMENTÁL

Latinské názvy pro pády ve slovenském jazyce

1. pád

NOMINATIV

2. pád

GENITIV

3. pád

DATIV

4. pád

AKUZATIV

5. pád

LOKÁL

6. pád

INSTRUMENTÁL

Významy pádů

Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.

1. pád

NOMINATIV

Podmětný pád

2. pád

GENITIV

Přivlastňovací pád

3. pád

DATIV

Pád adresáta

4. pád

AKUZATIV

Předmětný pád

5. pád

VOKATIV

Pád oslovení

6. pád

LOKÁL

Pád umístění

7. pád

INSTRUMENTÁL

Pád způsobu

Pády v latině

Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.

1. pád

NOMINATIV

2. pád

GENITIV

3. pád

DATIV

4. pád

AKUZATIV

5. pád

VOKATIV

6. pád

ABLATIV

Detail odstavce: Pády latinsky
Zdroj: Pády
Zveřejněno: 11.5.2016

VYJMENOVANÁ SLOVA

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Pozor: brzičko (přípona -ičko jako ve slově maličko), zívat (únavou), nazívat se (hodně, stále zívat), nazývat se (jmenovat se), jazylka (kost)


Detail odstavce: Vyjmenovaná slova po z
Zdroj: Vyjmenovaná slova
Zveřejněno: 23.2.2015

PÁDY

Pády ve slovenštině

Ve slovenštině se o něco častěji než v češtině užívají latinské názvy pádů, které budou uvedeny níže. Slovenský jazyk má v podstatě 6 pádů, protože pátý pád již téměř nepoužívá, nahradil ho první pád.

1. pád

KTO? ČO?

2. pád

KOHO? ČOHO?

3. pád

KOMU? ČEMU?

4. pád

KOHO? ČO?

5. pád

O KOM? O ČOM?

6. pád

KÝM? ČÍM?

Detail odstavce: Pády ve slovenštině
Zdroj: Pády
Zveřejněno: 11.5.2016

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Podstatná jména

Prvním slovním druhem jsou podstatná jména, která pojmenovávají osoby, zvířata, věci, patří sem názvy vlastností, dějů a vztahů. Ve větě je poznáme tak, že si na ně můžeme ukázat TEN, TA, TO.

Příklad: Malé (TO) kotě lezlo v naší () zahradě přes (TEN)plot.

Detail odstavce: Podstatná jména
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

VYJMENOVANÁ SLOVA

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Pozor: syrý (syrový, vlhký), sirý (osiřelý, opuštěný), síra (chemický prvek), sirup, sípat (chraptět), sypat (písek), sivý (šedý), sirotek, sýrový (ze sýra), sírový (ze síry), syrový (neuvařený)

Detail odstavce: Vyjmenovaná slova po s
Zdroj: Vyjmenovaná slova
Zveřejněno: 23.2.2015

VYJMENOVANÁ SLOVA

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Pozor: pýcha (pyšný), píchá (bodá), pysky (rty), písky (písčiny), pisk (pískot), pyl (prášek v květu), pil (napil se vody), opylovat (květ), opilovat (obrušovat pilníkem), slepýš (živočich), slepíš (lepidlem papír)

Detail odstavce: Vyjmenovaná slova po p
Zdroj: Vyjmenovaná slova
Zveřejněno: 23.2.2015

ZPYTOVAT NEBO SPYTOVAT

Vysvětlení významu

Vyjmenované slovo zpytovat se dnes používá hlavně ve spojení "zpytovat svědomí", kde znamená hodnotit to, co se stalo, přemýšlet o tom a uvažovat, jestli to bylo dobré či špatné apod. Původně ke slovu zpytovat bylo synonymem i sloveso zkoumat, a proto starší názvy různých vědních oborů byly vytvořené složeninou, v níž jedním ze základových slov je zpyt, například jazykozpyt (vědní obor dnes známý jako jazykověda).

Detail odstavce: Vysvětlení významu
Zdroj: Zpytovat nebo spytovat
Zveřejněno: 18.11.2015

VYJMENOVANÁ SLOVA K VYTISKNUTÍ

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně


Detail odstavce: Vyjmenovaná slova k tisku
Zdroj: Vyjmenovaná slova k vytisknutí
Zveřejněno: 13.7.2017

VYJMENOVANÁ SLOVA

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Pozor: mi (mně, 3. pád zájmena já), my (1. osoba č. množného), mýt (čistit vodou), mít (vlastnit, radost), mýlí se (chybuje), milý (přítel), míli (cesty), vymýtit (vykácet), vymítat (vypuzovat), rozdmýchávat (rozfoukávat), rozmíchávat (rozkvedlávat), mýval (živočich), míval (měl, mít, mívávat)

Detail odstavce: Vyjmenovaná slova po m
Zdroj: Vyjmenovaná slova
Zveřejněno: 23.2.2015

VYJMENOVANÁ SLOVA

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Pozor: vír (točivý pohyb vody, vzduchu), výr (pták), vískat (ve vlasech), výskat (jásavě křičet), vít (vinout, splétat věnce), výt (pes vyje), vížka (malá věžička), výška (vysoký), visutý (od viset), viklat (zub), zviklat (zbavit jistoty), zvykat si (přivykat)

Detail odstavce: Vyjmenovaná slova po v
Zdroj: Vyjmenovaná slova
Zveřejněno: 23.2.2015

VYJMENOVANÁ SLOVA

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Pozor: být (jsem), bít (tlouct), nabýt (získat), nabít (vsunout náboj do pušky, nebo natlouct), odbýt (ledabyle provést), odbít (odtlouci), dobýt (zmocnit se), dobít (baterii, nebo poraněnou zvěř), bidlo (tyč), bydlo (obydlí), býlí (plevel), bílý (barevný), bílí (natírá na bílo), černobýl, zlatobýl, abychom, kdybychom

Detail odstavce: Vyjmenovaná slova po b
Zdroj: Vyjmenovaná slova
Zveřejněno: 23.2.2015

TYPICKÝ

Typický – význam

Typický jako přídavné jméno vyjadřuje vlastnost osob, zvířat, věcí nebo jevů, konkrétně jím sdělujeme, že je něco/někdo:

  1. jevící se jako typ: typický představitel mládeže, typická učitelka, typický představitel baroka
  2. příznačné/ý, charakteristické/ý: typické chování, typická krajina
  3. svérázné/ý, osobité/ý: typické postavy Nerudových povídek, typické gesto

Detail odstavce: Typický – význam
Zdroj: Typický
Zveřejněno: 16.9.2016

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Přídavná jména

Druhým slovním druhem jsou přídavná jména, která pojmenovávají vlastnosti osob, zvířat, věcí, nebo jevů. Ptáme se na ně otázkami: JAKÝ?, KTERÝ?, ČÍ?.

Příklad: (ČÍ?) Sousedovo (JAKÉ?) malé kotě lezlo v naší zahradě přes (JAKÝ?) dřevěný plot.

Detail odstavce: Přídavná jména
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

VYJMENOVANÁ SLOVA

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Pozor: mlít (zakončení -ít jako ve slově třít) obilí, nalíčený (obličej), líčený (děj), lýčené (z lýka, lýkové) střevíce, lis (přístroj na lisování), vlys (ozdobný pás ve stavebnictví), lišej (vyrážka), lišaj (motýl), lísat se, líska (keř), lyska (pták), plivat (něco na zem), vyplývat, slynout (být proslulý), linout (vůně se line), blýská se (pře bouřkou), blízká (nedaleká), lyže (sportovní náčiní), ližiny (trámce)

Detail odstavce: Vyjmenovaná slova po l
Zdroj: Vyjmenovaná slova
Zveřejněno: 23.2.2015

PRAVOPIS MY / MI

Vysvětlení

Osobní zájmeno MY vyjadřuje podmět v množném čísle, a tím v podstatě určuje, že podmětem je skupina osob, do které patřím i já (my všichni včetně mě). Například: My (= naše skupina) se v lese neztratíme. My (naše skupina včetně mě) nemáme rádi lež.

Zájmeno MI je variantou výrazu mně. Zájmeno MI se tedy používá v 3. pádu u osobního zájmena já (komu? Čemu? Mně/mi). Zájmeno mi nikdy není podmětem vzhledem k pádům, ke kterým se vztahuje. Například: Půjč mi (= mně; mé osobě) tužku. Nelíbí se mi (mně; mé osobě) tvé lhaní.

Detail odstavce: Vysvětlení
Zdroj: Pravopis my / mi
Zveřejněno: 18.11.2015

NETTO BRUTTO

Použití v češtině

Přejaté obecné cizí slovo brutto si v češtině ponechává svůj původní tvar. Správně se tedy píše se dvěma „t“. To samé platí o slově netto, jen se jedná o opačný výraz.

A co vlastně označuje? Má hned několik významů, ale nejčastěji se používá v souvislosti s hrubou váhou produktu (i s obalem). Bez obalu je to netto – rozdílem mezi těmito hodnotami je takzvaná tára.

Tyto názvy jsou součástí účetnictví, ale dají se dobře použít i v matematických slovních úlohách:

Brutto je váha nákladu celkem, netto čistá váha produktu bez obalu a tára je váha obalu, například pytel s bramborami má 51 kg, brambory 50 kg a pytel 1 kg.

Váha „netto“ a „brutto“ je zase velmi dobře patrná na kompotech. Když kouknete na etiketu, tak zjistíte, že broskvový kompot váží „250 g brutto“ a „100 g netto“. Z toho pak lehce zjistíte, že celá plechovka (plech, broskve a nálev) váží 250 g, ale broskví je tam jen 100 g.

Nebo jako slovní hříčka pro dospělé:

Kdysi probíhala v jednom JZD preventivní prohlídka a jedna aktivní síla pomáhající při vážení družstevníků hlásila: Novák 76 kg brutto, Nováková 58 netto, proč asi? Odpověď je na vás.

Detail odstavce: Použití v češtině
Zdroj: Netto brutto
Zveřejněno: 16.3.2017

PŘÍDAVNÁ JMÉNA

Co to jsou přídavná jména

Přídavná jména jsou druhým slovním druhem. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem, anebo jejich význam blíže určují. Na přídavná jména se ptáme otázkami: JAKÝ? KTERÝ? ČÍ?

Přídavných jmen jsou tři druhy. Mohou být přídavná jména měkká, tvrdá a přivlastňovací.

Ve větně skladbě mají přídavná jména nejčastěji funkci shodného přívlastku, případně mohou být i doplňkem, či  jmennou částí přísudku.

Některá přídavná jména se dají také stupňovat. Existuje u nich trojí stupeň vyjádření míry vlastnosti. Tyto tři stupně se  latinsky nazývají pozitiv (1. stupeň), komparativ (2. stupeň) a superlativ (3. stupeň). Druhý stupeň se tvoří tak, že se k prvnímu stupni přidají přípony -ejší, -ější, -ší, -čí. Například: světlejší, něžnější, hladší, lehčí. Třetí stupeň se tvoří tak, že se ke druhému stupni přídavných jmen ještě přidá předpona nej-. Například: nejsvětlejší, nejněžnější, nejhladší, nejlehčí.

Detail odstavce: Co to jsou přídavná jména
Zdroj: Přídavná jména
Zveřejněno: 23.1.2016

TEST NA POVÍDKY MALOSTRANSKÉ - OBSAH A POSTAVY

TESTY NA MALOSTRANSKÉ POVÍDKY OD JANA NERUDY

Jan Neruda se narodil v roce 1834 v Praze na Malé Straně, kde také vyrůstal. Neruda patří mezi nejvýznamnější české spisovatele, psal poezii, prózu i drama, také psal různé divadelní i literární kritiky. Proslavil se také jako novinář. Neruda byl několikrát v životě zamilovaný, ale nikdy se neoženil. Také mu déle trvalo najít si povolání, které by ho bavilo, pokoušel se studovat práva i filozofickou fakultu. Pracoval jako úředník i jako učitel. Neruda zemřel v roce 1891 v Praze v Novém Městě na zánět pobřišnice a byl pochován na Vyšehradském hřbitově.

Mezi jeho nejznámější knihy patří sbírky básní Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy a Zpěvy páteční. Jako dramatik nebyl příliš úspěšný, i přesto několik her napsal, například Prodaná láska, Ženich z hladu, Francesca di Rimini a další. V novinách často publikoval i fejetony, které později vytvořily sbírky například pod názvy Žerty hravé i dravé, Studie krátké a kratší a další. Mezi jeho prozaická díla se řadí Arabesky, Různí lidé, Trhani, Pražské obrázky, Menší cesty a samozřejmě Povídky malostranské, které jsou patrně jeho nejvýznamnější prózou.

Povídky malostranské původně psal do časopisů, nakonec je ale v roce 1878 vydal. Při výběru námětů jednotlivých povídek často vycházel ze vzpomínek na své dětství a mládí strávené na Malé Straně.

Detail odstavce: TESTY NA MALOSTRANSKÉ POVÍDKY OD JANA NERUDY
Zdroj: Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Zveřejněno: 11.7.2017