Abstraktní
podstatná jména označují názvy dějů, činností a vlastností. Tedy to, čeho se nelze nijak dotknout, protože jsou nehmotná. Abstraktní pojmy jsou ty názvy činností, vlastnostía dějů, na které si nemůžeme nijak sáhnout, protože nemají žádnou hmotnou podstatu. Mezi abstraktní podstatná jména patří také jména vyjadřující abstraktní vztahy.
Prvním slovním druhem jsou podstatná jména, která pojmenovávají osoby, zvířata, věci, patří sem názvyvlastností, dějů a vztahů. Ve větě je poznáme tak, že si na ně můžeme ukázat TEN, TA, TO.
Příklad: Malé (TO) kotě lezlo v naší (TÉ) zahradě přes (TEN)plot.
Tentokrát jako příslovce označuje okolnosti dějů či vlastností. Konkrétně pomocí tohoto slova říkáme, že se něco děje v tomto případě, v této době (viz jeho použití ve větách v závěru článku).
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo lze "ohýbat", tedy že je možné jej buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Pokud lze daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, jde o sloveso. Jestliže je možné dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, půjde buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Z výše uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit dané slovo. Nejste-li si stále jistí, pak se zkuste zeptat následujícími otázkami.
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo můžete "ohýbat", tedy že jej lze buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Jestliže je možné daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, půjde o sloveso. Pokud lze dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, bude se jednat buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy můžete rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Podle těchto uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit vaše slovo. Ale pokud vám předchozí řádky stále nepomohly k vyřešení záhady určení slovního druhu, pak zkuste číst dále.
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.
Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.
Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?
Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.
Ve slovenštině se o něco častěji než v češtině užívají latinské názvy pádů, které budou uvedeny níže. Slovenský jazyk má v podstatě 6 pádů, protože pátý pád již téměř nepoužívá, nahradil ho první pád.
Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.
1. pád
NOMINATIV
Podmětný pád
2. pád
GENITIV
Přivlastňovací pád
3. pád
DATIV
Pád adresáta
4. pád
AKUZATIV
Předmětný pád
5. pád
VOKATIV
Pád oslovení
6. pád
LOKÁL
Pád umístění
7. pád
INSTRUMENTÁL
Pád způsobu
Pády v latině
Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.
Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.
Vyjmenovaná slova po f
Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.
Vyjmenované slovo zpytovat se dnes používá hlavně ve spojení "zpytovat svědomí", kde znamená hodnotit to, co se stalo, přemýšlet o tom a uvažovat, jestli to bylo dobré či špatné apod. Původně ke slovu zpytovat bylo synonymem i sloveso zkoumat, a proto starší názvy různých vědních oborů byly vytvořené složeninou, v níž jedním ze základových slov je zpyt, například jazykozpyt (vědní obor dnes známý jako jazykověda).
1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastnostía dějů.
2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují
podstatná jména nebo přídavná jména.
4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia)= Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.
5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.
6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).
7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.
8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.
9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.
10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.
Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.
Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.
ADAMOVI
(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)
Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.
Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.
ALE
Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.
Částice: příklad využití: Ale je sympatická.
Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?
AŤ
Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.
Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!
BACHA
Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.
Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!
BĚHEM
Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.
Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.
BLÍZKO
Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.
Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.
DOBŘE
Příslovce: příklad využití: Po obědě se necítil moc dobře.
Částice: příklad využití: No dobře, vzdávám se.
DOMŮ
Podstatné jméno: příklad využití: Mnoho domů ve městě má rozbitý výtah.
Příslovce: příklad využití: Ze školy ji doprovodil domů.
DOSPĚLÝ
Podstatné jméno: příklad využití: Dospělý vždy zodpovídá za děti.
Přídavné jméno: příklad využití: Bratr už je dospělý.
JE
Zájmeno: příklad využití: Znal je z dětství.
Sloveso: příklad využití: Obraz je překrásný.
JEN
Podstatné jméno: příklad využití: Japonský jen v Čechách neplatí.
Příslovce: příklad využití: Časopis byl jen pro děti.
Částice: příklad využití: Jen kdybys nepovídal!
JÍ
Zájmeno: příklad využití: Napsal jí milostný dopis.
Sloveso: příklad využití: K obědu rád jí těstoviny.
KDYBY
Spojka: příklad využití: Potěšilo by mě, kdyby mě navštívila.
Částice: příklad využití: Kdyby mi zavolal!
KOLEM
Podstatné jméno: příklad využití: Na výlet jeli s kolem.
Příslovce: příklad využití: Vezmi to kolem.
Předložka: příklad využití: Na procházku šli kolem rybníka.
KOS
Podstatné jméno: příklad využití: Na zahradě krásně zpíval kos.
Sloveso: příklad využití: Kos tu trávu pořádně!
LEŽ
Podstatné jméno: příklad využití: Lež má krátké nohy, daleko neujde.
Sloveso: příklad využití: Lež klidně a nehýbej se.
MÍSTO
Podstatné jméno: příklad využití: Uvolnilo se místo na ředitelství.
Příslovce: příklad využití: Místo k lékaři zůstal doma v posteli.
Předložka: příklad využití: Šel za školu místo tělocviku.
NAPROTI
Příslovce: příklad využití: Šel mi naproti.
Předložka: příklad využití: Naproti kostelu stála bývalá škola.
ODPOLEDNE
Podstatné jméno: příklad využití: Dnešní odpoledne se nám moc podařilo.
Příslovce: příklad využití: Škola skončila odpoledne.
OSEL
Podstatné jméno: příklad využití: Osel se ztratil u lesa.
Sloveso: příklad využití: Zemědělec osel svá pole.
OZÁŘENÍ:
Podstatné jméno: příklad využití: Ozáření rentgenem je pro miminka nebezpečné.
Přídavné jméno: příklad využití: Ozáření lidé jsou v obrovském nebezpečí.
