PODMET A PRISUDEK

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Chvalová.

Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.

Zdroj: Příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Podmět latinsky

Větný člen podmět se latinsky nazývá subjectum. Jeho latinský název: subjekt se také hodně využívá.

Zdroj: Podmět

Příběh

V příběhu PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ela.

Dobry den .Prosim o pomoc mam takovy ukol .Jsemy cizincy a mam s tym trohu problem .Mam dokončit takovou větu.Podmět nemusí být vždy vyjádřen.Podmět je ________?________pokud si jej můžeme domyslet např.z předchozich vět nebo situace. MOC DĚKUJI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.

nevyjádřený

Zdroj: Příběh Podmět

Jak poznat rozvitý podmět

Rozvitý podmět je ten podmět, který je ten podmět, který je rozvíjen jiným větným členem. Podmět tedy není holý, protože na něm závisí jiný větný člen.

Několikanásobný podmět holý a rozvitý – rozdíly

Rozdíl mezi podmětem holým a rozvitým se nejlépe pozná na příkladech.

Ukázky:

Holý: Koně, kozy a krávy se pásli na louce.
X
Rozvitý: Naše koně, kozy a krávy se pásli na louce.

Holý: Koťata a štěňata se nesnášela.
X
Rozvitý: Divoká koťata a štěňata se nesnášela.

Několikanásobný a rozvitý – rozdíly

Podmět několikanásobný může být zároveň i rozvitý. To se nijak nevylučuje.

Ukázky:

Několikanásobný podmět: Babička a děda se vydali na procházku.

Rozvitý podmět: Náš milovaný děda se vydal s babičkou na procházku.

Zdroj: Rozvitý podmět

Příběh

V příběhu URČIT PODMĚT VE VĚTĚ KDO TI TELEFONOVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Zdražilová.

Prosím o určení podmětu ve větě:kdo ti telefonoval....
Děkuji mockrát

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kristýna.

Dobrý den, co je podmět ve větě Naším cílem bylo zvítězit? Děkuji předem.

Zdroj: Příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

Druhy podmětu

Podmět může být ve větě vyjádřený, což znamená, že ve větě je přímo nazván původce nebo nositel děje, vlastnosti nebo stavu.

Podmět také může být nevyjádřený, což znamená, že ve větě není přímo uvedený. V takovém případě rozlišuje tři typy nevyjádřeného podmětu: podmět nevyjádřený známý z předcházející věty, podmět nevyjádřený zřejmý z určitého tvaru slovesa, podmět všeobecný. Podmět všeobecný se týká přesněji nepojmenovaných osob.

Příklady:

Podmět vyjádřený - Pes vrčel na souseda

Podmět nevyjádřený

1. známý z předcházející věty - Babička sbírala houby. Našla jich mnoho.
2. zřejmý z tvaru slovesa - Každý den běháme kolem hráze.
3. všeobecný - V rádiu mluvili o autonehodě.

Podmět se také rozlišuje podle toho, zda je dále rozvíjen a z kolika slov se skládá. Pokud ve větě není podmět rozvíjen, jedná se o podmět holý, pokud ho rozvíjí jiný větný člen, jedná se o podmět rozvitý. Posledním typem je podmět několikanásobný, ten se skládá z více slov (více podmětů)

Příklady:

• Podmět holý - Babička pekla koláč.
• Podmět rozvitý - Moje babička pekla koláč.
• Podmět několikanásobný - Babička a maminka pekly koláč.

Zdroj: Podmět

Příběh

V příběhu URČENÍ PODMĚTU VE VĚTĚ S ČÍSLOVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.

Jak určit podmět ve větě Pět žáků přišlo pozdě. Deset dívek závod vzdalo.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den, paní Misařová,

ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).

Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).

Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.

A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.

P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.

Zdroj: Příběh Určení podmětu ve větě s číslovkou

Rozdíl mezi podnět podmět

Rozdíl mezi podnětem a podmětem není jen v tom jednom zakletém písmenku. Každý výraz znamená něco jiného. Jak již víme, podmět je základní větný člen. Naopak podnět nemá s větnou skladbou nic společného, jedná se o synonymum k výrazům impuls, motiv, návrh popud, pobídka.

Zdroj: Podmět

Cvičení

Poznat ve větě podmět by neměl být problém, komplikovanější pro někoho ale může být poznat vedlejší větu podmětnou. Pro procvičení vedlejší věty podmětné může sloužit cvičení na následujícím odkazu: Cvičení na určení podmětu.

Zdroj: Rozvitý podmět

Určování větných členů

Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).

Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!

Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).

Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)

U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí. Podrobně je to popsáno v našem článku Příslovečné určení.

Zdroj: Větné členy - přehled

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana winterova.

Prosím o určení podmětu ve větě Zpátky se nám šlo špatně. Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ve větě: "Zpátky se nám šlo špatně" je podmět nevyjádřený a domyslet si ho můžeme ve tvaru ukazovacího zájmena TO. Zpátky se nám TO šlo špatně.

Zdroj: Příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

1. Souhrnné cvičení na mě/mně

Rozumně mně vysvětlil podmět a přísudek.

Při filmu mě přepadl směšný nápad.

Při zkoušení náhle zcela zapomněl poloměr Země.

Maminka mně před spaním jemně naklepávala měkké polštáře.

O své pohromě mě informoval skromně a dojemně.

Pád měděného nádobí mě vyděsil.

Zapomnětlivý ředitel mě dvakrát odměnil.

V Kroměříži vítali tamější obyvatelé nesmělého režiséra.

Setkání s domnělým vrahem mě velmi trápilo.

Náhle ztemnělá obloha mě náramně vyděsila.

Zdroj: Diktáty na hláskové skupiny mě / mně

1. Diktát na slova obsahující hláskové skupiny mě/mně

Soukromě mi předal slíbenou odměnu.

Děj knihy se odehrává blízko Jaroměře.

Tatínek mě huboval, protože zapomněl na své průměrné známky ze základní školy.

Tamější obyvatelé se chystali do ztemnělého lesa.

Celou noc náramně hřmělo.

Při zatmění Slunce děti oněměly.

V hymně zapomněl celou sloku.

Podvědomě se obával výsměchu.

Po pádu teploměr proměnil svůj vzhled.

Žáci ve větě hledali podmět a přísudek.

Zdroj: Diktáty na hláskové skupiny mě / mně

Podmět

Někdy se stává, že žáci (a nejen ti) náhle zpochybní nejen u poznání tohoto větného členu, ale i u jeho pravopisu, neví, jestli se správně píše podmět nebo podnět. Obě slova totiž existují, ale mají zcela různý význam. S jazykovým rozborem souvisí jen podmět, což je již zmíněný základní větný člen. Naopak pod pojmem podnět je myšlen návrh, pobídka, popud, motiv.

Podmět společně s přísudkem tvoří základní skladební dvojici (jejich skladební vztah se nazývá predikací = shodou, protože oba větné členy se shodují v osobě, čísle a jmenném rodě).

Podmět může být vyjádřen podstatným jménem (například: Kočka běhala po zahradě.), zájmenem (například: Všichni na mě zírali.), přídavným jménem (například: Mladí se mnou souhlasili.), číslovkou (například: Dva jsou více než jeden.), slovesem v infinitivu (například: Zvítězit je mým cílem.), citoslovcem (například: Hlasité bum se ozvalo tanečním sálem.).

Je několik druhů podmětu, jedním z nich je podmět nevyjádřený (známý z předcházející věty, zřejmý z tvaru slovesa, všeobecný) a podmět vyjádřený. U podmětu je důležité také to, jestli je rozvíjen a kolika slovy je tvořený. Jestli není ve větě podmět rozvíjen, jedná se o podmět holý, jestli je rozvíjen, jedná se o podmět rozvitý. Podmět tvořený více slovy je nazývaný také jako podmět několikanásobný.

Zdroj: Rozvitý podmět

Několikanásobný podmět

Několikanásobný podmět je vyjádřený několika souřadnými výrazy. Jednotlivé členy tohoto typu podnětu mohou být spojeny čárkami, nebo spojkami: a, i, nebo. Pokud má podmět více než dva výrazy používá se kombinace (například tři slova: mezi prvním a druhým slovem podmětu je čárka, druhý a třetí dělí pak vybraná spojka).

Jaká koncovka v přísudku u několikanásobného podmětu?

• Několikanásobný podmět může obsahovat podstatná jména stejného rodu.
• Pokud se jedná o rod mužský životný, píše se v přísudku koncovka –i (například: Atleti a plavci se společně zúčastnili turnaje).
• U několikanásobného podmětu rodu mužského neživotného se naopak píše v přísudku koncovka –y (například: Stromy a keře se ve větru nakláněly.).
• U několikanásobného podmětu rodu ženského píšeme v přísudku koncovku –y (například: Sestry a kamarádky vyrazily na společnou dovolenou.).
• U několikanásobného podmětu rodu středního se píše v přísudku koncovka –a (například: Kuřata a housata se proháněla u babičky po dvoře).
• Stejně tak často se ale stává, že podmět obsahuje podstatná jména různého rodu nebo čísla.
• Jestliže je alespoň jeden člen několikanásobného podmětu rodu mužského životného, píše se v přísudku koncovka –i (například: Žirafy a sloni netrpělivě čekali na krmení.).
• Jestliže ale není v několikanásobném podmětu člen rodu mužského životného píšeme u přísudku koncovku –y (například: Chaty a domy v našem okolí se pomalu rozpadaly.)
• Pokud ale stojí přísudek ve větě před několikanásobným podmětem, může se koncovka příčestí minulého u přísudku shodovat s rodem nebližšího jména. Pak je povolen obojí způsob pravopisu. (například: Na louce se pásly kozy, koně a krávy. X Na louce se pásli kozy, koně a krávy.)
• Pokud je podmět v čísle jednotném a žádný člen není v rodu mužském životném se píše u přísudku koncovka –y (například: Kočka a kotě se válely na peci.).

Zdroj: Rozvitý podmět

Přehledná tabulka větných členů

Zdroj: Větné členy - přehled

Chytáky se shodou přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Komplikací při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.

Například: Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali (podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět: rod mužský životný).

Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná. Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky, ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.

Ledoborci se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).

Mikrobi byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).

Slanečci nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).

Ukazatelé stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).

Uzenáči zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).

Dni se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).

Zdroj: Shoda přísudku s podmětem

Slovesa

Pátým slovním druhem jsou slovesa, která vyjadřují, děj, činnost, stav. Ptáme se na ně: CO PODMĚT DĚLÁ?

Příklad: Kočka leze přes plot (CO DĚLÁ KOČKA?).

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy