PONĚVADŽ

Ukázka užití spojky poněvadž

Na schůzku přišel pozdě, poněvadž mu ujel vlak.

Nemůžu jít s vámi na túru, poněvadž nemám kanady.

Poněvadž začalo pršet, nikdo mě ven nedostane.

Zdroj: Spojka poněvadž

Spojka poněvadž

Slovo poněvadž se řadí ke spojkám, tedy k neohebným slovním druhům. To znamená, že tato spojka zůstává stále stejná a neovlivňují jí pády ani čas.

Přestože většina lidí tuto spojku vyslovuje jako [poněvač], tak správný a jediný přípustný pravopis tohoto slova je poněvadž.

Spojka poněvadž je spojkou podřadící, která spojuje větu hlavní (případně větu ve vedlejší) s větou vedlejší příčinnou/důvodovou. Proto jejím synonymem je podřadící spojka protože, která vyjadřuje stejný podřadící vztah. Někteří lidé ji přirovnávají i ke spojce neboť, tady je ale potřeba si uvědomit, že spojka neboť není spojkou podřadící, ale jedná se o spojku souřadicí v poměru příčinném, a proto si spojky neboť a poněvadž nejsou rovny.

Zdroj: Spojka poněvadž

Vedlejší věta důvodová

Vedlejší věta důvodová se nazývá také vedlejší větou příčinnou. Tato věta vyjadřuje příčinu (důvod) děje věty řídící. Uvozena bývá nejčastěji spojkami že, poněvadž, protože, jelikož.

Ukázky použití

Zaspal, protože si nenastavil budík.

Musím se omluvit, poněvadž jsem zapomněl domácí úkol.

Že jsem měl vyznamenání, dostal jsem nový telefon.

Jelikož jsem to slíbila, musím jít.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Druhy spojek

Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větné členy. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.

Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:

• slučovací – a, i, ani, nebo, či, nadto; dvojité: jak – tak, hned – hned, jednak – jednak, zčásti – zčásti, dílem – dílem, tu – tu, ať – ať, ať – nebo, ať – či, ať už – nebo, jednou – jednou, ani – ani
• stupňovací – i, ba, nadto, přímo, navíc, hlavně, a dokonce, dokonce i, nebo i, nebo dokonce, nebo aspoň; dvojité: ba i – ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž, nejen – ale dokonce
• odporovací – ale, avšak, však, nýbrž, leč, naopak, jenže, jenomže, a přece, a přesto, ovšem, zato, a ne, a nikoli; dvojité: sice – ale, jenomže, jistě – ale, ne – ale ani, ne tak – jako spíše
• vylučovací – nebo, anebo, či; dvojité: buď – nebo, ať – ať, ať – nebo, ať – či
• příčinné a důvodové – neboť, vždyť, totiž
• vysvětlovací – a to, a sice
• důsledkové – tedy, a proto, a tak, a tím, tudíž, a tudíž, a tedy

Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).

Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:

• příčinný (je vyjádřen například pomocí spojek: protože, že, poněvadž, jelikož, ježto, anžto, když)
• účinkový (že, až, takže, div že)
• důvodový (jestliže, protože, když)
• účelový (aby, by, ať)
• podmínkový (jestliže, -li, když, kdyby, pakliže)
• přípustkový (ač, ačkoliv, přestože, i když, ani když, i kdyby, ani kdyby, třebaže, jakkoliv, byť, nechť)
• časový (když, právě když, zrovna když, teprve když, až, než, dokud, sotva, sotvaže, mezitímco, zatímco, kdykoli, pokaždé když, jak, hned jak, jen jak, sotva, jakmile)
• způsobový (jak, jako, jako by, jako kdyby, jako když, tím – že, tak – že, tak – aby, jinak než, tak – jak, tolik – kolik)
• obsahový (že, aby, zda, zdali, -li, jestli)
• výjimkový (leda, ledaže)
• vztah průvodní okolnosti (aniž, bez toho že, bez toho aby)

Zdroj: Spojky

Láska

• Manželství čisté jest nejdůvěrnějším přátelstvím – je to vrchol spojení, naší dobou tak pěstované a chválené, asociace duší. Nemůže být intimnější asociace, než mezi mužem a ženou. Manželství ženě i muži má být vyšším vývojem. V manželství začíná se nový život. (Tomáš Garrigue Masaryk)
• Jak mě nenávidíte, těší mě to stejně, jako kdybyste mě milovali, protože to je důkaz toho, že nejsem nijak lhostejný vašemu srdci. (Théodore de Banville)
• Když opravdu miluješ, není žádná překážka dost velká, aby ti zabránila být s tím, koho miluješ.
• Když milovat, tak milovat celou duší, celým srdcem, jen nic polovičatého. (Karel Havlíček Borovský)
• Eskymáci mají padesát dva výrazů pro sníh, protože je to pro ně důležité. Stejně tolik jmen by mělo být pro lásku. (Margaret Atwood)
• Rozum se na delší dobu zastaví v životě mnohokrát. Srdce jen jednou. Holandské přísloví
• když tě někdo opustí, nesnaž se ho nenávidět...ale dokaž mu, ŽE UDĚLAL CHYBU.
• Pokud chceš jít rychle, jdi sám. Pokud chceš dojít daleko, choď s někým. Africké přísloví
• Řekl jsem ti přede všemi: “ Miluji tě“. Oni se mi vysmáli, ale ty ses na mě usmála a řekla “ Taky tě miluju“. A poté mi byli všichni UPLNĚ jedno.
• Nemusíš být u mě, ale stále jsi v mých myšlenkách.
• Nikdy se nenech odradit od možnosti někomu říct, co k němu cítíš. Protože to může být tvoje poslední možnost.
• Láska se nemění každou hodinou či dnem, ale trvá celý život. A jestli se mýlím, nikdy jsem nic nenapsal a nikdy se nestalo, že se dva lidé milovali. William Shakespeare
• Vše na tomto světě se dá napravit jen jemným teplem lásky, poněvadž jinak je to nemožno. (Jan Amos Komenský)
• Láska je jako hra na klavír. Nejprve se musíš naučit hrát podle pravidel. Potom musíš na pravidla zapomenout a hrát podle srdce.
• Láska je rozkoš, která se mění v bolest, není-li opětována.
• Dávej, ale nenech se využívat. Miluj, ale nedovol, aby tvé srdce bylo zneužíváno. Důvěřuj, ale nebuď naivní. Naslouchej ostatním, ale neztrať svůj vlastní hlas.

Zdroj: Motivační citáty

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červenec: svátek má Jaroslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. červenec: svátek má Patricie (dříve Navštívení panny Marie)

PRANOSTIKY:

• Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
• Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší.
• Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.
• Prší-li na den Navštívení Panny Marie, tak dešťů máme bez konce.
• Prší-li na den Panny Marie navštívení, čtyřicet dní jasno není.
• Prší-li na den Panny Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky k tomuto dni se týkají deště. Pranostiky předvídají, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i několik následujících období.

3. červenec: svátek má Radomír

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. červenec: svátek má Prokop

PRANOSTIKY:

• Déšť na Prokopa - zmokne každá kopa.
• Fouká-li vítr na svatého Prokopa dopoledne, nastane drahota do půl roka, fouká-li odpoledne, nastane od půle roku, fouká-li však po celý den, bude drahota po celý rok.
• Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
• Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
• Prokop – zelí okop!
• Svatého Prokopa den, nešťastný den.
• Svatý Prokop – štěpy okop!
• Svatý Prokop hřiba nakop.
• Svatý Prokop seje houby.
• Svatý Prokop, žitu kořen podkop.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky k tomuto dni se také týkají deště. Druhá pranostika zase říká, že na základě doby, kdy v tento den fouká vítr,se dá odvodit, kdy bude draho. Jiné pranostiky se týkají růstu hub (díky dešti), stromů, obilí i zelí.

5. červenec: Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. červenec: Upálení mistra Jana Husa

PRANOSTIKA:

• Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika pravděpodobně znamená, že je lepší, když se v tento den nikdo nechystá sekat trávu a kosit obilí.

7. červenec: svátek má Bohuslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. červenec: svátek má Nora (dříve Kilián)

PRANOSTIKA:

• Kolik žita narostlo do svatého Kiliána, tolik už ostane.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika se týká úrody obilí. Vyznívá z ní, že se zemědělci již nemusí bát, že by měli menší úrodu, než dosud narostla. To co už mají, to jim zůstane.

9. červenec: svátek má Drahoslava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. červenec: svátek má Libuše a Amálie (dříve Sedmi bratří, Oliva)

PRANOSTIKY:

• Den Sedmi bratří když je deštivý, bývá pak déšť trvanlivý.
• Déšť na Sedm bratrů - hnijí kobzole.
• Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.
• Na den Sedmi bratří když prší, sedm neděl déšť dovrší.
• Na svatou Olivu se má sít len.
• Neprší-li na Sedm bratří, bývají suché žně.
• Prší-li na sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se opět týká deště, zase pranostiky předvídají, že déšť nebude jen v tento den, ale i v následující období. Zároveň déšť přinese špatnou úrodu kobzolí. Pokud by v tento den nepršelo, bude sucho i v období žní.

11. červenec: svátek má Olga

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. červenec: svátek má Božek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. červenec: svátek má Markéta (dříve Markyta)

PRANOSTIKY:

• Déšť o Markytě trvá čtrnáct dní a zvěstuje špatný čas pro sklízení sena i obilí.
• Muchavá Markyta vysype měch much.
• Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší.
• Na Markétu obyčejně těžké bouřky přicházejí.
• Na Markétu-li pršívá, čtrnáct dnů vlhko bývá.
• Není-li na svatou Markétu slunečno, dostaneme sotva seno domů za sucha.
• Okolo svaté Markyty jsou bouřky nasety.
• Prší-li na svatou Markétu, opadají ořechy vlašské a ořechy lískové zčerviví.
• Svatá Markéta, hodila srp do žita.
• Svatá Markyta češe první hrušky.
• Svatá Markyta mouchy rozsypá.
• Svatá Markyta vede žence do žita.
• Svatá Markyta velí: „Lidé, okopávejte zelí!“
• Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
• Ženci na pole, včely z pole.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky jsou opět o deštivém počasí, které zároveň způsobí i že, budou opadávat ořechy a že pokosená tráva neproschne. Jiné pranostiky upozorňují na to, že začíná doba sklízení obilí i zelí. Dvě pranostiky se také týkají množství much v tomto období. Jiná pranostika varuje před množstvím bouřek v tomto období.

14. červenec: svátek má Karolína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

15. červenec: svátek má Jindřich (dříve Rozeslání apoštolů)

PRANOSTIKY:

• Na den Rozeslání apoštolů bývá devět bouřek.
• Věje-li v den Rozeslání apoštolů jižní vítr, bude velká drahota a tam, odkud vítr věje velká láce.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika varuje před možnými bouřkami v tomto období. Druhá pranostika předvídá, kde bude draho a kde levněji na základě povětrnostních podmínek. Pokud by vál vítr z jihu, bude špatná sklizeň a tím i větší drahota, naopak v místě, odkud vítr fouká, tam tak bude sklizeň lepší a tím tam bude i levněji.

16. červenec: svátek má Luboš

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

17. červenec: svátek má Martina

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. červenec: svátek má Drahomíra (dříve Kamil)

PRANOSTIKA:

• O svatém Kamilu slunce má největší sílu.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by sluneční svit měl být nejsilnější.

19. červenec: svátek má Čeněk (dříve Vincent)

PRANOSTIKA:

• Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud bude v tento den svítit slunce, bude i dobrá úroda vína.

20. červenec: svátek má Ilja (dříve Eliáš)

PRANOSTIKY:

• Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.
• Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
• Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim, na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
• O svatém Eliáši bouřky často straší.
• Svatý Eliáš odřezává prvý plást.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se opět věnují počasí, některá z nich varuje před bouřkami, jiná před deštěm. Další varují k tomu, že může docházet ke změnám počasí, které budou působit, jako kdyby se měnilo roční období.

21. červenec: svátek má Vítězslav (dříve Praxed a Daniel)

PRANOSTIKY:

• Na proroka Daniele nalije též do mandele.
• Na svatého Praxeda mlha zrána k zemi usedá.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se opět vztahují k počasí, předvídají déšť i ranní mlhy.

22. červenec: svátek má Magdaléna (dříve Máří Magdaléna)

PRANOSTIKY:

• Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod.
• Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod neboť půjdou hodně kupci na len.
• Když prší na svatou Máří Magdalénu, vzroste obilí.
• Marie Magdaléna své hříchy oplakává, proto rádo poprchává.
• Na Máří Magdalénu očekávej jistý déšť.
• Na svatou Magdalénu pohoda - pro včely výhoda; a když slota - to lichota.
• Neuzavírali se sňatky – sňatek uzavřený v tento den přinášel smůlu.
• O jejím svátku se doporučovalo stříhat vlasy zvláště těm, kteří chtěli, aby vyrostly ještě delší.
• Prší-li v den svaté Máří Magdalény, obilí i v stodole se zazelení.
• Svatá Máří vybírá hnízda komáří.
• V den Maří Magdalény rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává.
• V ten den rádo poprchává, poněvadž Máří Magdaléna Pána svého oplakává.
• V ten tohoto svátku se nemělo koupat, protože se věřilo, že by koupajícího stáhly pod vodu její dlouhé vlasy.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky dávají do souvislosti povětrnostní podmínky a obchod. Třetí pranostika zase říká, že pokud bude pršet, tak obilí ještě poroste. Čtvrtá pranostika se týká deštivého počasí. Podle této pranostiky v tento den prší, protože Máří Magdaléna pláče nad svými hříchy. Jiná pranostika radí, že v tento den by se neměli lidé brát, protože by manželství nebylo šťastné. Naopak se doporučuje ostříhat si vlasy, protože ty pak ještě více povyrostou. Další radou ve výčtu pranostik je, že by se lidé v tento den neměli raději koupat, protože by se mohli utopit. Podle pranostiky by je pod vodu stáhly dlouhé vlasy Máří Magdalény.

23. červenec: svátek má Libor (dříve Apolinář)

PRANOSTIKA:

• Když prší o Apolináři, dlouho se z lesů paří.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že pokud bude pršet v tento den, tak pára z lesů půjde ještě dlouho.

24. červenec: svátek má Kristýna

PRANOSTIKA:

• Kolem svaté Kristýny dozrávají maliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika slouží jako informační zdroj, který lidem říká, kdy lze očekávat sběr malin.

25. červenec: svátek má Jakub

PRANOSTIKY:

• Co do svatého Jakuba odkvete, do Havla uzraje.
• Deště před Jakubem po tři dni špatní proroci jsou žitných dní.
• Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí.
• Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou Vánoce.
• Jakub bez deště - tuhá zima.
• Jakub naseče, Anna upeče.
• Jakub-li vlaží, žaludy kazí.
• Jaký den jest před polednem nebo odpoledne svatého Jakuba, takové bude povětří před nebo po narození Páně.
• Je-li teplo na Jakuba, bude zima na Vánoce.
• Je-li teplý svatý Jakub, studené jsou Vánoce.
• Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
• Na Jakuba déšť jako žravý jed kazí modrý na pohance květ, proto vzácný bývá v oulech med.
• Na Jakuba hrom do duba.
• Na Jakuba prvních brambor průba.
• Na svatého Jakuba čeká mnohá huba.
• Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
• Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.
• O svatém Jakubě přicházejí silné bouře.
• Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
• Parno o Jakubu - zima o Vánocích.
• Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
• Prší-li na svatého Jakuba, hádá se o suchém a teplém počasí.
• Svatý jakub dává kukuřici klasy, Anna vlasy.
• Svatý Jakub si rád zahromuje.
• Svatý Jakub Větší na sníh věští.
• Tři dni před Jakubem jasné, urodí se žito krásné.
• Z které strany sv. Jakub fouká, v té straně bude drahá mouka.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky varují, že deště před tímto dnem přinesou špatnou úrodu. Jiné pranostiky říkají, že zelenina, která do té doby moc nevyrostla, po tomto dni poroste velmi rychle. Jiná pranostika dává do souvislosti počasí v tento den a počasí o Vánocích. Čím větší bude teplo v červenci, tím větší bude zima na Vánoce. Jiná pranostika zase upozorňuje na množství hub, kterým se v tomto období daří růst. Další pranostika varuje před silnými bouřkami. Jedna pranostika upozorňuje, že nastává období první sklizně brambor.

26. červenec: svátek má Anna

PRANOSTIKY:

• Annenské chladné rosy ohlašují pěkné časy.
• Bábo, bábo, svatá Anno, dej aby uzrálo!
• Je-li svatá Anna prokřehlá, přijde zima studená.
• K Anně svatý hodina ze dne se tratí.
• Když na svatou Annu mravenci pilně lezou a dělají si kopky, hádá se na tuhou zimu.
• O svaté Anně sedlák si žita nažne.
• O svaté Anně žitečko se nažne.
• Od svatej Anky - žimne podranky.
• Okolo svaté Anky chladné poránky.
• Svatá Anna - chladna zrána.
• Svatá Anna pšenku žala.
• Svatá Anna žito žala.
• Zvětšují-li na svatou Annu mravenci své hromady, lze očekávati tuhou zimu.

VYSVĚTLENÍ:

Počasí v tento den zase může být předzvěstí počasí v zimě. Pokud prší a je chladno, bude i studená zima. V tomto období se na základě sledování mravenců dá také vysledovat, jaká zima nás čeká. Jiné pranostiky se týkají žní.

27. červenec: svátek má Věroslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. červenec: svátek má Viktor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

29. červenec: svátek má Marta

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

30. červenec: svátek má Bořivoj (dříve Andin)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Abdona ve švech praská stodola.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že sklizně jsou plném proudu, nebo dokonce i u konce, a proto jsou stodoly plné.

31. červenec: svátek má Ignác

PRANOSTIKY:

• Od svatého Ignáca- léto se obracá.
• Při svatém Ignáci strniska se obrací.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že letní počasí pomalu začíná přecházet do podzimního.

Zdroj: Pranostiky na červenec

Obsah

Obsah je takové shrnutí příběhu, které se ale vůbec nemůže vyrovnat přečtení Poláčkovy knihy. Obsah je stručně shrnutý do několika různých příběhů, které Péťa s kamarády prožil. Názvy příběhů souvisí s jejich obsahem. Ne s názvy kapitol v knize.

Výprask od Habrováků

Kluci táhnou do války proti Habrovákům. Vezmou s sebou taky holky. Čeněk se cestou posmívá Péťovi, že je ženich a že miluje Evu Svobodovou. Cestou si dívky zpívají a Habrováci je podle dívčího zpěvu najdou a chlapce zmlátí. Výprasku utečou jen dívky a Zilvar. Čenda výprask vyčítá Péťovi, a proto se chlapci cestou domů hádají a perou. Uklidní se, až když potkají pana Fajsta.

Požár

Kluci se rozhodli zahrát si na požár. Potřebovali budovy, které mohou zapálit, a tak Péťa ukradl strejdovi Vařekovi krabice od látek. Na krabice chlapci napsali názvy budov a krabice zapálili. Éda si při požáru propálil kalhoty.

Ukázka:

Čeněk Jirsák stál opodál a šklebil se, ale jenom trošku a pravil, to není žádný opravdivý požár, když se nezvoní na poplach. Když u nás hořel hraběcí špýchar, tak se zvonilo na všechny zvony a někteří vybíhali ven v podvlíkačkách, jak byli, protože to bylo v noci. Bejval to uznal, já jsem to taky uznal, všichni to uznali a Bejval pravil: "Tak zvoň na poplach!" A Čeněk Jirsák zvonil a tak si s námi hrál, ačkoli nikdo nechtěl, aby si s námi hrál. Veškerá dědina lehla popelem a Éda Kemlink si propálil kalhoty' a brečel, že takhle nemůže domů.

Koupání

Péťa se dočasně nekamarádí s Čendou Jirsákem. Kluci se rozhodnou, že se půjdou koupat. Cestou se k nim přidal malý Vašek. Vašek skočí do vody, ale neumí plavat. Nakonec ho zachrání Zilvar, který pro něj skočil a vytáhl ho. Ostatní chlapci ho rozdýchali. Cestou domů pak Zilvar vysvětluje Vaškovi, jak se plave.

Vosy

Příští týden se ve škole předávalo vysvědčení. Péťa dostal dvě dvojky a už plánuje, co udělá s penězi, které dostane od rodičů. Pan Fajst stál před školou a čekal, jestli o chlapci pozdraví. Jediný Zilvar nepozdravil a ještě se mu posmíval. Péťa se přestal bavit s Tondou, protože mu nechtěl půjčit kolo a začal se bavit s Čendou. Který začne Tondu pomlouvat. Chlapci se rozhodli, že pojedou do Itálie, aby jim Tonda záviděl. Péťu maminka poslala k ševci, ale on cestou potkal Tondu a ten se ho snažil usmířit a řekl mu, že má nový vynález. Ochočí si vosy a bude vydělávat na medu. Aby si Péťu udobřil, půjčil mu kolo, aby byl rychleji zpět od ševce. Všichni chlapci se sešli a vydali se na vosy. Rozhodli se, že je z hnízda vyčoudí, ale vosy vyletěly druhou dírou a poštípaly je. Kluci byli opuchlí a měli vztek. Péťa pak ještě dostal od tatínka za to, že lhal, když tvrdil, že jde do houslí.

Ukázka:

Avšak brzy jsme poznali, že se stala chyba. Dneska už víme, že vosy nejsou tak hloupé a že jsou chytřejší než všichni hoši. Ony asi už věděly, že je budeme chtít vykouřit, a tak si pro každý případ vydlabaly ještě jednu ďouru, o které jsme nevěděli. Pročež nás děsně převezly.

Dluhy

Každý z Péťových kamarádů měl co na práci, a tak se Péťa staral o svou sestru Mančinku. Také někdy musel pomáhat tatínkovi v obchodě, ale ze všeho nejraději, co se koloniálu týče, chodil upomínat lidi, co měli v obchodě dluhy. Nerad ale chodil k cukráři Svobodovi. Jednou napsal pan Svoboda panu Bajzovi dopis, který si ale Péťa přečetl. Protože dopis obsahoval velkou spoustu chyb, tak je Péťa poctivě opravil a opravený dopis vrátil panu Svobodovi. Pan Svoboda se urazil, dluh splatil a přestal se s panem Bajzou bavit.

Podzim

Blížil se podzim. Kluci si od kočího Jakuba nechali udělat draka a vydali se ho pouštět na pole. Udělali si tam i ohýnek a kouřili bramborovou nať a povídali si indiánské příběhy. Začala škola a hned první den zůstal Péťa po škole a Kristýna se mu posmívala. Péťa vymyslel krutý trest pro Kristýnu za její výsměch. Potají jí hodil do kufru mrtvou myš. Jeho tatínek to ale zjistil a Péťu potrestal.

Ukázka:

Eva Svobodová mne mockrát prosila, abych ji vzal s sebou na ten oheň, já jsem pravil, nevím,

nevím, až podle toho, a skutečně jsem nevěděl, co mám dělat, jelikož dělat ohníčky není věc holčenčí, ale hošenčí. Bál jsem se, že by se kluci koukali a Čenda Jirsák by se třeba příšerně šklebil, ačkoliv teď s ním chodím.

Ale když už mne moc mořila a pravila, že nevěděla, že jsem takový, tak jsem pravil: "Dobrá, tak

pojď," ale košům jsem o tom docela nic neřekl a přišel jsem s Evou rovnou na pole, když už tam

všichni byli. A jak jsem s ni přišel, hned jsem se díval, jestli se hoši nebudou koukat a jestli se Čenda nebude příšerně šklebit. On už se taky chtěl příšerně šklebit, ale vtom Eva vytáhla kornout pražených mandlí a nabídla je všem. Z toho jsem poznal, že Eva je chytrá, a každý ji za to chválil a všichni pravili, jenom ať přijde zas a ukradne doma pražené mandle, jelikož všichni hoši rádi pražené mandle. A Eva pravila, že zase ukradne, poněvadž ví, kde jsou, a doma to nevědí, že krade mandle.

Dřevěná noha

Péťa se těšil na zimu a začal se přátelit s Otakárkem, který mu půjčoval vernovky, chodil si k nim i hrát, ale když knihy dočetl, tak ho to přestalo bavit a začal chodit za Zilvarem do chudobince. Kde byla podle Péti větší legrace. Jednou si hráli i na žebráky s dřevěnou nohou. Péťa si pak k Vánocům přál dřevěnou nohu, ale dostal rukavice a od bratra Ládi barvičky.

Ukázka:

Maminka pak mně přikázala, abysem u Soumarů porád říkal „rukulíbám“, aby bylo vidět, že jsem dobře vedený. Já jsem jí to slíbil, ale neřekl jsem „rukulíbám" a neřekl bysem to ani za pytel buráků, jelikož se stydím.

Vařekovi

Na Štěpána přišli k Bajzům domům příbuzní Vařekovi. Aby jim Vařekovi nezáviděli, schovali Péti rodiče jídlo. Přesto je Vařekovi odhalili a urazili se.

Umělé plameny

Jednou večer pomocí karbidu chlapci vytvořili umělé plameny a vyděsili jimi pana Fajsta.

Ukázka:

Taky jo, šel pan Fajst a nesl si punclák mléka a koukal a viděl, jak plameny šlehají ze sněhu, i vykřikl silným hlasem a upustil punclák a my jsme slyšeli, jak volá: „Chval každý ducha Hospodina, já jsem z toho celý decimovaný.“ A my jsme se děsně smáli a skákali jsme vysoko, a smáli jsme se po celou cestu, že je pan Fajst celý decimovaný, a když jsem ležel v posteli, tak jsem se ještě smál, a když jsem se ráno probudil, tak se mne maminka ptala, co se mně zdálo, že jsem se ze psaní smál.

Kino

Kluci rádi chodili do kina, ale aby ušetřili peníze, tak vždy lístek koupil jeden z nich. A ostatní pak pustil dovnitř oknem. Nakonec byli ale chlapci odhaleni.

Záplavy

Blížilo se jaro a tál sníh. Velká voda zaplavila některé domy v okolí. Chlapci se vydali pomáhat a dostali za to pochvalu.

Ukázka:

A my, co jsme už velcí hoši a máme sílu, jsme také pomáhali, aby se lidi neutopili. A pomohli jsme do loďky jedné stařence a dvěma dětem, co velice brečely, a stařenka bědovala, že se jí utopí koza, a my jsme šli pro ni do chlívka, šla nám voda až pod bradu, ale kozu jsme odvázali, ona se vzpouzela, ale nic jí to nebylo platné a my ji do loďky dostali. Já jsem pozoroval, že Čeněk Jirsák si počíná moc neohroženě, on se porád křižoval a pak se vrhal do nebezpečí, a tudíž jsem mu pravil: „Moc se tu nevytahuj, Krakonoši," načež on odvětil, že se nevytahuje a že mně toho Krakonoše omaže o hubu, jen co nebude ta velká voda, a byl velmi hrdý, nejhrdější ze všech.

Cirkus

Nastalo jaro a do města přijel cirkus. Z Péti se stal nejslušnější chlapec na světě, protože si přál, aby ho rodiče vzali do cirkusu na představení. K Péťovi do třídy přišel chlapec z cirkusu. Každý se s ním chtěl přátelit. Péťovi rodiče se nakonec nechali přemluvit a šli všichni společně do cirkusu. Viděl tam své přátele. Nejvíce ho překvapilo, že tam byl i Zilvar. Zilvar chlapcům prozradil, že tam na představení mohl jít zadarmo, protože nosil vodu slonům. Druhý den vodu slonům nosili všichni chlapci. Na představení se ale nedostali, protože zasáhla Otakárkova vychovatelka, která za to seřvala principála, a ten je vyhnal.

Spála

Několik dní poté Péťa šel do školy, ale učitel ho poslal domu, protože byl zjevně nemocný. Měl spálu. Péťa celé dny a noci blouznil ze spaní. Zdálo se mu, že mu otec koupil slona Jumba. Jel s ním do školy a Jumbo mu pomáhal ve rvačce a Péťa mu nechal ušít krásnou čepici. Vydal se na něm s přáteli a Evou do Indie. Hledali pana Brabce, aby ho pozdravili od pana Jirsáka. Pan Brabec byl krejčím Maharadži. Chlapci se s ním seznámili a vydali se střílet tygry. Zilvar se ale věnoval princezně. Začal s ní chodit a chtěli se vzít. Maharádža to nechtěl dovolit, dokud Zilvar neuhádne 3 hádanky. Zilvar je nakonec uhodl a byla svatba. Před obřadem se ale kluci pohádali se Zilvarem. Tonda vymyslel, jak se mu můžou pomstít. Při obřadě, když říkal Zilvar své ano, trefil ho pštrosím vejce. Všichni se začali prát. Péťa se pomalu začal ze své nemoci uzdravovat, ale nemohl si vzpomenout, jestli to, co se mu zdálo, byla pravda. Zeptal se Kristýny, ale ta se mu jen smála a kluci s Evou nevěděli, o čem mluví. Péťa se cítil slabý, ale věděl, že se brzy uzdraví a každého přepere.

Ukázka:

Ten nejvyšší našeptavač a navaděč povstal a pravil: "Nuže, slyš a dávej pozor, vězni. Moje první hádanka zní: Má to bříško stejně velké jako hlavičku a hlavičku stejně velkou jako bříško a neslouží to k ozdobě."

"Chaha," odvětil Zilvar hrdopyšně, "to přece každý ví, že je to trojka z mravů. Musíte mi, pane, dávat těžší otázky, jináč to není žádná hra."

Zdroj: Bylo nás pět

Pranostiky na jednotlivé dny:

1.leden: Nový rok (státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu)

PRANOSTIKY:

• Jak na Nový rok, tak po celý rok.
• Jakým, kdo je na Nový rok, takový bude po celý rok.
• Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.
• Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
• Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
• Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
• Na Nový rok, do zimy skok.
• Na Nový rok nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.
• Na Nový rok o slepičí krok.
• Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
• Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo.
• Na Nový rok se nemá nic půjčovat, ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
• Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
• Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
• Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
• Novoroční vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
• Nový rok tmavý – Velká noc bílá.
• Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzim, mnoho ovoce a hojnost obilí.
• Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
• Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce i hrozí válka.
• Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
• Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
• Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
• Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky ve většině případů předpovídají, jaké bude počasí v průběhu roku. Jedna pranostika říká, že během roku bude podobné počasí jako na Nový rok (pokud bude na 1. ledna teplo, bude teplý celý rok, pokud bude deštivo, bude během roku hodně pršet). Jiná pranostika odkazuje k tomu samému. Pokud bude na Nový rok pěkné počasí, bude v průběhu roku tak hezky, že bude velká úroda. Další pranostika zas odkazuje k tomu, že pokud bude na začátku nového roku pršet, na Velikonoce bude naopak sněžit. Další pranostiky se zabývají tím, na který den Nový rok připadá, podle toho je třeba očekávat různý průběh roku. Jiné pranostiky slouží jako doporučení, co se na Nový rok nemá dělat (například nejíst nic z ptactva, nic nepůjčovat a chovat se dobře).

2. leden: svátek mají Karina a Vasil (dříve svatý Makara/Makarius)

PRANOSTIKY:

• Jaká povětrnost bude na svatého Makaria, taková bude i v září.
• Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
• Když Makary pohodný, září bude chladný.
• Jestliže na ochtáb svatého Štěpána slunce svítí, ovčího dobytka budeme hojnost míti.

VYSVĚTLENÍ:

První tři pranostiky předvídají, že počasí v září bude podobné jako v tento den. Poslední pranostika říká, že pokud bude svítit slunce, bude i dostatek dobytka.

3. leden: svátek mají Radmila a Radmil (ochtáb sv. Jana)

PRANOSTIKA:

• Je-li po 3. lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časné.
• Je-li třetí den ledna jasný, časné bouřky.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky říkají, že pokud po tomto dni bude krásné počasí, bouřky začnou v tomto roce brzy.

4. leden: svátek má Diana (dříve svatá Ida a svatý Titus, ochtáb Mláďátek)

PRANOSTIKA:

• Den svatého Tita dne mnoho nepřidá.
• Je-li na ochtáb Mláďátek mlha, bude vlhké léto a na podzim mnoho nemocí.
• Svatá Ida, ta dne přidá.

VYSVĚTLENÍ:

Dvě lednové pranostiky říkají, že se bude den prodlužovat, ale ne o mnoho. Třetí pranostika říká, že pokud bude v tento den mlha, bude léto vlhké a na podzim bude mnoho nemocných.

5. leden: svátek má Dalimil (Nejsvětější jméno Ježíš)

PRANOSTIKY:

• Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.
• Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika opět předvídá úrodu. Pokud bude hezky, bude úroda dobrá, pokud bude ale foukat vítr, úroda nebude velká. Druhá pranostika upozorňuje, že v tento den bývá velká zima, a tak je lepší se schovat doma.

6. leden: svátek mají Kašpar, Melichar a Baltazar (Tři králové)

PRANOSTIKY:

• Je-li na Boží křtění měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně.
• Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
• Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
• Je-li na Tři krále větrno, zamíchají se planety, a proto nebude platit vánoční pranostika.
• Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci.
• Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.
• Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.
• Na Tři krále mnoho hvězd, urodí se hodně brambor.
• Na Tři krále mrzne stále.
• Na Tři krále o krok dále.
• Na Tři krále – zima stále.
• Na tři krále, zima stále, mnoho hvězd a o skok dále.
• Padají-li na Tři krále sedláci, bude úrodný rok.
• Tři králové mosty staví, nebo je boří.
• Tři králové pouštějí vodu na pole.
• Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.

VYSVĚTLENÍ:

Většina těchto pranostik předvídá úrodu v tomto roce, například pokud budou svítit hvězdy, urodí se brambory, jestliže bude jasno, podaří se pšenici, pokud bude foukat vítr, bude celkově dobrá úroda. Jiné pranostiky předvídají povodně/ deště, pokud bude pršet v tento den.

7. leden: svátek má Vilma (dříve svatý Lucián a svatý Knut)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Knuta přichází zima krutá.
• O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se týkají počasí, jedna předvídá velké mrazy a druhá mlhy.

8. leden: svátek má Čestmír (dříve svatý Erhart, svatý Severín)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Severína věší se maso do komína.
• O svatém Erhartu zima zebe do nártu.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky odkazují na dané zimní počasí.

9. leden: svátek mají Vladan a Valtr (dříve svatý Baziliš)

PRANOSTIKA:

• O svatým Baziliši zima všudy čiší.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tomto období.

10. leden: svátek má Břetislav

PRANOSTIKA:

• Když 10. ledna slunce svítí, budeme žita, vína hojnost míti.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika podle počasí v tento den předvídá, jaká bude během roku úroda.

11. leden: svátek má Bohdana (dříve svatý Hygien/Hyginus)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Hygina pravá zima začíná.

VYSVĚTLENÍ:

V tento den by měla být velká zima.

12. leden: svátek má Pravoslav (dříve svatý Arkadyus)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Arkadya, zima teprve se začíná.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že pravá zima teprve přijde.

13. leden: svátek má Edita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. leden: svátek má Radovan (dříve svatý Vigil a svatý Hilarius)

PRANOSTIKY:

• Svatý Hilarus - vyndej saně, schovej vůz.
• Svatý Vigil z ledu mosty zřídil, a když nezřídil, to je břídil.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky se týkají zimního počasí, první říká, že by lidé ještě neměli počítat s oteplením, druhá zase, že v tuto dobu ještě bude dost mrznout.

15. leden: svátek má Alice (dříve svatý Pavel poustevník)

PRANOSTIKA:

• Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, jaké počasí se dá čekat během roku podle toho, jaké je počasí v tento den.

16. leden: svátek má Ctirad (Významný den: Den památky Jana Palacha; dříve svatý Marcel)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Marcela zima leze do těla.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí.

17. leden: svátek má Drahoslav (dříve svatý Antonín poustevník)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Antonína dáme maso do komína.
• Svatý Antonín najde-li ledy, tak je láme, nenajde-li, nadělá je.
• Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme, nemá-li žádný, vyrobí hned.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky odkazují také k počasí. Říkají, že pokud v tento den mrzne, tak v následujících nebude, a naopak, pokud nemrzne, tak začne.

18. leden: svátek mají Vladislav a Vladislava (dříve svatý Prisk/Priska)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Priska pod saněmi píská.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika odkazuje k zimě v tomto období.

19. leden: svátek má Doubravka (dříve Alžběta, Kanut)

PRANOSTIKA:

• Je-li na svatého Kanuta teplý den, urodí se hodně obilí.
• Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.
• Když na Doubravku sněží, sníh dlouho poleží.
• Na svatého Kanuta přichází zima třeskutá.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky opět odkazují k počasí. První pranostika počítá s tím, že by mohlo být v ten den teplo, další pranostiky již očekávají krutou zimu.

20. leden: svátek mají Ilona a Sebastián (dříve svatý Fabián a svatý Šebestián)

PRANOSTIKY:

• Fabiánská zima pálí.
• Fabiánské mrazy málokdy schází.
• Fabiánské zimy i cikán se bojí.
• Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozstůně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde.
• Když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
• Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
• Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama.
• Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
• Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
• O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
• Stromy se dají prořezávat jen do svatého Fabiána a Šebestiána.
• Svatý Fabián je zimy pán.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik odkazuje ke kruté zimě, která v tuto dobu stále může být. Některé pranostiky ale už upozorňují na to, že se ve stromech probouzí nový život. Jedna pranostika sloužila jako rada pro zahrádkáře, dokdy je vhodné prořezávat stromy.

21. leden: svátek má Běla (dříve svatá Anežka Římská)

PRANOSTIKY:

• Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek.
• Kape-li svatá Anežka se střípky, přijdou vhod i zhryzky.
• O svaté Anežce od kamen se nechce.
• Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče schovej zhryzky.
• Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik předpokládá, že by v tento den mohlo pršet, či být obleva. Pokud by to tak bylo, přineslo by to neúrodu. Zhryzky jsou zbytky píce.

22. leden: svátek mají Slavomír a Slavomíra (dříve svatý Vincenc)

PRANOSTIKY:

• Blesk slunečný na svatého Vincence znamená rok na víno nosný.
• Jasný den na Vincence dá hojnost dobrého vína.
• Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
• Je-li na svatého Vincence pěkně a teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu.
• Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
• Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž réva dá hrozny.
• Jsou-li o Vincenci vody plné koleje, na dobré víno ten rok není naděje.
• Když přichází Anežka s Vincentem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu.
• Když se Vincenc sluní, víno sudy plní.
• Na den svatého Vincence blesk slunečný, znamená rok ve víně být hojný.
• Na svatého Vincence seď doma u pece.
• Na svatého Vincence slunečnost dává vína hojnost.
• Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.
• Slunce-li na svatého Vincence svítí, budeme hojnost žita a vína míti.
• Svítí-li slunce na svatého Vincence, třeba pro víno i žito starat se o žence.
• Vincence slunečnost dává vína hojnost.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se věnují vlivu počasí v tento den na budoucí úrodu, hlavně na úrodu vína.

23. leden: svátek má Zdeněk (dříve Zasnoubení Panny Marie)

PRANOSTIKY:

• Je-li na Zasnoubení Panny Marie na stromech jinovatka, bude vlhký rok.
• Na Zasnoubení Panny Marie zima největší je.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika se zabývá předpovědí pro tento rok, pokud bude v tento den mráz, mělo by v průběhu roku hodně pršet. Druhá pranostika říká, že v tento den bude velká zima.

24. leden: svátek má Milena (dříve svatý Timotej)

PRANOSTIKA:

• Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
• Svatý Timoteus přemýšlí, kde nechal vůz.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají počasí, říkají, že počasí se zcela obrátí. Pokud jsou v ten den ledy, tak začnou tát, pokud nejsou, tak začne mrznout.

25. leden: svátek má Miloš (dříve Obrácení svatého Pavla)

PRANOSTIKY:

• Bude-li na den svatého Pavla vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát; z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.
• Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.
• Den svatého Pavla na víru obrácení zimu mění.
• Jasno na den Pavla obrácení přináší hojně božího nadělení.
• Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého.
• Je-li jasný Den svatého Pavla obrácení, těš se na bohaté posvícení.
• Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati.
• Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.
• Jestliže na Den svatého Pavla obrácení přijde déšť, či bude-li sněžit, mnohým lidem toho roku bude hlad hroziti.
• Když je voda v koleji, šetřte v žlabě odjedí.
• Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.
• Na Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí, nebo zhustí.
• Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
• Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude tento rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.
• Na svatého Pavla obrácení nechť prší, či sníh věje, bída v tomto roce z polí zeje.
• Od které strany na den svatého Pavla obrácení vítr věje, z té strany přijdou kupci na obilí a na té straně se obilí nejvíce platí.
• Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje.
• Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.
• Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení.
• V den obrácení svatého Pavla, když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky často odkazují k budoucí hojnosti, ke změně počasí, k válce, či rady odkud přijdou kupci pro obilí. Některé pranostiky říkají, že pokud v tento den prší, bude během roku velká neúroda.

26. leden: svátek má Zora (dříve svatý Polykarp)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika odkazuje k zimnímu počasí v tuto dobu.

27. leden: svátek má Ingrid (Významný den: Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti)

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. leden: svátek má Otýlie (dříve svatý Karel Veliký)

PRANOSTIKA:

• Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že velká zima ještě přijde v únoru, pokud není v tuto dobu.

29. leden: svátek má Zdislava (dříve svatý František Saleský)

PRANOSTIKA:

• Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že v tento den je často větrno/ meluzína v komíně.

30. leden: svátek mají Robin a Erna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. leden: svátek má Marika (dříve svatý Vigil, Vergilius)

PRANOSTIKY:

• Svatý Vigil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil.
• Svítí-li na Virgilia slunce, jaro čeká nedaleko.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud v této době nemrzne, tak začne, a naopak, pokud mrzne, tak přestane. Druhá říká, že pokud v tento den svítí slunce, tak se blíží jaro.

Zdroj: Pranostiky na leden