pravopis čárky ve větě

ČÁRKY VE VĚTÁCH

CVIČENÍ NA ČÁRKY VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ

Zdroj: Čárky ve větách
Zveřejněno dne: 19.1.2016

PRAVOPIS UBIKACE

Ukázky ve větě

Ubikaci tvoří pokoje o větším počtu lůžek, kde nocují osoby vykonávající zpravidla společnou nebo stejnou činnost, tedy vojáci, brigádníci, táborníci, lyžaři, vodáci a podobně. Australští sportovci museli být kvůli požáru evakuováni z ubikací v olympijské vesnici. Ubikaci pro ježky můžete vybavit kořeny a kusy kůry, lze použít i dřevěné budky a průlezky pro morčata. V roce 2008 byla dokončena elektroinstalace v místnosti ubikace poddůstojníků. Je nutné eliminovat riziko nákazy ptačí chřipkou uzavřením chovných ptáků do vnitřních ubikací. Při budování polních ubikací nebo přespání se vám bude skvěle hodit polní lehátko. Tamaríni mohou být ve venkovních ubikacích, pokud je teplota nad 5 °C a zároveň mají možnost ukrytu v budkách.

Zdroj: Pravopis ubikace
Zveřejněno dne: 13.2.2017

PRAVOPIS VYKÁNÍ

Pravopis slova vykat

Sloveso vykat patří mezi vyjmenovaná slova. Časuje se podle vzoru 5. třídy – dělá.

Zdroj: Pravopis vykání
Zveřejněno dne: 16.6.2016

PRAVOPIS MY / MI

Cvičení

a) Učitel m_ dal za pět.

b) Do zahrady m_ nesmíme.

c) Housky m_ nechutnají.

d) Ukradli m_ mobil.

e) M_ se ničeho nebojíme.

Zdroj: Pravopis my / mi
Zveřejněno dne: 18.11.2015

ČÁRKY VE VĚTÁCH

ČÁRKY V SOUVĚTÍ

1. Souřadně spojené věty hlavní/vedlejší

Jedná se o věty, které jsou na sobě mluvnicky nezávislé, které ale spolu souvisí obsahem. Například: Procházeli se  společně, ale nemluvili spolu.

Čárkami se neoddělují věty hlavní, které jsou v poměru slučovacím a které jsou spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Usmál se a odešel.

Čárkami se oddělují věty, které jsou v poměru slučovacím, ale nespojují je spojky a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Přestaly mrazy, sníh roztál.

Čárkami se oddělují věty hlavní, které jsou v jiném poměru než slučovacím (stupňovacím, odporovacím, vylučovacím, důsledkovým, příčinným). Například: Přestalo sněžit, dokonce vysvitlo slunce. Četl knihu, ale nerozuměl jí. Buď půjdu do  školy, nebo zůstanu doma. Nemohl jít ven, a proto si doma četl. Ztratil se, neboť doma zapomněl mapu.

2. Podřadně spojené věty

Podřadný vztah mezi větami znamená, že jedna věta závisí mluvnicky na druhé větě. Věty závislé se oddělují čárkou. Pokud je závislá věta vložená do řídící věty, je oddělená čárkou z  obou stran. Například: Věděl, že mu nikdo nerozumí. Dům, který si včera prohlíželi, v noci vyhořel.

Zdroj: Čárky ve větách
Zveřejněno dne: 19.1.2016

PRAVOPIS MNĚ/MĚ

Skloňování zájmena já

1. já
2. mě/mne
3. mně/mi
4. mě/mne
5. –
6. o mně
7. mnou

Zdroj: Pravopis mně/mě
Zveřejněno dne: 19.10.2016

PRAVOPIS UBIKACE

Nesprávné tvary

Slovo ubikace pochází pravděpodobně z italského ubicazione (poloha) či ubicare (umístit), proto nepatří mezi vyjmenovaná slova a psaní s -y- je chybné.

Chyby ve skloňování tohoto slova se snad ani není možné dopustit – skloňuje se pravidelně podle vzoru růže, viz výše. Pozor možná jen v 7. pádu čísla množného, abyste se nepřiklonili k nespisovné koncovce -ema.

Zdroj: Pravopis ubikace
Zveřejněno dne: 13.2.2017

PRAVOPIS UBIKACE

Správné tvary

Slovo ubikace se správně dělí takto: ubi-ka-ce

Ubikace je rodu ženského a skloňuje se podle vzoru růže:

Zdroj: Pravopis ubikace
Zveřejněno dne: 13.2.2017

PRAVOPIS UBIKACE

Vysvětlení pojmu

Ubikace je buď označení pro společnou, hromadnou ubytovnu (např. turistická ubikace, vojenská ubikace), nebo je to místo, klec a podobně pro zvířata chovaná v zajetí (např. ubikace opic, ubikace dravých šelem).

Přídavné jméno od podstatného jména ubikace je: ubikační (např. ubikační poměry).

Zdroj: Pravopis ubikace
Zveřejněno dne: 13.2.2017

PRAVOPIS VYKÁNÍ

Příklady tykání a vykání

Zdroj: Pravopis vykání
Zveřejněno dne: 16.6.2016

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Podstatná jména

Prvním slovním druhem jsou podstatná jména, která pojmenovávají osoby, zvířata, věci, patří sem názvy vlastností, dějů a vztahů. Ve větě je poznáme tak, že si na ně můžeme ukázat TEN, TA, TO.

Příklad: Malé (TO) kotě lezlo v naší (TÉ) zahradě přes (TEN)plot.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno dne: 18.11.2015

PRAVOPIS MY / MI

Řešení

a) I; Učitel dal mně (mé osobě) za pět.

b) Y; Do zahrady naše skupin nesmí (my všichni včetně mě do zahrady nesmíme).

c) I; Housky mně (mé osobě) nechutnají.

d) I; Mně (mé osobě) ukradli mobil.

e) Y; Naše skupina se ničeho nebojí (my všichni včetně mě se ničeho nebojíme).

Zdroj: Pravopis my / mi
Zveřejněno dne: 18.11.2015

PŘÍDAVNÁ JMÉNA

Pravopis přídavných jmen

U přídavných jmen měkkých se píše v koncovkách vždy í. Například: Kočka se potulovalo kolem psí boudy.

U přídavných jmen tvrdých a přivlastňovacích se v koncovkách píše -y/-ý. Například: Četl ve zprávách o vzteklých psech. Otcovy knihy ležely na polici. Výjimkou je 1. a 5. pád množného čísla rodu mužského životného, kde se píše -i/í a, a 7. pád množného čísla, kde je koncovka -ými. Například: Dědovi bratři na oslavu nedorazili. Zlí psi se potulovali kolem vesnice. Se zlými psy bych se nechtěl setkat.

Zdroj: Přídavná jména
Zveřejněno dne: 23.1.2016

NOVÝ ROK

PRAVOPIS NOVÝ ROK

Spojení Nový rok s velkým písmenem N se píše v tom okamžiku, kdy je myšlen konkrétní den, a to 1. leden. Jedná se o název tohoto dne, a proto je první písmeno velké. S tímto dnem může ale také souviset měkké přídavné jméno novoroční, které se vždy píše s malým písmenem.

Naopak v ostatních případech se píše nový rok s malým písmenem n, protože se jedná o všeobecné označení daného roku. Není to tedy název.

Zdroj: Nový rok
Zveřejněno dne: 8.7.2017

SLOVNÍ DRUHY

Co jsou slovní druhy

Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.

Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:

1. zda je slovo ohebné (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso), či neohebné (příslovce, předložka, spojka, částice, citoslovce), a pokud je ohebné, zda se skloňuje (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka), nebo časuje (sloveso);
2. zda má slovo svůj věcný význam – je plnovýznamové (podstatné jméno, přídavné jméno; zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce), nebo nemá – je neplnovýznamové – a získává ho až ve spojení se slovem plnovýznamovým (předložka, spojka, částice); o citoslovcích viz níže;
3. jaké je využití slova ve větě, jakou funkci ve větě plní (pojmenovává, zastupuje, ukazuje, odkazuje, spojuje, specifikuje, vyjadřuje city nebo postoje, napodobuje zvuky a podobně); slova plnovýznamová jsou ve větě větnými členy, slova neplnovýznamová nemají úlohu větných členů.

Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.

Zdroj: Slovní druhy
Zveřejněno dne: 14.3.2015

PRAVOPIS MY / MI

Vysvětlení

Osobní zájmeno MY vyjadřuje podmět v množném čísle, a tím v podstatě určuje, že podmětem je skupina osob, do které patřím i já (my všichni včetně mě). Například: My (= naše skupina) se v lese neztratíme. My (naše skupina včetně mě) nemáme rádi lež.

Zájmeno MI je variantou výrazu mně. Zájmeno MI se tedy používá v 3. pádu u osobního zájmena já (komu? Čemu? Mně/mi). Zájmeno mi nikdy není podmětem vzhledem k pádům, ke kterým se vztahuje. Například: Půjč mi (= mně; mé osobě) tužku. Nelíbí se mi (mně; mé osobě) tvé lhaní.

Zdroj: Pravopis my / mi
Zveřejněno dne: 18.11.2015

PRAVOPIS VYKÁNÍ

Návrat k vykání

Vždy si dobře rozmyslete, komu navrhujete tykání, případně čí návrh k tykání přijímáte. Návrh už není možné vrátit zpátky, a pokud ze sebe nechcete udělat nespolečenského barbara, na návrat k vykání opravdu zapomeňte. Pokud už si s někým začnete tykat, je dobré na to nezapomenout při příštím setkání – vykání poté, co přijmete nabídku na tykání, je považováno za nevhodné.

Rovněž střídat tykací a vykací formu u téhož člověka je ve většině případů společensky nepřípustné. Zpravidla k němu dochází, pokud si mluvčí není jist svým postavením k oslovenému. Pokud se toho dopouští nevědomky nebo omylem, neměli bychom ho za to nijak vinit, ale jen ho upozornit, kterou formu preferujeme.

Zdroj: Pravopis vykání
Zveřejněno dne: 16.6.2016

ČÁRKY VE VĚTÁCH

CVIČENÍ NA ČÁRKY V SOUVĚTÍ

Zdroj: Čárky ve větách
Zveřejněno dne: 19.1.2016

PRAVOPIS MNĚ/MĚ

Další příklady užití správného tvaru

Povídají o mně, že jsem chytrá a krásná zároveň.

Chtěl se ode mě odstěhovat.

Ten dárek jsi koupil pro mě?

Jestli už o mě nemáš zájem, tak proč jsi tady?

Ty mě taky pořád jen rozčiluješ.

Schovej si ten klíček ke mně.

Když mě potká, tak mě ani nepozdraví.

Mě se neptej, bolí mě hlava.

Pro mě za mě, dělej si, co chceš.

Ke mně nechoď, mě čeká hodně práce.

Zkuste na výše uvedené příklady aplikovat některou z popsaných mnemotechnických pomůcek, sami tak zjistíte, která bude tou nejlepší právě pro vás. Anebo si vytvořte vlastní – ještě lepší!

Zdroj: Pravopis mně/mě
Zveřejněno dne: 19.10.2016

CVIČENÍ NA SLOVA S MNĚ MĚ

4. cvičení

Zdroj: Cvičení na slova s mně mě
Zveřejněno dne: 2.12.2015

PRAVOPIS VYKÁNÍ

Vykání a velké „v“

V soukromé korespondenci se zájmena vy/Vy, váš/Váš mohou, ale nemusí psát s velkým písmenem. Obecně však platí, že se zájmena s velkým písmenem (majuskulí) používají jako výraz úcty. Domněnka, že se mohou objevit pouze v oficiální korespondenci, tedy není správná. Pravidla navíc umožňují používat tento druh oslovení i v případě, že adresátem není jednotlivec, ale kolektiv (například: Dovoluji si Vaši firmu požádat...).

Pro webové stránky a propagační materiály neexistuje striktní pravidlo ohledně psaní počátečních písmen osobních či přivlastňovacích zájmen. Striktním pravidlem však je, že bychom v jednom materiálu (či na jedněch webových stránkách) měli s malými a velkými písmeny pracovat vždy jednotně!

Zdroj: Pravopis vykání
Zveřejněno dne: 16.6.2016