Předpony a předložky: bez-, roz- a vz-
Předpony a předložky bez-, roz- a vz-
Bez může být předložka i předpona. Jako předložka se píše samostatně: bez peněz, bez školy, bez obav. Jako předpona je součástí slova: bezpečný, bezstarostný, bezmocný. Naproti tomu roz- a vz- jsou předpony, takže se píší dohromady se slovem: rozběhnout, rozdělit, vzbudit, vzlétnout.
Rozlišení předpony a předložky je důležité hlavně proto, že předložku píšeme jako samostatné slovo, zatímco předpona je pevnou součástí slova. U výrazu bez proto záleží na jeho použití. Spojení bez práce obsahuje předložku, zatímco slovo bezpracný obsahuje předponu bez-. U částí roz- a vz- je situace jednodušší: běžně fungují jako předpony a tvoří společně s kořenem jedno slovo.
Přehled
Jaký je rozdíl mezi předponou a předložkou
Předložka je samostatné slovo. Stojí nejčastěji před podstatným jménem, zájmenem nebo jiným výrazem, se kterým vytváří spojení. Píšeme ji odděleně:
- bez maminky,
- bez chyby,
- bez tebe,
- bez velkého kufru.
Předpona je část slova, která stojí před jeho kořenem. Samostatným slovem není, a proto se píše dohromady:
- bezstarostný,
- bezmocný,
- rozbalit,
- rozdělit,
- vzbudit,
- vzlétnout.
Pravidlo a vysvětlení
Pravidlo pro bez, roz a vz
Bez jako předložka
Jestliže bez stojí samostatně před dalším slovem, jde o předložku. Píšeme tedy dvě slova:
- bez vody,
- bez kamaráda,
- bez dobrého nápadu,
- bez ní,
- bez problémů.
Mezi předložku a podstatné jméno můžeme často vložit další slovo: bez chyby – bez jediné chyby. To je užitečná pomůcka při rozpoznávání.
Bez- jako předpona
Pokud je bez- součástí jednoho slova, jde o předponu. Nelze ji od zbytku slova jednoduše oddělit:
- bezmocný,
- bezstarostný,
- bezbarvý,
- bezvýznamný,
- bezchybný.
Roz- jako předpona
Roz- je předpona a píše se se základem slova dohromady. Často vyjadřuje rozdělení, změnu stavu, pohyb do různých směrů nebo začátek nějakého děje:
- rozříznout,
- rozdělit,
- rozběhnout se,
- rozsvítit,
- rozbalit.
Vz- jako předpona
Také vz- je předpona. Setkáváme se s ní například ve slovech:
- vzbudit,
- vzlétnout,
- vzplanout,
- vzpomenout,
- vztáhnout.
Předpona vz- může v některých slovech souviset s pohybem vzhůru, vznikem děje nebo změnou stavu, ale význam jednotlivých slov je nejlepší posuzovat vždy jako celek.
Podrobné vysvětlení
Jak bezpečně poznat předložku bez
Nejjednodušší je podívat se, zda za výrazem bez následuje samostatné slovo, které můžeme obměňovat.
Například:
- bez peněz,
- bez kapesného,
- bez nového telefonu.
Výraz bez zůstává samostatný a následující část můžeme měnit. Proto jde o předložku.
Ve slově bezstarostný však nelze říci, že máme předložku bez a samostatné slovo starostný ve stejném větném spojení. Jde o jedno přídavné jméno a bez- je jeho předpona.
Předložka a předpona mohou vypadat stejně
Právě výraz bez dobře ukazuje, že stejná skupina písmen nemusí mít pokaždé stejnou funkci:
| Příklad | Co je bez | Zápis |
|---|---|---|
| bez práce | předložka | zvlášť |
| bez obav | předložka | zvlášť |
| bezstarostný | předpona | dohromady |
| bezmocný | předpona | dohromady |
| bezchybný | předpona | dohromady |
Proč nejsou roz a vz předložky
Výrazy roz a vz samostatně před podstatným jménem běžně nepoužíváme. Nemůžeme vytvořit spojení typu „roz školy“ nebo „vz domu“ tak, jako můžeme říci bez školy nebo bez domu. Ve slovech rozchod, rozdělit, vzlet nebo vzbudit jsou roz- a vz- součástí slova, tedy předponami.
Příklady
Příklady předpon a předložek ve větách
Předložka bez
- Na výlet jsme odjeli bez mapy.
- Petr přišel do školy bez svačiny.
- Úkol vyřešila bez chyby.
- Nemohu se rozhodnout bez dalších informací.
- Pes nechtěl odejít bez svého pána.
Předpona bez-
- Děti prožily bezstarostné odpoledne.
- V této situaci se cítil úplně bezmocný.
- Její odpověď byla téměř bezchybná.
- Na obrázku zůstalo jedno bezbarvé místo.
- Dlouhá hádka byla nakonec bezvýznamná.
Předpona roz-
- Tomáš rozbalil dárek.
- Učitel rozdělil děti do skupin.
- Po zazvonění se všichni rozběhli ke dveřím.
- Večer jsme rozsvítili lampu.
- Silný vítr rozhoupal větve stromů.
Předpona vz-
- Budík mě ráno vzbudil.
- Letadlo bezpečně vzletělo.
- Najednou si vzpomněla na domácí úkol.
- Oheň znovu vzplanul.
- Chlapec vztáhl ruku pro knihu.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
Psaní předložky bez dohromady
Chybně by bylo například bezpeněz, bezškoly nebo bezkamaráda. Jestliže jde o spojení předložky bez s dalším slovem, píšeme je odděleně: bez peněz, bez školy, bez kamaráda.
Rozdělování předpony od slova
Předpony roz- a vz- nelze oddělovat mezerou od zbytku slova. Správně tedy píšeme rozbalit, rozdělit, vzbudit, vzlétnout, nikoli „roz balit“, „roz dělit“, „vz budit“ nebo „vz létnout“.
Záměna předložky za první část slova
Nestačí sledovat jen to, jak výraz vypadá. Rozhodující je jeho funkce. Ve spojení bez chyby jsou dvě slova, ale bezchybný je jedno slovo. Významově spolu souvisejí, gramatická stavba je však odlišná.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jednoduchá pomůcka
Zapamatujte si dvě otázky:
- Je bez samostatně před jiným slovem? Pak je to předložka: bez domu.
- Je bez-, roz- nebo vz- pevnou částí jednoho slova? Pak jde o předponu: bezdomovec, rozdělit, vzbudit.
U výrazu bez pomůže také vložení dalšího slova. Řekneme například bez velkého domu, takže bez je samostatná předložka. U slova bezdomovec podobné rozdělení udělat nemůžeme, protože jde o jedno slovo.
Nejčastější otázky
Je bez předpona, nebo předložka?
Může být oboje. Ve spojení bez peněz je bez předložka a píše se samostatně. Ve slově bezstarostný je bez- předpona a píše se dohromady se zbytkem slova. Rozhoduje tedy to, jakou funkci má v konkrétním výrazu.
Je roz předložka?
Ne, roz- je předpona. Tvoří část slov, například rozbalit, rozdělit, rozchod, rozsvítit. Od následující části slova ji proto neoddělujeme mezerou.
Je vz předložka?
Vz- je předpona, například ve slovech vzbudit, vzlétnout, vzplanout nebo vzpomenout. Samostatně před podstatným jménem se jako běžná předložka nepoužívá.
Jak nejrychleji poznám předložku?
Předložka je samostatné slovo a stojí před dalším výrazem: bez školy, do školy, před školou. Mezi předložku a podstatné jméno lze často vložit další slovo, například bez naší školy nebo před novou školou.
Píše se bez chyby, nebo bezchyby?
Správně je bez chyby, pokud chceme vyjádřit, že někdo něco provedl bez jediné chyby. Jde o předložku bez a podstatné jméno chyba. Naproti tomu přídavné jméno bezchybný se píše dohromady, protože bez- je v něm předpona.