PŘESTOŽE NEBO PŘESTO ŽE

Příklady použití slova PŘESTOŽE v souvětí

Přestože venku hodně prší, na výlet do Třeboně pojedeme.

Poznali ho, přestože měl na obličeji masku.

Přestože byl v Africe již pětkrát, dokázala ho znovu a znovu okouzlit.

Iveta šla večírek středoškoláků, přestože jí to rodiče zakázali.

Přestože se necítila příliš dobře, musela prezentaci dokončit.

Sněhulák je podstatné jméno mužské životné, přestože se nejedná o živou bytost.

Zdroj: Přestože

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Učiňte trestní oznámení pomocí telefonu. Linka 158 je zdarma z každého telefonu. Policie zahájí trestní stíhání a učiní kroky, aby trestná činnost nemohla dále pokračovat.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Drahomíra.

moc a moc děkuji jsem zoufalá, přesto přeji hezký den i přes nepřízeň počasí a tu hroznou koronavirovou dobu

Zdroj: Příběh Plná moc

Čárka před slovem PŘESTOŽE

Co se týče interpunkce, před spojkou PŘESTOŽE se čárka píše téměř vždy.

Čárku nepoužijeme pouze v případě, že:

1. spojkou PŘESTOŽE souvětí začíná,
   Přestože se Pavel velmi snažil, na vysokou školu se nedostal.
2. před spojkou PŘESTOŽE se nachází další spojovací výraz.
   Něco mu říkalo, že přestože ji několikrát zklamal, má u ní pořád naději.

Zdroj: Přestože

Příběh

V příběhu NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Není "hodně" číslovka?

Slovní druh slova PŘESTOŽE

Slovo PŘESTOŽE se z hlediska slovních druhů řadí mezi spojky. PŘESTOŽE je spojka podřadicí, která má význam přípustkový. Spojka PŘESTOŽE uvozuje (připojuje) vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.

(Poznámka 1: Spojky podřadicí připojují závislou větu nebo větný člen. )

(Poznámka 2: Přípustka vyjadřuje okolnost, jež nevedla k očekávanému následku.)

Zdroj: Přestože

Příběh

V příběhu ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Halina.

Vážený pane prosím ozvěte se mi na conane@seznam.cz děkují moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.

Přeji Vám hodně štěstí a rozumných voličů v další volbě prezidenta.To co předvádí media a hlavně ČT 1,to je tak nechutné.Přesto se nenechte odradit. Taky jsem podnikatel a mám obdobné názory jako Vy.
S pozdravem.
Jaroslav z Brna

Zdroj: Příběh Andrej babiš kontakt e mail informace

Synonymum slova PŘESTOŽE

Spojku přestože lze nahradit spojovacími výrazy ač, ačkoli, ačkoliv, třebas, třebaže, i když, i kdyby, jakkoli, aniž by se změnil význam vedlejší věty či její druh.

Jedná se o klíčovou část, přestože se to může zdát nepodstatné.

Jedná se o klíčovou část, ač/třebaže/jakkoli se to může zdát nepodstatné.

Zdroj: Přestože

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Chvalová.

Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.

Zdroj: Příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval

PŘESTOŽE anglicky

Nejčastěji je to though, ale někdy je možné se setkat s výrazem notwithstanding.

Zdroj: Přestože

Příběh

V příběhu PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Valtr.

Bez příslovcí nebo bez příslovců, anebo je to ještě jinak?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Příslovce v češtině

Vedlejší věta přípustková

Vedlejší věta přípustková vyjadřuje okolnost, která není v souladu s obsahem věty řídící. Tato věta je uvozena nejčastěji spojkami ačkoliv, třebaže, přestože, i když.

Ukázky použití

Ačkoliv pršelo, šel na procházku.

Přišel na oslavu, třebaže ho nikdo nepozval.

Přestože se doma neučím, mám dobré známky.

I když s tebou nesouhlasím, poslechnu tě.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Příběh

V příběhu POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: Příběh Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Dopis osobní

Dopis osobní je vlastně určitou písemnou zprávou, která může mít jakoukoliv libovolnou grafickou formu. V tomto případě totiž forma zcela závisí na volbě pisatele. Osobní dopis může být velmi stručný, ale stejně tak i rozsáhlý, může být psán jednoduchou formou, ale klidně i ve vzletných vyjádřeních, nebo dokonce i v šifrách. Dneska už se dopisy píší často na počítači, ale i přesto se stále doporučuje osobní dopisy psát vlastní rukou. Přestože osobní dopis může mít různou formu a obsah, jsou určité části, které by měl každý dopis obsahovat. Patří sem: datum a místo sepsání dopisu, oslovení adresáta, vlastní obsah dopisu, zdvořilý závěr a podpis.

Každá část má svůj význam. Díky části datum a místo se dá třeba zjistit, jestli dopis nebyl doručen se značným zpožděním, a že jeho obsah již není tedy aktuální. Datum a místo sepsání může být umístěno ve vrchní ale i ve spodní části dopisu, vždy záleží na pisateli.

Oslovení obvykle vyjadřuje vztah pisatele k adresátovi, případně jeho city vůči němu. V osobních dopisech se obvykle objevuje v oslovení výraz: „milý a milá“.

Vlastní obsah dopisu je jistě logický bod, v něm pisatel sděluje adresátovi důvod svého psaní. Měl by být dělen do odstavců. Počet odstavců pak závisí na počtu informací, které jsou v dopisu obsaženy. Samozřejmě nejsou odstavce v osobním dopisu nutné, ale slouží k určité přehlednosti a struktuře. Vlastní obsah osobního dopisu může být různý. Dopis může obsahovat nějaké informace, případně oznámení o různých životních událostech, zároveň může obsahovat i různé otázky, na které je třeba nutné brzy odpovědět, dopis může být jen jakousi zprávou o tom, jak se pisatel má. Řada dopisů obsahuje také třeba kritiku (adresáta, případně někoho jiného), nebo úvahy. Po přečtení této části by si měl být hlavně adresát jistý, že ví, co mu chtěl pisatel říct. A proto je důležité, aby si nejprve pisatel uspořádal myšlenky a neskákal pak z jednoho tématu do druhého.

Zdvořilý závěr u osobního dopisu obvykle obsahuje nějaké přání, například: „Měj se hezky a brzy mi odepiš.“, nebo „Věřím, že Tě můj dopis potěšil.“, případně „Těším se na odpověď od Tebe a pozdravuj rodinu.“. Závěry mohou být tedy různé a opět vychází z osobních vztahů pisatele a adresáta a i z předcházejícího sdělení. Samozřejmě pokud má osobní dopis negativní obsah, tak je jasné, že závěr takového dopisu nebude příliš zdvořilý.

Poslední důležitou částí dopisu je podpis. Často se stává, že třeba malé děti na podpis ve svých dopisech zapomínají, protože předpokládají, že je jasné, kdo mamince píše z tábora. Přestože maminka ví, že jí dopis poslal syn, je třeba ho upozornit, že by se vždy měl na závěr podepsat. Mohou se pak vyskytnout situace, kdy to nebude již tak zřejmé a adresát by pak třeba musel přemýšlet, kdo ho to vlastně zval, aby přijel na prázdniny. Případně by pisatel nedostal odpověď na nějaké otázky, které adresátovi v dopise pokládal. Tomu se dá právě vyhnout tím, že se vždy pisatel podepíše.

Zdroj: Otevřený dopis

Příběh

V příběhu ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štěpán Suda.

... Nevím, jak pro jiné, ale ve mě slovo "zkouknout" vyvolává spíše význam velmi rychle očima přelétnout ve smyslu toho, že zkontroluji, zda se vytiskly celé stránky a nekontroluji obsah, nebo nějaké pravopisné chyby - třeba potřebuji i vědět, zda jsou to papíry pro mne. Udělám u toho pohyb očima směrem dolů a tak by se dalo uvažovat o "s", ale asi bych už byl za hranou.
U slova zhlédnout si představuji, že se podívám v klidu na celý film a nepustím si ho zrychleně - udělám si naň více času...

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucky luky.

Asi podobný "problém" je s/z u sebrat něco se stolu (s povrchu) nebo ze stolu (zevnitř). Jasné..... ALE dočetl jsem se, že "s" se moc nepoužívá, protože je UŽ "mimo mísu", resp. kdo ho používá, patří do starého železa (NENÍ IN a COOL).

Zdroj: Příběh Zkouknout nebo skouknout

Charakteristika spolužačky Aleny

Osnova:

1. Alena

2. Její vzhled

3. Aleny povaha

4. Alena a rodina

5. Alena ve škole

6. Alena a příroda

7. Její zájmy a schopnosti

8. Můj vztah k Aleně

9. Shrnutí

Pro dnešní charakteristiku jsem si ze třídy vybrala osobu, s níž se příliš nekamarádím, přestože podle mě patří k hodným a obětavým lidem. Aleně je patnáct let a pochází z vesnice ležící deset kilometrů od našeho města, a proto musí každý den do školy dojíždět. Alena žije v domě se svými rodiči, sourozenci a i prarodiči. Alena je velmi osobitá dívka.

Na první pohled Alena příliš nezaujme, dá se říct že, vypadá velmi průměrně. Není příliš vysoká, ale ani malá, není tlustá, ale ani hubená. Má dlouhé hnědé vlasy, které ale nosí většinou rozpuštěné, což působí dost neupraveně. Její obličej je obvykle schovaný pod vlasy, takže jeho rysy nejsou zcela zřetelné. Její oči mají nudnou šedou barvu a ani její nos a ústa nejsou nijak výrazná. Alena nevyniká nijak vzhledem, ale ani stylem oblékání. Obvykle nosí obyčejné džíny s jednoduchým tričkem a sportovní mikinou.

Přestože na to Alena nevypadá, je to velmi cílevědomá dívka, která jde tvrdě za vítězstvím. Pokud se rozhodne, že v něčem vyhraje, tak jí nic nezastaví a je lepší jít jí z cesty. Ráda lidem pomůže, ale jen v případě, že to nijak neohrozí její cíl. Pokud se tedy rozhodne, že bude nejlepší v matematice, tak nikomu nijak neporadí, aby nehrozilo, že ji dotyčný předběhne. Dobré výsledky ve škole a ve sportu, to je asi to jediné, co Alena případně závidí ostatním. Rozhodně jí ale nevadí, že jiné dívky chodí lépe oblékané, že jsou hezčí než ona. To pro Alenu není důležité. Ve třídě jsme si ji zvolili za předsedu, protože všichni vědí, že je Alena spravedlivá, nikomu nikdy nenadržuje. Není pro ni důležité, jestli danou osobu má ráda, nebo ne. Ve třídním kolektivu nemá Alena žádné problémy, všichni ji berou takovou, jaká je. Horší to je v situaci s cizími kluky, při komunikaci s nimi působí naše Alena jako plachá, nespolečenská a stydlivá dívka. Nikdy nevěří, že by se někomu mohla líbit, je v tom dost pesimistická.

Alena má velkou rodinu a s většinou z ní žije. Má další čtyři sourozence a všichni jsou mladší než ona. Její rodiče jsou velmi zaměstnaní, takže se o sourozence musela a stále musí starat ona. Vodí je do školy, chystá jim svačiny, hlídá je venku, v podstatě jim nahrazuje rodiče. Je velmi obětavá, nikdy si na to nepostěžuje, přestože všichni vědí, že kvůli tomu nemá tolik času na své zájmy. Spolu s nimi žijí v domě i prarodiče, ale ti jsou příliš staří na to, aby se mohli o její sourozence starat, takže jí v tom nepomohou. Naopak Alena se často stará i o ně. Nosí jim jídlo a tráví s nimi spoustu času povídáním o jejich životě. Nikdy ji nevadí, že některé jejich historky slyšela už mockrát. Stačí ji vidět se sourozenci, nebo s prarodiči a je jasné, že je velmi miluje. Takový vztah ale nemá s rodiči. Myslím, že se na ně zlobí za to, že se jí a jejím sourozencům nevěnují. Snaží se proto chovat zcela samostatně, aby je vůbec nepotřebovala.

Ve škole se Alena snaží mít co nejlepší výsledky a většinou se jí to i daří. Učí se každé ráno cestou autobusem, aby byla vždy připravená na vyučování. Ve škole je také velmi soutěživá. Přestože není pokaždé nejlepší, vždy se o to alespoň snaží. Učitelé velmi oceňují její snaživost a píli. Někdy tím ale ostatní otravuje. Nejvíce se její soutěživost projevuje v hodinách tělesné výchovy, protože ví, že ve sportu je v naší třídě bezesporu nejlepší. Nikdo se jí nevyrovná. Je nejrychlejší i nejobratnější. Všechno, co zkusí, to jí hned jde, ať už je to gymnastika, nebo kterýkoliv kolektivní sport. Naši školu proto reprezentuje snad na všech sportovních soutěžích a obvykle díky ní naše škola vyhraje. Přestože usiluje o své nejlepší výsledky, tak se tím nikdy nechlubí. Docela dobře se jí daří i v cizích jazycích, protože každé léto jezdí za tetou do Anglie, konverzace v angličtině je pro ni proto jednoduchá. Její slabinou je ale hudební výchova, velmi dobře ví, že neumí zpívat, a tak se tomu vyhýbá jako čert kříži. Pokaždé, když ji učitelka nachytá, že nezpívá, dostane sólo a všichni se jí pak smějí. Alena z toho pak má deprese.

Alena sice žije na vesnici, ale nemá zrovna nejlepší vztah k přírodě. Přestože jejich vesnici obklopují lesy, tak v nich netráví skoro žádný čas. Doma nechová ani žádná zvířata, nemá na ně čas. Přesto ji ale pohled na trpící zvířátko rozlítostní. Jednou vynadala paní, která venku bila svého psa proto, že šel podle ní pomalu. Také několikrát do roka nosí dárky do městského útulku pro zvířata. Vždy se snaží pomáhat těm, u nichž ví, že si nemohou pomoci sami.

Pro povinnosti doma a ve škole nemá Alena moc času na další zájmy, a proto nechodí do žádných kroužků. I přesto je ale znát, že velmi ráda sportuje, k tomu vede také své sourozence. Také ráda pracuje s dětmi, dokonce u nich na vesnici uspořádala pro místní děti karneval i sportovní závody. Pokud má chvíli času a neučí se, tak si ráda čte dívčí romány, nebo si po večerech staví puzzle. Skoro každý den také vaří, obvykle jen jednoduchá jídla, ale baví jí to. Zvláštní na ní je, že na rozdíl od svých vrstevníků netráví skoro žádný čas na internetu. Považuje ho za ztrátu času.

Podle mého názoru musí Alenu každý obdivovat za to, co všechno doma zvládá a jaké výsledky u toho má ještě ve škole. Alena je podle mě velmi všestranná dívka, která určitě jednou uspěje i ve svém budoucím povolání. Alenu mám ráda, protože se vždy snaží chránit ty slabší a nebojí se pro jejich ochranu udělat cokoliv. Navíc se mi velmi líbí její stydlivost před kluky.

Starat se o čtyři děti a ještě k tomu o prarodiče je velmi těžké i pro dospělého člověka, natož pro „puberťačku“. Patnáctiletá Alena to ale zvládá úplně s přehledem a ještě k tomu vyniká nad většinou vrstevníků ve škole i ve sportu. Přestože je její život plný povinností, je vidět, že se nevzdává a bojuje za to, být vždy tou nejlepší.

Zdroj: Charakteristika spolužačky

Příběh

V příběhu POHROMADĚ NEBO PO HROMADĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.

Nevíte někdo jak mám napsat větu Při letních ohňostrojích se všichni brňané hromadně sejdou na přehradě. Chtěla bych použít slovo pohromadě ale nevím jestli dohromady, nebo zvlášť. Pomůže někdo

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tadeáš.

Normálně pravopis! To máš přece jasný, pohromadě znamená všichni společně prostě spolu a po hromadě, že se sejdou až po nějaké valné hromadě. Takže by to mohlo být takto:

Při letních ohňostrojích se všichni brňané sejdou pohromadě na přehradě.

Zdroj: Příběh Pohromadě nebo po hromadě

Chybné tvary a jejich příčiny: zúčastnit se x zůčastnit se

Pravopis dlouhého "u" se řídí jasnými poučkami, jde o to, kde je dané "u" umístěné. Pokud je totiž na začátku slova, tak se nad ním píše čárka (úkol, úsměv, úsvit). Naopak "u" s kroužkem se píše ve slovech, kde je dlouhé "u" uprostřed, například: borůvka, slůvka, trůn. Znejistit mohou pisatele výjimky, mezi něž se právě zúčastnit řadí. Přestože se dlouhé "u" nevyskytuje na začátku, ale uvnitř slova píše se "u" s čárkou. U slov, kde se dlouhé "u" nachází za předponou je pravopis shodný s tím, jaký by byl, kdyby dlouhé "u" bylo na začátku slova. To platí i u složených tvarů.

Zdroj: Zúčastnit se

Příběh

V příběhu SLOVNÍ DRUH SLOVA JEDNOTLIVÝ A VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.

Prosím, jde u slova "jednotlivý" o přídavné jméno nebo číslovku? A u slova "většina" o podst.jm. nebo číslovku? Děkuji. MP

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Já si myslím, že jednotlivý je přídavné jméno a většina je podstatné jméno.

Zdroj: Příběh Slovní druh slova jednotlivý a většina

Druhy spojek

Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větné členy. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.

Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:

• slučovací – a, i, ani, nebo, či, nadto; dvojité: jak – tak, hned – hned, jednak – jednak, zčásti – zčásti, dílem – dílem, tu – tu, ať – ať, ať – nebo, ať – či, ať už – nebo, jednou – jednou, ani – ani
• stupňovací – i, ba, nadto, přímo, navíc, hlavně, a dokonce, dokonce i, nebo i, nebo dokonce, nebo aspoň; dvojité: ba i – ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž, nejen – ale dokonce
• odporovací – ale, avšak, však, nýbrž, leč, naopak, jenže, jenomže, a přece, a přesto, ovšem, zato, a ne, a nikoli; dvojité: sice – ale, jenomže, jistě – ale, ne – ale ani, ne tak – jako spíše
• vylučovací – nebo, anebo, či; dvojité: buď – nebo, ať – ať, ať – nebo, ať – či
• příčinné a důvodové – neboť, vždyť, totiž
• vysvětlovací – a to, a sice
• důsledkové – tedy, a proto, a tak, a tím, tudíž, a tudíž, a tedy

Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).

Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:

• příčinný (je vyjádřen například pomocí spojek: protože, že, poněvadž, jelikož, ježto, anžto, když)
• účinkový (že, až, takže, div že)
• důvodový (jestliže, protože, když)
• účelový (aby, by, ať)
• podmínkový (jestliže, -li, když, kdyby, pakliže)
• přípustkový (ač, ačkoliv, přestože, i když, ani když, i kdyby, ani kdyby, třebaže, jakkoliv, byť, nechť)
• časový (když, právě když, zrovna když, teprve když, až, než, dokud, sotva, sotvaže, mezitímco, zatímco, kdykoli, pokaždé když, jak, hned jak, jen jak, sotva, jakmile)
• způsobový (jak, jako, jako by, jako kdyby, jako když, tím – že, tak – že, tak – aby, jinak než, tak – jak, tolik – kolik)
• obsahový (že, aby, zda, zdali, -li, jestli)
• výjimkový (leda, ledaže)
• vztah průvodní okolnosti (aniž, bez toho že, bez toho aby)

Zdroj: Spojky

Otevřený dopis

Otevřený dopis slouží pisateli k vyjádření nesouhlasu s nějakým nařízením, nebo rozhodnutím. Pisatel otevřený dopis využívá k tomu, aby upozornil příslušné organizace, nebo státní orgány na to, že jejich rozhodnutí má, anebo bude mít negativní dopad na společnost. Otevřený dopis tedy obsahuje popis negativního dopadu tohoto rozhodnutí a zároveň žádost o to, aby rozhodnutí bylo pozměněno. Otevřené dopisy se obvykle zveřejňují (například na internetu), a proto je třeba, aby tento dopis nejen splňoval všechny náležitosti, ale aby měl správnou formu a jazyk. Přestože obsahem otevřeného dopisu je obvykle kritika, je třeba se vyjadřovat slušně a pokud možno zdvořile.

Zdroj: Otevřený dopis

Co je správně

Sloveso zpytovat a všechna jeho příbuzná a odvozená slova se vždy píší s předponou "Z-". Varianta s předponou "S-" není přípustná. Přestože se u něj píše předpona z-, toto slovo nepatří ani do jedné ze dvou skupin, které jsou tvořeny předponou z- (od nedokonavých sloves vytvořená slovesa dokonavá; od podstatných a přídavných jmen vytvořená slovesa s významem: stát se tím, co znamená slovo základové). Sloveso zpytovat tedy nepatří ani k jedné z těchto skupin, neboť patří do skupiny slov, u nichž si je potřeba předponu zapamatovat. U slovesa zpytovat patří psaní předpony z- k ustáleným zvykům bez ohledu na výslovnost.

Zdroj: Zpytovat nebo spytovat

Bajka volební

(Volně dle Ezopa)

Jiří Žáček

Stojí, stojí voli

na volebním poli,

hádají se, koho zvolit

na vedoucí roli.

~

Slyšelo je tele,

prohlásilo směle:

„Zvolíme si velevola,

ať nám kráčí v čele!“

~

Dle té moudré rady

všichni dohromady

zvolili si velevola

a teď hubnou hlady.

~

Každý vůl i kráva

přesto bučí: „Sláva!

Přišla éra prosperity,

pokroku a práva!“

~

V téhle bajce není

žádné naučení,

neboť tam, kde volí voli,

svět se sotva změní.

Zdroj: Vtipné básničky k recitaci mající 5 slok