Téma: 

příslovce jako podmět


Facebook Twitter Pinterest email tisk

PODMĚT

Podmět latinsky

Větný člen podmět se latinsky nazývá subjectum. Jeho latinský název: subjekt se také hodně využívá.

Detail odstavce: Podmět latinsky
Zdroj: Podmět
Zveřejněno: 19.1.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Jak určit slovní druh u přísudku?

Rozbor věty: Voda na koupání bude dnes teplá.
Voda - podstatné jméno a podmět
na - předložka
koupání - podstatné jméno
bude - sloveso a přísudek
dnes - příslovce
teplá - přídavné jméno

Zdroj: diskuze Jak určit slovní druh u přísudku?
Odesláno: 5.5.2016 uživatelem Ondra
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PODMĚT

Co je to podmět

Podmět je část věty, která není na žádném jiném členu mluvnicky závislá. Podmět ve větě vyjadřuje, o kom nebo o čem vypovídá přísudek. Při určování větných členů se na podmět ptáme otázkou prvního pádu Kdo? Co? a přísudkem. Například: Kočka vylezla na plot (= otázka: Kdo vylezl na plot?).

Detail odstavce: Co je to podmět
Zdroj: Podmět
Zveřejněno: 19.1.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: čj pravopis my byli

Potřebuji vysvětlit / věta -Já a Pavel jsme byly v kině. Je správně shoda podmět s přísudkem, tedy tvrdé y po l je správně? A nebo je měkké i jako my všichni? Děkuji .

Zdroj: diskuze Čj pravopis my byli
Odesláno: 3.1.2019 uživatelem Milena Kurelová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ROZVITÝ PODMĚT

Jak poznat rozvitý podmět

Rozvitý podmět je ten podmět, který je ten podmět, který je rozvíjen jiným větným členem. Podmět tedy není holý, protože na něm závisí jiný větný člen.

Několikanásobný podmět holý a rozvitý – rozdíly

Rozdíl mezi podmětem holým a rozvitým se nejlépe pozná na příkladech.

Ukázky:

Holý: Koně, kozy a krávy se pásli na louce.
X
Rozvitý: Naše koně, kozy a krávy se pásli na louce.

Holý: Koťata a štěňata se nesnášela.
X
Rozvitý: Divoká koťata a štěňata se nesnášela.

Několikanásobný a rozvitý – rozdíly

Podmět několikanásobný může být zároveň i rozvitý. To se nijak nevylučuje.

Ukázky:

Několikanásobný podmět: Babička a děda se vydali na procházku.

Rozvitý podmět: Náš milovaný děda se vydal s babičkou na procházku.

Detail odstavce: Jak poznat rozvitý podmět
Zdroj: Rozvitý podmět
Zveřejněno: 27.4.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

PODMĚT

Jaké slovní druhy mohou být podmětem

Nedá se říci, že podmětem je vždy podstatné jméno, neboť podmět může být vyjádřen i jinými slovními druhy. Podmětem může být podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce, částice i citoslovce. U podmětu tvořeného slovesem je třeba zdůraznit, že sloveso musí být v infinitivu.

Příklady:

Podstatné jméno - Dívky se rozeběhly směrem k lesu.

Přídavné jméno - Nemocný chtěl co nejdříve opustit nemocnici.

Zájmeno - My na křivdu nezapomeneme.

Číslovka - Dva se zúčastnili běžeckého závodu.

Sloveso - Slyšet operu naživo bylo mým velkým snem.

Příslovce - Rychle a levně je heslem našeho podniku.

Částice - Její ano zaznělo obřadní síní.

Citoslovce - Hlasité žbluňk se ozvalo u rybníka.

Detail odstavce: Jaké slovní druhy mohou být podmětem
Zdroj: Podmět
Zveřejněno: 19.1.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Jak se příslovce tvoří a píší

Příslovce se často tvoří odvozením od přídavných jmen, například od přídavného jména krásný se dá odvodit příslovce krásně. V českém jazyce se objevují i příslovce, které vznikly ustrnutím prostého pádu, jako je například příslovce kolem, nebo spojením předložky se jménem, příkladem je příslovce zpravidla.

Detail odstavce: Jak se příslovce tvoří a píší
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Slova plnovýznamová

Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji

Zdroj: diskuze Slova plnovýznamová
Odesláno: 5.9.2016 uživatelem Romana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PODMĚT

Rozdíl mezi podnět podmět

Rozdíl mezi podnětem a podmětem není jen v tom jednom zakletém písmenku. Každý výraz znamená něco jiného. Jak již víme, podmět je základní větný člen. Naopak podnět nemá s větnou skladbou nic společného, jedná se o synonymum k výrazům impuls, motiv, návrh popud, pobídka.

Detail odstavce: Rozdíl mezi podnět podmět
Zdroj: Podmět
Zveřejněno: 19.1.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: zajímavě-jaky je to slovni druh

Zajímavě je URČITĚ příslovce - přídavné jméno-jaké - zajímavé, příslovce - jak - ZAJÍMAVĚ

Zdroj: diskuze Zajímavě-jaky je to slovni druh
Odesláno: 2.4.2018 uživatelem Bb
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

PODMĚT

Podmět a přísudek

Podmět a přísudek jsou skladební dvojicí, která je vyjádřená skladebním vztahem shody (latinsky predikace). Znamená to, že se tyto dva členy shodují v osobě, čísle a ve jmenném rodě. Shoda nastává v okamžiku, kdy je jeden člen závislý na druhém (= řídícím) členu. U podmětu a přísudku je závislým členem přísudek a členem řídícím je podmět. Proto jejich vztah nelze nazvat shoda podmětu s přísudkem. Správný název je přesně obrácený, shoda přísudku s podmětem.

Detail odstavce: Podmět a přísudek
Zdroj: Podmět
Zveřejněno: 19.1.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: jaký slovní druh je

Většinou - příslovce
se - zájmeno zvratné
spolu - příslovce
na - předložka
všem - zájmeno
shodneme? - sloveso

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je
Odesláno: 9.1.2018 uživatelem Olda
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PODMĚT

Druhy podmětu

Podmět může být ve větě vyjádřený, což znamená, že ve větě je přímo nazván původce nebo nositel děje, vlastnosti nebo stavu.

Podmět také může být nevyjádřený, což znamená, že ve  větě není přímo uvedený. V takovém případě rozlišuje tři typy nevyjádřeného podmětu: podmět nevyjádřený známý z předcházející věty, podmět nevyjádřený zřejmý z  určitého tvaru slovesa, podmět všeobecný. Podmět všeobecný se týká přesněji nepojmenovaných osob.

Příklady:

Podmět vyjádřený - Pes vrčel na souseda

Podmět nevyjádřený

  1. známý z předcházející věty - Babička sbírala houby. Našla jich mnoho.
  2. zřejmý z tvaru slovesa - Každý den běháme kolem hráze.
  3. všeobecný - V rádiu mluvili o autonehodě.

Podmět se také rozlišuje podle toho, zda je dále rozvíjen a  z kolika slov se skládá. Pokud ve větě není podmět rozvíjen, jedná se o podmět holý, pokud ho rozvíjí jiný větný člen, jedná se o podmět rozvitý. Posledním typem je podmět několikanásobný, ten se skládá z více slov (více podmětů)

Příklady:

Podmět holý - Babička pekla koláč.

Podmět rozvitý - Moje babička pekla koláč.

Podmět několikanásobný - Babička a maminka pekly koláč.

Detail odstavce: Druhy podmětu
Zdroj: Podmět
Zveřejněno: 19.1.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Jak

Jsem zmatená... jak je tedy zájmeno nebo příslovce? Ze spojení zájmenné příslovce jsem pochopila, že se jedná o příslovce, ale ve shrnutí je napsané zájmeno.

Zdroj: diskuze Jak
Odesláno: 28.1.2018 uživatelem Hana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PODMĚT

Cvičení na podmět a přísudek

Určete podmět a jeho druhy:

1. Na podzim vlaštovky odlétají do  teplých krajin.

Podmět: [select,na podzim,vlaštovky,odlétají,do krajin,teplých,nevyjádřený 2]

Druh podmětu: [select,vyjádřený,známý z předchozí věty,zřejmý z určitého tvaru,všeobecný,1]

Druh podmětu:


2. Stromy i tráva se ohýbaly v silném větru.

Podmět:

Druh podmětu: [select,vyjádřený,známý z předchozí věty,zřejmý z určitého tvaru,všeobecný,1]

Druh podmětu:


3. Zítra budeme péct cukroví.

Podmět:

Druh podmětu: [select,vyjádřený,známý z předchozí věty,zřejmý z určitého tvaru,všeobecný,3]

Druh podmětu:


4. Malé kotě lízalo mléko z misky.

Podmět:

Druh podmětu: [select,vyjádřený,známý z předchozí věty,zřejmý z určitého tvaru,všeobecný,1]

Druh podmětu:


5. Chlapci uklízeli v dílně nářadí do  skříněk.

Podmět:

Druh podmětu: [select,vyjádřený,známý z předchozí věty,zřejmý z určitého tvaru,všeobecný,1]

Druh podmětu:


6. Počasí hlásili po zprávách.

Podmět:

Druh podmětu:

Druh podmětu:


7. Na obloze se rozzářily hvězdy. Svítily celou noc.

Podmět:

Druh podmětu: [select,vyjádřený,známý z předchozí věty,zřejmý z určitého tvaru,všeobecný,2]

Druh podmětu:


8. Kosi i vrabci se slétali ke  krmítku.

Podmět:

Druh podmětu: [select,vyjádřený,známý z předchozí věty,zřejmý z určitého tvaru,všeobecný,1]

Druh podmětu:


9. Venku foukal studený vítr.

Podmět:

Druh podmětu: [select,vyjádřený,známý z předchozí věty,zřejmý z určitého tvaru,všeobecný,1]

Druh podmětu:


10. V oboře se pásli jeleni a laně.

Podmět:

Druh podmětu: [select,vyjádřený,známý z předchozí věty,zřejmý z určitého tvaru,všeobecný,1]

Druh podmětu:


Detail odstavce: Druhy
Zdroj: Podmět
Zveřejněno: 19.1.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: určení slovních druhů

Jestli - spojka
nebudete - sloveso
hezky - příslovce
svižně - příslovce
pádlovat, - sloveso
všem - zájmeno
vám - zájmeno
nasázím - sloveso
sardele - podstatné jméno

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 5.10.2017 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

ROZVITÝ PODMĚT

Cvičení

Poznat ve větě podmět by neměl být problém, komplikovanější pro někoho ale může být poznat vedlejší větu podmětnou. Pro procvičení vedlejší věty podmětné může sloužit cvičení na následujícím odkazu: Cvičení na určení podmětu.

Detail odstavce: Cvičení
Zdroj: Rozvitý podmět
Zveřejněno: 27.4.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: slovní druhy

Včera - příslovce
byl - sloveso
krásný - přídavné jméno
výlet - podstatné jméno
s - předložka
rodinou - podstatné jméno
a - spojka
užili - sloveso
jsme - sloveso
si - zájmeno
plno - příslovce
legrace - podstatné jméno

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 13.9.2018 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 10 Zobrazit odpovědi

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Druhy

Příslovce se dělí do pěti základních druhů.

Prvním typem jsou příslovce určující místo, například: dole, doma, doleva.

Druhým typem jsou příslovce určující čas, například: včera, od zítřka, do rána, dlouho.

Třetím typem jsou příslovce určující způsob, například: vesele, smutně, hezky.

Čtvrtým typem jsou příslovce určující míru, například: velmi, hodně, málo.

A posledním typem jsou příslovce určující příčinu, například: úmyslně, náhodou.

Detail odstavce: Druhy
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

ROZVITÝ PODMĚT

Podmět

Někdy se stává, že žáci (a nejen ti) náhle zpochybní nejen u poznání tohoto větného členu, ale i u jeho pravopisu, neví, jestli se správně píše podmět nebo podnět. Obě slova totiž existují, ale mají zcela různý význam. S jazykovým rozborem souvisí jen podmět, což je již zmíněný základní větný člen. Naopak pod pojmem podnět je myšlen návrh, pobídka, popud, motiv.

Podmět společně s přísudkem tvoří základní skladební dvojici (jejich skladební vztah se nazývá predikací = shodou, protože oba větné členy se shodují v osobě, čísle a jmenném rodě).

Podmět může být vyjádřen podstatným jménem (například: Kočka běhala po zahradě.), zájmenem (například: Všichni na mě zírali.), přídavným jménem (například: Mladí se mnou souhlasili.), číslovkou (například: Dva jsou více než jeden.), slovesem v infinitivu (například: Zvítězit je mým cílem.), citoslovcem (například: Hlasité bum se ozvalo tanečním sálem.).

Je několik druhů podmětu, jedním z nich je podmět nevyjádřený (známý z předcházející věty, zřejmý z tvaru slovesa, všeobecný) a podmět vyjádřený. U podmětu je důležité také to, jestli je rozvíjen a kolika slovy je tvořený. Jestli není ve větě podmět rozvíjen, jedná se o podmět holý, jestli je rozvíjen, jedná se o podmět rozvitý. Podmět tvořený více slovy je nazývaný také jako podmět několikanásobný.

Detail odstavce: Podmět
Zdroj: Rozvitý podmět
Zveřejněno: 27.4.2019

SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ

Proč - slovní druh

Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.

Detail odstavce: Proč - slovní druh
Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016

CVIČENÍ NA PŘÍSLOVCE

Zajímavost

U příslovce široko/široce jsou správně dokonce tři podoby:

2. stupeň – šíř, šíře, šířeji

3. stupeň – nejšíř, nejšíře, nejšířeji

Detail odstavce: Zajímavost
Zdroj: Cvičení na příslovce
Zveřejněno: 21.9.2015

CO JE ZA SLOVNÍ DRUH TENTOKRÁT

Tentokrát – slovní druh

Tentokrát je příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat), navíc toto příslovce nelze ani stupňovat jako některá jiná příslovce (například dobře –lépe – nejlépe; tiše – tišeji – nejtišeji).

Detail odstavce: Tentokrát – slovní druh
Zdroj: Co je za slovní druh tentokrát
Zveřejněno: 13.9.2016

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Jak se ptáme na příslovce

Otázky, kterými se  ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.

Detail odstavce: Jak se ptáme na příslovce
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

SHODA PŘÍSUDKU S PODMĚTEM

Chytáky se shodou přísudku s podmětem

(Shoda podmětu s přísudkem)

Komplikací při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.

Například: Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali (podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět: rod mužský životný).

Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná. Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky, ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.

Ledoborci se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).

Mikrobi byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).

Slanečci nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).

Ukazatelé stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).

Uzenáči zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).

Dni se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).

Detail odstavce: Chytáky se shodou přísudku s podmětem
Zdroj: Shoda přísudku s podmětem
Zveřejněno: 6.1.2016

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Slovesa

Pátým slovním druhem jsou slovesa, která vyjadřují, děj, činnost, stav. Ptáme se na ně: CO PODMĚT DĚLÁ?

Příklad: Kočka leze přes plot (CO DĚLÁ KOČKA?).

Detail odstavce: Slovesa
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Stupňování

U příslovcí se stejně jako u  přídavných jmen dají vytvořit další dva stupně. Je potřeba si uvědomit, že všechna příslovce se ale stupňovat nedají, například již zmiňované kolemzpravidla. Druhý stupeň se obvykle tvoří tím, že se  k příslovci přidá koncovka -eji/-ěji, -e. Příslovce tiše, zdravě a vysoko ve druhém stupni tedy mohou mít tvar tišeji, zdravěji a výše. U některých přídavných jmen má příslovce ve druhém stupni nepravidelný tvar. Například dobře - lépe, brzy - dříve. Třetí stupeň je obvykle tvořený předponou nej-, stejně jako u přídavných jmen, a koncovkami druhého stupně. Uvedená příslovce tiše, zdravě a vysoko mají ve třetím tvaru podobu: nejtišeji, nejzdravěji a nejvýše.

Detail odstavce: Stupňování
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED

Určování větných členů

Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).

Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!

Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).

Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)

U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí.

Detail odstavce: Určování větných členů
Zdroj: Větné členy - přehled
Zveřejněno: 25.11.2015

URČOVÁNÍ SLOVA NÍŽ

Níž jako příslovce

Začni hrát o tón níž. Horolezci museli kvůli počasí sestoupit níž do údolí. Moje chata leží níž než ta tvoje.

Ve všech těchto větách je slovo „níž“ příslovcem, respektive 2. stupněm příslovce nízko/nízce (jen pro připomenutí: 3. stupeň je nejníž/nejníže).

Detail odstavce: Níž jako příslovce
Zdroj: Určování slova níž
Zveřejněno: 11.5.2016