příslovce příklady

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Jak se příslovce tvoří a píší

Příslovce se často tvoří odvozením od přídavných jmen, například od přídavného jména krásný se dá odvodit příslovce krásně. V českém jazyce se objevují i příslovce, které vznikly ustrnutím prostého pádu, jako je například příslovce kolem, nebo spojením předložky se jménem, příkladem je příslovce zpravidla.

Detail odstavce: Jak se příslovce tvoří a píší
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Druhy

Příslovce se dělí do pěti základních druhů.

Prvním typem jsou příslovce určující místo, například: dole, doma, doleva.

Druhým typem jsou příslovce určující čas, například: včera, od zítřka, do rána, dlouho.

Třetím typem jsou příslovce určující způsob, například: vesele, smutně, hezky.

Čtvrtým typem jsou příslovce určující míru, například: velmi, hodně, málo.

A posledním typem jsou příslovce určující příčinu, například: úmyslně, náhodou.

Detail odstavce: Druhy
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ

Proč - slovní druh

Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.

Detail odstavce: Proč - slovní druh
Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016

CVIČENÍ NA PŘÍSLOVCE

Zajímavost

U příslovce široko/široce jsou správně dokonce tři podoby:

2. stupeň – šíř, šíře, šířeji

3. stupeň – nejšíř, nejšíře, nejšířeji

Detail odstavce: Zajímavost
Zdroj: Cvičení na příslovce
Zveřejněno: 21.9.2015

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Jak se ptáme na příslovce

Otázky, kterými se  ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.

Detail odstavce: Jak se ptáme na příslovce
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ

Poznámka:

Aby toho nebylo málo, může být příslovce proč i zpodstatnělé, viz následující příklady:

Každé proč má své proto. Už mě nebaví to stálé dětské proč.

V těchto větách je tedy proč nesklonným podstatným jménem.

Detail odstavce: Poznámka:
Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Stupňování

U příslovcí se stejně jako u  přídavných jmen dají vytvořit další dva stupně. Je potřeba si uvědomit, že všechna příslovce se ale stupňovat nedají, například již zmiňované kolem a zpravidla. Druhý stupeň se obvykle tvoří tím, že se  k příslovci přidá koncovka -eji/-ěji, -e. Příslovce tiše, zdravě a vysoko ve druhém stupni tedy mohou mít tvar tišeji, zdravěji a výše. U některých přídavných jmen má příslovce ve druhém stupni nepravidelný tvar. Například dobře - lépe, brzy - dříve. Třetí stupeň je obvykle tvořený předponou nej-, stejně jako u přídavných jmen, a koncovkami druhého stupně. Uvedená příslovce tiše, zdravě a vysoko mají ve třetím tvaru podobu: nejtišeji, nejzdravěji a nejvýše.

Detail odstavce: Stupňování
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

JAK SE PTÁME NA PŘÍSLOVCE

Otázky na příslovce

• na místo se ptáme: kde?, kudy?, odkud?, kam? - nahoře, tudy, shora, nahoru, tam
• na čas se ptáme: kdy?, odkdy?, dokdy? - zítra, nikdy, odmalička, neustále
• na způsob se ptáme: jak? - špatně, potichu, pěkně
• na míru se ptáme: jak moc? - velmi, zcela, málo
• na příčinu se ptáme: proč? - proto, schválně

Mohli jste si položit jednu z těchto otázek a daným výrazem na ni odpovědět? Pak již zcela jistě víte, že je "zkoumané" slovo příslovce.

Detail odstavce: Otázky na příslovce
Zdroj: Jak se ptáme na příslovce
Zveřejněno: 28.1.2019

PŘÍSLOVCE PODLE ABECEDY

Příslovce

Příslovce jsou v českém jazyce šestým slovním druhem. Latinsky se příslovce nazývají adverbia (v jednotném čísle adverbium) příslovce patří k nesklonným slovním druhům, což znamená, že se u nich nedá určit pád a zároveň se jejich tvar nemění v závislosti na čase, ani pádě. Příslovce vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (například: setkali se doma, velmi chytře). Při větném rozboru mívají nejčastěji funkci příslovečné určení:

například: velmi hezké = příslovečné určení míry

dolů = příslovečné určení místa

včera = příslovečné určení času

rychle = příslovečné určení způsobu.

Příslovce jsou většinou odvozená z přídavných jmen (veselý – vesele), vznikla také ustrnutím prostého pádu (kolem) nebo spojením předložky a jména (zrána, zpaměti). Tyto příslovečné spřežky se píší dohromady jako jedno slovo.

Druhy příslovcí:

• Místa: doma, tudy, lesem
• Času: včera, večer, dlouho
• Způsobu: vesele, obratně, zničeně
• Míry: velmi, trochu
• Příčiny: úmyslně, proto

Stupňování příslovcí

Některé příslovce se stejně jako přídavná jména dají stupňovat:

2. stupeň:

• přípony –eji (tišeji)
• -ěji (zdravěji)
• -e (dále)
• Nepravidelně (lépe, dříve)

3. stupeň:

• předpona nej + tvar 2. stupně (nejtišeji, nejzdravěji, nejdále, nejlépe, nejdříve)

Detail odstavce: Příslovce
Zdroj: Příslovce podle abecedy
Zveřejněno: 20.11.2016

CVIČENÍ NA PŘÍSLOVCE

Vyberte z nabídky správný druh příslovce:

Detail odstavce: Druhy
Zdroj: Cvičení na příslovce
Zveřejněno: 21.9.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Příslovce

Šestým slovním druhem a prvním neohebným jsou příslovce, které určují bližší okolnosti děje a vlastností. Otázky k určování příslovcí jsou: KDE? JAK? KAM? KDY? PROČ? atd.

Příklad: (KDY?) Večer (KDE?)venku lidé (JAK?) rychle venčili své psy, aby stihli své (JAK MOC?) velmi oblíbené televizní pořady.

Detail odstavce: Příslovce
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA PŘÍSLOVCE

Slovní druhy, určování, příslovce, plnovýznamové, neohebné

Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.

Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.

Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?

Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.

Detail odstavce: Slovní druhy, určování, příslovce, plnovýznamové, neohebné
Zdroj: Jak se ptáme na příslovce
Zveřejněno: 28.1.2019

CVIČENÍ NA PŘÍSLOVCE

V následujících větách najděte příslovce a vepište je do políček za větou:

Detail odstavce: Druhy
Zdroj: Cvičení na příslovce
Zveřejněno: 21.9.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO L

LYŽE

= sportovní náčiní

Slova příbuzná

lyžovat, lyžování, zalyžovat si, lyžař, lyžařka, lyžařský

Příklady

Třída se zúčastnila lyžařského kurzu.

Detail odstavce: LYŽE
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO V

VYŽLE

= hubený člověk

Příklady

Malý prvňáček byl hubený jako vyžle.

Detail odstavce: VYŽLE
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO P

TŘPYTIT SE

Slova příbuzná

Třpytivý, třpytka, zatřpytil

Příklady

Hvězdy na nebi se třpytily.

Detail odstavce: TŘPYTIT SE
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO M

LITOMYŠL

= město

Slova příbuzná

litomyšlský

Příklady

Litomyšlský zámek patří k nejhezčím českým památkám.

Detail odstavce: LITOMYŠL
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO V

POVYK

= pokřik

Slova příbuzná

povykovat, povykování

Příklady

při fotbale fanoušci povykovali.

Detail odstavce: POVYK
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO V

VÝHEŇ

= pec, vedro

Příklady

Kováři měli novou výheň. Venku byla pořádná výheň.

Detail odstavce: VÝHEŇ
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO P

ČEPÝŘIT SE

= čechrat si peří

Slova příbuzná

rozčepýřit se, rozčepýřený, načepýřit, načepýřený

Příklady

Slepice si načepýřila peří.

Detail odstavce: ČEPÝŘIT SE
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO L

PLYŠ

= tkanina s delším vlasem

Slova příbuzná

Plyšový

Příklady

K narozeninám jsem si přála nového plyšového medvídka.

Detail odstavce: PLYŠ
Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
Zveřejněno: 21.10.2015