příslovce příklady

CVIČENÍ NA PŘÍSLOVCE

Zajímavost

U příslovce široko/široce jsou správně dokonce tři podoby:

2. stupeň – šíř, šíře, šířeji

3. stupeň – nejšíř, nejšíře, nejšířeji

Zdroj: Cvičení na příslovce
Zveřejněno: 21.9.2015

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Jak se příslovce tvoří a píší

Příslovce se často tvoří odvozením od přídavných jmen, například od přídavného jména krásný se dá odvodit příslovce krásně. V českém jazyce se objevují i příslovce, které vznikly ustrnutím prostého pádu, jako je například příslovce kolem, nebo spojením předložky se jménem, příkladem je příslovce zpravidla.

Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Druhy

Příslovce se dělí do pěti základních druhů.

Prvním typem jsou příslovce určující místo, například: dole, doma, doleva.

Druhým typem jsou příslovce určující čas, například: včera, od zítřka, do rána, dlouho.

Třetím typem jsou příslovce určující způsob, například: vesele, smutně, hezky.

Čtvrtým typem jsou příslovce určující míru, například: velmi, hodně, málo.

A posledním typem jsou příslovce určující příčinu, například: úmyslně, náhodou.

Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ

Proč - slovní druh

Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.

Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Jak se ptáme na příslovce

Otázky, kterými se  ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.

Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

CO JE ZA SLOVNÍ DRUH TENTOKRÁT

Tentokrát – slovní druh

Tentokrát je příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat), navíc toto příslovce nelze ani stupňovat jako některá jiná příslovce (například dobře –lépe – nejlépe; tiše – tišeji – nejtišeji).

Zdroj: Co je za slovní druh tentokrát
Zveřejněno: 13.9.2016

SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ

Poznámka:

Aby toho nebylo málo, může být příslovce proč i zpodstatnělé, viz následující příklady:

Každé proč má své proto. Už mě nebaví to stálé dětské proč.

V těchto větách je tedy proč nesklonným podstatným jménem.

Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Stupňování

U příslovcí se stejně jako u  přídavných jmen dají vytvořit další dva stupně. Je potřeba si uvědomit, že všechna příslovce se ale stupňovat nedají, například již zmiňované kolem a zpravidla. Druhý stupeň se obvykle tvoří tím, že se  k příslovci přidá koncovka -eji/-ěji, -e. Příslovce tiše, zdravě a vysoko ve druhém stupni tedy mohou mít tvar tišeji, zdravěji a výše. U některých přídavných jmen má příslovce ve druhém stupni nepravidelný tvar. Například dobře - lépe, brzy - dříve. Třetí stupeň je obvykle tvořený předponou nej-, stejně jako u přídavných jmen, a koncovkami druhého stupně. Uvedená příslovce tiše, zdravě a vysoko mají ve třetím tvaru podobu: nejtišeji, nejzdravěji a nejvýše.

Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

PŘÍSLOVCE PODLE ABECEDY

Příslovce

Příslovce jsou v českém jazyce šestým slovním druhem. Latinsky se příslovce nazývají adverbia (v jednotném čísle adverbium) příslovce patří k nesklonným slovním druhům, což znamená, že se u nich nedá určit pád a zároveň se jejich tvar nemění v závislosti na čase, ani pádě. Příslovce vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (například: setkali se doma, velmi chytře). Při větném rozboru mívají nejčastěji funkci příslovečné určení:

například: velmi hezké = příslovečné určení míry

dolů = příslovečné určení místa

včera = příslovečné určení času

rychle = příslovečné určení způsobu.

Příslovce jsou většinou odvozená z přídavných jmen (veselý – vesele), vznikla také ustrnutím prostého pádu (kolem) nebo spojením předložky a jména (zrána, zpaměti). Tyto příslovečné spřežky se píší dohromady jako jedno slovo.

Druhy příslovcí:

• Místa: doma, tudy, lesem
• Času: včera, večer, dlouho
• Způsobu: vesele, obratně, zničeně
• Míry: velmi, trochu
• Příčiny: úmyslně, proto

Stupňování příslovcí

Některé příslovce se stejně jako přídavná jména dají stupňovat:

2. stupeň:

• přípony –eji (tišeji)
• -ěji (zdravěji)
• -e (dále)
• Nepravidelně (lépe, dříve)

3. stupeň:

• předpona nej + tvar 2. stupně (nejtišeji, nejzdravěji, nejdále, nejlépe, nejdříve)

Zdroj: Příslovce podle abecedy
Zveřejněno: 20.11.2016

CVIČENÍ NA PŘÍSLOVCE

Vyberte z nabídky správný druh příslovce:

Zdroj: Cvičení na příslovce
Zveřejněno: 21.9.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Příslovce

Šestým slovním druhem a prvním neohebným jsou příslovce, které určují bližší okolnosti děje a vlastností. Otázky k určování příslovcí jsou: KDE? JAK? KAM? KDY? PROČ? atd.

Příklad: (KDY?) Večer (KDE?)venku lidé (JAK?) rychle venčili své psy, aby stihli své (JAK MOC?) velmi oblíbené televizní pořady.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

CVIČENÍ NA PŘÍSLOVCE

V následujících větách najděte příslovce a vepište je do políček za větou:

Zdroj: Cvičení na příslovce
Zveřejněno: 21.9.2015

CO JE ZA SLOVNÍ DRUH TENTOKRÁT

Tentokrát – význam

Tentokrát jako příslovce označuje okolnosti dějů či vlastností. Konkrétně pomocí tohoto slova říkáme, že se něco děje v tomto případě, v této době (viz jeho použití ve větách v závěru článku).

Zdroj: Co je za slovní druh tentokrát
Zveřejněno: 13.9.2016

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO L

LYŽE

= sportovní náčiní

Slova příbuzná

lyžovat, lyžování, zalyžovat si, lyžař, lyžařka, lyžařský

Příklady

Třída se zúčastnila lyžařského kurzu.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO V

VYŽLE

= hubený člověk

Příklady

Malý prvňáček byl hubený jako vyžle.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO P

TŘPYTIT SE

Slova příbuzná

Třpytivý, třpytka, zatřpytil

Příklady

Hvězdy na nebi se třpytily.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO M

LITOMYŠL

= město

Slova příbuzná

litomyšlský

Příklady

Litomyšlský zámek patří k nejhezčím českým památkám.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO V

POVYK

= pokřik

Slova příbuzná

povykovat, povykování

Příklady

při fotbale fanoušci povykovali.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO V

VÝHEŇ

= pec, vedro

Příklady

Kováři měli novou výheň. Venku byla pořádná výheň.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO P

ČEPÝŘIT SE

= čechrat si peří

Slova příbuzná

rozčepýřit se, rozčepýřený, načepýřit, načepýřený

Příklady

Slepice si načepýřila peří.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p
Zveřejněno: 21.10.2015

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO L

PLYŠ

= tkanina s delším vlasem

Slova příbuzná

Plyšový

Příklady

K narozeninám jsem si přála nového plyšového medvídka.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
Zveřejněno: 21.10.2015