Informace od učitelek češtiny
 |
HLAVNÍ STRÁNKA
SLOVNÍ DRUHY
DIKTÁTY
BÁSNIČKY
HÁDANKY
Příslovce se často tvoří odvozením od přídavných jmen, například od přídavného jména krásný se dá odvodit příslovce krásně. V českém jazyce se objevují i příslovce, které vznikly ustrnutím prostého pádu, jako je například příslovce kolem, nebo spojením předložky se jménem, příkladem je příslovce zpravidla.
Zdroj: Příslovce v češtině
V naší poradně s názvem ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Zajímavě je přídavné jméno.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bb.
Zajímavě je URČITĚ příslovce - přídavné jméno-jaké - zajímavé, příslovce - jak - ZAJÍMAVĚ
Zdroj: diskuze Zajímavě-jaky je to slovni druh
Otázky, kterými se ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.
Zdroj: Příslovce v češtině
V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Červinka.
Většinou se spolu na všem shodneme?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Většinou - příslovce
se - zájmeno zvratné
spolu - příslovce
na - předložka
všem - zájmeno
shodneme? - sloveso
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je
Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.
Zdroj: Slovní druh slova proč
V diskuzi JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Jsem zmatená... jak je tedy zájmeno nebo příslovce? Ze spojení zájmenné příslovce jsem pochopila, že se jedná o příslovce, ale ve shrnutí je napsané zájmeno.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Hano,
mnohokrát děkuji za upozornění na překlep. Samozřejmě, že „jak“ nemůže být zájmenem, jak vyplývá z předchozího výkladu. Ještě jednou děkuji za Vaše pozorné čtení a pokusím se o rychlou nápravu.
S přáním pěkných dnů
Jana Válková
Zdroj: diskuze Jak
Příslovce se dělí do pěti základních druhů.
Prvním typem jsou příslovce určující místo, například: dole, doma, doleva.
Druhým typem jsou příslovce určující čas, například: včera, od zítřka, do rána, dlouho.
Třetím typem jsou příslovce určující způsob, například: vesele, smutně, hezky.
Čtvrtým typem jsou příslovce určující míru, například: velmi, hodně, málo.
A posledním typem jsou příslovce určující příčinu, například: úmyslně, náhodou.
Zdroj: Příslovce v češtině
V diskuzi PROSÍM O PŘÍKLADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kik.
Dobrý den, byl by tu někdo hodný a napsal mi aspoň 5 vět se spojkou podřadící a 5 vět se spojkou souřadící ?? Děkuji :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den, posílám pár požadovaných příkladů…
1) Souvětí se spojkami souřadicími:
a. Zakopla jsem a natloukla si koleno.
b. Bolí mě koleno, neboť jsem na něj upadla.
c. Spadla jsem na koleno, a proto mě teď bolí.
d. Mám pohmožděné koleno, ale hlava zůstala celá.
e. Chceš to namazat, nebo tu bolest vydržíš?
2) Souvětí se spojkami podřadicími:
a. Prosila mě, abych jí skočil do lékárny.
b. Jakmile najdu svou peněženku, vyhovím jejímu přání.
c. Už rychle utíkej, protože to opravdu bolí.
d. I když jsem jí koleno namazal, zlobila se na mě dál.
e. Tak si myslím, že už ji do hor nikdy nedostanu.
Zdroj: diskuze Prosím o příklady
U příslovce široko/široce jsou správně dokonce tři podoby:
2. stupeň – šíř, šíře, šířeji
3. stupeň – nejšíř, nejšíře, nejšířeji
Zdroj: Cvičení na příslovce
V naší poradně s názvem ÚPLNĚ - JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Ráda bych se zeptala: Je slovo - úplně - číslovka nebo příslovce. Ve větě - Liška na veverku úplně zapomněla.
Děkuji
S pozdravem
Kateřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Úplně je příslovce, protože se ptáme: jak liška na veverku zapomněla? Odpověď je: úplně. Otázka JAK je charakteristická právě pro příslovce.
Zdroj: diskuze Úplně - jaký je slovní druh
U příslovcí se stejně jako u přídavných jmen dají vytvořit další dva stupně. Je potřeba si uvědomit, že všechna příslovce se ale stupňovat nedají, například již zmiňované kolem a zpravidla. Druhý stupeň se obvykle tvoří tím, že se k příslovci přidá koncovka -eji/-ěji, -e. Příslovce tiše, zdravě a vysoko ve druhém stupni tedy mohou mít tvar tišeji, zdravěji a výše. U některých přídavných jmen má příslovce ve druhém stupni nepravidelný tvar. Například dobře - lépe, brzy - dříve. Třetí stupeň je obvykle tvořený předponou nej-, stejně jako u přídavných jmen, a koncovkami druhého stupně. Uvedená příslovce tiše, zdravě a vysoko mají ve třetím tvaru podobu: nejtišeji, nejzdravěji a nejvýše.
Zdroj: Příslovce v češtině
V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Meisnerová.
Prosím pomoct! Jaké to jsou slovní druhy?
Jestli nebudete hezky svižně pádlovat, všem vám nasázím sardele!
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Jestli - spojka
nebudete - sloveso
hezky - příslovce
svižně - příslovce
pádlovat, - sloveso
všem - zájmeno
vám - zájmeno
nasázím - sloveso
sardele - podstatné jméno
Zdroj: diskuze Prosba o radu
Aby toho nebylo málo, může být příslovce proč i zpodstatnělé, viz následující příklady:
Každé proč má své proto. Už mě nebaví to stálé dětské proč.
V těchto větách je tedy proč nesklonným podstatným jménem.
Zdroj: Slovní druh slova proč
V diskuzi SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Rád je přídavné jméno jmenné, vzorem je mlád, další příklady: zdráv, stár, šťasten,...
Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Mohli jste si položit jednu z těchto otázek a daným výrazem na ni odpovědět? Pak již zcela jistě víte, že je "zkoumané" slovo příslovce.
Zdroj: Jak se ptáme na příslovce
V diskuzi CVIČENÍ NA PŘÍSLOVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karolína Kociánová.
Splněno
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Asis.
Super
Zdroj: diskuze Cvičení na příslovce
Šestým slovním druhem a prvním neohebným jsou příslovce, které určují bližší okolnosti děje a vlastností. Otázky k určování příslovcí jsou: KDE? JAK? KAM? KDY? PROČ? atd.
Příklad: (KDY?) Večer (KDE?)venku lidé (JAK?) rychle venčili své psy, aby stihli své (JAK MOC?) velmi oblíbené televizní pořady.
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iriska6.
Prosím o určení slovních druhu. Děkuji.
Včera byl krásný výlet s rodinou a užili jsme si plno legrace.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Včera - příslovce
byl - sloveso
krásný - přídavné jméno
výlet - podstatné jméno
s - předložka
rodinou - podstatné jméno
a - spojka
užili - sloveso
jsme - sloveso
si - zájmeno
plno - příslovce
legrace - podstatné jméno
Zdroj: diskuze Prosba o radu
Příslovce jsou v českém jazyce šestým slovním druhem. Latinsky se příslovce nazývají adverbia (v jednotném čísle adverbium) příslovce patří k nesklonným slovním druhům, což znamená, že se u nich nedá určit pád a zároveň se jejich tvar nemění v závislosti na čase, ani pádě. Příslovce vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (například: setkali se doma, velmi chytře). Při větném rozboru mívají nejčastěji funkci příslovečné určení:
například: velmi hezké = příslovečné určení míry
dolů = příslovečné určení místa
včera = příslovečné určení času
rychle = příslovečné určení způsobu.
Příslovce jsou většinou odvozená z přídavných jmen (veselý – vesele), vznikla také ustrnutím prostého pádu (kolem) nebo spojením předložky a jména (zrána, zpaměti). Tyto příslovečné spřežky se píší dohromady jako jedno slovo.
Některé příslovce se stejně jako přídavná jména dají stupňovat:
Zdroj: Příslovce podle abecedy
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.
Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.
Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?
Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.
Zdroj: Jak se ptáme na příslovce
Zdroj: Cvičení na příslovce
Třpytivý, třpytka, zatřpytil
Hvězdy na nebi se třpytily.
= čechrat si peří
rozčepýřit se, rozčepýřený, načepýřit, načepýřený
Slepice si načepýřila peří.
= červenat se
zapýřit se
Na plese se princezna zapýřila studem.
Copyright © 2012 - 2021 NetConsulting Praha s.r.o.