Jak se ptáme na příslovce a jak je poznáme
Jakými otázkami se ptáme na příslovce?
Na příslovce se nejčastěji ptáme otázkami kde?, kam?, odkud?, kdy?, jak? a proč? Podle významu můžeme použít také otázky jako odkdy?, dokdy? nebo jak moc? Například ve větě „Petr běžel rychle“ se zeptáme: Jak Petr běžel? Odpověď rychle je příslovce.
Příslovce patří mezi neohebné slovní druhy, což znamená, že se neskloňují ani nečasují. Nejčastěji blíže určují sloveso a říkají například, kde se něco děje, kdy se to děje, jakým způsobem nebo proč. Proto při jejich určování nepoužíváme jednu jedinou otázku. Správnou otázku vybíráme podle významu příslovce ve větě.
Podrobné vysvětlení
Otázky na příslovce podle jejich významu
Nejjednodušší je rozdělit si příslovce podle toho, jakou okolnost vyjadřují. Mohou označovat místo, čas, způsob, příčinu nebo míru.
| Druh příslovce | Ptáme se | Příklad |
|---|---|---|
| Místa | kde?, kam?, odkud? | doma, venku, nahoru, odsud |
| Času | kdy?, odkdy?, dokdy? | dnes, včera, brzy, ráno |
| Způsobu | jak? | rychle, tiše, dobře, opatrně |
| Příčiny | proč?, z jakého důvodu? | úmyslně, náhodou |
| Míry | jak moc?, do jaké míry? | velmi, málo, úplně, příliš |
Kde, kam a odkud?
Těmito otázkami hledáme příslovce místa. Ve větě „Děti si hrají venku“ se zeptáme: Kde si děti hrají? Odpověď je venku.
Ve větě „Vyšli jsme nahoru“ se ptáme: Kam jsme vyšli? Odpověď nahoru je opět příslovce.
Kdy?
Otázka kdy? pomáhá určit příslovce času. Například: „Přijedu zítra.“ Zeptáme se: Kdy přijedu? Odpověď zítra je příslovce.
Podobně fungují slova dnes, včera, pozdě, brzy, ráno, večer nebo nedávno.
Jak?
Otázka jak? se používá především u příslovcí způsobu. Ve větě „Dívka zpívala krásně“ položíme otázku: Jak dívka zpívala? Odpověď krásně je příslovce.
Stejným způsobem můžeme určit příslovce ve větách „Mluvil tiše“, „Auto jelo pomalu“ nebo „Úkol vypracoval pečlivě“.
Proč?
Některá příslovce označují příčinu nebo důvod. Můžeme se na ně ptát otázkou proč? nebo z jakého důvodu? Například ve větě „Rozbil sklenici náhodou“ se můžeme zeptat: Jak se stalo, že sklenici rozbil? nebo Z jakého důvodu? Odpověď náhodou vyjadřuje okolnost děje.
Jak moc?
Příslovce mohou vyjadřovat také míru. Typickými příklady jsou slova velmi, hodně, málo, příliš, úplně. Ve spojení „velmi pěkný“ se ptáme: Jak moc pěkný? Odpověď je velmi.
Jak jev bezpečně poznat
Jak příslovce poznat ve větě
Při určování příslovce je užitečné postupovat ve třech krocích.
- Najděte slovo, které blíže popisuje děj, vlastnost nebo jinou okolnost.
- Zkuste na něj položit otázku například kde?, kam?, kdy?, jak?, proč? nebo jak moc?
- Ověřte, zda se dané slovo běžně neskloňuje ani nečasuje.
Například ve větě „Honza přišel pozdě“ hledáme slovo, které nám říká něco bližšího o příchodu. Zeptáme se: Kdy Honza přišel? Odpověď je pozdě. Jde tedy o příslovce.
Ve větě „Pes běžel rychle domů“ najdeme dokonce dvě příslovce. Ptáme se Jak pes běžel? – rychle. A také Kam běžel? – domů.
Příklady
Příklady otázek na příslovce
- Eva čekala venku. – Kde čekala? Venku.
- Turisté pokračovali dál. – Kam pokračovali? Dál.
- Přijedeme zítra. – Kdy přijedeme? Zítra.
- Chlapec odpověděl správně. – Jak odpověděl? Správně.
- Kočka se pohybovala tiše. – Jak se pohybovala? Tiše.
- Bylo velmi chladno. – Jak moc chladno? Velmi.
- Úkol dokončil rychle. – Jak ho dokončil? Rychle.
- Musíme jít dovnitř. – Kam musíme jít? Dovnitř.
Příslovce nemusí určovat jen sloveso
Příslovce často rozvíjí sloveso, ale může blíže určovat také přídavné jméno nebo jiné příslovce. Ve spojení „velmi vysoký strom“ příslovce velmi rozvíjí přídavné jméno vysoký. Ve spojení „mimořádně rychle“ příslovce mimořádně blíže určuje jiné příslovce rychle.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování příslovcí
Častou chybou je domněnka, že na každé příslovce se ptáme pouze otázkou jak?. Tato otázka se hodí hlavně pro příslovce způsobu. U příslovcí místa se ptáme například kde? nebo kam? a u příslovcí času především kdy?.
Pozor také na podobnost příslovcí a přídavných jmen. Ve spojení „rychlý běžec“ je slovo rychlý přídavné jméno, protože označuje vlastnost běžce. Ve větě „Běžec utíkal rychle“ je slovo rychle příslovce, protože vyjadřuje způsob běhu.
Samotná otázka proto někdy nestačí. Vždy je dobré sledovat také to, jakou funkci slovo ve větě plní a které slovo blíže určuje.
Nejčastější otázky
Jaká je nejčastější otázka na příslovce?
Velmi často se používá otázka jak?, například „Jak běžel?“ – rychle. Není však jediná. Na příslovce se podle jejich významu ptáme také kde?, kam?, odkud?, kdy?, proč? nebo jak moc?
Jak se ptáme na příslovce místa?
Na příslovce místa se nejčastěji ptáme kde?, kam? a odkud? Například: „Zůstal venku.“ – Kde zůstal? Venku. „Šel domů.“ – Kam šel? Domů.
Jak se ptáme na příslovce času?
Základní otázka je kdy? Například: „Přijdu večer.“ – Kdy přijdu? Večer. Podle významu můžeme použít také otázky odkdy? nebo dokdy?
Jak se ptáme na příslovce způsobu?
Na příslovce způsobu se obvykle ptáme otázkou jak? Ve větě „Lucie četla pomalu“ se zeptáme: „Jak Lucie četla?“ Odpověď pomalu je příslovce způsobu.
Jak poznám rozdíl mezi příslovcem a přídavným jménem?
Přídavné jméno zpravidla vyjadřuje vlastnost podstatného jména, například rychlý vlak. Příslovce většinou určuje okolnost děje nebo míru vlastnosti: vlak jede rychle. Příslovce je navíc neohebné, takže se jeho tvar běžně nemění podle rodu, čísla ani pádu.