Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

JAK SE PTÁME NA PŘÍSLOVCE

Jak se ptáme na příslovce

Otázky, kterými se  ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.

Zdroj: Příslovce v češtině

Diskuze

V diskuzi NA KTERY SLOVNI DRUH SE PTAME JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanička.

Otázkou jak? se ptám na příslovce.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Na ktery slovni druh se ptame jak

Otázky na příslovce

  • na místo se ptáme: kde?, kudy?, odkud?, kam? - nahoře, tudy, shora, nahoru, tam
  • na čas se ptáme: kdy?, odkdy?, dokdy? - zítra, nikdy, odmalička, neustále
  • na způsob se ptáme: jak? - špatně, potichu, pěkně
  • na míru se ptáme: jak moc? - velmi, zcela, málo
  • na příčinu se ptáme: proč? - proto, schválně

Mohli jste si položit jednu z těchto otázek a daným výrazem na ni odpovědět? Pak již zcela jistě víte, že je "zkoumané" slovo příslovce.

Zdroj: Jak se ptáme na příslovce

Poradna

V naší poradně s názvem ÚPLNĚ - JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.

Ráda bych se zeptala: Je slovo - úplně - číslovka nebo příslovce. Ve větě - Liška na veverku úplně zapomněla.
Děkuji
S pozdravem
Kateřina

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Úplně je příslovce, protože se ptáme: jak liška na veverku zapomněla? Odpověď je: úplně. Otázka JAK je charakteristická právě pro příslovce.

Zdroj: diskuze Úplně - jaký je slovní druh

Příslovce

Šestým slovním druhem a prvním neohebným jsou příslovce, které určují bližší okolnosti děje a vlastností. Otázky k určování příslovcí jsou: KDE? JAK? KAM? KDY? PROČ? atd.

Příklad: (KDY?) Večer (KDE?)venku lidé (JAK?) rychle venčili své psy, aby stihli své (JAK MOC?) velmi oblíbené televizní pořady.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Diskuze

V diskuzi ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nataalka.

Jaký slovní druh, prosím určit.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Denisa.

Zajímavě je příslovce, ptáme se jak? jakým způsobem?

Zdroj: diskuze Zajímavě-jaky je to slovni druh

Jak se příslovce tvoří a píší

Příslovce se často tvoří odvozením od přídavných jmen, například od přídavného jména krásný se dá odvodit příslovce krásně. V českém jazyce se objevují i příslovce, které vznikly ustrnutím prostého pádu, jako je například příslovce kolem, nebo spojením předložky se jménem, příkladem je příslovce zpravidla.

Zdroj: Příslovce v češtině

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VENDULA.

prosím o jaké slovní druhy se jedná ve spojení
VYSOCE INTELIGENTNÍ?
DĚKUJI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.

Slovo vysoce je příslovce, konkrétně příslovečné určení způsobu, ptáme se: jak? Vysoce).
Slovo inteligentní je přídavné jméno.

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je

Slovesa

Pátým slovním druhem jsou slovesa, která vyjadřují, děj, činnost, stav. Ptáme se na ně: CO PODMĚT DĚLÁ?

Příklad: Kočka leze přes plot (CO DĚLÁ KOČKA?).

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.

Prosím, jaký slovní druh je "ještě" a jaký je to větný člen? Ozývalo se nadšené ještě. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.

Zdroj: diskuze Cvičení na slovní druhy

Proč - slovní druh

Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.

Zdroj: Slovní druh slova proč

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jílková.

Prosím o určení slovního druhu : malý, chtěl. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo malý je přídavné jméno. Ptáme se: jaký? Malý.
A slovo chtěl je sloveso. Ptáme se: co dělal? Chtěl.

Zdroj: diskuze Prosba o radu

Druhy

Příslovce se dělí do pěti základních druhů.

Prvním typem jsou příslovce určující místo, například: dole, doma, doleva.

Druhým typem jsou příslovce určující čas, například: včera, od zítřka, do rána, dlouho.

Třetím typem jsou příslovce určující způsob, například: vesele, smutně, hezky.

Čtvrtým typem jsou příslovce určující míru, například: velmi, hodně, málo.

A posledním typem jsou příslovce určující příčinu, například: úmyslně, náhodou.

Zdroj: Příslovce v češtině

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Novotná.

Dobrý den můžete mi prosím dát pár příkladů přídavných jmen na které se ptáme KTERY jaký a čí je nám jasné děkuji moc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy

Pár příkladů přídavných jmen na která se ptáme jaký, který, čí:

KTERÝ
- Který z vás půjde nejdřív? První.
- Který meloun chcete? Zelený.
- Který telefon bývá nejdražší? Nový.
- Který strom je nejlepší k jarnímu polibku? Rozkvetlý.

JAKÝ
- Jaký domácí prostředek ničí viry? Mýdlový.
- Jaký je zralý plod? Sladký.
- Jaký autobus jezdil do Itálie? Mezinárodní.
- Jaký pas potřebujeme k vycestování? Cestovní.

ČÍ
- Čí bratr to byl? Matčin.
- Čí potraviny jsou prý lepší? Němců.
- Čí to byla družina? Krále.
- Čí je to láhev? Pavlova.

Zdroj: diskuze Prosba o radu

Přídavná jména

Druhým slovním druhem jsou přídavná jména, která pojmenovávají vlastnosti osob, zvířat, věcí, nebo jevů. Ptáme se na ně otázkami: JAKÝ?, KTERÝ?, ČÍ?.

Příklad: (ČÍ?) Sousedovo (JAKÉ?) malé kotě lezlo v naší zahradě přes (JAKÝ?) dřevěný plot.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem VĚTNÝ ČLEN PRO LÉKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.

Rodiče šli do lékárny PRO LÉKY.

Dle mého názoru se jedná o Předmět, protože rozvíjí Přísudek (šli pro koho, co?), nicméně ať kliknu na jakoukoli možnost, všechny jsou chybné. O jaký větný člen se tedy jedná? Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Rodiče šli do lékárny. Proč tam šli, za jakým účelem? Šli pro léky. Jde o PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU, na které se ptáme právě otázkami: Proč? Za jakým účelem?

Zdroj: diskuze Větný člen PRO LÉKY

Číslovky

Čtvrtým slovním druhem jsou číslovky, které mají číselný význam. Ptáme se na ně KOLIK?, KOLIKÁTÝ?, KOLIKERÝ?, KOLIKRÁT?, KOLIKANÁSOBNÝ?

Příklad: Adam se stal (KOLIKANÁSOBNÝM?) čtyřnásobným vítězem. V (V KOLIK?) osm byl sraz před školou. Adam doběhl do cíle (KOLIKÁTÝ?) první. Ve skříni mám (KOLIKERY?) troje kalhoty.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Zajímavě je přídavné jméno.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bb.

Zajímavě je URČITĚ příslovce - přídavné jméno-jaké - zajímavé, příslovce - jak - ZAJÍMAVĚ

Zdroj: diskuze Zajímavě-jaky je to slovni druh

Zajímavost

U příslovce široko/široce jsou správně dokonce tři podoby:

2. stupeň – šíř, šíře, šířeji

3. stupeň – nejšíř, nejšíře, nejšířeji

Zdroj: Cvičení na příslovce

Diskuze

V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Červinka.

Většinou se spolu na všem shodneme?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.

Většinou - příslovce
se - zájmeno zvratné
spolu - příslovce
na - předložka
všem - zájmeno
shodneme? - sloveso

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je

Slovní druhy, určování, příslovce, plnovýznamové, neohebné

Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.

Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.

Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?

Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.

Zdroj: Jak se ptáme na příslovce

Ponaučení

Asi největší problém vám bude dělat odlišování částic od příslovcí a spojek. Ale třeba vám pomůže, když si zapamatujete alespoň některé z uvedených zásad:

  • částice obvykle stojí na začátku věty (pokud stojí ve větě, lze je z věty vypustit)
  • částice na rozdíl od spojek nespojují věty ani větné členy
  • částice neplní ve větě funkci větného členu
  • částice fungují jako takzvané kontaktní prostředky (ano, ne, dobře, asi, jistě apod.)
  • příslovce rozvíjejí slovesa, ptáme se na ně: kde, odkud, kam, kdy, odkdy, dokdy, jak, proč apod.
  • spojky slouží ke spojování vět a větných členů.


Zdroj: Cvičení na neohebné slovní druhy

Tentokrát – slovní druh

Tentokrát je příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat), navíc toto příslovce nelze ani stupňovat jako některá jiná příslovce (například dobře –lépe – nejlépe; tiše – tišeji – nejtišeji).

Zdroj: Co je za slovní druh tentokrát

Částice

Devátým slovním druhem jsou částice, jejichž úkolem je věty uvozovat, případně některé větné členy vytýkat, hodnotit.

Příklad: už začne pršet.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Citoslovce

Desátým slovním druhem jsou citoslovce, které vyjadřující nálady, pocity a označují zvuky.

Příklad: Veverka hop na strom. Z cíle se ozvalo hurá!

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Spojky

Osmým slovním druhem jsou spojky, které spojují slova a věty.

Příklad: Do práce chodí ráno i večer. Jakmilepřijde, zavolá mi.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP