 |
HLAVNÍ STRÁNKA
SLOVNÍ DRUHY
DIKTÁTY
BÁSNIČKY
HÁDANKY
Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve 2. pádu.
Zdroj: Všechna zájmena
V naší poradně s názvem VŠECHNA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dominik Šnajdr.
dobrý den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Dobrý den, jakpak to jde?
Zdroj: diskuze Všechna zájmena
Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti
Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).
Zdroj: Zájmena
Ptáme se jimi po osobě, věci, vlastnosti a tak dále
Zájmeno kdo se skloňuje podle zájmena ten (viz výše), zájmeno co podle zájmena náš (viz výše), zájmena jaký, který se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno čí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).
Zdroj: Zájmena
Vyjadřují vztah k osobě, uvádějí vedlejší věty vztažné
Zájmena kdo, co, jaký, který, čí stejně jako zájmena tázací (viz výše). Složitější je zájmeno jenž (podle zájmena on + ž), takže si je raději rozepíšeme.
| 1. | jenž | jež | jež |
| 2. | jehož | jíž | jehož |
| 3. | jemuž | jíž | jemuž |
| 4. | jehož/jejž jejž (než.) |
již | jež |
| 5. | - | - | - |
| 6. | o němž | o níž | o němž |
| 7. | jímž | jíž | jímž |
| 1. | již jež (než.) |
jež (než.) | jež (než.) |
| 2. | jichž | ||
| 3. | jimž | ||
| 4. | jež | ||
| 5. | - | ||
| 6. | o nichž | ||
| 7. | jimiž | ||
Zdroj: Zájmena
V diskuzi CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ŠIMON TUREK.
dobrý den zasílam ukol.Š.Turek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cvičení na zájmena
Zájmena:
Zdroj: Jak se ptáme na zájmena
V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Skloňování zájmena ČEMUSI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:
1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi
Zdroj: diskuze Skloňování slova čemusi
V diskuzi CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Horváth.
Dobrý den,odesílám úkol paní učitelce Z.Charouskové
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Cvičení na zájmena
Zdroj: Zájmena
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: Slovní druh slova všichni
V diskuzi PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub 3vec.
nevím jak rozeznat zájména druhu neurčitého a záporného
zítra píšeme test a já to nechápu
prosím o zaslání rady ještě dnes
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Prosba o radu
Slovo všechno spadá pod zájmena neurčitá. Tato zájmena vyjadřují neurčitost, není tedy nestanoveno kdo, nebo co. Zájmeno všechno patří k těm, které totalizují množství nebo míru. Zároveň se jedná o vymezovací zájmeno.
Zdroj: Slovo všechno
V diskuzi VAŠÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva winterová.
prosím o slovní druh Vaším
děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tobiáš.
Já si myslím, že slovo vaším bude zájmeno přivlastňovací.
Zdroj: diskuze Vaším
Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena ukazovací, stejně jako zájmena ten, tento, tenhle, onen, takový, sám . Jazykovědci pak označují zájmeno týž/tentýž jako identifikační, jde tedy o zájmeno, které vyjadřuje, zda jev označený tímto zájmenem je totožný s dalším jevem téhož druhu.
Zdroj: Druhy zájmene téhož
V naší poradně s názvem SVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína Nováková.
nase babicka pěstuje na své zahradě překrásné růže jaky je slovní druh své?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo své je zájmeno přivlastňovací.
Zdroj: diskuze Zajímavě-jaky je to slovni druh
Přivlastňovací zájmena jsou také uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.
U přivlastňovacích zájmen, které se vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil klouzačku svýma rukama.
Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.
|
ZÁJMENA PÁDY |
MŮJ* |
TVŮJ* |
JEHO |
JEJÍ |
JEHO |
|
1. pád |
Můj, má, moje, mé, moje |
Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje |
Jeho |
Její |
Jeho |
|
2. pád |
Mého, mé,mojí, mého |
Tvého, tvé, tvojí, tvého |
Jeho |
Jejího |
Jeho |
|
3. pád |
Mému, mé, mojí, mému |
Tvému, tvé, tvojí, tvému |
Jeho |
Jejímu |
Jeho |
|
4. pád |
Mého, můj, mou, moji, mé, moje |
Tvého, tvůj, tvou, tvoji, tvé, tvoje |
Jeho |
Její |
Jeho |
|
5. pád |
Můj, má, moje, mé, moje |
Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje |
Jeho |
Její |
Jeho |
|
6. pád |
O mém, o mé, moji, o mém |
O tvém, o tvé, tvojí, o tvém |
O jeho |
O jejím |
O jeho |
|
7. pád |
S mým, s mou, mojí, s mým |
S tvým, tvou, tvojí, tvým |
S jeho |
S jejím |
S jeho |
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
|
ZÁJMENA PÁDY |
MŮJ* |
TVŮJ* |
JEHO |
JEJÍ |
JEHO |
|
1. pád |
Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje |
Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje |
Jeho |
Její |
Jeho |
|
2. pád |
Mých |
Tvých |
Jeho |
Jejích |
Jeho |
|
3. pád |
Mým |
Tvým |
Jeho |
Jejím |
Jeho |
|
4. pád |
Mé, moje |
Tvé, tvoje |
Jeho |
Její |
Jeho |
|
5. pád |
Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje |
Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje |
Jeho |
Její |
Jeho |
|
6. pád |
O mých |
O tvých |
O jeho |
O jejích |
O jeho |
|
7. pád |
S mými |
S tvými |
S jeho |
S jejími |
S jeho |
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
|
ZÁJMENA PÁDY |
NÁŠ* |
VÁŠ* |
JEJICH |
|
1. pád |
Náš, naše, naše |
Váš, vaše, vaše |
Jejich |
|
2. pád |
Našeho, naší, našeho |
Vašeho, vaší, vašeho |
Jejich |
|
3. pád |
Našemu, naší, našemu |
Vašemu, vaší, vašemu |
Jejich |
|
4. pád |
Našeho, náš, naši, naše |
Vašeho, váš, vaši, vaše |
Jejich |
|
5. pád |
Náš, naše, naše |
Váš, vaše, vaše |
Jejich |
|
6. pád |
O našem, o naší, o našem |
O vašem, o vaší, vašem |
O jejich |
|
7. pád |
S naším, naší, naším |
S vaším, vaší, vaším |
S jejich |
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
|
ZÁJMENA PÁDY |
NÁŠ* |
VÁŠ* |
JEJICH |
|
1. pád |
Naši,naše, naše, naše |
Vaši, vaše, vaše, vaše |
Jejich |
|
2. pád |
Našich |
Vašich |
Jejich |
|
3. pád |
Našim |
Vašim |
Jejich |
|
4. pád |
Naše |
Vaše |
Jejich |
|
5. pád |
Naši,naše, naše, naše |
Vaši, vaše, vaše, vaše |
Jejich |
|
6. pád |
O našich |
O vašich |
O jejich |
|
7. pád |
Našimi |
S vašimi |
S jejich |
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
|
ZÁJMENA PÁDY |
SVŮJ* |
|
1. pád |
Svůj, svá, svoje, své, svoje |
|
2. pád |
Svého, své, svojí, svého |
|
3. pád |
Svému, své, svojí, svému |
|
4. pád |
Svého, svůj, svou, svoji, své, svoje |
|
5. pád |
Svůj, svá, svoje, své svoje |
|
6. pád |
O svém, o svojí, o své, o svém |
|
7. pád |
Se svým, svou, svojí, svým |
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
|
ZÁJMENA PÁDY |
SVŮJ* |
|
1. pád |
Sví, svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje |
|
2. pád |
Svých |
|
3. pád |
Svým |
|
4. pád |
Své, svoje |
|
5. pád |
Sví, svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje |
|
6. pád |
O svých |
|
7. pád |
Se svými |
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
Zdroj: Všechna zájmena
Blíže neurčují osoby, věci a podobně, nebo je určují jen obecně
Zájmena neurčitá tvořená se zájmen tázacích, například někdo, leckdo, málokdo, máloco, ledajaký, kdokoli, cosi a podobně, se skloňují jako zájmena tázací (viz výše). Vždy vyskloňujte dané tázací zájmeno a jen k němu přidejte konkrétní příponu či předponu.
Zájmeno každý se skloňuje podle vzoru mladý (viz přídavná jména).
| 1. | všechen | všechna | všechno/vše |
| 2. | všeho | vší | všeho |
| 3. | všemu | vší | všemu |
| 4. | všechen | vši všechnu |
všechno vše |
| 5. | - | - | - |
| 6. | o všem | o vší | o všem |
| 7. | vším | vší | vším |
| 1. | všichni | všechny | všechna |
| 2. | všech | ||
| 3. | všem | ||
| 4. | všechny | všechny | všechna |
| 5. | - | ||
| 6. | o všech | ||
| 7. | všemi | ||
Zdroj: Zájmena
Slovo LECOS je nespisovné, proto nelze odůvodnit pravopis.
Slovo LECCO vzniklo spojením předpony LEC- a zájmena CO. V případě slova LECCOS došlo ještě k připojení souhlásky „S“ na jeho konec.
Při tvoření tvarů slova LECCO se skloňuje pouze jeho druhá část, tedy zájmeno CO. Předpona LEC- se nemění. Stejné tvary bude mít také slovo LECCOS, pouze se k nim vždy připojí zmíněná souhláska „S“.
1. pád lec-co
2. pád lecčeho
3. pád lecčemu
4. pád lecco
5. pád lecco
6. pád lecčem
7. pád lecčím
1. pád lec-co+s
2. pád lecčehos
3. pád lecčemus
4. pád leccos
5. pád leccos
6. pád lecčems
7. pád lecčíms
Zdroj: Leccos nebo lecos
Přivlastňují první, druhé a třetí osobě; pozor: pokud je vlastník ve větě podmětem, užívá se zájmeno svůj (Petr pozval na oslavu své přátele.)
| 1. | můj | má/moje | mé/moje |
| 2. | mého | mé/mojí | mého |
| 3. | mému | mé/mojí | mému |
| 4. | mého můj (než.) |
mou/moji | mé/moje |
| 5. | můj | má/moje | mé/moje |
| 6. | o mém | o mé/mojí | o mém |
| 7. | mým | mou/mojí | mým |
| 1. | mí/moji mé/moje (než.) |
mé/moje | má/moje |
| 2. | mých | ||
| 3. | mým | ||
| 4. | mé/moje | má/moje | |
| 5. | mí/moji mé/moje (než.) |
mé/moje | má/moje |
| 6. | o mých | ||
| 7. | mými | ||
Tady můžete mít problém pouze v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Určitě vám pomůže, když v těchto případech použijete ukazovací zájmeno ta. Řekněte si u daného případu buď té mojí, nebo tu moji, případně tou mojí. Sami vidíte a určitě i cítíte, kdy pak použít "i" a kdy "í".
(tvá, tvé) se skloňuje stejně jako zájmeno můj (má, mé), stejně tak zájmeno svůj. Všechna tato zájmena se v podstatě skloňují podle vzoru mladý (což je vzor tvrdých přídavných jmen).
Tato zájmena jsou nesklonná. Zájmeno její se skloňuje podle vzoru jarní (což je vzor měkkých přídavných jmen).
Tady opět pozor na správnou délku "i". Chyby se často vyskytují v těchto případech: Nechci se bavit o jejích problémech. (Zde jako jednotné číslo ženského rodu, například problémy nějaké Pavly.) Nechci se bavit o jejich problémech. (Tady jde o množné číslo, například jde o problémy rodiny Novákových.)
| 1. | náš | naše | naše |
| 2. | našeho | naší | našeho |
| 3. | našemu | naší | našemu |
| 4. | našeho náš (než.) |
naši | naše |
| 5. | náš | naše | náš |
| 6. | o našem | o naší | o našem |
| 7. | naším | naší | naším |
| 1. | naši, naše (než.) |
naše | naše |
| 2. | našich | ||
| 3. | našim | ||
| 4. | naše | ||
| 5. | = 1. | ||
| 6. | o našich | ||
| 7. | našimi | ||
V tomto případě bývá opět problém se zájmenem v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Znovu určitě pomůže, když využijete ukazovacího zájmena ta. Řekněte si tu naši, té naší, s tou naší.
Podle zájmena náš se skloňují rovněž zájmena váš, co a v jednotném čísle všechen.
Zdroj: Zájmena
Slova LECCOS a LECCO se řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena neurčitá, což napovídá, že označují nějakou neurčitou skutečnost. Slovo LECOS není spisovné, proto by se nemělo objevovat ve spisovných textech.
Obě uvedená spisovná slova jsou významově rovnocenná, můžeme tudíž používat jak LECCOS, tak LECCO a věta či souvětí se nezmění.
Co se týče četnosti výskytu spisovných variant, Český národní korpus uvádí v 1. a 4. pádě častěji podobu s „S“ na konci, tedy LECCOS. Rovněž Slovník spisovného jazyka českého zmiňuje tuto podobu jako častější.
Přestože není slovo LECOS považováno za spisovné, v některých publikacích ho lze najít (jedná se o chybu). Nachází se například v knize Den co den (autorka Terézia Mora).
Slovo LECCOS (i slovo LECCO) má stejný význam jako zájmena všelicos nebo mnohé.
Dalšími variantami slova LECCOS jsou zájmena ledasco, ledacos a ledaco.
Zdroj: Leccos nebo lecos
Předložka „se“ se pojí s podstatným jménem, zájmenem, nebo číslovkou, obvykle v 7. pádě. Naopak zájmeno „se“ se vždy pojí se slovesem.
Copyright © 2012 - 2021 NetConsulting Praha s.r.o.