Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

PSANÍ I A Y NA KONCI SLOVES

Cvičení na psaní i y na konci slov

Psaní i y na konci slov se v českém jazyce řídí jasně stanovenými pravidly. Vždy je nejprve důležité rozhodnout, jestli se jedná o koncovku u podstatného jména, přídavného jména, zájmena či slovesa. U podstatných jmen se psaní i y řídí vzory podstatných jmen (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře, stavení). Podle vzoru se pak určuje, jaké i y se vlastně napíše. I u přídavných jmen je potřeba určit vzor, zároveň ale také koncové i závisí na rodu a pádu podstatného jména, k němuž se přídavné jméno vztahuje. U sloves o koncovce vždy rozhoduje rod (a případně životnost) podmětu.

Zdroj: Cvičení na psaní y i

Diskuze: jak odůvodvit psaní slov cupy dupy

Prosím, nevíte někdo, proč se ve slovech CUPY DUPY píše tvrdé Y? Jak to vysvětlit třeba cizinci? Žádné z pravidel pravopisu, která mě napadají, na to nepasuje:-))
Moc díky, Lenka

Zdroj: diskuze Jak odůvodvit psaní slov cupy dupy
Počet odpovědí: 0

Souhrnná cvičení na psaní i y na konci slov (slovesa, podstatná jména, přídavná jména, zájmena mi a my)

Myslivcov ps štěkal, orl zrak, strýcov synové tábořil mezi loukam, v jeslch, sousedov otep slám se ztratil, návštěvníci procházel pařížským ulicem, dopis se vrátil pisatel, rodiče m přinesl knih a časopis se zajímavm články, mal králíci zuřivě prchal před jestřáb, Horákov m pomohl, narozeninov dort, ukazatelé se ztratil, žákov příslib nebral učitelé vážně, hořlav materiál, sousedé se hádal, sokol honil holub, omšel oděv, větrolam se zřítil, roztomil lv skákal na strom, v rákos létal kachn, lístkov systém m nevyhovoval, lupiči a zloději byl zatčeni, Adamov se ztratil jeho klíče a peníze, svíčkov vosk se mi roztavil, papírov sáček, talíře a hrnky se rozbil, náhrdelníky s perlam a drahokam se draze prodával, běhal jsme po vs, žáci si vylepšil známky dobrovolným úkol, v kadeřnictví se válel vlas.




Zdroj: Cvičení na psaní y i

Diskuze: Re: Re: Re: Pro velký zájem byla pohádka hrána i o prázdninách

Máš to správně. Až je spojka a konci je příslovce.

Zdroj: diskuze Pro velký zájem byla pohádka hrána i o prázdninách
Počet odpovědí: 1

Časování

A jak tedy vypadá kompletní časování slovesa být v indikativu futura (způsob oznamovací, čas budoucí)?

Osoba

Jednotné
číslo

Množné
číslo

1.

budu

budeme

2.

budeš

budete

3.

bude

budou

Pomocí budoucích tvarů pomocného slovesa býtinfinitivu se tvoří budoucí čas u sloves nedokonavých:

Osoba

Jednotné
číslo

Množné
číslo

1.

budu dělat

budeme dělat

2.

budeš dělat

budete dělat

3.

bude dělat

budou dělat

U dokonavých sloves přítomné tvary vyjadřují budoucnost. Srovnej:

budu dělat, budu sázet, budu zpívat – nedokonavá slovesa

udělám, nasázím, zazpívám – dokonavá slovesa

Budoucí čas slovesa být a sloves od něj odvozených předponou

Jak už jste si zajisté všimli, sloveso být má v budoucím čase změnu ve kmeni na bud-:

  • budu, budeš, bude, budeme, budete, budou

U sloves odvozených předponou od slovesa být (například dobýt, odbýt, zbýt, přibýt, ubýt, nabýt) se setkáváme se dvěma tvary:

  • původní tvar s u: dobudu, odbudeš, zbude, přibudeme, ubudete, nabude. Tento tvar se považuje za základní, stylově vyšší a spisovný.
  • nový tvar s y: dobydu, odbydeš, zbyde, přibydeme, ubydete, nabyde. Tento tvar se považuje za stylově nižší, až hovorový.

Zdroj: Slovní druh budeme budu

Diskuze: Jak zdůvodnit "líbí"

Prosím zdůvodnit slovo "líbí" (čili "i" na konci slova) v kontextu věty."... líbí se mu jezdit na běžkách".
Předem děkuji
Wališ

Zdroj: diskuze Určování slovních druhů
Počet odpovědí: 2

Připravujeme

V dalším dílu našeho procvičování psaní velkých písmen se můžete těšit na obce, města, městské části, sídliště; ulice, třídy, nábřeží, náměstí, mosty, sady, zahrady, aleje, kolonády, stavby, nádraží, stanice a zastávky...

Zdroj: Pravopisná cvičení na velká písmena

Diskuze: Re: skloňování slova doušek

Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.

Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.

Zdroj: diskuze Skloňování slova doušek
Počet odpovědí: 1

Cvičení na psaní i y u zájmen my mi

Líbil se m tvůj náramek. M s tím nikdy souhlasit nebudeme. Pověděl m o svých plánech do budoucna. Ztratila se m nová kniha. Proč bychom s tím m měli něco dělat? M si to nemyslíme. Dobrovolně m dal opsat domácí úkol. Při volejbale m zlomil ruku. Dokud to m neodsouhlasíme, nikam se nejede. Proč m nikdo nerozumí? Matematika m moc nejde. M přijedeme až zítra večer. Dopřáli m trochu soukromí. Chtěl, abychom si ho m vážili. M se usmíváme jen na přátele. Babička m popřála krásné narozeniny. M učitelé půjdeme do stávky. Oblíbené kotě m včera uteklo ze zahrádky.




Zdroj: Cvičení na psaní y i

Cvičení na psaní y i v koncovkách podstatných jmen

Klas obil, ztráta obuv, poselstv, orchide, africké step, vítězstv, plavb loděm, s myšm, na březch Vltav, cesta do Mladé Boleslav, šperky s drahokam, dopis s přáním, lv lovící antilop, škol s tradicem, v stromov, brusle s kolečkam, dub s břízam, časopis s fotografiem, v jetel, čerti s řetěz, na kolejch, o běžc, pod stol a židlem, během studi, mezi lem, na návs, provaz s uzl, mezi kaplem, matematické rys, motýl s podivnými názv, vlas a vous, jestřáb a holub, pěstování mrkv a petržel, večerní zpráv, s Francouz a Ital, ubrus, k ředitel, dráp, šelm, známá příslov, kadeřnictv, s obdivovatel, v sedmém neb.




Zdroj: Cvičení na psaní y i

Cvičení na psaní ovi ovy u příjmení

Horáčkov se včera vrátili z dovolené. Mladému Novákov se zapalují lýtka. Poslali jsme dopis Královm. Do domu se k nám přistěhovali Ruprechtov. Rodině Novákovch se svátky nevydařily. Na dopise stálo jen Samkov. Proč by se Blechov měli odstěhovat? Nesouhlasil s Horáčkovmi. Jágrov si koupili nový dům. Pro Haškov přijela policie. Vondráčkov neměl nikdo rád. Pro Dvořákov není jiné řešení. Jiráskov se vždy zdvořile usmívali. Nechtěl si rozhádat Albrechtov. Adamcov se mi moc nelíbili. Na Volejníkov přišla stížnost. Na odpoledne jsou objednáni Nerudov. Poláčkov pekli nejlepší dorty v ulici. Na oslavu narozenin mě pozvali Nezvalov. Výslužku ze svatby dostali i Lorenzov. Přál si potkat Krejbichov.




Zdroj: Cvičení na psaní y i

Psaní velkých písmen s háčky

  • Pokud chceme na počítači napsat velké písmeno s háčkem (například Š), zmáčkneme nejprve caps lock (tím dosáhneme toho, že píšeme velká písmena), pak zmáčkneme zároveň shift a klávesu s háčkem a poté písmeno, které chceme změkčit. Pak je třeba vypnout klávesu caps lock, abychom dále nepsali velkými písmeny.
    V případě písmene Š je postup tedy: 1. zmáčknout caps lock; 2. zmáčknout současně shift + klávesu s háčkem; 3. zmáčknout písmeno S; 4. zmáčknout caps lock.

  • Druhou možností je, že se vynechá klávesa caps lock a současně s klávesou S se zmáčkne klávesa shift. Postup: 1. zmáčknout současně shift + klávesu s háčkem; 2. zmáčknout současně shift + klávesu písmene kterou chceme změkčit (S)

  • Pokud by se nedařilo, všechna písmena se dají vyhledat pod: vložit - symbol - najdete požadované písmeno, kliknete na něj, kliknete na vložit a pak zavřít.

Zdroj: Psaní velkých písmen

Cvičení na psaní i y v koncovkách ovi ovy u podstatných a přídavných jmen přivlastňovacích

Četl o Romeov a Julii, přinesl bratrov dárek, četl Jiráskov knihy, nesouhlasil s prezidentovmi názory, usmál se na kamarádov bratry, myslivcov psi zuřivě štěkali, obdivovaly návrhářov nápady, setkal se s politikovmi odpůrci, věřil kamarádov, obdivoval inženýrov myšlenky, tatínkov boty zmizely, napsal Ježíškov dopis, sousedov děti běhaly, Honzov dobré výsledky mě oslnily, pro učitelov sešity, strýčkov kosti zapraskaly, lékařov recepty, pilotov brýle zmizely, snil o drakov, umělcov obrazy se prodaly, o Leošovch přátelích neslyšel, navštívil Dvořákov opery, prodal otcov knihy, slíbil kamarádov pomoc, pekařov koláče se spálily, malířov synové odešli, Františkov králíci utekli, zahradníkov květiny rozkvetly, sloužil pánov, setkal se s hercovmi dětmi.




Zdroj: Cvičení na psaní y i

Cvičení na psaní y i v koncovkách přídavných jmen

Střídav proud, studijn oddělení, mezi šedivm mraky, v želv polévce, v dobovch kostýmech, se zataženm závěsy, slovn úlohy, šediv vous, perlov náhrdelník, s loňským vítězi, lekl kapři, živ plot, kulov blesk, brusinkov džus, ryb salát, zbloudil studenti, o zlch snech, s hedvábnm šaty, čokoládov dort, ciz jazyk, ryz srdce, květinov parfém, znám spisovatelé, zamrzl rybník, pav pera, včel úl, minul rok, skotačiv psi, čerstv jahodov pohár, mil občané, škodliv názor, mrkvov koláč, čap hnízdo, vesel lidé, pohádkov ples, vepřov řízek, vyzývav oděv, prázdninov dům, bos chlapci, opravdov přátelé, bylinkov čaj, vos hnízda, o děravch botách, s nouzovm východy, hlubokým příkopy, televizn pořad, se zlatým náušnicemi.




Zdroj: Cvičení na psaní y i

Psaní seminární práce

Během psaní se držte předem vytvořené osnovy. Ta vám pomůže udržet směr a koncepci textu a dosáhnout jeho cíle. Pracovní osnovu můžete během psaní konkretizovat či měnit.

Při rešerši (vyhledávání) literatury se zaměřte na nejnovější publikace. Jen tak vám neuniknou aktuální informace o stavu bádání v oblasti tématu. Využít můžete katalogy univerzitních a vědeckých knihoven či stránky České národní bibliografie.

I v seminární práci byste měli adekvátně citovat odbornou literaturu, a to nejlépe formou poznámek pod čarou (v MS Word klikněte na Odkazy a Vložit poznámku pod čarou). V poznámce musí být uvedeny minimálně název titulu, jméno autora, rok vydání a stránka, kde se citovaná pasáž nachází.

Práci si pravidelně zálohujte – nastavte si automatické ukládání, dokument si čas od času uložte na e-mail nebo USB disk.

Před odevzdáním si ponechejte denní rezervu a přečtěte si text s časovým odstupem nebo o jeho přečtení a kontrolu požádejte někoho dalšího. Téměř vždy tak narazíte na drobné chyby a přijdete na způsoby, jak svou práci ještě zdokonalit!

Zdroj: Co to je seminární práce

Test na psaní velkých písmen

rlické ory,
město utná ora,
rantiškovy ázně,
souhvězdí alý ůz,
tal,
lice eky,
ražské lice,
ánoce,
čtvrť ejvice,
lavní ádraží v raze,
větlá ad ázavou,
edenáctý ezinárodní ilmový estival v arlových arech,
unkevní eskyně,
něžka,
obelova ena za ír,
ohár istrů vropských emí,
tědrý en,
upiter,
onzíkova esta,
lovan,
oží od ánoční,
orní áměstí,
otocykl awa,
čitelské oviny,
rodaná evěsta,
vůr rálové ad abem,
ákoník ráce eské epubliky,
ům vou lunců,
polek okol,
stava eské epubliky,
oupaliště žbán,
yrenejský oloostrov,
oslanecká němovna arlamentu eské epubliky,
acocha,
stonsko,
ihoafrická epublika,
everoatlantická liance,
iagarské odopády,
ýnský rám,
árodní ivadlo,
rašná rána,
everní echy,
ákladní kola ntonína ochora v uchcově


Zdroj: Psaní velkých písmen

Úvod

Čtenář by se v něm měl dozvědět, čím se ve své práci zabýváte, co bylo úkolem, jaké bylo zadání, a vhodné je také uvést postup při vypracovávání. Můžete psát i o tom, co vás k této práci vedlo. Jaké byly komplikace nebo čeho jste se dopátrali, si nechte až pro psaní samotného závěru práce. Strany s úvodem nejsou vůbec komplikované. Rozsah je většinou na jednu až na dvě strany (A4) zahrnující klasický nadpis „Úvod“, za kterým následují odstavce s textem.

Zdroj: Co to je seminární práce

Cvičení na psaní i y ve slovesech

Myšlenky se rozutekl, koláče zavoněl, klasy obilí zezlátl, šaty a boty se válel po posteli, dělníci dokončil domy, talíře se rozbil, sokoli se vznesl, děti pobíhal, myši škodil, Řekové a Římané spolu válčil, oči zamrkal, klíče zapadl, lodě vyplul, vysílal ve zprávách, dnové končil, koně se proháněl, policisté vybíral pokuty, zámky se uzavřel, stromy opadal, hadi a ještěrky se vyhříval, hodiny odbil, servírky s číšníky nosil večeře, zvony vyzváněl­, bratři a sestry si hrál, herci se ukláněl, mraky plul po obloze, kapři a štiky plul u hladiny, žáci provokoval, návštěvníci se nepřezul, nože, vidličky a lžíce byl ze stříbra, kamarádky bruslil, matematické příklady a úlohy mi nevycházel, sloni troubil, autobusy zastavil, loňské sněhy napadl, stoly se ozdobil, traktory vyjel, učitelé zapisoval, prodavačky počítal, ukazatele zapadl pod sněhem, jeho objevy a vynálezy změnil svět, rodiče přijel, četl jsme, obchody se zavřel, kouzelníci s asistentkami ukončil vystoupení, počítače se zaviroval, psi zaštěkal, herci a herečky protestoval, penály se povaloval, večeře se neprodával, muzikanti vystoupil na pódiu, tužky, propisky a pastelky se válel po stole, Vánoce a Velikonoce patřil k nejkrásnějším svátkům v roce.




Zdroj: Cvičení na psaní y i

Témata

Témata prací jsou individuální pro každého studenta a nemohou se opakovat v rámci ročníku. Studentovi může být také schváleno téma vlastní. Pracujete-li například ve specializované firmě, neváhejte si zvolit spřízněné téma. Máte-li tu možnost, zvolte si téma, které vás zajímá, o kterém už něco víte a jehož zpracování vás bude ideálně i bavit. Pokud jsou taková zadání již rozebrána, postupujte pragmaticky – zamluvte si téma, k němuž snadno seženete studijní literaturu, které nevyžaduje časově náročné rešerše, a zajímejte se také o termín odevzdání.

Téma (jeho vymezení i způsob zpracování) se nebojte konzultovat s příslušným pedagogem. Během samotného psaní se vyhněte zbytečným odbočkám, i kdyby vám samotným připadaly zajímavé.

Zdroj: Co to je seminární práce

Správně je v pořádku

Proč tomu tak je, když se píše například třeba právě například nebo obden, zpočátku, poprvé, nalevo, potom, pokaždé, popořádku, namístě?

Odpověď je jednoduchá, protože v tomto případě není výraz *vpořádku kodifikován jako slovo vytvořené spřahováním. Spřahování je specifický způsob tvoření slov. Oba členy, jimiž se nově vzniklý (spřažený) výraz vytváří, si v něm uchovávají ve všech jeho tvarech, nebo alespoň ve tvaru základním, stejnou podobu. Tvoří se tak například číslovky (šest a dvacetšestadvacet), přídavná jména (déle trvajícídéletrvající), příslovce (jak se patříjaksepatří) a podstatná jména (z mrtvých vstánízmrtvýchvstání). Specifickou skupinou jsou pak takzvané příslovečné spřežky, do nichž by patřil i náš výraz, kdyby jej již zahrnovaly kodifikační příručky.

Příslovečné spřežky vznikají tak, že se předložky spojují buď s podstatnými jmény (z pravidlazpravidla), nebo se zpodstatnělými přídavnými jmény (do prava doprava), nebo se zájmeny (za svézasvé), nebo s číslovkami (na třikrátnatřikrát), nebo s příslovci (od naprotiodnaproti).

Jak vyplývá z výše uvedeného, příslovečné spřežky píšeme jako jedno slovo, tedy dohromady. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však bohužel není vždy jasná, a tak často dochází ke kolísání. Nezřídka pak vedle sebe existují jak podoby psané zvlášť, tak dohromady, přičemž je jejich význam totožný (na příklad – například; zpočátku – z počátku; na čisto – načisto; k večeru – kvečeru; nade všecko – nadevšecko; na čase – načase).

Existují ale případy, kdy způsob psaní odlišuje význam napsaného. Je to třeba dvojice v celku × vcelku: Pošta mi kupodivu doručila vázu v celku (= nerozbitou). Kup ten šunkový salámv celku (= nenakrájený). Na léto si koupím plavky v celku (= jednodílné), ale: Vcelku se zúčastnilo dvacet lidí (= celkem). Vcelku je to hodný chlapec (= modální částice, vyjádření vztahu mluvčího). Podobným příkladem je spřežka namístě, která vyjadřuje vhodnost, patřičnost, například Je namístě přiznat chybu (= je důležité se teď přiznat), vedle spojení předložky a podstatného jména na místě, které ve větě fungují jako příslovečné určení místa, například Motorista těžkým zraněním hlavy a hrudníku na místě podlehl.

Zdroj: Vpořádku nebo v pořádku

Psaní velkých písmen

Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.

Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.

VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ

Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.

S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.

Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.

JMÉNA ZEMĚPISNÁ

U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píše velké počáteční písmeno. Například: Evropa, Morava, Balkán, Šumava, Balaton. U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného. Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.

V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy.

JMÉNA MÍSTNÍ

U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se píše malé písmeno u předložky: Ústí nad Labem, Rožnov pod Radhoštěm, Nové Město na Moravě.

U názvů ulic, náměstí, sadů, zahrad i významných staveb se píše velké písmeno, u obecného označení je písmeno malé, u víceslovných pojmenování se píše první písmeno velké (pokud se nejedná o obecný název): Jižní ulice, Václavské náměstí, náměstí Osvobození, Lidové sady, Pražský hrad, ulice Osmého května, Nové zámecké schody, Pražský hrad.

Pokud název začíná předložkou, píše se předložka s velkým počátečním písmenem a stejně tak i slovo po ní následující: zastávka Na Můstku, ulice Za Vodárnou, náměstí Pod Lipami, zahrada Na Valech, lékárna U Bílého lva, hostinec U Rytíře.

JMÉNA HVĚZDÁŘSKÁ

U názvů nebeských těles, souhvězdí a jejich součástí se píše první písmeno velké: Merkur, Země, Pluto, Polárka, Slunce, Měsíc, Orion, Malý vůz, Mléčná dráha,Velký medvěd.

Pokud se jedná ale o jiný význam než o odborný hvězdářský termín, tak se píše malé počáteční písmeno: země, slunce, měsíc.

OFICIÁLNÍ NÁZVY MEZINÁRODNÍCH INSTITUCÍ, ORGANIZACÍ, NÁZVY STÁTŮ:

Pokud se jedná o jednoslovný výraz je počáteční písmeno velké: Francie, pokud se jedná o dvouslovné označení státu, je důležité, jestli jedním ze slov je obecné označení: Saudská Arábie (není zde obecné označení), Dánské království (království je obecné jméno), Česká republika.

Pokud se jedná o víceslovné označení státu, organizace a instituce píše se velké počáteční písmeno u prvního slova: Spojené státy americké, Rada bezpečnosti, Organizace spojených národů, Evropská unie.

ORGÁNY STÁTŮ, OBLASTÍ A MĚST

Píše se velké počáteční písmeno jen u prvního slova (pokud název neobsahuje i název jiného jevu): Parlament České republiky, Úřad vlády České republiky, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Městský úřad v Nymburku.

Pokud se ale jedná o neoficiální užití názvu, píše se malé počáteční písmeno: ministerstvo, městský úřad (nejedná se o konkrétní úřad).

OFICIÁLNÍ NÁZVY VĚDECKÝCH, KULTURNÍCH, VZDĚLÁVACÍCH A TĚLOVÝCHOVNÝCH INSTITUCÍ:

Píše se velké počáteční písmeno jen u prvního slova (pokud součástí není i název jiného jevu) Karlova univerzita, Pedagogická fakulta Technické univerzity v Liberci, Bílí tygři Liberec.

Komplikace může být u Obchodní akademie v Čáslavi x obchodní akademie. První variantou je myšlena konkrétní škola, a proto se píše počáteční písmeno velké. Ve druhé variantě se jedná o obecný název školy a není jasné, o kterou obchodní akademii v České republice se jedná. Stejně tak je to i u Základní školy T. G. Masaryka v Jihlavě x základní škola.

NÁZVY KNIH, ČASOPISŮ, NOVIN, ČLÁNKŮ, UMĚLECKÝCH DĚL

Píše se velké počáteční písmeno u prvního slova: Bylo nás pět, Obsluhoval jsem anglického krále, Lidové noviny, Kde domov můj, Má vlast.

JMÉNA VÝROBKŮ

Jednoslovné názvy výrobků se píší s velkým počátečním písmenem, obecné názvy se píší s malým počátečním písmenem: zubní pasta Signál, máslo Rama

OZNAČENÍ DĚJINNÝCH UDÁLOSTÍ, OFICIÁLNÍ NÁZVY PAMÁTNÝCH DNŮ, SVÁTKŮ, SOUTĚŽÍ, POLITICKÝCH A KULTURNÍCH AKCÍ

Píše se velké počáteční písmeno u prvního slova: Velká francouzská revoluce, Pražské jaro, Mnichovská dohoda, Den lidských práv, Dvacáté zimní olympijské hry v Turíně, Nový rok, Vánoce.

JMÉNA VYZNAMENÁNÍ, ŘÁDŮ A CEN

I zde se píše první počáteční písmeno velké: Nobelova cena za literaturu.

JMÉNA A NÁZVY Z NÁBOŽENSKÉ OBLASTI

Jména osob ze svatých knih se píší s velkým počátečním písmenem, stejně tak i důležité knihy: Bůh, Alláh, Budha, Písmo svaté, Bible, Korán, Otčenáš.

ZKRATKY

Velká písmena se píší i v ustálených zkratkách: OSN, TUL, ODS.

VELKÁ PÍSMENA V DOPISECH

Velká písmena se v dopisech používají jako výraz úcty u osobních a přivlastňovacích zájmen 2. osoby čísla množného i jednotného: Ty, Vy, Tvůj, Váš, Vám, Tobě.

VELKÁ PÍSMENA NA ZAČÁTKU VĚTNÝCH CELKŮ

Věty i nadpisy začínají velkým písmenem. Velkým písmenem začíná i přímá řeč, citát, heslo.

Zdroj: Psaní velkých písmen

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Válková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS