PSÁNO O LETOŠNÍCH DUŠIČKÁCH CHARAKTERISTIKA POSTAV

Test na obsah a postavy Malostranských povídek

1. Který z názvů patří některé Nerudově Malostranské povídce?
   ?VodníkLilieFigurkyPaní Ruska3
2. Jak se jmenoval žebrák, který žebral na Malé Straně?
   ?pan Vorel pan Vojtíšek pan Velš2
3. Kolik povídek tvoří knihu Malostranské povídky?
   ?101112134
4. V jaké formě je psána povídka Svatováclavská mše?
   ?v ich forměv er formě1
5. Co bylo původně v domě, kde si pan Vorel zřídil svůj obchod v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
   ?krupařský obchodhokynářstvíbyty3
6. Jakým výrazem začínal pan „Hastrman“ mluvit?
   ?jobadjó3
7. Proč slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nosila věnec i na hrob jedné ženy?
   ?byl to hrob její matkypřála si tam po smrti ležet ona byl to hrob její kamarádky2
8. Proč se v povídce Přivedla žebráka na mizinu žebračce říkalo „bába milionová“ ?
   ?chtěla vyžebrat milionyměla milion výmluvslibovala zaplacení almužny bohem milionkrát3
9. Jaké povolání měl pan Heribert?
   ?hrobníkprodavačučitellékař4
10. Kdo byl s malým hrdinou v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    ?nikdovrabčácikostelník2
11. Co si v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno chlapci pořídili z ušetřených peněz?
    ?prakpistoliplán města2
12. Jakou přezdívku měla slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    ?Stará MáryTlustá MáryOšklivá Máry2
13. V jaké formě je psána povídka Figurky?
    ?v ich forměv er formě1
14. Jak to s panem Vojtíškem dopadlo v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?utopil seodstěhoval seumrzl3
15. Kdo byl první zákazník pana Vorla v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?pan Vojtíšekslečna Poldýnkapolicejní komisař pan Uhmühl2
16. Co v povídce U Tří lilií nese tento název?
    ?obchodhřbitovhostinec3
17. Kde se nachází byt, do něhož se na Malou Stranu přestěhoval hlavní hrdina v povídce Figurky?
    ?v domě U Dvou sluncův Újezdské uliciv domě U zeleného anděla2
18. Kde se odehrává děj povídky Svatováclavská mše?
    ?v kostele svatého Mikuláševe Svatovítském chráměv chrámě svatého Jana2
19. Co měl hokynář Pohorák obstarat chlapcům v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?střelný prachpistolevojsko1
20. Jak se jmenovali příbuzní, u nichž pan „Hastrman“ žil?
    ? SchlegloviSchepeleroviŠajvlovi3
21. Jak v povídce O měkkém srdci paní Rusky paní Ruska vyřešila, že nesměla chodit na pohřby?
    ?odstěhovala se do jiného městazačala chodit na svatbypřestěhovala se blíž k Oujezdské bráně – chodili tudy všechny pohřební průvody3
22. Kdo malému hrdinovi řekl, že svatý Václav slouží v noci v kostele mši v povídce Svatováclavská mše?
    ?kamarádikostelníkamatka2
23. Jakou přezdívku si nedali chlapci v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?Jan ŽižkaProkop HolýJan Hus3
24. Komu slečna Máry nosila na Dušičky věnce na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    ?panu Ryšánkovi a Schleglovipanu Vorlovi a Vojtíškovipanu Cibulkovi a Rechnerovi3
25. V jakém ročním období se odehrává děj povídky U Tří lilií?
    ?jarolétopodzimzima2
26. Proč první zákazník pana Vorla nebyl v obchodě spokojený v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?nákup byl drahýobchod byl zakouřenýpan Vorel byl nepříjemný2
27. Na střeše kterého domu se scházeli přátelé při večerních šplechtech? Dům .....
    
28. Jakou zálibu měla paní Ruska v povídce O měkkém srdci paní Rusky?
    ?malovala obrazyvysedávala v hostincichodila na pohřbysázela3
29. Jak se jmenovala dívka, do níž byl zamilován profesor v povídce Týden v tichém domě?
    
30. Který národ měl Čechům podle chlapců pomoci v boji proti Rakousku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?MaďařiPoláciNěmci1
31. Jaké pomluvy o panu Vojtíškovi kolovaly Malou Stranou v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?že kradeže je bohatýže je vrah2
32. Proč k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku nikdo nechodil na nákup?
    ?kvůli pomluvám - že má obchod zakouřenýkvůli pomluvám - že je drahýkvůli pomluvám - že je nepříjemný1
33. Co se Jákl v povídce Večerní šplechty dozvěděl od známého medika?
    ? že jeho dívka porodilaže jeho dívka zemřelaže se jeho dívka vdala1
34. Co se svou sbírkou pan „Hastrman“ chtěl udělat, když zjistil, že je bezcenná?
    ?vyházet z oknadarovat profesorovidarovat kostelu1
35. Co se stalo cestou na pohřeb pana Schepelera v povídce Doktor Kazisvět?
    ?rakev byla nebožtíkovi malárakev sjela na zemrakev se rozpadla2
36. V jaké formě je psána povídka Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?v ich forměv er formě1
37. Jaké povolání má hlavní postava v povídce Figurky?
    ?právníkadvokátní koncipientzemský účetní2
38. U kterého kostela na Malé Straně žebraly žebračky v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?u svatého Mikulášeu svatého Janau svatého Matouše1
39. Proč byl Václav propuštěn ze zaměstnání v povídce Týden v tichém domě?
    ?napsal nevhodný text o zaměstnancích kancelářenebyl vlastenecchtěl se stát advokátem zamiloval se do dcery prezidenta kanceláře1
40. Jakou zálibu měl pan „Hastrman“?
    ?chytal rybysbíral kamenypovídal si s turisty2
41. Co pan Vorel dělal, když k němu nikdo nechodil nakupovat v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?nadávalhrál kartykouřil3
42. V jaké formě je psána povídka U Tří lilií?
    ?v ich formě v er formě1
43. Kolik lidí nakonec pan Heribert vyléčil v povídce Doktor Kazisvět?
    ?žádnéhojednoholéčil pak všechny2
44. Co v povídce Přivedla žebráka na mizinu chtěla bába milionová po panu Vojtíškovi?
    ?aby s ní žilaby ji dal almužnuaby se odstěhoval1
45. Od koho si nechal pan „Hastrman“ ocenit svou sbírku?
    ?od lékařeod profesoraod rodiny2
46. Jaká byla nejstarší vzpomínka Kupky v povídce Večerní šplechty?
    ?jak si děda sám zazvonil umíráčekjak se topiljak rodina chovala husy1
47. Kdo k panu Vorlovi v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku chodil pravidelně?
    ?žebrákpolicejní komisařsetníkovic dcera1
48. Čí básně použil profesor, když chtěl získat lásku milované dívky v povídce Týden v tichém domě?
    ? pana Lakmusenadporučíka KořínkaVáclava Bavora3
49. Jak se nazývá restaurace, v níž se setkávali pan Ryšánek a pan Schlegl?
    ?U Tří liliíU Zeleného andělaU ŠtajnicůU Oujezdské brány3
50. Jak se malý Neruda snažil panu Vojtíškovi pomáhat v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?házel mu svou mincinosil mu jídlodaroval mu oblečení1
51. Proč se pan Ryšánek a pan Schlegl rozhádali?
    ?kvůli obchodu kvůli ženěkvůli penězům2
52. Na co má hlavní hrdina výhled z okna v povídce Figurky? (stavba)
    
53. Jak staré děvčátko s sebou slečna Máry vodila na hřbitov v povídce Psáno o letošních Dušičkách? (Doplnit číslovkou!)
    
54. Proč se malý hrdina rozhodne zůstat přes noc v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    ?chce ukázat svou statečnostbojí se vrátit domůchce vidět svatého Václava3
55. Od koho si pan Vorel v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku půjčoval peníze?
    ?od policejního komisařeod žebrákaod židů3
56. Co bývalo původně na místě zahrady v povídce U Tří lilií?
    ?hřbitovobchodjezero1
57. Jak v povídce Doktor Kazisvět doktor Heribert poznal, že pan rada Schepeler není mrtvý?
    ?dotkl se ruky nebožtíkaslyšel nebožtíkův nádechnebožtík se pohnul1
58. Kdo přivedl pana Vojtíška na mizinu v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    
59. Proč si slečna Máry v povídce Psáno o letošních Dušičkách nevzala ani jednoho z těch dvou mužů?
    ?nemysleli to vážněkamarádství bylo pro ně důležitějšínelíbili se jí1
60. Proč doktor Jensen chodí tak často navštěvovat hlavního hrdinu v povídce Figurky?
    ?je zamilovaný do jeho sousedkypozoruje bývalého pacientamá strach o zdraví hlavního hrdiny2
61. Proč Pohorák nepřišel na smluvenou schůzku v povídce Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno?
    ?zatkla ho policieutekl s penězinechtělo se mu1
62. Jak to s panem Vorlem v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku dopadlo?
    ?odstěhoval se z Malé Stranyoběsil seotevřel si jiný obchod2
63. Proč měl přezdívku „Hastrman“?
    ?přál si bydlet u moře a nosil pentlerád chodil na ryby a nosil zelený kabátpřál si bydlet u moře a nosil zelený kabát3
64. Který z mužů se neúčastnil Večerních šplechtů?
    ?JáklHovoraKrumlovský3
65. Proč v povídce O měkkém srdci paní Rusky měl paní Ruska zakázáno chodit na pohřby?
    ?plakala moc nahlaspomlouvala zemřelénahlas se smála2
66. Komu v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku slíbil pan Vorel dobrák každou středu? Panu....
    
67. Proč pan Vojtíšek nemohl žebrat jinde, než na Malé Straně v povídce Přivedla žebráka na mizinu?
    ?neznali ho tamnechtěl Malou Stranu opustitvěřil ve zlepšení1
68. Na čí zpěv se těší hlavní hrdina v povídce Figurky?
    
69. Kdo věděl, že malý hrdina zůstane v kostele přes noc v povídce Svatováclavská mše?
    ?kostelníkmatkakamarádi3
70. Jak se pan „Hastrman“ doopravdy jmenoval?
    ?pan Vodníkpan Rybářpan Zelený2
71. Kdo v povídce Doktor Kazisvět jako první panu Heribertovi uvěřil, že Schepeler není mrtvý?
    ?radova manželkaradův přítelradův kolega z účtárny2
72. Proč si v povídce Večerní šplechty najednou přestali muži povídat?
    ?začalo pršetposlouchaly je dívkybylo ráno2
73. Co hlavního hrdinu zaujalo na tančící dívce v povídce U Tří lilií?
    ?její hlasjejí očijejí postava2
74. Co policejní komisař po smrti pana Vorla obdivoval v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku?
    ?jak má pan Vorel nakouřenou dýmkujak pan Vorel má pěkný obchodjak je v obchodě pana Vorla čisto1
75. Proč dívka v povídce U Tří lilií odešla?
    ?matka jí onemocnělajejí matka se nevrátila domůmatka jí zemřela3
76. Co chlapec ráno viděl v kostele v povídce Svatováclavská mše?
    ?plačící matkusvatého Václavamrtvého vrabčáka1
77. S kým má paní domácí hlavního hrdiny v povídce Figurky poměr?
    ?s malířems hostinskýms nadporučíkem3
78. Proč si slečna Máry myslela, že ji dva muži milovali v povídce Psáno o letošních Dušičkách?
    ?řekli jí tořekla jí to kamarádkanapsali jí dopisy3

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy

Poradna

V naší poradně s názvem CHARAKTERISTIKA MAMINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Charakteristika maminky

Povídky malostranské

Seznam povídek v knize

• Týden v tichém domě
• Pan Ryšánek a pan Schlegl
• Přivedla žebráka na mizinu
• O měkkém srdci paní Rusky
• Večerní šplechty
• Doktor Kazisvět
• Hastrman
• Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku
• U tří lilií
• Svatováclavská mše
• Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno (1877)
• Psáno o letošních Dušičkách
• Figurky

Charakteristika hlavních postav z některých povídek

Bába milionová – Bába milionová je jedna z hlavní postav povídky Přivedla žebráka na mizinu. Jedná se o žebračku, která usiluje o to, aby se měla o něco lépe. Je proto ochotná se i vdát. Problém ale je, že je velmi ošklivá, závistivá a mstivá. Nevadí jí zničit někomu život.

Pan Cibulka – Cibulka patří do povídky Psáno o letošních Dušičkách. Je to nejlepší přítel pana Rechnera. Z povídky vyplývá, že rád pije, je protivný a hrubý a nebojí se z někoho si utahovat, přestože to daného člověka může trápit.

Pan Heribert – Pan Heribert je hlavní postavou povídky Doktor Kazisvět. Vystudoval medicínu, ale odmítá se živit jako lékař. Má rád samotu a lidem se vyhýbá. V okamžiku, kdy zachrání život zemského rady, tak se proslaví a může mít spoustu klientů a peněz. On o to ale nestojí a dál žije svůj život samotáře.

Paní Ruska – Paní Ruska je hlavní postavou povídky O měkkém srdci paní Rusky. Jak název napovídá, paní Ruska působí jako žena, která je dobrosrdečná a útlocitná. Žena, která se z dobré vůle a čistoty srdce chodí rozloučit se zemřelými na jejich pohřeb. Skutečnost je ale jiná, paní Ruska zjevně miluje drby a ráda se o ně podělí, i když o ně nikdo nestojí. Také ráda pláče a povídá si s lidmi. Je ale i chytrá, když jí policie zakáže její největší zálibu, ví si rady a jejich nařízení dokáže obejít.

Pan Krumlovský – Jedná se o studenta práv z povídky Figurky, který se přestěhuje na Malou Stranu, protože ji považuje za klidné místo, kde se může učit. S učením má trochu problémy, vždy se najde něco, co ho od učení ruší. Působí jako pozorovatel chování lidí na Malé Straně a sám se do děje zapojuje, někdy kladně a někdy záporně. Pan Rechner – Pan Rechner je jednou z hlavních postav povídky Psáno o letošních Dušičkách. Pan Rechner je šikovný, ale tak trochu líný. Společně se svým nejlepším přítelem se nebojí utahovat si z citů jiné osoby.

Pan Rybář - Pan Rybář je hlavní postavou v povídce Hastrman. Pan Rybář patří na Malé Straně k oblíbeným lidem. Má rád zelenou barvu, moře a francouzské filozofy, které často cituje. Jeho největší zálibou je sbírání drahých kamenů.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Povídky malostranské

Příběh

Ve svém příspěvku CHARAKTERISTIKA MAMINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Natálie mrzenová.

Zdroj: příběh Charakteristika maminky

REFERÁT NA KNIHY

Rozbor díla Tajuplný ostrov od Julesa Vernea

Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.

Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.

Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.

Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jules Verne

VĚŠTKYNĚ

(Úlomky)

Když oko vaše slzou se zaleje,

když na vás těžký padne čas,

tehda přináším větvici naděje,

tu se můj věští ozve hlas.

~

Nechtějte vážiti lehce řeči mojí,

z nebeť přichází věští duch;

zákon nezbytný ve všem světě stojí,

a vše tu svůj zaplatí dluh.

~

Řeka si hledá konce svého v moři,

plamen se k nebi temeni;

co země stvoří, sama zase zboří:

avšak nic nejde v zmaření.

~

Jisté a pevné jsou osudu kroky,

co má se stá ti, stane se;

a co den jeden v své pochová toky,

druhý zas na svět vynese.

~

Viděla jsem muže na Bělině vodě,

praotce slavných vojvodů,

an za svým pluhem po dědině chodě

vzdělával země úrodu.

~

Tu přišli poslové od valného sněmu,

a knížetem jest oráč zván,

oblekli oděv zlatoskvoucí jemu,

a nedoorán zůstal lán.

~

Položil rádlo a propustil voly:

„Odkud jste vyšli, jděte zpět!“

a své bodadlo zarazil tu v poli,

aby pučilo v list i květ.

~

Pojala voly nedaleká hora —

podnes ji značí vody rmut;

a suchá holi lískovice kora

vydala trojí bujný prut.

~

A pruty zkvětly a ovoce nesly:

leč dospěl jenom jich jeden;

druhé dva zvadly a se stromu klesly,

nevzkřísivše se po ten den.

~

Slyšte a vězte — nejsouť marné hlasy!

vložte je pilně na paměť:

nastane doba, přijdou zase časy,

kdež obživne i mrtvá sněť.

~

Obě ty větve v ušlechtilém květu

vzmohou se šíře, široce,

a nenadále ku podivu světu

přinesou blahé ovoce.

~

Tu přijde kníže ve zlatě a nachu,

aby zaplatil starý dluh,

a vyndá na svět ze smetí a prachu

Přemyslův zavržený pluh.

~

A z duté hory ven povolá voly

i zase k pluhu přiděje,

a zanedbanou doorá tu roli

a zlatým zrnem zaseje.

~

I vzejde setí, jaře bude kvésti,

bujně se zastkví zlatý klas:

a s ním. i vzejde země této štěstí,

a stará sláva vstane zas.

~

Viděla jsem skálu nad řekou se pnoucí,

na skále Krokův zlatý brad;

okolo hradu květnatí palouci —

kněžny Libuše květný sad.

~

Pod hradem dole staveníčko milé —

kněžnina lázeň na řece;

viděla jsem kněžnu tváři ušlechtilé,

ve stříbroskvoucím obleče.

~

Na prahu stála zmílené své lázně,

patřila v mutný říční proud;

četla tam slova naděje i bázně:

své milé země tajný soud.

~

„Vidím požáry a krvavé boje,

ostrý meč tebe probode,

vidím tvou bídu, pohanění tvoje;

však nezoufej, můj národe!

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

FAQ – Často kladené otázky

Kolik je v Povídkách malostranských hlavních postav?

Každá povídka má vlastní okruh postav, celkem jich jsou desítky.

Opakují se některé postavy ve více povídkách?

Ne, postavy jsou zpravidla vázány na jednu konkrétní povídku.

Je nutné znát i vedlejší postavy?

Ano, testy často obsahují otázky právě na méně výrazné figury.

Jak poznat postavu podle krátké otázky?

Podle spojení jména s konkrétní povídkou a dějem.

Které postavy se v testech objevují nejčastěji?

Pan Vorel, pan Ryšánek, pan Rybář, slečna Poldýnka.

Stačí znát jen jména postav?

Nestačí, důležitá je i jejich role a charakter.

Jsou testy na postavy těžší než testy na ukázky?

Pro většinu studentů ano, protože vyžadují systematičtější přípravu.

Pomůže čtení stručných přehledů postav?

Ano, pokud jsou doplněny o práci s konkrétními otázkami.

Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - postavy

FAQ – Často kladené otázky

Co je to charakteristika?

Charakteristika je popisný slohový útvar zaměřený na povahové rysy a chování.

Jaký je rozdíl mezi přímou a nepřímou charakteristikou?

Přímá vlastnosti pojmenovává, nepřímá je ukazuje na příkladech.

Jak napsat charakteristiku literární postavy?

Vycházejte z konkrétních situací z díla a sledujte vývoj postavy.

Je nutná osnova charakteristiky?

Ano, osnova charakteristiky pomáhá udržet text přehledný.

Co patří do závěru charakteristiky?

Shrnutí a osobní hodnocení autora.

Jak napsat charakteristiku sama sebe?

Vyváženě, s konkrétními příklady a sebereflexí.

Může být charakteristika subjektivní?

Ano, názor autora je přirozenou součástí textu.

Jaký čas se v charakteristice používá?

Nejčastěji přítomný nebo minulý.

Je charakteristika vhodná i pro 7. třídu?

Ano, slohová práce charakteristika osoby patří mezi základní učivo.

Zdroj: článek Charakteristika

Sloh – charakteristika osoby v běžném životě

Sloh charakteristika osoby se často zaměřuje na blízké lidi – spolužáky, rodiče nebo členy rodiny. Text by měl působit přirozeně a pravdivě.

• charakteristika maminky – vztah k rodině, práce, povaha
• charakteristika spolužáka – chování ve škole, vztahy, zájmy
• charakteristika rodiče – autorita, podpora, hodnoty

Zdroj: článek Charakteristika

Přímá a nepřímá charakteristika – jaký je mezi nimi rozdíl

Při psaní charakteristiky se nejčastěji pracuje se dvěma základními způsoby popisu. Každý z nich má své místo a ideální je jejich vzájemná kombinace.

Přímá charakteristika pojmenovává vlastnosti člověka nebo postavy přímo, zatímco nepřímá charakteristika je ukazuje prostřednictvím chování, jednání nebo reakcí.

• přímá charakteristika – otevřené pojmenování vlastnosti (je pracovitý, líný, odvážný)
• nepřímá charakteristika – vlastnost vyplývá z činu nebo situace

Zdroj: článek Charakteristika

Obsah

Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.

Týden v Tichém domě

Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.

Ukázka:

„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.

„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“

„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -

Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Povídky malostranské

Co je to charakteristika

Charakteristika je popisný slohový útvar, který se týká především osob. Zaměřuje se tedy na duševní vlastnosti (povahové rysy, schopnosti, zájmy). Duševní vlastnosti člověka se projevují ve vztahu k lidem, v jednání a ve vztahu k práci, a proto i tyto údaje patří do správné charakteristiky.
Vlastnosti se dají vyjádřit jasným konstatováním (= přímá charakteristika), nebo konkrétními příklady jednání (= nepřímá charakteristika), případně srovnáním s jiným člověkem.
Při psaní charakteristiky je důležitá volba vhodných výstižných výrazů, převaha hlavně přídavných jmen, případně sloves spojených s přídavnými jmény. Často se v charakteristice také objevují různá přirovnání.

Zdroj: článek Charakteristika

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Jaký je hlavní rozdíl mezi popisem a charakteristikou osoby?

Popis se zaměřuje hlavně na vzhled, charakteristika především na povahové vlastnosti a chování.

Mohu v popisu osoby uvádět i vlastnosti?

Ano, ale pouze okrajově, hlavní důraz musí zůstat na vnějším vzhledu.

Kolik vlastností by měla obsahovat charakteristika osoby?

Doporučuje se popsat alespoň pět vlastností, včetně jedné záporné.

Je nutné dodržet osnovu?

Ano, osnova pomáhá zachovat přehlednost a logickou stavbu textu.

Co je přímá charakteristika?

Přímé pojmenování vlastností, například že je někdo laskavý nebo tvrdohlavý.

Co je nepřímá charakteristika?

Vlastnosti jsou ukázány pomocí chování, činů nebo konkrétních situací.

Lze popis a charakteristiku kombinovat?

Ve školních pracích je lepší je striktně oddělovat podle zadání.

Jak napsat závěr slohové práce?

Závěr by měl shrnout hlavní myšlenky a vyjádřit osobní názor autora.

Zdroj: článek Popis a charakteristika osoby

Seznam povídek

1. Týden v tichém domě
2. Pan Ryšánek a pan Schlegl
3. Přivedla žebráka na mizinu
4. O měkkém srdci paní Rusky
5. Večerní šplechty
6. Doktor Kazisvět
7. Hastrman
8. Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku
9. U Tří lilií
10. Svatováclavská mše
11. Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo zbořeno
12. Psáno o letošních Dušičkách
13. Figurky

Zdroj: článek Test z ukázek Povídek malostranských

Slavnosti sněženek

Rozbor díla:

Slavnosti sněženek představují nádherný obraz úsměvného života obyvatel chatové osady Kersko nedaleko Prahy (kde žil i sám Hrabal a při psaní se inspiroval skutečnými postavami). Slavnosti sněženek jsou plné laskavého humoru a zvláštního pokojného smutku.

Místo a doba děje:

Chatová oblast Kersko, 70. léta

Hlavní postavy:

Celou knihou provází sám autor.

• Paní Beníková – krásná elegantní dáma jdoucí pro nákup
• Pan Metek – šťastný, vyrovnaný, se zálibou kupovat výhodné věci
• Pan Karel – milovník dobrého jídla, salámů
• Pan Franc – uháněný dcerou a ženou, láska k jabloním
• Leli – skupuje zbytečnosti
• Pan Lontek
• Lothar a Pavel – kamarádi na vozíčku
• Pan Janeček – střelec divokého prasete

Jazykové prostředky:

Hovorový jazyk prostých lidí, dlouhá souvětí.

Obsah:

Nedaleko Prahy se v chatové oblasti Kersko setkávají stálí obyvatelé s majiteli chat, kteří se sem sjíždějí na víkendy. Společně vytvářejí svéráznou komunitu, která svými velkými i malými kamínky skládá mozaiku epizod.

Poklidné žití v tomto lesním světě naruší divoké prase, které místní myslivci nahánějí až do sousedního revíru, kde se jim ho podaří skolit v místní škole přímo při vyučovaní ve třídě před tabulí, a tak začne spor mezi dvěma mysliveckými spolky o právo na trofej. I když se nakonec dohodnou a uspořádají společnou hostinu v místní restauraci Hájenka, rivalita je mocná a každou chvíli se dostávají do bizarních konfliktů. Kniha je proložená mikropříběhy všech postav, které mají v sobě nesmírné kouzlo a nostalgii. Pan Leli je posedlý seskupováním všelijakého haraburdí, protože mu je líto nekoupit věc, když je tak levná. Při svých obchodech dokonce vydraží družku, kterou dostane výměnou za obraz Krajinka v zimním hávu. Pan Franc žije v Kersku s despotickou manželkou a dcerou a snaží se unikat z dosahu jejich řevu tak často, jak se jen dá. V mozaice příběhů se pojí poetično s realistickým pohledem, nadsázka a humor, události veselé, vážné i smutné, prožívané celou řadou více či méně kuriózních postav a postaviček. Najdeme zde pana France, mlčky trpícího pod jhem svých výřečných a dobrosrdečných ženských, dobráckého smolaře Leliho, svérázného policistu Vyhnálka, podivína Limana, vozícího kozy na pastvu luxusním americkým vozem, nebo akademického malíře Junka, pyšného na své ilustrace pro slabikář, a plno dalších postav.

Tato kniha byla zfilmována režisérem Jiřím Menzelem v roce 1984 podle scénáře, který zpracoval společně se samotným Bohumilem Hrabalem. V hlavních rolích se objevili herci jako Rudolf Hrušínský st.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bohumil Hrabal

Charakteristika literární postavy – na co si dát pozor

Charakteristika literární postavy by měla vycházet z konkrétního díla. Nestačí obecné hodnocení, důležité jsou konkrétní situace z příběhu.

U známých postav, jako je Harry Potter nebo Katniss Everdeenová, je vhodné pracovat s jejich vývojem v průběhu děje.

• změna povahy v průběhu příběhu
• vliv prostředí a okolností
• vztahy k ostatním postavám

Zdroj: článek Charakteristika

Charakteristika hlavních postav

Petr Bajza – Péťa je hlavní postavou. Celý příběh je psaný z jeho pohledu. Péťa je synem obchodníka. Péťa je inteligentní kluk, který ale rád provádí se svými kamarády různé lumpárny, které ale ne vždy končí tak, jak si chlapci přáli. Jejich lumpárny se snaží před svými rodiči utajit, a když se mu to nepodaří, bývá tatínkem potrestán. V Péťově vyjadřování se jasně odráží kontrast prostředí, ve kterém je vychováván, a vlivu jeho klučičí party.

Antonín Bejval – Antonín je Péťův kamarád a zároveň spolužák. Rád vymýšlí různé „vynálezy“, které často nedopadnou dobře. Velmi často působí povýšeně nad své kamarády, také je lakomý a nerad se dělí o své věci, například o kolo.

Čeněk Jirsák – Čenda je další Péťův kamarád a spolužák. Pochází z pobožné rodiny, a proto chodí pravidelně do kostela. Neustále se snaží nasbírat různé hříchy, které by mohl sdělit panu faráři při zpovědi. Čenda působí velmi namyšleně a někdy trochu nesympaticky. Naopak jeho snaha „ulovit“ hříchy působí někdy až komicky.

Éda Kemlink – Další Péťův kamarád a spolužák pochází z úřednické rodiny a je velmi chytrý a kamarádský. Někdy působí nenápadněji než ostatní chlapci. Jeho rodině patří pes Pajda, kterého chlapci často berou s sebou.

Jozef Zilvar – V příběhu je tento chlapec převážně oslovován příjmením. Zilvar je poslední z chlapců Poláčkovy „pětky“. Pro mnoho lidí je po Péťovi tou nejvýraznější chlapeckou postavou, protože se od ostatních chlapců velmi odlišuje. Odlišuje se věkem, původem, rodinným prostředím, vyjadřováním i vlastnostmi. Už kvůli jeho průpovídkám stojí za to, si knihu přečíst. Přestože má mnoho negativních vlastností a způsobů chování, tak jeho postava vlastně působí vcelku sympaticky.

Kristýna „Rampepurda rampepurďácká“ – Kristýna je služka, která pracuje a bydlí u Bajzových. Jedná se o mladé děvče, které má s Péťou téměř sourozenecký vztah. Škádlí se, ale zároveň se mají velmi rádi.

Pan Bajza - Pan Bajza je Péťův otec. Bývá velmi přísný a často volí tělesné tresty. Zároveň je vidět, že má Péťu rád, ale nesnáší jeho lumpárny.

Paní Bajzová – Péťova maminka působí jako milá a hodná paní, kterou trápí, když Péťa zlobí a je potom trestán. Obvykle zkouší jednat s Péťou po dobrém.

Pan Fajst – Pan Fajst je v knize taková maloměšťácká postavička, která nemá s chlapci dobrý vztah. Pan Fajst je chlapcům často pro smích, a dokonce na něj kluci vymysleli veršovanou říkanku. Zároveň se ale většina chlapců bojí, že pan Fajst na ně bude žalovat u rodičů. Pan Fajst často kontroluje vzhled a chování chlapců, v románu působí jako velký moralista.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bylo nás pět

Rozbor díla Babička

Následující část obsahuje shrnutí knihy Babičky včetně obsahu a slouží jako podklad k rozboru díla, případně jako podklad pro referát na toto téma.

Kniha Babička vyšla ve čtyřech sešitech v létě roku 1855. Od té doby dosáhla přes tři sta českých vydání, byla přeložena do více než dvou desítek jazyků. Třikrát byla zfilmována, posloužila jako východisko k opernímu libretu, inspirovala smělé básnické parafráze.

Jedná se o nedějovou prózu. Všechno zamotané a napínavé v životě titulní postavy proběhlo už dříve, a dovídáme se o tom jen retrospektivách. Stará venkovanka přijela na osamělé Staré bělidlo, aby vypomohla v domácnosti své dceři, zaměstnané službou u zámeckého panstva. Brzy starosvětská žena převezme na starost chod domácnosti a řád v ní, těší se autoritě u sousedů. Na Starém bělidle zůstane až do své smrti. Tímto okamžikem a chválou, kterou babičce vzdává kněžna se „obrazy venkovského života“ končí.

Babička postupně navázala kontakty s okolím a získala přirozenou autoritu u dětí i u všech lidí, s nimiž se stýkala. Jenom pomatené Viktorce pomoci nemohla. Dokázala jen ovlivnit děti, aby se bezbranné nešťastnici nevysmívaly, aby její podivné jednání respektovaly. Od všech ostatních postav díla, které jsou hovorné, se Viktorka odlišuje tím, že nemluví. Jen několika gesty dává najevo vztah k situaci, k níž se nachomýtla. Není přitom epizodickou postavou.

O babiččině manželovi se dovídáme na vzdálených místech textu, jedná se o formu retrospektivy, jako vzpomínky na události, které proběhly a uzavřely se za hranicemi vlastního dění. Tato a další vzpomínková vypravování utvářejí cosi jako zadní plán díla, plný krutosti, bolestí a strastí.

Autorčina fikce se krajně vzdálila od látkových východisek. Rodina Panklové žila v nevzhledném přístavu ratibořického zámku, babička z hor tam pobývala jen několik roků.

Román Boženy Němcové Babička má jasné autobiografické prvky. Autorka zde vzpomíná na své dětství. Hlavní hrdinkou je zde babička, která se vydává ke své dceři a zeťovi, aby jim pomáhala v domácnosti a s výchovou jejich dětí. Autorka se zde ztotožňuje s postavou vnučky Barunky a zachycuje zde svůj zidealizovaný vztah k babičce. Babička působí jako spravedlivá, milá, vesnická žena, která má ráda to, čemu rozumí. Příliš nechápe různé novoty. Její dcerou je Tereza Prošková, která se svým manželem Janem Proškem přijíždí z Vídně. Tereza Prošková má svou rodinu ráda, zároveň je ale pro ni důležité společenské postavení. Jan Prošek si dokáže získat snadno sympatie babičky, přestože z počátku neumí mluvit česky. Důležitá jsou zde i vnoučata Barunka, Jan, Vilém a Adélka.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)