Vzory
V dalších dílech následuje několik ukázek možných popisů a charakteristik osob.
V dalších dílech následuje několik ukázek možných popisů a charakteristik osob.
V příběhu CHARAKTERISTIKA MAMINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.
Dobrý den, potřebovala bych pomoci, jsem v druhém ročníku na střední škole a v úterý budeme psát slohovu práci z českého jazyka na charakteristiku postavy, vybrala jsem si moji maminkou a potřebovala bych poradit zda je to takhle v pořádku nebo jsou tam nějaké nedostatky. Na základní škole mi slohová práci vždy dělala problém a moc nevím jak na to. Předem děkuji za odpověď.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Natálie mrzenová.
dobry den, zitra piseme slohovku z cestiny, tak bych se chtela zeptat jestli je to takhle v poradku?
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Zdroj: Příběh Charakteristika maminky
Bába milionová – Bába milionová je jedna z hlavní postav povídky Přivedla žebráka na mizinu. Jedná se o žebračku, která usiluje o to, aby se měla o něco lépe. Je proto ochotná se i vdát. Problém ale je, že je velmi ošklivá, závistivá a mstivá. Nevadí jí zničit někomu život.
Pan Cibulka – Cibulka patří do povídky Psáno o letošních Dušičkách. Je to nejlepší přítel pana Rechnera. Z povídky vyplývá, že rád pije, je protivný a hrubý a nebojí se z někoho si utahovat, přestože to daného člověka může trápit.
Pan Heribert – Pan Heribert je hlavní postavou povídky Doktor Kazisvět. Vystudoval medicínu, ale odmítá se živit jako lékař. Má rád samotu a lidem se vyhýbá. V okamžiku, kdy zachrání život zemského rady, tak se proslaví a může mít spoustu klientů a peněz. On o to ale nestojí a dál žije svůj život samotáře.
Paní Ruska – Paní Ruska je hlavní postavou povídky O měkkém srdci paní Rusky. Jak název napovídá, paní Ruska působí jako žena, která je dobrosrdečná a útlocitná. Žena, která se z dobré vůle a čistoty srdce chodí rozloučit se zemřelými na jejich pohřeb. Skutečnost je ale jiná, paní Ruska zjevně miluje drby a ráda se o ně podělí, i když o ně nikdo nestojí. Také ráda pláče a povídá si s lidmi. Je ale i chytrá, když jí policie zakáže její největší zálibu, ví si rady a jejich nařízení dokáže obejít.
Pan Krumlovský – Jedná se o studenta práv z povídky Figurky, který se přestěhuje na Malou Stranu, protože ji považuje za klidné místo, kde se může učit. S učením má trochu problémy, vždy se najde něco, co ho od učení ruší. Působí jako pozorovatel chování lidí na Malé Straně a sám se do děje zapojuje, někdy kladně a někdy záporně. Pan Rechner – Pan Rechner je jednou z hlavních postav povídky Psáno o letošních Dušičkách. Pan Rechner je šikovný, ale tak trochu líný. Společně se svým nejlepším přítelem se nebojí utahovat si z citů jiné osoby.
Pan Rybář - Pan Rybář je hlavní postavou v povídce Hastrman. Pan Rybář patří na Malé Straně k oblíbeným lidem. Má rád zelenou barvu, moře a francouzské filozofy, které často cituje. Jeho největší zálibou je sbírání drahých kamenů. Věří, že díky nim je velmi bohatý a až na konci povídky zjistí, že jeho bohatství spočívá vlastně v něčem jiném.
Pan Ryšánek – Pan Ryšánek je jednou z hlavních postav v povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl. Pan Ryšánek je obchodník, který byl v mládí zamilován do ženy, která ho odmítla a vzala si jeho přítele. Od té doby s ním nepromluvil, přestože se každý večer setkávají.
Pan Schlegl – Pan Schlegl je druhou hlavní postavou v povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl. I pan Schlegl je obchodník. Pan Schlegl získal srdce jeho vyvolené ženy, přestože kvůli tomu ztratil přítele, se kterým se i nadále setkává, ale nemluví spolu. Jejich situaci může změnit jen něco opravdu zásadního.
Pan Vojtíšek – Pan Vojtíšek je hlavní postavou v povídce Přivedla žebráka na mizinu, ale jeho postava se objevuje ve více povídkách. Pan Vojtíšek je malostranský žebrák, který je velmi oblíbený, lidé ho mají rádi, a proto se má dobře, přestože žebrá. Doplatí ale na lidskou závist. Ke konci života se musí mimo jiné vyrovnat i se ztrátou přízně lidí, které měl rád.
Pan Vorel – Pan Vorel je hlavní postavou v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku. Pan Vorel nepocházel z Malé Strany a byl to vášnivý kuřák. Tyhle dvě věci ho stály všechny peníze a nakonec i život, přestože to byl jinak milý obchodník s dobrým srdcem.
Slečna Mary – Slečna Mary je hlavní postavou v povídce Psáno o letošních Dušičkách. Jedná se o starou paní, která se nikdy neprovdala, lidé z Malé Strany jí přezdívali Tlustá Mary. Přestože slečna Mary tušila, že se nikdy neprovdá, tak doufala v pravou lásku, a proto se nechala lehce napálit. Do konce života nezjistila (nebo jí to bylo jedno), že se jednalo o krutý žert.
Slečna Poldýnka – Slečna Poldýnka se objevuje okrajově v několika povídkách. Nejvýznamnější roli má ale v povídce Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku, kde její pomluva zničí panu Vorlovi život.
„mladý Neruda“ – Jedná se o postavu chlapce/mladíka, do něhož Neruda projektuje své vzpomínky. V takové chvíli přechází vyprávění z er-formy do ich-formy. Malý Neruda působí jako zvědavý, dobrosrdečný a zároveň stydlivý chlapec, který je odvážný, ale i jeho odvaha má své hranice. Jako dítě věřil v různé nadpřirozené věci.
Jeho kniha je velmi spjatá s Prahou a jak již název napovídá, spjatá je hlavně s Malou Stranou, s místem jeho narození, dětství a většiny života. Neruda se snaží ve své knize zachytit život lidí z Malé Strany na krátkých životních situacích. Autor na Malé Straně vyrůstal, a proto prostředí dobře zná. Jeho znalost prostředí je v knize velmi zřetelná, protože většina povídek obsahuje dlouhé pasáže popisu Malé Strany, například kde se která budova nachází atd.
Pro Jana Nerudu byl za jeho života také typický antisemitismus a ten se objevuje i v jeho knihách, Malostranské povídky nevyjímaje. Židé v jeho povídkách jsou obvykle zlí lichváři, kterým nevadí někomu zničit život.
Krám pustnul a chudnul. Asi po pěti měsících začly pana Vorla navštěvovat podezřelé postavy, Židé. Pokaždé pak přivřel pan Vorel skleněné dveře krámské. Sousedé si povídali zcela určitě, že Malá Strana uvidí bankrot. „Kdo se jednou se Židy spustí!“
Kniha byla napsána v devatenáctém století a jazyk tomu zcela odpovídá, objevují se zde archaismy a i slovosled může někdy působit zastarale. Neruda někdy také dává přívlastek shodný za podstatné jméno, což není zrovna běžné.
Malostranské povídky obsahují zdlouhavé pasáže malostranského prostředí, ve svých popisech a postavách se ale nezaměřuje jen na jednu společenskou skupinu. Příběhy jsou jak o těch nejchudších malostranských osobách, tak i o obchodnících a úřednících. V povídkách se objevuje jak vážnost, tak i ironie a satira. Neruda se v knize nevyhýbá literárním prostředkům, jako je personifikace, metafora a další. Jazyk je převážně hovorový (dobový) doplněný o básnické i lidové výrazy.
Vypravěčem v knize je malý Neruda.
Zdroj: Povídky malostranské
Charakteristika je popisný slohový útvar, který se týká především osob. Zaměřuje se tedy na duševní vlastnosti (povahové rysy, schopnosti, zájmy). Duševní vlastnosti člověka se projevují ve vztahu k lidem, v jednání a ve vztahu k práci, a proto i tyto údaje patří do správné charakteristiky.
Vlastnosti se dají vyjádřit jasným konstatováním (= přímá charakteristika), nebo konkrétními příklady jednání (= nepřímá charakteristika), případně srovnáním s jiným člověkem.
Při psaní charakteristiky je důležitá volba vhodných výstižných výrazů, převaha hlavně přídavných jmen, případně sloves spojených s přídavnými jmény. Často se v charakteristice také objevují různá přirovnání.
Zdroj: Charakteristika
Tentokrát ten zápas určitě vyhrajeme. Tentokrát se nic nestalo, ale mohlo to dopadnout opravdu špatně. Pro tentokrát (psáno i protentokrát) vám odpustím, příště si však musíte učebnici nosit. Tentokrát se budu smát já. Akce se bude tentokrát konat v Hradci Králové. Asi jste zvědaví, co jsme si pro vás připravili tentokrát.
U tohoto podstatného jména je zdůvodnění pravopisu jednodušší, stačí vědět, že slovo uzemnění vzniklo od slovesa uzemnit (tedy ne od slova země!), kde je psáno "mn", takže i uzemnění bude tyto dvě hlásky obsahovat. Správná varianta je tedy uzemnění.
Uzemnění hromosvodu se nesmí nikdy zapomenout.
Napsal Zdeněk Rýdl
Někomu prej stačí dávky, vyučí se invalidním důchodcem,
můj táta jim byl a děda taky, i já už brzy budu otcem !
~
Tohle píšou na internetu, je to psáno pro zasmání,
ale vážně, až se divím, kolik že je těch různých povolání !
~
Mamka chodí do Marketu, v pokladně se usmívá,
do regálu doplňuje, limonády a piva
~
Domů chodí utahaná, u sporáku mudruje,
a pak stojí před zrcadlem a tatínka lituje !
~
Ale mámo, co to říkáš, s tebou žít je krásný,
až tě ta hlava přestane bolet, budem zase šťastný !
Zdroj: Básnička 5 slok
Úvod referátu o knize by měl zahrnovat bibliografické údaje: autor, název, doba vzniku, respektive ze kterého vydání vychází referát, kdo dílo přeložil do češtiny.
Zde by neměly chybět tyto náležitosti:
Závěr referátu o knize by měl obsahovat informaci o tom, co mi kniha poskytla, tedy o čtenářském zážitku. Například: doporučuji ji i ostatním, nebo naopak: už nikdy nic takového nechci ani vidět, nechápu, k čemu to bylo napsáno.
NA KONCI PRÁCE MUSÍ BÝT UVEDENO, Z JAKÉHO ZDROJE JSTE INFORMACE O AUTOROVI A KNIZE ČERPALI. POKUD VYUŽÍVÁTE CIZÍ MYŠLENKY A NÁZORY, NESMÍTE JE PŘEDKLÁDAT JAKO NÁZORY VLASTNÍ!
HESLOVITÉ VYJADŘOVÁNÍ DO REFERÁTU NEPATŘÍ – pište v celých větách. Nezapomeňte na to, že věty lze spojit do souvětí.
Zdroj: Osnova vzor
Petr Bajza – Péťa je hlavní postavou. Celý příběh je psaný z jeho pohledu. Péťa je synem obchodníka. Péťa je inteligentní kluk, který ale rád provádí se svými kamarády různé lumpárny, které ale ne vždy končí tak, jak si chlapci přáli. Jejich lumpárny se snaží před svými rodiči utajit, a když se mu to nepodaří, bývá tatínkem potrestán. V Péťově vyjadřování se jasně odráží kontrast prostředí, ve kterém je vychováván, a vlivu jeho klučičí party.
Antonín Bejval – Antonín je Péťův kamarád a zároveň spolužák. Rád vymýšlí různé „vynálezy“, které často nedopadnou dobře. Velmi často působí povýšeně nad své kamarády, také je lakomý a nerad se dělí o své věci, například o kolo.
Čeněk Jirsák – Čenda je další Péťův kamarád a spolužák. Pochází z pobožné rodiny, a proto chodí pravidelně do kostela. Neustále se snaží nasbírat různé hříchy, které by mohl sdělit panu faráři při zpovědi. Čenda působí velmi namyšleně a někdy trochu nesympaticky. Naopak jeho snaha „ulovit“ hříchy působí někdy až komicky.
Éda Kemlink – Další Péťův kamarád a spolužák pochází z úřednické rodiny a je velmi chytrý a kamarádský. Někdy působí nenápadněji než ostatní chlapci. Jeho rodině patří pes Pajda, kterého chlapci často berou s sebou.
Jozef Zilvar – V příběhu je tento chlapec převážně oslovován příjmením. Zilvar je poslední z chlapců Poláčkovy „pětky“. Pro mnoho lidí je po Péťovi tou nejvýraznější chlapeckou postavou, protože se od ostatních chlapců velmi odlišuje. Odlišuje se věkem, původem, rodinným prostředím, vyjadřováním i vlastnostmi. Už kvůli jeho průpovídkám stojí za to, si knihu přečíst. Přestože má mnoho negativních vlastností a způsobů chování, tak jeho postava vlastně působí vcelku sympaticky.
Kristýna „Rampepurda rampepurďácká“ – Kristýna je služka, která pracuje a bydlí u Bajzových. Jedná se o mladé děvče, které má s Péťou téměř sourozenecký vztah. Škádlí se, ale zároveň se mají velmi rádi.
Pan Bajza - Pan Bajza je Péťův otec. Bývá velmi přísný a často volí tělesné tresty. Zároveň je vidět, že má Péťu rád, ale nesnáší jeho lumpárny.
Paní Bajzová – Péťova maminka působí jako milá a hodná paní, kterou trápí, když Péťa zlobí a je potom trestán. Obvykle zkouší jednat s Péťou po dobrém.
Pan Fajst – Pan Fajst je v knize taková maloměšťácká postavička, která nemá s chlapci dobrý vztah. Pan Fajst je chlapcům často pro smích, a dokonce na něj kluci vymysleli veršovanou říkanku. Zároveň se ale většina chlapců bojí, že pan Fajst na ně bude žalovat u rodičů. Pan Fajst často kontroluje vzhled a chování chlapců, v románu působí jako velký moralista. Jediný z chlapců, který si z něj v podstatě nic nedělá, je Zilvar.
Eva Svobodová - Eva je Péťovou spolužačkou a kamarádkou. Evin tatínek pracuje jako cukrář. Eva má ráda Péťu a Péťa zase ji. Eva často nosí Péťovi různé dobroty z cukrárny. Díky těmto pamlskům ji často berou na milost i ostatní chlapci.
Otakárek Soumarů – Otakárek je další komická postava tohoto románu. Jedná se o tlustého, osamělého chlapce, který rád čte dobrodružné příběhy. Chlapci si z něj a z jeho vychovatelky často dělají legraci.
V knize je i mnoho dalších postav, každá z nich má v příběhu svůj význam.
Zdroj: Bylo nás pět
Osnova charakteristiky se může lišit, ale některé body jsou základní a vždy by se měly v charakteristice objevit.
Zdroj: Charakteristika
dobry den, zitra piseme slohovku z cestiny, tak bych se chtela zeptat jestli je to takhle v poradku?
Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět