TESTY NA URČOVÁNÍ DRUHŮ PŘÍSLOVEČNÉHO URČENÍ
TEST 1: Urči druh příslovečného určení: místa (PUM), času (PUČ), způsobu (PUZ), míry (PU míry), příčiny (PU příčiny), účelu (PU účelu), podmínky (PU podmínky), přípustky (PU přípustky).
TEST 2: Urči druh příslovečného určení: místa (PUM), času (PUČ), způsobu (PUZ), míry (PU míry), příčiny (PU příčiny), účelu (PU účelu), podmínky (PU podmínky), přípustky (PU přípustky).
Zdroj: článek Příslovečné určení
Příslovečné určení x předmět
Příslovečné určení má při určování vedlejších větných členů vždy přednost před předmětem. Jestliže se na výraz můžeme zeptat i jinou otázkou než pádovou, to jest otázkou na okolnost jevu (například KDE? KAM? ODKUD? KDY?), jedná se o příslovečné určení. Pro určení nějakého větného členu jako příslovečného určení a jeho odlišení od předmětu je tedy podstatné, že se na dotčený výraz můžeme zeptat některým z tázacích zájmenných příslovcí nebo podobným výrazem, a naopak podstatné není, že v některých případech můžeme použít i otázku pádovou.
Například:
Šli jsme do lesa.
Pokud bychom se mohli zeptat pouze pádovou otázkou (Šli jsem DO KOHO/ČEHO?), jednalo by se o předmět (zde ve 2. pádu), avšak v tomto případě se můžeme zeptat i otázkou na okolnost jevu (Šli jsme KAM?), tudíž se jedná o příslovečné určení (zde místa).
Druhy příslovečného určení
Podle významu rozeznáváme různé druhy příslovečného určení. V rámci výuky českého jazyka na základní škole se většinou rozlišuje příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky, přípustky.
Jiné pojetí klasifikuje příslovečné určení místa, času, způsobu a důvodu. Tyto kategorie se následně třídí do podkategorií.
A) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA (adverbiale loci)
Příslovečné určení místa (zkratka PUM) blíže určuje místní okolnosti děje. Tato kategorie se dále dělí na dvě podkategorie:
1. příslovečné určení místa statické (ptáme se otázkou
KDE?).
Například:
Petr leží v posteli.
Doma zůstala pouze maminka.
2. příslovečné určení místa dynamické (ptáme se otázkami
KAM? ODKUD? KUDY?).
Například:
Hanka jede domů.
Dědeček se vrátil z lázní.
Pes se protáhl dírou v plotě.
B) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU (adverbiale temporis)
Příslovečné určení času (zkratka PUČ) vyjadřuje časové okolnosti děje. Tato kategorie se rovněž dělí na dvě podkategorie:
1. příslovečné určení času časově orientující (ptáme se otázkami KDY? JAK ČASTO?).
Například:
Sejdeme se večer.
Denně chodím běhat.
2. příslovečné určení času časově limitující (ptáme se otázkami JAK DLOUHOU? NA JAK DLOUHO? ZA JAK DLOUHO?).
Například:
Čekali jsme na něj hodinu.
Jedeme na týden k moři.
Za chvíli přijď domů.
C) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU (adverbiale modi)
Příslovečné určení způsobu (zkratka PUZ) zahrnuje nejvíce podkategorií, a sice osm:
1. vlastního způsobu – označuje kvalitu dějů nebo stavů (ptáme se otázkami JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM?).
Například:
Pavla se chová hloupě.
Pomalu se ke mně blížil.
2. míry – označuje množství, intenzitu nebo kvantitu děje či vlastnosti (ptáme se otázkami KOLIK? O KOLIK? JAKOU MĚROU? JAKO MOC?).
Například:
Počasí se změnilo velmi rychle.
Iva se vdávala poměrně brzo.
3. nástroje a&
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Příslovečné určení
Příslovečné určení
Příslovečné určení je jedním z rozvíjejících větných členů (vedle přívlastku, předmětu a doplňku).
Vyjadřuje nejčastěji průvodní okolnosti, kvalitu či intenzitu děje nebo kvalitu a intenzitu vlastnosti či okolnosti.
Ve větných rozborech se obvykle podtrhává čerchovanou čarou a označuje se zkratkou PU. Latinsky se příslovečné určení řekne adverbiale (zkratka Ad; setkat se lze i se zkratkou Adv).
Příslovečné určení rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno nebo příslovce. Často se setkáme s formulací, že příslovečné určení na těchto slovních druzích závisí.
Závislost příslovečného určení na členu řídícím není vyjádřena ani shodou (kongruencí), ani řízeností (rekcí). To znamená, že pád příslovečného určení není řízen vazbou slovesa anebo přídavného jména. Jinak řečeno příslovečné určení je slabě závislé na svém řídícím členu, který mu tudíž jednoznačně neurčuje jeho tvar. Přesto příslovečné určení svým tvarem nebo slovním druhem závislost vyjadřuje. Na jediném řídícím členu může záviset několik příslovečných určení (Učila se doma i v knihovně. Přijedeme zítra ráno.).
Příslovečné určení může být rozvito, a to přívlastkem (Ze starého domu se ozývaly podivné zvuky.) nebo jiným příslovečným určením (Mluvil velmi pomalu.).
Jak se ptáme na příslovečné určení
Na příslovečné určení se neptáme pádovými otázkami, ale otázkami na okolnosti jevů (takzvanými tázacími zájmennými příslovci a podobnými výrazy), tedy KDE, KAM, KDY, JAK, PROČ, JAK MOC... Tyto otázky spojujeme s řídícím členem.
Příslovečné určení může být vyjádřeno:
- příslovcem (Dobře se učil. Mluvil potichu.);
- jménem (nejčastěji podstatným) v pádě prostém nebo předložkovém (Utíkal lesem. Šel podél zdi.);
- infinitivem (Jel nakoupit.);
- vedlejší větou (Dostal pětku, protože se neučil.).
Zdroj: článek Příslovečné určení
TEST NA URČOVÁNÍ VEDLEJŠÍCH VĚTNÝCH ČLENŮ
TEST: Urči vedlejší větné členy: přívlastek (Pk), předmět (Pt), příslovečné určení (PU), doplněk (Do).
Zdroj: článek Příslovečné určení
ARES
Účelem webové aplikace ARES Ministerstva financí ČR je souhrnně zpřístupnit údaje z informačních systémů pro vedení registrů a evidencí veřejné správy o ekonomických subjektech. ARES přehledně zpřístupňuje údaje přebírané ze zdrojových registrů do databáze ARES a současně umožňuje přímé přepnutí do webových aplikací orgánů veřejné správy, které příslušné informační systémy provozují, pokud tyto aplikace již existují, tudíž výpis z živnostenského rejstříku.
Všechny údaje, které ARES zpřístupňuje, mají pouze informativní charakter a nemají charakter úřední listiny. Jejich výpis (prostřednictvím ARES) proto nemůže být použit jako průkazní materiál pro úřední jednání.
Vzhledem k charakteru aplikace ARES nenese Ministerstvo financí odpovědnost za aktuálnost a úplnost údajů z databáze ARES ani za nepřetržitý provoz webových aplikací pro zpřístupnění údajů z informačních systémů zdrojových registrů ani za korektnost a aktuálnost jimi zpřístupňovaných informací. Ministerstvo financí neodpovídá za případné škody způsobené použitím údajů získaných prostřednictvím aplikace ARES.
Účelem provozování aplikace je poskytnout rychlé a obecně dostupné informace o jednotlivých subjektech. K tomuto účelu není pro běžného uživatele přístup k aplikaci ARES omezen. S ohledem na charakter provozu ARES a jeho zabezpečení si Ministerstvo financí vyhrazuje právo omezit nebo znemožnit přístup k webové aplikaci ARES uživatelům, kteří:
- odešlou k vyřízení více než 10 000 dotazů v době od 8:00 hodin do 18:00 hodin;
- odešlou k vyřízení více než 50 000 dotazů v době od 18:00 hodin do 8:00 hodin rána následujícího dne;
- se snaží o porušení bezpečnostní ochrany www serveru Ministerstva financí;
- opakovaně posílají nesprávně vyplněné dotazy;
- opakovaně posílají stejné dotazy;
- mají větší počet současně zadaných dotazů (pro automatizované XML dotazy);
- obcházejí povolené limity využíváním dotazování z většího množství IP adres;
- automatizovaně propátrávají databázi náhodnými údaji nebo generují většinu nesprávných dotazů.
Zejména u automatizovaného dotazování přes XML služby doporučujeme dbát na správné vyplňování parametrů platnými a smysluplnými hodnotami. V opačném případě může dojít k zamezení přístupu do IS ARES.
Obnovení přístupu k údajům aplikace ARES po jeho případném zákazu bude řešeno zásadně na základě dostatečných písemných záruk, které uživatel dohodne s Ministerstvem financí.
Zdroj: článek Obchodní rejstřík
Rozdíl mezi příslovci a zájmeny
Zájmena lze na rozdíl od příslovcí skloňovat!
Zájmenům jsou však příbuzná takzvaná zájmenná příslovce (adverbia), a to díky tomu, že mají ve větě podobnou funkci jak formální, tak významovou. Abyste v těchto případech od sebe dokázali odlišit tyto dva slovní druhy, zkuste si nejprve daný výraz "ohnout", vyskloňovat (jde-li to, pak to určitě není příslovce), nebo si zkuste zapamatovat následující příklady příslovcí:
- zájmenná příslovce místa: kde, někde, ledakde, kdesi, všude, odkud, odnikud, kudy, někudy, nikudy, kam, někam, nikam, tuhle, tam, tamhle, odtud, odsud, sem, semhle, onam
- zájmenná příslovce času: kdy, někdy, nikdy, vždycky, odkdy, dokdy, kdykoli, nakdy, tehdy, tenkrát, tentokrát, kdysi, onehdy, potom, poté, jindy, tu a tam, onehdy, doteky, dosud, posud
- zájmenná příslovce způsobu: jak, jakpak, tak, takhle, takto; a míry (mohou být i zájmennými číslovkami): kolik, kolikrát, tolik, tolikrát
- zájmenná příslovce příčiny: proč, proto; a účelu: nač
Zdroj: článek Zájmena
Příslovce od písmene B
Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky
PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.
Babičkovsky – přístup babičky
PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.
Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě
PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.
Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,
PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.
Bačovsky – ovčácky
PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.
Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum
PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.
Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno
PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.
Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary
PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.
Bájně – myticky
PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.
Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě
PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.
Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách
PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul
Bakelitově – plastově
PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.
Bakteriálně – jednobuněčně
PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.
Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře
PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.
Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles
PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.
Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek
PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.
Balzámovaně – konzervované balzámem
PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.
Banálně – všedně, triviálně, otřele,
PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.
Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)
PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.
Baňatě - připomínající báň
PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.
Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,
PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.
Barevně – v barvách, podle barev
PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.
Bariérově – s bariérami, zábradlím
PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.
Barmsky – v barmském jazyce
PŘÍKLAD: Barmsky se dorozumíte hlavně v Barmě.
Barokně – v uměleckém slohu 16 – 18. století
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Příslovce podle abecedy