Sloh: charakteristika osoby – osnova a vzor
Jak napsat charakteristiku osoby
Charakteristika osoby je slohový útvar, ve kterém popisujeme především povahu, vlastnosti, chování, zájmy a vztah člověka k ostatním. Nestačí tedy napsat, jak člověk vypadá. Dobrá charakteristika vysvětluje také, jaký člověk je a podle čeho to poznáme. Text obvykle tvoří úvod, vnější charakteristika, povahové vlastnosti doložené příklady a závěr s celkovým hodnocením osoby.
Při psaní charakteristiky je důležité nezaměnit ji s obyčejným popisem osoby. Informace o vzhledu mají své místo, ale hlavní část textu tvoří povahové vlastnosti. Místo pouhého tvrzení „Petr je ochotný“ je lepší vlastnost také ukázat: „Když někdo ve třídě nerozumí úkolu, Petr mu ho trpělivě vysvětlí.“ Tak vzniká nepřímá charakteristika, která působí přirozeněji a přesvědčivěji.
Osnova
Osnova charakteristiky osoby
Než začnete psát celý sloh, připravte si jednoduchou osnovu. Pomůže vám uspořádat informace tak, aby text nepůsobil jako nahodilý seznam vlastností.
- Úvod – představení osoby
Koho charakterizujete, odkud člověka znáte a proč jste si vybrali právě jeho. - Základní vzhled
Věk, postava, vlasy, oči, oblečení nebo jiný výrazný znak. Tato část má být spíše stručná. - Povahové vlastnosti
Jaký člověk je, jak se chová, co je pro něj typické a jak jedná s ostatními. - Zájmy a schopnosti
Čemu se věnuje, co ho baví, v čem je dobrý nebo co je pro něj důležité. - Příklady chování
Konkrétní situace, na kterých lze jeho vlastnosti ukázat. - Závěr
Váš celkový dojem, vztah k charakterizované osobě nebo důvod, proč si jí vážíte.
Přímá a nepřímá charakteristika
Při charakteristice osoby můžeme vlastnosti vyjádřit dvěma základními způsoby.
Přímá charakteristika vlastnost přímo pojmenuje:
- Klára je veselá a společenská.
- Tomáš je velmi trpělivý.
- Dědeček je pracovitý a spolehlivý.
Nepřímá charakteristika vlastnost nepojmenuje, ale ukáže ji prostřednictvím chování:
- Klára se rychle seznamuje a dokáže rozesmát téměř celou třídu.
- Tomáš mi klidně vysvětluje matematiku, i když stejný postup musí opakovat několikrát.
- Dědeček každé ráno vstává brzy a málokdy nechá rozdělanou práci na další den.
Nejlepší slohová práce obvykle oba způsoby kombinuje. Nejprve lze vlastnost pojmenovat a potom ji doložit konkrétní situací.
Vhodná slovní zásoba
Jaká slova se hodí do charakteristiky
Při psaní se snažte vlastnosti pojmenovávat přesně. Opakování slov „hodný“, „dobrý“ nebo „milý“ text rychle ochudí.
Kladné vlastnosti
- ochotný
- spolehlivý
- pracovitý
- trpělivý
- upřímný
- spravedlivý
- přátelský
- ohleduplný
- samostatný
- zodpovědný
- veselý
- cílevědomý
- skromný
- pečlivý
Vlastnosti, které mohou být vnímány záporně
- netrpělivý
- tvrdohlavý
- náladový
- výbušný
- nerozhodný
- zapomnětlivý
- příliš soutěživý
- nepořádný
- uzavřený
Charakteristika nemusí člověka pouze chválit. Přirozeněji působí, když vedle předností zmíníte také drobnou slabší stránku. Neměla by se však změnit v zesměšňování nebo urážení dané osoby.
Ukázkový text
Vzor slohové práce: Charakteristika kamaráda
Můj kamarád Martin
Martina znám už od první třídy. Sedíme spolu ve škole a trávíme společně také část volného času. Na první pohled možná nepůsobí nijak nápadně, ale kdo ho pozná lépe, rychle zjistí, že je to člověk, na kterého se dá spolehnout.
Martin je přibližně stejně vysoký jako já. Má krátké hnědé vlasy, tmavé oči a štíhlou postavu. Nejčastěji chodí v džínách, mikině a sportovních botách. Na oblečení si příliš nepotrpí a mnohem důležitější je pro něj pohodlí. Když se směje, objeví se mu na tvářích výrazné dolíčky.
Jeho nejvýraznější vlastností je podle mě ochota pomáhat druhým. Když někdo ve třídě zapomene sešit nebo potřebuje vysvětlit úkol, Martin většinou nabídne pomoc dříve, než ho o ni někdo požádá. Zároveň je velmi trpělivý. Při společném učení mi dokáže jeden příklad vysvětlit několikrát a nezačne se rozčilovat, když řešení hned nepochopím.
Martin je také veselý a má smysl pro humor. Dokáže vymyslet vtipnou poznámku i ve chvíli, kdy máme špatnou náladu. Někdy však neodhadne vhodný okamžik a žertuje i tehdy, kdy by měl být vážnější. Kvůli tomu už několikrát dostal ve škole napomenutí.
Ve volném čase se věnuje hlavně cyklistice. O víkendech často vyráží s rodiči na delší výlety a během prázdnin dokáže ujet desítky kilometrů. Sport bere vážně, ale není přehnaně soutěživý. Když se někomu nedaří, spíše ho povzbudí, než aby se mu posmíval.
Na Martinovi si nejvíce cením toho, že se před ostatními nepřetvařuje. Umí přiznat chybu a dokáže se omluvit. Přestože se někdy neshodneme a občas se kvůli maličkosti pohádáme, považuji ho za dobrého kamaráda. Vím, že když budu opravdu potřebovat pomoc, mohu se na něj obrátit.
Co je na ukázce důležité
Vzor nezačíná dlouhým seznamem údajů. Osoba je nejprve krátce představena, potom následuje vzhled a hlavní prostor dostávají povahové vlastnosti. Každá důležitější vlastnost je doložena konkrétním příkladem. Text také nepopisuje Martina jako dokonale kladnou postavu, ale uvádí drobnou slabinu, takže charakteristika působí uvěřitelněji.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při psaní charakteristiky
- Příliš podrobný popis vzhledu. Charakteristika není jen popis obličeje, vlasů a oblečení. Hlavní jsou vlastnosti a chování.
- Pouhý seznam vlastností. Věty typu „Je hodný, milý, veselý a chytrý“ nestačí. Alespoň důležité vlastnosti doložte příkladem.
- Opakování stejných slov. Časté používání slov „je“, „má“ a „hodný“ dělá text jednotvárným.
- Neuspořádané informace. Nepřeskakujte několikrát od vzhledu k zájmům a zpět k povaze. Držte se připravené osnovy.
- Příliš obecné hodnocení. Místo „je nejlepší člověk na světě“ vysvětlete, čeho si na osobě konkrétně vážíte.
- Záměna charakteristiky za životopis. Není nutné podrobně vypisovat, kde se člověk narodil, kam chodil do školy a kde všude bydlel, pokud to nesouvisí s jeho povahou.
- Urážlivé hodnocení. I záporné vlastnosti lze popsat věcně a slušně.
Kontrolní seznam
Kontrola před odevzdáním slohu
- Představil jsem na začátku osobu, kterou charakterizuji?
- Popsal jsem vzhled jen v přiměřeném rozsahu?
- Věnoval jsem hlavní část povaze a chování?
- Použil jsem přímou i nepřímou charakteristiku?
- Doložil jsem hlavní vlastnosti konkrétními příklady?
- Uvedl jsem také zájmy nebo schopnosti osoby, pokud jsou důležité?
- Neopakuji stále stejná přídavná jména?
- Má text úvod, hlavní část a závěr?
- Vyjádřil jsem v závěru celkový dojem nebo svůj vztah k osobě?
- Zkontroloval jsem pravopis, čárky a opakování slov?
Nejčastější otázky
Jak začít charakteristiku osoby?
Nejjednodušší je osobu krátce představit a vysvětlit, odkud ji znáte. Například: „Mého dědečka znám jako klidného člověka, který si téměř v každé situaci dokáže zachovat chladnou hlavu.“ Už první věta tak může naznačit vlastnost, kterou později rozvedete.
Jaký je rozdíl mezi popisem a charakteristikou osoby?
Popis osoby se soustředí především na její vzhled, například postavu, obličej, vlasy nebo oblečení. Charakteristika jde dál a zabývá se hlavně povahou, chováním, zájmy, schopnostmi a vztahem člověka k ostatním. Vzhled je v charakteristice pouze jednou z částí.
Co je nepřímá charakteristika?
Nepřímá charakteristika vlastnost přímo nepojmenuje, ale nechá ji vyplynout z jednání člověka. Místo věty „Eva je obětavá“ můžeme napsat: „Když byla její kamarádka nemocná, každý den jí nosila zápisky ze školy a pomáhala jí s učením.“ Čtenář si vlastnost odvodí ze situace.
Mohu do charakteristiky napsat i záporné vlastnosti?
Ano. Charakteristika může obsahovat kladné i záporné vlastnosti. Často je dokonce přirozenější ukázat člověka z více stran. Zápornou vlastnost ale popisujte věcně a pokud možno ji doložte chováním. Cílem charakteristiky není člověka zesměšnit, ale vystihnout jeho povahu.
Jak charakteristiku osoby zakončit?
V závěru shrňte svůj celkový pohled na daného člověka. Můžete napsat, čeho si na něm vážíte, co vás na něm inspiruje nebo jaký k němu máte vztah. Není vhodné pouze opakovat vlastnosti, které už byly uvedeny v předchozích odstavcích.