Slova, která mohou být více slovními druhy
Slova, která mohou být více slovními druhy
Některá česká slova nemají vždy stejný slovní druh. O tom, zda jde například o příslovce, předložku, spojku, částici nebo zájmeno, rozhoduje jejich význam a úloha v konkrétní větě. Typickými příklady jsou slova kolem, vedle, během, až, jako, co, když, třeba nebo jen. Slovní druh proto neurčujeme pouze podle samotného slova, ale podle celé věty.
Právě slova, která mohou patřit k více slovním druhům, bývají při určování slovních druhů největším chytákem. Žák si například zapamatuje, že kolem je předložka, ale ve větě „Rozhlédl se kolem“ už žádné podstatné jméno neřídí a funguje jako příslovce. Podobně se podle kontextu mění zařazení slov vedle, až, jako, co nebo třeba. Nejdůležitější proto není naučit se seznam nazpaměť, ale umět zjistit, jakou práci dané slovo ve větě vykonává.
Jakým slovním druhem může být
Proč může mít jedno slovo více slovních druhů
Slovní druh neurčujeme pouze podle toho, jak slovo vypadá. Sledujeme především jeho význam, vztah k ostatním slovům a funkci ve větě. Stejná podoba slova proto může v různých větách fungovat rozdílně.
Dobře je to vidět na slově kolem:
- Šli kolem školy. – slovo kolem se pojí se slovem školy a vyjadřuje vztah mezi slovy, proto je to předložka.
- Rozhlédl se kolem. – slovo stojí samostatně a odpovídá na otázku kde?, proto je to příslovce.
Podobný princip funguje i u dalších slov. Nestačí tedy říci například „vedle je předložka“. Správně je: vedle může být předložka nebo příslovce podle použití ve větě.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat správný slovní druh podle věty
Při určování problematického slova postupujte v několika krocích:
- Přečtěte celou větu. Samotné slovo často nestačí.
- Zjistěte, zda se slovo váže k jinému výrazu. Pokud například stojí před podstatným jménem a vyjadřuje vztah, může jít o předložku.
- Zkuste na slovo položit otázku. Odpověď na otázky kde, kam, kdy, jak často ukazuje na příslovce.
- Sledujte, zda spojuje věty nebo jejich části. V takovém případě může být spojkou.
- Zvažte význam slova. Některé výrazy mohou podle významu fungovat například jako zájmeno, příslovce nebo částice.
Nejspolehlivější pravidlo tedy zní: slovní druh určujeme v konkrétní větě, nikoli podle izolovaného slova.
Příklady
Nejčastější slova, která mohou být více slovními druhy
Kolem – předložka nebo příslovce
- Obešli jsme kolem rybníka. – předložka
- Všichni se dívali kolem. – příslovce
Vedle – předložka nebo příslovce
- Posadil se vedle tatínka. – předložka
- Máme pokoj hned vedle. – příslovce
Během – podstatné jméno nebo předložka
- Pravidelným během si zlepšila kondici. – podstatné jméno
- Během prázdnin jsme navštívili několik hradů. – předložka
Až – spojka, příslovce nebo částice
- Počkám, až se vrátíš. – spojka
- Došli jsme až na vrchol. – podle významu zesiluje vyjádření krajní hranice a může být hodnoceno jako částice.
- Otevřeno je až do večera. – význam slova je nutné posuzovat společně s okolním výrazem.
Právě u slova až je kontext mimořádně důležitý a v různých mluvnických příručkách se může u některých použití lišit způsob výkladu.
Co – zájmeno, příslovce nebo částice
- Co jsi koupil? – zájmeno
- Co nejrychleji se vrať domů. – součást příslovečného spojení co nejrychleji.
- Co aby nám autobus ujel! – ve zvláštních konstrukcích může mít částicovou funkci.
Jako – spojka nebo příslovce
- Běžel rychle jako vítr. – spojka spojující členy přirovnání.
- Jak se ti to podařilo? – příbuzné slovo jak zde funguje jako příslovce.
U slov jako a jak je nutné dávat pozor, protože nejde o totožné slovo. Ukazují však dobře, proč při určování slovního druhu rozhoduje funkce výrazu ve větě.
Třeba – příslovce nebo částice
- Třeba Petr nám pomůže. – částice ve významu například nebo možná.
- Je třeba uklidit pokoj. – výraz je součástí jmenného přísudkového spojení ve významu je nutné.
Jen – částice nebo příslovce
- Mám jen jednu otázku. – částice omezující význam.
- Jen co zazvonilo, děti vyběhly ven. – slovo vstupuje do spojovacího výrazu a jeho zařazení určujeme podle celé konstrukce.
Přehledné porovnání
Nejčastější dvojice slovních druhů
| Slovo | Možné zařazení | Rozhodující znak |
|---|---|---|
| kolem | předložka / příslovce | zda se pojí se jménem |
| vedle | předložka / příslovce | zda stojí samostatně |
| během | podstatné jméno / předložka | význam slova ve větě |
| až | spojka / částice / další kontextové užití | zda spojuje věty nebo význam zesiluje |
| co | zájmeno / součást příslovečného spojení / částice | otázka a význam konstrukce |
| třeba | částice / součást přísudkového spojení | význam „například, možná“ nebo „je nutné“ |
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování slovních druhů
Nejčastější chybou je naučit se, že určité slovo patří k jednomu slovnímu druhu, a potom toto zařazení používat automaticky ve všech větách.
Například:
- Stojím vedle domu. – předložka.
- Stůj vedle. – příslovce.
Další častou chybou je určování pouze podle otázky. Otázky jsou užitečnou pomůckou, ale nestačí vždy. U spojek, částic nebo předložek musíme především sledovat, co slovo ve větě spojuje, doplňuje nebo významově mění.
Pro školní určování je proto bezpečnější postupovat od celé věty k jednotlivému slovu, nikoli obráceně.
Procvičení
Krátké procvičování
Určete slovní druh zvýrazněného slova podle jeho použití ve větě.
- Prošli jsme kolem kostela.
- Rozhlédni se kolem.
- Seděla vedle kamarádky.
- Volná židle je hned vedle.
- Během týdne dokončíme práci.
- Pravidelným během posiluje celé tělo.
- Počkám, až přijdeš.
- Co hledáš?
Řešení
Řešení cvičení
- kolem – předložka, protože se pojí se slovem kostela.
- kolem – příslovce, protože stojí samostatně a určuje místo.
- vedle – předložka, pojí se se slovem kamarádky.
- vedle – příslovce, stojí samostatně.
- během – předložka ve významu v průběhu.
- během – podstatné jméno, označuje činnost běhání.
- až – spojka, uvádí vedlejší větu.
- co – zájmeno, ptáme se jím na neznámou věc.
Nejčastější otázky
Může mít jedno slovo opravdu dva různé slovní druhy?
Ano. Stejná podoba slova může podle konkrétní věty patřit k různým slovním druhům. Například kolem je ve spojení kolem domu předložka, zatímco ve větě Podíval se kolem je příslovce. Rozhoduje tedy význam a funkce slova v daném kontextu.
Jak nejrychleji poznám předložku od příslovce?
Předložka se zpravidla pojí se jménem nebo zájmenem: vedle školy, kolem domu, během týdne. Příslovce může stát samostatně a často odpovídá na otázku kde, kam, kdy nebo jak: stál vedle, díval se kolem.
Proč nestačí určit slovní druh podle samotného slova?
Protože některé výrazy mají více funkcí. Slovo může v jedné větě vyjadřovat vztah mezi slovy, v jiné okolnost místa a v další třeba spojovat části věty. Bez kontextu proto někdy nelze slovní druh určit jednoznačně.
Která slova bývají při určování slovních druhů největší chytáky?
Mezi časté problematické výrazy patří například kolem, vedle, během, až, co, jako, třeba a některá další krátká slova. U nich je důležité nespoléhat na naučené zařazení, ale vždy přečíst celou větu a určit jejich skutečnou funkci.