Téma: 

slovní druh spojky


Facebook Twitter Pinterest email tisk

SPOJKY

Spojky latinsky

Pro spojky jazykovědci používají odborný termín konjunkce. Ten vychází z latinského coniungere, což znamená spojovat či slučovat.

Slovo konjunkce však mimo lingvistiku může znamenat i okamžik největšího zdánlivého přiblížení dvou objektů na obloze (v astrologii) nebo výrok vyjadřující, že platí výrok A a zároveň výrok B (v logice).

Detail odstavce: Spojky latinsky
Zdroj: Spojky
Zveřejněno: 25.8.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

PŘESTOŽE

Slovní druh slova PŘESTOŽE

Slovo PŘESTOŽE se z hlediska slovních druhů řadí mezi spojky. PŘESTOŽE je spojka podřadicí, která má význam přípustkový. Spojka PŘESTOŽE uvozuje (připojuje) vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.

(Poznámka 1: Spojky podřadicí připojují závislou větu nebo větný člen. )

(Poznámka 2: Přípustka vyjadřuje okolnost, jež nevedla k očekávanému následku.)

Detail odstavce: Slovní druh slova PŘESTOŽE
Zdroj: Přestože
Zveřejněno: 20.3.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE BUDE-LI

Význam bude-li a jiných podobných případů

Spojky podřadicí, mezi něž patří i spojka -li, připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném a vyjadřují vztahy závislé věty k větě řídící. Spojky jestliže, -li, když  často uvozují vedlejší větu podmínkovou, čímž vyjadřují podmínku, při které může nastat děj věty řídící.

Detail odstavce: Význam bude-li a jiných podobných případů
Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
Zveřejněno: 11.11.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: slovní druh rád

rád - zvláštní druh přídavného jména

Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Odesláno: 26.7.2017 uživatelem 037
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

ČÁSTICE - NEOHEBNÝ SLOVNÍ DRUH

Druhy částic

Podle původu se dají částice dělit na dvě skupiny: vlastní a nevlastní. Vlastní částice nejsou jiným slovním druhem (kéž), nevlastní částice mohou být i jiným slovním druhem (i, ale, krásně), nejčastěji se jedná o spojky a příslovce.

Detail odstavce: Druhy částic
Zdroj: Částice - neohebný slovní druh
Zveřejněno: 17.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

SLOVNÍ DRUH BUDEME BUDU

Resumé

Budete-li mít za úkol určit v textu slovní druhy, pak slova budu, budeme označte vždy jako sloveso.

Detail odstavce: Resumé
Zdroj: Slovní druh budeme budu
Zveřejněno: 19.5.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE BUDE-LI

Jak správně psát bude-li a jiné podobné případy

Spojka -li se připojuje zpravidla ke slovesu stojícímu na začátku věty. Viz úvodní věty našeho článku anebo další příklady: Nebude-li pršet, nezmokneme. Bude-li mrznout, zmrzneme. Chceš-li tu knihu, zaplať. Prozradíte-li naše tajemství, zemřete. Jde-li on, půjdu i já.

! Pozor, pokud je -li součástí složené spojky, nepoužívá se v těchto případech spojovník: zdali, čili, jestli, neboli, pakliže, nežli, ačli.

Detail odstavce: Jak správně psát bude-li a jiné podobné případy
Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
Zveřejněno: 11.11.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Jaký je to slovní druh?

Prosím o radu:( jaký je slovní druh slovo, TOTO, NEBO? Děkuji

Zdroj: diskuze Jaký je to slovní druh?
Odesláno: 14.5.2018 uživatelem Daniela
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE BUDE-LI

Jak správně určit slovní druh u bude-li a jiných podobných případů

Chce-li tedy po vás vyučující, abyste ve větě určili slovní druhy, a vy narazíte na  bude-li , pak napište nad  bude (= sloveso) a nad -li (= spojka). Tato rada samozřejmě platí pro všechna takto vytvořená slova (například víš-li, říkám-li, mohl-li, zpíval-li, psala-li a podobně).

Detail odstavce: Jak správně určit slovní druh u bude-li a jiných podobných případů
Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
Zveřejněno: 11.11.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

CVIČENÍ NA URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ

Návod ke cvičení na určování slovních druhů

V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:

1 = podstatné jméno

2 = přídavné jméno

3 = zájmeno

4 = číslovka

5 = sloveso

6 = příslovce

7 = předložky

8 = spojky

9 = částice

10 = citoslovce

Detail odstavce: Návod ke cvičení na určování slovních druhů
Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů
Zveřejněno: 30.3.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK

Krátké shrnutí

Nejprve určete, zda jde v dané větě/souvětí o ohebný slovní druh. Pokud ano, je „jak“ stoprocentně podstatné jméno. Jestli výraz „jak“ skloňovat nejde, pak musíte určit, zda jde o příslovce, nebo spojku. Při tomto „pátrání“ vám budiž vodítkem výše uvedené vysvětlení dle jazykových příruček a spousta vyjmenovaných příkladů jeho použití.

Detail odstavce: Krátké shrnutí
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo jak
Zveřejněno: 14.10.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ

Proč - slovní druh

Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.

Detail odstavce: Proč - slovní druh
Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: slovní druh u slova TŘEBA

Slovní druhy je třeba určit správně. Třeba je zde příslovce.

Třeba už určil všechny slovní druhy. Třeba je zde částice.

Zdroj: diskuze Slovní druh u slova TŘEBA
Odesláno: 10.11.2017 uživatelem Majka
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

SPOJKY

Co jsou spojky

Spojky představují druh neohebných, neplnovýznamových slov, která slouží ke spojování vět i částí vět (větných členů). Spojky nemají větněčlenskou platnost, což znamená, že nejsou ve větě větným členem, ale vyjadřují vzájemný vztah mezi větnými členy, tedy jejich mluvnický a obsahově-významový poměr. Tento vzájemný vztah lze rozdělit na dva základní: rovnocenný (ten jazykovědci nazývají koordinace/souřadnost a najdete jej mezi několikanásobnými větnými členy, mezi větami hlavními nebo mezi stejnými druhy vět vedlejších) a nerovnocenný (subordinace/podřízenost, tedy vztah mezi větnými členy nebo větami mluvnicky nerovnocennými, syntakticky nestejnorodými, přičemž se vždy jeden člen podřizuje členu druhému, je na něm závislý, což samozřejmě platí i o větách).

Forma spojek může být:

  • jednoslovná (a, ani, protože, kdyby) – příklad: Na záhonku kvetly narcisy a tulipány. Zakopla, protože se nedívala pod nohy.
  • opakovaná (a, a, a; nebo, nebo a/nebo) – příklad: Na místo se dostanete autem i autobusem i vlakem.
  • dvojitá (jednak – jednak, buď – nebo, hned – hned, nejen – ale i) – příklad: Vezmi si buď svetr, nebo bundu. Byl úspěšný nejen na mistrovství světa, ale i na olympiádě.
  • víceslovná, kdy spojovací výraz tvoří se spojkou i jiný slovní druh (právě když, hned jak, i kdyby, a dokonce) – příklad: Právě když jsem postavila hrnec na plotnu, vypnuli proud.

Detail odstavce: Co jsou spojky
Zdroj: Spojky
Zveřejněno: 25.8.2015

BĚHEM, JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH?

Cvičení 2

  1. Všechny důležité informace se dozvíš až během.
  2. Co bych si během studia bez tebe počal?
  3. Loňský vítěz během letošního závodu odstoupil.



Detail odstavce: Slovní druh slova PŘESTOŽE
Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?
Zveřejněno: 10.8.2017

BĚHEM, JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH?

Cvičení 1

  1. Během hodiny donesu uvařený oběd.
  2. S rychlým během máš šanci na výhru.
  3. Byl jsem okraden během
  4. Povaleči tvrdí: během ku trvalé invaliditě.



Detail odstavce: Slovní druh slova PŘESTOŽE
Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?
Zveřejněno: 10.8.2017

SLOVNÍ DRUH SLOVA VŠICHNI

Slovní druh slova všichni

Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).

Detail odstavce: Slovní druh slova všichni
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Zveřejněno: 8.6.2016

SLOVNÍ DRUH AŽ

„Až“ jako předložka

Až není samo o sobě předložkou, funguje jen jako příslovce ve spojení s předložkami na, k, do, po, viz prosím bod „Až“ jako příslovce.

Detail odstavce: „Až“ jako předložka
Zdroj: Slovní druh až
Zveřejněno: 29.9.2017

SLOVNÍ DRUH SLOVA VŠICHNI

Skloňování zájmena všechen (všecek)

jednotné číslo

množné číslo

1. pád

všechen, všecek

všichni, všicci

2. pád

všeho

všech

3. pád

všemu

všem

4. pád

všeho

všechny, všecky

5. pád

všechen

všichni

6. pád

všem

všech

7. pád

vším

všemi

Detail odstavce: Skloňování zájmena všechen (všecek)
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Zveřejněno: 8.6.2016

ČÁSTICE - NEOHEBNÝ SLOVNÍ DRUH

Pravopis částic

Částice bývají obvykle tvořena jedním slovem. Ve větě musí stát u slova, ke kterému se vztahují (např. vytýkací částice), částice přací stojí obvykle na začátku věty.

Detail odstavce: Pravopis částic
Zdroj: Částice - neohebný slovní druh
Zveřejněno: 17.11.2015

SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ

Poznámka:

Aby toho nebylo málo, může být příslovce proč i zpodstatnělé, viz následující příklady:

Každé proč má své proto. Už mě nebaví to stálé dětské proč.

V těchto větách je tedy proč nesklonným podstatným jménem.

Detail odstavce: Poznámka:
Zdroj: Slovní druh slova proč
Zveřejněno: 8.6.2016

BĚHEM, JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH?

Synonymum

Podstatné jméno „během“ se dá nahradit podobným výrazem rychlou chůzí, rychlým pohybem. Synonymum to není sice totožné, ale má k běhu nejblíže.

U předložky mohou jako synonyma sloužit výrazy: při, v průběhu, v, do /za.

Detail odstavce: Synonymum
Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?
Zveřejněno: 10.8.2017