Téma: 

spojka jak


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SPOJKY

Na co si dát pozor

1. a to

  • Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr vysvětlovací. Příklad: Učím se dva jazyky, a to španělštinu a angličtinu.
  • Čárku nepíšeme v případě, že je věta spojena s druhou větou souřadicí spojkou a, přičemž za ní následuje zájmeno to, které je vlastně podmětem této věty. Příklad: Zpívala tu písničku pořád dokola a to mě rozčilovalo.
  • Pomůcka: Zkuste místo spojovacího výrazu a to, použít jeho synonymum a sice, pokud věta bude dávat smysl, pak čárku napište, jde o poměr vysvětlovací.

2. a tak

  • Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr důsledkový. Příklad: Výrobek měl vadu, a tak jsem ho šel vyměnit.
  • Čárku nepíšeme v případě, že je věta či větný člen spojen souřadicí spojkou a, za níž následuje příslovce tak. Příklad: Hora byla vysoká a tak strmá, že si na ni troufli jen ti nejlepší.

3. či, nebo

  • Čárku píšeme před těmito spojkami, vyjadřují-li poměr vylučovací, to znamená, že platí jen jedna možnost. Příklad: Chceš modrou, nebo červenou pastelku? Musíš zkoušky dobře zvládnout, nebo tě na tu školu nepřijmou.
  • Čárku před těmito spojkami nepíšeme, vyjadřují-li poměr slučovací, to znamená, že spojka nebo/či vyjadřuje možné alternativy. Příklad: Povrch stezky je vhodný pro jízdu na kole či na kolečkových bruslích. U babičky jsme jezdili na kole nebo chodili na houby.

Zdroj: Spojky
Zveřejněno: 25.8.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SLOVNÍ DRUH AŽ

„Až“ jako spojka

„Až“ se ve větách uplatňuje jako spojka podřadicí časová nebo spojka podřadicí účinková. Jako spojka podřadicí časová vyjadřuje, kdy nastane nebo dokdy trvá děj věty hlavní (teprve, tehdy, když).

Příklady: Až dorazíte na místo, dejte mi vědět. Napiju se, až budu mít žízeň. Až začne voda vřít, vložte do ní špagety.

Jako spojka podřadicí účinková vyjadřuje „až“ výsledek nebo míru děje (tak, takže, tolik, tak silně, tak mocně).

Příklady: Smáli se, až se za břicho popadali. Tak dlouho prosila, až se nad ní smiloval.

Zdroj: Slovní druh až
Zveřejněno: 29.9.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SPOJKA PONĚVADŽ

Spojka poněvadž

Slovo poněvadž se řadí ke spojkám, tedy k neohebným slovním druhům. To znamená, že tato spojka zůstává stále stejná a neovlivňují jí pády ani čas.

Přestože většina lidí tuto spojku vyslovuje jako [poněvač], tak správný a jediný přípustný pravopis tohoto slova je poněvadž.

Spojka poněvadž je spojkou podřadící, která spojuje větu hlavní (případně větu ve vedlejší) s větou vedlejší příčinnou/důvodovou. Proto jejím synonymem je podřadící spojka protože, která vyjadřuje stejný podřadící vztah. Někteří lidé ji přirovnávají i ke spojce neboť, tady je ale potřeba si uvědomit, že spojka neboť není spojkou podřadící, ale jedná se o spojku souřadicí v poměru příčinném, a proto si spojky neboť a poněvadž nejsou rovny.

Zdroj: Spojka poněvadž
Zveřejněno: 23.12.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Nevim

Slovo jak je v této větě spojka.

Zdroj: diskuze Nevim
Odesláno: 6.3.2017 uživatelem Tadeáš
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PŘESTOŽE

Slovní druh slova PŘESTOŽE

Slovo PŘESTOŽE se z hlediska slovních druhů řadí mezi spojky. PŘESTOŽE je spojka podřadicí, která má význam přípustkový. Spojka PŘESTOŽE uvozuje (připojuje) vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.

(Poznámka 1: Spojky podřadicí připojují závislou větu nebo větný člen. )

(Poznámka 2: Přípustka vyjadřuje okolnost, jež nevedla k očekávanému následku.)

Zdroj: Přestože
Zveřejněno: 20.3.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: slovní druh u slova TŘEBA

prosím, zda slovo TŘEBA je příslovce , částice nebo i spojka ?

děkuji za odpověď

Majka

Zdroj: diskuze Slovní druh u slova TŘEBA
Odesláno: 9.11.2017 uživatelem Majka Hlavatá
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

SPOJKA PONĚVADŽ

Ukázka užití spojky poněvadž

Na  schůzku přišel pozdě, poněvadž mu ujel vlak.

Nemůžu jít s vámi na tůru, poněvadž nemám kanady.

Poněvadž začalo pršet, nikdo mě ven nedostane.


Zdroj: Spojka poněvadž
Zveřejněno: 23.12.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: určení slovních druhů

Jestli - spojka
nebudete - sloveso
hezky - příslovce
svižně - příslovce
pádlovat, - sloveso
všem - zájmeno
vám - zájmeno
nasázím - sloveso
sardele - podstatné jméno

Zdroj: diskuze Prosba o radu
Odesláno: 5.10.2017 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE BUDE-LI

Jak správně určit slovní druh u bude-li a jiných podobných případů

Chce-li tedy po vás vyučující, abyste ve větě určili slovní druhy, a vy narazíte na  bude-li , pak napište nad  bude (= sloveso) a nad -li (= spojka). Tato rada samozřejmě platí pro všechna takto vytvořená slova (například víš-li, říkám-li, mohl-li, zpíval-li, psala-li a podobně).

Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
Zveřejněno: 11.11.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE BUDE-LI

Jak správně psát bude-li a jiné podobné případy

Spojka -li se připojuje zpravidla ke slovesu stojícímu na začátku věty. Viz úvodní věty našeho článku anebo další příklady: Nebude-li pršet, nezmokneme. Bude-li mrznout, zmrzneme. Chceš-li tu knihu, zaplať. Prozradíte-li naše tajemství, zemřete. Jde-li on, půjdu i já.

! Pozor, pokud je -li součástí složené spojky, nepoužívá se v těchto případech spojovník: zdali, čili, jestli, neboli, pakliže, nežli, ačli.

Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
Zveřejněno: 11.11.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Jak

Dobrý den, paní Hano,

mnohokrát děkuji za upozornění na překlep. Samozřejmě, že „jak“ nemůže být zájmenem, jak vyplývá z předchozího výkladu. Ještě jednou děkuji za Vaše pozorné čtení a pokusím se o rychlou nápravu.

S přáním pěkných dnů
Jana Válková

Zdroj: diskuze Jak
Odesláno: 28.1.2018 uživatelem Jana Válková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAKO - SLOVNÍ DRUH

Proč je slovo jako spojka

Výraz jako je často spojkou, protože spojuje jednotlivá slova a určuje vztah mezi nimi. Často se jedná o spojku podřadící nebo spojku slučovací.

Příklady použití

Je hezká jako princezna. Ze závodu odstoupil jako první. To máš prašť jako uhoď. Na zkoušení jako na čtvrtletní práci se musíme pořádně připravit.

Zdroj: Jako - slovní druh
Zveřejněno: 18.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: na ktery slovni druh se ptame jak

Otázkou jak? se ptám na příslovce.

Zdroj: diskuze Na ktery slovni druh se ptame jak
Odesláno: 28.4.2017 uživatelem Hanička
Počet odpovědí: 0

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE BUDE-LI

Význam bude-li a jiných podobných případů

Spojky podřadicí, mezi něž patří i spojka -li, připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném a vyjadřují vztahy závislé věty k větě řídící. Spojky jestliže, -li, když  často uvozují vedlejší větu podmínkovou, čímž vyjadřují podmínku, při které může nastat děj věty řídící.

Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
Zveřejněno: 11.11.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: slovní druh jak

Dobrý den chtěla by se zeptat jaký slovo jak???!!

Zdroj: diskuze Slovní druh jak
Odesláno: 2.11.2016 uživatelem Marie bílá
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PRAŽSKÁ - VELKÉ PÍSMENO

VELKÉ PÍSMENO VE SLOVĚ PRAŽSKÝM

PROJET SE PRAŽSKÝM SEMMERINGEM – Semmering je přezdívka pro určitou železniční trať. U tohoto spojení je pravděpodobně (stejně jako u slov Pražský okruh / pražský okruh, Jižní spojka / jižní spojka) rozkolísaný úzus, proto je těžké stanovit, jestli jde o vlastní jméno, nebo o obecné pojmenování. Proto je zatím přípustné psaní obou písmen, tedy pražský semmeringPražský semmering.

EXKURZE PRAŽSKÝM PROTONOVÝM CENTREM – Oficiální název této společnosti zní Protonové centrum Praha, případně Centrum protonové léčby v Praze. A proto exkurze pražským protonovým centrem se píše s malým p.

S PRAŽSKÝM MEZINÁRODNÍM MARATONEM JSOU SPOJENÁ RŮZNÁ OMEZENÍ

Ve spojení s Pražským mezinárodním maratonem se píše velké P, protože se jedná o konkrétní název sportovní akce.

Zdroj: Pražská - velké písmeno
Zveřejněno: 1.12.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY

Řešení

1. cvičení na určování slovních druhů

každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka)

2. cvičení na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

Jindřiška k nám nastoupila místo něj. (předložka)

Pospěš si, stihneš všechny úkoly. (spojka)

už to mám rychle za sebou! (částice)

Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil. (spojka)

Aby to tak byl černý kašel! (částice)

Že jsem tam vůbec chodil! (částice)

Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem. (spojka)

Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu. (přídavné jméno)

Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným. (podstatné jméno)

Pak se nemám zlobit! (částice)

Umyj se a pak přijď ke stolu. (příslovce)

Je-li to nutné, pak to udělám. (spojka)

Táňa se pozorovala v zrcadle. (zájmeno)

Nechtěla jít se mnou do kina. (předložka)

Svou práci dělá opravdu rád. (příslovce)

Je opravdu blázen? (částice)

Takové štěstí hned tak někdo nemá! (částice)

Přijdu za tebou hned po večeři. (příslovce)

Nejraději se svými přáteli. (sloveso)

Nevěřil jsem ani slovo. (zájmeno)

Bez lásky nejsou lidé šťastní. (předložka)

Černý bez na jaře krásně kvete. (podstatné jméno)

Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil. (spojka)

Zdroj: Cvičení na slovní druhy
Zveřejněno: 31.10.2015

SLOVNÍ DRUHY

Co jsou slovní druhy

Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.

Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:

  1. zda je slovo ohebné (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso), či neohebné (příslovce, předložka, spojka, částice, citoslovce), a pokud je ohebné, zda se skloňuje (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka), nebo časuje (sloveso);
  2. zda má slovo svůj věcný význam – je plnovýznamové (podstatné jméno, přídavné jméno; zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce), nebo nemá – je neplnovýznamové – a získává ho až ve spojení se slovem plnovýznamovým (předložka, spojka, částice); o citoslovcích viz níže;
  3. jaké je využití slova ve větě, jakou funkci ve větě plní (pojmenovává, zastupuje, ukazuje, odkazuje, spojuje, specifikuje, vyjadřuje city nebo postoje, napodobuje zvuky a podobně); slova plnovýznamová jsou ve větě větnými členy, slova neplnovýznamová nemají úlohu větných členů.

Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.

Zdroj: Slovní druhy
Zveřejněno: 14.3.2015

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK

Jaký slovní druh je slovo jak

V jazykových příručkách se dočtete, že slovo jak může být:

  1. podstatné jméno rodu mužského životného, které označuje tibetského horského tura s dlouhou srstí
  2. zájmenné příslovce
    1. tázací – vyjadřuje otázku po způsobu nebo míře, či zřeteli, například: jak jsi to řekl?; jak dlouho to trvalo?; jak je to možné?; jak se máš?; jak se jmenuješ?; jak to víš?; jak jste s ním spokojen?; jak rychle to udělá?; jak brzo to bude?; jak dlouho tu budeme stát?; nebo se používá v nepřímé otázce, například: jak bych nepřišel? ovšemže přijdu; jak bych nemohl? jistěže mohu; jak bych mohl přijít? samozřejmě nemohu
    2. vztažné – připojuje vedlejší větu vztažnou, zejména příslovečnou způsobovou s významem přirovnávacím (často spolu s výrazem „tak“) nebo omezovacím, například: jak řekl, tak udělal; nemůže už (tak), jak by si přála; tak dlouho, jak je možné; jak si kdo ustele, tak si lehne; jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; jak ty mně, tak já tobě; jak se usnesli, tak vykonali; jak přijel, tak odjel; jak je starý, tak je hloupý; natáhl se jak široký tak dlouhý; šel potichu, jak to dovede jen kočka; dělat něco, jak se sluší a patří; přišel jsem, jak jste si přáli; přišel jsem, jak vidím, pozdě; nemůže již, jak by chtěl; jak kdo, jak kdy, jak kde podle okolností
    3. neurčité (s opakovaným slovesným tvarem), například: buď jak buď; dělej jak dělej
    4. ve větách zvolacích (zpravidla ještě s jiným příslovcem) vyjadřuje míru a obvykle velké množství, nebo překvapení, údiv, rozmrzení, například: jak rychle to uteklo!; jak špatně vypadá!; jak rád bych to viděl!; jak je tu krásně!; jak jsme se polekali!; máš rád švestkové knedlíky? a jak!; jak, to že mám udělat?; používá se také v závislé větě zvolací, například: kdybys věděl, jak jsem nešťastná; nechápu, jak to můžeš vydržet
  3. spojka
    1. podřadicí používaná při sdělení nějakého obsahu po slovesech pozorování, myšlení, mluvení a podobně, například: viděl, jak upadla; vyprávěl, jak zmeškal vlak; cítil, jak na něj jde mdloba; přemýšlel, jak to napravit; líčil, jak vody stále přibývalo; vysvětloval, jak se to dělá; neví, jak na to; neví proč a jak
    2. souřadicí slučovací ve spojení „jak – tak“ s funkcí zdůraznění, například: vynikal jak nadáním, tak houževnatostí; jak u nás, tak v cizině

Zdroj: Jaký slovní druh je slovo jak
Zveřejněno: 14.10.2016

CVIČENÍ NA NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY

Určete slovní druhy

V následujícím cvičení se můžete přesvědčit, že určování slovních druhů není vždy snadné a jednoznačné, že záleží na tom, v jakém kontextu je daný výraz použit. Určujte tedy slovní druhy u stejných slov v různých větách (vybírejte z tradičních čísel 1–10: 1 podstatné jméno, 2 přídavné jméno, 3 zájmeno, 4 číslovka, 5 sloveso, 6 příslovce, 7 předložka, 8 spojka, 9 částice, 10 citoslovce):

Dnešní ráno bylo velmi chladné.

Přišli k nám brzy ráno .

Věděla jsem to jistě .

To je jistě on.

Tu dlouholetou soudní při  nakonec vyhrál.

Budu při  tobě stát až do smrti.

Mluv pomalu, vždyť ti není rozumět.

Vždyť se brzy uvidíme.

Už kvete černý bez .

Bez tebe tam určitě nepůjdu.

To jsou ale vousy!

Chtěl jsem přijít, ale rodiče mě nepustili.

Nestůj mezi dveřmi.

Leželi spolu na vyhřáté mezi .

Dlouho se  pozorovala v zrcadle.

Se  mnou můžeš vždy počítat.

Vykonal to zcela samozřejmě .

Samozřejmě že tam půjdu.


Zdroj: Cvičení na neohebné slovní druhy
Zveřejněno: 22.6.2015

SLOVNÍ DRUHY

Řešení

ad 1 

všichni (zájmeno), hod (podstatné jméno), nenávidět (sloveso), každý (zájmeno), mnohokrát (číslovka), tisíc (číslovka), hoď (sloveso), nikdo (zájmeno), nenáviděný (přídavné jméno), jeden (číslovka), hajný (podstatné jméno), nesoucí (přídavné jméno), fuj (citoslovce), mňau (citoslovce), nenávist (podstatné jméno)

ad 2 

peněženka je prázdná. (zájmeno)
Bratr peněz dost. (sloveso)
Nasadil si klaunovský nos. (podstatné jméno)
Nos talíře na stůl. (sloveso)
Tamara ráda zeleninu. (sloveso)
Koupíme rajčata a papriky. (zájmeno)
Važte si svého zdraví. (podstatné jméno)
Jirka pokaždé zdraví pana Nováka. (sloveso)
Všichni byli zdraví. (přídavné jméno)
Kolem hřiště se zelenaly stromy. (předložka)
Zítra pojedu kolem, tak se stavím. (příslovce)
Musel s kolem do opravny. (podstatné jméno)
Pokladní deník má na starosti paní Novotná. (přídavné jméno)
Pracuje tam jako pokladní. (podstatné jméno)
Byl jsem tu už před týdnem. (příslovce)
Tu knížku jsem nesehnal. (zájmeno)
Sešli se jen tři bývalí spolužáci. (číslovka)
Tři si to místo, ať tě tolik nebolí. (sloveso)
Přijdu k vám večer. (příslovce)
Byl krásný letní večer. (podstatné jméno)
Ukaž tu pětku tatínkovi! (podstatné jméno)
Tatínkovi bratři jsou starší než on. (přídavné jméno)
A to se podívejme. (částice)
Koupil rohlíky a chleba. (spojka)
Že by doopravdy nepřišla? (částice)
Myslím, že určitě přijde. (spojka)
Běhám, ale nebaví mě to. (spojka)
Ale to je mi novina! (částice)
Nesměj se tak hloupě. (příslovce)
Tak už konečně pojď! (částice)
Přišla, aby nás zkontrolovala. (spojka)
Aby se jí tak něco stalo! (částice)
Stojí vedle mě. (předložka)
Jsem z ní úplně vedle. (příslovce)
Jdi tam místo mě! (předložka)
Sedni si na moje místo. (podstatné jméno)

ad 3 

Tragédie1 se3 udála5 v7 postranní2 uličce1, ústící2 do7 hlavní2 třídy1. Trafika1 paní1 Ascherové1 byla5 asi9 uprostřed6 po7 pravé2 straně1.

Když8 jsme5 tam6 zahýbali5, podíval5 se3 Poirot1 na7 hodinky1 a83 jsem5 pochopil5, proč6 si3 chtěl5 obhlédnout5 místo1 zločinu16 teď6. Bylo5 právě6 půl1 šesté4. Hodlal5 získat5 co3 nejpřesnější2 představu1 o7 včerejší2 atmosféře1.

Měl-li5 však8 opravdu6 takový2 záměr1, dožil5 se3 zklamání1. V7 této3 chvíli1 se3 ulička1 vůbec6 nepodobala53 z7 včerejška1. Rodinné2 domky1 chudších2 vrstev1 se3 tu6 střídaly5 s7 menšími2 krámky1. Usoudil5 jsem5, že8 je5 tu6 asi9 za7 obvyklých2 okolností1 dost6 živo6, že8 tu6 chodí5 hodně6 prostých2 lidí1 a8 že8 si3 tu6 na7 chodníku1 i8 v7 jízdní2 dráze1 hrají5 houfy1 dětí1.

Teď6 tu6 však8 stál5 hlouček1 zvědavců1 a8 všichni3 zírali5 na7 jediný2 domek1 nebo8 obchůdek1. Nebylo5 těžké2 uhádnout5, který3 to3 je5. Viděli5 jsme5, jak6 obyčejní2 lidé1 pozorují5 se7 soustředěným2 zájmem1 místo1, kde6 jejich3 spoluobčanka1 sešla5 ze7 světa1 násilnou2 smrtí1.

ad 4

Kotě1 dojedlo5 granule1, olízlo5 si3 tlapku1 a8 otřelo5 si3 čumáček1 a8 ouška1. Pak6 přiťapalo5 k7 drátěné2 přední2 stěně1 kotce5, sedlo5 si3 na7 zadní2 tlapky1 a8 předními2 zaškrábalo5 na7 drátěnku1. Doufalo5, že8 mu3 třeba6 někdo3 přijde5 otevřít5. Zaměstnanci1 útulku1 si3 občas6 ve7 volných2 chvílích1 zašli5 s7 koťaty1 pohrát5, ale8 teď6 asi9 nikdo3 nepřijde5, když8 tu6 zůstalo5 samo3!

Zkroušeně6 přešlo5 k7 pelíšku1 v7 zadním2 rohu1 kotce1. Polštář1 byl5 pro73 samotné2 příliš6 velký2 – až6 do7 včerejška1 se3 o7 něj3 dělilo5 s7 dalšími2 dvěma4 šedivými2 koťaty1, a8 teď6 se3 ztracené2 choulilo5 uprostřed6. Dvě4 sestřičky1 mu3 chyběly5. Pelíšek1 sice8 hřál5, ale8 osamělé2 kotě1 se3 stejně6 chvělo5 chladem1.

Autor: Mgr. Jana Válková

Zdroj: Slovní druhy
Zveřejněno: 14.3.2015

SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: příklad využití: Po obědě se necítil moc dobře.

Částice: příklad využití: No dobře, vzdávám se.

DOMŮ

Podstatné jméno: příklad využití: Mnoho domů ve městě má rozbitý výtah.

Příslovce: příklad využití: Ze školy ji doprovodil domů.

DOSPĚLÝ

Podstatné jméno: příklad využití: Dospělý vždy zodpovídá za děti.

Přídavné jméno: příklad využití: Bratr už je dospělý.

JE

Zájmeno: příklad využití: Znal je z dětství.

Sloveso: příklad využití: Obraz je překrásný.

JEN

Podstatné jméno: příklad využití: Japonský jen v Čechách neplatí.

Příslovce: příklad využití: Časopis byl jen pro děti.

Částice: příklad využití: Jen kdybys nepovídal!

Zájmeno: příklad využití: Napsal jí milostný dopis.

Sloveso: příklad využití: K obědu rád jí těstoviny.

KDYBY

Spojka: příklad využití: Potěšilo by mě, kdyby mě navštívila.

Částice: příklad využití: Kdyby mi zavolal!

KOLEM

Podstatné jméno: příklad využití: Na výlet jeli s kolem.

Příslovce: příklad využití: Vezmi to kolem.

Předložka: příklad využití: Na procházku šli kolem rybníka.

KOS

Podstatné jméno: příklad využití: Na zahradě krásně zpíval kos.

Sloveso: příklad využití: Kos tu trávu pořádně!

LEŽ

Podstatné jméno: příklad využití: Lež má krátké nohy, daleko neujde.

Sloveso: příklad využití: Lež klidně a nehýbej se.

MÍSTO

Podstatné jméno: příklad využití: Uvolnilo se místo na ředitelství.

Příslovce: příklad využití: Místo k lékaři zůstal doma v posteli.

Předložka: příklad využití: Šel za školu místo tělocviku.

NAPROTI

Příslovce: příklad využití: Šel mi naproti.

Předložka: příklad využití: Naproti kostelu stála bývalá škola.

ODPOLEDNE

Podstatné jméno: příklad využití: Dnešní odpoledne se nám moc podařilo.

Příslovce: příklad využití: Škola skončila odpoledne.

OSEL

Podstatné jméno: příklad využití: Osel se ztratil u lesa.

Sloveso: příklad využití: Zemědělec osel svá pole.

OZÁŘENÍ:

Podstatné jméno: příklad využití: Ozáření rentgenem je pro miminka nebezpečné.

Přídavné jméno: příklad využití: Ozáření lidé jsou v obrovském nebezpečí.

POKLADNÍ

Podstatné jméno: příklad využití: Pokladní spočítala denní tržbu.

Přídavné jméno: příklad využití: Zloděj utekl s pokladní kasou.

POMOCÍ

Podstatné jméno: příklad využití: S jeho pomocí to dokázal.

Předložka: příklad využití: Pomocí internetu našel nové informace.

PRÁVĚ

Příslovce: příklad využití: Četl článek právě o tomto tématu.

Částice: příklad využití: No právě že s tebou nesouhlasím!

PROTO

Příslovce: příklad využití: Žák dostal od učitele co proto.

Spojka: příklad využití: Nesouhlasil s volbami, a proto odstoupil.

Částice: příklad využití: No proto!

RÁNO

Podstatné jméno: příklad využití: Ráno bylo mlhavé.

Příslovce: příklad využití: Na návštěvu k babičce pojedu zítra ráno.

SE

Zájmeno: příklad využití: U zkoušky se velmi přepočítal.

Předložka: příklad využití: Šel na procházku se psem.

UPROSTŘED

Příslovce: příklad využití: Stál uprostřed.

Předložka: příklad využití: Uprostřed náměstí stál vodotrysk.

VEČER

Podstatné jméno: příklad využití: Včerejší večer byl v slavnostní atmosféře.

Příslovce: příklad využití: K nám na návštěvu nechoď večer.

VEDRO

Podstatné jméno: příklad využití: Letní vedro mě velmi trápilo.

Příslovce: příklad využití: Je mi velké vedro.

VLIVEM

Podstatné jméno: příklad využití: Pod vlivem alkoholu se každý chová jinak.

Předložka: příklad využití: Vlivem nečekaných okolností neuspěl u zkoušky.

VŠAK

Spojka: příklad využití: Fandili jsme hokejistům, oni však nevyhráli.

Částice: příklad využití: Však si to ještě povíme!

ZDRAVÍ (patří sem i další slova tvořená podobným způsobem)

Podstatné jméno: příklad využití: Kouřením si ničil své zdraví.

Přídavné jméno: příklad využití: Zdraví lidé často sportují.

ZRANĚNÍ

Podstatné jméno: příklad využití: Jeho zranění vypadalo škaredě.

Přídavné jméno: příklad využití: Zranění lidé často panikaří.

ŽE

Částice: příklad využití: Že jsi mi to neřekla!

Spojka: příklad využití: Slyšel, že jsi nemocný.

Zdroj: Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům
Zveřejněno: 17.5.2016

ČÁSTICE - NEOHEBNÝ SLOVNÍ DRUH

Skupiny částic

Částice se dále dělí do několika skupin. Jejich funkce a užití jsou vázány na ostatní výrazové prostředky, na obsah výpovědi a na konkrétní jazykovým ale i mimo jazykový kontext. Částice se tedy rozdělují na modální, intenzifikační, vytýkající, modifikační, odpověďové, negační a přací.

Modální částice

Mezi modální částice patří výrazy jako asi, sad, nejspíš, jistě, zajisté, možná, pravděpodobně. Tyto výrazy udávají stupeň pravděpodobnosti obsahu výpovědi. Jejich význam se pohybuje ve škále od velmi pravděpodobného až po vyloučené. Na tyto části se nedá doptat doplňovacími otázkami, ale lze jimi odpovídat na zjišťovací otázky. Například: Budeš večer doma? Snad. Vzhledem k jejich významu je jasné, že se běžně vyskytují o oznamovacích větách, případně ve zjišťovacích otázkách.

Intenzifikační částice

Částice intenzifikační určují intenzitu vlastnosti: velmi, moc, málo. Například: Jak se ti líbil film? Moc. Někdy dochází k záměně s příslovci. Obvykle intenzifikační částice stojí před slovesem na rozdíl od příslovcí. Byl pěkně nazlobený x bylo pěkně. Šíleně ji miloval ( = velmi) x vypadal šíleně (= hrozně).

Vytýkací částice

Částice vytýkací vytýká jistou složku výpovědi: právě, přímo, zrovna, obzvlášť. Od intenzifikačních částic se liší tím, že se mohou vztahovat i na podstatná jména. Tyto částice implikují skutečnosti, jejichž pravdivost je předpokladem pro smysluplné užití této částice ve větě. Na oslavu přišel jen Martin (= což nám jasně říká, že ostatní nepřišli). Tyto částice můžou platnost výpovědi buď omezovat: jenom, jen, poze, nebo rozšiřoat: tak,rovněž. Vytýkací částice stojí před větným členem, který obsahuje vytčený výraz.

Modifikační částice

Mezi částice modifikační patří obvykle výrazy, které primárně řadíme k jiným slovním druhům, například: ale (spojka), tak (příslovce). Ukázka: mluv klidně (příslovce ) x klidně mluv (částice). Pokaždé má výraz jiný význam, a tak se jedná i o jiný slovní druh. Tyto části výpověď kontextualizují a modifikují s dalšími prostředky větný modus věty.

Odpověďové částice

Mezi částice odpověďové patří výrazy, kterými lze odpovídat na zjišťovací otázky: ano, ne. Protože odpovídají na obsah věty, tak se často označují jako větné ekvivalenty.

Negační částice

Do částic negačních patří výrazy ne a nikoli pro členskou negaci. Zaujalo ji nikoli jeho postavení, ale jeho humor.

Přací částice

Posledním a nejznámějším typem jsou částice přací (=preferenční). Tyto částice stojí zpravidla na začátku věty a slouží k vyjádření přání mluvčího. Patří sem výrazy: kéž, nechť. Kéž přijde.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh
Zveřejněno: 17.11.2015

URČOVÁNÍ SLOVA BY

Význam slova BY a jeho slovnědruhová příslušnost

Slovo BY je kondicionálový (podmiňovací) tvar slovesa BÝT pro:

  • třetí osobu čísla jednotného (on by spal, ona by přijela, ono by běhalo);
  • třetí osobu čísla množného (oni/muži by soupeřili, ony/ženy by přednášely, ona/mláďata by zívala).

Se slovem BY se setkáme také tehdy, když podmiňovací tvar slovesa BÝT pro druhou osobu čísla jednotného (BYS) spojíme se zvratným slovesem (například česat se, zpívat si). Písmeno S ze slova BYS se totiž „přesune“ na konec zvratného zájmena a vzniknou tvary BY SES nebo BY SIS (ty by ses česal, ty by sis zpívala).
(Poznámka: Uvedené tvary by sesby sis jsou jediné spisovné! Tvary by jsi se, bys se, by jsi si, bys si jsou hyperkorektní, a tedy nespisovné.)

Slovo BY může být použito třemi způsoby a může mít tři různé významy:

Spojka

V souvětí může mít slovo BY platnost spojky, jež významově odpovídá spojce ABY. Vyjádření s takto užitým slovem BY jsou považována již za knižní.
Například:

  • Potichu poslouchám, by mi nic neušlo.
  • Toužebně si přeji, by ses hned vrátil domů.

Částice

Existují i větné celky obsahující slovo BY v platnosti „básnické“ částice, kterou bychom mohli nahradit běžněji užívaným spojením KÉŽ BY.
Například:

  • By raději již bylo dokonáno.

Pomocné sloveso

S oběma výše uvedenými způsoby použití slova BY se v současných textech či mluvě setkáme ojediněle. Naopak dnes a denně používáme slovo BY jako součást sloves v podmiňovacím způsobu. V tomto případě představuje slovo BY pomocné sloveso, které
  1. ve spojení s příčestím minulým plnovýznamového slovesa tvoří složený slovesný tvar podmiňovacího způsobu přítomného (by zvítězil, by plakala, by spěchali);
  2. ve spojení s příčestím minulým slovesa BÝT a s příčestím minulým plnovýznamového slovesa tvoří tvar podmiňovacího způsobu minulého (byl by upadl, byla by malovala, byli by získali).
Například:
  • Dokázal by to někdo přesně zopakovat?
  • Bez připomenutí by na to byla úplně zapomněla.
  • To by se skutečně stávat nemělo.
  • Španělé by to byli málem celé vyhráli.
  • Za daných okolností by se všechny teorie mýlily.
  • Děvčata by se byla hned vdávala.

Zdroj: Určování slova BY
Zveřejněno: 1.9.2017

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK

Krátké shrnutí

Nejprve určete, zda jde v dané větě/souvětí o ohebný slovní druh. Pokud ano, je „jak“ stoprocentně podstatné jméno. Jestli výraz „jak“ skloňovat nejde, pak musíte určit, zda jde o příslovce, nebo spojku. Při tomto „pátrání“ vám budiž vodítkem výše uvedené vysvětlení dle jazykových příruček a spousta vyjmenovaných příkladů jeho použití.

Zdroj: Jaký slovní druh je slovo jak
Zveřejněno: 14.10.2016

JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK

Skloňování podstatného jména jak (= horský tur rodu Bos)

Pokud je ve vaší větě „jak“ tibetský horský tur s dlouhou srstí, pak jde o podstatné jméno, které lze samozřejmě skloňovat. Potřebujete-li znát všechny pády tohoto slova, pak je tady pro vás máme:


jednotné číslo

množné číslo

1. pád

jak

jaci, jakové

2. pád

jaka

jaků

3. pád

jakovi, jaku

jakům

4. pád

jaka

jaky

5. pád

jaku

jaci, jakové

6. pád

jakovi, jaku

jacích

7. pád

jakem

jaky

Zdroj: Jaký slovní druh je slovo jak
Zveřejněno: 14.10.2016

BOHUMIL HRABAL

Obsluhoval jsem anglického krále

Rozbor díla:

Kniha je napsána zvláštním osobitým jazykem, jako by chtěl vypravěč říct vše jedním dechem. Je vhodná jako oddychová četba, ale je v ní obsaženo i mnoho myšlenek a popsán charakter doby.

Místo a doba děje:

Příběh se odehrává v Čechách, začíná před 2. světovou válkou a končí po válce.

Hlavní postavy:

Jan Dítě – v mládí trpěl pocity méněcennosti, celý život toužil po bohatství a uznání, neustále se chtěl někomu vyrovnat, za nejvyšší životní hodnotu považoval peníze, chtěl se stát milionářem, byl vypočítavý a povrchní

Vrchní Skřivánek – vrchní v hotelu Paříž, starý muž, moudrý, měl dobrý postřeh, vždy věděl, jaké je host národnosti a co si objedná, ještě dřív, než se ho zeptal, obsluhoval anglického krále, Dítě ho považoval za svůj vzor, byl to jeho učitel

Líza – Němka, nacistka, oddaná Hitlerovi, manželka Jana Dítěte

Jazyk:

Dílo je psáno chronologicky, ich-formou, na začátku a na konci každé kapitoly se opakuje stejná věta (Dávejte pozor, co vám teďka řeknu. / Stačí Vám to? Tím dneska končím.), autor používá hovorovou češtinu, přirovnání (sepnuly ruce jako k modlitbě), německá slova (mein lieber Herr Ditie), dlouhá souvětí, ve kterých je častá spojka „a“.

Hlavní myšlenka díla:

Obsah:

Jan Dítě v mládí pracoval jako pikolík v hotelu U Zlatého města Prahy a prodával na nádraží párky. V té době pochopil sílu peněz a začal šetřit. Vydělané peníze utrácel za slečny v domě U Rajských. V té době poznal obchodníka pana Waldena, který ho doporučil do hotelu Tichota. Pan Tichota byl na vozíčku a celý svůj hotel řídil pronikavým pískáním na píšťalku. V tomto hotelu se Jan seznámil se Zdeňkem, který se stal jeho přítelem. Jednoho dne se v hotelu ubytovali hosté z Jižní Ameriky, kteří vezli do Prahy na vysvěcení zlatou sošku Pražského Jezulátka. Aby ji nikdo neukradl, dali vyrobit ještě jednu falešnou a do Prahy vezli obě. Když hosté odjížděli zpět do vlasti, málem si omylem odvezli falešnou sochu. Jan Dítě byl obviněn, že sochy schválně vyměnil, a tak z hotelu Tichota odešel do hotelu Paříž. Byl to krásný hotel, kam chodilo mnoho bohatých a významných hostů. Jan konečně povýšil z pikolíka na číšníka a pracoval pod vedením vrchního Skřivánka. Pan Skřivánek vždy poznal, co si který host objedná i jaké je národnosti ještě dříve, než promluvil. Když se Jan zeptal, jak to všechno ví, odpovídal, že obsluhoval anglického krále. Za nedlouho se spolu sázeli, kdo uhodne, co si host objedná. Pan Skřivánek měl vždycky pravdu a stal se Janovým učitelem a vzorem. Jednoho dne přijel na návštěvu habešský císař a v hotelu Paříž byla uspořádána velkolepá hostina. Dítě obsluhoval samotného císaře a po skončení hostiny dostal řád habešského císaře.

V kině se Jan seznámil s německou slečnou Lízou a zamiloval se do ní. Kvůli ní ho vyhodili z hotelu Paříž. Jan se s Lízou oženil a ona mu našla nové zaměstnání v restauraci v Českém ráji a později v Děčíně, kde obsluhoval budoucí rodičky německé krve. Jako Němka oddaná Hitlerovi odjela pracovat na frontu jako zdravotní sestra a přivezla odtamtud Janovi sbírku známek, které v té době měly velkou cenu. Po válce si za ně mohli koupit vlastní hotel. Líza porodila chlapečka, který byl ale postižený. Zahynula při bombardování Chebu.

Po Lízině smrti Dítě prodal známky, nechal si postavit hotel V Lomu a stal se z něj milionář. Ostatní milionáři ho ale mezi sebe nepřijali a dívali se na něj jako na zbohatlíka, který vydělal na válce. Po skončení 2. světové války nastoupili k vládě komunisté a znárodnili všechny hotely včetně hotelu V Lomu. Milionáři byli zatčeni a odvedeni do vězení zřízeného speciálně pro ně. Měli se tam mnohdy lépe než doma. Po čase všechny propustili a museli jít na nucené práce. Dítě odešel pracovat do pohraničí, kde se seznámil s profesorem francouzštiny a dívkou Marcelou. Později se vydal pracovat jako cestář hlouběji do pohraničí, kde nikdo nebydlel. Dostal koně, psa, kozu a kočku a žil jen s nimi. Občas chodil do vesnice pro zásoby potravin a popovídat si s místními lidmi v hospodě. V osamění mohl přemýšlet o svém životě a byl konečně trochu šťastný.

Zdroj: Bohumil Hrabal
Zveřejněno: 27.3.2017