Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

SPOJKY ČESKÝ JAZYK

OBSAH

Spojky latinsky

Pro spojky jazykovědci používají odborný termín konjunkce. Ten vychází z latinského coniungere, což znamená spojovat či slučovat.

Slovo konjunkce však mimo lingvistiku může znamenat i okamžik největšího zdánlivého přiblížení dvou objektů na obloze (v astrologii) nebo výrok vyjadřující, že platí výrok A a zároveň výrok B (v logice).

Zdroj: Spojky

Diskuze

V diskuzi POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Spojky

Osmým slovním druhem jsou spojky, které spojují slova a věty.

Příklad: Do práce chodí ráno i večer. Jakmilepřijde, zavolá mi.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:

1 = podstatné jméno

2 = přídavné jméno

3 = zájmeno

4 = číslovka

5 = sloveso

6 = příslovce

7 = předložky

8 = spojky

9 = částice

10 = citoslovce

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ PRO URČOVÁNÍ DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KUBA.

Pomůže mi někdo určit druhy slov v textu.

Dva žáci se zúčastnili přírodovědné soutěže. V běhu na sto metrů jsem skončil pátý. Maminka přichází z práce domů po čtvrté hodině. První hodinu máme český jazyk. Vyučování začíná přesně v osm hodin. V čajové směsi je devatero bylinek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Cvičení pro určování druhů

Druhy částic

Podle původu se dají částice dělit na dvě skupiny: vlastní a nevlastní. Vlastní částice nejsou jiným slovním druhem (například slovo kéž je vždy částicí), nevlastní částice mohou být i jiným slovním druhem (i, ale, krásně), nejčastěji se jedná o spojky a příslovce.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Diskuze

V diskuzi VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.

Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?

Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.

přece - částice: on za to přece nemůže nebo citoslovce: neplač přece
a přece - spojka souřadící (význam: přesto)
- v poměru odporovacím

Zdroj: diskuze Význam spojky "přece"

Co jsou spojky

Spojky představují druh neohebných, neplnovýznamových slov, která slouží ke spojování vět i částí vět (větných členů). Spojky nemají větněčlenskou platnost, což znamená, že nejsou ve větě větným členem, ale vyjadřují vzájemný vztah mezi větnými členy, tedy jejich mluvnický a obsahově-významový poměr. Tento vzájemný vztah lze rozdělit na dva základní: rovnocenný (ten jazykovědci nazývají koordinace/souřadnost a najdete jej mezi několikanásobnými větnými členy, mezi větami hlavními nebo mezi stejnými druhy vět vedlejších) a nerovnocenný (subordinace/podřízenost, tedy vztah mezi větnými členy nebo větami mluvnicky nerovnocennými, syntakticky nestejnorodými, přičemž se vždy jeden člen podřizuje členu druhému, je na něm závislý, což samozřejmě platí i o větách).

Forma spojek může být:

  • jednoslovná (a, ani, protože, kdyby) – příklad: Na záhonku kvetly narcisy a tulipány. Zakopla, protože se nedívala pod nohy.
  • opakovaná (a, a, a; nebo, nebo a/nebo) – příklad: Na místo se dostanete autem i autobusem i vlakem.
  • dvojitá (jednak – jednak, buď – nebo, hned – hned, nejen – ale i) – příklad: Vezmi si buď svetr, nebo bundu. Byl úspěšný nejen na mistrovství světa, ale i na olympiádě.
  • víceslovná, kdy spojovací výraz tvoří se spojkou i jiný slovní druh (právě když, hned jak, i kdyby, a dokonce) – příklad: Právě když jsem postavila hrnec na plotnu, vypnuli proud.

Zdroj: Spojky

Diskuze

V diskuzi ZŘEJMĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan.

Já opravdu nejsem z Ústavu pro jazyk český, ale už delší dobu mě hněte zne-užívání slova -zřejmě-. Vždycky jsem si myslel, že pokud je něco zřejmé, je to možno zříti, čili viděti, čili je to očividné, jasné, viditelné, ale to asi není pravda. V současné době se slovo zřejmě používá spíše jako synonymum slov možná, pravděpodobně, asi. Tak to někdo rozsuďte. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Paivanek.

Víte, už několik let, nejméně, se potýkám s problémem, který popisuje čtenář. Jak lze lehce zaměnit to, co je ZŘEJMÉ, tedy jasné, viditelné, očividné, za synonymum slov asi, pravděpodobně, možná, snad a jiné bláboly. Tak to nějak rozsuďte, popřípadě dejte těm HSP na pamětnou. Děkuji

Zdroj: diskuze Jaký je slovní druh zřejmě

Vedlejší věta příslovečná podmínková

Tato vedlejší věta podmínková vyjadřuje podmínku, na které může nastat děj věty řídící. Tuto větu uvozují spojky jestliže, -li, kdyby, když, jestli.

Ukázky použití

Jestliže chceš dobrou známku, uč se.

Kdyby to věděl, nepřišel by.

Chceme-li vyznamenání, musíme se učit.

Kdybys potřeboval, pomůžu ti.

Jestli mě zavoláš, přijdu.

Když mi dnes pomůžeš, příště ti pomůžu já.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Diskuze

V diskuzi BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.

Domnívám se, že před lety, kdy jsem se já učil českou gramatiku, byly povoleny obě možnosti. Mám to prostě nějak zažité. Potom jsem emigroval (1978) a do USA se změny v češtině nedostanou. Nedostaly se tam ani nová slova, která mne po mém návratu šokují a nevím proč si je tato generace politiků a žurnalistů vymýšlí . Příklady: predikce (kdysi se říkalo předpověď), edukace (vzdělání), dehonestace (ponížení), adorovat (obdivovat), implementace ( vložení, zavedení), stejdž-stage (jeviště), bakstejdž-backstage (zákulisí), včera jsem dokonce na ČR slyšel slovo juvenální (má to asi být mladistvý) a mnohé jiné patvary. Můžete namítnout, že je to přirozený vývoj jazyka, ale není. Slova bychom měli nahrazovat anglikanismy tam, kde není český výraz. Nechci znít jako Dobrovský, Jungmann nebo Palacký, ale i oni bojovali proti stejné věci, jenže tenkrát to nebyly anglikanismy ale germanismy. A kdyby nebojovali, tak tu dnes šprechtíme. Proč proti tomu nikdo nebojuje? Kde je Ústav pro jazyk český?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Teukros.

S kritikou na zbytečné ochuzování češtiny o anglikanismy souhlasím. Všimněme si jak se přestává užívat sloveso zahajovat, začínat, spouštět a podstatné jméno zahájení, začátek anglickým startovat, start. Anglické start-startovat vnímám jako opodstatněné v případech rychlého, rázného uvedení předmětu nebo osoby z klidového stavu do pohybu - start rakety, běžci odstartovali apod. Šíření slovního plevele do slovníku současníků mají na svědomí zejména redaktoři veřejných médií. Zřejmě proto že nejsou dostatečně ve svém rodném jazyku. Např. "Odstartovala vernisáž obrazů"

Zdroj: diskuze Byste nebo by jste

Diktát č. 3 

Nejčtenější kniha světa Bible se skládá ze Starého zákona a Nového zákona.

Odborníci na český jazyk odebírají časopisy Naše řeč a Slovo a slovesnost.

Otec v mládí vlastnil automobil Škoda Favorit.

O prázdninách jsem se vydal na Padesátý mezinárodní filmový festival v Karlových Varech.

V dřívějších dobách se slavil Svátek práce.

Hamlet prohlásil: „Být, či nebýt, to je to, oč tu běží.“

Vltava má dva pramenné toky: Studenou Vltavu a Teplou Vltavu.

Děda byl členem Československé obce sokolské.

Sousedka odjela do Mariánských Lázní.

Při výletě Českým rájem navštívil i zámek Hrubý Rohozec.

Zdroj: Diktáty na velká písmena pro střední školy

Psaní čárek

Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).

Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.

Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).

Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.

Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.

Příklad: Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.

Zdroj: Spojky

Diskuze

V diskuzi URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.

Děkuji autorce za výborně zpracovaný článek. Pomohl mi ujasnit si, jak to je se slovnědruhovou platností by.

Připojuji drobný komentář k pravopisu "cobydup" a "jakbysmet"
Autorka píše, že podoba cobydup a jakbysmet není zatím v jazykových příručkách uváděna, a má pravdu! Nicméně Internetová jazyková příručka (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky) již tuto formu preferuje před formou oddělenou.
Jde o trend, kdy původní význam přestává být vnímán a spojení je chápáno již pouze v ustáleném významu. Stává se tak "jedním slovem" a píše se běžně dohromady. (např. Bohu žel! Bohu díky! - dnes: bohužel, bohudík)
Osobně bych se vyvaroval podoby smíšené: coby dup, jakby smet. Není příliš logická.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Určování slova BY

Druhy spojek

Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větné členy. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.

Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:

  • slučovací – a, i, ani, nebo, či, nadto; dvojité: jak – tak, hned – hned, jednak – jednak, zčásti – zčásti, dílem – dílem, tu – tu, ať – ať, ať – nebo, ať – či, ať už – nebo, jednou – jednou, ani – ani
  • stupňovací – i, ba, nadto, přímo, navíc, hlavně, a dokonce, dokonce i, nebo i, nebo dokonce, nebo aspoň; dvojité: ba i – ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž, nejen – ale dokonce
  • odporovací – ale, avšak, však, nýbrž, leč, naopak, jenže, jenomže, a přece, a přesto, ovšem, zato, a ne, a nikoli; dvojité: sice – ale, jenomže, jistě – ale, ne – ale ani, ne tak – jako spíše
  • vylučovací – nebo, anebo, či; dvojité: buď – nebo, ať – ať, ať – nebo, ať – či
  • příčinné a důvodové – neboť, vždyť, totiž
  • vysvětlovací – a to, a sice
  • důsledkové – tedy, a proto, a tak, a tím, tudíž, a tudíž, a tedy

Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).

Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:

  • příčinný (je vyjádřen například pomocí spojek: protože, že, poněvadž, jelikož, ježto, anžto, když)
  • účinkový (že, až, takže, div že)
  • důvodový (jestliže, protože, když)
  • účelový (aby, by, ať)
  • podmínkový (jestliže, -li, když, kdyby, pakliže)
  • přípustkový (ač, ačkoliv, přestože, i když, ani když, i kdyby, ani kdyby, třebaže, jakkoliv, byť, nechť)
  • časový (když, právě když, zrovna když, teprve když, až, než, dokud, sotva, sotvaže, mezitímco, zatímco, kdykoli, pokaždé když, jak, hned jak, jen jak, sotva, jakmile)
  • způsobový (jak, jako, jako by, jako kdyby, jako když, tím – že, tak – že, tak – aby, jinak než, tak – jak, tolik – kolik)
  • obsahový (že, aby, zda, zdali, -li, jestli)
  • výjimkový (leda, ledaže)
  • vztah průvodní okolnosti (aniž, bez toho že, bez toho aby)

Zdroj: Spojky

Diskuze

V diskuzi ANDREJ BABIŠ – MODERNÍ ČESKÝ KRÁL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Když nebude pluralita v parlamentu, tak se přesune vyjadřování odlišných názorů do ulic. To by se pak naše krásná klidná země mohla proměnit v divočinu stávek, demonstrací a občanských nepokojů.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pelant.

Podvodník a lhář.

Zdroj: diskuze Andrej Babiš – moderní Český král

JAZYK

= svalový orgán v ústech, řeč, část boty

Slova příbuzná

Jazykový, jazýček, jazykolam (= věta, která slouží k procvičení těžce vyslovitelných slovních spojení), jazylka (= kost v krku), jazykověda (= lingvistika, věda zkoumající jazyk), jazykovědec, jazykozpyt (= stejný význam jako u jazykovědy), cizojazyčný, dvojjazyčný

Příklady

Moderátorka před  vysíláním zkoušela jazykolamy. Lyžař si při nehodě zlomil jazylku. Na vysoké škole studoval jazykovědu. Nakladatel vydal nový dvojjazyčný slovník.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po z

Diskuze

V diskuzi ANDREJ BABIŠ – MODERNÍ ČESKÝ KRÁL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.

U nás se bohužel naše politická pluralita začala zabývat hlavně sama sebou. Jejím hlavním cílem je diskreditace jeden druhého a díky tomu ji už nezbývá síla na konstruktivní posun vpřed. Všichni chceme prosperovat a všichni víme, že to chce změnu. Chce to člověka, který může své sliby opravdu prosadit, bez zbytečných zpomalování ve smyslu "já teď kývnu tobě, ty pak mně" a podobného politikaření. Když vyhraje volby Andrej Babiš, tak se konečně začnou hýbat důležité věci vedoucí k prosperitě naší země. Pohyb už vidíme na dálnicích a ve výběru daní. Pojďme ještě rozhýbat český výzkum a vzdělávání, ať už konečně náš národ mluví nejen česky, ale i anglicky a chlubí se lukrativními objevy.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.

Když nebude pluralita v parlamentu, tak se přesune vyjadřování odlišných názorů do ulic. To by se pak naše krásná klidná země mohla proměnit v divočinu stávek, demonstrací a občanských nepokojů.

Zdroj: diskuze Andrej Babiš – moderní Český král

Pády ve slovenštině

Ve slovenštině se o něco častěji než v češtině užívají latinské názvy pádů, které budou uvedeny níže. Slovenský jazyk má v podstatě 6 pádů, protože pátý pád již téměř nepoužívá, nahradil ho první pád.

1. pád

KTO? ČO?

2. pád

KOHO? ČOHO?

3. pád

KOMU? ČEMU?

4. pád

KOHO? ČO?

5. pád

O KOM? O ČOM?

6. pád

KÝM? ČÍM?

Zdroj: Pády

Vyjmenovaná slova po z

BRZY

JAZYK

NAZÝVAT

RUZYNĚ

Vyjmenovaných slov po z není mnoho, ale i tyto čtyři slova mohou některým lidem při psaní způsobit problémy.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po z

2. Doplňování i/í po měkkých souhláskách a y/ý po tvrdých souhláskách (vyjma d, t, n, ď, ť, ň)

dostal r_mu, šlápnout do louž_čky, zkažené j_dlo, vytvarovat h_ždě, smrková š_ška, ch_trá dívka, měsíc ř_jen, neznámé č_slo, vepřová k_ta, nepříjemný poc_t, ž_la na ruce, studené noh_, veselý š_mpanz, uklizená kuch_ně, zelené oč_, j_zdenka na vlak, k_vadlo hodin, fialová kř_da, c_rkus Humberto, dobr_ den, c_l cesty, kachní steh_nko, maj_tel bytu, silonové punčoch_, mocný c_sař, k_chat, černá buř_nka, vysoké hor_, dřevěná ž_dle, neš_ka, vlašské ořech_, č_tanka pro děti, prasečí r_páček, hezká kraj_na, linkovaný seš_t, dlouh_ provaz, dopolední svač_na, myší kož_šek, c_zí jazyk, česk_ král, kř_čet bolestí

Klíč 2

dostal rýmu, šlápnout do loužičky, zkažené jídlo, vytvarovat hýždě, smrková šiška, chytrá dívka, měsíc říjen, neznámé číslo, vepřová kýta, nepříjemný pocit, žíla na ruce, studené nohy, veselý šimpanz, uklizená kuchyně, zelené oči, jízdenka na vlak, kyvadlo hodin, fialová křída, cirkus Humberto, dobrý den, cíl cesty, kachní stehýnko, majitel bytu, silonové punčochy, mocný císař, kýchat, černá buřinka, vysoké hory, dřevěná židle, nešika, vlašské ořechy, čítanka pro děti, prasečí rypáček, hezká krajina, linkovaný sešit, dlouhý provaz, dopolední svačina, myší kožíšek, cizí jazyk, český král, křičet bolestí

Zdroj: Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Význam slova ZKOUKNOUT

Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.

(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)

Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.

Zhlédnout znamená:

  1. zúčastnit se jako divák, návštěvník;
  2. uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.

Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.

Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)

Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.

Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.

Zdroj: Zkouknout nebo skouknout


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jana Ženíšková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP