Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

SPOJKY CVIČENÍ

Obsah

Spojky latinsky

Pro spojky jazykovědci používají odborný termín konjunkce. Ten vychází z latinského coniungere, což znamená spojovat či slučovat.

Slovo konjunkce však mimo lingvistiku může znamenat i okamžik největšího zdánlivého přiblížení dvou objektů na obloze (v astrologii) nebo výrok vyjadřující, že platí výrok A a zároveň výrok B (v logice).

Zdroj: Spojky

Diskuze

V diskuzi POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Návod ke cvičení na určování slovních druhů

V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:

1 = podstatné jméno

2 = přídavné jméno

3 = zájmeno

4 = číslovka

5 = sloveso

6 = příslovce

7 = předložky

8 = spojky

9 = částice

10 = citoslovce

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Diskuze

V diskuzi VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.

Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?

Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.

přece - částice: on za to přece nemůže nebo citoslovce: neplač přece
a přece - spojka souřadící (význam: přesto)
- v poměru odporovacím

Zdroj: diskuze Význam spojky "přece"

Spojky

Osmým slovním druhem jsou spojky, které spojují slova a věty.

Příklad: Do práce chodí ráno i večer. Jakmilepřijde, zavolá mi.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Co jsou spojky

Spojky představují druh neohebných, neplnovýznamových slov, která slouží ke spojování vět i částí vět (větných členů). Spojky nemají větněčlenskou platnost, což znamená, že nejsou ve větě větným členem, ale vyjadřují vzájemný vztah mezi větnými členy, tedy jejich mluvnický a obsahově-významový poměr. Tento vzájemný vztah lze rozdělit na dva základní: rovnocenný (ten jazykovědci nazývají koordinace/souřadnost a najdete jej mezi několikanásobnými větnými členy, mezi větami hlavními nebo mezi stejnými druhy vět vedlejších) a nerovnocenný (subordinace/podřízenost, tedy vztah mezi větnými členy nebo větami mluvnicky nerovnocennými, syntakticky nestejnorodými, přičemž se vždy jeden člen podřizuje členu druhému, je na něm závislý, což samozřejmě platí i o větách).

Forma spojek může být:

  • jednoslovná (a, ani, protože, kdyby) – příklad: Na záhonku kvetly narcisy a tulipány. Zakopla, protože se nedívala pod nohy.
  • opakovaná (a, a, a; nebo, nebo a/nebo) – příklad: Na místo se dostanete autem i autobusem i vlakem.
  • dvojitá (jednak – jednak, buď – nebo, hned – hned, nejen – ale i) – příklad: Vezmi si buď svetr, nebo bundu. Byl úspěšný nejen na mistrovství světa, ale i na olympiádě.
  • víceslovná, kdy spojovací výraz tvoří se spojkou i jiný slovní druh (právě když, hned jak, i kdyby, a dokonce) – příklad: Právě když jsem postavila hrnec na plotnu, vypnuli proud.

Zdroj: Spojky

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michael Roučka.

V prvním cvičení jsem měl 3chyby a ve druhém cvičení 1chybu.
Michael Roučka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Cvičení na zájmeno jenž

Psaní čárek

Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).

Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.

Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).

Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.

Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.

Příklad: Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.

Zdroj: Spojky

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA TÝŽ/TENTÝŽ, TÁŽ/TATÁŽ, TOTÉŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Kučera.

Dobrý den, paní učitelko,

posílám cvičení ke kontrole.

Tomáš Kučera

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

Druhy spojek

Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větné členy. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.

Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:

  • slučovací – a, i, ani, nebo, či, nadto; dvojité: jak – tak, hned – hned, jednak – jednak, zčásti – zčásti, dílem – dílem, tu – tu, ať – ať, ať – nebo, ať – či, ať už – nebo, jednou – jednou, ani – ani
  • stupňovací – i, ba, nadto, přímo, navíc, hlavně, a dokonce, dokonce i, nebo i, nebo dokonce, nebo aspoň; dvojité: ba i – ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž, nejen – ale dokonce
  • odporovací – ale, avšak, však, nýbrž, leč, naopak, jenže, jenomže, a přece, a přesto, ovšem, zato, a ne, a nikoli; dvojité: sice – ale, jenomže, jistě – ale, ne – ale ani, ne tak – jako spíše
  • vylučovací – nebo, anebo, či; dvojité: buď – nebo, ať – ať, ať – nebo, ať – či
  • příčinné a důvodové – neboť, vždyť, totiž
  • vysvětlovací – a to, a sice
  • důsledkové – tedy, a proto, a tak, a tím, tudíž, a tudíž, a tedy

Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).

Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:

  • příčinný (je vyjádřen například pomocí spojek: protože, že, poněvadž, jelikož, ježto, anžto, když)
  • účinkový (že, až, takže, div že)
  • důvodový (jestliže, protože, když)
  • účelový (aby, by, ať)
  • podmínkový (jestliže, -li, když, kdyby, pakliže)
  • přípustkový (ač, ačkoliv, přestože, i když, ani když, i kdyby, ani kdyby, třebaže, jakkoliv, byť, nechť)
  • časový (když, právě když, zrovna když, teprve když, až, než, dokud, sotva, sotvaže, mezitímco, zatímco, kdykoli, pokaždé když, jak, hned jak, jen jak, sotva, jakmile)
  • způsobový (jak, jako, jako by, jako kdyby, jako když, tím – že, tak – že, tak – aby, jinak než, tak – jak, tolik – kolik)
  • obsahový (že, aby, zda, zdali, -li, jestli)
  • výjimkový (leda, ledaže)
  • vztah průvodní okolnosti (aniž, bez toho že, bez toho aby)

Zdroj: Spojky

2. cvičení

(do) staveníčko -

(do) předu -

(do) louže -

(u) lesa -

(u) vnitř -

(u) chopit -

(po) mocník -

(po) cestě -

(bez) práce -

(bez) mocný -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA VELKÁ PÍSMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šaman Štěpán.

Dobrý den, zasílám cvičení na velká písmena.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Cvičení na velká písmena

1. cvičení

(bez) peněz -

(bez) vlasý -

(roz) dělat -

(do) práce -

(do) čtený -

(roz) mazlit -

(roz) loučení -

(s) otcem -

(s) pravit -

(do) běhnout -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

3. cvičení

(o) cenit -

(o) ceně -

(vz) pomínka -

(v) lese -

(roz) pláclý -

(roz) česat -

(mezi) dveří –

(mezi) domy -

(místo) oken -

(místo) držící -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

Diskuze

V diskuzi DĚKUJI :) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marti.

Mockrát děkuji za toto cvičení. Moc mi pomohlo a je to super na procvičování.
Bylo by super přidat ještě více, třeba i těžších cvičení na velká a malá písmena a také hlavně chytáky :)

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Děkuji :)

Jak na to

Toto cvičení je vhodné hlavně pro žáky 4. ročníku základní školy, kteří se učí rozdíl mezi předložkou a předponou. Předložka se píše samostatně, dá se mezi ní a slovo vložit pád. Na rozdíl od předpony, která je nedílnou součástí slova.

Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

Diskuze

V diskuzi CVIČENÍ NA PŘÍSLOVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karolína Kociánová.

Splněno

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Asis.

Super

Zdroj: diskuze Cvičení na příslovce

1. cvičení

Při pohledu okna se usmíval.

Rozuměl si loňským vítězem.

Objednal si sendvič tuňákem.

Přišel nám pohled Krkonoš od přátel.

Byl nejlepší všech účastníků soutěže.

Matikářka přišla do třídy hromadou pomůcek.

Nikdo nepočítal domácími úkoly matematiky.

Učitel ho vyzkoušel nové látky.

Na vodu se vydal nejlepšími přáteli.

Nedokázal se rozloučit hodinkami po dědečkovi.


Zdroj: Cvičení na předložky s (se) a z (ze)

Na co si dát pozor

1. a to

  • Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr vysvětlovací. Příklad: Učím se dva jazyky, a to španělštinu a angličtinu.
  • Čárku nepíšeme v případě, že je věta spojena s druhou větou souřadicí spojkou a, přičemž za ní následuje zájmeno to, které je vlastně podmětem této věty. Příklad: Zpívala tu písničku pořád dokola a to mě rozčilovalo.
  • Pomůcka: Zkuste místo spojovacího výrazu a to, použít jeho synonymum a sice, pokud věta bude dávat smysl, pak čárku napište, jde o poměr vysvětlovací.

2. a tak

  • Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr důsledkový. Příklad: Výrobek měl vadu, a tak jsem ho šel vyměnit.
  • Čárku nepíšeme v případě, že je věta či větný člen spojen souřadicí spojkou a, za níž následuje příslovce tak. Příklad: Hora byla vysoká a tak strmá, že si na ni troufli jen ti nejlepší.

3. či, nebo

  • Čárku píšeme před těmito spojkami, vyjadřují-li poměr vylučovací, to znamená, že platí jen jedna možnost. Příklad: Chceš modrou, nebo červenou pastelku? Musíš zkoušky dobře zvládnout, nebo tě na tu školu nepřijmou.
  • Čárku před těmito spojkami nepíšeme, vyjadřují-li poměr slučovací, to znamená, že spojka nebo/či vyjadřuje možné alternativy. Příklad: Povrch stezky je vhodný pro jízdu na kole či na kolečkových bruslích. U babičky jsme jezdili na kole nebo chodili na houby.

Zdroj: Spojky

1. cvičení

Vzájem si nerozumli.

Na louce rostly pomnky.

Zapoml si vybrat peníze.

Při stezce odvahy hrůzou oněml.

M to ale nemrzí.

Vezme m s sebou.

V Anglii se dorozuml dobře.

Upřímjší být nemohl.

Msto se topilo ve smogu.

Na svatbě se poml.

Vzpoml si, že se kdysi učil o hym.

Osamlý jezdec se zachoval nerozum.

Mnich jedl střídmji a skromji než ostatní lidé.

Pouhá domnka ho dostala k soudu.

Po zim tě samozřejm navštívím.

Ohrom se mi líbí tvůj obraz.

Ježíšek se narodil na slám.

Odmna by se m hodila.


Zdroj: Cvičení na slova s mně mě

2. cvičení

Řidič se při nehodě zachoval duchapřítom.

Celou noc hřmlo.

Mláďata zvířat vypadala dojem.

Náram se m líbil tvůj nápad.

Domlý vrah se nepřiznal.

Obloha zničehonic ztemla.

Tvá zapomtlivost m trápí.

Tamjší obyvatelé oslavovali výročí.

Chlapec nesml na hřiště.

Les hrozivě šuml.

Maminka m připomla, abych nezapomla doma úkoly.

Přiml m uvěřit, že má pravdu.

Režisér si vzpoml na krásu litomřického zámku.

Krom ostudy sklidil i posmch.

V Betlém jsou nepokoje.

Cukroví příjem zavonělo.


Zdroj: Cvičení na slova s mně mě

3. cvičení

Barunka si hrála dětmi mlýna.

kamarádkou si četly starých knih.

Na výletě si dohledem učitelů mohl pohladit malého klokana Zoo.

Při setkání si potykal svou starou učitelkou základní školy.

V článku časopisu se dočetl o setkání prezidenta novináři.

Sousedé naší ulice počítali večerním grilováním.

Nesouhlasil rozhodnutím ředitele naší školy.

Dotaz řad studentů zodpověděl prezident rozvahou.

velkým napětím sledovali dospělí přistání letadla New Yorku.

listů maliníku se vyrábí čaj léčivými účinky.


Zdroj: Cvičení na předložky s (se) a z (ze)

2. cvičení

Francie je známá svm rancouzskm sr.

Při pohovoru vstupoval skrom.

Mslíš to upřím?

Nelblo se m, že mluvil o m.

Na obloze se zablsklo a tem zadunělo.

Spsovatel četl vmšlený příběh tak dojem, že děti naslouchal jako mšky.

Vše co v Čáslav lehce nabl, v Příbram pak lehce pozbl.

Otec mánocům sbl polčku.

Sptihněv bl pšný na naše jazkozptce.

Srové maso začalo vdávat nelbou vůni.

Na ěstském řadě m nepomohl.

Malíř načrtl obraz křehkm uhl.

Na pracovnm stole ležel vkres a rs.

Bratrov přátelé nás přijel navštívit.

Ledoborce vplulevernímu edovému ceánu.

Dnové rchle mnul.


Zdroj: Pravopisná cvičení pro 9. třídu

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP