Cvičení na podmět a přísudek
Určete podmět a jeho druhy:
Zdroj: článek Podmět
Téma
URČOVÁNÍ PODMĚTU A PŘÍSUDKU PROCVIČOVÁNÍ
URČOVÁNÍ PODMĚTU A PŘÍSUDKU PROCVIČOVÁNÍ a nejen to se dozvíte v tomto článku. Podmět je jedním ze základních větných členů. Pro zjišťování vztahů mezi větnými členy, je nutné tento větný člen poznat.
Příběh
Ve svém příspěvku JAK URČIT SLOVNÍ DRUH U PŘÍSUDKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUcie .
Dobrý večer, moje otázka zní: Jak určit slovní druh u přísudku? např. Voda na koupání bude dnes teplá.
Podmětem je Voda, ale co přísudek, to nejspíše bude teplá, tím pádem by bylo slovo bude-sloveso a teplá- přídavné jméno? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.
Rozbor věty: Voda na koupání bude dnes teplá.
Voda - podstatné jméno a podmět
na - předložka
koupání - podstatné jméno
bude - sloveso a přísudek
dnes - příslovce
teplá - přídavné jméno
Zdroj: příběh Jak určit slovní druh u přísudku?
Test na shodu přísudku s podmětem
(Shoda podmětu s přísudkem)
Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem
Příběh
Ve svém příspěvku SHODA PŘÍSUDKU S PODMĚTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Bartoš.
Hledám odpověď na dotazy:
1) Jakým větným členem je ve druhé větě ředitel, který je k nevyjádřeným učitelkám přiřazen slovním spojením „stejně jako“?
2)Je v následujícím textu chyba ve shodě přísudku s podmětem?
Vypovídající učitelky u soudu tvrdily, že jednání Fabiánové týkající se hygieny chlapců, kdy dohlížela na to, jak si umývají intimní partie, je zaskočilo a vyděsilo. Fabiánová si to podle nich neměla dovolit. Poukázali stejně jako už dříve ředitel školy Jaromír Vachutka také na to, že ve čtyřech případech na škole v přírodě pochybila i jako zdravotnice, například u žákyně astmatičky, u níž podle nich nedostatečně řešila její problémy s alergickou reakcí.
3) Nemělo být správně uvedeno, že „poukázaly stejně jako už dříve ředitel školy..."?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Shoda přísudku s podmětem
Několikanásobný podmět
Několikanásobný podmět je vyjádřený několika souřadnými výrazy. Jednotlivé členy tohoto typu podnětu mohou být spojeny čárkami, nebo spojkami: a, i, nebo. Pokud má podmět více než dva výrazy používá se kombinace (například tři slova: mezi prvním a druhým slovem podmětu je čárka, druhý a třetí dělí pak vybraná spojka).
Jaká koncovka v přísudku u několikanásobného podmětu?
- Několikanásobný podmět může obsahovat podstatná jména stejného rodu.
- Pokud se jedná o rod mužský životný, píše se v přísudku koncovka –i (například: Atleti a plavci se společně zúčastnili turnaje).
- U několikanásobného podmětu rodu mužského neživotného se naopak píše v přísudku koncovka –y (například: Stromy a keře se ve větru nakláněly.).
- U několikanásobného podmětu rodu ženského píšeme v přísudku koncovku –y (například: Sestry a kamarádky vyrazily na společnou dovolenou.).
- U několikanásobného podmětu rodu středního se píše v přísudku koncovka –a (například: Kuřata a housata se proháněla u babičky po dvoře).
- Stejně tak často se ale stává, že podmět obsahuje podstatná jména různého rodu nebo čísla.
- Jestliže je alespoň jeden člen několikanásobného podmětu rodu mužského životného, píše se v přísudku koncovka –i (například: Žirafy a sloni netrpělivě čekali na krmení.).
- Jestliže ale není v několikanásobném podmětu člen rodu mužského životného píšeme u přísudku koncovku –y (například: Chaty a domy v našem okolí se pomalu rozpadaly.)
- Pokud ale stojí přísudek ve větě před několikanásobným podmětem, může se koncovka příčestí minulého u přísudku shodovat s rodem nebližšího jména. Pak je povolen obojí způsob pravopisu. (například: Na louce se pásly kozy, koně a krávy. X Na louce se pásli kozy, koně a krávy.)
- Pokud je podmět v čísle jednotném a žádný člen není v rodu mužském životném se píše u přísudku koncovka –y (například: Kočka a kotě se válely na peci.).
Zdroj: článek Rozvitý podmět
Příběh
Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA PODSTATNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Točoňová.
Dobrý večer, tohle procvičování mně baví, ale vadí mi, že se tady opakují slova (např.:pod lampou, atd.) Jinak děkuji za procvičování.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Cvičení na podstatná jména
Shoda přísudku s podmětem
(Shoda podmětu s přísudkem)
Vysvětlení shody přísudku s podmětem
|
Podmět v množném čísle |
Koncovka příčestí minulého |
Příklad |
|
Rodu mužského životného |
-i |
Koně běželi po poli. |
|
Všeobecný |
-i |
V televizi vysílali zprávy. |
|
Rodu mužského neživotného |
-y |
Domy byly zbořeny. |
|
Rodu ženského |
-y |
Zebry se proháněly krajinou. |
|
Rodu středního |
-a |
Města zářila ve tmě. |
|
Několikanásobný podmět v množném čísle: |
|
|
|
Alespoň 1 člen je rodu mužského životného |
-i |
Chlapci a dívky jeli na tábor. |
|
Žádný člen není rodu mužského životného |
-y |
Učitelky a děti se vydaly do zoologické zahrady. |
|
Všechny členy jsou rodu středního v množném čísle |
-a |
Selátka a telata byla zavřena na malém prostoru. |
|
Několik členů je rodu středního a alespoň jeden je v jednotném čísle |
-y |
Kůzlata a hříbě se proháněly pastvinami. |
Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět
Psaní koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z kontextu.
|
Předcházející věta |
Nevyjádřený podmět |
||
|
Z přecházející věty |
-i |
Malíři namalovali řadu obrazů. |
Rozhodli se uspořádat výstavu. |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem
Příběh
Ve svém příspěvku URČENÍ PODMĚTU VE VĚTĚ S ČÍSLOVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.
Jak určit podmět ve větě Pět žáků přišlo pozdě. Deset dívek závod vzdalo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Misařová,
ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).
Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).
Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.
A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.
P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.
Zdroj: příběh Určení podmětu ve větě s číslovkou
Podmět a přísudek
Podmět a přísudek jsou skladební dvojicí, která je vyjádřená skladebním vztahem shody (latinsky predikace). Znamená to, že se tyto dva členy shodují v osobě, čísle a ve jmenném rodě. Shoda nastává v okamžiku, kdy je jeden člen závislý na druhém (= řídícím) členu. U podmětu a přísudku je závislým členem přísudek a členem řídícím je podmět. Proto jejich vztah nelze nazvat shoda podmětu s přísudkem. Správný název je přesně obrácený, shoda přísudku s podmětem.
Zdroj: článek Podmět
Příběh
Ve svém příspěvku URČIT PODMĚT VE VĚTĚ KDO TI TELEFONOVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Zdražilová.
Prosím o určení podmětu ve větě:kdo ti telefonoval....
Děkuji mockrát
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iša.
Ve větě Kdo ti telefonoval je podmět nevyjádřen a můžeme si ho představit pod ukazovacím zájmenem TEN. TEN Kdo ti telefonoval.
Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval
ŘEŠENÍ některých úloh
1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné?
|
1. |
c |
e |
s |
t |
O |
v |
á |
n |
í |
||||||
|
2. |
c |
y |
k |
l |
i |
S |
t |
i |
k |
a |
|||||
|
3. |
s |
t |
a |
N |
o |
v |
á |
n |
í |
||||||
|
4. |
O |
p |
a |
l |
o |
v |
á |
n |
í |
||||||
|
5. |
p |
l |
a |
V |
á |
n |
í |
||||||||
|
6. |
r |
y |
b |
A |
ř |
e |
n |
í |
1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání
2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo
3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák
4. Kl
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách
Příběh
Ve svém příspěvku URČIT PODMĚT VE VĚTĚ KDO TI TELEFONOVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Zdražilová.
Prosím o určení podmětu ve větě:kdo ti telefonoval....
Děkuji mockrát
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mmm.
Ve větě "Naším cílem bylo zvítězit." je podmět "zvítězit"
Kdo, co bylo naším cílem? Zvítězit. V tomto případě je to infinitiv ve funkci podmětu.
Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval
Chytáky se shodou přísudku s podmětem
(Shoda podmětu s přísudkem)
Komplikací při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.
Například: Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali (podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět: rod mužský životný).
Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná. Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky, ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.
Ledoborci se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).
Mikrobi byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).
Slanečci nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).
Ukazatelé stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).
Uzenáči zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).
Dni se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).
Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem
Příběh
Ve svém příspěvku PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anadar.
Dobrý den, nevím si rady s rozborem této věty. "Stačí jen vybrat to správné období." Nemůže zde být podmětem infinitiv "vybrat" (kdo co stačí – vybrat období?) A je "období" součástí podmětu? A co pak další větné členy? Děkuji. A.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Podmět
Druhy podmětu
Podmět může být ve větě vyjádřený, což znamená, že ve větě je přímo nazván původce nebo nositel děje, vlastnosti nebo stavu.
Podmět také může být nevyjádřený, což znamená, že ve větě není přímo uvedený. V takovém případě rozlišuje tři typy nevyjádřeného podmětu: podmět nevyjádřený známý z předcházející věty, podmět nevyjádřený zřejmý z určitého tvaru slovesa, podmět všeobecný. Podmět všeobecný se týká přesněji nepojmenovaných osob.
Příklady:
Podmět vyjádřený - Pes vrčel na souseda
Podmět nevyjádřený
- známý z předcházející věty - Babička sbírala houby. Našla jich mnoho.
- zřejmý z tvaru slovesa - Každý den běháme kolem hráze.
- všeobecný - V rádiu mluvili o autonehodě.
Podmět se také rozlišuje podle toho, zda je dále rozvíjen a z kolika slov se skládá. Pokud ve větě není podmět rozvíjen, jedná se o podmět holý, pokud ho rozvíjí jiný větný člen, jedná se o podmět rozvitý. Posledním typem je podmět několikanásobný, ten se skládá z více slov (více podmětů)
Příklady:
- Podmět holý - Babička pekla koláč.
- Podmět rozvitý - Moje babička pekla koláč.
- Podmět několikanásobný - Babička a maminka pekly koláč.
Zdroj: článek Podmět
Poradna
V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana winterova.
Prosím o určení podmětu ve větě Zpátky se nám šlo špatně. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě: "Zpátky se nám šlo špatně" je podmět nevyjádřený a domyslet si ho můžeme ve tvaru ukazovacího zájmena TO. Zpátky se nám TO šlo špatně.
Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval
Určování větných členů
Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).
Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!
Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).
Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)
U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí. Podrobně je to popsáno v našem článku Příslovečné určení.
Zdroj: článek Větné členy - přehled
Poradna
V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Chvalová.
Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.
Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval
Diktát na shodu přísudku s podmětem
(Shoda podmětu s přísudkem)
V našem městě proběhly besedy se spisovateli. Lyžaři a instruktoři vjeli na sjezdovku. Koně běhali po louce. Dny se zkracovaly. Ukazatele ležely v příkopě. Sněhuláci na jaře roztáli. Lidičky se shromažďovali na náměstí. Angličané a Rusové se sešli k jednání. Skupiny turistů se vydaly na hrad. Turistické spolky pořádaly výlety. Slavnosti proběhly na nádvoří. Navštívili jsme Sychrov. Ledoborci narazili do ledovce. Vlaštovky, sýkorky a kosi se přilétli najíst ke krmítku. Srnky a lišky se proháněly ztemnělým lesem. Koně a krávy se pásli u lesa. Drahokamy se třpytily na slunci. Prodavači a prodavačky se na zákazníky usmívali. Výlety do ciziny se zrušily. V rádiu hlásili dopravní zprávy. Důvěřiví obyvatelé města přišli o peníze. Desítky zvířat se musely přemístit. Stroje ulehčily lidem práci. Plavci a potápěči měli závody. Noviny a časopisy ležely na polici. Děti se proháněly po hřišti. Dospělí se mile usmívali.
Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem
Cvičení na shodu přísudku s podmětem
(Shoda podmětu s přísudkem)
Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem
Příběh
Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH VSICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.
Může být zájmeno všichni podnětem? Například ve větě: Všichni jsme se tomu smály.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aliska.
Pokud píšete větu " Všichni jsme se tomu smáli", tak v přísudku musí být měkké -i-. Když všichni, tak tzn. muži, ženy i děti a muži mají přednost před ostatními rody.
Zdroj: příběh Slovní druh vsichni
Jak na procvičování
U jazykolamů musí být zřetelná výslovnost a výrazná artikulace. Mluvčí si nemůže jazykolam jen tak zamumlat pod vousy. Pak by procvičování jazykolamů zcela postrádalo smysl. Jazykolamy mohou trénovat nejen dospělí lidé, ale i malé děti. U dětí je hlavní, aby je to bavilo a nebraly to jako nudnou povinnost.
Při procvičování jazykolamů se doporučuje začít pomalým tempem a postupně zrychlovat. Je vhodné se také nezaměřovat jen na jeden typ jazykolamů. Je potřeba si ještě uvědomit, že umět vyslovit jazykolamy není zárukou pro dráhu řečníka.
Zdroj: článek Jazykolamy
Příběh
Ve svém příspěvku MÁ ZPOŽDĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iša.
Ve větě "Autobus jedoucí z Berlína má zpoždění." bych "zpoždění" vyhodnotila jako část přísudku slovesně-jmenného, nikoliv jako předmět.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Má zpoždění
Podmět
Někdy se stává, že žáci (a nejen ti) náhle zpochybní nejen u poznání tohoto větného členu, ale i u jeho pravopisu, neví, jestli se správně píše podmět nebo podnět. Obě slova totiž existují, ale mají zcela různý význam. S jazykovým rozborem souvisí jen podmět, což je již zmíněný základní větný člen. Naopak pod pojmem podnět je myšlen návrh, pobídka, popud, motiv.
Podmět společně s přísudkem tvoří základní skladební dvojici (jejich skladební vztah se nazývá predikací = shodou, protože oba větné členy se shodují v osobě, čísle a jmenném rodě).
Podmět může být vyjádřen podstatným jménem (například: Kočka běhala po zahradě.), zájmenem (například: Všichni na mě zírali.), přídavným jménem (například: Mladí se mnou souhlasili.), číslovkou (například: Dva jsou více než jeden.), slovesem v infinitivu (například: Zvítězit je mým cílem.), citoslovcem (například: Hlasité bum se ozvalo tanečním sálem.).
Je několik druhů podmětu, jedním z nich je podmět nevyjádřený (známý z předcházející věty, zřejmý z tvaru slovesa, všeobecný) a podmět vyjádřený. U podmětu je důležité také to, jestli je rozvíjen a kolika slovy je tvořený. Jestli není ve větě podmět rozvíjen, jedná se o podmět holý, jestli je rozvíjen, jedná se o podmět rozvitý. Podmět tvořený více slovy je nazývaný také jako podmět několikanásobný.
Zdroj: článek Rozvitý podmět
Příběh
Ve svém příspěvku DĚKUJI :) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marti.
Mockrát děkuji za toto cvičení. Moc mi pomohlo a je to super na procvičování.
Bylo by super přidat ještě více, třeba i těžších cvičení na velká a malá písmena a také hlavně chytáky :)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Děkuji :)
Všeobecný úvod
1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné? (Odpověď je ukrytá v tajence)
1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání
2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo
3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák
4. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: krém, slunce, lehátko
5. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: voda, kruh, koupaliště
6. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlasec, podběrák, voda
Řešení: ___________
2. Chronologicky seřaď části, které by vypravování mělo mít:
ROZUZLENÍ, UVEDENÍ, VYVRCHOLENÍ, ZÁPLETKA
Napiš správné řešení:
1.
2.
3.
4.
3. Vyber správnou variantu:
Jiný výraz pro úvod je:
-
expozice
-
kolize
-
krize
V úvodu by mělo být:
-
stupňování konfliktu
-
seznámení s prostředím
-
řešení situace
Jiný výraz pro zápletku je:
-
kolize
-
krize
-
rozuzlení
V části zvané krize se objevuje:
-
vyvrcholení konfliktu
-
seznámení s postavami
-
řešení situace
4. Co by nemělo ve správném vypravování chybět?
| P | Í | N | E | Ř | A | B | Y | R |
| A | R | P | O | H | L | E | D | L |
| M | P | Á | O | R | V | Ř | O | E |
| Á | Ě | L | Z | Y | O | O | V |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách
Příběh
Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Prasátko.
skvělé procvičování doporučuju 10/10
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Cvičení na zájmena
7. cvičení: Psaní i / y a ve slovesech
Nápověda: O koncovce u sloves (= přísudků) vždy rozhoduje rod podmětu.
Zdroj: článek Pravopis y i
Dějová slovesa
Slovesa jsou pátým slovním druhem, který se řadí také do skupiny ohebných slovních druhů, protože slovesa se dají časovat. Sloveso se ve větě vyskytuje obvykle v podobě přísudku (ale sloveso v infinitivu může být také třeba podmětem). Funkce slovesa v přísudku bývá zásadní, protože jeho úkolem je vyjadřovat činnost, stav, nebo i změnu stavu.
U slovesa se kromě mluvnických kategorií (osoba, číslo, čas, způsob, rod, vid, třída) dá určovat i jeho druh.
Slovesa tak mohou být plnovýznamová a neplnovýznamová. Plnovýznamová slovesa poznáme tak, že mají vlastní věcný význam. Dají se ještě dělit na činnostní a stavová. Neplnovýznamová slovesa obvykle potřebují spojit s plnovýznamovým slovesem, aby nesla jasný význam. Dost často se ale stává, že i neplnovýznamová slovesa ale mohou v jasně daném kontextu fungovat jako plnovýznamová, a tak tuto poučku zkomplikovat. Jak jistě víte, čeština je těžký jazyk s hromadou výjimek a chytáků...
Pro účely tohoto článku nás ale zajímá skupina plnovýznamových sloves.
Zdroj: článek Dějová slovesa