URČOVÁNÍ VĚTNÝCH ČLENŮ

Určování větných členů

Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).

Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!

Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).

Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)

U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí. Podrobně je to popsáno v našem článku Příslovečné určení.

Zdroj: Větné členy - přehled

Diskuze

V diskuzi POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Přehledná tabulka větných členů

Název	Zkratka	Otázka	Příklad
PODMĚT	PO	Kdo? Co?	Auta přijela na křižovatku.
PŘÍSUDEK	PŘ	Co dělá podmět?	Auta přijela na křižovatku.
PŘEDMĚT	PT	Pádové otázky kromě 1. pádu	Myslivec viděl lišku.
PŘÍVLASTEK SHODNÝ	PKS	Jaký? Který? Čí?	Dřevěná tyč spadla.
PŘÍVLASTEK NESHODNÝ	PKN	Jaký? Který? Čí?	Tyč ze dřeva spadla.
DOPLNĚK	DO	Rozvíjí 2 větné členy	Pes ležel vyčerpaný.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA	PUM	Kde? Kam? Kudy? Odkud?	Šel do lesa.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU	PUČ	Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy?	Včera šel do lesa.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU	PUZ	Jak?	Tvářil se vesele.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY	PU PŘÍČINY	Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu?	Díky tréninku vyhrál závod.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU	PU ÚČELU	Proč? Za jakým účelem?	Učila se pro dobré známky.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY	PU MÍRY	Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry?	Děda byl velmi nemocný.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY	PU PODMÍNKY	Za jaké podmínky?	Za deště zůstaneme doma.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY	PU PŘÍPUSTKY	I přes co?	I přes zákaz šel ven.

Zdroj: Větné členy - přehled

Diskuze

V diskuzi URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.

Kočky žijí v našich domácnostech velmi dlouho

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Julda.

Kočky - podstatné jméno
žijí - sloveso
v - předložka
našich - zájmeno
domácnostech - podstatné jméno
velmi - příslovce
dlouho - příslovce

Zdroj: diskuze Prosba o radu

Návod ke cvičení na určování slovních druhů

V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:

1 = podstatné jméno

2 = přídavné jméno

3 = zájmeno

4 = číslovka

5 = sloveso

6 = příslovce

7 = předložky

8 = spojky

9 = částice

10 = citoslovce

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Co jsou slovní druhy

Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.

Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:

1. zda je slovo ohebné (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso), či neohebné (příslovce, předložka, spojka, částice, citoslovce), a pokud je ohebné, zda se skloňuje (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka), nebo časuje (sloveso);
2. zda má slovo svůj věcný význam – je plnovýznamové (podstatné jméno, přídavné jméno; zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce), nebo nemá – je neplnovýznamové – a získává ho až ve spojení se slovem plnovýznamovým (předložka, spojka, částice); o citoslovcích viz níže;
3. jaké je využití slova ve větě, jakou funkci ve větě plní (pojmenovává, zastupuje, ukazuje, odkazuje, spojuje, specifikuje, vyjadřuje city nebo postoje, napodobuje zvuky a podobně); slova plnovýznamová jsou ve větě větnými členy, slova neplnovýznamová nemají úlohu větných členů.

Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.

Zdroj: Slovní druhy

Diskuze

V diskuzi TEST NA URČOVÁNÍ VZORŮ PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michala Dosedělová.

je to celkem těžké

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Test na určování vzorů přídavných jmen

Pomůcka

Můžete-li ve větě či souvětí nahradit slovo „níž“ slovem „níže“ (což je další podoba 2. stupně příslovce „nízko/nízce“), pak už určitě nebudete na pochybách, že jde v daném případě o příslovce. Zkuste tuto pomůcku u vzorových vět k 1. bodu našeho výkladu a zjistíte, že to opravdu nejde, když „níž“ vystupuje ve větě jako vztažné zájmeno.

A naopak, můžete-li v souvětí nahradit slovo „níž“ výrazy „které, kterou“ (například Donesla fotografii, na níž/na které byli spolu. Nepojedu na dovolenou s dívkou, s níž/se kterou si nerozumím.), pak jde stoprocentně o zájmeno.

Cvičení na určování slova níž

Zdroj: Určování slova níž

Poradna

V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.

jej

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo jej může být jednak zájmeno a rovněž i citoslovce.
Jej, ty jsi ale krásná Pavla. Jej je citoslovce.
Uviděl jsem jej, jakmile vstoupil do dveří. Jej je zájmeno.

Zdroj: diskuze Určování slovních druhů

Cvičení pro mladší

Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu:

Kotě?123456789101 dojedlo?123456789105 granule?123456789101, olízlo?123456789105 si?123456789103 tlapku?123456789101 a?123456789108 otřelo?123456789105 si?123456789103 čumáček?123456789101 a?123456789108 ouška?123456789101. Pak?123456789106 přiťapalo?123456789105 k?123456789107 drátěné?123456789102 přední?123456789102 stěně?123456789101 kotce?123456789101, sedlo?123456789105 si?123456789103 na?123456789107 zadní?123456789102 tlapky?123456789101 a?123456789108 předními?123456789102 zaškrábalo?123456789105 na?123456789107 drátěnku?123456789101. Doufalo?123456789105, že?123456789108 mu?123456789103 třeba?123456789106 někdo?123456789103 přijde?123456789105 otevřít?123456789105. Zaměstnanci?123456789101 útulku?123456789101 si?123456789103 občas?123456789106 ve?123456789107 volných?123456789102 chvílích?123456789101 zašli?123456789105 s?123456789107 koťaty?123456789101 pohrát?123456789105, ale?123456789108 teď?123456789106 asi?123456789109 nikdo?123456789103 nepřijde?123456789105, když?123456789108 tu?123456789106 zůstalo?123456789105 samo?123456789103!
Zkroušeně?123456789106 přešlo?123456789105 k?123456789107 pelíšku?123456789101 v?123456789107 zadním?123456789102 rohu?123456789101 kotce?123456789101. Polštář?123456789101 byl?123456789105 pro?123456789107 ně?123456789103 samotné?123456789102 příliš?123456789106 velký?123456789102 – až?123456789106 do?123456789107 včerejška?123456789101 se?123456789103 o?123456789107 něj?123456789103 dělilo?123456789105 s?123456789107 dalšími?123456789102 dvěma?123456789104 šedivými?123456789102 koťaty?123456789101, a?123456789108 teď?123456789106 se?123456789103 ztracené?123456789102 choulilo?123456789105 uprostřed?123456789106. Dvě?123456789104 sestřičky?123456789101 mu?123456789103 chyběly?123456789105. Pelíšek?123456789101 sice?123456789108 hřál?123456789105, ale?123456789108 osamělé?123456789102 kotě?123456789101 se?123456789103 stejně?123456789106 chvělo?123456789105 chladem?123456789101.
(úryvek z H. Webb: Šmudla se ztratil)

Přejít na cvičení

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Poradna

V naší poradně s názvem PLNÁ MOC, POČET NA OSOBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jamil.

zajímalo by mne, kolik plných mocí může dostat jednotlivý čelen byt.družstva při zastupování na členské schůzi. Může dostat např 10 plných mocí, když je v družstvu 44 členů?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Může dostat všech 44 plných mocí od všech členů. Plná moc nemá v tomto ohledu žádná omezení.

Zdroj: diskuze Plná moc, počet na osobu

Určete slovní druhy u těchto slov

krásnější ?123456789102,
všichni ?123456789103,
hod ?123456789101,
nenávidět ?123456789105,
každý ?123456789103,
mnohokrát ?123456789104,
tisíc ?123456789104,
hoď ?123456789105,
nikdo ?123456789103,
nenáviděný ?123456789102,
jeden ?123456789104,
hajný ?123456789101,
nesoucí ?123456789102,
fuj ?1234567891010,
mňau ?1234567891010,
nenávist ?123456789101

Přejít na cvičení

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Níž jako příslovce

Začni hrát o tón níž. Horolezci museli kvůli počasí sestoupit níž do údolí. Moje chata leží níž než ta tvoje.

Ve všech těchto větách je slovo „níž“ příslovcem, respektive 2. stupněm příslovce nízko/nízce (jen pro připomenutí: 3. stupeň je nejníž/nejníže).

Zdroj: Určování slova níž

Příslovce

Šestým slovním druhem a prvním neohebným jsou příslovce, které určují bližší okolnosti děje a vlastností. Otázky k určování příslovcí jsou: KDE? JAK? KAM? KDY? PROČ? atd.

Příklad: (KDY?) Večer (KDE?)venku lidé (JAK?) rychle venčili své psy, aby stihli své (JAK MOC?) velmi oblíbené televizní pořady.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Diskuze

V diskuzi TEST NA URČOVÁNÍ VZORŮ PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stejskalová Monika.

Dobrý den, zde vám odevzdávám Test


S posdravem Stejskalová Monika

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Test na určování vzorů přídavných jmen

Cvičení pro starší

Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu:

Tragédie?123456789101 se?123456789103 udála?123456789105 v?123456789107 postranní?123456789102 uličce?123456789101, ústící?123456789102 do?123456789107 hlavní?123456789102 třídy?123456789101. Trafika?123456789101 paní?123456789101 Ascherové?123456789101 byla?123456789105 asi?123456789109 uprostřed?123456789106 po?123456789107 pravé?123456789102 straně?123456789101.
Když?123456789108 jsme?123456789105 tam?123456789106 zahýbali?123456789105, podíval?123456789105 se?123456789103 Poirot?123456789101 na?123456789107 hodinky?123456789101 a?123456789108 já?123456789103 jsem?123456789105 pochopil?123456789105, proč?123456789106 si?123456789103 chtěl?123456789105 obhlédnout?123456789105 místo?123456789101 zločinu?123456789101 až?123456789106 teď?123456789106. Bylo?123456789105 právě?123456789106 půl?123456789101 šesté?123456789104. Hodlal?123456789105 získat?123456789105 co?123456789103 nejpřesnější?123456789102 představu?123456789101 o?123456789107 včerejší?123456789102 atmosféře?123456789101.
Měl-li?123456789105 však?123456789108 opravdu?123456789106 takový?123456789102 záměr?123456789101, dožil?123456789105 se?123456789103 zklamání?123456789101. V?123456789107 této?123456789103 chvíli?123456789101 se?123456789103 ulička?123456789101 vůbec?123456789106 nepodobala?123456789105 té?123456789103 z?123456789107 včerejška?123456789101. Rodinné?123456789102 domky?123456789101 chudších?123456789102 vrstev?123456789101 se?123456789103 tu?123456789106 střídaly?123456789105 s?123456789107 menšími?123456789102 krámky?123456789101. Usoudil?123456789105 jsem?123456789105, že?123456789108 je?123456789105 tu?123456789106 asi?123456789109 za?123456789107 obvyklých?123456789102 okolností?123456789101 dost?123456789106 živo?123456789106, že?123456789108 tu?123456789106 chodí?123456789105 hodně?123456789106 prostých?123456789102 lidí?123456789101 a?123456789108 že?123456789108 si?123456789103 tu?123456789106 na?123456789107 chodníku?123456789101 i?123456789108 v?123456789107 jízdní?123456789102 dráze?123456789101 hrají?123456789105 houfy?123456789101 dětí?123456789101.
Teď?123456789106 tu?123456789106 však?123456789108 stál?123456789105 hlouček?123456789101 zvědavců?123456789101 a?123456789108 všichni?123456789103 zírali?123456789105 na?123456789107 jediný?123456789102 domek?123456789101 nebo?123456789108 obchůdek?123456789101. Nebylo?123456789105 těžké?123456789102 uhádnout?123456789105, který?123456789103 to?123456789103 je?123456789105. Viděli?123456789105 jsme?123456789105, jak?123456789108 obyčejní?123456789102 lidé?123456789101 pozorují?123456789105 se?123456789107 soustředěným?123456789102 zájmem?123456789101 místo?123456789101, kde?123456789106 jejich?123456789103 spoluobčanka?123456789101 sešla?123456789105 ze?123456789107 světa?123456789101 násilnou?123456789102 smrtí?123456789101.
(úryvek z A. Christie: Vraždy podle abecedy)

Přejít na cvičení

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Slovní druhy, určování, přídavná jména, plnovýznamové, ohebné

Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo lze "ohýbat", tedy že je možné jej buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.

Pokud lze daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, jde o sloveso. Jestliže je možné dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, půjde buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.

Jak tedy rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Z výše uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit dané slovo. Nejste-li si stále jistí, pak se zkuste zeptat následujícími otázkami.

Zdroj: Jak se ptáme na přídavná jména

3. Doplňte správně i/y v koncovce přivlastňovacích přídavných jmen

Janov? i y 2 sešity zůstaly na stole. Oblíbil jsem si Havlov? i y 2 hry. Všechno to byly otcov? i y 2 sestry. Strýcov? i y 1 bratři už nežijí. Hugov? i y 1 rodiče se nezúčastnili třídní schůzky. Neviděl jsem tam ani Tomášov? i y 2 rodiče. Baťov? i y 2 boty jsou známé po celém světě. Líbí se mi sousedov? i y 2 dcery. Sousedov? i y 1 psi na mě stále štěkají. Kdo by neznal Werichov? i y 2 pohádky. Doktorov? i y 2 předpovědi se naštěstí nevyplnily.

Přejít na cvičení

Zdroj: Test na určování vzorů přídavných jmen

Slovní druhy, určování, zájmena, plnovýznamové, ohebné

Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo můžete "ohýbat", tedy že jej lze buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.

Jestliže je možné daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, půjde o sloveso. Pokud lze dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, bude se jednat buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.

Jak tedy můžete rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Podle těchto uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit vaše slovo. Ale pokud vám předchozí řádky stále nepomohly k vyřešení záhady určení slovního druhu, pak zkuste číst dále.

Zdroj: Jak se ptáme na zájmena

1. Určete vzor u přídavných jmen a doplňte správnou koncovku

(i když máme ve cvičení nejprve doplnění koncovky, postupujte v hlavě naopak, tedy nejprve vzor, potom i/y)

roztomil? í ý 2 ? mladý jarní otcův matčin 1 kocourek,
učitelov? i y 2 ? mladý jarní otcův matčin 3 pokyny,
krab? í ý 1 ? mladý jarní otcův matčin 2 salát,
Alenčin? i y 2 ? mladý jarní otcův matčin 4 kamarádky,
bíl? í ý 1 ? mladý jarní otcův matčin 1 králíčci,
fialov? í ý 2 ? mladý jarní otcův matčin 1 kvítek,
babiččin? i y 1 ? mladý jarní otcův matčin 4 přátelé,
ciz? í ý 1 ? mladý jarní otcův matčin 2 města,
Erbenov? i y 2 ? mladý jarní otcův matčin 3 pohádky,
mal? í ý 1 ? mladý jarní otcův matčin 1 lidé,
stydliv? í ý 2 ? mladý jarní otcův matčin 1 chlapec,
tepl? í ý 2 ? mladý jarní otcův matčin 1 vítr,
rozlehl? í ý 2 ? mladý jarní otcův matčin 1 pozemek,
Masarykov? i y 2 ? mladý jarní otcův matčin 3 názory,
rychl? í ý 1 ? mladý jarní otcův matčin 1 běžci,
Gottov? i y 2 ? mladý jarní otcův matčin 3 fanynky,
víl? í ý 1 ? mladý jarní otcův matčin 2 tanečky

Přejít na cvičení

Zdroj: Test na určování vzorů přídavných jmen

2. A nyní už jen přímo doplňte správně i/y

ciz? í ý 1 město,
mal? í ý 2 muž,
orl? í ý 1 let,
zdrav? í ý 2 sportovec,
k bíl? í ý 2m květům,
pečliv? í ý 1 žáci,
s čerstv? í ý 2m hus? í ý 1m sádlem,
bez zl? í ý 2ch lidí,
nov? í ý 1 sousedé,
škodliv? í ý 2 hmyz,
šperk z ryz? í ý 1ho zlata,
s rychl? í ý 2m? i y 1 běžci,
padl? í ý 1 vojáci,
za světl? í ý 2ch nocí,
padl? í ý 2 sníh,
zbloudil? í ý 2 turista,
píchnout do vos? í ý 1ho hnízda,
v rozsáhl? í ý 2ch borov? í ý 2ch lesích,
mil? í ý 2 příteli,
mil? í ý 1 hosté,
ps? í ý 1 blechy,
obětav? í ý 1 zachránci,
krokodýl? í ý 1 slzy,
bezmas? í ý 2 oběd,
ryb? í ý 1 kost,
koz? í ý 1 mléko,
rozpustil? í ý 1 kluci,
starobyl? í ý 2 hrad,
hruškov? í ý 2 kompot

Přejít na cvičení

Zdroj: Test na určování vzorů přídavných jmen

Slovní druhy, určování, příslovce, plnovýznamové, neohebné

Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.

Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.

Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?

Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.

Zdroj: Jak se ptáme na příslovce