Téma: 

vedlejší věta podmětná a předmětná


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta podmětná

Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty řídící, věta řídící tvoří přísudkovou část. Nejčastěji je uvozena vztažnými zájmeny kdo, co, nebo spojkami že, aby, kdy.

Ukázky použití

Není mi známo, kdo přijde na oslavu.

Potěšilo mě, co pro mě udělal.

Líbilo se mi, že na mě nezapomněl.

Bylo mu řečeno, aby si s sebou nebral lyže.

Nebylo mi sděleno, kdy dorazí na chatu.

Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno dne: 21.10.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Nevim

Kdyz je veta : podle prvotnich informacu si nehoda vyzadala jedno lehle zraneni , jak rekla policistka. Chtela bych se zeptat jaky slovni druh je v tomto pripade "jak". Dekuji za odpoved..... :)

Zdroj: diskuze Nevim
Odesláno dne: 6.3.2017 uživatelem Rampepurda
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta předmětná

Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty řídící. Závisí na slovese věty řídící, nebo na přídavném jménu. Nejčastěji je uvozena spojkami že, aby, vztažnými zájmeny kdo, co a příslovci kde, kam, odkud.

Ukázky použití

Věděl, že ho má ráda.

Chtěl, aby přijela.

Zaslechl, co se o něm říkalo.

Poznal, kdo to udělal.

Řekl mi, kam jde.

Dozvěděl se, kde je jejich tábor.

Přečetl si, odkud pojedou.

Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno dne: 21.10.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: plná moc k zastupování při jednání se společnostmi odběr plnu a el. energie

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možná nějaká obecná věta, která by se dala vložit do plné moci. Jedná se o zastupování při reklamacích, přeplatcích atd., odběr plynu a el. energie pro domácnost.
děkuji.

Zdroj: diskuze Plná moc zastupování vzor
Odesláno dne: 15.1.2018 uživatelem Iveta Gritnerova
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta přísudková

Vedlejší věta přísudková vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou.

Ukázky použití

Obloha byla, jako by ji vymaloval.

Naše babička byla z těch, kdo si nenechají nic líbit.

Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno dne: 21.10.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: určení slovního druhu slova RÁD

dobré dopoledne syn má za úkol určit ve větách slovní druhy a ve větě ,,Maminka s tatínkem rádi chodí do lesa na procházky " a druhá věta ,,Holky ze třídy rády tančí a zpívají " U slov Rádi a rády si nevíme rady.Předem děkuji za radu s přáním hezkého dne Alena Jonášová

Zdroj: diskuze Určení slovního druhu slova RÁD
Odesláno dne: 15.4.2018 uživatelem Alena Jonášová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta účelová

Vedlejší věta účelová vyjadřuje účel vzhledem k ději řídící věty. Nejčastěji bývá uvozena spojkou aby.

Ukázky použití

Šel do lékárny, aby nakoupil vitamíny.

Předstírali jsme spánek, abychom nemuseli jít do školy.

Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno dne: 21.10.2015

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta důvodová

Vedlejší věta důvodová se nazývá také vedlejší větou příčinnou. Tato věta vyjadřuje příčinu (důvod) děje věty řídící. Uvozena bývá nejčastěji spojkami že, poněvadž, protože, jelikož.

Ukázky použití

Zaspal, protože si nenastavil budík.

Musím se omluvit, poněvadž jsem zapomněl domácí úkol.

Že jsem měl vyznamenání, dostal jsem nový telefon.

Jelikož jsem to slíbila, musím jít.

Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno dne: 21.10.2015

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta přípustková

Vedlejší věta přípustková vyjadřuje okolnost, která není v souladu s obsahem věty řídící. Tato věta je uvozena nejčastěji spojkami ačkoliv, třebaže, přestože, i když.

Ukázky použití

Ačkoliv pršelo, šel na procházku.

Přišel na oslavu, třebaže ho nikdo nepozval.

Přestože se doma neučím, mám dobré známky.

I když s tebou nesouhlasím, poslechnu tě.

Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno dne: 21.10.2015

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta příslovečná místní

Vedlejší věta místní vyjadřuje místní určení. Uvozují ji spojovací výrazy kde, kam, odkud, kudy.

Ukázky použití

Setkali se tam, kde se včera rozloučili.

Jel na dovolenou, kam si vždy přál.

Vrátil se tam, odkud přišel.

Šel, kudy nešel nikdo před ním.

Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno dne: 21.10.2015

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta příslovečná podmínková

Tato vedlejší věta podmínková vyjadřuje podmínku, na které může nastat děj věty řídící. Tuto větu uvozují spojky jestliže, -li, kdyby, když, jestli.

Ukázky použití

Jestliže chceš dobrou známku, uč se.

Kdyby to věděl, nepřišel by.

Chceme-li vyznamenání, musíme se učit.

Kdybys potřeboval, pomůžu ti.

Jestli mě zavoláš, přijdu.

Když mi dnes pomůžeš, příště ti pomůžu já.

Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno dne: 21.10.2015

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta způsobová

Vedlejší věta způsobová vyjadřuje příslovečné určení způsobu. Může se jednat o vedlejší větu vyjadřující prostý způsob, míru, prostředek, zřetel, ale i vedlejší větu způsobovou přirovnávací, účinkovou a omezovací.

Ukázky použití

Prostý způsob: Pracoval, jak uměl.

Míra: Jezte, co hrdlo ráčí.

Prostředek: Skleničky správně vyleštíte tak, že použijete čistou a suchou utěrku.

Zřetel: Pokud šlo o děti, nemohli být spokojeni.

Přirovnávací: Jak si usteleš, tak si lehneš.

Účinková: Měl tolik úkolů, že je nemohl zvládnout.

Omezovací: Nikdo ho nezachrání, ledaže by se stal zázrak.

Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno dne: 21.10.2015

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta příslovečná časová

Vedlejší věta časová vyjadřuje časovou okolnost. Tuto větu uvozují spojovací výrazy když, až, jakmile, zatímco, dříve, kdykoli.

Ukázky použití

Když šel domů, začalo pršet.

Dohadovali se tak dlouho, až se dohodli.

Vydali se na cestu, jakmile se setmělo.

Zatímco učitelka vyprávěla látku, žáci si dopisovali úkoly.

Uhodl jsem hádanku dříve, než nám napověděli.

Kdykoliv látce nerozuměl, zvedl ruku.

Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno dne: 21.10.2015

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta doplňková

Vedlejší věta vyjadřuje doplněk věty řídící. Závisí na slovese věty řídící a zároveň se vztahuje k jménu v podmětu nebo v předmětu této věty. Obvykle závisí na slovese smyslového vnímání (například cítit, vidět, slyšet), ale není to podmínkou. Často je uvozena spojkou jak, jako.

Ukázky použití

Viděl jsem včely, jak létají do úlu.

Vzpomínám si na dědu, jak si rád hrál s vláčky.

Připadal si, jako by byl ve své noční můře.

Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno dne: 21.10.2015

DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT

Vedlejší věta přívlastková

Vedlejší věta přívlastková vyjadřuje přívlastek řídící věty. Závisí na některém podstatném jménu řídící věty. Bývá uvozena zájmeny který, jenž, vztažnými příslovci kde, kdy, kam a spojkami aby, že.

Ukázky použití

Viděl strom, do kterého udeřil blesk.

Měl psa, jenž kulhal.

Navštívili místo, kde se vdávala.

Učitel ho vyvolal v okamžiku, kdy si hrál s telefonem.

Pozval ho na místo, kam nikoho předtím nevzal.

Nelíbila se mu představa, že neuspěje.

Měl přání, aby v životě uspěl.

Zdroj: Druhy vedlejších vět
Zveřejněno dne: 21.10.2015

VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍSUDKOVÁ - CVIČENÍ

1. cvičení: Rozhodni, zda se v případě označené věty jedná o vedlejší větu přísudkovou.

Ivana není taková, aby se bála.

Byl jediný, kdo se zajímal o studium v zahraničí.

Na maturitu se připravuji, jak nejlépe umím.

Bylo mu, jako by několik nocí nespal.

Pavel není takový zrádce, aby pomlouval.

Vyhrává ten, kdo pozná nejvíce rostlin.

Byl přesně takový, jak se tradovalo.

Nikdy jsem ho neviděla, že by byl zvědavý.

Iveta se tvářila se, jako by jí uletěly včely.




Zdroj: Vedlejší věta přísudková - cvičení
Zveřejněno dne: 30.5.2017

VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍSUDKOVÁ - CVIČENÍ

2. cvičení: Rozhodni, zda se v případě označené věty jedná o vedlejší větu přísudkovou.

Výsledky byly takové, jak jsme očekávali.

Vojta není takový kamarád, jako býval kdysi.

Martin nebyl takový, aby někoho zradil.

Venku bylo, jako by měla přijít bouřka.

Vyprávěla, jak se měla na Novém Zélandu.

Hana zrychlila, aby jí neujel autobus.

Pavlína není z těch, kdo by se bál říct nahlas svůj názor.

Bylo zřejmé, kdo to skutečně udělal.

Petra je taková, že všechny poučuje.




Zdroj: Vedlejší věta přísudková - cvičení
Zveřejněno dne: 30.5.2017

VEDLEJŠÍ VĚTA PŘÍSUDKOVÁ - CVIČENÍ

3. cvičení: Rozhodni, zda se v případě označené věty jedná o vedlejší větu přísudkovou.

Lidé vždy nejsou takoví, aby nepomohli.

Je taková přítelkyně, aby ti v nouzi pomohla?

Strýček je ten, kdo se nebojí cestovat na vlastní pěst.

Nevěděli jsme, kdo z pozvaných přijde.

Zdálo se, že to nedopadne dobře.

Krajina podél řeky Berounky je, jako by ji vymalovali.

Petr vypadal, jako by se týden nečesal.

Opravdu nejsem takový, jak si všichni myslí.

Viděli jsme ho, jak kupuje kytici růží.




Zdroj: Vedlejší věta přísudková - cvičení
Zveřejněno dne: 30.5.2017

ČÁSTICE - NEOHEBNÝ SLOVNÍ DRUH

Vliv částice na modalitu věty

Modalitou se myslí vyjádření způsobu platnosti určité výpovědi. Částice mohou být využity k modalitě věty. Například věta Kéž bych nezapomněl přinést úkol. (věta může vyjadřovat potencionální děj: úkol se má donést zítra a já si přeji, abych na to nezapomněl; zároveň může vyjadřovat děj ireálný: už je po datumu odevzdání a já vyjadřuji lítost z nesplnění úkolu. Částice mohou ovlivňovat i jistotní modalitu (zřejmě, asi) i postojovou modalitu.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh
Zveřejněno dne: 17.11.2015

SARKASMUS

Význam slova sarkasmus

Sarkasmus je jazykový prostředek, jehož název pochází z řečtiny a překlad znamená řezání do masa. Tento překlad jasně odpovídá tomu, co je vlastně sarkasmus. Sarkasmem je zraňující a zároveň kousavá řeč často okořeněná dávkou pohrdání a  jízlivosti. Sarkasmus je vždy spojený s negativním hodnocením. Pro sarkasmus je typické, že se jedná o krátkou promluvu, u níž je důležité načasování. Cílem sarkasmu je někoho urazit, někomu slovně ublížit. Se  sarkasmem se často pojí ironie, cynismus a parodie. Sarkastická věta může být pronášena s odporující mimikou nebo gesty, např. krutá věta pronesená s milým úsměvem.

Zdroj: Sarkasmus
Zveřejněno dne: 13.10.2015

SPOJKY

Psaní čárek

Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).

Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.

Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).

Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.

Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.

Příklad: Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.

Zdroj: Spojky
Zveřejněno dne: 25.8.2015

ČÁRKY VE VĚTÁCH

ČÁRKY V SOUVĚTÍ

1. Souřadně spojené věty hlavní/vedlejší

Jedná se o věty, které jsou na sobě mluvnicky nezávislé, které ale spolu souvisí obsahem. Například: Procházeli se  společně, ale nemluvili spolu.

Čárkami se neoddělují věty hlavní, které jsou v poměru slučovacím a které jsou spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Usmál se a odešel.

Čárkami se oddělují věty, které jsou v poměru slučovacím, ale nespojují je spojky a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Přestaly mrazy, sníh roztál.

Čárkami se oddělují věty hlavní, které jsou v jiném poměru než slučovacím (stupňovacím, odporovacím, vylučovacím, důsledkovým, příčinným). Například: Přestalo sněžit, dokonce vysvitlo slunce. Četl knihu, ale nerozuměl jí. Buď půjdu do  školy, nebo zůstanu doma. Nemohl jít ven, a proto si doma četl. Ztratil se, neboť doma zapomněl mapu.

2. Podřadně spojené věty

Podřadný vztah mezi větami znamená, že jedna věta závisí mluvnicky na druhé větě. Věty závislé se oddělují čárkou. Pokud je závislá věta vložená do řídící věty, je oddělená čárkou z  obou stran. Například: Věděl, že mu nikdo nerozumí. Dům, který si včera prohlíželi, v noci vyhořel.

Zdroj: Čárky ve větách
Zveřejněno dne: 19.1.2016

PŘÍBUZNÁ SLOVA K VYJMENOVANÝM SLOVŮM PO Z

JAZYK

= svalový orgán v ústech, řeč, část boty

Slova příbuzná

Jazykový, jazýček, jazykolam (= věta, která slouží k procvičení těžce vyslovitelných slovních spojení), jazylka (= kost v krku), jazykověda (= lingvistika, věda zkoumající jazyk), jazykovědec, jazykozpyt (= stejný význam jako u jazykovědy), cizojazyčný, dvojjazyčný

Příklady

Moderátorka před  vysíláním zkoušela jazykolamy. Lyžař si při nehodě zlomil jazylku. Na vysoké škole studoval jazykovědu. Nakladatel vydal nový dvojjazyčný slovník.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po z
Zveřejněno dne: 23.12.2015

SPOJKY

Druhy spojek

Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větné členy. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.

Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:

  • slučovací – a, i, ani, nebo, či, nadto; dvojité: jak – tak, hned – hned, jednak – jednak, zčásti – zčásti, dílem – dílem, tu – tu, ať – ať, ať – nebo, ať – či, ať už – nebo, jednou – jednou, ani – ani
  • stupňovací – i, ba, nadto, přímo, navíc, hlavně, a dokonce, dokonce i, nebo i, nebo dokonce, nebo aspoň; dvojité: ba i – ani, nejen – ale i, nejen – nýbrž, nejen – ale dokonce
  • odporovací – ale, avšak, však, nýbrž, leč, naopak, jenže, jenomže, a přece, a přesto, ovšem, zato, a ne, a nikoli; dvojité: sice – ale, jenomže, jistě – ale, ne – ale ani, ne tak – jako spíše
  • vylučovací – nebo, anebo, či; dvojité: buď – nebo, ať – ať, ať – nebo, ať – či
  • příčinné a důvodové – neboť, vždyť, totiž
  • vysvětlovací – a to, a sice
  • důsledkové – tedy, a proto, a tak, a tím, tudíž, a tudíž, a tedy

Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).

Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:

  • příčinný (je vyjádřen například pomocí spojek: protože, že, poněvadž, jelikož, ježto, anžto, když)
  • účinkový (že, až, takže, div že)
  • důvodový (jestliže, protože, když)
  • účelový (aby, by, ať)
  • podmínkový (jestliže, -li, když, kdyby, pakliže)
  • přípustkový (ač, ačkoliv, přestože, i když, ani když, i kdyby, ani kdyby, třebaže, jakkoliv, byť, nechť)
  • časový (když, právě když, zrovna když, teprve když, až, než, dokud, sotva, sotvaže, mezitímco, zatímco, kdykoli, pokaždé když, jak, hned jak, jen jak, sotva, jakmile)
  • způsobový (jak, jako, jako by, jako kdyby, jako když, tím – že, tak – že, tak – aby, jinak než, tak – jak, tolik – kolik)
  • obsahový (že, aby, zda, zdali, -li, jestli)
  • výjimkový (leda, ledaže)
  • vztah průvodní okolnosti (aniž, bez toho že, bez toho aby)

Zdroj: Spojky
Zveřejněno dne: 25.8.2015