Vedlejší věta podmětná a předmětná: jak je poznat
Jak poznat vedlejší větu podmětnou a předmětnou
Vedlejší věta podmětná zastupuje podmět věty řídící a ptáme se na ni otázkou kdo? co?. Například: Je jasné, že dnes nepřijde. Co je jasné? Že dnes nepřijde. Vedlejší věta předmětná zastupuje předmět a ptáme se na ni pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu, například koho? čeho? komu? čemu? koho? co? o kom? o čem? Ve větě Vím, že dnes nepřijde se ptáme: Vím co? Že dnes nepřijde.
Podmětná a předmětná vedlejší věta se mohou na první pohled podobat, protože bývají často uvozeny stejnými spojovacími výrazy, například že, kdo, co, zda nebo jestli. Rozhodující proto není spojka, ale to, jakou větněčlenskou funkci vedlejší věta plní vůči větě řídící. Nejbezpečnější postup je najít přísudek řídící věty a položit správnou otázku.
Podrobné vysvětlení
Co je vedlejší věta podmětná
Vedlejší věta podmětná zastupuje v souvětí podmět. Odpovídá tedy na otázky kdo? co? položené od přísudku věty řídící.
Příklad:
Je možné, že autobus přijede pozdě.
Ve větě řídící máme spojení je možné. Zeptáme se:
Co je možné? – Že autobus přijede pozdě.
Část že autobus přijede pozdě je proto vedlejší věta podmětná.
Často se objevuje po neosobních výrazech, například:
- je jasné,
- je možné,
- je pravděpodobné,
- zdá se,
- stalo se,
- není jisté,
- je známo.
Například:
- Je jisté, že zítra přijede.
- Není známo, kdo zprávu poslal.
- Zdálo se, že se počasí zlepšuje.
Co je vedlejší věta předmětná
Vedlejší věta předmětná zastupuje předmět věty řídící. Ptáme se na ni pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu, například:
- koho? čeho?
- komu? čemu?
- koho? co?
- o kom? o čem?
- s kým? s čím?
Příklad:
Nevím, kdo dnes přijde.
Zeptáme se:
Nevím koho nebo co? – Kdo dnes přijde.
Vedlejší věta kdo dnes přijde je tedy předmětná.
Vedlejší věty předmětné často závisejí na slovesech, která vyžadují doplnění předmětem, například:
- vím co,
- řekl co,
- slyšel co,
- zeptal se na co,
- přemýšlel o čem,
- věřil čemu,
- bál se čeho.
Jak jev bezpečně poznat
Jak určit podmětnou nebo předmětnou vedlejší větu
- Najděte větu řídící a vedlejší.
- Ve větě řídící najděte přísudek.
- Zeptejte se od věty řídící na větu vedlejší.
- Pokud vychází otázka kdo? co? ve významu podmětu, jde o vedlejší větu podmětnou.
- Pokud vychází otázka některého z nepřímých pádů, například koho? co? komu? čemu? o kom? o čem?, jde o vedlejší větu předmětnou.
Důležité je sledovat také to, zda má věta řídící vlastní podmět. Pokud už v ní podmět je a vedlejší věta rozvíjí sloveso jako jeho předmět, bývá vedlejší věta předmětná.
Přehledné porovnání
Podmětná a předmětná vedlejší věta vedle sebe
| Vlastnost | Vedlejší věta podmětná | Vedlejší věta předmětná |
|---|---|---|
| Co zastupuje | podmět | předmět |
| Základní otázka | kdo? co? | koho? čeho? komu? čemu? koho? co? atd. |
| Příklad | Je jasné, že přijde. | Vím, že přijde. |
| Otázka | Co je jasné? | Vím co? |
Právě dvojice Je jasné, že přijde a Vím, že přijde dobře ukazuje, proč nelze druh vedlejší věty určit jen podle spojky že. V obou souvětích je stejná spojka, ale větněčlenská funkce je jiná.
Příklady
Příklady vedlejších vět podmětných
- Je dobře, že jsi přišel včas. – Co je dobře? Že jsi přišel včas.
- Není jisté, zda se výlet uskuteční. – Co není jisté? Zda se výlet uskuteční.
- Ukázalo se, že měl pravdu. – Co se ukázalo? Že měl pravdu.
- Neví se, kdo otevřel okno. – Kdo nebo co se neví? Kdo otevřel okno.
- Je důležité, abyste přišli včas. – Co je důležité? Abyste přišli včas.
Příklady vedlejších vět předmětných
- Vím, že máš pravdu. – Vím co? Že máš pravdu.
- Řekl mi, kde bydlí. – Řekl mi co? Kde bydlí.
- Nevěděli jsme, zda obchod otevře. – Nevěděli jsme co? Zda obchod otevře.
- Přemýšlel, jak problém vyřeší. – Přemýšlel o čem? Jak problém vyřeší.
- Bojím se, že vlak nestihneme. – Bojím se čeho? Že vlak nestihneme.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování
Určování podle spojky
Častou chybou je domněnka, že například spojka že automaticky znamená jeden konkrétní druh vedlejší věty. To neplatí. Spojka pouze spojuje věty, ale sama neurčuje jejich větněčlenský vztah.
Záměna otázky „co?“
Otázka co? může patřit jak k podmětu, tak k předmětu. Proto je potřeba sledovat celou větu.
Je jisté, že přijde. – Co je jisté? Vedlejší věta zastupuje podmět.
Vím, že přijde. – Vím co? Vedlejší věta je předmětem slovesa vím.
Přehlédnutí podmětu ve větě řídící
Ve větě Petr oznámil, že přijede později už má věta řídící podmět Petr. Vedlejší věta doplňuje sloveso oznámil: Petr oznámil co? Proto jde o větu předmětnou.
Procvičení
Procvičení
Určete, zda je zvýrazněná obsahová část vedlejší větou podmětnou, nebo předmětnou.
- Je pravděpodobné, že začne pršet.
- Tuším, že začne pršet.
- Není jasné, kdo bude soutěžit.
- Učitel oznámil, kdy začne výlet.
- Zdálo se, že se blíží bouřka.
- Zeptal se, zda máme čas.
- Je důležité, abyste úkol dokončili.
- Nikdo nevěděl, proč autobus nepřijel.
Řešení
Řešení
- Podmětná – Co je pravděpodobné? Že začne pršet.
- Předmětná – Tuším co? Že začne pršet.
- Podmětná – Co není jasné? Kdo bude soutěžit.
- Předmětná – Učitel oznámil co? Kdy začne výlet.
- Podmětná – Co se zdálo? Že se blíží bouřka.
- Předmětná – Zeptal se na co? Zda máme čas.
- Podmětná – Co je důležité? Abyste úkol dokončili.
- Předmětná – Nikdo nevěděl co? Proč autobus nepřijel.
Nejčastější otázky
Jakou otázkou se ptáme na vedlejší větu podmětnou?
Na vedlejší větu podmětnou se ptáme otázkami kdo? co?, stejně jako na podmět. Například ve větě Je jasné, že přijde se zeptáme: Co je jasné? Odpovědí je celá vedlejší věta že přijde.
Jakou otázkou se ptáme na vedlejší větu předmětnou?
Na vedlejší větu předmětnou se ptáme pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu. Často jde o otázku koho? co?, ale také například čeho?, čemu?, o čem? nebo s čím?. Otázku pokládáme od slovesa nebo jiného výrazu ve větě řídící.
Může být spojka „že“ u podmětné i předmětné věty?
Ano. Například Je jisté, že přijde obsahuje vedlejší větu podmětnou, zatímco Vím, že přijde obsahuje vedlejší větu předmětnou. Druh vedlejší věty proto neurčujeme podle spojky, ale podle otázky a funkce vedlejší věty.
Jak nejrychleji rozlišit podmětnou a předmětnou větu?
Nejprve najděte přísudek věty řídící a položte otázku na vedlejší větu. Pokud vedlejší věta zastupuje toho, kdo nebo co vykonává děj nebo je nositelem stavu, je podmětná. Pokud doplňuje význam slovesa jako jeho předmět, je předmětná.