VĚTA

Vedlejší věta podmětná

Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty řídící, věta řídící tvoří přísudkovou část. Nejčastěji je uvozena vztažnými zájmeny kdo, co, nebo spojkami že, aby, kdy.

Ukázky použití

Není mi známo, kdo přijde na oslavu.

Potěšilo mě, co pro mě udělal.

Líbilo se mi, že na mě nezapomněl.

Bylo mu řečeno, aby si s sebou nebral lyže.

Nebylo mi sděleno, kdy dorazí na chatu.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Vedlejší věta přísudková

Vedlejší věta přísudková vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou.

Ukázky použití

Obloha byla, jako by ji vymaloval.

Naše babička byla z těch, kdo si nenechají nic líbit.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Herleová.

Je tato věta správně napsaná? ...nezkutečně tě to sluší

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je Neskutečně ti to sluší.

Zdroj: příběh Zájmena

Vedlejší věta příslovečná místní

Vedlejší věta místní vyjadřuje místní určení. Uvozují ji spojovací výrazy kde, kam, odkud, kudy.

Ukázky použití

Setkali se tam, kde se včera rozloučili.

Jel na dovolenou, kam si vždy přál.

Vrátil se tam, odkud přišel.

Šel, kudy nešel nikdo před ním.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Příběh

Ve svém příspěvku PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.

Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Pravopis my / mi

Vedlejší věta účelová

Vedlejší věta účelová vyjadřuje účel vzhledem k ději řídící věty. Nejčastěji bývá uvozena spojkou aby.

Ukázky použití

Šel do lékárny, aby nakoupil vitamíny.

Předstírali jsme spánek, abychom nemuseli jít do školy.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Příběh

Ve svém příspěvku POHROMADĚ ANGLICKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janina.

Jak se řekne ta věta anglicky Při letních ohňostrojích se všichni brňané sejdou pohromadě na přehradě.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Natálka.

Pohromadě se anglicky řekne together a vyslovuje se to jako tugedr
Věta: Při letních ohňostrojích se všichni brňané pohromadě schází na přehradě.
Anglicky: All the Brňans meet together at the dam during the summer fireworks.
Výslovnost: Ól d Brňans mít togedr et d dem ďůring d samr fajrvorks.

Zdroj: příběh Pohromadě nebo po hromadě

Vedlejší věta přípustková

Vedlejší věta přípustková vyjadřuje okolnost, která není v souladu s obsahem věty řídící. Tato věta je uvozena nejčastěji spojkami ačkoliv, třebaže, přestože, i když.

Ukázky použití

Ačkoliv pršelo, šel na procházku.

Přišel na oslavu, třebaže ho nikdo nepozval.

Přestože se doma neučím, mám dobré známky.

I když s tebou nesouhlasím, poslechnu tě.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.

Ta celá věta zní Jestli nebudete hezky svižně pádlovat,všem vám nasazim sardele.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Přirovnání k větě Jestli nebudete hezky svižně pádlovat,všem vám nasazim sardele.
Když nepojedete jako o život, tak uvidíte!

Zdroj: příběh Prosba o radu

Vedlejší věta důvodová

Vedlejší věta důvodová se nazývá také vedlejší větou příčinnou. Tato věta vyjadřuje příčinu (důvod) děje věty řídící. Uvozena bývá nejčastěji spojkami že, poněvadž, protože, jelikož.

Ukázky použití

Zaspal, protože si nenastavil budík.

Musím se omluvit, poněvadž jsem zapomněl domácí úkol.

Že jsem měl vyznamenání, dostal jsem nový telefon.

Jelikož jsem to slíbila, musím jít.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Poradna

V naší poradně s názvem PODMĚT NEVYJÁDŘENÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavluša.

Šli se podívat na kuřátka do líhně. Byly narozené pouhé tři dny a sotva se vešly do krabice.

Má se psát pouze: Byla narozená nebo je povolený i druhý tvar byly narozené?

Děkuji.
Pavluša

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně spisovně česky je: Byla narozená před pohými třemi dny, nebo Byla stará teprve pouhé tři dny. Věta ve tvaru: Byly narozené pouhé tři dny, je vyloženě hovorový styl.

Zdroj: příběh Podmět nevyjádřený

Vedlejší věta předmětná

Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty řídící. Závisí na slovese věty řídící, nebo na přídavném jménu. Nejčastěji je uvozena spojkami že, aby, vztažnými zájmeny kdo, co a příslovci kde, kam, odkud.

Ukázky použití

Věděl, že ho má ráda.

Chtěl, aby přijela.

Zaslechl, co se o něm říkalo.

Poznal, kdo to udělal.

Řekl mi, kam jde.

Dozvěděl se, kde je jejich tábor.

Přečetl si, odkud pojedou.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Poradna

V naší poradně s názvem ČJ PRAVOPIS MY BYLI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Kurelová.

Potřebuji vysvětlit / věta -Já a Pavel jsme byly v kině. Je správně shoda podmět s přísudkem, tedy tvrdé y po l je správně? A nebo je měkké i jako my všichni? Děkuji .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je Já a Pavel jsme byli v kině. Je to jako my všichni.

Zdroj: příběh Čj pravopis my byli

Vedlejší věta příslovečná podmínková

Tato vedlejší věta podmínková vyjadřuje podmínku, na které může nastat děj věty řídící. Tuto větu uvozují spojky jestliže, -li, kdyby, když, jestli.

Ukázky použití

Jestliže chceš dobrou známku, uč se.

Kdyby to věděl, nepřišel by.

Chceme-li vyznamenání, musíme se učit.

Kdybys potřeboval, pomůžu ti.

Jestli mě zavoláš, přijdu.

Když mi dnes pomůžeš, příště ti pomůžu já.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Vedlejší věta doplňková

Vedlejší věta vyjadřuje doplněk věty řídící. Závisí na slovese věty řídící a zároveň se vztahuje k jménu v podmětu nebo v předmětu této věty. Obvykle závisí na slovese smyslového vnímání (například cítit, vidět, slyšet), ale není to podmínkou. Často je uvozena spojkou jak, jako.

Ukázky použití

Viděl jsem včely, jak létají do úlu.

Vzpomínám si na dědu, jak si rád hrál s vláčky.

Připadal si, jako by byl ve své noční můře.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Příběh

Ve svém příspěvku TYPICKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

"www.tripadvisor.cz › ... › Praha › Praha – Aktivity › Karlův Most
Je to tipická památka České Republiky."
Toto je věta, kterých najdete na internetu spousty.možná by stálo za to, tak jako je mnoho odkazů, jak psát Tip x typ, proč psát Typický, nikoli tipický.., Díky, Lenka

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Typický

Vedlejší věta přívlastková

Vedlejší věta přívlastková vyjadřuje přívlastek řídící věty. Závisí na některém podstatném jménu řídící věty. Bývá uvozena zájmeny který, jenž, vztažnými příslovci kde, kdy, kam a spojkami aby, že.

Ukázky použití

Viděl strom, do kterého udeřil blesk.

Měl psa, jenž kulhal.

Navštívili místo, kde se vdávala.

Učitel ho vyvolal v okamžiku, kdy si hrál s telefonem.

Pozval ho na místo, kam nikoho předtím nevzal.

Nelíbila se mu představa, že neuspěje.

Měl přání, aby v životě uspěl.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Vedlejší věta příslovečná časová

Vedlejší věta časová vyjadřuje časovou okolnost. Tuto větu uvozují spojovací výrazy když, až, jakmile, zatímco, dříve, kdykoli.

Ukázky použití

Když šel domů, začalo pršet.

Dohadovali se tak dlouho, až se dohodli.

Vydali se na cestu, jakmile se setmělo.

Zatímco učitelka vyprávěla látku, žáci si dopisovali úkoly.

Uhodl jsem hádanku dříve, než nám napověděli.

Kdykoliv látce nerozuměl, zvedl ruku.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Vliv částice na modalitu věty

Modalitou se myslí vyjádření způsobu platnosti určité výpovědi. Částice mohou být využity k modalitě věty. Například věta Kéž bych nezapomněl přinést úkol. (věta může vyjadřovat potencionální děj: úkol se má donést zítra a já si přeji, abych na to nezapomněl; zároveň může vyjadřovat děj ireálný: už je po datumu odevzdání a já vyjadřuji lítost z nesplnění úkolu. Částice mohou ovlivňovat i jistotní modalitu (zřejmě, asi) i postojovou modalitu.

Zdroj: článek Částice - neohebný slovní druh

Vedlejší věta způsobová

Vedlejší věta způsobová vyjadřuje příslovečné určení způsobu. Může se jednat o vedlejší větu vyjadřující prostý způsob, míru, prostředek, zřetel, ale i vedlejší větu způsobovou přirovnávací, účinkovou a omezovací.

Ukázky použití

Prostý způsob: Pracoval, jak uměl.

Míra: Jezte, co hrdlo ráčí.

Prostředek: Skleničky správně vyleštíte tak, že použijete čistou a suchou utěrku.

Zřetel: Pokud šlo o děti, nemohli být spokojeni.

Přirovnávací: Jak si usteleš, tak si lehneš.

Účinková: Měl tolik úkolů, že je nemohl zvládnout.

Omezovací: Nikdo ho nezachrání, ledaže by se stal zázrak.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Význam slova sarkasmus

Sarkasmus je jazykový prostředek, jehož název pochází z řečtiny a překlad znamená řezání do masa. Tento překlad jasně odpovídá tomu, co je vlastně sarkasmus. Sarkasmem je zraňující a zároveň kousavá řeč často okořeněná dávkou pohrdání a  jízlivosti. Sarkasmus je vždy spojený s negativním hodnocením. Pro sarkasmus je typické, že se jedná o krátkou promluvu, u níž je důležité načasování. Cílem sarkasmu je někoho urazit, někomu slovně ublížit. Se  sarkasmem se často pojí ironie, cynismus a parodie. Sarkastická věta může být pronášena s odporující mimikou nebo gesty, např. krutá věta pronesená s milým úsměvem.

Zdroj: článek Sarkasmus

Dějová slovesa podle Wikipedie

Jak již bylo zmíněno, plnovýznamová sloves se dělí na slovesa činnostní (jinak také akční, či dějová) a stavová. Slovesa akční vyjadřují nějakou činnost, která vyšla od určitého činitele, na rozdíl od těch stavových, které vyjadřují stav či jeho změnu.

Akční slovesa se mohou také ještě dělit na:

• Předmětová: tato slovesa k sobě váží nějaký předmět, bez jeho uvedení není informace úplná a věta může postrádat smysl. Například sloveso věnovat. Nelze napsat jen: „Pavel věnuje.“ Je potřeba větu doplnit o informaci co a třeba i komu, aby věta dávala smysl. Musí tedy znít třeba takto: „Pavel věnuje peníze místní charitativní organizaci.“
• Bezpředmětová: tento typ sloves nevyžaduje žádnou vazbu s předmětem, ta tam může být, ale není nutná. Věta i bez předmětu totiž dává smysl. Například sloveso odejít. Věta: „Adam odešel.“ je významově úplná.
• Zvratná: tento typ sloves se pojí s předmětem zvratného zájmena (si, se). Patří sem například sloveso bát (se).
• Pomocná slovesa se pak dělí na vlastní pomocná (být, mít), sponová (stát se, být), modální (chtít, mít, muset).

Zdroj: článek Dějová slovesa

Na co si dát pozor

1. a to

• Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr vysvětlovací. Příklad: Učím se dva jazyky, a to španělštinu a angličtinu.
• Čárku nepíšeme v případě, že je věta spojena s druhou větou souřadicí spojkou a, přičemž za ní následuje zájmeno to, které je vlastně podmětem této věty. Příklad: Zpívala tu písničku pořád dokola a to mě rozčilovalo.
• Pomůcka: Zkuste místo spojovacího výrazu a to, použít jeho synonymum a sice, pokud věta bude dávat smysl, pak čárku napište, jde o poměr vysvětlovací.

2. a tak

• Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr důsledkový. Příklad: Výrobek měl vadu, a tak jsem ho šel vyměnit.
• Čárku nepíšeme v případě, že je věta či větný člen spojen souřadicí spojkou a, za níž následuje příslovce tak. Příklad: Hora byla vysoká a tak strmá, že si na ni troufli jen ti nejlepší.

3. či, nebo

• Čárku píšeme před těmito spojkami, vyjadřují-li poměr vylučovací, to znamená, že platí jen jedna možnost. Příklad: Chceš modrou, nebo červenou pastelku? Musíš zkoušky dobře zvládnout, nebo tě na tu školu nepřijmou.
• Čárku před těmito spojkami nepíšeme, vyjadřují-li poměr slučovací, to znamená, že spojka nebo/či vyjadřuje možné alternativy. Příklad: Povrch stezky je vhodný pro jízdu na kole či na kolečkových bruslích. U babičky jsme jezdili na kole nebo chodili na houby.

Zdroj: článek Spojky