Téma: 

význam polibků


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

LECCOS NEBO LECOS

Význam slova

Slova LECCOS a LECCO se řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena neurčitá, což napovídá, že označují nějakou neurčitou skutečnost. Slovo LECOS není spisovné, proto by se nemělo objevovat ve spisovných textech.

Obě uvedená spisovná slova jsou významově rovnocenná, můžeme tudíž používat jak LECCOS, tak LECCO a věta či souvětí se nezmění.

Co se týče četnosti výskytu spisovných variant, Český národní korpus uvádí v 1. a 4. pádě častěji podobu s „S“ na konci, tedy LECCOS. Rovněž Slovník spisovného jazyka českého zmiňuje tuto podobu jako častější.

Přestože není slovo LECOS považováno za spisovné, v některých publikacích ho lze najít (jedná se o chybu). Nachází se například v knize Den co den (autorka Terézia Mora).

Slovo LECCOS (i slovo LECCO) má stejný význam jako zájmena všelicos nebo mnohé.

Dalšími variantami slova LECCOS jsou zájmena ledasco, ledacos a ledaco.

Detail odstavce: Význam slova
Zdroj: Leccos nebo lecos
Zveřejněno: 18.3.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Význam spojky "přece"

Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?

Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Význam spojky "přece"
Odesláno: 6.1.2018 uživatelem Karel Orlík
Počet odpovědí: 0

ČÁSTICE - NEOHEBNÝ SLOVNÍ DRUH

Význam částice

Úkolem částice je v podstatě modifikovat význam věty.

Detail odstavce: Význam částice
Zdroj: Částice - neohebný slovní druh
Zveřejněno: 17.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Slova plnovýznamová

Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji

Zdroj: diskuze Slova plnovýznamová
Odesláno: 5.9.2016 uživatelem Romana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PRAVOPISNÁ CVIČENÍ MĚ MNĚ

1. cvičení

  1. Setkání s ním ohro překvapilo.

  2. Ke  se nepřibližuj!

  3. Maminka v dětství četla pohádku o Zapotlivém černokněžníkovi.

  4. Po testu z matematiky přepadaly nejtejší myšlenky.

  5. Po polibku od princezny se žabák pronil v krásného prince.

  6. Udiveně na  vykulil své ponkově modré oči.

  7. Hádku s tebou zřej nikdy nevyhraji.

  8. ř jistě nikdo nerozul.

  9. V zepise se mi nedařilo.

  10. Voda ustoupila a objevila se lčina.

  11. Babička se doje loučila s vnoučaty.

  12. Chtěl bych porozut všech fyzikálním zákonům.

  13. Informace o znách podával kla.

  14. Netahej do svých osobních problémů.

  15. Trápilo ho, že se nesl závodů zúčastnit.




Detail odstavce: Význam částice
Zdroj: Pravopisná cvičení mě mně
Zveřejněno: 27.9.2017

ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT

Chybné tvary slova ZKOUKNOUT a jejich příčiny

Za chybný tvar slova ZKOUKNOUT se považuje jeho psaní s předponou s-, tedy SKOUKNOUT. Platí to ve všech případech, slovo SKOUKNOUT je v současné době nespisovné.

Proč k této chybě dochází? Jelikož se význam slova ZKOUKNOUT podobá významu slova zhlédnout, může pisatel slova SKOUKNOUT tento tvar mylně použít jako synonymum slova shlédnout, jež patří mezi slova spisovná a má význam „podívat se dolů‟ (Shlédli jsme ze zasněženého vrcholu hory do zeleného údolí.).

Ale jak již bylo uvedeno, na rozdíl od slova zhlédnout, které lze psát i s předponou s- (i když se tím změní jeho věcný význam), nemá slovo ZKOUKNOUT spisovnou variantu začínající písmenem „s‟.

Detail odstavce: Chybné tvary slova ZKOUKNOUT a jejich příčiny
Zdroj: Zkouknout nebo skouknout
Zveřejněno: 26.3.2018

HYSTERKA NEBO HISTERKA

Význam slova HYSTERKA

HYSTERKA je podle Slovníku spisovné češtiny hysterická žena.

Akademický slovník cizích slov uvádí dva významy slova HYSTERKA, a sice:

1) osoba nemocná, stižená hysterií;

2) nepříčetně, předrážděně, popudlivě jednající člověk.

V obou slovnících najdeme rovněž poznámku, že se jedná o slovo hovorové. Slovník spisovného jazyka českého vnímá slovo HYSTERKA dokonce jako hanlivé, a to ve smyslu žena, která vědomě reaguje výstředním způsobem na různé dojmy.

Slovo HYSTERKA můžeme nahradit slovem hysterička, aniž by se změnil význam sdělení.

Detail odstavce: Význam slova HYSTERKA
Zdroj: Hysterka nebo histerka
Zveřejněno: 24.9.2018

CO JE ZA SLOVNÍ DRUH TENTOKRÁT

Tentokrát – význam

Tentokrát jako příslovce označuje okolnosti dějů či vlastností. Konkrétně pomocí tohoto slova říkáme, že se něco děje v tomto případě, v této době (viz jeho použití ve větách v závěru článku).

Detail odstavce: Tentokrát – význam
Zdroj: Co je za slovní druh tentokrát
Zveřejněno: 13.9.2016

PRAŽSKÁ - VELKÉ PÍSMENO

PSANÍ VELKÝCH PÍSMEN VE SLOVĚ PRAŽSKÉ

Psaní velkých písmen bývá často závislé na kontextu, tak je tomu i u spojení, jež obsahují slovo „PRAŽSKÝ“, mnohdy jsou přípustné obě varianty, případně velké písmeno mění význam slovního spojení.

Detail odstavce: PSANÍ VELKÝCH PÍSMEN VE SLOVĚ PRAŽSKÉ
Zdroj: Pražská - velké písmeno
Zveřejněno: 1.12.2016

SPONTÁNNÍ

Význam slova spontánní

Přídavné jméno spontánní se dá vysvětlit jako něco, co se děje bez zjevné vnější příčiny, děje se to tedy samovolně. Spontánní znamená, že je to z vnějšku nevynucené a vychází to z přirozených potřeb, sklonů, pudů i popudů. Pokud je něco spontánní, je to obvykle provedené bez přemýšlení.

Detail odstavce: Význam slova spontánní
Zdroj: Spontánní
Zveřejněno: 8.7.2017

SPONTÁNNÍ

Synonymum ke slovu spontánní

Mnoho lidí dává při komunikaci přednost slovům, které nejsou cizího původu, a jejich význam je tedy zřetelnější. Přídavné jméno spontánní se dá nahradit řadou synonym, ale při „překladu“ je důležité zachovat původní význam. Slovo spontánní se dá nahradit srozumitelnějšími výrazy jako bezděčný, bezprostřední, nenucený, přirozený, samovolný, živelný, dějící se sám od sebe, provedený bez přemýšlení, chovající se bez zábran a bez ostychu. Výběr vhodného synonyma vždy souvisí na kontextu.

Slovo spontánní se často objevuje ve spojení s těmito podstatnými jmény: spontánní bubnování, spontánní chování, spontánní tanec, spontánní porod, spontánní potrat, spontánní pneumotorax, spontánní reakce, spontánní akce, spontánní mutace, spontánní člověk, spontánní nápad, atd.

Detail odstavce: Synonymum ke slovu spontánní
Zdroj: Spontánní
Zveřejněno: 8.7.2017

PŘESTOŽE

Slovní druh slova PŘESTOŽE

Slovo PŘESTOŽE se z hlediska slovních druhů řadí mezi spojky. PŘESTOŽE je spojka podřadicí, která má význam přípustkový. Spojka PŘESTOŽE uvozuje (připojuje) vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.

(Poznámka 1: Spojky podřadicí připojují závislou větu nebo větný člen. )

(Poznámka 2: Přípustka vyjadřuje okolnost, jež nevedla k očekávanému následku.)

Detail odstavce: Slovní druh slova PŘESTOŽE
Zdroj: Přestože
Zveřejněno: 20.3.2018

PŘESTOŽE

Synonymum slova PŘESTOŽE

Spojku přestože lze nahradit spojovacími výrazy ač, ačkoli, ačkoliv, třebas, třebaže, i když, i kdyby, jakkoli, aniž by se změnil význam vedlejší věty či její druh.

Jedná se o klíčovou část, přestože se to může zdát nepodstatné.

Jedná se o klíčovou část, ač/třebaže/jakkoli se to může zdát nepodstatné.

Detail odstavce: Synonymum slova PŘESTOŽE
Zdroj: Přestože
Zveřejněno: 20.3.2018

ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT

Význam slova ZKOUKNOUT

Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.

(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)

Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.

Zhlédnout znamená:

  1. zúčastnit se jako divák, návštěvník;
  2. uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.

Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.

Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)

Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.

Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.

Detail odstavce: Význam slova ZKOUKNOUT
Zdroj: Zkouknout nebo skouknout
Zveřejněno: 26.3.2018

JAK SE PÍŠE NASHLEDANOU

Význam a historie

Pozdrav "na shledanou", není v českém jazyce užíván zas až tak dlouho v porovnání s jinými slovy. Běžným se stal až někdy po roce 1945. Jak se to stalo, není nijak konkrétně podložené. Nejspíš to ale souviselo právě s druhou světovou válkou, kdy si lidé tímto pozdravem přáli, aby se se svými blízkými a známými opět viděli.

Synonymem pozdravu "na shledanou" je "na viděnou".

Detail odstavce: Význam a historie
Zdroj: Jak se píše nashledanou
Zveřejněno: 12.9.2018

SLOVNÍ DRUH SLOVA VŠICHNI

Slovní druh slova všichni

Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).

Detail odstavce: Slovní druh slova všichni
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Zveřejněno: 8.6.2016

SARKASMUS

Význam slova sarkasmus

Sarkasmus je jazykový prostředek, jehož název pochází z řečtiny a překlad znamená řezání do masa. Tento překlad jasně odpovídá tomu, co je vlastně sarkasmus. Sarkasmem je zraňující a zároveň kousavá řeč často okořeněná dávkou pohrdání a  jízlivosti. Sarkasmus je vždy spojený s negativním hodnocením. Pro sarkasmus je typické, že se jedná o krátkou promluvu, u níž je důležité načasování. Cílem sarkasmu je někoho urazit, někomu slovně ublížit. Se  sarkasmem se často pojí ironie, cynismus a parodie. Sarkastická věta může být pronášena s odporující mimikou nebo gesty, např. krutá věta pronesená s milým úsměvem.

Detail odstavce: Význam slova sarkasmus
Zdroj: Sarkasmus
Zveřejněno: 13.10.2015

JAKO - SLOVNÍ DRUH

Jako jako částice

V běžné řeči se výraz jako může stát i částicí. V běžné komunikaci se tento výraz poměrně hodně využívá, uvozuje větu a dává jí určité zabarvení. Nejednou se jedná o parazitické slovo, které nemá žádnou modifikační funkci. Například: "Tak to se jako nepovedlo." (v této větě se dá slovo jako vynechat a věta stále má stejný význam). Existují ale i věty, kde slovo jako má opravdu funkci částicovou a v takovém případě se toto slovo nedá vynechat, jinak se změní smysl věty.

Příklady použití

Teď mi řekni, co jako s tebou mám dělat. A to ti mám jako věřit, jo?

Detail odstavce: Jako jako částice
Zdroj: Jako - slovní druh
Zveřejněno: 18.11.2015

URČOVÁNÍ SLOVA BY

Slovo BY jako součást ustálených slovních spojení

JAKO BY / JAKOBY

Slovo BY může být součástí podřadicí spojky JAKOBY (Slovník spisovného jazyka českého řadí JAKOBY k zájmenným příslovcím). Má význam srovnávací:
a) připojuje větné členy, jež s jistou neurčitostí přirovnává (byl jakoby u vytržení; rána jakoby z děla);
b) spojuje větné členy často s významovým odstínem zdánlivosti nebo předstírání (děj ustupuje jakoby do pozadí; chovat se jakoby lhostejně).

JAKO BY píšeme zvlášť tam, kde slovo BY tvoří součást tvaru podmiňovacího způsobu (jako bych, jako bys, jako by... tvářil se, jako by prohrál; vypadala, jako by vůbec nespala).
(Poznámka: Jednoduše řečeno spojení JAKO BY píšeme zvlášť, když za ním následuje celá věta, ne pouze slovní spojení.)

CO BY DUP / COBY DUP / COBYDUP

Slovo BY může být rovněž součástí spojení CO BY DUP, které vyjadřuje, že se něco uskuteční v okamžiku, ihned (přijdu cobydup). V jazykových příručkách je zatím uváděna pouze podoba obsahující tři slova, tedy CO BY DUP, přesto se podoby COBY DUP a COBYDUP nepovažují za chybné.

JAK BY SMET / JAKBYSMET

Slovo BY může být též součástí slova JAKBYSMET (lze psát i zvlášť, tedy JAK BY SMET), jehož význam je stejně, stále tak, znovu (včera přišel pozdě a dnes jakbysmet; loni jsme zůstali doma, letos jakbysmet).

Detail odstavce: Slovo BY jako součást ustálených slovních spojení
Zdroj: Určování slova BY
Zveřejněno: 1.9.2017

PRAŽSKÁ - VELKÉ PÍSMENO

VELKÉ PÍSMENO VE SLOVĚ PRAŽSKÁ

PRAŽSKÁ DIVADLA – Jedná se o geografické vymezení divadel, není to tedy název žádné instituce, a proto se píše malé p (pražská divadla).

PRAŽSKÁ ENERGETIKA – U tohoto spojení je opět důležitý význam. Pokud se jedná o název společnosti, tak se píše velké P (Pražská energetika, a. s.), pokud by se ale jednalo o obecné vymezení energetiky v Praze bez ohledu na společnost, pak bude p malé (pražská energetika).

PRAŽSKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ – Jedná se o označení konkrétní instituce, a proto se píše velké P (Pražská správa sociálního zabezpečení = PSSZ).

PRAŽSKÁ DOPRAVA – Při označení konkrétní společnosti (Pražský dopravní podnik) se píše velké P, pokud je to ale obecné označení dopravy po městě Praha, tak se píše malé p (pražská doprava).

PRAŽSKÁ SPRÁVA NEMOVITOSTÍ – Jedná se o označení konkrétní státní organizace, a proto se píše velké P (Pražská správa nemovitostí).

PRAŽSKÁ PAROPLAVBA – Název společnosti, která se paroplavbou zabývá, se píše s velkým P (Pražská paroplavební společnost). Pokud je ale myšleno všeobecné označení, píše se malé p (pražská paroplavba).

PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ – Název této společnosti se píše s velkým P (Pražská plynárenská, a. s.)

PRAŽSKÁ ZOO – Geografické vymezení této Zoo se píše s malým p (pražská zoo), protože konkrétní název této společnosti je Zoo Praha.

PRAŽSKÁ MUZEJNÍ NOC – Jedná se o konkrétní název kulturní akce, a proto se píše velké P (Pražská muzejní noc).

Detail odstavce: VELKÉ PÍSMENO VE SLOVĚ PRAŽSKÁ
Zdroj: Pražská - velké písmeno
Zveřejněno: 1.12.2016

PRAŽSKÁ - VELKÉ PÍSMENO

VELKÉ PÍSMENO VE SLOVĚ PRAŽSKÉ

PRAŽSKÉ JARO – U tohoto spojení je třeba rozlišit význam. Je totiž možnost psát Pražské jaro, ale i pražské jaro. První varianta s velkým P se týká hudebního festivalu Pražské jaro, protože se jedná o pojmenování konkrétního pořadu. V případě druhé varianty s malým p (pražské jaro) se jedná o obrazné pojmenování události.

Ve spojení „užít si pražského jara“ bývá myšleno pražské jaro jako pojmenování událostí v roce 1968. (může se také jednat o označení jarních měsíců strávených v Praze)

PRAŽSKÉ PAMÁTKY – Jedná se o geografické vymezení (obecné označení), a proto se v tomto spojení píše malé p (pražské památky)

PRAŽSKÉ VODOVODY – Důležité je rozlišit, jestli se jedná o název konkrétní firmy (Pražské vodovody a kanalizace, a. s.), pak se píše velké P. Případně, jestli se jedná o všeobecné označení vodovodů v Praze (pražské vodovody), kde se píše malé p.

PRAŽSKÉ METRO – Společnost, které se toto označení týká, se nazývá Metro Praha, a proto není označení pražské metro konkrétní, a tak se píše malé p.

PRAŽSKÉ TRAMVAJE – Vlastní název společnosti je Tramvajová doprava v Praze, a proto je označení pražské tramvaje vnímáno jako všeobecné, tudíž se píše s malým p.

PRAŽSKÉ VODÁRNY – Jedná se o obecné pojmenování, a proto se píše malé p (pražské vodárny).

PRAŽSKÉ SLUŽBY – Pokud se jedná o název podniku Pražské služby, a. s., píše se velké P. Pokud jsou ale obecně myšlené služby v Praze, tak se píše malé p (pražské služby).

PRAŽSKÉ POVSTÁNÍ – Jedná se o konkrétní označení historické události, a proto se píše velké P (Pražské povstání).

Detail odstavce: VELKÉ PÍSMENO VE SLOVĚ PRAŽSKÉ
Zdroj: Pražská - velké písmeno
Zveřejněno: 1.12.2016

ČÁSTICE - NEOHEBNÝ SLOVNÍ DRUH

Skupiny částic

Částice se dále dělí do několika skupin. Jejich funkce a užití jsou vázány na ostatní výrazové prostředky, na obsah výpovědi a na konkrétní jazykovým ale i mimo jazykový kontext. Částice se tedy rozdělují na modální, intenzifikační, vytýkající, modifikační, odpověďové, negační a přací.

Modální částice

Mezi modální částice patří výrazy jako asi, sad, nejspíš, jistě, zajisté, možná, pravděpodobně. Tyto výrazy udávají stupeň pravděpodobnosti obsahu výpovědi. Jejich význam se pohybuje ve škále od velmi pravděpodobného až po vyloučené. Na tyto části se nedá doptat doplňovacími otázkami, ale lze jimi odpovídat na zjišťovací otázky. Například: Budeš večer doma? Snad. Vzhledem k jejich významu je jasné, že se běžně vyskytují o oznamovacích větách, případně ve zjišťovacích otázkách.

Intenzifikační částice

Částice intenzifikační určují intenzitu vlastnosti: velmi, moc, málo. Například: Jak se ti líbil film? Moc. Někdy dochází k záměně s příslovci. Obvykle intenzifikační částice stojí před slovesem na rozdíl od příslovcí. Byl pěkně nazlobený x bylo pěkně. Šíleně ji miloval ( = velmi) x vypadal šíleně (= hrozně).

Vytýkací částice

Částice vytýkací vytýká jistou složku výpovědi: právě, přímo, zrovna, obzvlášť. Od intenzifikačních částic se liší tím, že se mohou vztahovat i na podstatná jména. Tyto částice implikují skutečnosti, jejichž pravdivost je předpokladem pro smysluplné užití této částice ve větě. Na oslavu přišel jen Martin (= což nám jasně říká, že ostatní nepřišli). Tyto částice můžou platnost výpovědi buď omezovat: jenom, jen, poze, nebo rozšiřoat: tak,rovněž. Vytýkací částice stojí před větným členem, který obsahuje vytčený výraz.

Modifikační částice

Mezi částice modifikační patří obvykle výrazy, které primárně řadíme k jiným slovním druhům, například: ale (spojka), tak (příslovce). Ukázka: mluv klidně (příslovce ) x klidně mluv (částice). Pokaždé má výraz jiný význam, a tak se jedná i o jiný slovní druh. Tyto části výpověď kontextualizují a modifikují s dalšími prostředky větný modus věty.

Odpověďové částice

Mezi částice odpověďové patří výrazy, kterými lze odpovídat na zjišťovací otázky: ano, ne. Protože odpovídají na obsah věty, tak se často označují jako větné ekvivalenty.

Negační částice

Do částic negačních patří výrazy ne a nikoli pro členskou negaci. Zaujalo ji nikoli jeho postavení, ale jeho humor.

Přací částice

Posledním a nejznámějším typem jsou částice přací (=preferenční). Tyto částice stojí zpravidla na začátku věty a slouží k vyjádření přání mluvčího. Patří sem výrazy: kéž, nechť. Kéž přijde.

Detail odstavce: Skupiny částic
Zdroj: Částice - neohebný slovní druh
Zveřejněno: 17.11.2015

URČOVÁNÍ SLOVA BY

Význam slova BY a jeho slovnědruhová příslušnost

Slovo BY je kondicionálový (podmiňovací) tvar slovesa BÝT pro:

  • třetí osobu čísla jednotného (on by spal, ona by přijela, ono by běhalo);
  • třetí osobu čísla množného (oni/muži by soupeřili, ony/ženy by přednášely, ona/mláďata by zívala).

Se slovem BY se setkáme také tehdy, když podmiňovací tvar slovesa BÝT pro druhou osobu čísla jednotného (BYS) spojíme se zvratným slovesem (například česat se, zpívat si). Písmeno S ze slova BYS se totiž „přesune“ na konec zvratného zájmena a vzniknou tvary BY SES nebo BY SIS (ty by ses česal, ty by sis zpívala).
(Poznámka: Uvedené tvary by sesby sis jsou jediné spisovné! Tvary by jsi se, bys se, by jsi si, bys si jsou hyperkorektní, a tedy nespisovné.)

Slovo BY může být použito třemi způsoby a může mít tři různé významy:

Spojka

V souvětí může mít slovo BY platnost spojky, jež významově odpovídá spojce ABY. Vyjádření s takto užitým slovem BY jsou považována již za knižní.
Například:

  • Potichu poslouchám, by mi nic neušlo.
  • Toužebně si přeji, by ses hned vrátil domů.

Částice

Existují i větné celky obsahující slovo BY v platnosti „básnické“ částice, kterou bychom mohli nahradit běžněji užívaným spojením KÉŽ BY.
Například:

  • By raději již bylo dokonáno.

Pomocné sloveso

S oběma výše uvedenými způsoby použití slova BY se v současných textech či mluvě setkáme ojediněle. Naopak dnes a denně používáme slovo BY jako součást sloves v podmiňovacím způsobu. V tomto případě představuje slovo BY pomocné sloveso, které
  1. ve spojení s příčestím minulým plnovýznamového slovesa tvoří složený slovesný tvar podmiňovacího způsobu přítomného (by zvítězil, by plakala, by spěchali);
  2. ve spojení s příčestím minulým slovesa BÝT a s příčestím minulým plnovýznamového slovesa tvoří tvar podmiňovacího způsobu minulého (byl by upadl, byla by malovala, byli by získali).
Například:
  • Dokázal by to někdo přesně zopakovat?
  • Bez připomenutí by na to byla úplně zapomněla.
  • To by se skutečně stávat nemělo.
  • Španělé by to byli málem celé vyhráli.
  • Za daných okolností by se všechny teorie mýlily.
  • Děvčata by se byla hned vdávala.

Detail odstavce: Význam slova BY a jeho slovnědruhová příslušnost
Zdroj: Určování slova BY
Zveřejněno: 1.9.2017