Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

VÝZNAM POLIBKŮ

Význam slova spontánní

Přídavné jméno spontánní se dá vysvětlit jako něco, co se děje bez zjevné vnější příčiny, děje se to tedy samovolně. Spontánní znamená, že je to z vnějšku nevynucené a vychází to z přirozených potřeb, sklonů, pudů i popudů. Pokud je něco spontánní, je to obvykle provedené bez přemýšlení.

Zdroj: Spontánní

Diskuze: Význam spojky "přece"

Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?

Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Význam spojky "přece"
Počet odpovědí: 0

Význam slova

Význam slovesa zúčastnit je podílet se svojí přítomností nebo aktivitou na nějaké akci.

Zdroj: Zúčastnit se

Diskuze: Slova plnovýznamová

Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji

Zdroj: diskuze Slova plnovýznamová
Počet odpovědí: 1

Význam částice

Úkolem částice je v podstatě modifikovat význam věty.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Diskuze: Zkouknout nebo skouknout

... Nevím, jak pro jiné, ale ve mě slovo "zkouknout" vyvolává spíše význam velmi rychle očima přelétnout ve smyslu toho, že zkontroluji, zda se vytiskly celé stránky a nekontroluji obsah, nebo nějaké pravopisné chyby - třeba potřebuji i vědět, zda jsou to papíry pro mne. Udělám u toho pohyb očima směrem dolů a tak by se dalo uvažovat o "s", ale asi bych už byl za hranou.
U slova zhlédnout si představuji, že se podívám v klidu na celý film a nepustím si ho zrychleně - udělám si naň více času...

Zdroj: diskuze Zkouknout nebo skouknout
Počet odpovědí: 0

1. cvičení

  1. Setkání s ním ohro překvapilo.

  2. Ke  se nepřibližuj!

  3. Maminka v dětství četla pohádku o Zapotlivém černokněžníkovi.

  4. Po testu z matematiky přepadaly nejtejší myšlenky.

  5. Po polibku od princezny se žabák pronil v krásného prince.

  6. Udiveně na  vykulil své ponkově modré oči.

  7. Hádku s tebou zřej nikdy nevyhraji.

  8. ř jistě nikdo nerozul.

  9. V zepise se mi nedařilo.

  10. Voda ustoupila a objevila se lčina.

  11. Babička se doje loučila s vnoučaty.

  12. Chtěl bych porozut všech fyzikálním zákonům.

  13. Informace o znách podával kla.

  14. Netahej do svých osobních problémů.

  15. Trápilo ho, že se nesl závodů zúčastnit.




Zdroj: Pravopisná cvičení mě mně

Chybné tvary slova ZKOUKNOUT a jejich příčiny

Za chybný tvar slova ZKOUKNOUT se považuje jeho psaní s předponou s-, tedy SKOUKNOUT. Platí to ve všech případech, slovo SKOUKNOUT je v současné době nespisovné.

Proč k této chybě dochází? Jelikož se význam slova ZKOUKNOUT podobá významu slova zhlédnout, může pisatel slova SKOUKNOUT tento tvar mylně použít jako synonymum slova shlédnout, jež patří mezi slova spisovná a má význam „podívat se dolů‟ (Shlédli jsme ze zasněženého vrcholu hory do zeleného údolí.).

Ale jak již bylo uvedeno, na rozdíl od slova zhlédnout, které lze psát i s předponou s- (i když se tím změní jeho věcný význam), nemá slovo ZKOUKNOUT spisovnou variantu začínající písmenem „s‟.

Zdroj: Zkouknout nebo skouknout

Význam slova HYSTERKA

HYSTERKA je podle Slovníku spisovné češtiny hysterická žena.

Akademický slovník cizích slov uvádí dva významy slova HYSTERKA, a sice:

1) osoba nemocná, stižená hysterií;

2) nepříčetně, předrážděně, popudlivě jednající člověk.

V obou slovnících najdeme rovněž poznámku, že se jedná o slovo hovorové. Slovník spisovného jazyka českého vnímá slovo HYSTERKA dokonce jako hanlivé, a to ve smyslu žena, která vědomě reaguje výstředním způsobem na různé dojmy.

Slovo HYSTERKA můžeme nahradit slovem hysterička, aniž by se změnil význam sdělení.

Zdroj: Hysterka nebo histerka

Tentokrát – význam

Tentokrát jako příslovce označuje okolnosti dějů či vlastností. Konkrétně pomocí tohoto slova říkáme, že se něco děje v tomto případě, v této době (viz jeho použití ve větách v závěru článku).

Zdroj: Co je za slovní druh tentokrát

PSANÍ VELKÝCH PÍSMEN VE SLOVĚ PRAŽSKÉ

Psaní velkých písmen bývá často závislé na kontextu, tak je tomu i u spojení, jež obsahují slovo „PRAŽSKÝ“, mnohdy jsou přípustné obě varianty, případně velké písmeno mění význam slovního spojení.

Zdroj: Pražská - velké písmeno

Synonymum ke slovu spontánní

Mnoho lidí dává při komunikaci přednost slovům, které nejsou cizího původu, a jejich význam je tedy zřetelnější. Přídavné jméno spontánní se dá nahradit řadou synonym, ale při „překladu“ je důležité zachovat původní význam. Slovo spontánní se dá nahradit srozumitelnějšími výrazy jako bezděčný, bezprostřední, nenucený, přirozený, samovolný, živelný, dějící se sám od sebe, provedený bez přemýšlení, chovající se bez zábran a bez ostychu. Výběr vhodného synonyma vždy souvisí na kontextu.

Slovo spontánní se často objevuje ve spojení s těmito podstatnými jmény: spontánní bubnování, spontánní chování, spontánní tanec, spontánní porod, spontánní potrat, spontánní pneumotorax, spontánní reakce, spontánní akce, spontánní mutace, spontánní člověk, spontánní nápad, atd.

Zdroj: Spontánní

Slovní druh slova PŘESTOŽE

Slovo PŘESTOŽE se z hlediska slovních druhů řadí mezi spojky. PŘESTOŽE je spojka podřadicí, která má význam přípustkový. Spojka PŘESTOŽE uvozuje (připojuje) vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.

(Poznámka 1: Spojky podřadicí připojují závislou větu nebo větný člen. )

(Poznámka 2: Přípustka vyjadřuje okolnost, jež nevedla k očekávanému následku.)

Zdroj: Přestože

Synonymum slova PŘESTOŽE

Spojku přestože lze nahradit spojovacími výrazy ač, ačkoli, ačkoliv, třebas, třebaže, i když, i kdyby, jakkoli, aniž by se změnil význam vedlejší věty či její druh.

Jedná se o klíčovou část, přestože se to může zdát nepodstatné.

Jedná se o klíčovou část, ač/třebaže/jakkoli se to může zdát nepodstatné.

Zdroj: Přestože

Význam slova ZKOUKNOUT

Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.

(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)

Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.

Zhlédnout znamená:

  1. zúčastnit se jako divák, návštěvník;
  2. uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.

Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.

Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)

Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.

Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.

Zdroj: Zkouknout nebo skouknout

Význam slova

Slova LECCOS a LECCO se řadí mezi zájmena, konkrétně mezi zájmena neurčitá, což napovídá, že označují nějakou neurčitou skutečnost. Slovo LECOS není spisovné, proto by se nemělo objevovat ve spisovných textech.

Obě uvedená spisovná slova jsou významově rovnocenná, můžeme tudíž používat jak LECCOS, tak LECCO a věta či souvětí se nezmění.

Co se týče četnosti výskytu spisovných variant, Český národní korpus uvádí v 1. a 4. pádě častěji podobu s „S“ na konci, tedy LECCOS. Rovněž Slovník spisovného jazyka českého zmiňuje tuto podobu jako častější.

Přestože není slovo LECOS považováno za spisovné, v některých publikacích ho lze najít (jedná se o chybu). Nachází se například v knize Den co den (autorka Terézia Mora).

Slovo LECCOS (i slovo LECCO) má stejný význam jako zájmena všelicos nebo mnohé.

Dalšími variantami slova LECCOS jsou zájmena ledasco, ledacos a ledaco.

Zdroj: Leccos nebo lecos

Slovní druhy, určování, příslovce, plnovýznamové, neohebné

Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.

Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.

Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?

Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.

Zdroj: Jak se ptáme na příslovce

Význam a historie

Pozdrav "na shledanou", není v českém jazyce užíván zas až tak dlouho v porovnání s jinými slovy. Běžným se stal až někdy po roce 1945. Jak se to stalo, není nijak konkrétně podložené. Nejspíš to ale souviselo právě s druhou světovou válkou, kdy si lidé tímto pozdravem přáli, aby se se svými blízkými a známými opět viděli.

Synonymem pozdravu "na shledanou" je "na viděnou".

Zdroj: Jak se píše nashledanou

Slovní druh slova všichni

Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).

Zdroj: Slovní druh slova všichni

Zúčastnit nebo účastnit

Vysvětlení rozdílu

"Zúčastnit se" je dokonavým tvarem slovesa, na rozdíl od "účastnit se", které je nedokonavé. Dnes se užívají oba tvary pro budoucí čas, jak "zúčastním se", tak i opisný tvar "budu se účastnit". Význam je pak stejný.

Ukázky použití ve větě

Všem zúčastněným děkujeme za jejich podněty.

Této akce se smí zúčastnit jen pozvaní hosté.

Celostátní soutěže v recitaci se zúčastní jen ti nejlepší žáci.

Celostátní soutěže v recitaci se budou účastnit jen ti nejlepší žáci.

Zdroj: Zúčastnit se

Význam slova sarkasmus

Sarkasmus je jazykový prostředek, jehož název pochází z řečtiny a překlad znamená řezání do masa. Tento překlad jasně odpovídá tomu, co je vlastně sarkasmus. Sarkasmem je zraňující a zároveň kousavá řeč často okořeněná dávkou pohrdání a  jízlivosti. Sarkasmus je vždy spojený s negativním hodnocením. Pro sarkasmus je typické, že se jedná o krátkou promluvu, u níž je důležité načasování. Cílem sarkasmu je někoho urazit, někomu slovně ublížit. Se  sarkasmem se často pojí ironie, cynismus a parodie. Sarkastická věta může být pronášena s odporující mimikou nebo gesty, např. krutá věta pronesená s milým úsměvem.

Zdroj: Sarkasmus

Jako jako částice

V běžné řeči se výraz jako může stát i částicí. V běžné komunikaci se tento výraz poměrně hodně využívá, uvozuje větu a dává jí určité zabarvení. Nejednou se jedná o parazitické slovo, které nemá žádnou modifikační funkci. Například: "Tak to se jako nepovedlo." (v této větě se dá slovo jako vynechat a věta stále má stejný význam). Existují ale i věty, kde slovo jako má opravdu funkci částicovou a v takovém případě se toto slovo nedá vynechat, jinak se změní smysl věty.

Příklady použití

Teď mi řekni, co jako s tebou mám dělat. A to ti mám jako věřit, jo?

Zdroj: Jako - slovní druh

Slovo BY jako součást ustálených slovních spojení

JAKO BY / JAKOBY

Slovo BY může být součástí podřadicí spojky JAKOBY (Slovník spisovného jazyka českého řadí JAKOBY k zájmenným příslovcím). Má význam srovnávací:
a) připojuje větné členy, jež s jistou neurčitostí přirovnává (byl jakoby u vytržení; rána jakoby z děla);
b) spojuje větné členy často s významovým odstínem zdánlivosti nebo předstírání (děj ustupuje jakoby do pozadí; chovat se jakoby lhostejně).

JAKO BY píšeme zvlášť tam, kde slovo BY tvoří součást tvaru podmiňovacího způsobu (jako bych, jako bys, jako by... tvářil se, jako by prohrál; vypadala, jako by vůbec nespala).
(Poznámka: Jednoduše řečeno spojení JAKO BY píšeme zvlášť, když za ním následuje celá věta, ne pouze slovní spojení.)

CO BY DUP / COBY DUP / COBYDUP

Slovo BY může být rovněž součástí spojení CO BY DUP, které vyjadřuje, že se něco uskuteční v okamžiku, ihned (přijdu cobydup). V jazykových příručkách je zatím uváděna pouze podoba obsahující tři slova, tedy CO BY DUP, přesto se podoby COBY DUP a COBYDUP nepovažují za chybné.

JAK BY SMET / JAKBYSMET

Slovo BY může být též součástí slova JAKBYSMET (lze psát i zvlášť, tedy JAK BY SMET), jehož význam je stejně, stále tak, znovu (včera přišel pozdě a dnes jakbysmet; loni jsme zůstali doma, letos jakbysmet).

Zdroj: Určování slova BY

VELKÉ PÍSMENO VE SLOVĚ PRAŽSKÁ

PRAŽSKÁ DIVADLA – Jedná se o geografické vymezení divadel, není to tedy název žádné instituce, a proto se píše malé p (pražská divadla).

PRAŽSKÁ ENERGETIKA – U tohoto spojení je opět důležitý význam. Pokud se jedná o název společnosti, tak se píše velké P (Pražská energetika, a. s.), pokud by se ale jednalo o obecné vymezení energetiky v Praze bez ohledu na společnost, pak bude p malé (pražská energetika).

PRAŽSKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ – Jedná se o označení konkrétní instituce, a proto se píše velké P (Pražská správa sociálního zabezpečení = PSSZ).

PRAŽSKÁ DOPRAVA – Při označení konkrétní společnosti (Pražský dopravní podnik) se píše velké P, pokud je to ale obecné označení dopravy po městě Praha, tak se píše malé p (pražská doprava).

PRAŽSKÁ SPRÁVA NEMOVITOSTÍ – Jedná se o označení konkrétní státní organizace, a proto se píše velké P (Pražská správa nemovitostí).

PRAŽSKÁ PAROPLAVBA – Název společnosti, která se paroplavbou zabývá, se píše s velkým P (Pražská paroplavební společnost). Pokud je ale myšleno všeobecné označení, píše se malé p (pražská paroplavba).

PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ – Název této společnosti se píše s velkým P (Pražská plynárenská, a. s.)

PRAŽSKÁ ZOO – Geografické vymezení této Zoo se píše s malým p (pražská zoo), protože konkrétní název této společnosti je Zoo Praha.

PRAŽSKÁ MUZEJNÍ NOC – Jedná se o konkrétní název kulturní akce, a proto se píše velké P (Pražská muzejní noc).

Zdroj: Pražská - velké písmeno

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Ženíšková

Mgr. Jana Válková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS