Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

VÝZNAM SLOVA SARKASMUS

Význam slova sarkasmus

Sarkasmus je jazykový prostředek, jehož název pochází z řečtiny a překlad znamená řezání do masa. Tento překlad jasně odpovídá tomu, co je vlastně sarkasmus. Sarkasmem je zraňující a zároveň kousavá řeč často okořeněná dávkou pohrdání a  jízlivosti. Sarkasmus je vždy spojený s negativním hodnocením. Pro sarkasmus je typické, že se jedná o krátkou promluvu, u níž je důležité načasování. Cílem sarkasmu je někoho urazit, někomu slovně ublížit. Se  sarkasmem se často pojí ironie, cynismus a parodie. Sarkastická věta může být pronášena s odporující mimikou nebo gesty, např. krutá věta pronesená s milým úsměvem.

Zdroj: Sarkasmus

Diskuze

V diskuzi SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.

Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…

Zdroj: diskuze Slova plnovýznamová

Sarkasmus v literatuře

Sarkasmus a ironie byly a jsou v literatuře oblíbenými jazykovými prostředky. Často jdou ruku v ruce a jsou spolu neoddělitelně spjaty. Sarkasmus se může objevovat v promluvách literárních postav, zároveň ale existují knihy, které jsou celé psány sarkasticky. Dokonalým příkladem je Skromný návrh od Jonathana Swifta, kde autor doporučuje pojídat děti, aby nebyly svým rodičům a své zemi na obtíž. Sarkasmus se  objevuje hlavně i v nejrůznějších literárních kritikách.

Zdroj: Sarkasmus

Poradna

V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jonášová.

dobré dopoledne syn má za úkol určit ve větách slovní druhy a ve větě ,,Maminka s tatínkem rádi chodí do lesa na procházky " a druhá věta ,,Holky ze třídy rády tančí a zpívají " U slov Rádi a rády si nevíme rady.Předem děkuji za radu s přáním hezkého dne Alena Jonášová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo rád je v obou případech přídavné jméno.

Zdroj: diskuze Určení slovního druhu slova RÁD

Rozdíly mezi ironií a sarkasmem

Sarkasmus je v podstatě vyšší stupeň ironie. Zatímco ironický člověk chce, aby lidé jeho ironii pochopili a porozuměli jí, sarkastický člověk usiluje svým prohlášením o ukončení komunikace. Navíc ironické prohlášení může být proneseno přátelsky a myšleno i v dobrém, naopak sarkasmus je vždy negativní a jeho autor chce svému posluchači ublížit.

Zdroj: Sarkasmus

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH U SLOVA ASI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Děkuji a
prosím ještě o slovní základ ke slovu LENOŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Základ u slova lenošit je lenoš.

Zdroj: diskuze Slovní druh u slova asi

Význam slova spontánní

Přídavné jméno spontánní se dá vysvětlit jako něco, co se děje bez zjevné vnější příčiny, děje se to tedy samovolně. Spontánní znamená, že je to z vnějšku nevynucené a vychází to z přirozených potřeb, sklonů, pudů i popudů. Pokud je něco spontánní, je to obvykle provedené bez přemýšlení.

Zdroj: Spontánní

Diskuze

V diskuzi VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.

Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?

Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.

přece - částice: on za to přece nemůže nebo citoslovce: neplač přece
a přece - spojka souřadící (význam: přesto)
- v poměru odporovacím

Zdroj: diskuze Význam spojky "přece"

JAZYK

= svalový orgán v ústech, řeč, část boty

Slova příbuzná

Jazykový, jazýček, jazykolam (= věta, která slouží k procvičení těžce vyslovitelných slovních spojení), jazylka (= kost v krku), jazykověda (= lingvistika, věda zkoumající jazyk), jazykovědec, jazykozpyt (= stejný význam jako u jazykovědy), cizojazyčný, dvojjazyčný

Příklady

Moderátorka před  vysíláním zkoušela jazykolamy. Lyžař si při nehodě zlomil jazylku. Na vysoké škole studoval jazykovědu. Nakladatel vydal nový dvojjazyčný slovník.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po z

Diskuze

V diskuzi ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štěpán Suda.

... Nevím, jak pro jiné, ale ve mě slovo "zkouknout" vyvolává spíše význam velmi rychle očima přelétnout ve smyslu toho, že zkontroluji, zda se vytiskly celé stránky a nekontroluji obsah, nebo nějaké pravopisné chyby - třeba potřebuji i vědět, zda jsou to papíry pro mne. Udělám u toho pohyb očima směrem dolů a tak by se dalo uvažovat o "s", ale asi bych už byl za hranou.
U slova zhlédnout si představuji, že se podívám v klidu na celý film a nepustím si ho zrychleně - udělám si naň více času...

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucky luky.

Asi podobný "problém" je s/z u sebrat něco se stolu (s povrchu) nebo ze stolu (zevnitř). Jasné..... ALE dočetl jsem se, že "s" se moc nepoužívá, protože je UŽ "mimo mísu", resp. kdo ho používá, patří do starého železa (NENÍ IN a COOL).

Zdroj: diskuze Zkouknout nebo skouknout

TŘPYTIT SE

Slova příbuzná

Třpytivý, třpytka, zatřpytil

Příklady

Hvězdy na nebi se třpytily.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p

Diskuze

V diskuzi SLOVNÍ DRUH SLOVA JEDNOTLIVÝ A VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.

Prosím, jde u slova "jednotlivý" o přídavné jméno nebo číslovku? A u slova "většina" o podst.jm. nebo číslovku? Děkuji. MP

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Já si myslím, že jednotlivý je přídavné jméno a většina je podstatné jméno.

Zdroj: diskuze Slovní druh slova jednotlivý a většina

LYŽE

= sportovní náčiní

Slova příbuzná

lyžovat, lyžování, zalyžovat si, lyžař, lyžařka, lyžařský

Příklady

Třída se zúčastnila lyžařského kurzu.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

ČEPÝŘIT SE

= čechrat si peří

Slova příbuzná

rozčepýřit se, rozčepýřený, načepýřit, načepýřený

Příklady

Slepice si načepýřila peří.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p

Diskuze

V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO BYŤ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jhjh.

příslovce myslím

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel AF.

"Byť" je nejspíš částice, má podobný význam jako "ať".

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo byť?

PÝŘIT SE

= červenat se

Slova příbuzná

zapýřit se

Příklady

Na plese se princezna zapýřila studem.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p

Poradna

V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Skloňování zájmena ČEMUSI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Zdroj: diskuze Skloňování slova čemusi

LITOMYŠL

= město

Slova příbuzná

litomyšlský

Příklady

Litomyšlský zámek patří k nejhezčím českým památkám.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÉ I/Y NAPÍŠETE U SLOVA V_RY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Když mohou být obě i/y, tak se napíše vždy měkké i.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kačka.

Děkuji

Zdroj: diskuze Jaké i/y napíšete u slova v_ry?

MYŠ

Slova příbuzná

myší, myška, myšička, myšák, myšina (= zápach po myších), myšilov (= jiné označení pro káně lesní)

Příklady

Ve sklepě to smrdělo myšinou.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m

PLYŠ

= tkanina s delším vlasem

Slova příbuzná

Plyšový

Příklady

K narozeninám jsem si přála nového plyšového medvídka.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l

SÝČEK

= sova

Slova příbuzná

sýčkovat (= strašit)

Příklady

Sýček je malá sova. Nesýčkuj.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s

POVYK

= pokřik

Slova příbuzná

povykovat, povykování

Příklady

při fotbale fanoušci povykovali.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

Vyjmenovaná slova po z

BRZY

JAZYK

NAZÝVAT

RUZYNĚ

Vyjmenovaných slov po z není mnoho, ale i tyto čtyři slova mohou některým lidem při psaní způsobit problémy.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po z

BYDLIT

U slova bydlit, může problém tvořit slovo příbuzné bydlo. U slova bydlo (živobytí, toužit po dobrém bydlu) se píše y, na rozdíl od slova bidlo (delší tyč, hubený člověk), kde se píše i.

Slova příbuzná

obydlí, bydliště, bydlo, obydlit, obydlený, zabydlit, zabydlený,

Příklady

Pálí ho dobré bydlo. Prádlo pověsil na bidlo.

Obydlím pravěkých lidí bývala často jeskyně. Zabydlel se v novém domě.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b

Autor obsahu

Mgr. Jitka Konášová


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP