Po svaté Baruši střez nosu i uší – význam pranostiky
„Po svaté Baruši střez nosu i uší“ znamená, že po svátku svaté Barbory je už třeba počítat s opravdovou zimou a mrazem. Svatá Barbora připadá na 4. prosince a lidová pranostika upozorňuje, že v tomto období mohou nízké teploty nepříjemně zasáhnout zejména nechráněný nos a uši. Jednoduše řečeno: po začátku prosince se teple oblékej a chraň se před mrazem.
Výrok se někdy označuje jako přísloví, přesnější je však označení pranostika. Pranostiky jsou lidová rčení spojená s určitým obdobím roku, svátkem nebo očekávaným počasím. „Baruše“ je zde lidové pojmenování Barbory a celý verš se vztahuje k období kolem svátku svaté Barbory na začátku prosince.
Význam a vysvětlení
Co znamená „Po svaté Baruši střez nosu i uší“
Pranostika upozorňuje na příchod chladného zimního počasí. Sloveso střez je starší rozkazovací tvar slovesa střežit a v tomto případě znamená přibližně „chraň“ nebo „dávej pozor na“.
Celou pranostiku tedy můžeme dnešní češtinou převést například takto:
Po svátku svaté Barbory si dávej pozor na mráz a chraň si nos a uši.
Doslovný význam
Nos a uši patří mezi části těla, které jsou při pobytu venku vystavené chladu. Pranostika proto připomíná, že začátkem prosince už mohou přijít výraznější mrazy a člověk by se měl teple oblékat.
Přenesený význam
Nejde jen o nos a uši. Výrok obecně říká, že období skutečné zimy už začíná a je potřeba být na chladné počasí připravený. Nos a uši byly zvoleny hlavně proto, že jsou v zimě snadno vystavené chladu a zároveň vytvářejí dobře zapamatovatelný rým s „Baruší“.
Kdo je svatá Baruše
„Svatá Baruše“ je lidové označení svaté Barbory, jejíž svátek připadá na 4. prosince. K tomuto dni se v české lidové tradici váže více pranostik, které často popisují nástup zimního počasí.
Je to přísloví, nebo pranostika?
Přesněji jde o pranostiku, protože je spojena s konkrétním dnem v kalendáři a s počasím. Přísloví obvykle vyjadřuje obecnou životní zkušenost nebo ponaučení, například „Bez práce nejsou koláče“. Pranostika naproti tomu tradičně spojuje určité období nebo svátek s počasím či průběhem roku.
Je však dobré chápat podobná lidová rčení jako zkušenost našich předků, nikoli jako přesnou meteorologickou předpověď. Počasí se samozřejmě nemusí každý rok po 4. prosinci vyvíjet stejně.
Nejčastější otázky
Co znamená slovo „střez“?
Střez je starší rozkazovací tvar slovesa střežit. V této pranostice znamená „chraň si“, „opatruj“ nebo „dávej pozor na“. V dnešní češtině bychom tedy řekli například: „Po svaté Barboře si chraň nos a uši.“
Kdy je svátek svaté Barbory?
Svátek svaté Barbory připadá na 4. prosince. Právě proto pranostika naznačuje, že na začátku prosince už lidé očekávali chladné zimní počasí a možnost silnějších mrazů.
Proč se říká Baruše místo Barbory?
Baruše je lidová podoba jména Barbora. Ve starých pranostikách se často používaly domácké nebo lidové podoby jmen, protože se dobře hodily do rytmu a rýmu. V tomto případě se „Baruši“ rýmuje s „uší“, takže se celé rčení snadno pamatuje.
Je pranostika „Po svaté Baruši střez nosu i uší“ předpověď počasí?
Ne v dnešním meteorologickém smyslu. Pranostika zachycuje dlouhodobou lidovou zkušenost, že začátkem prosince bývá chladno a mohou přicházet mrazy. Neznamená však, že po 4. prosinci musí každý rok bez výjimky začít mrznout.