EMANUEL FRYNTA ŠTĚNĚ TEXT

Emanuel Frynta a jeho nezaměnitelný styl

Emanuel Frynta pracuje s jazykem velmi hravě a jeho básničky o zvířatech jsou plné absurdního humoru. Typickými příklady jsou Nosorožec, Chobotnice nebo Štěně.

Texty jsou vhodné pro děti, které už zvládají delší přednes a práci s výrazem.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Příběh

Ve svém příspěvku OTEVŘENÝ DOPIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. JUDr. Miroslav Kratochvíla,.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luboš Simon.

Zdroj: příběh Otevřený dopis

FAQ – Často kladené otázky

Které vtipné básničky o zvířatech jsou nejlepší k recitaci?

Velmi oblíbené jsou texty autorů Miloš Kratochvíl, Emanuel Frynta a Jan Vodňanský.

Jsou básničky o zvířatech vhodné i pro malé děti?

Ano, kratší básně se zvířaty jsou ideální už pro 1. a 2. třídu.

Proč se zvířata v básničkách často chovají jako lidé?

Personifikace pomáhá dětem lépe porozumět významu a humoru textu.

Jak vybrat básničku pro recitační soutěž?

Je vhodné zohlednit věk dítěte, délku básně a jeho vztah k tématu.

Kteří autoři píší nejvíce básniček o zvířatech?

Mezi nejznámější patří Kratochvíl, Frynta, Žáček, Dědeček a Vodňanský.

Jsou tyto básně vhodné i pro výuku?

Ano, často se využívají při českém jazyce i dramatické výchově.

Pomáhají básničky o zvířatech rozvoji řeči?

Ano, rytmus a rým podporují správnou výslovnost a paměť.

Kde najdu texty básní k recitaci?

Mnohé texty básní k recitaci jsou dostupné online na literárních a vzdělávacích portálech.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Poradna

V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

Štěně

Emanuel Frynta
(4 sloky, báseň na recitaci 6 třída od Emanuela Frynty)

Kdo – jako my – má doma štěně,

chodívá si s ním s chutí hrát

a přitom brblá dennodenně,

že po něm musí utírat.

~

To mně spíš vadí na štěněti,

když nemá vážný interes,

když zapomíná, že čas letí

a jednou z něho bude pes.

~

Když jenom štěká, chroustá kosti,

lítá a hlídá si svůj kout.

když nemá kousek ctižádosti –

kam to chce potom dotáhnout?

~

To naše taky se jen flinká

auž si myslí, že je psík.

Já mu to říkám od malinka:

„Ty skončíš jako jezevčík!“

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Zkratky na klávesnici

Zmáčknutím několika kláves na jednou se provede určitá úloha, ke které by se jinak muselo použít myši, tato kombinace se nazývá klávesovou zkratkou, protože ušetří čas při práci na počítači. Klávesové zkratky se mohou lišit v souvislosti na operačním programu. Jako příklad nám poslouží klávesové zkratky pro práci ve Wordu.

Příklady klávesových kombinací:

ALT + S (aktivace nabídky Soubor) ALT + V (aktivace záložky Nápověda)

ALT + K (aktivace záložky Kreslit) ALT + Y (aktivace záložky Zobrazit)

ALT + O (aktivace záložky Okno) CTRL + N (nový dokument)

CTRL + O (otevřít) CTRL + X (vyjmutí označeného textu a vložení do schránky)

CTRL + P (tisknout) CTRL + C (kopírování označeného textu do schránky)

CTRL + S (uložit) CTRL + V (vložení označeného textu ze schránky)

CTRL + Z (zpět, navrácení provedené akce) CTRL + Y (opakování navrácené akce)

CTRL + F (hledání v dokumentu) CTRL + A (vybrání/označení celého dokumentu)

CTRL + B (tučný text) CTRL + I (kurzíva)

CTRL + U (podtržení) CTRL + = (dolní index)

CTRL + % (horní index) CTRL + ? (zvětšit písmo)

CTRL + ; (zmenšit písmo) CTRL + L (zarovnat text vlevo)

CTRL + E (zarovnat text na střed ) CTRL + R (zarovnat text vpravo)

CTRL + J (zarovnat text do bloku) CTRL + SHIFT + P (změnit velikost písma)

CTRL + SHIFT + F (změnit vzhled písma) CTRL + SHIFT + C (kopírovat formátování)

Zdroj: článek Zkratky

Titulní strana

Seminární práce musí být členěna na úvod, hlavní stať, závěr a obsahovat seznam použité literatury. Doplnit ji můžete titulním listem (s vaším jménem, názvem oboru a předmětu a podobně), obsahem či přílohou, například v podobě tabulky či grafu s konkrétními výsledky šetření.

Struktury seminární práce se pevně držte a její stručnou osnovu si načrtněte dřív, než začnete psát. Pozornost věnujte nejen hlavní stati, ale také úvodu, a především (často podceňovanému) závěru, v němž byste měli shrnout výsledky své práce.

Velikost písma na titulní straně užívejte podle vlastního uvážení. Důležité je, aby největší byl nadpis pro práci, druhý největší byl název školy a menší písmo je dobré použít pro uvedení, z jakého předmětu je tato práce, a pro údaje v pravém dolním rohu stránky. Postačující velikost pro nadpis seminární práce je 22 a pro nejmenší text na této stránce je 11 nebo 12. Používejte zde zarovnání na střed a vpravo. Vyplatí se už od samého začátku zavést číslování stránek, které je umístěno v zápatí.

Na druhé straně zpravidla bývá obsah celé práce. Ještě než začnete psát jakýkoliv text, je dobré vkládat do nadpisů úrovně textu. Tyto úrovně slouží k zobrazení daného nadpisu v obsahu. Tvorba obsahu by se měla provést až na samotný závěr práce, ale doporučuje se průběžně si vyzkoušet vložit obsah a ujistit se tak, že odpovídá vašim požadavkům. V obsahu by mělo být vše očíslováno pomocí zvoleného formátu číslování. Při kontrole obsahu používejte aktualizaci pole. Máte na výběr aktualizaci celého pole anebo pouze čísel stránek. Při aktualizaci celého pole může dojít k tomu, že se v obsahu vygeneruje celý text některých kapitol. Je to z důvodu používání SHIFT+ENTER, díky němuž můžete psát text pod danou kapitolu, aniž byste zasahovali do číslování. Naštěstí můžete přímo zasahovat do obsahu a přebytečný text vymazat anebo brát na tento problém ohled již ze začátku a používat pouze ENTER s manuálním odebráním číslování k vepisování textu do kapitol. Kdybyste chtěli být opravdu důkladní při tvorbě takovéto práce, tak úvod se čísluje pomocí čísla 0 nebo se číslování nepoužívá.

Zdroj: článek Co to je seminární práce

Óda na lelky

Emanuel Frynta
(3 sloky básničky pro děti k recitaci 4 třída od Emanuela Frynty)

Kromě paní učitelky

celá třída chytá lelky,

tlustý, tenký, malý, velký,

sedí jako přišití,

hledí něco chytiti.

~

Už je lelků plná třída,

okna, skříně, stůl i křída,

nadarmo se nepovídá,

že se dílo podaří,

když se ruka k ruce přidá.

Někdy se to vydaří.

~

Jenom paní učitelka,

chudák nešťastná, div nelká,

nechytila od pondělka

ani jediného lelka,

jí se totiž nelekne

nikdo, ani lelek ne.

Zdroj: článek Vtipné básničky o škole

Chobotnice

Emanuel Frynta
(6 slok básničky na recitaci 7 třída od Emanuela Frynty)

Jedna družstevnice v Nizze

prodala mi chobotnice,

dal jsem si je do ložnice

za almárku na boty,

ať mám ze života více,

když jsou volné soboty.

~

Chobotnice není krutá,

dokavad je zavinutá,

ale jak se blíží čtvrtá,

jak je tady svačina –

to vás pak div neprovrtá

hladovýma očima.

~

Když se máma u nádobí

pro ty chobotnice zlobí,

říká tátá: „Ale co by,

chobotnice neštěká,

nenašlape, nenadrobí,

je to přítel člověka.“

~

Není jenom tak je živit,

tak se nesmí nikdo divit,

když je s námi děda Ctivít

pase v parku na trávě,

že jim nenecháme zkřivit

ani chobot na hlavě.

~

A když někdy koncem zimy

začnou chřadnout a my s nimi,

říká táta: „Ale jdi mi,

nečistíš jim choboty!

Zas je mají plné rýmy,

pro tebe, ty zlobo, ty!“

~

Tak je mažem vazelínou,

máslem, sádlem, rozmarýnou,

hlavně že nám nezahynou

tyři páry chobotnic,

to bych pak svou vlastní vinou

neměl z volných sobot nic.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Nosorožec

Emanuel Frynta
(5 slok, báseň na recitaci 6 třída od Emanuela Frynty)

Být nosorožcem není snadné –

což dítě nebo člověka

dost často vůbec nenapadne,

a někdy ani zdaleka.

~

Je k tomu nutná tlustá kůže

a celá řada různých vloh.

A ani to nic nepomůže,

když není na rypáku roh.

~

Být nosorožcem někdo jiný,

například kozel nebo pes,

zvlád by to sotva z poloviny

a vůbec by se neunes.

~

Začal by mečet nebo štěkat,

podávat packu nebo výt,

a kdyby toho musel nechat,

stal by se z něho škarohlíd.

~

A svěřit to i třeba krávě,

dopadlo by to podobně –

z čehož je vidět, jak je správné

být si sám sebou osobně.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

FAQ – Často kladené otázky

Jak dlouhá by měla být básnička na recitační soutěž?

Ideální délka je obvykle 1–2 minuty přednesu, podle věkové kategorie a pravidel soutěže.

Jsou vtipné básničky vhodné i pro oficiální soutěže?

Ano, pokud jsou jazykově kvalitní a dítě je dokáže vhodně interpretovat.

Jak poznám, že je báseň pro dítě vhodná?

Dítě by mělo rozumět obsahu a být schopné vlastními slovy říct, o čem báseň je.

Může si dítě text básně mírně upravit?

Obvykle ne, text by měl zůstat v původní podobě, pokud pravidla soutěže nestanoví jinak.

Jak často by mělo dítě básničku trénovat?

Lepší je kratší, ale pravidelný trénink než dlouhé a únavné zkoušení.

Je důležitější paměť nebo výraz?

Výraz a porozumění textu jsou důležitější než mechanicky naučený text.

Co dělat, když dítě při recitaci zapomene text?

Zachovat klid, pokračovat podle smyslu nebo se krátce nadechnout a navázat.

Má porota raději vážné nebo veselé básně?

Nezáleží na náladě básně, ale na kvalitě přednesu a celkovém dojmu.

Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci na recitační soutěž

Teoretická část

Tato část zahrnuje odborný text na daná témata, která vy sami zformulujete. Můžete použít i různé citace, poznámky, komentáře, vyjádření vlastních názorů, ale měli byste dodržet „jádro odbornosti“, kdy píšete o dané věci, co to je, jak to funguje, kde se to využívá, a hlavně se nezapomeňte vyjadřovat spisovnou češtinou. Jednotlivé kapitoly bývají očíslovány. Pokud chcete začít psát text do některé z kapitol, tak je dobré stisknout SHIFT+ENTER, pomocí kterého budete psát text od stejného levého okraje stránky, u kterého je umístěn nadpis vaší kapitoly. Standardní velikost písma v psaných textech je 12, nadpisy by měly být psané pomocí většího písma. S narůstající úrovní nadpisu roste i jeho velikost písma.

Co se týče vzdálenosti mezi řádky, u všech řádků v práci se automaticky nastavuje řádkování 1,5 řádku. Dále se nastavují mezery mezi jednotlivými odstavci a nadpisy. Tato problematika záleží spíš na vás. Důležité je zachovat symetričnost a klást důraz na to, aby mezi hlavními nadpisy a jednotlivými kapitolami byly větší mezery, rovněž tak mezi nadpisy kapitol a jejich textem. Můžete si například nastavit mezery mezi hlavními nadpisy a nadpisy kapitol na 24 bodů před textem a 24 bodů za textem. Mezi jednotlivými kapitolami pak 18 bodů před textem a 18 bodů za textem.

Zdroj: článek Co to je seminární práce

FAQ – Často kladené otázky

Jak dlouhá by měla být báseň k recitaci pro 9. třídu?

Ideální jsou básně o délce tří až čtyř slok, které umožní rozvinout výraz, ale zároveň udrží pozornost publika.

Jsou vtipné básně vhodné pro recitační soutěže?

Ano, pokud jsou zvoleny citlivě a recitátor dokáže pracovat s humorem přirozeně a bez přehánění.

Jaký typ humoru je pro devátou třídu nejvhodnější?

Nejlépe funguje jemná ironie, nadsázka a situační humor, který vychází z běžného života.

Je lepší recitovat známého autora, nebo méně známý text?

Známý autor může být výhodou, ale rozhodující je vždy kvalita přednesu a porozumění textu.

Jak se připravit na recitaci vtipné básně?

Důležitá je práce s hlasem, intonací a pauzami, stejně jako opakovaný nácvik před publikem.

Může být vtipná báseň i vážnější?

Ano, mnoho vtipných básní obsahuje hlubší myšlenku nebo satirický podtext.

Jsou tyto básně vhodné i pro školní besídky?

Určitě ano, vtipné básně jsou velmi oblíbené na školních vystoupeních a akademiích.

Jak vybrat báseň podle povahy recitátora?

Báseň by měla odpovídat temperamentu dítěte, aby přednes působil přirozeně a autenticky.

Může recitátor text lehce upravit?

Obvykle se doporučuje recitovat text v původním znění, drobné úpravy je však vhodné konzultovat s učitelem.

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci 9. třída

Jak obohatit text a zaujmout čtenáře

Text lze ozvláštnit přirovnáními, přímou řečí nebo krátkou vzpomínkou, která vystihuje povahu popisované osoby. Důležité je však zachovat rovnováhu a nepřehltit text nepodstatnými detaily.

U literárních postav je vhodné opřít se o konkrétní situace z příběhu, které podporují charakteristiku literární postavy.

Zdroj: článek Popis a charakteristika osoby

Krátké texty k určování slovních druhů

Text 1 – vypravování

„Ráno jsem se probudil dříve než obvykle a potichu jsem vyšel z domu. V zahradě bylo ještě šero a vzduch byl chladný, ale příjemný. Když jsem otevřel branku, uviděl jsem kočku, jak sedí na plotě a dívá se do dálky.“

Text 2 – popis

„Náš školní dvůr je poměrně velký a obklopují ho vysoké stromy. Uprostřed stojí dřevěná pergola, která poskytuje stín v horkých dnech. Děti zde často odpočívají nebo si hrají různé hry.“

Text 3 – odbornější styl

„Slovní druhy tvoří základní stavební jednotky jazyka. Každý slovní druh má své charakteristické vlastnosti a využívá se v konkrétních gramatických situacích. Správné určování pomáhá při analýze vět i při psaní textů.“

Zdroj: článek Texty pro určování slovních druhů

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

• Eudokie příznivá, ale blátivá.
• Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
• Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
• Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

• Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
• Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

• Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
• Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
• Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

• Svatý Radko – na cestách je hladko.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že v tento de

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Jak udělat pevnou mezeru

Pevnou neboli tvrdou mezeru lze do textu vložit často několika způsoby, například kombinací kláves. Níže si tedy upřesníme konkrétní možnosti v daných programech či operačních systémech.

1. Pevná mezera ve Wordu (zkratka)

Asi nejčastěji se s potřebou pevné mezery setkáte právě při běžném psaní textu ve Wordu (OS Windows), zde je podle mne nejjednodušší použít stisknutí tří kláves: Ctrl + Shift + mezerník.

Jinou možností je zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku (ASCI kód znaku) Alt + 0160. Pozor, ASCI hodnotu je třeba zadat s počáteční nulou, jinak se vloží jiný znak.

Zdlouhavější je pak vložit pevnou mezeru přes volbu Vložení/Symbol/Symboly/No-Break Space (takový prázdný čtvereček). Nebo volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky (symbol vypadá jako značka pro stupně, taková bublinka).

A chcete-li pevnou mezeru v textu vidět, pak si nezapomeňte zapnout funkci Zobrazit vše – najdete ji buď v Panelu nástrojů, nebo zapnete pomocí klávesové zkratky Ctrl + 8.

2. Pevná mezera v programu Adobe InDesign (aktuální postup)

V současných verzích programu Adobe InDesign (Creative Cloud) zůstává práce s pevnou neboli nedělitelnou mezerou velmi podobná jako dříve, jen je více integrována do stylů a automatizace sazby. InDesign stále podporuje GREP (regulární výrazy), které jsou dnes jedním z nejefektivnějších způsobů, jak pevné mezery do textu doplnit hromadně a systematicky.

Nejjednodušší postup je využít funkci Hledat a nahradit s GREPem:

• Otevřete nabídku Úpravy → Hledat/Změnit.
• Přepněte se na kartu GREP.
• Do pole Najít vložte výraz: (<[szkvaiouSZKVAIOU])s
  Tento výraz vyhledá mezeru za jednopísmennými předložkami.
• Do pole Změnit na vložte: $1~S
  Sekvence ~S v InDesignu představuje nedělitelnou (pevnou) mezeru.
• Klikněte na Změnit vše.

Velkou výhodou dnešního InDesignu je možnost použít GREP styly přímo v odstavcových stylech. Díky tomu lze pevné mezery aplikovat automaticky při sazbě textu, bez nutnosti ručních zásahů nebo opakovaného hledání.

Postup je následující:

• Otevřete Odstavcové styly a upravte požadovaný styl.
• Přejděte do sekce GREP styly.
• Přidejte nový GREP styl s odpovídajícím regulárním výrazem.
• Tím zajistíte, že pevné mezery budou vkládány automaticky při každé změně nebo aktualizaci textu.

Pokud dáváte přednost externím nástrojům, lze i dnes využít specializované typografické skripty a pluginy (například české typografické skripty inspirované původním TypoSkriptem), které umožňují hromadné čištění textu, včetně doplnění pevných mezer, správných uvozovek a pomlček.

Samozřejmě je možné vložit pevnou mezeru také ručně. Umístěte kurzor na požadované místo a zvolte

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pevná mezera

Dysgrafik a dyslektik

Dysgrafie bývá často mylně zaměňována za dyslexii. Tyto dvě poruchy se mohou doplňovat, ale nejsou stejné. Dysgrafik se nenaučí dobře psát, i když nemá žádná fyzická omezení ani mentální poruchy.

Dysgrafie je specifickou grafickou poruchou, která se projevuje pomalým a kostrbatým písmem, špatným opisem článků, opisů či diktátů a pomalým tempem s přestávkami. Člověk trpící touto poruchou nemá problémy s učivem na mentální úrovni, jen nemůže dostatečně projevit svou grafickou stránku.

Dyslexie je porucha, která souvisí se čtením. Jedná se o nejčastější poruchu specifického učení, postižený není schopný číst souvisle text, písmenka mu skáčou a u některých neví, jak se čtou nebo co znamenají. Dyslexie bývá často provázena špatným psaním a špatným pravopisem. Dítě má problém s rozlišováním hlásek, nechce číst nahlas a čtený text si ukazuje prstem. V České republice se výskyt dyslexie pohybuje mezi 1–2 % v populaci. Jedná se o číslo, kdy děti mají již velice těžké poruchy, které by bez odborné pomoci nemohly být odstraněny. Dyslexie je vrozená nebo získaná porucha poškození mozku.

Nejčastější příčinou dyslexie je:

• dědičnost (až 50 %);
• změny stavby centrální nervové soustavy;
• nedostatečný rozvoj psychických funkcí;
• nedostatečná spolupráce obou mozkových hemisfér.

Jak poznáte, že vaše dítě trpí dyslexií: opožděná mluva, malá slovní zásoba, nedokáže vytleskat slovo po slabikách, špatné rozeznávání písmen, vidění písmen zrcadlově, nerozeznání písmen ve slově.

Dyslexie se nedá zcela vyléčit, ale pokud se pravidelně cvičí, může se tato porucha výrazně snížit. Nejdůležitějším úkolem je rozpoznání, zda dítě touto poruchou trpí. Určitě své dítě nenuťte, vyberte vhodný čas, kdy je dítě dobře naladěné a bude spolupracovat. Je důležité, aby bylo v pohodě a nebylo nuceno.

Zdroj: článek Dysgrafik