Téma: 

mou nebo mojí


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

MOJI A MOJÍ V PRAVIDLECH ČESKÉHO PRAVOPISU

Moji versus mojí

Pro názornější přehled nabízím kompletní skloňování tohoto zájmena (stejné skloňování mají i zájmena tvůj a svůj):

Číslo jednotné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

můj

má/moje

mé/moje

2. pád

mého

mé/mojí

mého

3. pád

mému

mé/mojí

mému

4. pád

mého, můj (neživ.)

mou/moji

mé/moje

5. pád

můj

má/moje

mé/moje

6. pád

o mém

o mé/mojí

o mém

7. pád

mým

mou/mojí

mým

Číslo množné

rod mužský

rod ženský

rod střední

1. pád

mí/moji

mé/moje

má/moje

mé/moje (neživ.)

2. pád

mých

mých

mých

3. pád

mým

mým

mým

4. pád

mé/moje

mé/moje

má/moje

5. pád

mí/moji

mé/moje

má/moje

mé/moje (neživ.)

6. pád

o mých

o mých

o mých

7. pád

mými

mými

mými

Kdo si není schopen zapamatovat, ke kterým pádům dané tvary patří (já samozřejmě také ne), nechť zkusí v běžném životě (tedy i při psaní diktátů) používat pomůcku v podobě ukazovacího zájmena ten, ta, respektive ti, tu, té, tou.

Jak to funguje? Když si řeknete ti moji chlapci, pak slyšíte, že ti je krátká varianta, takže napíšete krátké „i“ i v zájmenu moji. Totéž platí i v ženském rodě – viděl tam tu moji kamarádku (tu zní krátce, takže napíšete krátké „i“ i v přivlastňovacím zájmenu). Jestliže si ve větě můžete říct například bez mojí pomoci, pak slyšíte, že vyslovujeme dlouze, tudíž napíšete dlouhou koncovku i v přivlastňovacím zájmenu mojí. Stejně tak u příkladu k té mojí sestře se chovej slušně, o té mojí chybě už věděli, s tou mojí žádostí nepočítali apod.

A pokud jsem vám nepomohla ani touto berličkou, tak tu mám ještě záchranné lano – když nebudete vědět, jestli moji nebo mojí, nahraďte výraz dubletou, tedy druhým tvarem, který nám pravidla v daném pádě nabízejí. Například napíšete: (moji) chlapci to okno nerozbili. Viděl tam mou (moji) kamarádku. Bez (mojí) pomoci si nevěděl rady. K  (mojí) sestře se chovej slušně. O  (mojí) chybě už věděli. S mou (mojí) žádostí už nepočítali.

Kdo se stále necítí jistý v kramflekách, může si správné používání procvičit v textech, které jsem pro vás připravila k upevnění získaných znalostí. A na závěr ještě připomínám, že vše výše uvedené platí i pro zájmena tvůjsvůj.

Zdroj: Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu
Zveřejněno dne: 5.5.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Slovní druh slova jednotlivý a většina

Prosím, jde u slova "jednotlivý" o přídavné jméno nebo číslovku? A u slova "většina" o podst.jm. nebo číslovku? Děkuji. MP

Zdroj: diskuze Slovní druh slova jednotlivý a většina
Odesláno dne: 16.3.2017 uživatelem Martina
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ZÁJMENA

PŘIVLASTŇOVACÍ zájmena

Přivlastňují první, druhé a třetí osobě; pozor: pokud je vlastník ve větě podmětem, užívá se zájmeno svůj (Petr pozval na oslavu své přátele.)

Skloňování:

Zájmeno můj

1. můj má/moje mé/moje
2. mého mé/mojí mého
3. mému mé/mojí mému
4. mého
můj (než.)
mou/moji mé/moje
5. můj má/moje mé/moje
6. o mém o mé/mojí o mém
7. mým mou/mojí mým

1. mí/moji
mé/moje (než.)
mé/moje má/moje
2. mých
3. mým
4. mé/moje má/moje
5. mí/moji
mé/moje (než.)
mé/moje má/moje
6. o mých
7. mými
K zapamatování

Tady můžete mít problém pouze v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Určitě vám pomůže, když v těchto případech použijete ukazovací zájmeno ta. Řekněte si u daného případu buď té mojí, nebo tu moji, případně tou mojí. Sami vidíte a určitě i cítíte, kdy pak použít "i" a kdy "í".

Zájmeno tvůj

(tvá, tvé) se skloňuje stejně jako zájmeno můj (má, mé), stejně tak zájmeno svůj. Všechna tato zájmena se v podstatě skloňují podle vzoru mladý (což je vzor tvrdých přídavných jmen).

Zájmena jehojejich

Tato zájmena jsou nesklonná. Zájmeno její se skloňuje podle vzoru jarní (což je vzor měkkých přídavných jmen).

K zapamatování

Tady opět pozor na správnou délku "i". Chyby se často vyskytují v těchto případech: Nechci se bavit o jejích problémech. (Zde jako jednotné číslo ženského rodu, například problémy nějaké Pavly.) Nechci se bavit o jejich problémech. (Tady jde o množné číslo, například jde o problémy rodiny Novákových.)

Zájmeno náš

1. náš naše naše
2. našeho naší našeho
3. našemu naší našemu
4. našeho
náš (než.)
naši naše
5. náš naše náš
6. o našem o naší o našem
7. naším naší naším

1. naši,
naše (než.)
naše naše
2. našich
3. našim
4. naše
5. = 1.
6. o našich
7. našimi
K zapamatování

V tomto případě bývá opět problém se zájmenem v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Znovu určitě pomůže, když využijete ukazovacího zájmena ta. Řekněte si tu naši, té naší, s tou naší.

Podle zájmena náš se skloňují rovněž zájmena váš, co a v jednotném čísle všechen.

Zdroj: Zájmena
Zveřejněno dne: 21.10.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: čárky ve větách

píše se zde čárka
Nebo když nemáte komu říct ahoj.
děkuji

Zdroj: diskuze Čárky ve větách
Odesláno dne: 20.4.2017 uživatelem JIŘÍ
Počet odpovědí: 0

CVIČENÍ NA MOJI X MOJÍ

Doplňovací cvičení online

kamarádi mě mile překvapili. stoleté babičce připravili opravdu velkolepou oslavu. Nemůžu se dočkat, až na  zahrádce rozkvetou ty nové růže. O  žádosti nemusel dlouho přemýšlet. Děti přítelkyně jsou dobří sportovci. Vítám vás, milí. kočce Lízince se narodila tříbarevná májová koťata. Se stavbou domu mi pomohli i  staří přátelé. Dozvěděl se o výhře a chtěl půjčit nemalý obnos. Na kolotoči to s odvahou nedopadlo dobře. rodiče předpokládali, že to zvládnu. Pavel už dlouho chodí s  sestrou. Nenaplnili jste představu, řekla dětem paní učitelka. nejmilejší zábavou jsou knížky. Spoluhráči mi do  skříňky nalepili opravdu zajímavé plakáty. Otočil se a vzal mi tužku. V domě kamarádky asi straší. nabídku na vyrovnání nepřijali. Zítra jdeme blahopřát tetě.


Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

Zdroj: Cvičení na moji x mojí
Zveřejněno dne: 5.5.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: skloňování slova doušek

Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?

Zdroj: diskuze Skloňování slova doušek
Odesláno dne: 9.9.2017 uživatelem Stanislava Jurdová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VŠECHNA ZÁJMENA

Zájmena přivlastňovací

Přivlastňovací zájmena jsou také uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.

U přivlastňovacích zájmen, které se  vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil klouzačku svýma rukama.

Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

MŮJ*

TVŮJ*

JEHO

JEJÍ

JEHO

1. pád

Můj, má, moje, mé, moje

Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

2. pád

Mého, mé,mojí, mého

Tvého, tvé, tvojí, tvého

Jeho

Jejího

Jeho

3. pád

Mému, mé, mojí, mému

Tvému, tvé, tvojí, tvému

Jeho

Jejímu

Jeho

4. pád

Mého, můj, mou, moji, mé, moje

Tvého, tvůj, tvou, tvoji, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

5. pád

Můj, má, moje, mé, moje

Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

6. pád

O mém, o mé, moji, o mém

O tvém, o tvé, tvojí, o tvém

O jeho

O jejím

O jeho

7. pád

S mým, s mou, mojí, s mým

S tvým, tvou, tvojí, tvým

S jeho

S jejím

S jeho

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

MŮJ*

TVŮJ*

JEHO

JEJÍ

JEHO

1. pád

Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje

Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje

Jeho

Její

Jeho

2. pád

Mých

Tvých

Jeho

Jejích

Jeho

3. pád

Mým

Tvým

Jeho

Jejím

Jeho

4. pád

Mé, moje

Tvé, tvoje

Jeho

Její

Jeho

5. pád

Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje

Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje

Jeho

Její

Jeho

6. pád

O mých

O tvých

O jeho

O jejích

O jeho

7. pád

S mými

S tvými

S jeho

S jejími

S jeho

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen náš, váš, jejich v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NÁŠ*

VÁŠ*

JEJICH

1. pád

Náš, naše, naše

Váš, vaše, vaše

Jejich

2. pád

Našeho, naší, našeho

Vašeho, vaší, vašeho

Jejich

3. pád

Našemu, naší, našemu

Vašemu, vaší, vašemu

Jejich

4. pád

Našeho, náš, naši, naše

Vašeho, váš, vaši, vaše

Jejich

5. pád

Náš, naše, naše

Váš, vaše, vaše

Jejich

6. pád

O našem, o naší, o našem

O vašem, o vaší, vašem

O jejich

7. pád

S naším, naší, naším

S vaším, vaší, vaším

S jejich

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen náš, váš, jejich v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

NÁŠ*

VÁŠ*

JEJICH

1. pád

Naši,naše, naše, naše

Vaši, vaše, vaše, vaše

Jejich

2. pád

Našich

Vašich

Jejich

3. pád

Našim

Vašim

Jejich

4. pád

Naše

Vaše

Jejich

5. pád

Naši,naše, naše, naše

Vaši, vaše, vaše, vaše

Jejich

6. pád

O našich

O vašich

O jejich

7. pád

Našimi

S vašimi

S jejich

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování zájmena svůj v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

SVŮJ*

1. pád

Svůj, svá, svoje, své, svoje

2. pád

Svého, své, svojí, svého

3. pád

Svému, své, svojí, svému

4. pád

Svého, svůj, svou, svoji, své, svoje

5. pád

Svůj, svá, svoje, své svoje

6. pád

O svém, o svojí, o své, o svém

7. pád

Se svým, svou, svojí, svým

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování zájmena svůj v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

SVŮJ*

1. pád

Sví, svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje

2. pád

Svých

3. pád

Svým

4. pád

Své, svoje

5. pád

Sví, svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje

6. pád

O svých

7. pád

Se svými

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Zdroj: Všechna zájmena
Zveřejněno dne: 23.1.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: slovní druh jak

Slovo jak může být buď podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo také spojka. Jak to určit, najdeš tady: www.pravopiscesky.cz…

Zdroj: diskuze Slovní druh jak
Odesláno dne: 2.11.2016 uživatelem Míša
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VŠECHNA ZÁJMENA

Cvičení na druhy zájmen

Mému svědomí se po rozhovoru ulevilo.

Toho muže bych chtěla potkat.

Nás se bát nemusíte.

Viděl psa, jenž měl být utracen.

Takový svetr chtěl k Vánocům.

Zítra tě navštívíme.

Půjčil mi svůj svetr.

Stále mi nepřišel žádný dopis.

Co si berete s sebou na výlet?

Kdekdo mu říkal, co má dělat.

Moji přátelé nikdy nikomu nepomohli svými penězi.

Někdo upekl tento dobrý koláč.


Zdroj: Všechna zájmena
Zveřejněno dne: 23.1.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě
Odesláno dne: 25.1.2017 uživatelem Ing. Jaroslav Mokrý
Počet odpovědí: 0

UKOLÉBAVKY

USPÁVANKA

Usínej s mou rukou pod hlavou

a nech si něco hezkýho zdát,

ve snu totiž všechny děti dostanou,

všechny hračky, co můžou si přát.

Pusu mi dej a zavři už víčka, ty můj korálku pro štěstí,

ze sna se směj, jsi má života svíčka,

tak dobrou, všechny děti už spí.

I princezny už leží v postýlkách,

všichni draci už jsou dávno pryč,

tak se uveleb ve svejch peřinkách,

zamykám ústa a schovávám klíč.

Pusu mi dej a zavři už víčka,

ty můj korálku pro štěstí,

ze sna se směj, jsi má života svíčka,

tak dobrou, všechny děti už spí.

Pusu mi dej a zavři už víčka,

ty můj korálku pro štěstí,

ze sna se směj, jsi má života svíčka,

tak dobrou, všechny děti už spí.

Usínej s mou rukou pod hlavou

a nech si něco hezkýho zdát,

ve snu totiž všechny děti dostanou,

všechny hračky, co můžou si přát.

Pusu mi dej a zavři už víčka,

ty můj korálku pro štěstí,

ze sna se směj, jsi má života svíčka,

tak dobrou, všechny děti už spí.

Zdroj: Ukolébavky
Zveřejněno dne: 17.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Otázka proč

Dobrý den,
nevím, jestli jsem správně pochopila Vaši otázku, ale pokusím se o možné vysvětlení...
Vidíte-li např. v názvu knihy nebo na reklamním letáčku napsáno "Proč marketing?", nejde o chybu. V tomto případě totiž mluvíme o tzv. elipse (výpustce), což je vynechání slov nebo vět v textu, které jsou všeobecně známé nebo vyplývají ze situace a kontextu.
Zvlášť výrazně se eliptický způsob vyjadřování uplatňuje právě v určitých typech textů nebo jejich částech: adresách, dotaznících, formulářích, tabulkách, jízdních řádech, rozvrzích hodin, anketách, ale také telegramech, (novinových) titulcích, tirážích, reklamě, firemních štítech, heslech (na transparentech), sloganech, příslovích apod. Především však jde o typický prostředek mluvené řeči.

Zdroj: diskuze Otázka proč
Odesláno dne: 31.7.2016 uživatelem Jana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

DIKTÁTY PRO 7. TŘÍDU ZŠ

2. diktát na předpony s-, z-, vz-

V televizi vysílali zprávy. Pavel musel strachy zblednout. Zemědělci sklidili obilí. Nastoupila druhá směna. Na náměstí byl sběh lidí. Žena zbila psa. Muž zvolal silným hlasem. Obloha se zbarvila do růžova / dorůžova. Kůň se splašil a zvrhl vůz. Chlapec se vzpamatoval. Loď ztroskotala. Listí zčervenalo, zežloutlo a spadlo. Nechal jsem si spravit boty. Zvolili jsme předsedu. Schůzi jsme svolali na pátek. Ztěžoval mi moji situaci. Stěžoval si na bolest. Truhlář sbil prkna. Musím si lépe zorganizovat čas. Zmazal si kalhoty. Sportovec stál vzpřímeně. Musíme se vzchopit. Je třeba hodinu zpestřit.

Zdroj: Diktáty pro 7. třídu ZŠ
Zveřejněno dne: 21.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

DIKTÁTY NA VYJMENOVANÁ SLOVA S CHYTÁKY

1. online diktát

Vojáci se urputně bili, přesto se jim nepodařilo zabránit dobytí hradu. Semínka lnu můžete umlít i mlýnkem na kávu. Ptáček usedl na bidýlko a liboval si, jaké má dobré bydlo. Volal mi, že pozval všechny, ale my jsme pozvánku nedostali. Už brzy, brzičko se staneš mou ženou! Když uklidím celý byt, nebudu od ženy bit. Kvido vždy nazýval věci pravými jmény. Hugo se něco nazíval, než šel konečně do postele. Vojáci pobili všechny obyvatele dobytého hradu. Bílá koza spásala na louce podivné býlí. Bez ližin na střeše auta nemůžeš nic vozit, ani lyže. Po dlouhém běhu mě vždy píchá v boku. Pýcha předchází pád.

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova s chytáky
Zveřejněno dne: 23.10.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: slovní druh u slova TŘEBA

prosím, zda slovo TŘEBA je příslovce , částice nebo i spojka ?

děkuji za odpověď

Majka

Zdroj: diskuze Slovní druh u slova TŘEBA
Odesláno dne: 9.11.2017 uživatelem Majka Hlavatá
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

CVIČENÍ NA VELKÁ PÍSMENA

Cvičení pro první stupeň základní školy

Děti jely na výlet do rahy.

Na dovolenou do eské epubliky přijeli rancouzi.

Spisovatelka ožena ěmcová napsala abičku.

Loď plula po ltavě.

Na turistický výlet jeli na umavu.

Hokej vyhrálo lovensko.

Halou zazněla ymna de omov ůj.

anně arii a osefovi se narodil ežíšek v etlémě.

arel aromír rben napsal ytici.

Babička bydlela v ižní lici.

Oblíbeným jídlem dětí jsou talské pagety.

Mojí oblíbenou květinou je ůže.

Na ředstavení šel do árodního ivadla.

Autobusem dojel až do panělska.

O prázdninách se vykoupal v erném oři.

Novým lékařem se stal an dam ovák.

O ánocích půjdu do ostela.

Babičkou vatého áclava byla udmila.

V raze se mi moc líbí arlův ost.

Rád bych navštívil rad řivoklát.

U zubaře četl asopis tyřlístek.

Maminka chystala vajíčka na elikonoce.

S babičkou a dědečkem slavíme tědrý en.

Oblíbeným zpěvákem je arel ott.

Pozval mě do aříže.

Doma máme očku ícu.

Slavnou anovnicí byla arie erezie.

Kamarád mi poslal pohled z eských udějovic.

Řeka hře se vlévá do abe.

Navštěvovaný tát ecko se nachází na oloostrově.

Jel do ěmecka na ýstavu.

U rna se nachází ropast acocha.

V ezerní lici bydlí naše aní čitelka.

S bolavým zubem šel k anu ubaři.


Zdroj: Cvičení na velká písmena
Zveřejněno dne: 5.12.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: slovní druh rád

Dobrý den,

rád bych se pozeptal na slovní druh rád. Je to příslovce nebo přídavné jméno?

Moc děkuji,

Jan Čipera

Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Odesláno dne: 21.3.2018 uživatelem Jan
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

SARKASTICKÉ CITÁTY

Sarkastické citáty

Nejsem ani ranní ptáče, ani noční sova! Jsem nějaký druh trvale vyčerpaného holuba.

V životě jsou chvíle, kdy vám někdo tak moc chybí, že byste ho chtěli vyjmout ze svých snů a skutečně obejmout.

Pokud nevíš, za co být vděčný, nahmatej si puls.

Lidé obrátili naruby sedm hlavních hříchů a vyhlásili je za ctnosti:

  • pýchu nazvali zdravím sebevědomím
  • lakomství zákonem ekonomiky
  • smilstvo zdravým biologickým instinktem
  • nestřídmost vyšší životní úrovní
  • surovou závist a nenávist bojem o spravedlnost a polickou svobodu
  • hněv rozhořčením nad názorem druhých
  • lenost nazvali filozofickým postojem

Nikdy nebojuj se sviní. Oba budete špinaví, ale jí se to bude líbit.

Potkat mě, to je osud. Milovat mě, to je statečnost.

Když volá minulost, neodpovídej. Nemá nic nového, co by ti řekla.

Nikdy se ti nepodaří žít tak, aby se to líbilo každému. Proto žij tak, aby se to líbilo tobě.

Nikdy se nedívej zpět! Protože, kdyby se Popelka vrátila pro střevíček, nikdy by se z ní nestala princezna!

Až mě někdy budeš chtít soudit, obuj si moje boty, a šlapej mojí cestou, projdi moji minulost, pociť moje slzy, zažij moji bolest, radost, projdi roky, které jsem si prošla já. Zakopni na každém kameni, na kterém jsem zakopla já, pokaždé znovu vstaň a jdi dál, tak jako já, a až potom můžeš soudit moje chování a tvrdit, že mě znáš a že jsem špatná.

Jsem vděčný za negativní lidi v mém životě. Oni mi totiž přesně ukazují, kým nechci být.

Zlomené srdce je stejné jako zlomená žebra. Nikdo to nevidí, ale při každém nádechu to bolí.

Jediný člověk, kterému byste měli něco dokazovat, se na vás dívá každé ráno v zrcadle.

Osmdesát procent mozku tvoří kapalina, u někoho bohužel brzdová.

Uklizený byt je známkou toho, že člověk absolutně netuší, jak naložit se svým časem.

Udělat chybu je projev lidskosti. Ale dokázat si ji přiznat a poučit se z ní je projev charakteru.

Lidé jsou jako holubi, když jsou dole, zobou ti z ruky, když jsou nahoře, kálejí na tebe.

Mám ráda ticho, ale ne mlčení, mám ráda humor, ale ne posměšky, mám ráda chytré lidi, ale ne chytráky!

Skleróza je nemoc inteligentů, protože blbec si nemá co pamatovat!

Často máte pocit, že jediní lidé na světě, kteří si o vás myslí, že jste vtipní, jste vy sami.

Někteří lidé jsou jako nůž. Tupí, ale přesto dokážou ublížit.

Předtím než někomu ublížíš, zkus si představit sebe na jeho místě a zkus si, jak moc to může bolet!

Hoď mě vlkům, vrátím se jako vůdce smečky!

Občas ani vy sami nevíte, jestli si děláte legraci, nebo to myslíte vážně.

Moderní léky jsou hotový zázrak. Díky nim se žena se zápalem plic může postarat o muže s rýmou.

Zdroj: Sarkastické citáty
Zveřejněno dne: 29.3.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: otevřený dopis

Prosím o sdělení, zda byste mohli uveřejnit můj otevřený dopis ministru spravedlnosti,
dvě stránky. Na Vaše požádání předložím potřebné důkazy i Vám a to osobně nebo scanem. Děkuji za spolupráci Kratochvíla.

Zdroj: diskuze Otevřený dopis
Odesláno dne: 19.1.2018 uživatelem Ing. JUDr. Miroslav Kratochvíla,
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CHARAKTERISTIKA

Charakteristika sama sebe

Osnova

1. Kdo jsem
2. Moje povaha
3. Já a rodina
4. Nejlepší přátelé
5. Vztah k Liberci
6. Škola
7. Moje zájmy
8. Co si o sobě myslím
9. Shrnutí

Jmenuji se Luisa Knottková. Maminka mi vybrala jméno podle své oblíbené dětské pohádkové postavy z knihy Luisa a Lotka od německého spisovatele Ericha Kästnera. Je mi dvanáct let a chodím do sedmé třídy. S rodiči bydlíme v Liberci v malém bytě. Jsem malé a nepříliš hubené postavy. Barvu očí jsem zdědila po tatínkovi, takže jsou modré. Naopak hnědou barvu vlasů mám po matce. Vždycky jsem se snažila vlasy hezky učesat, ale i přes mou snahu působily neupraveně, a tak jsem si je nechala loni ostříhat na kluka. Teď se mi lépe udržují. Podle doktorů bych měla nosit brýle, ale protože se mi vůbec nelíbí, tak je raději často zapomínám doma. Maminka se kvůli tomu často zlobí.
Myslím si, že jsem stejná jako všechny moje spolužačky. Někdy bývám náladová a protivná, hlavně když se mi něco nedaří. To se pak chovám nesnesitelně a jsem zlá i na ty, kteří si to nezaslouží. Táta mi vždycky říká, že bych se měla snažit být více společenská, ale mně můj společenský život vyhovuje takový, jaký je. Možná jsem trochu stydlivá, ale když mám někoho ráda, tak se s ním dokážu bavit. Jen se těžko seznamuji. S kamarády, které mám, ale bývám i velmi vtipná, protože se strašně ráda směju a nevadí mi udělat ze sebe šaška. Myslím si ale, že jsem velmi spolehlivá a ochotná pomoci. Když mým spolužákům chybí nějaké úkoly, nebo látka, tak jím vždy půjčím sešit. Možná jsem ale trochu líná, protože když nemám náladu, tak se snažím vyhýbat domácím povinnostem. To vždycky naštve rodiče a já pak na ně bývám ještě protivná. Mamka vždy říká, že se mnou „mlátí puberta“.
Mamka vždy říkala, že když jsem se narodila, tak měla pocit, že už nic tak dokonalého nedokáže znovu stvořit. Přesto se o to s tátou pokoušeli a já mám proto další dva mladší sourozence. Adamovi je devět let a Anetě je sedm. Protože je náš byt malý, tak musím mít pokoj dohromady s Anetou, což nepovažuji za spravedlivé, protože jsem nejstarší a měla bych mít nárok na soukromí. S Adamem vycházím celkem dobře, spoustu času tráví venku s kamarády, takže mi nijak doma nepřekáží. Horší je to s Anetou, která je podle táty mým opakem. Je ohromně společenská, a proto máme v pokoji neustále zástupy jejích kamarádek ze školy. Vadí mi, že mi často zasahují do mého soukromí. Rodiče to ale nechtějí pochopit, mají pocit, že je to tak v pořádku. Jinak jsou ale rodiče fajn. Někdy jsou trošku přísní, ale to asi musí být, když mají tři děti. Vždycky mi ale se vším pomůžou, ať už nechápu látku ve škole, nebo mě jen vyslechnou, když si potřebuji postěžovat. Také někdy mívají bláznivé nápady, třeba nás v sobotu brzy ráno vzbudí, že jedeme na výlet a pak nás táhnou do šíleného kopce. I přesto je mám ale ráda a myslím, že lepší rodiče bych si přát nemohla.
Nikdy jsem neměla moc kamarádů, ale vím, že mám tři kamarádky, na které se opravdu můžu spolehnout. Všechny tři jsou o rok mladší než já, a tak se ve škole vídáme jen o přestávkách. Často si ale ve škole píšeme dopisy, které si pak vyměňujeme. Mám na nich ráda, že mají podobné zájmy jako já a taky jsou tak trochu osamělé a nemají moc jiných kamarádů. Jejich kamarádství je pro mě velmi důležité, i když se mi někdy spolužáci posmívají, že kamarádím s mladšími holkami. Mně to ale nevadí, protože jsem ráda, že jsem si tyhle kamarádky našla.
Já jsem nikdy nechodila moc ven. Nemám ráda dětská hřiště, hlavně ne ta v okolí našeho paneláku, protože mi buď přijdou hrozně špinavá, anebo si na ně chodí hrát Aneta. Tak jako tak se radši těmhle hřištím vyhýbám. Raději trávím čas doma. Kamarádky mě někdy přemlouvají, abych s nimi vyrazila na výlet na kolech po okolí, ale já si vůbec neumím představit, že bych jezdila na kole po Liberci, přijdeme mi to tady všechno takové zmatené. Ráda se ale chodím dívat na obrazy do místní galerie, nebo když se někde vystavují umělecká díla. Na taková místa chodím ráda, protože je to tam čisté a upravené a všechno působí moc pěkně. Liberec jinak ale moc ráda nemám, přijde mi velký, špinavý, hrozně neupravený. Také se mi nelíbí, že se musím po Liberci dopravovat autobusy nebo tramvajemi, protože ty bývají přeplněné a lidi se tam nikdy netváří mile. Mám ráda ale výlety s rodiči na Ještěd, kde je vidět krásně do okolí, jen nad Libercem se často snáší ošklivá mlha způsobená místními komíny. To mě pak vždy mrzí, že nežiju někde na druhé straně Ještědu, kde je krásně čisto.
Do školy ale chodím ráda, táta nás tam často vozí ráno autem, abychom se nemuseli mačkat v autobuse. Ve škole mě nejvíce baví anglický jazyk. Hrozně ráda poslouchám a překládám si anglické písničky, a tak se v hodině vždycky naučím nějaké nové slovíčko, které se mi pak hodí. Hrozně ráda maluju, ale ve škole mě výtvarná výchova příliš nebaví, protože nám paní učitelka nikdy nedovolí kreslit, co chceme. Ráda maluju koně, ale to nám ještě nikdy nedovolila, pořád malujeme nějaké krajiny. Myslím, že mi ve škole jde docela český jazyk. Rodiče říkají, že je to proto, že hodně čtu. Vůbec mě ale nebaví matematika a fyzika. To jsou předměty, kterým vůbec nerozumím, i když se opravdu snažím. No a nejvíce nesnáším tělesnou výchovu. Sport mi vůbec nejde a spolužáci se mi často smějí. Nejraději mám ale ve škole přestávky, které můžu trávit s kamarádkami. Také se mi líbí školní exkurze, na kterých chodíme do divadla, muzea i galerie. Hrozně ráda mám naši třídní učitelku, která s námi řeší naše problémy vždy s úsměvem.
Moji sourozenci chodí na spoustu kroužků, já ale radši trávím čas doma, kde mohu poslouchat písničky a malovat. Rodiče mě přihlásili do výtvarného kroužku, ten mě ale nebavil, a tak jsem tam přestala chodit. Rodiče se nejdřív zlobili, ale pak mě nechali. Hrozně ráda maluju temperami, které mi vždy kupuje babička, když přijede na návštěvu. Také ráda poslouchám hudbu. Někdy poslouchám i starší písničky, které poslouchali moji rodiče, když byli mladí, ale to nesmím nikomu říct, aby se mi nesmáli. Také si ráda čtu, mám moc ráda všechny čtyři díly Stmívání od Stephenie Meyerové a Harryho Pottera od J. K. Rowlingové. K Vánocům jsem dostala všechny tři díly Sirotčince slečny Peregrinové, a už jsem si ty knihy také velmi oblíbila. Někdy také chodím ráda nakupovat oblečení. Většinou ale chodím s kamarádkami, protože ty mi dobře rozumí. Hrozně ráda nosím džíny, obyčejná trička a dlouhé mikiny. Nesnáším legíny, které teď nosí snad všechny moje spolužačky. Také ráda chodím na výstavy a do galerií. Mamka říká, že je to moje vášeň a asi má pravdu. Trošku ale rodiče trápí, že nemám žádnou vysněnou školu. Chtěli by, abych se po základní škole hlásila na právní školu, nebo na ekonomickou, ale já bych byla asi raději cukrářkou, nebo kuchařkou. Přestože jsem sama ještě nikdy nevařila. Pořád to považuju ale za lepší než se mořit s paragrafy a čísly. Také by mě možná bavilo pracovat jako překladatelka, ale to bych asi musela mít lepší známky.
Rodiče říkají, že každý člověk je originál, já si ale nepřijdu nijak výjimečná. Jsem průměrná žákyně průměrného vzhledu průměrných zájmů bez žádných zvláštních schopností. Není na mě nic, co by člověka připomnělo se nade mnou více zamýšlet. Možná občas působím sobecky, ale ve skutečnosti mám svoji rodinu velmi ráda a žádného člena rodiny bych nevyměnila, i když se někdy tvářím, že ano.
Bylo velmi těžké napsat svoji charakteristiku, protože člověk si nerad přiznává svoje chyby a já vím, že jich mám hodně. Jsem sobecká, výbušná, protivná, někdy líná, stydlivá a málo komunikuji s okolím. Přesto vím, že jsou na mě věci, které jsou hezké. Jsem spolehlivá i nápomocná, umím docela dobře anglicky a hezky maluju. Vím, že některé věci bych na sobě měla změnit, ale myslím, že mám na to čas. Nebo z toho, jak říká mamka, vyrostu.

Zdroj: Charakteristika
Zveřejněno dne: 26.2.2017

MOTIVAČNÍ CITÁTY

Život

  • Přestaňte porovnávat svoji první kapitolu s mojí patnáctou kapitolou. Všichni jsme na různých úrovních našich životů. (John Rampton)
  • Když ze svého života vytrhnete někoho, kdo pro vás hodně znamenal, jste to vy, kdo prohrál. (Aaron Hass)
  • Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede. (Arthur Charles Clarke)
  • Nikdy nesmíš čekat, až tě život vezme za ruku a povede tě...musíš se sám zvednout, jít a vzít život do vlastních rukou!
  • Máte jen jeden život. Tak ho žijte podle sebe a ne podle očekávání druhých.
  • Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale chvílemi, které nám vzaly dech. (Autor neznámý)
  • Nechte ostatní vést malé životy. Nechte ostatním, aby se hádali kvůli maličkostem. Nechte ostatním, aby plakali nad svými bolístky. Nechte ostatní, aby dávali svůj osud do rukou druhých lidí. Vy to však dělejte jinak. (Jim Rohn)
  • Život je krásný! Když prožíváš štěstí, tak ho dávej druhým. Když máš bolest, nevyprávěj o tom všude a poper se s tím sám. Nefňukej a buď statečný, ať si tě lidé mohou vážit. (Neznámý autor)
  • Život by měl být plný mnoha přátelstvími, protože milovat a být milovaný je největším štěstím člověka. (Sydney Smith)
  • Život je šance – využij ji. Život je krása – obdivuj ji. Život je blaženost – užívej ji. Život je sen – uskutečni ho. Život je výzva – přijmi ji. Život je povinnost – naplň ji. Život je hra – hraj ji. Život je láska – potěš se s ní. Život je záhada – pronikni ji. Život je slib – splň ho. Život je smutek – překonej ho. Život je hymna – zpívej ji. Život je bohatství – ochraňuj ho. Život je boj – přijmi ho. Život je štěstí – zasluž si ho. Život je život – žij ho. (Matka Tereza)
  • Klíč k dobrému životu je tento: Pokud neplánujete o něčem mluvit během následující hodiny svého života, tak potom to nepatří mezi hlavní priority vaší existence. (Richard Carlson)
  • Život je příliš krátký na to, abyste promarnili jakýkoliv okamžik přemýšlením o tom, co si o vás druzí lidé myslí. Za první, pokud by ve svém životě měli něco lepšího na práci, neměli by čas posedávat a probírat vás. To, co je pro mě důležité, nejsou názory ostatních na moji osobu, ale důležitý pro mě je můj názor sám na sebe. (C JoyBell C)
  • Schopnost převzít odpovědnost za svůj život spočívá v odmítnutí negativních myšlenkových vzorců. Už se více nevracejte k tomu, co se nepodařilo, ani se nezaměřujte na to, koho za to obvinit. Neztrácejte čas vytvářením překážek na vaší cestě k úspěchu. Místo toho se uvolněte a můžete se zaměřit na to, jak být úspěšným. (Lori Myers)
  • Pracoval jsem celý život na tématu vědomí, ať už je to uvědomění si těla, uvědomění si mysli, uvědomování si emocí, povědomí o vašich vztazích, nebo povědomí o vašem prostředí. Myslím, že klíčem k transformaci vašeho života je být si vědom toho, kdo jste. (Deepak Chopra)
  • Žij, jako kdyby si měl zítra zemřít. Uč se, jako kdybys měl žít věčně. (Mahatma Gandhi)
  • Nikdy není příliš pozdě stát se tím, čím jste mohli být. (George Eliot)
  • Žij tak, jak si budeš přát, abys žila, až budeš umírat. (Christian Furchtegott Gellert)
  • Neexistuje něco, jako nespravedlnost; vím, že žijeme naše životy, abychom se učili a bavili. Přitahujeme si k sobě problémy, abychom si na nich zkoušeli své síly...Kdybych neměl tyto problémy, měl bych jiné, které by představovaly stejnou výzvu. (Richard Bach)
  • Život je dobrý, bez něho bychom byli všichni mrtví.
  • Každý okamžik našeho života buď vytváříme, nebo ničíme naše sny. (Stuart Wilde)
  • Je mnohem lepší žít svůj nedokonalý život než žít život podle někoho jiného dokonale. (Bhagavad Gita)
  • Tajemství života... je spadnout sedmkrát a vstát osmkrát. (Paulo Coelho)

Zdroj: Motivační citáty
Zveřejněno dne: 16.9.2016

VZOR OTEVŘENÉHO DOPISU PRO ZASTUPITELE MĚSTA

NEPLNĚNÍ POVINNOSTÍ

Adam Novák
Nová ulice 123
Pelhřimov
393 01

Václav Černý
Zastupitel města
Městský úřad
Dlouhá ulice 45
Pelhřimov
393 01

Pelhřimov, 15. května 2016

Otevřený dopis zastupiteli města o neplnění jeho povinností

Vážený pane zastupiteli,

mám slušné vychování, a proto jsem pro Vás použil oslovení „vážený“, přestože vážit jsem si Vás přestal již krátce po Vašem zvolení do zastupitelstva. Jsem si vědom toho, že po každých volbách je řada lidí z politiků, kteří se dostali do vedení města, zklamaná, obzvlášť pokud je nevolili. Vy jste ale můj hlas při minulých volbách získal, přestože s mou volbou má rodina nesouhlasila. Tvrdili mi, že se do politiky nehodíte, protože Vám ve skutečnosti na městě nezáleží. Neposlouchal jsem je a teď jen lituji svého rozhodnutí, protože pak bych se před nimi za Vás a za svou volbu nemusel stydět.

Před volbami jste občanům našeho města sliboval, že budete dělat vše pro jejich blaho a pro zlepšení života v našem městě. Sliboval jste nejen podporu pro děti a mládež, ale i pro seniory v našem městě. Zavázal jste se, ale i že uděláte vše proto, aby se zde vybudovalo větší sportovní vyžití pro všechny občany města. Řada lidí Vám stejně jako já uvěřila a zvolila si Vás jako zastupitele našeho města. A teď čtyři roky po volbách se Vás musím ptát, co se stalo s Vašimi předvolebními sliby.

Že Vaše sliby byly jen planým mluvením, se ukázalo již v okamžiku, kdy Zastupitelstvo města Pelhřimov hlasovalo o vybudování krásného a rozsáhlého městského parku. Vy, který jste měl vybudování takovéhoto místa ve svém předvolebním plánu, jste byl jedním ze zastupitelů, kteří hlasovali proti. Dal jste přednost vybudování dalšího nákupního centra před místem klidu a oddechu pro všechny občany města. V tu chvíli jste nám jasně ukázal, že Vaše předvolební sliby pro Vás nic neznamenají. Dokázal jste to i v okamžiku, kdy jste se raději účastnil nedůležitého setkání s ředitelem jedné místní firmy místo toho, abyste šel podpořit naše seniory při jejich akci pro děti. Takže Vaše slibovaná podpora dětí a seniorů byla také lež. Další zradou Vaší předvolební rétoriky bylo, když jste jako jediný zastupitel odmítl přiznání finanční podpory pro naše žákovské fotbalisty. Tím jste se stal velkým zklamáním svých voličů, ale stále jste si mohl udržet jejich úctu, kdybyste se projevil jako dobrý městský zastupitel. I v tomto jste ale zklamal.

Jak se během minulých měsíců ukázalo, nejenže jste zpočátku v zastupitelstvu hlasoval v rozporu s Vašimi předvolebními sliby, ale vy jste nakonec na zasedání města přestal chodit úplně. Vaše nepřesvědčivá zdůvodnění absence na zasedání nenechávají ostatní zastupitele ani občany města na pochybách o tom, že Vám na blahu města zas až tak nezáleží a minulé volby jste využil jen k tomu, abyste zviditelnil svou osobu a Vaši rodinnou firmu. Bohužel neplníte ani jiné své zastupitelské povinnosti. Na městském úřadě nejste nikdy v pracovní době k zastižení, na dopisy a emaily občanů také nereagujete. Osobních setkání s občany města se již také neúčastníte s výjimkou setkání se členy rybářského svazu, kde jste se prezentoval spíše jako hulvát a opilec, který je schopen jen urážet jiné zastupitele a vyvolávat rvačky. V tu chvíli jste jistě přišel i o poslední úctu u Vašich voličů, kteří jen se smutkem a vztekem přežili zbytek volebního období.

Za vrchol Vaší drzosti a arogance ale považuji to, že i přes Vaši neschopnost vykonávat úřad zastupitele města, jste se rozhodl kandidovat i v dalších městských volbách. Vaše kandidatura je navíc provázena stejnými sliby, jaké byly i před čtyřmi roky, a které jste se ani nepokusil splnit. A co víc, Vaše prohlášení v místních novinách, že se domníváte, že jste své voliče jistě po minulých volbách nezklamal, už považuji opravdu za zvrácené.

Upřímně věřím, že pochopíte, že žádný pelhřimovský občan se zdravým rozumem by Vám už nikdy nedal svůj hlas, a proto se nakonec rozhodnete za svou stranu nekandidovat a nedělat sobě ani straně nadále ostudu. Snad najdete uplatnění v jiném oboru, protože česká politika je už takhle na špatné úrovni a nepotřebuje, aby ji člověk jako Vy tahal ještě více ke dnu.

S pozdravem

Adam Novák
Váš bývalý volič

Zdroj: Vzor otevřeného dopisu pro zastupitele města
Zveřejněno dne: 24.6.2017

WILLIAM SHAKESPEARE

Citáty

Většina známých citátů od Williama Shakespeara pochází z jeho knih, ať už se jedná o divadelní hru nebo báseň. Řada Shakespearových citátů je parafrázována a je stále považována za aktuální. Častým tématem vybraných citátů je láska. Citátů by ale mnoho být mnohem více, téměř z každého jeho díla se dá mnoho věcí citovat.

  • „Ach, ona teprv učí zářit svíce. Jak v uchu černochově náušnice žhne v tváře její spanilost, nad lidský pomysl i nad žádost. Jako když holubička k vranám sedne, tak jiných krása vedle její bledne... Že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne! Já lásku neznal do dnešního dne.“
  • „Anonym nikdy za nic nestojí, nechť sám své jméno považuje za nic.“
  • „A ty vaše malovánky taky dobře znám! Pánbůh vám dal jeden obličej a vy si děláte druhý. Vrtíte se a kroutíte, šepláte a zpotvořujete jména božích tvorů a z hříšné vypočítavosti ze sebe děláte putičky.“ (Hamlet)
  • „Ať smutnou výstrahou nám provždy je ten příběh Romea a Julie.“
  • „Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...“
  • „Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.“
  • „Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost...“
  • „Být či nebýt, to je, oč tu běží.“
  • „Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci.“
  • „Co když je láska plamenem, jenž vyšlehává z překvapení? Až shoří vše, co bylo v něm, zhasne a bude po plameni, jenž vyšlehával z překvapení a byl jen pouhým plamenem.“
  • „Co je člověk, když žije jenom proto, aby spal a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc. Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet, nazírat věci minulé i příští, zajisté nechtěl, aby božský rozum v nás zahníval a tlel.“ (Hamlet)
  • „Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně.“ (Romeo a Julie)
  • „Čas ubíhá různě - podle toho s kým.“
  • „Čisté srdce se snadno nepoleká.“
  • „Ďábel i Bibli cituje, když mu to přijde vhod.“
  • „Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.“
  • „Dobré srdce ženy, než pěkná tvář upoutá mou lásku.“
  • „Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.“
  • „Dobře se oběsit - to vyloučí možnost špatně se oženit.“
  • „Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá.“
  • „Hle, jakou metlou nebe trestá zášť! Skrz lásku zahubilo vaši radost...“
  • „Chyť okamžik za pačesy!“
  • „Jakmile potkáte ženu, která vám zůstala dlužna odpověď, dobře se jí podívejte do úst, jistě nemá jazyk.“
  • „Je cosi shnilého ve státě dánském.“ (Hamlet)
  • „Jeho cit je slepý, a slepá láska po temnotě prahne.“
  • „Jen dokažte se zdržet dneska, a příští odříkání bude už mnohem snazší. Další ještě víc, neboť zvyk mění naši přirozenost: buď ďábla zkrotí, nebo rázně zažene ho pryč.“ (Hamlet)
  • „Jsi anděl. Záříš do noci nad mojí hlavou jako posel nebes, kterého zrakem obráceným v sloup s užaslou bázní lidé sledují, jak osedlává líná oblaka a zvolna plyne širým ovzduším.“ (Romeo a Julie)
  • „Jsou bolesti, v nichž člověk pouze sám si může pomoci, a silné srdce se chce jen na svou sílu spolehnout.“
  • „Jsouť věci na nebi a na zemi, o kterýchž moudrost naše nemá zdání.“
  • „Kdo nemá peníze, obživu a spokojenou mysl, je ošizen o tři znamenité přátele.“
  • „Kdo oloupen, se tomu směje, okrádá zloděje, kdo se zbytečně trápí, okrádá sebe.“
  • „Kdo trpí sám, ten trpí mnohem tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž.“
  • „Kdo získal srdce lví, získá i srdce ženy.“
  • „Kdyby každý dostal, co mu patří, kdo by pak byl bezpečen před výpraskem?“
  • „Kdyby naše dobré vlastnosti z nás nevyzařovaly, bylo by to, jako bychom je neměli.“
  • „Když dívky řeknou ze skromnosti „ne“, přejí si, aby se to chápalo jako „ano“!“
  • „Když jsou dva na koni, jeden musí sedět vzadu.“
  • „Když láska vadnouc začíná skomírat, vždy si libuje v tiché obřadnosti.“
  • „Kolikrát voláme ke spáse nebe, když snadno můžeme spasit sami sebe. Osud nám dává směr a my se - jistě z hlouposti - motáme na stejném místě. Co brání nám pozvednout se do vyšších sfér?“
  • „Království za koně!“
  • „Krása tkví v oku pozorovatele.“
  • „Křehkosti - tvé jméno je žena.“
  • „Láska je dým, jímž vánek vzdechů točí, jas, je-li šťastna milujících očí, a je-li zkormoucena, moře slz.“
  • „Láska je jak dým, jak vdech se rozplyne, láska je plamen, který v očích žhne, láska je moře vyplakaných slz, láska, jak každý ví, je zákeřný jed i balzám hojivý.“
  • „Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.“
  • „Láska není cit, který se mění, když narazí na překážky, nebo se poddá sotva, že změnu tuší.“
  • „Láska se nemění každou hodinou či dnem, ale trvá celý život. A jestli se mýlím, nikdy jsem nic nenapsal a nikdy se nestalo, že se dva lidé milovali.“
  • „Láska se ve mně rozlévá jak moře, tak velká je a hluboká. Čím víc jí dám, tím víc jí mám. Je nekonečná.“
  • „Lidé by měli být, čím se zdají. A kteří tím nejsou, neměli by se tím ani zdát.“
  • „Lidské myšlenky jsou otrokem lidského života.“
  • „Lépe v pekle nežli se ženou svárlivou v domě společném.“
  • „Lepší moudrý blázen, než bláznivý mudrc.“
  • „Má láska tváří tolik, že vlastně není nic než karneval.“
  • „Milovaná dívka neví nic, pokud neví, že muži cení nedosaženou věc víc, než má ceny.“
  • „Mít rád je víc, než milovat.“
  • „Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky.“
  • „Moudrý je ten, kdo mluví pravdu.“
  • „Moudrý otec, kdo zná své dítě.“
  • „Muž, jenž má jazyk, pravím, není mužem, když jím neumí dobýti ženy.“
  • „Muž, který se bojí, nikdy dívku nezíská.“
  • „My, muži, v slibech velcí jsme a v lásce často malí.“
  • „Nabyl jsem dojmu, že lidé nejsou dílem přírody, ale nějakého břídila - tak zpackané a ohavné bylo lidstvo v jejich podání.“
  • „Naděje bývá často jako pes bez čichu.“
  • „Naděje je loveckým psem beze stopy.“
  • „Najít lásku je dobré, ale nehledat a dostat je lepší.“
  • „Naše těla jsou zahrady, jež ošetřuje naše vůle - zahradník. Ta rozhoduje o tom, co z nich vyroste.“
  • „Názory lidí jsou částí jejich štěstí.“
  • „Nejsem příliš nemocný, ještě o tom mohu mluvit.“
  • „Nemoc je nakažlivá, kéž by byla i láska.“
  • „Neexistuje nic dobrého a nic špatného, to jen naše myšlení způsobuje tento rozdíl.“
  • „Nic není špatné nebo dobré samo o sobě. Všemu dává vlastnosti naše myšlení.“
  • „Nic není samo o sobě ani dobré, ani špatné. Záleží na tom, co si o tom myslíme.“
  • „Nic nepůjčuj a nic si nikde nedluž! Kdo půjčí, přítele i půjčku ztratí, a dluhem vytloukáš jen klínem klín.“ (Hamlet)
  • „Odvaha roste s příležitostí.“
  • „Ó, jak jsi mocná, lásko! Skrz tebe hovado si vede jako člověk a člověk jako hovado. Taky labuť jsi ze sebe dělal, Jupitere, když jsi za Ledou chodil... Když už i bohové jsou tak zhůvěřilí, co mají dělat ubozí lidé?“
  • „Ó, mocná lásko, která dokáže změnit zvíře v člověka, stejně jako člověka ve zvíře.“
  • „Ošklivost je mnohem ošklivější u ženy než u ďábla.“
  • „Pec pro své nepřátele nerozpaluj tak, aby ses sám nespálil.“
  • „Peklo je prázdné, ďáblové jsou mezi námi.“
  • „Plakat nad minulým neštěstím, to je nejjistější prostředek, jak si přivolat další.“
  • „Podezíravost vždy straší provinilou mysl“
  • „Pochybuj, hvězda že plane, pochybuj, slunce že žhne, pochybuj o pravdě samé, jen o mně, o mně ne!“ (Hamlet)
  • „Pošetilé je žít, když život je nám mukou. A tu smrt je náš lékař a umřít jeho předpis.“
  • „Proto jsou svátky tak vzácně nevšední, že v dlouhé řadě dnů, ční mezi všemi...“
  • „Přátelství, jež nesvázala moudrost, může pošetilost snadno rozvázat.“
  • „Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžce.“
  • „Rozum je sice lékař lásky, ale za rádce ho láska neuznává.“
  • „Se zbraní v ruce mluvíš o míru?“ ( Romeo a Julie)
  • „Sláva se podobá kruhu na vodě, který se nepřestává šířit, až se samým šířením dočista ztratí.“
  • „Slova, slova, slova.“ (Hamlet)
  • „Směje se jizvám, kdo nikdy rány nepocítil.“
  • „Smím žádat o milost, však těžit z hříchu?“ (Hamlet)
  • „Smrt je jen začátek, ale až té druhé kapitoly.“
  • „Smrt z Tebe vysála med dechu, ale nepřemohla Tě. Na tvoji krásu nemá.“
  • „Snad uvede váš sňatek v mír a shodu, odvěké nepřátelství vašich rodů.“ (Romeo a Julie)
  • „Stručnost je duší vtipu.“
  • „Šťasten být neumíš, protože po tom, co nemáš, se ženeš, a co máš, na to zapomínáš.“
  • „Také vy jste cestoval? To tedy vážně máte proč být smutný. Asi jste prodal, co jste měl, abyste se mohl podívat, co mají jiní. Mít zhlédnuto kdeco a nemít nic, to znamená oči bohaté a kapsu prázdnou.“
  • „Takoví dva se dnes štíří, zítra smíří a než se nadějeme, jsou z nich tři.“
  • „Tak ty chceš umřít? A co já, lásko, a co já? Mám trčet na tomhle světě, který bez tebe je zpustlejší než chlív?“
  • „Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská.“
  • „Tím větší škoda, když blázen nesmí moudře říkat, co moudří bláhově dělají.“
  • „Ty, jenž jsi na nebesích, dej odpuštění a lásku špatnému, který pěje nebeskou chválu tak pozemským jazykem.“
  • „Ukaž mi muže, který není otrokem vášně, a já ho uvnitř srdce nosit budu, ba v srdci srdce svého.“
  • „Už Rosalina, tebou tolik ctěná, ti sešla z mysli? Jste vy, chlapci, cháska! Ne v srdcích, v očích jen je vaše láska!“ (Romeo a Julie)
  • „Už s chmurným mírem vchází chmurný den a samo slunce těžkou hlavu skrývá. Jen zprostit toho, kdo je nevinen a trestat provinilé ještě zbývá. Však věčně bude srdce jímat znova žal Juliin a bolest Romeova.“ (Romeo a Julie)
  • „Válka není žádný zápas proti tomu, když muž před protivnou ženou prchá z domu.“
  • „Vědění jsou perutě, jimiž se vznášíme do oblak.“
  • „Vidět a cítit znamená existovat, myslet znamená žít.“
  • „Víme, co jsme, ale nevíme, co můžeme být.“
  • „V knize osudu jsme všichni zapsáni v jednom verši.“
  • „Vnější krása je o to cennější, oč více skrývá vnitřní krásy.“
  • „Vprav do oka novou otravu a prudký jed staré se zničí.“
  • „V srdci lidském je stálý boj dvou nepřátel: zlé vůle a dobroty.“
  • „Vyslyš každého, ale ponech si svůj úsudek.“ (Hamlet)
  • „Zábava a činnost dělají hodiny krátkými.“
  • „Zamilovaní jsou vždy rychlejší než hodiny.“
  • „Zbabělci umírají často ještě před smrtí, hrdinové okusí smrt jen jednou.“
  • „Ze všeho divného, co jsem kdy slyšel, je nejdivnější, že se člověk bojí, ač ví, že smrt, náš nutný konec, přijde, kdy přijít má.“
  • „Zlo, které lidé pášou, je přežívá. Dobro je mnohdy pohřbeno s jejich kostmi.“
  • „Znej míru v lásce, ať je stálá, zmešká, kdo otálí, i ten kdo příliš cválá.“
  • „Že miloval jsem dosud? Jak se klamu! Dnes vidím teprv pravou krásu samu.“
  • „Ženy jsou andělé, když se o ně ucházíme.“
  • „Ženy se nikdy neohlížejí. Jediná tak učinila a proměnila se v solný sloup.“
  • „Žert nehne duší v trýzni smrtelné.“
  • „Že se může někdo usmívati a býti padouchem...“
  • „Život je jen chodící stín, chudý herec, který se naparuje a trápí na jevišti, aby se o něm vzápětí už neslyšelo; je to příběh vyprávěný idiotem, naplněný zvukem a zuřivostí, jež neznamená nic.“
  • „Život je příběh vyprávěný blbcem.“
  • Zdroj: William Shakespeare
    Zveřejněno dne: 1.12.2016

    VZORY SMUTEČNÍHO PROJEVU

    Smuteční projev pro maminku

    Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,

    Život každého z nás provází velké množství ztrát. Člověk během svého žití ztrácí řadu předmětů i iluzí, stejně tak jeho existenci na tomto světě provází i těžší ztráty, jako jsou ztráty milovaných osob a přátel. A nás tu dnes spojuje právě smutek nad ztrátou jedné nám všem blízké osoby, která nás opustila náhle a bez varování. Ztráta této obětavé ženy Barbory Strakové je těžká nejen pro nás, její milovanou rodinu, ale i pro Vás, její přátelé, známé i kolegy. Její náhlý skon zasadil těžkou ránu do našich životů a my se z ní společně musíme vzpamatovat. Nesmíme truchlit, má maminka by si to nepřála, nechtěla by vidět smutek ve tváři nikoho z nás, vždyť i za svého života se nám v těžkých chvílích snažila vyloudit alespoň malý úsměv na tváři. Říkávala, že i malý úsměv je vstupní branou na cestu radosti. A i její poslední okamžiky na tomto světě byly plné přání, abychom po této cestě společně kráčeli s milou vzpomínkou na ni, na ženu, která do posledního okamžiku nemyslela na sebe, ale jen a pouze na své blízké. Její ztráta nás bolí, ale radujeme se z toho, že jsme dostali šanci těšit se z maminčiny přítomnosti a z její lásky, kterou šířila mezi své blízké po celý svůj život. Dovolte mi, abych se s Vámi jménem naší zarmoucené rodiny podělila o to, kým pro nás má maminka Barbora Straková byla.

    Má milovaná maminka se v létě roku 1970 narodila na severu Čech mladému hajnému a jeho ženě. Stala se jejich nejstarší dcerou, která jim v průběhu let pomáhala vychovávat další tři děti, samé chlapce. Prostředí, v němž vyrůstala, ji velmi ovlivnilo, stejně jako otec, který jí učil vše, co znal a co tolik miloval. Už jako malé dítě se naučila rozpoznat hlasy ptáků a podle stop lehce poznala, které zvířátko se prohánělo lesními houštinami. Vždy otci pomáhala starat se o řadu lesních zvířátek, která kvůli svým nemocem skončila u domu hajného. Stejně tak ho každý víkend doprovázela na jeho lesních toulkách a návštěvách blízkých i dalekých krmelců, u kterých společně pozorovali krmící se zvěř. Jejich společné chvíle v lesích pro ni byly vším, naučila se les a jeho obyvatele velmi milovat, i proto v ní ticho v temných lesích nikdy nevzbuzovalo strach jako v mnohých z nás, ale vždy jen krásné vzpomínky, pocit domova a blízkosti milovaného otce. I jeho vlivem se rozhodla pro studium veteriny, přestože jí řada lidí odrazovala a místo těžkého studia jí doporučovala usadit se a starat se o děti. Přestože studium bylo velmi náročné, maminka se nevzdávala a usilovně bojovala. Má maminka se ale ve svých cílech nenechala zviklat a dosáhla splnění svého dětského snu. Stala se z ní zvířecí lékařka zaměřená na lesní zvěř. Stala se tak jasným důkazem toho, že i dětská přání se mohou plnit. Po ukončení svého studia si našla práci zde v šumavských lesích, kde se stala velmi vyhledávanou veterinářkou. Všichni oceňovali její profesionalitu stejně jako milý a laskavý přístup k zvířatům i lidem. Přestože byla v zaměstnání šťastná, něco jí chybělo. Ta pravá láska, a tak jí její nejlepší kamarádka Jiřinka seznámila s milým učitelem, který se stal láskou jejího života. Nebylo tedy divu, že se svatbou na nic nečekali, a když jsme se jim narodili my, dva synové a dcera, bylo její štěstí úplné. Měla vše, co si kdy přála, krásnou práci, milujícího manžela, tři roztomilé děti, s nimiž se mohla těšit z jejich úspěchů a stejně tak je utěšovat v případě životních zklamání. Naše maminka nás velmi milovala, přestože ve své práci trávila mnoho času, vždy si našla chvíli, aby s námi probrala naše bolístky, radila nám při našich trápení a povzbuzovala nás k plnění našich snů. Nikdy nás nerozmazlovala, protože sama věděla, že jen cílevědomou prací dosáhneme toho, co si přejeme. Jen díky ní se z nás stal doktor na chirurgii, profesor na univerzitě a úspěšná podnikatelka. To naše maminka nás motivovala a vždy nám říkala, že nic není nemožné. Stačí jen chtít. Osud si s mou milovanou maminkou i těžce pohrával, chvíle štěstí vystřídaly smutné okamžiky, plné ztráty. Náhle ji opustil její milovaný otec, záhy i matka a chvíli po nich ji po těžké nemoci opustil také milovaný manžel. Má maminka pro své milované truchlila, ale naučila se jít dál a nás vedla k tomu samému. Vzpomínky na ně si uchovala a předávala je dál svým dětem a vnoučeti. Po ztrátě rodičů i manžela se o to víc upnula na nás děti, byla si vědoma toho, jak může být život krátký a přála si, abychom ho prožili na plno a podporovala nás v tom. Stála při synu Alešovi, i když se rozhodl, že odejde pracovat do Velké Británie, stejně tak podporovala mě, když jsem se rozhodla, že budu vychovávat dítě sama. Nikdy naše rozhodnutí nekritizovala, vždy vyslechla, poradila a pomohla. Stejně jako pro nás byla milující matkou, pro mého malého syna se stala milující babičkou, která ho učila hrát na piano, četla mu večer pohádky, společně poznávali krásu místních lesů, předala mu svou lásku k přírodě a ke všemu živému. To samé si přála naučit i další vnoučata, ale nebylo jí to dopřáno. Náhle nám jí tragická nehoda vyrvala z naší náruče. Ale ne z našich srdcí. V nich zůstane navždy. Nikdy nezapomenu na ty krásné chvíle, kdy mi v noci před spaním rozčesávala vlasy a vyprávěla pohádky o krásných princeznách a statečných mládencích, nezapomenu ani na moment, kdy jsem dokončila školu a v maminčiných očích jsem zahlédla nekonečnou pýchu, navždy ve mně zůstanou ty krásné vzpomínky, na okamžiky kdy nás s bratry brala do lesů a dělila se s námi o lesní tajemství, navždy mi v srdci bude znít její milý hlas, zvonivý smích, stejně jako mě po zbytek života bude hřát vzpomínka na její laskavý dotyk, který dokázal každého zbavit řady bolestí. Má maminka bude žít navždy ve mně, v mých bratrech, v mém synovi, ale i ve vás, v lidech, kteří pro ni tolik znamenali. Stejně tak bude ale žít i v šumavských lesích, které nám nikdy nedovolí zapomenout na ženu, která pro ně tolik vykonala.

    Zdroj: Vzory smutečního projevu
    Zveřejněno dne: 20.12.2017

    CHARAKTERISTIKA KAMARÁDA

    Charakteristika kamaráda Adama

    Osnova:

    1. Představení kamaráda

    2. Vzhled Adama

    3. Jeho vlastnosti

    4. Adamova rodina

    5. Adam ve školce a ve škole

    6. Adam a příroda

    7. Jeho záliby

    8. Závěr

    Jako malé dítě jsem se velmi kamarádila s chlapcem jménem Adam Kováč. Byli jsme s Adamem sousedé, a proto nás rodiče přihlásili i do stejné školky, kde jsme se seznámili a hned první den se z nás stali nerozluční přátelé. Adamovi je teď stejně jako mně šestnáct let, bohužel jsme se už čtyři roky neviděli.

    Adam byl jako chlapec vysoký a velmi hubený. Moji rodiče o něm říkali, že je samá ruka, samá noha. Byl neustále v pohybu, a proto mu nedělalo problém udržet svoji postavu. Na Adamovi se mi vždy velmi líbily jeho kudrnaté a blonďaté vlasy, které mu dodávaly vzhled roztomilého andílka. Stejně tak výrazné byly i jeho tmavě modré oči, které se na mě usmívaly za každé situace. Zajímavě působil i jeho nos, protože měl u kořene malou bouličku a nos tak nebyl úplně rovný. To bylo způsobené naši nehodou v dětství, kdy jsme společně spadli z houpačky. Adamova věčně usmívající se ústa k sobě vždy také dokázala přitáhnout pozornost. Adam byl jako dítě sportovní typ a důležité pro něj bylo pohodlí, své oblečení nikdy neřešil, hlavní pro něj bylo, aby se v tom dalo běhat a šplhat po stromech.

    Adam už jako dítě ve školce (a i později) měl velkou řádku dobrých vlastností, ale našly se také vlastnosti, kterými se nemohl úplně chlubit. Už jako malý předškolaček byl velmi oblíbený pro svou štědrost. Nikdy nebyl lakomý a vždy se o vše rozdělil, ať už se jednalo hračky ve školce, opsání domácího úkolu, nebo poslední žvýkačku v balíčku. Důležité pro něj bylo, aby lidé kolem něj byli spokojení. Adam byl vždy také velmi usměvavý, pokud viděl někoho nešťastného, dělal vše proto, aby mu na tváři vyloudil alespoň malý úsměv. Pokud se mu to nepodařilo, tak se tím velmi trápil. Už ve školce těžce nesl jakékoliv konflikty, vše raději řešil mírumilovnou cestou. Při jakékoliv domácí práci, činnosti ve školce ale i hře, byl vždy velmi pečlivý a poctivý. Už u hraní společenských her nesnášel jakékoliv podvody, nebo nepřesné vyjadřování. Pro jeho dobré vlastnosti a úžasnou pozitivitu ho lidé měli vždy velmi rádi, a proto tolerovali i jeho negativní vlastnosti obzvlášť určitou bojácnost. Bál se neznámých lidí ale i neznámých situací, nevyhledával je a vždy mu chvíli trvalo než se v nich rozkoukal, a tak svou ustrašenost překonal. Adam nepatřil k agresivním a vzteklým dětem, ale ani k těm statečným. Každá nepříjemnost ho nejprve vyděsila a vše si musel pořádně promyslet, než se rozhodl nějak zareagovat. Pokud se mohl vyhnout nepříjemným situacím, tak se jim vyhnul.

    Adam žil se svou maminkou v malém bytečku. Pokoj v něm sdílel se svou o tři roky starší sestrou, která mu byla vždy vzorem a co mu řekla, bylo vždy pro Adama svaté. Klára ho ale občas považovala za mladšího, velmi otravného bratra, a tak ho někdy trochu trápila. Adam ji i přes to všechno zbožňoval. Jejich vztah se postupně zlepšoval a věřím tomu, že dnes je to něco úplně jiného, než když jsme byli děti. Stejně tak Adam miloval i svou maminku, ale zároveň se jí jako autority bál. Nerad se jí o něco dovoloval, bál se jejího odmítnutí a nesouhlasu. Pokud společně podnikali nějaké výlety, tak se od maminky nevzdaloval, protože se obával, že by ho někde mohla zapomenout. Zároveň nechtěl přijít o žádnou chvíli s ní. Nikdy se za svůj vztah k mamince nestyděl, i když se mu ostatní děti posmívaly, že je „mamánek“. K otci neměl vztah žádný, od doby, kdy se jeho rodiče rozvedli, ho neviděl a nebyl s ním v kontaktu. Myslím ale, že Adamovi, Kláře i jejich mamince chyběl. Adam se pak postupně snažil mamince tatínkovu nepřítomnost vynahradit.

    Adam byl ve školce i ve škole velmi oblíbený u všech učitelek, které ho zbožňovaly pro jeho snaživost, pečlivost i jeho veselost. Ve školce i ve škole vždy platilo, že na co Adam sáhl, to se mu podařilo, a proto byl u dětí a ostatních žáků velmi oblíbený při skupinových prací. Všichni věděli, že mít Adama v týmu znamená jasný úspěch. Naopak při individuálních úkolech mu pak žáci ve škole záviděli, že se mu tak daří. Adam si ale nikdy nic z nepřejících názorů nic nedělal a nikdy se před nimi nebránil. Spolužáci ho proto občas považovali za slabocha, ale vždy když ho potřebovali, tak se na něj zas obrátili. Adam jim nikdy neřekl ne. Ve školce i ve škole Adam vynikal ve sportu, hrách ale i při všem, co se muselo tvořit. Učitelky navíc velmi obdivovaly jeho krásný hlas, a proto často vystupoval na školních pěveckých akcích. Ve škole byly Adamovou slabinou hodiny českého jazyka, protože byl dyslektik a se spoustou pouček se trápil. Také mu zpočátku dělalo problém čtení, nakonec se v něm ale zlepšil, a dokonce četl lépe než většina spolužáků. Chlapec Adam měl spoustu snů o své budoucnosti, a proto nevěděl, co přesně bude dělat, jestli bude kosmonautem, vojákem, podnikatelem nebo prezidentem, věděl ale, že chce v životě něco velkého dokázat.

    Adamova maminka nebyla bohatá, a tak si nemohla dovolit brát ho na drahé zahraniční dovolené, když to ale šlo, tak s ním vyrazilo na kolo po okolí, nebo na procházku. Dokonce mu k osmým narozeninám koupila starý prut a přihlásila ho do rybářského kroužku, když viděla, jak Adam touží trávit více času u rybníka. Adam přírodu miloval, rád v ní jen tak seděl a pozoroval dění kolem sebe. Měl rád i zvířata, to se projevovalo i při rybolovu, kdy každou chycenou rybu hned pouštěl do vody, nebo někdy raději nechytal na návnadu. Prostě jen „nahodil“ na prázdno a kochal se okolím.

    Adam spoustu volného času strávil na rybách, nebo běháním po lese, kde jsme si už jako malé děti vytvořily řadu skrýší a „domečků“. Když doma nebyla jeho maminka, tak ani on tam moc nepobyl. Vždy dával přednost přírodě a kamarádům. I tak si ale vždy našel čas, aby sestře pomohl s úklidem, i když to nesnášel. O prázdninách rád jezdil na akce s vodáckým kroužkem. Přestože trávil hodně času čtením, nepatřilo to k jeho nejoblíbenějším činnostem, raději doma zkoumal různé brouky pod mikroskopem, který dostal od prarodičů k osmým narozeninám.

    Adam byl mým nejlepším kamarádem, zbožňovala jsem na něm jeho hravost a zájem o všechno nové. Sice mě někdy mrzelo, že mnoho času trávil raději se svou maminkou než se mnou, tak jsem ho za to obdivovala. Obzvlášť teď si uvědomuji, jak moc hodný kluk to byl, když se dokázal vyrovnat s odchodem svého tatínka a zároveň se celou situaci snažil ulehčit i své sestře a mamince. Málokteré dítě by v jeho věku reagovalo stejně.

    Zdroj: Charakteristika kamaráda
    Zveřejněno dne: 22.11.2017

    ROMEO A JULIE

    Obsah Romea a Julie

    Hra Romeo a Julie začíná prologem, v němž vystupuje chór, který převypráví příběh dávného nepřátelství veronských rodů Kapuletů a Monteků. Z těchto rodů pocházejí oba hlavní hrdinové. Již z prologu je jasné, jak příběh dopadne.

    První jednání

    1. scéna

    Scéna začíná na veronském náměstí, kde se spolu baví dva sluhové od Kapuletů. Jeden z nich se neustále vychloubá, že až potká Monteky, tak je spráská a jejich ženy znásilní. V tom okamžiku přicházejí sluhové od Monteků. Oba Kapuletovi sluhové vědí, že si ale musí začít Montekové, aby byli v právu. Proto naplánují, jak Monteky vyprovokují. Sluhové se chvíli dohadují a pak tasí zbraně. Boj zastaví Benvolio, ale vytáhne u toho meč. V tu chvíli přichází Tybalt a začne se bít s Benvoliem. Sbíhají se obyvatelé Verony a jsou na oba rody rozzlobeni. Přibíhají i pan Kapulet s paní Kapuletovou a pan Montek s paní Montekovou. Oba muži se také chtějí zapojit do boje. Boj zastaví až vévoda, který rozhodne, že již nesmí dojít k žádnému boji mezi těmito rody pod trestem smrti. Všichni odcházejí a zůstanou jen Montekovi s Benvoliem. Benvolio jim popravdě vypoví, jak začal boj. Paní Monteková se ho také ptá, jestli neviděl Romea. Benvolio přizná, že ho spatřil, jak se o samotě prochází. Montekovi vědí, že je Romeo nešťastný, ale nevědí proč a to je trápí. Benvolio jim slíbí, že od přicházejícího Romea zjistí, co ho trápí. Romeo mu svěří, že je zamilovaný, ale že jeho láska nemá naději, protože se zamiloval do ženy, která složila slib, že bude jeptiškou.

    2. scéna

    I druhá scéna se odehrává na ulici, kde i Kapulet projevuje zájem o to, aby byl mezi oběma rody mír. Zároveň ho mladý Paris žádá o ruku Julie. Kapulet má ale pocit, že je Julie ještě mladá, je jí teprve třináct let. Nebude ale jejich případné lásce bránit. Zve také Parise na maškarní ples, který pořádá. Seznam hostů dá svému sluhovi, aby pozvané obešel. Sluha ale neumí číst, a tak poprosí přicházejícího Benvolia a Romea, aby mu to přečetli. Ti tak učiní a sami se rozhodnou, že na ples půjdou. Romeo jde hlavně proto, že na plese bude i jeho láska Rosallina.

    3. scéna

    Paní Kapuletová přichází za Julií, aby s ní vedla vážný rozhovor o svatbě. U rozhovoru zůstává i chůva, která Julii vychovala. Chůva vzpomíná, jaká byla Julie jako dítě. Paní Kapuletová velmi chválí Parise, považuje ho za nejkrásnějšího muže z města. Julie matce nevzdoruje, slibuje, že si bude Parise na plese více všímat.

    4. scéna

    Další scéna začíná před domem Kapuletů, kde se Romeo, Benvolio a Merkucio chystají vejít dovnitř. Benvolio a Merkucio se těší, jak budou tančit a zlomí pár dívčích srdcí. Romeo si myslí, že večer stráví v koutě pozorující svou lásku a přátelé.

    5. scéna

    U Kapuletů začíná ples a Romeo spatří krásnou dívku. V tu chvíli si uvědomí, že doteď nikoho nemiloval. Ptá se sluhy, co je to za dívku, ale ten to netuší. Jeho hlas ale zaslechne Tybalt a pozná ho. Chce se s ním být, ale Kapulet to nedovolí, vidí, že se Romeo chová slušně, a tak nechce, aby se u něj Romeovi něco stalo. Rozčilený Tybalt raději z plesu odejde. Romeo mezitím tančí s Julií. Oba se do sebe zamilují a vymění si několik polibků. Když Julie odchází za matkou, Romeo se dozví, kdo je ta dívka, která ho okouzlila. Společně s přáteli Romeo odchází. Julie posílá chůvu, aby zjistila, kdo byl ten muž, do něhož se zamilovala. Od chůvy se dozvídá, že je to Romeo Montek. Julie je z toho nešťastná a odchází do ložnice.

    Ukázka

    Já že jsem miloval? To jsem byl slepý.

    Tohle je křišťál. Tamto byly střepy.

    Ukázka

    Křivdíš své ruce, poutníčku můj milý,

    vždyť poutá moji ruku oddaně,

    tím dotykem se obě políbily,

    jak při modlitbě jsou teď spoutané.

    Ukázka:

    Jediná moje láska musí být

    jediná moje nenávist. Ten cit

    dříve než narodil se, zemřít měl,

    Můj milovaný je můj nepřítel.

    Druhé jednání

    Druhé jednání začne promluvou chóru, který shrne city obou milenců.

    1. scéna

    Romeo se v noci prochází kolem zahrad Kapuletových a rozhodne se přeskočit plot. U toho ho spatří Merkucio a Benvolio, myslí si, že stále truchlí po Rosallině, a tak odejdou.

    2. scéna

    Romeo stojí pod Juliiným balkonem a šeptem jí vyznává lásku, mezitím na balkon přichází Julie a i ona mu ji vyzná, aniž by tušila, že je Romeo pod balkonem. Romeo ji osloví, oba si uvědomují nebezpečí, které Romeovi hrozí, když je v jejich zahradách, ale Romeovi je to jedno. Domluví se, že se vezmou. Julie zítra k Romeovi pošle ráno posla, kterému má Romeo říci, kde a kdy se sejdou. Oba jsou díky vzájemné lásce velmi šťastní.

    Ukázka:

    Romeo, Romeo, ach, proč jsi Romeo?

    Zřekni se otce, zapři svoje jméno,

    a jestli nechceš, zapřu já svůj rod

    a navždy budu patřit pouze tobě.

    3. scéna

    Romeo jde za Lorenzem, aby ho požádal, aby je oddal. Lorenzo se vrací ze sběru bylinek a myslí si, že Romeo nespí kvůli jeho nešťastné lásce k Rosallině. Je ale rád, že Romeo se té pošetilé lásky zřekl. Zároveň ho překvapilo, že se Romeo tak rychle dokázal zamilovat do jiné ženy. Nakonec souhlasí s tím, že je oddá, protože věří, že jejich svatba usmíří oba rody.

    4. scéna

    Na Romeo čekají Benvolio s Merkuciem, jsou rádi, že má Romeo najednou dobrou náladu. Přichází tam Juliina chůva, ze které si Merkucio dělá legraci. Romeovi přátelé odejdou a Romeo se s chůvou domluví, že Julie odpoledne přijde k bratrovi Lorenzovi a chůva mu v noci spustí žebřík z Juliina pokoje, aby k ní mohl vyšplhat.

    5. scéna

    Julie netrpělivě čeká na chůvu, která konečně přichází. Po dlouhém rozhovoru, kdy ji chůva napíná, se konečně dovídá o chystané svatbě a odchází za Lorenzem.

    6. scéna

    Bratr Lorenzo je oddá.

    Třetí jednání

    1. scéna

    Třetí jednání začíná v ulicích Verony, kde se Benvolio a prchlivý Merkucio setkávají s Tybaltem, který čeká na Romea. Merkucio se s Tybaltem vzájemně urážejí. Přichází Romeo a Tybalt ho chce vyzvat na souboj, Romeo to odmítá s tím, že to nemůže udělat, protože musí mít Tybalta z nějakého tajného důvodu rád. Merkucio nevydrží urážky, kterými Tybalt Romea zahrnuje a tasí. Romeo se je snaží dostat od sebe, ale Tybalt Merkucia bodne pod Romeovou rukou. Merkucio umírá. Romeo cítí vinu a vztek. Když se vrátí Tybalt, tak Romeo s Tybaltem bojují a Tybalt zemře. Benvolio donutí Romea utéct, protože zná rozkaz vévody popravit toho, kdo se bil. Přichází stráže, chtěli zatknout Tybalta, ale vidí, že zemřel. Benvolio vévodovi popravdě vypoví, jak se to stalo. Paní Kapuletová ale chce smrt Romea za ten zločin na Tybaltovi. Paní Kapuletová totiž nevěří, že by Tybalt zabil Merkucia. Montek se naopak svého syna zastává. Vykonal jen spravedlivý trest. Vévoda rozhodne, že Romea potrestá vyhnanstvím z Verony. Romeo se nesmí vrátit pod trestem smrti.

    Ukázka

    Merkucio: Mor na vaše rody!

    Žrádlo pro červy ze mne udělaly!

    Tohle je konec! Mor na vaše rody!

    2. scéna

    Julie mezitím netuší, co se na ulici stalo a těší se na Romeův noční příchod. Chůva jí ale přijde sdělit informace o souboji. Julie se chvíli domnívá, že zemřel Romeo a cítí obrovský žal. Pak se dozví, že Romeo zabil jejího bratrance. Na chvíli se na Romea zlobí, ale pak si uvědomí, že její manžel je pro ni víc důležitý než její bratranec. Trápí se ale tím, že je Romeo vyhnán z Verony. Chůva jí slíbí, že Romea najde u bratra Lorenza a pošle ho za Julií.

    3. scéna

    Mezitím se Romeo dozvídá od Lorenza, že byl odsouzen k vyhnanství, tento trest považuje za horší než smrt, protože musí být od Julie, velmi se trápí. Přichází chůva, která ho společně s knězem povzbudí. Chůva odchází s vědomím, že Romeo za Julií večer přijde. Lorenzo Romeovi slibuje, že mu bude posílat zprávy do Mantovy a pokusí se pro něj vyprosit milost.

    4. scéna

    Večer se Kapuletovi dohodnou s Parisem na jeho sňatku s Julií, který se má konat ve čtvrtek.

    5. scéna

    Romeo odchází od Julie a naopak paní Kapuletová k Julii přichází. Sděluje ji, že Romeo se trestu nevyhne a že Julie se bude vdávat. Ta si odmítá vzít Parise. Nakonec se pan Kapulet rozčílí a řekne, že buď si Parise vezme, nebo ji vyžene z domu. Chůva Julii přemlouvá, aby si Parise vzala, že je lepší než Romeo. Julie předstírá souhlas a chystá se za Lorenzem.

    Čtvrté jednání

    1. scéna

    Julie přichází k Lorenzovi, kde je ale už Paris, který s knězem domlouvá čtvrteční svatbu. Paris věří, že ho Julie miluje. Julie chce od Lorenza radu, co má udělat, protože si Parise nevezme, nezradí svou lásku. Radši se probodne dýkou, kterou si přinesla. Lorenzo jí pomůže. Dá jí extrakt z bylinek, který navodí stav podobný smrti na dobu 42 hodin. Všichni ji budou považovat za mrtvou a až ji donesou do hrobky, tak si pro ni přijde Romeo a společně odejdou do Mantovy. Julie s plánem souhlasí.

    2. scéna

    Julie přichází domů a slibuje, že už bude poslušná. Svatba se přesouvá na zítřejší den. Vše se musí přichystat.

    3. scéna

    Julie přemluví chůvu, aby ji přes noc nechala samotnou a přes určité pochybnosti vypije obsah lahvičky, kterou dostala od bratra Lorenze.

    4. scéna

    Čtvrtá scéna se odehrává ráno, kdy se celý dům chystá na svatbu. Přichází už i Paris. Chůva se vydává za Julií, aby jí pomohla chystat se na svatbu.

    5. scéna

    Chůva najde mrtvou Julii, přichází i paní Kapuletová, pan Kapulet, Paris a kněz Lorenzo. Rodiče i Paris se velmi trápí. Lorenzo se je snaží utěšit, že takto je Julii určitě lépe. Svatební oslavy se změní na smuteční hostinu.

    Páté jednání

    1. scéna

    Romeo se v Mantově od svého sluhy dozvídá, že Julie zemřela a je pochována v hrobce Kapuletů. Hodlá umřít a být pochován s ní. Proto se vydá za chudým lékárníkem a přemluví ho, aby mu dal jed. Vydá se pak do Verony.

    2. scéna

    Bratr Lorenzo se dozvídá, že bratr Jan nemohl Romeovi předat vzkaz. Rozhodl se tedy, že Julii z hrobky pomůže sám a napsal Romeovi znovu. Hodlal Julii schovat u sebe.

    3. scéna

    Paris jde se svým pážetem na hřbitov. Paris přikáže pážeti, aby zůstal venku, schoval se a dal mu znamení, jestliže se bude někdo blížit. Když Paris vejde do hrobky, slyší znamení od pážete. Schová se a uvidí přicházejícího Romea s jeho sluhou. Romeo dá sluhovi dopis pro jeho otce a pošle ho pryč. Jeho sluha se ale venku schová. Paris si myslí, že jde Romeo zhanobit mrtvé, a tak se mu postaví. Romeo se s ním nechce být. Chce zemřít. Dojde ale k souboji a Paris zemře, před smrtí si přeje spočinout vedle Julie. Romeo ho tam zanese, rozloučí se s Julií a vypije jed. Romeo zemře. Přichází otec Lorenzo a vidí Romeova sluhu. Dozvídá se, že Romeo je v hrobce. Má o něj strach. Když přijde do hrobky, vidí krev, mrtvého Parise i Romea. V tu chvíli se probouzí Julie. Lorenzo z venku slyší hlasy a chce odvést Julii. Ta ale odmítne opustit mrtvého Romea. Lorenzo odchází. Julie se pokusí otrávit tak, že políbí Romeova ústa, na kterých ulpěl jed. Protože se ale blíží stráže, tak se probodne Romeovou dýkou. Strážný najdou znovu zemřelou Julii, mrtvého Romea i Parise. Chytnou kněze i Romeova sluhu. V tu chvíli přichází vévoda a Kapuletovi. Chtějí vědět, co se to děje. Přichází i Montek a dozvídá se o smrti syna. Zároveň informuje vévodu o smrti své ženy, kterou zlomilo vyhnanství Romeovo. Vévoda vyzpovídá Lorenza, a tak se všichni dozví, že Romeo a Julie byli manželé. Přiznal také, že dal Julii uspávací nápoj, po kterém vypadala jako mrtvá. Řekl, že Romeo se o jeho plánu bohužel nedozvěděl, a tak se vydal sám pro Julii, ale našel už mrtvého Romea i Parise. Řekl také, že Julie bez Romea odmítla odejít. Sluha dosvědčil, že to on řekl Romeovi o tom, že Julie zemřela. Nakonec se oba rody usmířily. Montek slíbil, že vystaví Julii krásný památník se zlatou sochou. Kapulet zase vystaví zlatou sochu Romeovi.

    Ukázka:

    Vévoda: Monteku, Kapulete, vaše zášť

    se obrátila proti vám a nebe

    miláčky vaše zahubilo láskou.

    I já, že jsem byl příliš shovívavý,

    ztratil své drahé. Všechny stihl trest.

    Zdroj: Romeo a julie
    Zveřejněno dne: 29.8.2016

    TEST Z UKÁZEK POVÍDEK MALOSTRANSKÝCH

    Test z ukázek Malostranských povídek

    1. Ze které povídky je tato ukázka: „Doma, to jsem věděl, dnes mne pohřešovat nebudou. Dovedl jsem; s onou prolhaností, která tak mnohého devítiletého, nadaného hocha krášlí, matce nalhat, že si staroměstská teta naše přeje, abych k ní navečer přišel. Rozumělo se samo sebou, že zůstanu tam přes noc, ráno ale že se dostavím určitě zas na mši, k ministrantské své povinnosti. Prozradím-li se později, co na tom, vždyť mohu vyprávět, jak svatý Václav slouží mši!
    2. Ze které povídky je tato ukázka: „Jednou jsem byla také na židovském pohřbu,“ pokračovala pološeptem paní ......., „ale to není hezké. Všechna zrcadla jsou zavěšena, aby prý neviděli mrtvolu, ať se obrátí, kam chtějí. Takhle je líp, nebožtíka je vidět pěkně ze všech stran – já bych řekla, že ta truhla stojí dvacet zlatých v stříbře, to je krása! Ale zasloužil si ji, dobrák, jakoby se na nás i z toho zrcadla usmíval.“
    3. Ze které povídky je tato ukázka: „Honem okna zavřít a začnem studovat. Devět hodin. A je úterek, dobrý den pro začátek studií! Začnu jako každý s občanským zákonem. Myslím, že to půjde dob-

      „Ale já jsem se ani nezeptala, jak se to panu doktorovi první noci spalo,“ zní vesele zas ode dveří. „Koukej se, Kačenko, pan doktor. Dej dobrýtro – kompliment (kloní ji) tak! Duc! Duc! (dělá, jakoby ji házela na mne.) Dobře se spalo, to si myslím na takové posteli! (Už je u postele.) Kačenko, koukej, to se to hajá! (Klade ji už zas na postel.) Viď, mrško, to děláš paní? Je to postel!“ (zas si tak napolovic sama ke Kačence přilehla.)

      Pěkná žínka, luzné podívání, ale, - ! Dívám se upřeně do zákoníku.“

    4. Ze které povídky je tato ukázka: „Děťátko ostýchavě jde kupředu. Slečna Máry jde hned za ním, pobádá je, aniž by mu určovala směr cesty. Chodí tak, až náhle řekne slečna: „Počkej!“, vezme děvče za ruku a vede ji nedaleko mezi hroby. Sundá z jistého železného kříže oprchalý, větrem a deštěm roztřepený věnec a zavěší tam nový, složený z bílých a černých umělých květin.“
    5. Ze které povídky je tato ukázka: „Nejveseleji jakoby ale byl měsíc svítil na střechy Ostruhové ulice, myslím, že zrovna na tiché ty střechy sousedních dvou domů „U Dvou slunců“ a „Hlubokého sklepa“. Podivné to střechy, hravě se dostaneš z jedné na druhou, a jsou samý kout, samý žlab, samé pokračování.
    6. Ze které povídky je následující ukázka: „Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak volně, že by ani vyslovit nebyla dovedla. Zdálo se jí, že sama vystrojila celý pohřeb Žanýnce nebohé.“
    7. Ze které povídky je tato ukázka: „Píšu upřímně. Bylo mně naprosto nevolno. Bylo mně nevolno vlastně už po více dnů, pořád hůř, čím blíž přicházel 20. srpen. Pozoroval jsem cos podobného také u ostatních vojvůdců. V posledních schůzích mluvilo se někdy až trochu spleteně. Přičítal jsem to ve vnitřku svém tomu, že mají vojvůdcové strach. Přemohl jsem sama sebe a vystoupil předevčírem rázně. Odpírali vesměs co nejhrdinněji, rozohnili jsme se, nikdy nebylo mluveno tak rázně jako předevčírem. Následující noci jsem spal ale přece špatně. Ano, kdybych byl cítil naprostou hrdinnost u ostatních, byl bych sama sebe cítil také zcela jinak...“
    8. Ze které povídky je tato ukázka: „Mnohý lehkovážný si snad pomyslí, že otevření nového krupařského krámu nebylo ani tak zvláštní událostí. Ale takovému bych řekl jen: „Ty nebohý!“ nebo bych docela jen pokrčil ramenama a neřekl ničeho. Tenkrát, když venkovan snad po dvacet let nebyl v Praze a pak Strahovskou bránou přišel až do Ostruhové ulice, byl zde kupec na témž rohu jako před dvaceti lety, pekař pod tímž štítem a hokynář v tomtéž domě. Tenkrát mělo vše svoje místo určené, zařídit najednou krupařství tam, kde bylo např. dřív kupectví, patřilo mezi věci tak hloupé, že na to nikdo ani nepomyslil.
    9. Ze které povídky je tato ukázka: „Krásnooká se otočila, vystoupla do samoty ven. Stála vedle mne, zrak její spočíval na mně, cítil jsem ruku její vedle třesoucí se ruky své. Uchopil jsem ji za ruku, byla tak měkká. Mlčky jsem táhl děvče dál a dále do arkád, děvče následovalo volně. Bouře dostoupila teď svého vrchole. Vítr hnal se jako příval vodní, nebe i země ječely, nad hlavami se nám válely hromy, kolem nás jak by mrtví řvali z hrobů.“
    10. Ze které povídky je tato ukázka: „Obrat! Naprostý, radikální obrat, jakého bych byl nikdy ani neočekával. Obrat v přírodě i ve společnosti. Za prvé: Vlažné, usměvavé krásné dny a při nastalém teple rýma. Za druhé: cikorky konduktorčiny jsem se nasytil a právě jsem vypil kávu, kterou jsem si na lihu uvařil sám. Budu si napořád vařit kávu sám. Také v ostatním jsem učinil změnu. Konduktorka mně přinese už jen dnešní oběd zdola, k večeři si už seběhnu dolů do hostince. Nepotřebuji milostí a konduktorka v ochotě ochabla už naprosto. Aťsi, takhle bude líp. Pořád sedět nejde, člověk zpitomí a pokračuje v studiích tím pomaleji.
    11. Ze které povídky je tato ukázka: „Oba seděli vždy odvráceni od okna a tedy napolo také odvráceni od stolku i od sebe a dívali se na kulečník; k stolku se obrátili jen, když se chtěli napít nebo dýmku si nacpat. Jedenáct let již zasedali tak den co den. A po těch jedenácte let nepromluvili na sebe ani slova, ba ani si jeden druhého nevšimnul.“
    12. Ze které povídky je tato ukázka: Velevážená slečno! Tedy nemám být šťasten! – Sen prchnul, tlačím ruku k čelu, hlava mně víří v bolesti. Avšak ne – nechci kráčet cestou, která je dlážděna zmařenými nadějemi nejlepšího, jediného mého přítele! Nebohý příteli, tak ubohý, jak jsem já sám! Ovšem jste se ještě nerozhodla, ale jaképak je zde rozhodnutí možno? Nemohu žít v štěstí a vida svého Jeníka v zoufalství. I kdybyste mně podávala vskutku životní rozkoše, nemohu ji přijmout. Jsem rozhodnut, vzdám se všeho.“
    13. Ze které povídky je tato ukázka: „Takřka ve dvakráte čtyryadvaceti hodinách byl osud páně ...... zpečetěn. Všude ho ode dveří odbývali, že jsou „zlé časy“. Kde míval obědy, slyšel, že „dnes nic nezbylo“, nebo: „Jsme chudí, měli jsme jen hrách, to není pro vás.“ Uličníci kolem něho poskakovali a pokřikovali: „Domácí pán! Domácí pán!“
    14. Ze které povídky je tato ukázka: „Stařec sebou škubnul. Pak zašeptal dívaje se upřeně k Petřínu: „Nemá to ceny – oblázky...“

      „Já vím, že nemají velké ceny, vždyť to znám sám. Ale cenu mají přece, pro nás i pro vás. Vy jste si je pracně sebral – strýčku, nechte je, prosím, všechny pro mé děti. Budou se na nich učit, vy jim budete vypravovat.“

      „Mysleli jste snad,“ zašeptal zas stařec monotónně a s namáháním, „že jsem bohatý, a já vskutku...

    15. Ze které povídky je následující ukázka: „Celé město o něm mluvilo. Noviny o něm psaly nejspíš po celém světě. Malá Strana byla pyšna. Vypravovaly se věci podivné. Baroni, hrabata, knížata si ho prý hleděli získat za osobního lékaře. Ba jistý vládnoucí král mu učinil návrh přímo neslýchaný. Vůbec se co nejnaléhavěji ucházeli o něho všichni takoví, z jichž smrti by bylo mnoho lidí mělo radost. Ale on byl jako zabedněn. Ba vypravovalo se, že paní radová mu nesla plný pytlík dukátů, že se k němu ale nikdy nedostala, a naposled prý ji polil z pavlače vodou.
    16. Ze které povídky je tato ukázka: „Sotva usedl, zvedla se jedna ze žebraček od dveří mikulášského kostela a šla tímtéž směrem. Té říkali „bába milionová“. Jiné žebračky slibovaly, že pán bůh darovanou jim almužnu zaplatí stotisíckrát, ona šla hned do „milionů a milionů“. Milionová šla rovně, kdy chtěla, a kulhala, kdy chtěla. Teď šla rovně a přímo k panu ... . Plátěné suknice se jí kolem suchých hnátů plandaly skoro bez zašustění, do čela silně stažená modrá plachetka kývala se nahoru dolů. Její obličej byl mně vždy děsně protivný. Sama drobná vráska jako tenounké nudličky, sbíhající se ke špičatému nosu a ústům. Oči její byly žlutozelené jako u kočky.“
    17. Ze které povídky je tato ukázka: „Ostatně nemohu říci, že bych byl v chrámové té samot cítil tesknotu, strach. Také proč? Byl jsem si sice vědom neobyčejnosti svého podniku, ale žádné chyby, žádné vědomí hříchu neskličovalo a netisklo duši mou, naopak cítil jsem se nadšeným, povzneseným. Náboženské nadšení jakoby ze mne bylo učinilo zvláštního, vznešeného tvora, nikdy předtím – a přiznám se: nikdy také již potom necítil jsem se tak dokonalým, tak všeobecné závisti hodným. Jinde a jindy bych se bál třeba strašidel – ale zde v kostele nemšla strašila přece pražádné moci!“
    18. Ze které povídky je tato ukázka: „Ale u „hlubokého sklepa“ stála setníkovic slečna Poldýnka a právě vypravovala paní radové Kdojekové: „On tam má tolik kouře, že je všechno jako uzené.“ A když přišla v poledne krupicová polívka na stůl, tvrdila slečna Poldýnka určitě, že „z ní cítí tabákový kouř“, a položila lžíci. Do večera si vyprávěli již veškeří sousedé, že v krámě páně ... zapáchá všechno tabákovým čmoudem, mouka že je jakoby pražena a kroupy uzeny. A již neříkali panu Vorlovi jinak než „uzený krupař“ – osud jeho byl rozhodnut.“
    19. Ze které povídky je tato ukázka: „Loudal se pomalu domů. Když přišel průjezdem až ke dvorku, opominul se podívat dle dávného obyčeje svého nahoru k Josefinčiným oknům. Bylo mu, jakoby byl vyvázl z nějakého nebezpečí, když podivně nejistým krokem vešel konečně do kuchyně Lakmusových. Oddechl si, krev mu počala proudit volněji a na Klárku promluvil s tak příjemně znějícím záchvěvem, jako předtím nikdy dříve. Nezdržel se ale dlouho, vešel hned do svého pokoje.
    20. Ze které povídky je tato ukázka: „Kupko, kam se to díváte – vy slítnete ještě jednou!“

      „Kam se dívám? Ke knihaři se dívám. Vy ani nevíte, že čte už po dvacet let den co den navečer životopis Husův, že pokaždé při tom pláče. Díval jsem se, jestli se už dnes rozplakal; ještě ne!“

      „Hlouposti, kdybyste si všímali něčeho jiného než knihařů, vy mladíci,“ a Novomlýnský zaluskal prsty. „Jestlipak jste si už všimli nové kojné naproti u hrnčířů, to je holka, jak? Ale je jako žluva, nedodrží.“

    21. Ze které povídky je tato ukázka: „V zimě, když měl na sobě šedivý mlynářský oblek, zapadala hlavička pod soukennou čepicí hluboko do límce z bavlněného astrachánu a v létě, když měl šedivý, kostkovaný šat lehký nebo ještě lehčí šat plátěný, kývala se nejistě jako na slabé šťopce. V létě chodil již o čtvrté hodině ranní do sadů na Mariánských hradbách a tu zasedl s knihou v ruce někam na nejodlehlejší lavici. Stalo se, že některý dobrosrdečný soused malostranský si k němu přisedl a mluviti začal. Ale ...... vstal, sklapnul knihu a šel, neodvětiv ani slova.
    22. Ze které povídky je tato ukázka: „Chodil vždy s kloboukem v ruce. Ať byl sebevětší úpal mrazový nebo sluneční, nanejvýš že držel svůj nízký, ale baňatý cylindr se širokou střechou nad hlavou jako parazol. Šedivé vlasy byly hladce přičísnuty k lebce a spojovaly se vzadu v cůpek tak pevně stlačený a svázaný, že se ani nekýval, – jeden to z nejposlednějších cůpků v Praze, už tenkráte byly tu jen dva nebo tři. Zelený fráček jeho, se zlatými knoflíky, měl živůtek jen krátký, zato byly ale šosy dlouhé a tloukly hubenou, malou postavičku páně Rybářovu do vychrtlých lýtek. Bílá vesta kryla nahnutá prsa, černé spodky šly jen po kolena, kde se svítily dvě stříbrné přazky, pak dál byly sněhobílé punčochy zas až k jiným dvěma stříbrným přazkám a pod těmi šouraly se velké střevíce. Byly-li ty střevíce někdy obnovovány, nevím, ale vždycky vypadaly tak, jako by se k nim byla brala rozpraskaná kůže ze střechy nejstaršího fiakra.“
    23. Ze které povídky je tato ukázka: „Byl jsem si již vědom všeho. Cítil jsem se k smrti zahanben – zoufale nešťasten – hlava se mně náhle rozbolela a točila se jako v divokém víru. Bolest pro matku, kteráž mne asi co ztraceného oplakávala a jíž to jsem nejspíše nesmírného zármutku způsobil, svírala mi srdce a křečovitě dusila dech. Chtěl jsem honem dolů, honem předstoupit před matku – ale nohy náhle bezvládně sklesly, hlava sklouzla po zdi a ležel jsem na podlaze. Nesmírné štěstí as, že skoro současně se dostavil pláč. Zpočátku slzy pálily jako oheň, pak mně ulevovaly.“



    Zdroj: Test z ukázek Povídek malostranských
    Zveřejněno dne: 12.7.2017

    CHARAKTERISTIKA

    Charakteristika literární postavy: Harry Potter

    Osnova

    1. Seznámení s Harrym Potterem
    2. Harryho vlastnosti
    3. Harryho rodina
    4. Harryho přátelé a nepřátelé
    5. Harryho vztah ke kouzelnickému světu
    6. Harry a škola
    7. Harryho zájmy a schopnosti
    8. Jak se Harry vnímá
    9. Dojmy z Harryho Pottera

    Příběh J. K. Rowlingové o mladém kouzelníkovi je známý po celém světě. Harry Potter se stal oblíbeným literárním i filmovým hrdinou. Jeho fanoušky nejsou jen děti, ale řadu příznivců má i mezi dospělými, kteří na jeho příbězích vyrůstali. I pro mě jeho osudy patří k těm příběhům, na něž budu těžko zapomínat. Harry James Potter se narodil dne 31. července roku 1980 v Godrikově dole. Jeho příběh sice začíná smrtí jeho rodičů, ale hlavní události v jeho životě nastanou, až když nastoupí na kouzelnickou školu. Harry je štíhlé, nepříliš vysoké postavy. Jeho tmavé, husté a věčně rozježené vlasy schovávají jizvu ve tvaru blesku, kterou má na čele. Pod nepříliš moderními brýlemi se ukrývají zelené oči, jejichž barvou se velmi podobá své matce.
    Harry od dětství vyrůstá v nekouzelnickém prostředí u příbuzných, kteří se mu příliš nevěnují, a proto je prvních jedenáct let velmi osamělý. Nemá se komu svěřit se svými trápeními, a ani jeho problémy nikoho nezajímají. Až ve škole najde přátele, kterým se může svěřovat, s čímž ale může mít někdy problémy. Nakonec svým dvěma nejlepším přátelům zcela důvěřuje, přestože někdy o nich zapochybuje. Když mu například o prvních letních prázdninách nepřichází od Rona a Hermiony žádná pošta, tak se domnívá, že na něj zapomněli. Přátelé jsou pro Harryho velmi důležití, a tak je pro ně ochotný udělat vše, dokonce klidně riskuje i svůj život. Harry je také velmi odvážný a smělý, jen tak se něčeho nezalekne, a i když cítí strach, tak ho dokáže překonat. Neváhá se postavit zlu, když cítí, že je to správné. Jak se ukáže ve třetím díle Harry Potter a vězeň z Azkabanu, nejvíce se právě bojí toho, že bude mít strach. Přestože v některých chvílích působí Harry nesměle, například když se snaží oslovit dívku, která se mu velmi líbí, je zároveň také velmi přátelský. S přáteli, obzvláště s Ronem, se někdy chová jako správný puberťák a je velmi veselý. Oba chlapci třeba neváhají si domácí úkoly na hodinu jasnovidectví vymýšlet. Že má Harry rád humor, je jasné už z toho, že podporuje Ronovy bratry Freda a George v tom, aby si otevřeli obchod s žertovnými předměty. Dokonce jim na to dá peníze. Harry rozhodně není lakomý, v době kdy netušil nic o kouzelnickém světě, žádné peníze neměl a domníval se, že je jenom chudý sirotek. Až později se dovídá, že je vlastně bohatý, ale nijak svých peněz nezneužívá, naopak by se o ně rád rozdělil s Ronovou rodinou, ale ví, že by to nikdy nepřijali. Harry patří k chytrým žákům, i když výrazný vliv má na to jeho kamarádka Hermiona, která ho do dělání úkolů musí téměř někdy nutit. Harry má ale pro některé předměty bezpochyby nadání. Naopak pokud ho něco ve škole nebaví, tak se příliš nesnaží, se v tomto předmětu zlepšit. Harry je ve světě kouzelníků velmi známý proto, že se ho pokusil zabít zlý kouzelník lord Voldemort, Harry ale jeho útok přežil. Právě tahle sláva se Harrymu nelíbí, nepovažuje se za výjimečného a není rád, když ho někdo obdivuje. Pozornost ostatních nese velmi těžce, není totiž vůbec namyšlený. Zároveň si také uvědomuje, jak moc je sláva vrtkavá, v jednu chvíli ho v novinách chválí a v další ho považují za blázna. Harry nemá ale jen samé dobré stránky, stejně jako jeho otec je často namočen v různých průšvizích, a také bývá dost výbušný. Když například zjistí, že on musel celé léto strávit doma sám u Dursleyových, aniž by věděl o tom, co se děje v kouzelnickém světě, rozčílí se a nespravedlivě vynadá Ronovi i Hermioně. Stejně vybuchne i ve chvíli, kdy mu profesor Snape ve vzteku prozradí, že jeho otec ve škole ubližoval některým žákům. Harry je po celou dobu vůči tomuto profesorovi velmi nedůvěřivý, jak se ukáže v závěru neoprávněně.
    Harrymu rodiče James a Lilly umřeli, když byl velmi malý. Oba se za něj obětovali, když se ho snažili chránit, aby ho lord Voldemort nezabil. Lilly zemřít nemusela, ale odmítla Voldemortovi ustoupit. Harry si rodiče příliš nepamatoval, což je logické. V prvním ročníku je ale spatřil v zrcadle z Erisedu, které odráží to, co si člověk nejvíce přeje. Harry si přál být se svými rodiči, a tak je v něm spatřil. Na konci prvního ročníku také dostal od Hagrida album s fotkami jeho rodičů, které Hagrid získal od jejich přátel. Harry tak měl na ně alespoň nějakou památku. Ve chvílích, kdy se setkal s mozkomory často slýchal hlasy svých rodičů těsně před jejich smrtí. To byl také jeden z důvodů, proč se mozkomorů bál a zároveň ale toužil ty hlasy znovu slyšet. Rodiče mu velmi chyběli, přesto byl na ně pyšný a doufal, že nezemřeli zbytečně. Těžko se také vyrovnával s tím, že jeho otec nebyl tak dokonalý, jak si ho představoval. Když zjistil, že se James na škole nechoval hezky ke Snapovi, tak ho to ranilo. Za rodinu Harry také považoval i nejlepší přátelé jeho rodičů Siriuse Blacka a Remuse Lupina. To jasně ukazuje, jak byl jeho rodinný život do té doby bezútěšný, když se během chvíle upnul k cizím lidem. Po smrti rodičů vyrůstal u tety Petunie a strýce Vernona Dursleyových, kteří se ho sice ujali, ale odmítli ho přijmout za svého syna. Chovali se k němu, jako k velké přítěži, což Harry těžce nesl, obvzlášť když viděl jejich bezbřehou a velmi nekritickou lásku k jeho bratranci Dudleymu. Harry cítil, že teta Petunie ho nenávidí a cítí k němu odpor, jen netušil proč. Až v pozdějších letech zjistil, že je to proto, že jí připomíná její sestru, na kterou žárlila. Strýc Vernon ho prostě nemá rád, považuje ho za divného pošuka, kterému by nejvíce prospělo, kdyby z něj to kouzlení vymlátil. Jejich vztah se vlastně nezmění. K určitým změnám ale dojde ve vztahu Harryho a Dudleyho. Dudley se vždy vyžíval v psychickém a fyzickém týrání Harryho, ale v závěru se ukáže, že měl vlastně Harryho svým způsobem rád a považoval ho za člena rodiny. Dudley byl také jediný, kdo se s Harrym neváhal rozloučit. Nedá se říct, že by Harry své příbuzné nenáviděl, jen nejspíš litoval toho, že ho nikdy nepřijali.
    Nefunkční vztahy s Dursleyovými mu zcela nahrazovala jeho přátelství. Jeho nejlepším přítelem byl Ron Weasley, díky kterému Harry poznal, co to je mít velkou rodinu. Harry si celou rodinu Weasleyových zamiloval, Ronova matka dávala Harrymu stejnou lásku jako svým vlastním dětem. Harry tak poprvé zjistil, jaké to je, když ho lidé kolem něj milují, a proto rád trávil čas u nich doma. Ronovu mladší sestru Ginny bral zpočátku jako sestru, to se ale změnilo, když Ginny dospěla. Zamiloval se do ní, dokonce na ni žárlil, když chodila s jinými chlapci. Naopak mnoho lidí čekalo, že Harry si vezme svou nejlepší kamarádku Hermionu Grangerovou. S ní ho ale pojilo jen pravé přátelství a jeho respekt k jejím schopnostem a hlavně vědomostem, které je často vytáhly z průšvihů. Harryho neformovala ale jen jeho přátelství, vliv na něj samozřejmě měla i jeho nepřátelství. Jeho největším školním nepřítelem byl asi Draco Malfoy a jeho rodina. Draca Harry nedokázal ani respektovat, pohrdal jím, protože Draco byl v podstatě srab, který se často schovával za peníze a moc svých rodičů. Harry musel často čelit Dracovým záludnostem, nikdy nebyl ale mstivý.
    Harryho charakter ovlivňovalo i přátelství s hajným Hagridem, Harry byl pro Hagrida ochotný udělat cokoliv, i riskovat svůj život, aby ho dostal z vězení Azkaban. Zároveň ho bránil před posměšky jiných žáků. Na Harryho měl bezesporu vliv také ředitel školy Brumbál, který měl v Harryho schopnosti neochvějnou důvěru, což občas vzbuzovalo v Harrym obavy, domníval se, že je jen průměrný žák a není tak výjimečný, jak se Brumbál domníval. V neposlední řadě je tu také profesor Snape, který v Harrym vzbuzoval vztek, odpor a zároveň respekt. Vždycky musel Harry ocenit, že se ho Snape pokusil několikrát zachránit, i přesto ale neměl tohoto profesora rád. Nakonec si ale Snape získal svým hrdinstvím Harryho obdiv a úctu. Harryho největším nepřítelem je bezpochyby Tom Raddle, v kouzelnickém světě známý jako lord Voldemort, jeho rozhodnutí zabít Harryho jako nemluvně určilo vývoj Harryho života. Jen díky Voldemortovi Harry přišel o rodiče, stal se slavným a ochotným položit svůj život na ochranu světa před Voldemortem.
    Harry se o kouzelnickém světě dozvěděl až v den jedenáctých narozenin. Do té doby před ním Dursleyovi tajili jeho původ i existenci kouzel. Také ho za každou zmínku o magii trestali, i když Harry nevěděl proč. Harry lehce zapadl do kouzelnického světa, přestože ho spousta věcí udivovala. První kontakt se světem kouzel mu zprostředkoval Hagrid, který ho tam také vzal. Po druhé si už Harry musel poradit sám, když se vydal na vlak do školy v Bradavicích. V této situaci si plně uvědomoval, jak mu chybí přítomnost jeho kouzelnických rodičů, kteří by ho doprovázeli. Také ho trápilo, že ho všichni kouzelníci znají, těžko se s tím vyrovnával. Harry si svět kouzel zamiloval, miloval školu v Bradavicích se všemi jejími kouzly a duchy. Nejraději by tam trávil celý rok a mrzelo ho, že musí jezdit na letní prázdniny domů. Také si oblíbil vesnici Prasinky, kterou studenti vyšších ročníků navštěvovali. V rámci trestu navštívil i Zakázaný les, který v něm vzbuzoval respekt i obavu. Věděl, že tam žijí různá stvoření, a ne všechna že jsou bezpečná.
    Harryho škola byla rozdělena do čtyř kolejí. Tři koleje spolu bez problému spolupracovali, ale Zmijozel se od nich velmi odlišoval. Harry se hned od příchodu do školy obával, že v této koleji skončí a měl obrovskou radost, když Moudrý klobouk rozhodl pro Nebelvír. Přesto měl ale Harry jisté pochybnosti o svém zařazení. Harry byl jako student stejný jako absolutní většina bradavických studentů. Některé předměty měl rád, některé ho nebavily a jiné nesnášel. Velmi si oblíbil předmět obrana proti černé magii, bohužel ale neměl příliš štěstí na dobré učitele. I přesto projevil pro tento předmět mimořádné nadání, což se projevilo i tím, že byl schopný vykouzlit fyzického patrona a čelit mozkomorům. Předmět dějiny čar a kouzel považoval za velmi nudný, což nejspíš bylo i způsobeno tím, že ho vyučoval duch, který přednášel velmi monotónně. Předmět jasnovidectví neměl vůbec rád, protože profesorka Trelawneyová mu často ráda věštila krutou smrt. Navíc měl silné podezření, že věštit vůbec neumí. Nejvíce ale Harry nenáviděl hodiny lektvarů, které učil profesor Snape, jenž ho měl často za cíl. Navíc tyto hodiny míval spolu se zmijozelskými studenty, které neměl rád. Škola byla ale pro Harryho důležitá, protože si přál stát se bystrozorem a na to musel mít ty nejlepší výsledky. I přesto, když se musel rozhodnout, jestli bude pokračovat ve studiu nebo se vydá hledat viteály, aby zachránil svět, tak si zvolil záchranu světa.
    Mezi Harryho největší vášeň patřila hra famfrpál. Přestože o ní do příchodu do Bradavic neslyšel, projevil se v něm velký talent, který pravděpodobně podědil po svém otci. To bylo něco, co Harryho k otci přibližovalo. Harry ve hře působil jako chytač kvůli své šikovnosti a malému vzrůstu. Přestože měl ve hře několikrát smůlu, byl považován za výborného hráče. Harry miloval také svou sovu Hedviku, kterou dostal jako dárek. Rád také navštěvoval Prasinky a to i v době, kdy to neměl povolené. Rád se také potuloval po škole ve svém neviditelném plášti, nebo navštěvoval Hagrida. Harry byl výborný kouzelník, který v pátém díle Harry Potter a Fénixův řád vedl také skupinku studentů zvanou Brumbálova armáda k učení kouzel z obrany proti černé magii. Harry se projevil jako dobrý učitel. Harry kouzelnické schopnosti se také ukázali, v turnaji tří kouzelníků a při boji se Smrtijedy na ministerstvu kouzel. Harryho velkou schopností, kterou se tajil, bylo, že dokázal mluvit s hady. Tuto schopnost na něj omylem přenesl lord Voldemort. Přestože příběhy o Harry Potterovi se odehrávají v jeho teenegerovském věku, tak až do čtrnácti let Harry o dívky neprojevoval příliš velký zájem. Až pak se zamiloval do Cho Changové a pak do Ginny Weasleyové.
    Nejspíš tím že vyrůstal mimo svět kouzel a nevěděl tedy o své slávě, se z Harryho nestal namyšlený náfuka. Naopak se často podceňoval a obával se, že očekávání lidí zklame, a že si jejich chválu nezaslouží, vždyť přece nic nedokázal. Byl jen malé dítě, kterého zachránila láska jeho matky. Postupně si ale svoji slávu zasloužil dalšími skutky, které dokazovaly, jak moc je statečný. Ani ve škole se nepovažoval za extra dobrého žáka, naopak vzhlížel k Hermioně a trochu jí její dobré výsledky záviděl. Stejně tak záviděl kamarádovi Ronovi jeho rodinu. On sám neměl nikdy pocit, že je lepší než ostatní, naopak si často dobře uvědomoval, že mu vždy někdo pomohl, když to potřeboval. Harry věděl jen, že si nepřeje, aby kvůli němu ještě někdo umřel jako jeho rodiče, a proto se byl vždy ochotný obětovat.
    Příběhy Harryho Pottera jsou plné ideálů, stejně jako jejich hlavní hrdina. Postava Harryho Pottera získala mnoho příznivců právě proto, že pojednává v podstatě o obyčejně vypadajícím chlapci, který není žádný krasavec, ani svalovec, který dokáže neobyčejné věci. Zároveň je to člověk plný lásky a ochoty bojovat za druhé. Jeho postava často vzbuzuje ve čtenářích soucit právě svým osudem. Ztratil rodiče a vyrůstal v rodině, kde o něj nikdo nestál. Pak se na něj usměje štěstí a může z této rodiny odejít do světa, kde nachází to, co mu celou dobu chybělo, přátelé a novou rodinu. Nic ale není úplně dokonalé. A ani Harry Potter ne, i on má své chyby, působí někdy až moc posedle svou rodinou, také je k rodičům zpočátku až příliš nekritický, občas je ve svém hodnocení lidí nespravedlivý. Ale právě tyto zápory dodávají Harry Potterovi trochu reálnosti, vždyť co by to bylo za hrdinu, který by byl zcela dokonalý. Je fajn, že je to někdo, kdo má své vady, ať už to je nedokonalý vzhled, problémové chování ve škole, nebo i podceňování se. Harry Potter není mou nejoblíbenější postavou z jeho příběhů, ale rozhodně musím uznat, že něco na tom „Chlapci, který přežil“ je...

    Autor: Mgr. Jitka Musilová

    Zdroj: Charakteristika
    Zveřejněno dne: 26.2.2017

    PŘÍSLOVCE PODLE ABECEDY

    Příslovce od písmene B

    Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky

    PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.

    Babičkovsky – přístup babičky

    PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.

    Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě

    PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.

    Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,

    PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.

    Bačovsky – ovčácky

    PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.

    Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum

    PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.

    Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno

    PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.

    Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary

    PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.

    Bájně – myticky

    PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.

    Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě

    PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.

    Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách

    PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul

    Bakelitově – plastově

    PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.

    Bakteriálně – jednobuněčně

    PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.

    Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře

    PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.

    Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles

    PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.

    Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek

    PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.

    Balzámovaně – konzervované balzámem

    PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.

    Banálně – všedně, triviálně, otřele,

    PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.

    Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)

    PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.

    Baňatě - připomínající báň

    PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.

    Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,

    PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.

    Barevně – v barvách, podle barev

    PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.

    Bariérově – s bariérami, zábradlím

    PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.

    Barmsky – v barmském jazyce

    PŘÍKLAD: Barmsky se dorozumíte hlavně v Barmě.

    Barokně – v uměleckém slohu 16 – 18. století

    PŘÍKLAD: Barokně vytvořený kostel se pomalu rozpadal a potřeboval rekonstrukci.

    Barvitě – pestrobarevně, živě, výrazně, rozmanitě

    PŘÍKLAD: Barvitě vylíčený životní příběh dojal mnoho posluchačů.

    Barvoslepě – nerozeznávající barvy

    PŘÍKLAD: Po vadě zraku začal Pavel vidět barvoslepě.

    Basově – basovým zvukem

    PŘÍKLAD: Hudebníkova kytara zněla na koncertě velmi basově.

    Básnicky – básnickým způsobem

    PŘÍKLAD: Básnicky vyjádřený přívlastek je typickým prvkem literatury.

    Basketbalově – košíková

    PŘÍKLAD: Basketbalově zaměřená střední škola vyhrála Mistrovství Evropy v basketbalu.

    Baskicky – v baskickém jazyce

    PŘÍKLAD: V dnešní době se baskicky málokdo dorozumí.

    Bazarově – v bazaru

    PŘÍKLAD: Bazarově prodávané auto bylo za rozumnou cenu.

    Bazénově- pro bazén, v souvislosti s bazénem

    PŘÍKLAD: Dámská jarní bunda byla bazénově modrá.

    Bázlivě – bojácně, ustrašeně, plaše

    PŘÍKLAD: Malé dítě vypadalo ve školce velmi bázlivě.

    Bděle – pozorně, ostražitě

    PŘÍKLAD: Při noční hlídce se táborník bděle rozhlížel kolem sebe.

    Béčkově – ne na prvním místě

    PŘÍKLAD: Béčkově hodnocený film u odborníků zcela propadl.

    Bedlivě – pozorně, pečlivě

    PŘÍKLAD: Učitelka při čtvrtletní práci bedlivě sledovala každý pohyb žáků.

    Běžecky – v běhu

    PŘÍKLAD: Běžecky úspěšný závodník se umístil v soutěži na prvním místě.

    Bělavě – stávající se bílým, zbarvený do běla

    PŘÍKLAD: Bratrovy ponožky visící na šňůře bělavě zářily do dálky.

    Bělorusky – v běloruském jazyce

    PŘÍKLAD: Při komunikaci s Poláky zkoušel mluvit bělorusky.

    Bělošsky – příslušník bílého plemene

    PŘÍKLAD: V Jihoafrické republice se nachází školy bělošsky hojně navštěvované.

    Bělostně – úplně bíle

    PŘÍKLAD: Bělostně skvoucí sníh se třpytil na svazích hor.

    Benátsky – v souvislosti s Benátkami

    PŘÍKLAD: Benátsky významným místem je kostel sv. Marka.

    Benevolentně – laskavě, shovívavě, blahovůle

    PŘÍKLAD: Při rozhodování o povýšení zaměstnanců rozhodoval ředitel benevolentně.

    Bengálsky – bengálským jazykem

    PŘÍKLAD: Při cestě Bengálskem se naučil několik slov bengálsky.

    Bestiálně – krutě, surově, dravě

    PŘÍKLAD: Bestiálně krutý vrah byl popraven na elektrickém křesle.

    Betonově – pevně

    PŘÍKLAD: Betonově pevný základ domů byl narušen vodou.

    Bezbariérově – jsoucí bez bariér

    PŘÍKLAD: Některé přístupy do školy působily bezbariérově.

    Bezbarvě – nevýrazně

    PŘÍKLAD: Bezbarvě vypadající kapalina vydávala silný zápach.

    Bezbolestně – probíhající bez bolesti

    PŘÍKLAD: Chirurgický zákrok probíhal bezbolestně.

    Bezbožně – nevěřícně, hříšně, nemravně

    PŘÍKLAD: Loupežníci, lupiči a vrazi žijí často velmi bezbožně.

    Bezbranně – neozbrojeně, neschopně obrany

    PŘÍKLAD: Malé a roztomilé lvíče vyhlíželo v kleci velmi bezbranně.

    Bezbřeze – nesmírně

    PŘÍKLAD: Při rozhodování o jménu dítěte otec bezbřeze souhlasil s matkou.

    Bezcenně – bezvýznamně, nehodnotně, jsoucí bez ceny

    PŘÍKLAD: V porovnání se svým nadřízeným si dělník připadal bezcenně.

    Bezcitně – necitelně, krutě, otrle, tvrdě

    PŘÍKLAD: Když se kamarádky pohádaly, Alena jí bezcitně vpálila ošklivé věci.

    Bezděčně – neúmyslně, mimovolně, spontánně,

    PŘÍKLAD: Rodinné tajemství bezděčně prozradil svému nepříteli.

    Bezděky – spontánně, mimovolně, nevědomky

    PŘÍKLAD: Bezděky mu svým chováním potvrdila stanovisko, které zastával.

    Bezdětně – bez dětí

    PŘÍKLAD: Mnoho rodin žije v současnosti bezdětně z finančních důvodů.

    Bezduše – bez ducha, bez života, bez vědomí, omezeně, hloupě, mrtvě

    PŘÍKLAD: Víla bloudila bezduše po kraji.

    Bezdůvodně – neodůvodněně, neopodstatněně

    PŘÍKLAD: Zloděj bezdůvodně napadl stařenku.

    Bezectně – jsoucí bez cti, nečestně

    PŘÍKLAD: Rytíř se bezectně zmocnil kouzelného předmětu.

    Bezedně – jsoucí bez dna, hluboce

    PŘÍKLAD: Některé propasti působily bezedně.

    Bezejmenně – jsoucí beze jména, nepojmenovaně, anonymně

    PŘÍKLAD: Neznámý voják byl na hřbitově pohřben bezejmenně.

    Bezelstně – jsoucí bez lsti, neznající lsti, upřímně, přímě, pravdivě

    PŘÍKLAD: Malé děti se na svět dívají bezelstně.

    Bezesně – jsoucí bez snů, bez spánku

    PŘÍKLAD: Když se trápil, strávil mnoho nocí bezesně přemýšlením.

    Bezhlavě – jsoucí bez hlavy, zmateně

    PŘÍKLAD: Adam se bezhlavě vrhl na řešení cizích problémů.

    Bezhotovostně – prováděné zúčtováním na bankovních kontech, bez použití hotových peněz

    PŘÍKLAD: Spousta zákazníků platí v obchodech bezhotovostně.

    Bezcharakterně – neprojevující pevný charakter, bezzásadově, nečestně

    PŘÍKLAD: Při prodeji nemovitého majetku se choval velmi bezcharakterně.

    Bezkrevně – jsoucí bez krve

    PŘÍKLAD: Mrtvola, která ležela na pitevně, působila velmi bezkrevně.

    Bezmezně – neomezeně, nekonečně, nesmírně

    PŘÍKLAD: Hned po jejich seznámení se do ní bezmezně zamiloval.

    Bezmocně – jsoucí bez síly, slabě, bezbranně

    PŘÍKLAD: Když jeho dítě onemocnělo, tak se cítil velmi bezmocně.

    Bezmyšlenkovitě – jsoucí bez myšlenek

    PŘÍKLAD: Bezmyšlenkovitě se vydal na cestu za babičkou.

    Beznadějně – nedávající naději, zoufale, naprosto, úplně

    PŘÍKLAD: Beznadějně se zamiloval do jejího úsměvu.

    Bezobsažně – jsoucí bez myšlenkového obsahu, prázdně, neplodně, sterilně, naplano, planě, naprázdno, bez užitku, marně

    PŘÍKLAD: Při komunikaci jeho věty nedávaly smysl a působily bezobsažně.

    Bezobslužně – bez obsluhy, nevyžadující lidský zásah

    PŘÍKLAD: Některé mycí linky fungovaly bezobslužně.

    Bezodkladně – nesnášející odklad, neodkladně, naléhavě, nutně

    PŘÍKLAD: Bezodkladně se vydal na cestu na dovolenou do Chorvatska.

    Bezohledně – jednání bez ohledu, konaný bez ohledu

    PŘÍKLAD: Se svými přáteli jednal ve vzteku velmi bezohledně.

    Bezostyšně – jsoucí bez ostychu, nestoudně

    PŘÍKLAD: Když chtěl získat její srdce, jednal velmi bezostyšně.

    Bezpartijně – neorganizovaně v politické straně

    PŘÍKLAD: V politice se angažoval bezpartijně.

    Bezpáteřně – nemající pevné přesvědčení, bezcharakterně, bezzásadově

    PŘÍKLAD: Když mu někdo něco vyčítal, tak se zachoval bezpáteřně.

    Bezpečně – bez nebezpečí, nepochybně, zaručeně

    PŘÍKLAD: Z večírku dorazili domů bezpečně. Bezpečně rozumím probírané látce.

    Bezplatně – konané bez úplaty, neplaceně

    PŘÍKLAD: Některé banky nabízejí určité služby bezplatně.

    Bezpodílově – existující bez podílu, společně

    PŘÍKLAD: Manželé mohou sdílet nějaký majetek bezpodílově.

    Bezpodmínečně – jsoucí bez podmínek, bezvýhradně, naprosto

    PŘÍKLAD: Bohužel s tebou nemohu bezpodmínečně souhlasit.

    Bezpodstatně – neopodstatněně, neodůvodněné, bezdůvodně

    PŘÍKLAD: Některé požadavky vypadaly bezpodstatně.

    Bezpochyby – nepochybně, určitě, jistě

    PŘÍKLAD: Bezpochyby s ředitelem všichni dělníci souhlasili.

    Bezporuchově – bez poruch

    PŘÍKLAD: Stroje ve firmě fungovaly bezporuchově.

    Bezpracně – bez práce

    PŘÍKLAD: Někdy se dají peníze vydělat bezpracně.

    Bezprašně – bez prachu

    PŘÍKLAD: Některé místnosti ve firmě působily bezprašně.

    Bezprecedentně – jsoucí bez precedentu (precedent = předchozí případ, skutek, soudní rozhodnutí, které slouží jako model pro něco podobného v budoucnu)

    PŘÍKLAD: Rozhodnutí soudu proběhlo bezprecedentně.

    Bezprizorně – jsoucí bez domova, opuštěně

    PŘÍKLAD: Když jim vyhořel dům, skončili bezprizorně na ulici.

    Bezprostředně – nezprostředkovaně, přímě, těsně, blízce, upřímně

    PŘÍKLAD: Bezprostředně po teroristickém útoku vydaly vlády odsouzení útoku.

    Bezpředmětně – jsoucí bez věcné náplně, bezdůvodně, zbytečně

    PŘÍKLAD: Řešit, kde bude kamarád bydlet, začalo působit bezpředmětně.

    Bezpředmětově – nepotřebuje být doplněno předmětem, subjektově

    PŘÍKLAD: Bezpředmětově se vztahy navázat nedají.

    Bezpříkladně – jsoucí bez příkladu, bez obdoby, neobyčejně, nevídaně, neslýchaně

    PŘÍKLAD: Bezpříkladně štědrý byl aspirant na Nobelovu cenu za mír.

    Bezpříspěvkově – konaný bez finanční náhrady

    PŘÍKLAD: Některé humanitární organizace nemohou existovat bezpříspěvkově.

    Bezpříznakově – bez příznaku

    PŘÍKLAD: Některá imunitní onemocnění mohou začít bezpříznakově.

    Bezradně – nevědoucí si rady

    PŘÍKLAD: Po dopravní nehodě si připadal bezradně.

    Bezrizikově – jsoucí bez rizika

    PŘÍKLAD: Lidé beroucí drogy nežijí zrovna bezrizikově.

    Bezruce – jsoucí bez rukou, bezradně

    PŘÍKLAD: Při starání se o malého sourozence si připadal bezruce.

    Bezstarostně – jsoucí bez starosti

    PŘÍKLAD: Vánoční svátky se rozhodl prožít bezstarostně.

    Bezstykově – jsoucí bez spár a styků

    PŘÍKLAD: V současnosti existují koleje, které jsou připojené bezstykově.

    Beztaktně – jsoucí bez taktu, netaktně, bezohledně

    PŘÍKLAD: Při jednání s podřízenými se někdy choval beztaktně.

    Beztrestně – nepodléhající trestu

    PŘÍKLAD: Lidé s politickou imunitou mohou beztrestně páchat různé přestupky proti zákonu.

    Beztřídně – jsoucí bez společenské třídy

    PŘÍKLAD: Některé režimy chtěly, aby jejich společnosti působily beztřídně.

    Beztvárně – jsoucí bez určitého tvaru, amorfně

    PŘÍKLAD: Bez pomoci kadeřnice mé vlasy vypadají beztvárně.

    Bezúčelně – jsoucí bez účelu, neúčelně, zbytečně, marně

    PŘÍKLAD: Mládež často zabíjí bezúčelně čas.

    Bezúhonně – jsoucí bez úhony, mravně

    PŘÍKLAD: Nový zaměstnanec naší firmy působil zcela bezúhonně.

    Bezúročně – jsoucí bez úroků

    PŘÍKLAD: Na trhu existují i banky, které za určitých podmínek půjčují bezúročně.

    Bezúspěšně – jsoucí bez úspěchu, neúspěšně, marně

    PŘÍKLAD: Známý novinář bezúspěšně kandidoval na prezidenta.

    Bezútěšně – nelze utěšit, neposkytující útěchu, zoufale, smutně, ponuře, neutěšeně

    PŘÍKLAD: Vyhodili ho ze zaměstnání, ztratil byt a celkově jeho životní situace působila bezútěšně.

    Bezuzdně – přesahující běžnou míru, nezřízeně

    PŘÍKLAD: Při oslavě narozenin se bezuzdně bavil.

    Bezvadně – jsoucí bez vady, dokonale, naprosto, krásně, skvěle, báječně, výborně

    PŘÍKLAD: Bezvadně padnoucí oblek byl skvělým doplňkem jeho dokonalého zevnějšku.

    Bezvládně – neschopen pohybu, nehybně

    PŘÍKLAD: Když omdlel, zůstal bezvládně ležet na ulici.

    Bezvýhradně – jsoucí bez výhrad, naprosto

    PŘÍKLAD: Bezvýhradně důvěřoval jen své nejbližší rodině.

    Bezvýchodně – jsoucí bez východiska, zoufale

    PŘÍKLAD: Jeho životní situace působila po vyhazovu ze zaměstnání dosti bezvýchodně.

    Bezvýsledně – jsoucí bez výsledku, neúspěšný, marný

    PŘÍKLAD: Bezvýsledně se snažil přijít na řešení neřešitelného problému.

    Bezvýznamně – jsoucí bez významu, nedůležitě, nicotně

    PŘÍKLAD: Některé jeho předcházející známosti působily v porovnání s jeho životní láskou dost bezvýznamně.

    Bezzásadově - neřídící se zásadami, bezcharakterně

    PŘÍKLAD: Někteří lidé, aby uspěli v politice, tak se začali chovat bezzásadově.

    Bezzubě – jsoucí bez zubů

    PŘÍKLAD: Čarodějnice se bezzubě usmála na svou budoucí oběť.

    Běžně – obyčejně, obvykle, normálně

    PŘÍKLAD: Běžně nenosím oblek do práce.

    Béžově – žlutohnědě

    PŘÍKLAD: Béžově hnědý svetr velmi slušel blonďaté dívce.

    Bianko – nevyplněn, prázdně

    PŘÍKLAD: Pokutový blok zůstal tak jak byl, bianko.

    Biblicky – podle Bible

    PŘÍKLAD: Biblicky přesný životopis Ježíše Krista.

    Bídně – mizerně, obtížně, zchátrale, nuzně, uboze, chatrně, politováníhodné, hanebně, ničemně, podle

    PŘÍKLAD: Po rozchodu s přítelkyní se cítil velmi bídně.

    Bigotně – přehnaně zbožně, velmi pobožně, přehnaně a nesnášenlivě věřící

    PŘÍKLAD: Bigotně věřící lidé nemají rádi lidi jiného vyznání.

    Bilančně – hodnotící přehled výsledků činnosti, porovnání příjmů a vydání k jistému datu

    PŘÍKLAD: Jedním z druhů obchodů na současném trhu jsou i bilančně neutrální obchody, které nevystupují ani jako dlužník, ani jako věřitel.

    Bilaterálně – dvojstranně, oboustranně

    PŘÍKLAD: Bilaterálně uzavřená dohoda je tím nejběžnějším typem smlouvy.

    Bilingválně – aktivně užívané dvou jazyků, dvojjazyčně

    PŘÍKLAD: Děti vyrůstající v rodině, kde je jeden rodič neslyšící, bývají často vzdělávány bilingválně.

    Bíle – mající barvu sněhu

    PŘÍKLAD: Bíle zbarvené stromy navozovaly příjemnou zimní atmosféru.

    Běloučce – mající barvu sněhu

    PŘÍKLAD: Srst malého králíčka vypadala běloučce.

    Binárně – dvojčlenně, dvojitě, dvojkově

    PŘÍKLAD: Na digitálních počítačích se číselné soustavy dají binárně převést.

    Biograficky – životopisně

    PŘÍKLAD: Historické knihy jsou často psány i biograficky.

    Biologicky – (biologie= věda zabývající organismy)

    PŘÍKLAD: Biologicky jsou si rody různých zvířat podobné.

    Bipolárně – dvoupólově

    PŘÍKLAD: Mezi duševní poruchy patří i bipolárně afektivní porucha.

    Bizarně – podivně, neobvykle, zvláštně

    PŘÍKLAD: Spojení roztomilých jevů s drsným popisem vypadá dost bizarně.

    Blábolivě – zmateně

    PŘÍKLAD: Když vypil hodně alkoholu, mluvil obzvlášť blábolivě.

    Blahodárně- dávající blaho

    PŘÍKLAD: Některé léčivé účinky bahenních lázní působí blahodárně na lidský organismus.

    Blahosklonně – příznivě nakloněny, blahovolně, milostivě

    PŘÍKLAD: Učitelka blahosklonně přešla žákovy chyby.

    Blahovolně – blahosklonně, laskavě, vlídně

    PŘÍKLAD: Rodiče blahovolně dovolili synovi, aby jel s přáteli na výlet.

    Bláhově – pošetile, zpozdile, nerozumně

    PŘÍKLAD: Adam bláhově doufal, že ho rodiče pustí s přáteli na dovolenou.

    Blaze – působící blaho, oblažující, šťastně, blaženě

    PŘÍKLAD: V Praze se prý žije blaze.

    Blanitě – tvořené blánou

    PŘÍKLAD: Některé kusy masa vypadaly na první pohled velmi blanitě.

    Blankytně – jasně modře

    PŘÍKLAD: Blankytně modré oči se na mě vesele usmívaly.

    Blátivě – plné bláta

    PŘÍKLAD: Letošní podzim skončil velmi blátivě.

    Bláznovsky – duševně choře, pomateně, působící jako blázen

    PŘÍKLAD: Bláznovsky se bavil na společenské akci.

    Bláznivě – pomateně, slepě, nadmíru

    PŘÍKLAD: Bláznivě se smál nepříliš humornému vtipu.

    Blazeovaně – přesyceně požitky a znuděně

    PŘÍKLAD: Mému nadšení se jen blazeovaně pousmál.

    Blaženě – pociťující blaho

    PŘÍKLAD: Po kvalitním spánku se blaženě probudil.

    Blbě – hloupě, pitomě, zdravotně špatně

    PŘÍKLAD: Matematický příklad žák vyřešil blbě. Po narozeninovém mejdanu bylo příteli blbě.

    Bledomodře – světle modře

    PŘÍKLAD: Bleděmodře zbarvený obzor v člověku navozoval příjemné pocity.

    Bledě – špatně, nemající sytou barvu

    PŘÍKLAD: Při nevolnosti vypadala jeho tvář velmi bledě.

    Blekotavě – hloupě mluvit, nesrozumitelně mluvit

    PŘÍKLAD: Blekotavě se snažil vysvětlit, kde udělal chybu.

    Bleskově – rychle jako blesky, krátce trvající, rychle pořízené, okamžitě, přednostně spojený

    PŘÍKLAD: Bleskově vypočítal zadaný úkol.

    Blesku rychle – velmi rychle

    PŘÍKLAD: Po příchodu blesku rychle zhodnotil situaci.

    Blikavě – přerušovaně, slabě svítivě

    PŘÍKLAD: Baterka blikavě zasvítila a pak zhasnula.

    Blízce – prostorově a časově málo vzdálené, spojeny lidskými vztahy, důvěrně, intimně, mile

    PŘÍKLAD: Čeština a slovenština jsou jazyky blízce příbuzné.

    Blízko – nepříliš vzdálen

    PŘÍKLAD: Můj nejlepší kamarád bydlel blízko.

    Blokově – blokem, seskupení předmětu

    PŘÍKLAD: V některých větších amerických městech jsou domy řazeny blokově.

    Bloumavě – chodit bez cíle, toulavě, mýlit se, těkavě

    PŘÍKLAD: Bloumavě se procházel podél řeky.

    Bludně – potulně, náhodně

    PŘÍKLAD: Bludně se toulal tmavým lesem.

    Bluesově – se znaky blues

    PŘÍKLAD: Známou hudební skladbu si autor bluesově upravil.

    Blýskavě – zářivě, třpytivě, leskle, zářivě

    PŘÍKLAD: Nádherný náhrdelník byl tvořený blýskavě černými kameny.

    Blyštivě – třpytivě

    PŘÍKLAD: Maminka měla doma řadu blyštivě krásných prstenů pro každou příležitost.

    Bočně – po straně

    PŘÍKLAD: Při dopravní nehodě se vozidla střetla bočně.

    Bodavě – štípavě, působící bodavou bolest

    PŘÍKLAD: Některý hmyz má bodavě-sací ústrojí.

    Bodově – jsoucí z bodů

    PŘÍKLAD: V testu nedopadl bodově nejlépe.

    Bodře – dobromyslně, přirozeně, přirozeně, vesele

    PŘÍKLAD: Adam bodře vyprávěl ve třídě o svém nejlepším kamarádovi.

    Bohatě – mající velký majetek, zámožně, majetně, oplývající, hojně

    PŘÍKLAD: Některé soutěže se pořadatelům bohatě vyplácí.

    Bohatýrsky – hrdinně

    PŘÍKLAD: Hrdinové v ruských příbězích působí až nepřirozeně bohatýrsky.

    Bohémsky – volně, neuspořádaně

    PŘÍKLAD: Student se rozhodl žít bohémsky.

    Bohorovně – velmi pyšně, povýšeně, opovržlivě, arogantně, přezíravě, nafoukaně, svrchu, zvysoka

    PŘÍKLAD: Lékař bohorovně označil mou nemoc za výmysl.

    Bohulibě – mile bohu, dobře, záslužně

    PŘÍKLAD: Některá humanitární činnost kněží působí velmi bohulibě.

    Bojově – konfliktně

    PŘÍKLAD: Žena bojově pozvedla bradu a zamračila se na útočníka.

    Bojácně – ustrašeně, bázlivě

    PŘÍKLAD: Při zkoušení bojácně klopil zrak.

    Bojechtivě – chtivě boje, bojovně

    PŘÍKLAD: Vojáci bojechtivě zvolali: „Do zbraně!“

    Bojeschopně- schopný boje

    PŘÍKLAD: Česká armáda před útokem vypadala velice bojeschopně.

    Bojovně – bojechtivě, výbojně, bojově

    PŘÍKLAD: Rytíř se dal bojovně do útoku.

    Bokem – šikmo, stranou

    PŘÍKLAD: Některé vchody do domu vedou bokem.

    Bolavě – rozbolavěle, působící bolest, choulostivě, nepříjemně

    PŘÍKLAD: Po včerejší jízdě na koni se žokej cítil bolavě.

    Bolestně – působící bolest, trpce

    PŘÍKLAD: Láska je bolestně sladkou zkušeností.

    Bombasticky – mnohomluvně, nabubřele, chvástavě

    PŘÍKLAD: Některé situace z olympiády byly líčené bombasticky.

    Bonifikačně – zvýhodněně

    PŘÍKLAD: Bonifikačně-regulační mechanismy jsou součástí některých smluv.

    Borůvkově – chutnající, vonící po borůvkách, tmavomodře

    PŘÍKLAD: Borůvkově vonící svíčka naladila doma příjemnou atmosféru.

    Bos – bez bot

    PŘÍKLAD: Kajícník se přišel omluvit bos.

    Boubelatě- baculatě

    PŘÍKLAD: Boubelatě vyhlížející miminko se vesele šklebilo do fotoaparátu.

    Bouřkově – vycházející z bouřky

    PŘÍKLAD: Bouřkově temné nebe ve mně vyvolalo neblahé tušení.

    Bouřlivě – provázený bouřemi, rozbouřeně, prudce, hlučně, rušně, radikálně, buřičsky

    PŘÍKLAD: Bouřlivě probíhající rozchod zasáhl i děti.

    Božsky – velebně, vznešeně, příjemně, nádherně, krásně, skvostně

    PŘÍKLAD: Božsky chutnající dort vyhrál cukrářskou soutěž.

    Branně – ozbrojeně, týkající se povinné vojenské služby

    PŘÍKLAD: Branně vzdělávací seminář obsahoval řadu pohybových aktivit.

    Bratrsky – přátelsky, laskavě, nezištně

    PŘÍKLAD: Při odchodu mě bratrsky políbil na tvář.

    Bravurně – mistrovsky, vynikajícně, riskantně

    PŘÍKLAD: Lyžařka bravurně zvládla sjezd na lyžích.

    Brblavě – nezřetelně, reptavě, bručivě

    PŘÍKLAD: Zaměstnanec brblavě komentoval rozhodnutí ředitele.

    Brčálově – zeleně

    PŘÍKLAD: Na maturitní ples studentka zvolila brčálově zelené šaty.

    Brebentivě – povídavě

    PŘÍKLAD: Dítě brebentivě vyprávělo, co zažilo.

    Brejlatě – s brýlemi

    PŘÍKLAD: Harry Potter vypadá na všech fotografiích brejlatě.

    Breptavě – drmolivě

    PŘÍKLAD: Nervózní chlapec breptavě vyprávěl, jak se to stalo.

    Brilantně – skvěle, oslnivě, vynikající, znamenitě

    PŘÍKLAD: Brilantně vyřešený úkol usnadnil všem práci.

    Brnkavě – drnkavě, neuměle

    PŘÍKLAD: Zpěvák se brnkavě doprovázel na kytaru.

    Bronzově – v barvě bronzu

    PŘÍKLAD: Bronzově opálená modelka předváděla na přehlídce krásnou večerní róbu.

    Broskvově - chutnající, vonící, nebo vypadající jako broskev

    PŘÍKLAD: Broskvově oranžové šaty se báječně hodily na plážovou párty.

    Broukavě – neartikulovaně

    PŘÍKLAD: Batole si broukavě zpívalo.

    Brunátně – tmavě rudě

    PŘÍKLAD: Brunátně zbarvený obličej dokazoval, že byl detektiv velmi rozčílený.

    Brusinkově – chutnající, vonící nebo vypadající jako brusinky

    PŘÍKLAD: Překvapilo mě, že džus chutnal brusinkově.

    Bruslařsky – souvisící s bruslením

    PŘÍKLAD: Bruslařsky povedené výkony převedli všichni účastníci soutěže.

    Brusně – souvisící s broušením

    PŘÍKLAD: Materiál byl zpracován brusně.

    Brutálně – surově, hrubě

    PŘÍKLAD: Brutálně spáchaná vražda nezůstala nepotrestána.

    Bryndavě – nevhodně rozlévané, ucintané

    PŘÍKLAD: Batole se bryndavě snažilo napít z velkého hrnečku.

    Bryskně – rychle, svižně, náhle ostře, nešetrně, příkře

    PŘÍKLAD: Matematický génius bryskně vyřešil úlohu. Adam bryskně odpověděl na uštěpačnou otázku.

    Brzo, brzy – zakrátko, zanedlouho, časně

    PŘÍKLAD: Brzo po vašem příchodu akce skončila. Brzy pojedeme domů.

    Břeskně – ostře, pronikavě znějící

    PŘÍKLAD: zvuk řetězů břeskně rozrazil večerní klid.

    Břitce – ostře, jízlivě, kousavě

    PŘÍKLAD: Prezident břitce odrazil útočnou poznámku.

    Bublavě- vydávající zvuk jako tekoucí voda

    PŘÍKLAD: Malý potůček nedaleko lesní cesty bublavě zurčil.

    Buclatě – baculatě, boubelatě

    PŘÍKLAD: Tvářičky právě narozeného miminka vypadaly buclatě.

    Budhisticky – v souladu s budhismem

    PŘÍKLAD: Budhisticky orientovaní jedinci se nacházejí všude na světě.

    Budoucně – příště

    PŘÍKLAD: Rozhodnutí soudu mělo být vydáno budoucně.

    Budovatelsky – v souladu s budováním, tvořením, stavěním

    PŘÍKLAD: Řada básní po roce 1950 působila budovatelsky.

    Bujaře – bujně

    PŘÍKLAD: Svatebčané bujaře oslavovali lásku novomanželů.

    Bujně – spontánně, rychle, zdravě rostoucí, rozpustile

    PŘÍKLAD: Jizvu Harryho Pottera zakrývala bujně rostoucí čupřina vlasů.

    Bulharsky – bulharským jazykem

    PŘÍKLAD: Na dovolené jsem se naučil několik vět bulharsky.

    Burácivě – bouřlivě, hlučně

    PŘÍKLAD: Hlavní hrdina se burácivě rozesmál.

    Buržoazně – v souladu se společenskou třídou složenou ze zámožnějších městských obyvatel

    PŘÍKLAD: Buržoazně rozdělená společnost se ocitla ve třídní krizi.

    Buřičsky – rebelsky, odbojně, povstalecky, vzbouřenecky

    PŘÍKLAD: Buřičsky dlouhé vlasy u mladých mužů byly symbolem hnutí hippies.

    Bušivě – mlátivě, bouchavě, hřmotně

    PŘÍKLAD: Srdce bušivě dunělo v hrudi.

    Byrokraticky – související s privilegovanou vrstvou úředníků

    PŘÍKLAD: Problém nejde byrokraticky vyřešit.

    Bystrozrace – pronikavě, důmyslně, důvtipně, předvídavě, bystře

    PŘÍKLAD: Jedna z pohádkových postav viděla bystrozrace.

    Bystře – rychle se dějící, pohybující, rychle, pronikavě, ostře, pozorně, důvtipně

    PŘÍKLAD: Bystře zareagoval, a proto zvítězil.

    Bytostně – podstatně, základně

    PŘÍKLAD: Bytostně nesnáším koprovou omáčku.

    Bzučivě – vydávající zvuk bzučení

    PŘÍKLAD: Včela bzučivě létala kolem stolu.

    Zdroj: Příslovce podle abecedy
    Zveřejněno dne: 20.11.2016

    VŠECHNA ZÁJMENA

    Skloňování zájmen

    Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve  2. pádu.

    Zdroj: Všechna zájmena
    Zveřejněno dne: 23.1.2016