Pravidla českého pravopisu

Mou, nebo mojí? Kdy se který tvar používá

Mou, nebo mojí?

Správně může být „mou“ i „mojí“, záleží na pádu. Tvar mou se používá ve 4. a 7. pádě jednotného čísla ženského rodu, například „vidím mou sestru“ nebo „jdu s mou sestrou“. Tvar mojí se používá ve 2., 3., 6. a také 7. pádě, například „bez mojí sestry“, „k mojí sestře“, „o mojí sestře“ nebo „s mojí sestrou“. Ve 4. pádě je vedle „mou“ správně moji, nikoli „mojí“.

Největší zmatek vzniká proto, že tvary moji a mojí znějí velmi podobně. U zájmena můj však délka samohlásky může rozhodovat o správném tvaru. Pokud například řekneme „vidím mou kamarádku“, jde o 4. pád a delší variantou je „vidím moji kamarádku“. Ve větě „mluvím o mojí kamarádce“ jde naopak o 6. pád a dlouhé í je v pořádku. Nejbezpečnější je proto určit pád podstatného jména, ke kterému se zájmeno vztahuje.

Co je správně

Kdy je správně mou a kdy mojí

PádSprávný tvarPříklad
2. pádmé / mojíbez mé sestry / bez mojí sestry
3. pádmé / mojík mé sestře / k mojí sestře
4. pádmou / mojividím mou sestru / vidím moji sestru
6. pádmé / mojío mé sestře / o mojí sestře
7. pádmou / mojís mou sestrou / s mojí sestrou

Tvary mou a mojí se tedy přímo střídají pouze v 7. pádě ženského rodu: „s mou maminkou“ i „s mojí maminkou“. Ve 4. pádě je situace jiná: správně je „mou“ nebo „moji“, nikoli „mojí“.

Pravidlo a vysvětlení

Pravidlo podle pádu

Oba výrazy jsou tvary přivlastňovacího zájmena můj. Rozhodující je pád a rod podstatného jména. U ženského rodu v jednotném čísle má toto zájmeno několik rovnocenných nebo stylově odlišných podob.

Ve 4. pádě, tedy při otázce koho, co?, používáme tvary mou nebo moji: „Potkal jsem mou sousedku.“ „Potkal jsem moji sousedku.“ Tvar „mojí“ se sem ve spisovném vyjádření nehodí.

V 7. pádě, tedy při otázce s kým, s čím?, jsou možné tvary mou i mojí: „Přišel jsem s mou dcerou.“ „Přišel jsem s mojí dcerou.“ V neutrálním a formálnějším psaném projevu bývá vhodnější kratší tvar „mou“, zatímco „mojí“ působí hovorověji.

Rozdíl ve významu

Rozdíl mezi mou, moji a mojí

Mou je krátký tvar pro ženský rod v jednotném čísle. Může být ve 4. i 7. pádě. Moji s krátkým i je delší tvar 4. pádu: „Vidím moji učitelku.“ Mojí s dlouhým í se používá například ve 2., 3., 6. a 7. pádě: „bez mojí učitelky“, „k mojí učitelce“, „o mojí učitelce“, „s mojí učitelkou“.

Proto nelze rozhodnout jen podle toho, že podstatné jméno je ženského rodu. Je nutné zjistit také pád.

Příklady

Příklady ve větách

  • Viděl jsem mou sestru. – 4. pád, správně.
  • Viděl jsem moji sestru. – 4. pád, také správně.
  • Bez mojí pomoci to nepůjde. – 2. pád, správně.
  • Řekla to mojí mamince. – 3. pád, správně.
  • Mluvili jsme o mojí práci. – 6. pád, správně.
  • Šel jsem s mou kamarádkou. – 7. pád, správně.
  • Šel jsem s mojí kamarádkou. – 7. pád, také správně, ale působí hovorověji.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyba: „viděl jsem mojí kamarádku“

Ve větě „viděl jsem kamarádku“ se ptáme koho, co?, takže jde o 4. pád. Správně proto napíšeme viděl jsem mou kamarádku nebo viděl jsem moji kamarádku. Podoba „viděl jsem mojí kamarádku“ je typická pro běžnou mluvu, ale ve spisovném psaném textu je vhodné použít tvar „mou“ nebo „moji“.

Další chybou je představa, že „mou“ je vždy formálnější varianta slova „mojí“. Není tomu tak. Ve 2., 3. a 6. pádě tvar „mou“ použít nelze. Neřekneme tedy „bez mou sestry“ ani „o mou sestře“.

Jak si pravidlo zapamatovat

Jednoduchá pomůcka

Pomoci může ukazovací zájmeno ta. Ve 4. pádě říkáme tu: „vidím tu kamarádku“ – proto se hodí „mou“ nebo „moji“. V 6. pádě říkáme : „o té kamarádce“ – proto může být „o mojí kamarádce“. V 7. pádě říkáme tou: „s tou kamarádkou“ – zde jsou možné oba tvary „s mou“ i „s mojí“.

Nejčastější otázky

Je správně „s mou ženou“, nebo „s mojí ženou“?

Správně jsou obě možnosti. Jde o 7. pád jednotného čísla ženského rodu. Tvar „s mou ženou“ je neutrální a velmi vhodný i pro formální text. Tvar „s mojí ženou“ je rovněž možný, ale působí hovorověji.

Je správně „viděl jsem mojí sestru“?

Ve spisovném textu je vhodné napsat viděl jsem mou sestru nebo viděl jsem moji sestru. Jde o 4. pád, jehož delší variantou je „moji“ s krátkým i, nikoli „mojí“ s dlouhým í.

Jaký je rozdíl mezi „moji“ a „mojí“?

„Moji“ s krátkým i se používá mimo jiné ve 4. pádě ženského rodu: „vidím moji kamarádku“. „Mojí“ s dlouhým í patří například do 2., 3., 6. a 7. pádu: „bez mojí kamarádky“, „k mojí kamarádce“, „o mojí kamarádce“, „s mojí kamarádkou“.

Platí stejné pravidlo také pro „tvou“ a „tvojí“?

Ano, obdobně se skloňují také přivlastňovací zájmena tvůj a svůj. Ve 4. pádě je například „vidím tvou sestru“ nebo „vidím tvoji sestru“, zatímco v 7. pádě může být „s tvou sestrou“ i „s tvojí sestrou“.