Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

NA CO SE PTÁME KOHO ČEHO


Pády v češtině

V českém jazyce je 7 pádů. Žáci na základních školách se je učí v přesně daném pořadí, proto pak k jejich určování používají jen dané číslo.

1. pád

KDO? CO?

2. pád

(BEZ) KOHO? (BEZ) ČEHO?

3. pád

(KE) KOMU? (K) ČEMU?

4. pád

(VIDÍM) KOHO? (VIDÍM) CO?

5. pád

OSLOVUJEME, VOLÁME

6. pád

(O) KOM? (O) ČEM?

7. pád

(S) KÝM? (S) ČÍM?

Zdroj: Pády

Poradna

V naší poradně s názvem JAK SE PTÁME NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Medalová.

Prosím o opravu : Novomanželům Medalovým, Novomanželé Medalovi. Díky za radu

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Máte to správně. Jen je třeba dávat pozor na 4. pád. Například ve větě: Zpráva pro manžele Medalovy.
Pravidla:
Kdo? Manželé Medalovi.
Pro koho? Manžele Medalovy.

Zdroj: Příběh Jak se ptáme na zájmena

Otázky na zájmena

Bohužel neexistuje vymezená skupina otázek, které by vám pomohly přímo určit, že jde o zájmeno, jako je tomu například u příslovcí nebo u přídavných jmen. Proč tomu tak je? Vyplývá to z věcného významu tohoto slovního druhu. Výše jsme zmiňovali, že zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně na ně ukazují či odkazují, to znamená, že se na ně budeme ptát stejnými otázkami, jako bychom se ptali na tyto dva slovní druhy, které ve větě zastupují. Odtud je také zřejmý název "zájmena" - dáváme je "za jména".

Možná bude nejlepší, když si to ukážeme přímo na konkrétních příkladech...

Bez tam bude nuda. - Jak se zeptáte na označené slovo? Bez koho, čeho, tedy pádovou otázkou, kterou bychom se ptali na podstatné jméno. Ale označuje tento výraz konkrétní osobu? Ne. Pak je zcela zřejmé, že jde o zájmeno.

Jeho sestra je velmi zábavná. - Jak bude znít otázka na vyznačené slovo? Čí sestra, zeptáme se tedy stejně, jako bychom se ptali na přídavné jméno. Ale vyjadřuje daný výraz, o jakou konkrétní sestru jde? Je Hugova, sousedova, nebo dědečkova? Ne. Pak tedy vězte, že jde opět o zájmeno.

!! Samy pádové otázky (kdo, co, koho, čeho, komu, čemu, ...) a otázky, jimiž se ptáme na přídavná jména (který, jaký, čí, kterého, jakým, ...), jsou zájmeny.

Zdroj: Jak se ptáme na zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem KDO S KOHO NEBO KDO Z KOHO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Čepek.

Můžu poprosit o posouzení příkladů:
1) Pořad v TV: Kdo s koho? (nemá být "z", když už to je sama pádová otázka?
2) Soudní výraz: (.. jednání se přerušuje). Příšerný výraz !
Děkuji a zdravím.
Josef Čepek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Kdo s koho je fráze ze staročeštiny. Fráze kdo s koho vyjadřuje klání - kdo koho/co porazí. Jedná se o starou, dnes již zřídkakdy užívanou vazbu předložky s se 4. pádem. Tato vazba se vyskytuje pouze u spojení kdo s koho a být s to.
Vazbu s předložkou z (kdo z koho) můžeme také použít, ale pouze v situaci, když popisujeme například situace kdo z koho vymlátil duši nebo kdo z koho zešílel.

Zdroj: Příběh Kdo s koho nebo kdo z koho?

Otázky na příslovce

  • na místo se ptáme: kde?, kudy?, odkud?, kam? - nahoře, tudy, shora, nahoru, tam
  • na čas se ptáme: kdy?, odkdy?, dokdy? - zítra, nikdy, odmalička, neustále
  • na způsob se ptáme: jak? - špatně, potichu, pěkně
  • na míru se ptáme: jak moc? - velmi, zcela, málo
  • na příčinu se ptáme: proč? - proto, schválně

Mohli jste si položit jednu z těchto otázek a daným výrazem na ni odpovědět? Pak již zcela jistě víte, že je "zkoumané" slovo příslovce.

Zdroj: Jak se ptáme na příslovce

Poradna

V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Skloňování zájmena ČEMUSI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Zdroj: Příběh Skloňování slova čemusi

Slovesa

Pátým slovním druhem jsou slovesa, která vyjadřují, děj, činnost, stav. Ptáme se na ně: CO PODMĚT DĚLÁ?

Příklad: Kočka leze přes plot (CO DĚLÁ KOČKA?).

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem CVICENI NA VZORY DEN VZOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Cerna.

Jaký vzor má prosím slovo den?
Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem

Zdroj: Příběh Cviceni na vzory den vzor

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

ZÁJMENA

PÁDY

KDO

CO

1. pád

Kdo

Co

2. pád

Koho

Čeho

3. pád

Komu

Čemu

4. pád

Koho

Co

5. pád

-

-

6. pád

O kom

O čem

7. pád

S kým

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jaký

Jaká

Jaké

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakého

Jaké

Jakého

Čího

Čí

Čího

3. pád

Jakému

Jaké

Jakému

Čímu

Čí

Čímu

4. pád

Jakého, jaký

Jakou

Jaké

Čího, čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakém

O jaké

O jakém

O čím

O čí

O čím

7. pád

S jakým

S jakou

S jakým

S čím

S čí

S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

JAKÝ

JAKÁ

JAKÉ

ČÍ

ČÍ

ČÍ

1. pád

Jací, jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

2. pád

Jakých

Jakých

Jakých

Čích

Čích

Čích

3. pád

Jakým

Jakým

Jakým

Čím

Čím

Čím

4. pád

Jaké

Jaké

Jaká

Čí

Čí

Čí

5. pád

-

-

-

-

-

-

6. pád

O jakých

O jakých

O jakých

O čích

O čích

O čích

7. pád

S jakými

S jakými

S jakými

S čími

S čími

S čími

Skloňování tázacího zájmena který v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Který 

Která

Které

2. pád

Kterého

Které

Kterého

3. pád

Kterému

Které

Kterému

4. pád

Kterého, který

Kterou

Které

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterém

O které

O kterém

7. pád

Se kterým

Se kterou

Se kterým

Skloňování tázacího zájmena který v množném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

KTERÝ

KTERÁ

KTERÉ

1. pád

Kteří, které

Které

Která

2. pád

Kterých

Kterých

Kterých

3. pád

Kterým

Kterým

Kterým

4. pád

Které

Které

Která

5. pád

-

-

-

6. pád

O kterých

O kterých

O kterých

7. pád

Se kterými

Se kterými

Se kterými

Zdroj: Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jílková.

Prosím o určení slovního druhu : malý, chtěl. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo malý je přídavné jméno. Ptáme se: jaký? Malý.
A slovo chtěl je sloveso. Ptáme se: co dělal? Chtěl.

Zdroj: Příběh Prosba o radu

Mluvnické kategorie

U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.

DRUH

Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.

VZOR

Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se  jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.

ROD

Rod u přídavných jmen je stejný jako u podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.

ČÍSLO

Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.

PÁD

I poslední mluvnická kategorie se shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i přídavného jména.

Pády a pádové otázky:

PÁD

PÁDOVÉ OTÁZKY

1. pád

Kdo? Co?

2. pád

Koho? Čeho?

3. pád

Komu? Čemu?

4. pád

Koho? Co?

5. pád

Oslovujeme, voláme

6. pád

O kom? O čem?

7. pád

S kým? S čím?

Zdroj: Přídavná jména

Skloňování slova novomanželé

1. pád (kdo?) novomanželé, novomanželové (pouze ženatí muži);

2. pád (bez koho?) novomanželů;

3. pád (komu?) novomanželům;

4. pád (koho?) novomanžele, novomanžely;

5. pád novomanželé;

6. pád (o kom?) novomanželech, novomanželích;

7. pád (s kým?) novomanželi, novomanžely.

Zdroj: Skloňování slova novomanželé

Příběh

V příběhu NA KTERY SLOVNI DRUH SE PTAME JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanička.

Otázkou jak? se ptám na příslovce.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Musím říct že mi to hodně pomohlo díky

Zdroj: Příběh Na ktery slovni druh se ptame jak

Skloňování slova milý

Číslo jednotné, rod mužský životný:

  • 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
  • 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.

Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)

  • 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
  • 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.

Číslo jednotné, rod ženský:

  • 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
  • 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.

Číslo jednotné, rod střední:

  • 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
  • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.

Číslo množné, rod mužský životný:

  • 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
  • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.

Číslo množné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar v 1. a v 5. pádu.)

  • 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Vzal jsem si své milé věci.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez milých přijetí.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Robot poděkoval dalším milým strojům.
  • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé dárky.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Zapněte se! Mé milé počítače!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Snila jsem o mých milých květech.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Přivítal se semnou milými polibky.

Číslo množné, rod ženský:

  • 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dívky.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádek.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Napsal jsem mým milým sourozencům.
  • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé zprávy.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Hej, vy dvě milé krasavice!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Zdálo se mi o mých milých sestrách.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Překvapil mě milými zprávami.

Číslo množné, rod střední:

  • 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Milá zvířata.
  • 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Dostala jsem mnoho milých oznámení.
  • 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Dal jsem pamlsek milým štěňátkům.
  • 4. pád: (koho, co?) milá, např.: Dostala jsem milá přání k svátku.
  • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Ahoj, moje milá zvířata!
  • 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Zdálo se mi o mých milých zvířatech.
  • 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Ohromil mě milými překvapeními.

Zdroj: Pravopis milý a milí

Přídavná jména

Druhým slovním druhem jsou přídavná jména, která pojmenovávají vlastnosti osob, zvířat, věcí, nebo jevů. Ptáme se na ně otázkami: JAKÝ?, KTERÝ?, ČÍ?.

Příklad: (ČÍ?) Sousedovo (JAKÉ?) malé kotě lezlo v naší zahradě přes (JAKÝ?) dřevěný plot.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Číslovky

Čtvrtým slovním druhem jsou číslovky, které mají číselný význam. Ptáme se na ně KOLIK?, KOLIKÁTÝ?, KOLIKERÝ?, KOLIKRÁT?, KOLIKANÁSOBNÝ?

Příklad: Adam se stal (KOLIKANÁSOBNÝM?) čtyřnásobným vítězem. V (V KOLIK?) osm byl sraz před školou. Adam doběhl do cíle (KOLIKÁTÝ?) první. Ve skříni mám (KOLIKERY?) troje kalhoty.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Pády ve slovenštině

Ve slovenštině se o něco častěji než v češtině užívají latinské názvy pádů, které budou uvedeny níže. Slovenský jazyk má v podstatě 6 pádů, protože pátý pád již téměř nepoužívá, nahradil ho první pád.

1. pád

KTO? ČO?

2. pád

KOHO? ČOHO?

3. pád

KOMU? ČEMU?

4. pád

KOHO? ČO?

5. pád

O KOM? O ČOM?

6. pád

KÝM? ČÍM?

Zdroj: Pády

Krátké shrnutí o zájmenech

Zájmena:

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se v pádu, rodu nebo čísle s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, vy, on, ten, ta, náš, jeho, kdo, čeho, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • odruh (osobní - ty, přivlastňovací - tvoje, ukazovací - ten, tázací - co, vztažná - jenž, neurčitá - něco, záporná - žádný)
    • orod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • očíslo (jednotné, množné)
    • opád (7. pádů jako u podstatných jmen)

Zdroj: Jak se ptáme na zájmena

Jak se ptáme na příslovce

Otázky, kterými se  ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.

Zdroj: Příslovce v češtině

Částice

Devátým slovním druhem jsou částice, jejichž úkolem je věty uvozovat, případně některé větné členy vytýkat, hodnotit.

Příklad: už začne pršet.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Spojky

Osmým slovním druhem jsou spojky, které spojují slova a věty.

Příklad: Do práce chodí ráno i večer. Jakmilepřijde, zavolá mi.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Citoslovce

Desátým slovním druhem jsou citoslovce, které vyjadřující nálady, pocity a označují zvuky.

Příklad: Veverka hop na strom. Z cíle se ozvalo hurá!

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Autoři obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jana Válková

 Mgr. Jan Novotný


doplňování i y cvičení 2 třída
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
příbuzná slova plynout
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
příběhy k tématu

Větné členy - přehled

Petr Korejcik

na predmet se ptame koho co padama na pks ne

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Jak se ptáme na zájmena

Milda

Máte to správně. Jen je třeba dávat pozor na 4. pád. Například ve větě: Zpráva pro manžele Medalovy.
Pravidla:
Kdo? Manželé Medalovi.
Pro koho? Manžele Medalovy.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Kdo s koho nebo kdo z koho?

Milda

Kdo s koho je fráze ze staročeštiny. Fráze kdo s koho vyjadřuje klání - kdo koho/co porazí. Jedná se o starou, dnes již zřídkakdy užívanou vazbu předložky s se 4. pádem. Tato vazba se vyskytuje pouze u spojení kdo s koho a být s to.
Vazbu s předložkou z (kdo z koho) můžeme také použít, ale pouze v situaci, když popisujeme například situace kdo z koho vymlátil duši nebo kdo z koho zešílel.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Skloňování slova čemusi

Milda

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Cviceni na vzory den vzor

Milda

Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem

Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Prosba o radu

Milda

Slovo malý je přídavné jméno. Ptáme se: jaký? Malý.
A slovo chtěl je sloveso. Ptáme se: co dělal? Chtěl.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Kdo s koho nebo kdo z koho?

Josef Čepek

Můžu poprosit o posouzení příkladů:
1) Pořad v TV: Kdo s koho? (nemá být "z", když už to je sama pádová otázka?
2) Soudní výraz: (.. jednání se přerušuje). Příšerný výraz !
Děkuji a zdravím.
Josef Čepek

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Na ktery slovni druh se ptame jak

Hanička

Otázkou jak? se ptám na příslovce.

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Na ktery slovni druh se ptame jak

Petr

Musím říct že mi to hodně pomohlo díky

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Jak se ptáme na zájmena

Marta Medalová

Prosím o opravu : Novomanželům Medalovým, Novomanželé Medalovi. Díky za radu

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Zajímavě-jaky je to slovni druh

Denisa

Zajímavě je příslovce, ptáme se jak? jakým způsobem?

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Jaký slovní druh je

MIlda

Slovo vysoce je příslovce, konkrétně příslovečné určení způsobu, ptáme se: jak? Vysoce).
Slovo inteligentní je přídavné jméno.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Prosba o radu

Radka Novotná

Dobrý den můžete mi prosím dát pár příkladů přídavných jmen na které se ptáme KTERY jaký a čí je nám jasné děkuji moc

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Větný člen PRO LÉKY

Milda

Rodiče šli do lékárny. Proč tam šli, za jakým účelem? Šli pro léky. Jde o PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU, na které se ptáme právě otázkami: Proč? Za jakým účelem?

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Úplně - jaký je slovní druh

Milda

Úplně je příslovce, protože se ptáme: jak liška na veverku zapomněla? Odpověď je: úplně. Otázka JAK je charakteristická právě pro příslovce.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.