Cvičení

Otcovi, otcovy, matčini a matčiny – jaké i/y?

Otcovi a matčiny – kdy píšeme i a kdy y?

Tvary otcovi a matčiny jsou tvary přivlastňovacích přídavných jmen otcův a matčin. Koncovku neurčuje osoba, které něco patří, ale podstatné jméno, ke kterému se přídavné jméno vztahuje. Proto píšeme například otcovi přátelé, ale otcovy knihy; stejně tak matčini bratři, ale matčiny sestry.

U přivlastňovacích přídavných jmen se často chybuje právě v koncovkách -i a -y. Nestačí si říct, že slovo vzniklo od výrazu otec nebo matka. Je potřeba podívat se hlavně na podstatné jméno, které po přídavném jménu následuje. Jiný tvar bude ve spojení otcovi kamarádi a jiný ve spojení otcovy boty. Stejné pravidlo platí pro tvary od slova matčin.

Podrobné vysvětlení

Jak fungují přivlastňovací přídavná jména

Přídavná jména otcův a matčin vyjadřují, komu něco patří nebo ke komu něco náleží. Říkáme jim přivlastňovací přídavná jména.

  • otcův kabát – kabát patří otci,
  • otcova kniha – kniha patří otci,
  • matčin telefon – telefon patří matce,
  • matčina kabelka – kabelka patří matce.

Když tato přídavná jména skloňujeme, jejich koncovka se mění podle podstatného jména, které rozvíjejí.

Jak jev bezpečně poznat

Jak poznat, zda napsat otcovi, nebo otcovy

Nejdříve zjistíme, jaké podstatné jméno stojí za přivlastňovacím přídavným jménem. U množného čísla je důležité zejména to, zda jde o rod mužský životný, nebo o jiný rod.

  1. Najdeme podstatné jméno: například přátelé.
  2. Určíme jeho rod a životnost: přátelé jsou rod mužský životný.
  3. V 1. pádě množného čísla proto použijeme tvar otcovi přátelé.

U jiných podstatných jmen bývá v tomto tvaru -y: otcovy knihy, otcovy domy, matčiny kabelky.

Skloňování

Otcovi, otcovy, matčini a matčiny

Tvar Příklad Vysvětlení
otcovi otcovi kamarádi 1. pád množného čísla, rod mužský životný
otcovy otcovy knihy 1. pád množného čísla, rod ženský
otcovy otcovy domy 1. pád množného čísla, rod mužský neživotný
matčini matčini bratři 1. pád množného čísla, rod mužský životný
matčiny matčiny sestry 1. pád množného čísla, rod ženský
matčiny matčiny dopisy 1. pád množného čísla, rod mužský neživotný

Stejné pravidlo platí i pro další přivlastňovací přídavná jména, například dědův, strýcův, bratrův, babiččin nebo sestřin.

Příklady

Příklady ve větách

  • Otcovi kolegové přijeli na návštěvu.
  • Otcovy boty zůstaly v předsíni.
  • Otcovy obrazy visely na chodbě.
  • Matčini rodiče bydleli na venkově.
  • Matčiny kamarádky se sešly v kavárně.
  • Matčiny recepty máme schované v sešitě.

Rozhoduje slovo za přídavným jménem

Porovnejme:

  • otcovi synové – synové jsou mužský životný rod,
  • otcovy dcery – dcery jsou ženský rod,
  • otcovy stoly – stoly jsou mužský neživotný rod,
  • matčini sousedé – sousedé jsou mužský životný rod,
  • matčiny sousedky – sousedky jsou ženský rod.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby

Častou chybou je rozhodovat o koncovce podle slov otec nebo matka. Ta nám pouze říkají, komu něco patří. O konkrétním tvaru přídavného jména rozhoduje slovo, které přídavné jméno rozvíjí.

Proto není správná úvaha: „Je to od slova otec, takže vždy otcovi.“ Správně může být jak otcovi, tak otcovy:

  • otcovi přátelé,
  • otcovy přítelkyně,
  • otcovy kufry.

Stejně je správně jak matčini, tak matčiny:

  • matčini známí,
  • matčiny známé,
  • matčiny dopisy.

Jak si pravidlo zapamatovat

Jednoduchá pomůcka

V 1. pádě množného čísla si můžeme zapamatovat jednoduché pravidlo: pokud přivlastňovací přídavné jméno označuje mužské životné osoby, objevuje se zpravidla koncovka -i: otcovi kamarádi, matčini bratři, dědovi sousedé.

U ženského a mužského neživotného rodu se v těchto příkladech setkáme s -y: otcovy knihy, otcovy kufry, matčiny sestry, matčiny dopisy.

Nejčastější otázky

Píše se otcovi kamarádi, nebo otcovy kamarádi?

Správně je otcovi kamarádi. Slovo kamarádi je podstatné jméno rodu mužského životného v 1. pádě množného čísla, proto má přivlastňovací přídavné jméno tvar otcovi.

Píše se otcovi knihy, nebo otcovy knihy?

Správně je otcovy knihy. Podstatné jméno knihy je rodu ženského. Tvar přivlastňovacího přídavného jména se řídí slovem knihy, nikoli tím, že přivlastňujeme otci.

Píše se matčini sestry, nebo matčiny sestry?

Správně je matčiny sestry. Slovo sestry je rodu ženského. Naproti tomu u mužského životného podstatného jména napíšeme například matčini bratři.

Proč je otcovi přátelé, ale otcovy domy?

Protože přátelé jsou rod mužský životný, zatímco domy jsou rod mužský neživotný. Přivlastňovací přídavné jméno se přizpůsobuje podstatnému jménu, které rozvíjí: otcovi přátelé, ale otcovy domy.