SLOVESA I Y

Dějová slovesa při vypravování

Při vypravování mají dějová slovesa velmi důležitou roli, jejich úkolem je totiž posouvat děj, žádné správné vypravování se bez nich tedy neobejde a nelze je při vypravování vynechat.

Zdroj: Dějová slovesa

Poradna

V naší poradně s názvem ÚPLNĚ - JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.

Ráda bych se zeptala: Je slovo - úplně - číslovka nebo příslovce. Ve větě - Liška na veverku úplně zapomněla.
Děkuji
S pozdravem
Kateřina

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Příslovce ze všech vyjmenovaných slov?
Myslím si, že je to jen jedno slovo a to slovo brzy. Všechna ostatní jsou vesměs podstatná jména, zejména a slovesa.

Zdroj: Příběh Úplně - jaký je slovní druh

Slovesa

Pátým slovním druhem jsou slovesa, která vyjadřují, děj, činnost, stav. Ptáme se na ně: CO PODMĚT DĚLÁ?

Příklad: Kočka leze přes plot (CO DĚLÁ KOČKA?).

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Dobrý den, prosím, jaký slov.druh je spojení Kéž by bylo u nás ve městě....by bylo-je to sloveso?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova BY je sloveso. Slovo BY je sloveso vyjadřující podmiňovací způsob.
Slovní druh slova BYLO je sloveso. Slovo BYLO je minulý čas od slovesa být.

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo kam

Dějová slovesa

Slovesa jsou pátým slovním druhem, který se řadí také do skupiny ohebných slovních druhů, protože slovesa se dají časovat. Sloveso se ve větě vyskytuje obvykle v podobě přísudku (ale sloveso v infinitivu může být také třeba podmětem). Funkce slovesa v přísudku bývá zásadní, protože jeho úkolem je vyjadřovat činnost, stav, nebo i změnu stavu.

U slovesa se kromě mluvnických kategorií (osoba, číslo, čas, způsob, rod, vid, třída) dá určovat i jeho druh.

Slovesa tak mohou být plnovýznamová a neplnovýznamová. Plnovýznamová slovesa poznáme tak, že mají vlastní věcný význam. Dají se ještě dělit na činnostní a stavová. Neplnovýznamová slovesa obvykle potřebují spojit s plnovýznamovým slovesem, aby nesla jasný význam. Dost často se ale stává, že i neplnovýznamová slovesa ale mohou v jasně daném kontextu fungovat jako plnovýznamová, a tak tuto poučku zkomplikovat. Jak jistě víte, čeština je těžký jazyk s hromadou výjimek a chytáků...

Pro účely tohoto článku nás ale zajímá skupina plnovýznamových sloves.

Zdroj: Dějová slovesa

Poradna

V naší poradně s názvem POVIDLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Slovo povidla:
Prosím, chtěla bych si ověřit, že slovo POVIDLA se skloňuje podle vzoru "město".
Děkuji H.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo POVIDLA se skloňují podle vzoru město v množném čísle. Pouze v druhém pádě dochází k výjimce (měst, povidel).

nominativ - povidla
genitiv - povidel
dativ - povidlům
akuzativ - povidla
vokativ - povidla
lokál - povidlech
instrumentál - povidly.

Zajímavá je historie tohoto slova, které od pradávna označovalo produkt vzniklý redukcí vařené ovocné šťávy. Podle Machkova etymologického slovníku slovo povidla patrně souvisí se staroindickým pavitra, čistý, a původně znamenalo vyčištěnou případně cezenou šťávu. Jiné teorie však slovo povidla odvozují od slovesa vít, podle kterých jsou povidla něco, co vzniklo vitím, mícháním vařené ovocné šťávy.

Zdroj: Příběh Povidla

Jaký slovní druh je kdybyste

Jedná se o tvar pomocného slovesa být v podmiňovacím způsobu. Je to takzvaný aoristní tvar slovesa být.

Zdroj: Pravopis a gramatika slova kdybyste

MÝT

U slovesa mýt (= čistit vodou), se píše y, na rozdíl od slovesa mít (=vlastnit), kde se píše i. rozdíl je i u podstatného jména mýval (= zvíře), kde se píše y, a u slovesa míval (=dříve vlastnil), kde se píše i.

Slova příbuzná

omýt, omývat, omytý, omyvatelný, umýt, umytý, mycí, myčka, umyvadlo, umývárna, pomyje (= splašky po mytí nádobí), mýval, mývalí, mýdlo, mýdlový, mydlit, mydlář, mydliny (= mýdlový roztok s pěnou)

Příklady

Otec si umyl auto. Chtěl bych mít samé jedničky.

Kupte si medvídka mývala. Míval dobré známky.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m

Co je správně

Sloveso zpytovat a všechna jeho příbuzná a odvozená slova se vždy píší s předponou "Z-". Varianta s předponou "S-" není přípustná. Přestože se u něj píše předpona z-, toto slovo nepatří ani do jedné ze dvou skupin, které jsou tvořeny předponou z- (od nedokonavých sloves vytvořená slovesa dokonavá; od podstatných a přídavných jmen vytvořená slovesa s významem: stát se tím, co znamená slovo základové). Sloveso zpytovat tedy nepatří ani k jedné z těchto skupin, neboť patří do skupiny slov, u nichž si je potřeba předponu zapamatovat. U slovesa zpytovat patří psaní předpony z- k ustáleným zvykům bez ohledu na výslovnost.

Zdroj: Zpytovat nebo spytovat

Dějová slovesa podle Wikipedie

Jak již bylo zmíněno, plnovýznamová sloves se dělí na slovesa činnostní (jinak také akční, či dějová) a stavová. Slovesa akční vyjadřují nějakou činnost, která vyšla od určitého činitele, na rozdíl od těch stavových, které vyjadřují stav či jeho změnu.

Akční slovesa se mohou také ještě dělit na:

• Předmětová: tato slovesa k sobě váží nějaký předmět, bez jeho uvedení není informace úplná a věta může postrádat smysl. Například sloveso věnovat. Nelze napsat jen: „Pavel věnuje.“ Je potřeba větu doplnit o informaci co a třeba i komu, aby věta dávala smysl. Musí tedy znít třeba takto: „Pavel věnuje peníze místní charitativní organizaci.“
• Bezpředmětová: tento typ sloves nevyžaduje žádnou vazbu s předmětem, ta tam může být, ale není nutná. Věta i bez předmětu totiž dává smysl. Například sloveso odejít. Věta: „Adam odešel.“ je významově úplná.
• Zvratná: tento typ sloves se pojí s předmětem zvratného zájmena (si, se). Patří sem například sloveso bát (se).
• Pomocná slovesa se pak dělí na vlastní pomocná (být, mít), sponová (stát se, být), modální (chtít, mít, muset).

Zdroj: Dějová slovesa

Možnosti

V textech se můžete setkat se dvěma případy použití slovesa být ve tvarech oznamovacího způsobu v čase budoucím, tedy odbornou terminologií – v indikativu futura.

1) Na místě budeme před západem slunce. Za dva roky už budu v páté třídě.

2) Tolik domácích úkolů budu psát hodně dlouho. Až budu velký, budu popelářem. Když to uděláš, budeme nešťastní.

Ve vzorových větách označených 1) tvary budu/budeme fungují jako sloveso plnovýznamové.

Ve vzorových větách či souvětích označených 2) jde o sloveso pomocné. Jen pro doplnění: rozlišujeme vlastní pomocná slovesa – ve složeném slovesném tvaru (budu číst), a slovesa sponová – stojí u jmenného přísudku (budu smutný).

Zdroj: Slovní druh budeme budu

Časování

A jak tedy vypadá kompletní časování slovesa být v indikativu futura (způsob oznamovací, čas budoucí)?

Osoba	Jednotné číslo	Množné číslo
1.	budu	budeme
2.	budeš	budete
3.	bude	budou

Pomocí budoucích tvarů pomocného slovesa být a infinitivu se tvoří budoucí čas u sloves nedokonavých:

Osoba	Jednotné číslo	Množné číslo
1.	budu dělat	budeme dělat
2.	budeš dělat	budete dělat
3.	bude dělat	budou dělat

U dokonavých sloves přítomné tvary vyjadřují budoucnost. Srovnej:

budu dělat, budu sázet, budu zpívat – nedokonavá slovesa

udělám, nasázím, zazpívám – dokonavá slovesa

Budoucí čas slovesa být a sloves od něj odvozených předponou

Jak už jste si zajisté všimli, sloveso být má v budoucím čase změnu ve kmeni na bud-:

• budu, budeš, bude, budeme, budete, budou

U sloves odvozených předponou od slovesa být (například dobýt, odbýt, zbýt, přibýt, ubýt, nabýt) se setkáváme se dvěma tvary:

• původní tvar s u: dobudu, odbudeš, zbude, přibudeme, ubudete, nabude. Tento tvar se považuje za základní, stylově vyšší a spisovný.
• nový tvar s y: dobydu, odbydeš, zbyde, přibydeme, ubydete, nabyde. Tento tvar se považuje za stylově nižší, až hovorový.

Zdroj: Slovní druh budeme budu

Význam slova

Význam slovesa zúčastnit je podílet se svojí přítomností nebo aktivitou na nějaké akci.

Zdroj: Zúčastnit se

Ozvi nebo ozvy

Pravopis tohoto výrazu je zcela závislý na kontextu. Každá varianta je totiž správná, záleží jen na významu jednotlivých slov. V případě výrazu "ozvi" se jedná o tvar slovesa v druhé osobě jednotného čísla v rozkazovacím způsobu. U tvaru "ozvy" se jedná o podstatné jméno rodu ženského čísla množného v prvním pádě, nebo čísla jednotného v pádě druhém.

"Ozvi" je od slovesa ozvat se, což znamená projevit se zvukem, ohlásit se. Pojmem "ozvy" jsou myšleny zvukové efekty doprovázející činnost srdce, v menší míře se "ozvy" používají ve významu ohlasů, ozvěna.

Zdroj: Ozvi se nebo ozvy se

Jak je to správně

• Správně je pouze podoba koná. Jde totiž o 3. osobu čísla jednotného slovesa konat.
• Konat je sloveso nedokonavé, které je poněkud knižním vyjádřením sloves dělat, činit, vykonávat.
• Sloveso konat se časuje tímto způsobem:
• číslo jednotné: 1. os. – konám; 2. os. – konáš, 3. os. – koná;
• číslo množné: 1. os. – konáme; 2. os. – konáte; 3. os. – konají.
• Rozkazovací způsob: konej, konejme, konejte.
• Příčestí činné: konal; příčestí trpné: konán.
• Přechodník přítomný mužský: konaje; přechodník přítomný ženský a střední: konajíc; přechodník přítomný množné číslo: konajíce.
• Podstatné jméno vytvořené od tohoto slovesa: konání.

Zdroj: Konná nebo koná

Vzpomněl nebo vzpoměl

Dost často se stává, že právě u tohoto slovesa člověk znejistí a neví, jestli je správná varianta s "mně", nebo jen s "mě", pak se snaží najít nějaké logické zdůvodnění pro ten či onen pravopis.

Pravopis

Správný je pouze tvar s "mně" tedy "vzpomněl".

Vysvětlení

Určitým zdůvodněním proč tomu tak je, může být to, že v jiných tvarech (či odvozených slovech) tohoto slovesa se objevuje hláska "n" = například "vzpomenu". A právě toto "n" je to, které se objevuje i v hláskové skupině "mně" ve slově vzpomněl. Pro většinu lidí je ale nejjednodušší si toto slovo prostě zapamatovat, než si pracně zdůvodňovat jeho pravopis.

Ukázky ve větě

Kdo by si občas rád nevzpomněl na svou první lásku?

Cestou ze školy si už na úkol ani nevzpomněl.

Právě si vzpomněl, kde nechal klíče od bytu.

Zdroj: Pravopis vzpomněl nebo vzpoměl

VÝT

= zvukový projev zvířete

Vyjmenované slovo výt, znamená vydávat pronikavý hlas/naříkat a píše se s y, na rozdíl od slovesa vít, které znamená plést a píše se s i.

Slova příbuzná

zavýt, vytí

Příklady

Psi vyli na měsíc. Dívky vily věnce.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

DMÝCHAT

= vhánět vzduch

Slovesa míchat (= kroužením uvádět pohyb ) a smíchat (= spojit ve směs), nemají s vyjmenovaným slovem dmýchat nic společného, a proto se v nich píše měkké i.

Slova příbuzná

rozdmýchat, dmychadlo (= nástroj na vhánění vzduchu)

Příklady

Kovář rozdmýchal oheň.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po m

VÝSKAT

= radovat se

Vyjmenované slovo výskat (jásat) se píše s y, na rozdíl od slovesa vískat (=probírat se někomu ve vlasech), které se píše s i.

Slova příbuzná

výskot, zavýskat, zavýsknout, výskání

Příklady

Při soutěži se ozýval výskot ze všech stran. Vnuk se nechal vískat ve vlasech.

Zdroj: Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v