Ukázka užití spojky poněvadž
Na schůzku přišel pozdě, poněvadž mu ujel vlak.
Nemůžu jít s vámi na túru, poněvadž nemám kanady.
Poněvadž začalo pršet, nikdo mě ven nedostane.
Zdroj: Spojka poněvadž
Na schůzku přišel pozdě, poněvadž mu ujel vlak.
Nemůžu jít s vámi na túru, poněvadž nemám kanady.
Poněvadž začalo pršet, nikdo mě ven nedostane.
Zdroj: Spojka poněvadž
V naší poradně s názvem NEBO-LI SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adela.
Jaký slovní druh je nebo-li?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Neboli se píše VŽDY dohromady a spojovník se zde nepoužívá. Celé slovo neboli je spojka. Pro zajímavost taktéž i -li je spojka.
Synonymum ke slovu neboli je čili, nikdy ne či-li.
Zdroj: diskuze Nebo-li slovní druh
Slovo poněvadž se řadí ke spojkám, tedy k neohebným slovním druhům. To znamená, že tato spojka zůstává stále stejná a neovlivňují jí pády ani čas.
Přestože většina lidí tuto spojku vyslovuje jako [poněvač], tak správný a jediný přípustný pravopis tohoto slova je poněvadž.
Spojka poněvadž je spojkou podřadící, která spojuje větu hlavní (případně větu ve vedlejší) s větou vedlejší příčinnou/důvodovou. Proto jejím synonymem je podřadící spojka protože, která vyjadřuje stejný podřadící vztah. Někteří lidé ji přirovnávají i ke spojce neboť, tady je ale potřeba si uvědomit, že spojka neboť není spojkou podřadící, ale jedná se o spojku souřadicí v poměru příčinném, a proto si spojky neboť a poněvadž nejsou rovny.
Zdroj: Spojka poněvadž
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.
jaky slovni druh je slovo jak
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.
Podrobné vysvětlení je uvedeno zde: www.pravopiscesky.cz…
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo jak
„Až“ se ve větách uplatňuje jako spojka podřadicí časová nebo spojka podřadicí účinková. Jako spojka podřadicí časová vyjadřuje, kdy nastane nebo dokdy trvá děj věty hlavní (teprve, tehdy, když).
Příklady: Až dorazíte na místo, dejte mi vědět. Napiju se, až budu mít žízeň. Až začne voda vřít, vložte do ní špagety.
Jako spojka podřadicí účinková vyjadřuje „až“ výsledek nebo míru děje (tak, takže, tolik, tak silně, tak mocně).
Příklady: Smáli se, až se za břicho popadali. Tak dlouho prosila, až se nad ní smiloval.
Zdroj: Slovní druh až
V diskuzi VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.
Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
přece - částice: on za to přece nemůže nebo citoslovce: neplač přece
a přece - spojka souřadící (význam: přesto)
- v poměru odporovacím
Zdroj: diskuze Význam spojky "přece"
Slovo PŘESTOŽE se z hlediska slovních druhů řadí mezi spojky. PŘESTOŽE je spojka podřadicí, která má význam přípustkový. Spojka PŘESTOŽE uvozuje (připojuje) vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.
(Poznámka 1: Spojky podřadicí připojují závislou větu nebo větný člen. )
(Poznámka 2: Přípustka vyjadřuje okolnost, jež nevedla k očekávanému následku.)
Zdroj: Přestože
V diskuzi NEVIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rampepurda.
Kdyz je veta : podle prvotnich informacu si nehoda vyzadala jedno lehle zraneni , jak rekla policistka. Chtela bych se zeptat jaky slovni druh je v tomto pripade "jak". Dekuji za odpoved..... :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tadeáš.
Slovo jak je v této větě spojka.
Zdroj: diskuze Nevim
Chce-li tedy po vás vyučující, abyste ve větě určili slovní druhy, a vy narazíte na bude-li , pak napište nad bude 5 (= sloveso) a nad -li 8 (= spojka). Tato rada samozřejmě platí pro všechna takto vytvořená slova (například víš-li, říkám-li, mohl-li, zpíval-li, psala-li a podobně).
Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
V diskuzi SLOVNÍ DRUH JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie bílá.
Dobrý den chtěla by se zeptat jaký slovo jak???!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míša.
Slovo jak může být buď podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo také spojka. Jak to určit, najdeš tady: www.pravopiscesky.cz…
Zdroj: diskuze Slovní druh jak
Výraz jako je často spojkou, protože spojuje jednotlivá slova a určuje vztah mezi nimi. Často se jedná o spojku podřadící nebo spojku slučovací.
Je hezká jako princezna. Ze závodu odstoupil jako první. To máš prašť jako uhoď. Na zkoušení jako na čtvrtletní práci se musíme pořádně připravit.
Zdroj: Jako - slovní druh
V diskuzi JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie bílá.
Dobrý večer chtěla bych vědět jaký druh je slovo jak???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míša.
Slovo jak může být podstatné jméno, zájmenné příslovce a nebo spojka. Jak to určit, najdeš tady: www.pravopiscesky.cz…
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo jak
Spojky podřadicí, mezi něž patří i spojka -li, připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném a vyjadřují vztahy závislé věty k větě řídící. Spojky jestliže, -li, když často uvozují vedlejší větu podmínkovou, čímž vyjadřují podmínku, při které může nastat děj věty řídící.
Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
V diskuzi SLOVNÍ DRUH U SLOVA TŘEBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka Hlavatá.
prosím, zda slovo TŘEBA je příslovce , částice nebo i spojka ?
děkuji za odpověď
Majka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka.
Slovní druhy je třeba určit správně. Třeba je zde příslovce.
Třeba už určil všechny slovní druhy. Třeba je zde částice.
Zdroj: diskuze Slovní druh u slova TŘEBA
PROJET SE PRAŽSKÝM SEMMERINGEM – Semmering je přezdívka pro určitou železniční trať. U tohoto spojení je pravděpodobně (stejně jako u slov Pražský okruh / pražský okruh, Jižní spojka / jižní spojka) rozkolísaný úzus, proto je těžké stanovit, jestli jde o vlastní jméno, nebo o obecné pojmenování. Proto je zatím přípustné psaní obou písmen, tedy pražský semmering a Pražský semmering.
EXKURZE PRAŽSKÝM PROTONOVÝM CENTREM – Oficiální název této společnosti zní Protonové centrum Praha, případně Centrum protonové léčby v Praze. A proto exkurze pražským protonovým centrem se píše s malým p.
S PRAŽSKÝM MEZINÁRODNÍM MARATONEM JSOU SPOJENÁ RŮZNÁ OMEZENÍ –
Ve spojení s Pražským mezinárodním maratonem se píše velké P, protože se jedná o konkrétní název sportovní akce.
Zdroj: Pražská - velké písmeno
V naší poradně s názvem PRO VELKÝ ZÁJEM BYLA POHÁDKA HRÁNA I O PRÁZDNINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.
Trefil jsem se, ale ještě prosím o ověření věty byla prodloužena až do konce prázdnin. Až- 8, konce 6 ? Díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Máš to správně. Až je spojka a konci je příslovce.
Zdroj: diskuze Pro velký zájem byla pohádka hrána i o prázdninách
Spojka -li se připojuje zpravidla ke slovesu stojícímu na začátku věty. Viz úvodní věty našeho článku anebo další příklady: Nebude-li pršet, nezmokneme. Bude-li mrznout, zmrzneme. Chceš-li tu knihu, zaplať. Prozradíte-li naše tajemství, zemřete. Jde-li on, půjdu i já.
! Pozor, pokud je -li součástí složené spojky, nepoužívá se v těchto případech spojovník: zdali, čili, jestli, neboli, pakliže, nežli, ačli.
Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
V diskuzi POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.
Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?
Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě
každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka)
Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)
Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)
Každý ho měl rád. (zájmeno)
Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)
Podívej se, co se stalo! (zájmeno)
Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)
Když mně se tak nechce! (částice)
Mám volno jen v neděli. (příslovce)
Jen se neboj! (částice)
Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)
Už budu hodný! (částice)
To mi slibuješ už několik dní. (příslovce)
Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)
Kdybych tak vyhrál milion! (částice)
Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)
Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)
Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)
Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)
Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)
Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)
Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)
Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)
Bydlím hned naproti. (příslovce)
Střela šla těsně vedle. (příslovce)
Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)
Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)
Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)
Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)
Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)
Jindřiška k nám nastoupila místo něj. (předložka)
Pospěš si, ať stihneš všechny úkoly. (spojka)
Ať už to mám rychle za sebou! (částice)
Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil. (spojka)
Aby to tak byl černý kašel! (částice)
Že jsem tam vůbec chodil! (částice)
Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem. (spojka)
Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu. (přídavné jméno)
Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným. (podstatné jméno)
Pak se nemám zlobit! (částice)
Umyj se a pak přijď ke stolu. (příslovce)
Je-li to nutné, pak to udělám. (spojka)
Táňa se pozorovala v zrcadle. (zájmeno)
Nechtěla jít se mnou do kina. (předložka)
Svou práci dělá opravdu rád. (příslovce)
Je opravdu blázen? (částice)
Takové štěstí hned tak někdo nemá! (částice)
Přijdu za tebou hned po večeři. (příslovce)
Nejraději jí se svými přáteli. (sloveso)
Nevěřil jsem jí ani slovo. (zájmeno)
Bez lásky nejsou lidé šťastní. (předložka)
Černý bez na jaře krásně kvete. (podstatné jméno)
Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil. (spojka)
Zdroj: Cvičení na slovní druhy
V naší poradně s názvem JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.
Prosím o radu:( jaký je slovní druh slovo, TOTO, NEBO? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
TOTO je zájmeno.
NEBO je spojka.
Zdroj: diskuze Jaký je to slovní druh?
Vedlejší věta důvodová se nazývá také vedlejší větou příčinnou. Tato věta vyjadřuje příčinu (důvod) děje věty řídící. Uvozena bývá nejčastěji spojkami že, poněvadž, protože, jelikož.
Zaspal, protože si nenastavil budík.
Musím se omluvit, poněvadž jsem zapomněl domácí úkol.
Že jsem měl vyznamenání, dostal jsem nový telefon.
Jelikož jsem to slíbila, musím jít.
Zdroj: Druhy vedlejších vět
Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.
Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:
Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.
Zdroj: Slovní druhy
V následujícím cvičení se můžete přesvědčit, že určování slovních druhů není vždy snadné a jednoznačné, že záleží na tom, v jakém kontextu je daný výraz použit. Určujte tedy slovní druhy u stejných slov v různých větách (vybírejte z tradičních čísel 1–10: 1 podstatné jméno, 2 přídavné jméno, 3 zájmeno, 4 číslovka, 5 sloveso, 6 příslovce, 7 předložka, 8 spojka, 9 částice, 10 citoslovce):
Zdroj: Spojky
Tragédie1 se3 udála5 v7 postranní2 uličce1, ústící2 do7 hlavní2 třídy1. Trafika1 paní1 Ascherové1 byla5 asi9 uprostřed6 po7 pravé2 straně1.
Když8 jsme5 tam6 zahýbali5, podíval5 se3 Poirot1 na7 hodinky1 a8 já3 jsem5 pochopil5, proč6 si3 chtěl5 obhlédnout5 místo1 zločinu1 až6 teď6. Bylo5 právě6 půl1 šesté4. Hodlal5 získat5 co3 nejpřesnější2 představu1 o7 včerejší2 atmosféře1.
Měl-li5 však8 opravdu6 takový2 záměr1, dožil5 se3 zklamání1. V7 této3 chvíli1 se3 ulička1 vůbec6 nepodobala5 té3 z7 včerejška1. Rodinné2 domky1 chudších2 vrstev1 se3 tu6 střídaly5 s7 menšími2 krámky1. Usoudil5 jsem5, že8 je5 tu6 asi9 za7 obvyklých2 okolností1 dost6 živo6, že8 tu6 chodí5 hodně6 prostých2 lidí1 a8 že8 si3 tu6 na7 chodníku1 i8 v7 jízdní2 dráze1 hrají5 houfy1 dětí1.
Teď6 tu6 však8 stál5 hlouček1 zvědavců1 a8 všichni3 zírali5 na7 jediný2 domek1 nebo8 obchůdek1. Nebylo5 těžké2 uhádnout5, který3 to3 je5. Viděli5 jsme5, jak6 obyčejní2 lidé1 pozorují5 se7 soustředěným2 zájmem1 místo1, kde6 jejich3 spoluobčanka1 sešla5 ze7 světa1 násilnou2 smrtí1.
Kotě1 dojedlo5 granule1, olízlo5 si3 tlapku1 a8 otřelo5 si3 čumáček1 a8 ouška1. Pak6 přiťapalo5 k7 drátěné2 přední2 stěně1 kotce5, sedlo5 si3 na7 zadní2 tlapky1 a8 předními2 zaškrábalo5 na7 drátěnku1. Doufalo5, že8 mu3 třeba6 někdo3 přijde5 otevřít5. Zaměstnanci1 útulku1 si3 občas6 ve7 volných2 chvílích1 zašli5 s7 koťaty1 pohrát5, ale8 teď6 asi9 nikdo3 nepřijde5, když8 tu6 zůstalo5 samo3!
Zkroušeně6 přešlo5 k7 pelíšku1 v7 zadním2 rohu1 kotce1. Polštář1 byl5 pro7 ně3 samotné2 příliš6 velký2 – až6 do7 včerejška1 se3 o7 něj3 dělilo5 s7 dalšími2 dvěma4 šedivými2 koťaty1, a8 teď6 se3 ztracené2 choulilo5 uprostřed6. Dvě4 sestřičky1 mu3 chyběly5. Pelíšek1 sice8 hřál5, ale8 osamělé2 kotě1 se3 stejně6 chvělo5 chladem1.
Autor: Mgr. Jana Válková
Zdroj: Slovní druhy
Několikanásobný podmět je vyjádřený několika souřadnými výrazy. Jednotlivé členy tohoto typu podnětu mohou být spojeny čárkami, nebo spojkami: a, i, nebo. Pokud má podmět více než dva výrazy používá se kombinace (například tři slova: mezi prvním a druhým slovem podmětu je čárka, druhý a třetí dělí pak vybraná spojka).
Zdroj: Rozvitý podmět
Copyright © 2012 - 2023 NetConsulting Praha s.r.o.