Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

VELIKONOČNÍ KOLEDA TEXT

Velikonoční koledy pro dospělé

Dospělí (jedná se v absolutní většině o muže, protože dospělé ženy většinou nekoledují) si často klasické koledy, které se učili jako děti, upravují tak, aby odráželi jejich současná přání. Častým tématem jejich koled tedy není přání získat vajíčko, případně něco sladkého, ale touha po kapce nějakého alkoholu, který ke koledování dospělých neodmyslitelně patří. Jejich koledy jsou často netradiční a vtipné.

Ukázky netradičních, vtipných koled pro dospělé

PANÁK

Hody, hody, doprovody,

pijem všechno, kromě vody.

Panáka nám dejte,

o víc se nestarejte.

PANÁK

Hody, hody, doprovody,

já mám boty plné vody,

vejce už mně neláká,

nalejte mi panáka.

VODKA NEBO RUM

Hody, hody, doprovody,

pijem všechno, kromě vody.

Dejte vodku nebo rum,

vypijem vám celej dům.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček,

koledovat neumím,

tak mi dejte kopu vajec,

ať tu dlouho nečumím.

VODKA

Hodky, hodky, doprovodky,

dejte aspoň litr vodky.

Nedáte-li vodku,

dejte aspoň bechera,

nebuď taká megera.

MĚLAS POSLOUCHAT

Koleda, koleda, pomlázka,

Michal Markétu vypráská.

Dobře, Markéto, dobře tak,

mělas Michala poslouchat.

Těm co nosí sukničky,

mnoho zdravé vodičky,

těm co nosí nohavice,

mnoho dobré slivovice.

KARATE

Hody, hody, doprovody,

dejte vejce malovaný.

Jestli mi ho nedáte,

použiju karate.

BUM

Bum, bum, bum,

dejte vejce

nebo rum!

Zdroj: Velikonoční koledy

Diskuze: Re: otevřený dopis

Vážený pane Kratochvílo, vše co chcete uveřejnit nám můžete zaslat na adresu redakce@netconsulting.cz. Text otevřeného dopisu bude převeden do formátu HTML. Soubory odeslané společně s dopisem budou zveřejněny u dopisu jako soubory ke stažení. V textu otevřeného dopisu budou naší redakcí umístěny reklamy.

Zdroj: diskuze Otevřený dopis
Počet odpovědí: 1

Symboly Velikonoc

Stejně jako Vánoce i Velikonoce mají své typické symboly. Jedním z nich je jistě velikonoční beránek, který má symbolizovat Ježíše Krista, který byl obětován pro spásu světa. Dalším typickým velikonočním symbolem je v dnešní době i velikonoční vajíčko, které má symbolizovat nový život. Ale podle některých křesťanských výkladů může velikonoční vajíčko být i symbolem hrobu, ze kterého Ježíš Kristus vstal.

Dalším křesťanským symbolem Velikonoc je kříž, na němž byl Ježíš Kristus ukřižován. Zároveň je symbolem i velikonoční oheň, který je symbolem výhry Ježíše Krista nad smrtí.

Zdroj: Velikonoční koledy

Zkratky na klávesnici

Zmáčknutím několika kláves na jednou se provede určitá úloha, ke které by se jinak muselo použít myši, tato kombinace se nazývá klávesovou zkratkou, protože ušetří čas při práci na počítači. Klávesové zkratky se mohou lišit v souvislosti na operačním programu. Jako příklad nám poslouží klávesové zkratky pro práci ve Wordu.

Příklady klávesových kombinací:

ALT + S (aktivace nabídky Soubor) ALT + V (aktivace záložky Nápověda)

ALT + K (aktivace záložky Kreslit) ALT + Y (aktivace záložky Zobrazit)

ALT + O (aktivace záložky Okno) CTRL + N (nový dokument)

CTRL + O (otevřít) CTRL + X (vyjmutí označeného textu a vložení do schránky)

CTRL + P (tisknout) CTRL + C (kopírování označeného textu do schránky)

CTRL + S (uložit) CTRL + V (vložení označeného textu ze schránky)

CTRL + Z (zpět, navrácení provedené akce) CTRL + Y (opakování navrácené akce)

CTRL + F (hledání v dokumentu) CTRL + A (vybrání/označení celého dokumentu)

CTRL + B (tučný text) CTRL + I (kurzíva)

CTRL + U (podtržení) CTRL + = (dolní index)

CTRL + % (horní index) CTRL + ? (zvětšit písmo)

CTRL + ; (zmenšit písmo) CTRL + L (zarovnat text vlevo)

CTRL + E (zarovnat text na střed ) CTRL + R (zarovnat text vpravo)

CTRL + J (zarovnat text do bloku) CTRL + SHIFT + P (změnit velikost písma)

CTRL + SHIFT + F (změnit vzhled písma) CTRL + SHIFT + C (kopírovat formátování)

Zdroj: Zkratky

Ukázky ve větě

Text písně "Vím, že jsi se mnou" dojal většinu diváků.

Neodpojuj se a zůstaň se mnou online.

Buď se mnou a neodcházej.

jak to se mnou mluvíš?!?

Přítel to se mnou myslí vážně.

Počítáte se mnou ve firmě i do budoucnosti?

Zdroj: Se mnou nebo semnou

KOLEDA

Přišla velká novina,

život nový začíná,

za rok spustí basa, dudy,

není u nás žádný chudý.

Jářku, povídám.

~

Pak jen pro tu potěchu

do měst zajdete,

dobrot až po střechu

všude najdete.

~

Přišla velká novina,

život nový začíná,

za rok spustí cimbál, dudy,

už tam není žádný chudý.

Jářku, povídám.

~

Nebude jak dříve,

zvoní po kraji,

časy spravedlivé

dětem nastaly.

~

Poskakují chvojky,

přejí pokoj všem,

a objímá děti

zlatá máma zem.

Zdroj: František Halas - básně k recitaci

Zájmeno jenž

Vztažné zájmeno jenž je málo využívaným synonymem k zájmenu který. Mnoho lidí považuje toto zájmeno za zbytečné, komplikující text a mají problém s jeho skloňováním. Zájmeno jenž ale pomáhá lidem, jež se živí psaním, aby v textu neopakovali neustále jen zájmeno který.

Zdroj: Gramatika jenž

Teoretická část

Tato část zahrnuje odborný text na daná témata, která vy sami zformulujete. Můžete použít i různé citace, poznámky, komentáře, vyjádření vlastních názorů, ale měli byste dodržet „jádro odbornosti“, kdy píšete o dané věci, co to je, jak to funguje, kde se to využívá, a hlavně se nezapomeňte vyjadřovat spisovnou češtinou. Jednotlivé kapitoly bývají očíslovány. Pokud chcete začít psát text do některé z kapitol, tak je dobré stisknout SHIFT+ENTER, pomocí kterého budete psát text od stejného levého okraje stránky, u kterého je umístěn nadpis vaší kapitoly. Standardní velikost písma v psaných textech je 12, nadpisy by měly být psané pomocí většího písma. S narůstající úrovní nadpisu roste i jeho velikost písma.

Co se týče vzdálenosti mezi řádky, u všech řádků v práci se automaticky nastavuje řádkování 1,5 řádku. Dále se nastavují mezery mezi jednotlivými odstavci a nadpisy. Tato problematika záleží spíš na vás. Důležité je zachovat symetričnost a klást důraz na to, aby mezi hlavními nadpisy a jednotlivými kapitolami byly větší mezery, rovněž tak mezi nadpisy kapitol a jejich textem. Můžete si například nastavit mezery mezi hlavními nadpisy a nadpisy kapitol na 24 bodů před textem a 24 bodů za textem. Mezi jednotlivými kapitolami pak 18 bodů před textem a 18 bodů za textem.

Zdroj: Co to je seminární práce

Přednes

napsal Zdeněk Rýdl

Ve škole nám říkali, že " Bez práce nejsou koláče,"

ale taky, " Kdo neumí mluvit, bude jenom dřít a zapláče ".

~

Aby člověk uměl mluvit, to není jen klika,

je to přímo vědní obor, zvaný prostě " Rétorika ".

~

Pro začátek můžeš zkusit hrát si s jedním slovíčkem,

postavit se před zrcadlo a sledovat, no, jaký jsem ?

~

Pak si vyber pro svou třídu, nějakou tu básničku,

záleží na intonaci a ne jenom na slovíčku !

~

Text se musíš naučit, bez toho to nejde,

pak tě čeká trochu trémy, ale i to nakonec přejde !

Zdroj: Básně pro 5. třídu

Co má obsahovat osnova

Jak tedy dobře napsat osnovu slohové práce? Měla by být stručná a vypichovat ty nejdůležitější body či události z celého díla. Text by měl být rozdělen do tří základních celků, kterými jsou úvod, stať a závěr.

Úvod

Úvod slouží k seznámení čtenáře s tématem, o němž bude práce pojednávat. To by mělo být nastíněno nejprve obecně, postupně zúženo až na námět, který konkrétní práce řeší. Úvod může také nastolit nějakou otázku, na kterou hledáte odpověď, nebo vysvětlovat, proč se daným tématem zabýváte.

Stať

Jedná se o samotný příběh, popis nebo vyprávění. Nemá ustálenou podobu. Ideální ale je, pokud obsahuje alespoň tři odstavce, samozřejmě v závislosti na rozsahu celé slohové práce. Ve stati by měly být vyjádřeny hlavní myšlenky textu, které jsou dále rozvíjeny. Při formulování jednotlivých bodů stati je dobré postupovat od obecného ke konkrétnímu a na základě toho tvořit jednotlivé odstavce, podobně jako kapitoly či podkapitoly v knize. Jako pomůcku při hledání optimálního názvu bodu v osnově lze využít volné psaní nebo myšlenkové mapy.

Závěr

Slouží ke shrnutí toho, o čem text pojednával, k odpovědi na otázku nastolenou v úvodu práce a k formulování toho, co z textu vyplývá, tedy k jakým závěrům autor došel.

Zdroj: Osnova vzor

Titulní strana

Seminární práce musí být členěna na úvod, hlavní stať, závěr a obsahovat seznam použité literatury. Doplnit ji můžete titulním listem (s vaším jménem, názvem oboru a předmětu a podobně), obsahem či přílohou, například v podobě tabulky či grafu s konkrétními výsledky šetření.

Struktury seminární práce se pevně držte a její stručnou osnovu si načrtněte dřív, než začnete psát. Pozornost věnujte nejen hlavní stati, ale také úvodu, a především (často podceňovanému) závěru, v němž byste měli shrnout výsledky své práce.

Velikost písma na titulní straně užívejte podle vlastního uvážení. Důležité je, aby největší byl nadpis pro práci, druhý největší byl název školy a menší písmo je dobré použít pro uvedení, z jakého předmětu je tato práce, a pro údaje v pravém dolním rohu stránky. Postačující velikost pro nadpis seminární práce je 22 a pro nejmenší text na této stránce je 11 nebo 12. Používejte zde zarovnání na střed a vpravo. Vyplatí se už od samého začátku zavést číslování stránek, které je umístěno v zápatí.

Na druhé straně zpravidla bývá obsah celé práce. Ještě než začnete psát jakýkoliv text, je dobré vkládat do nadpisů úrovně textu. Tyto úrovně slouží k zobrazení daného nadpisu v obsahu. Tvorba obsahu by se měla provést až na samotný závěr práce, ale doporučuje se průběžně si vyzkoušet vložit obsah a ujistit se tak, že odpovídá vašim požadavkům. V obsahu by mělo být vše očíslováno pomocí zvoleného formátu číslování. Při kontrole obsahu používejte aktualizaci pole. Máte na výběr aktualizaci celého pole anebo pouze čísel stránek. Při aktualizaci celého pole může dojít k tomu, že se v obsahu vygeneruje celý text některých kapitol. Je to z důvodu používání SHIFT+ENTER, díky němuž můžete psát text pod danou kapitolu, aniž byste zasahovali do číslování. Naštěstí můžete přímo zasahovat do obsahu a přebytečný text vymazat anebo brát na tento problém ohled již ze začátku a používat pouze ENTER s manuálním odebráním číslování k vepisování textu do kapitol. Kdybyste chtěli být opravdu důkladní při tvorbě takovéto práce, tak úvod se čísluje pomocí čísla 0 nebo se číslování nepoužívá.

Zdroj: Co to je seminární práce

Velikonoční koledy pro děti

Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.

Ukázka velikonočních koled pro dívky

KROPENATÁ SLEPIČKA

Kropenatá slepička

snesla bílá vajíčka,

obarvím je, vymaluji,

všechny chlapce podaruji,

pentličky si nastříhám,

na pomlázku jim je dám.

KOLEDNÍCI

Koledníci jdou,

pomlázku nesou,

zpívají koledy,

„vajíčko dejte mi“.

Ať je pěkně malované,

od srdíčka darované.

TOHO JÁ RÁDA MÁM

Komu já vajíčko daruju,

toho já upřímně miluju,

komu já vajíčko dám,

toho já ráda mám.

HODY, HODY

Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.

Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.

Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.

ČOKOLÁDA

Stavil se u mě zajíček.

Nechal tu pro tebe balíček.

Je v něm spousta čokolády.

Tak neváhej, máš ho tady.

Ukázka Velikonočních koled pro kluky

HODY, HODY DOPROVODY

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,

nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný,

za kamny v koutku,

na vrbovým proutku,

proutek se ohýbá,

vajíčko kolíbá,

proutek se zláme,

slepička z něj spadne.

Vajíčko se odkoulí

do strejčkovy stodoly,

vajíčko křáp, slepička kdák,

panímámo, máte mi ho dát!

JÁ JSEM MALÝ ZAJÍČEK

Hody, hody, doprovody,

já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podle vody,

nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,

chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka

a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,

mám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem,

malovaná vajíčka.

POMLÁZKA

Upletl jsem pomlázku,

je hezčí než z obrázku,

všechny holky, které znám,

navštívím a vymrskám,

než mi dají vajíčko,

vyplatím je maličko.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček, tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,

koledníček milý?

PANÍMÁMA

Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,

nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička

do horního rybníčka

a z rybníčka do louže,

kdo jí odtud pomůže?

PANÍ KMOTRA

Paní kmotra, slyšte chásku,

přicházíme na pomlázku,

opentlené žilky máme,

kdo nám nedá, uhlídáme!

Paní kmotra, nemeškejte

barevná vajíčka dejte.

SKŘIVÁNEK

Zas skřivánek zpívá

a svítí sluníčko,

dojdi k nám, Janíčku,

pro pěkné vajíčko.

Hody, hody, doprovody,

dejte medu, žádné vody,

nechci vody, dejte medu,

jinak od vás neodejdu.

A nakonec, tetičko,

dejte pěkný vajíčko.

KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček,

přišel jsem si pro trojníček,

trojníček mi dejte,

nic se mi nesmějte.

DĚDEČKU, KOLEDA

Dědečku, dědečku, koleda,

dejte oříšek nebo dva.

Nedáte-li oříšek,

provrtáme kožíšek.

Dědečku, dědečku, koleda.

VAJÍČKA

V ošatce mám vajíčka,

co snesla mi slepička.

Jsou tam krásně malované,

nebo pěkné bílé,

jen si vemte, koledníci,

které jsou vám milé.

HODY, HODY

Hody, hody, doprovody,

vajíčko mi dejte.

Na tvářičce sladký úsměv,

pro nás chlapce mějte!

SLEPIČKA

Kropenatá slepičko,

jaké mi dáš vajíčko?

Jé, to bude překvapení,

nad strakaté přece není.

GROŠÍČEK

Dejte nám vajíčko nebo dvě,

však vám jen maličko ubude.

Dejte nám grošíček nebo dva,

však vám to Pánbíček požehná.

TETIČKO, MATIČKO

Tetičko, matičko,

dejte mně vajíčko!

Esli mně ho nedáte,

vašu céru nevdáte,

bude v kútě sedět

a škaredě hledět,

šak to uhlídáte!

KOHOUTEK

Kohoutek kokrhá,

slepička kdáče,

panímáma do komůrky

pro vajíčko skáče.

VAJÍČKO

Moje zlatá panímámo,

vejce na mě kouká samo,

nechť je bílý neb strakatý,

třeba bylo holubatý,

jen prosím, ať je kulatý.

PROUTEK Z VRBY

Koleda, koleda, proutek z vrby,

mlsný jazýček už mě svrbí.

Koleda, koleda, holoubek,

dejte mi něco na zoubek.

PLETU, PLETU POMLÁZKU

Pletu, pletu pomlázku z proutí a provázku.

Mašli si na ni přivážu a holkám ji hned ukážu.

Zazpívám jim koledu, snad to ještě dovedu.

KUTÁLÍ SE VAJÍČKO

Kutálí se vajíčko, podej mi ho, Haničko.

Hanička se ohla a pomlázka se prohla.

KRÁLÍČEK

Běží bílý králíček, v tlapičce má košíček,

v něm barevná vajíčka, co mu dala slepička.

Koho potká, tomu praví, že mu přeje štěstí, zdraví,

hezky se naň usměje, srdíčko mu zahřeje.

ZDRAVÍČKO

Hody, hody, zdravíčko,

dejte klukům vajíčko,

na pomlázku mašli,

že k Vám cestu našli.

PLETENÍ POMLÁZKY

Řezám proutky u potoka,

hastrmanka na mě kouká,

hastrman se rmoutí,

že mu řežu proutí.

Vylez, hastrmane, z vody,

budeme plést pamihody,

utáhnu Ti jednu,

potopíš se ke dnu.

Pletu, pletu pamihody,

Polez, hastrmane, z vody.

Upletu je z osmi proutků,

dáš mi vejce ze dvou žloutků,

ze dvou žloutků, ze dvou bílků,

pak Tě šlehnu přes kobylku.

DEJTE

O srdce jediný,

propuk se čas,

dejte mi vajíčko,

sic přijdu zas.

ŤUKY ŤUK

Ťuky, ťuky, kdo to ťuká,

kdo to ťuká na vrátka,

To slepičce z vajíček

vylíhla se kuřátka.

Píp, píp, pípají,

křídýlkama třepají

a těší se světu,

vždyť zima už je dávno pryč

a jaro už je tu.

NOHY BOSÝ

Já jdu na pomlázku,

nohy bosý mám,

posaďte mě na lavici,

ať se zvohřejvám.

Pomlázky mně dejte,

nic se mi nesmějte,

ať jdu zas jinam.

MRSKUT

Na Velikonoční pondělí

čekám, co pomlázka mi nadělí.

Malované vajíčko anebo zajíček.

víte, kolik tady znám holčiček?

U každé zazvoním, vyšlehám zadeček.

na velikonoční pondělí se těším,

jsem přece chlapeček.

JARO

Přišlo jaro, slunce svítí,

v zahradách je plno kvítí.

Co to ptáci štěbetají?

Že mi tady rádi dají

malovaná vajíčka,

co jim snesla slepička.

BLECHY

Ben, ben, ben,

blechy ven

a vajíčka do košíčka

sem, sem, sem.

VSTÁVAJ

Vstávaj ráno, Marijáno,

hned dostaneš našlaháno,

dávaj vajca,

vyplácaj sa.

BABIČKA

Pomlázka se čepejří,

babička mi nevěří.

Vystrčte, dědečku,

babičku ze dveří!

TATAR

Tatar, tatar na tatarec,

dejte, tetko, kopu vajec,

nedáte-li kopu vajec,

vhodíme vám dívku na pec

a pacholka do komína,

uudí se jak slanina.

BUKÚ

Bukú, bukú, bukú,

otevřete ruku,

panímámo zlatá,

vyjděte před vrata,

koledy nám dejte,

nic se nám nesmějte!

JÁ JSEM MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček,

koledovat neumím,

dejte mi tu pětistovku,

ať tu dlouho nečumím.

MAŠLI TAM, MAŠLI SEM

Mašli tam, mašli sem,

na pomlázku přivážem.

Na holky hned zazvoníme,

pomlázkou je ozdobíme,

koledu jim zazpíváme.

HODY, HODY, POMLÁZKA

Hody, hody, pomlázka,

napadla mě otázka.

Mám vyšlehat Alenku,

nebo radši Madlenku?

Vyšupu je asi obě

v téhle krásné jarní době.

Ať se holky radují,

vajíčka mi darují!

KOLEDNÍCI ZE LHOTY

Vyskoč děvče na lavici,

přišli na tě koledníci.

Jsou to kluci ze Lhoty,

co maj rádi dobroty.

Za vejce či oříšek,

vyprášej ti kožíšek.

KOLEDA, KOLEDA, ANIČKO!

Koleda, koleda, Aničko,

dej mi jedno vajíčko.

Dáš-li mi vajíčko,

zmrskám tě jen maličko.

Nedáš-li mi nic,

zmrskám já tě víc!

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček, tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

pro koláč bílý,

jsem-li já vám, tetičko,

koledníček milý?

A vy taky, roztomilý strejčíčku,

vytáhněte ze svý kapsy grešličku,

šáhněte do kapsy, však ji tam máte,

jestli mně ji, roztomilý můj strejčku, dáte?

Pánbůh vám zas nadělí na zahradě, na poli i doma,

budete mít co vyhánět ze dvora:

z maštale hříbátka a z chlíva telátka,

z toho nejmenšího chlívka jehňátka.

Ve sednici zaštěbetaj housátka,

v druhým koutě zašvitořej kuřátka,

slívy vám pokvetou, hrušky, jabka,

aby měla co obírat vaše čeládka.

Zdroj: Velikonoční koledy

Oslavy Velikonoc

Jak již zde v článku bylo zmíněno, Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem, který se neslaví jen v Čechách, ale i v jiných zemích. V každé zemi mají oslavy tohoto svátku jiný průběh. V Čechách je tento svátek spjatý s oslavami jara a veselí. Součástí oslav je tradiční hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí tedy muži chodí po svých známých a šlehají ženy pomlázkou, kterou si předtím vyrobili z vrbových proutků. Součástí tohoto „obřadu“ je pronášení velikonočních koled. Koledy se často různí podle krajů, ale i věku koledníků. Dívky poté muže odmění většinou barveným vajíčkem za to, že díky nim budou celý rok zdravé.

Ve Spojených státech probíhají velikonoční oslavy jinak. Rodiny v tento den často zavítají do kostela a v neděli ráno pak děti hledají velikonoční vajíčka, která jim velikonoční zajíčci různě ukryli po domě, nebo na zahradě.

Jak již bylo zmíněno, v Čechách muži pomlázkou „šupají“ ženy. V Anglii je tento zvyk trochu jiný, ženy zde naopak přivazují muže k židlím a pak požadují peníze za propuštění.

V Norsku k tradičním velikonočním zvyklostem patří nejen lyžování a malování vajíček, ale i řešení vražd. V tento svátek televize vysílají různé detektivní příběhy a i noviny otiskují detektivní historky.

V Rusku jsou Velikonoce dokonce důležitějším svátkem než Vánoce. Velikonoce se zde slaví celý týden a vrcholí Velikonoční nedělí. Na Bílou sobotu se v kostelích světí vejce a další potraviny, které budou součástí velikonoční hostiny. Během tohoto týdne se členové rodiny a přátelé obdarovávají drobnými velikonočními dárky (vajíčka, pascha). K tradičním ruským velikonočním pokrmům patří kulič a pascha. U věřících rodin se na pasche objevují písmena CH V, které jsou zkratkou pozdravu „Christos voskrese“ (=Kristus vstal z mrtvých). Některé rodiny ale místo těchto písmen udělají na paschu křížek, který také symbolizuje význam Velikonoc. I v Rusku jsou symbolem Velikonoc vajíčka, s nimiž děti i dospělí hrají různé hry (bitky, koulení vajíček).

Již zmíněný pozdrav „Kristus vstal z mrtvých“ je také pro Velikonoce typický. Správnou odpovědí na tento pozdrav je: „Jistě vstal z mrtvých“.

V době sovětské vlády v Rusku vznikly i nové tradice, které se ne vždy setkávají se souhlasem církve. Například zvyk nosit na hřbitov velikonoční výslužku.

V Čechách jsou součástí křesťanských oslav tohoto svátku pašijové hry, stejně tak je to i v jiných státech.

Zdroj: Velikonoční koledy

VELIKONOČNÍ

Josefu Zejdovi


Zakvokala kvočna
kvokna kvokaná,
zakdákaly slepice,
zlobily se velice
na kohouta.
~
Proč se zlobí, já už vím,
teď já tomu rozumím.
Zlobí se ty slepice,
že on snáší kraslice,
kvočna jenom vejce bílá.
Bodejť by se nezlobila.
~
Zakvokala kvočna
kvočna kvokaná,
zakdákaly slepice,
zlobily se velice
na kohouta.

Zdroj: František Halas - básně k recitaci

Psaní seminární práce

Během psaní se držte předem vytvořené osnovy. Ta vám pomůže udržet směr a koncepci textu a dosáhnout jeho cíle. Pracovní osnovu můžete během psaní konkretizovat či měnit.

Při rešerši (vyhledávání) literatury se zaměřte na nejnovější publikace. Jen tak vám neuniknou aktuální informace o stavu bádání v oblasti tématu. Využít můžete katalogy univerzitních a vědeckých knihoven či stránky České národní bibliografie.

I v seminární práci byste měli adekvátně citovat odbornou literaturu, a to nejlépe formou poznámek pod čarou (v MS Word klikněte na Odkazy a Vložit poznámku pod čarou). V poznámce musí být uvedeny minimálně název titulu, jméno autora, rok vydání a stránka, kde se citovaná pasáž nachází.

Práci si pravidelně zálohujte – nastavte si automatické ukládání, dokument si čas od času uložte na e-mail nebo USB disk.

Před odevzdáním si ponechejte denní rezervu a přečtěte si text s časovým odstupem nebo o jeho přečtení a kontrolu požádejte někoho dalšího. Téměř vždy tak narazíte na drobné chyby a přijdete na způsoby, jak svou práci ještě zdokonalit!

Zdroj: Co to je seminární práce

Diktát č. 5 

Na Nový rok se vydali na nedaleký kopec Mravenečník.

Děti si chystaly masky na masopust.

Stezka Jizerskými horami lákala řadu německých turistů.

Loňský olympijský vítěz porazil v maratónu i favorita z Jihoafrické republiky.

Oficiální prohlášení vydala Česká tisková kancelář.

Během Pražského povstání v roce 1945 se bojovalo i o Český rozhlas.

Velikonoční oslavy začínají už na Velký pátek.

Na Boží hod vánoční jsme jeli k příbuzným.

Učili jsme se o stoleté válce, ve které bojovala i Panna orleánská.

Na večeři jsme zašli do restaurace U Vítězů.

Zdroj: Diktáty na velká písmena pro střední školy

Koledy

Koledování v Čechách k Velikonocům neodmyslitelně patří, k tomuto zvyku samozřejmě patří různé koledy, jejichž texty se často liší v závislosti na krajích, v nichž vznikly. Zároveň se texty mnohých koled „inovují“ a vznikají koledy nové, modernější, často takové, aby pobavily členy domácnosti, u nichž se koledníci zastaví. Koledy mají různé délky, a i náročnost textu se velmi různí. Jiné jsou koledy pro dospělé a jiné pro malé děti. Samozřejmě ale existují i koledy takříkajíc univerzální, jimiž se nikdy nic nezkazí. Koledování je sice určené hlavně pro muže a chlapce, ale někdy se jej mohou účastnit i dívky (většinou se jedná o malé děti), v pozdějším věku jsou pak dívky těmi, které otevírají koledníkům.

Zdroj: Velikonoční koledy

Ukázka seminární práce

Zde si například můžete přečíst pokyny k vyhotovení seminární práce z oboru biologie...

Zadání:

  • Biologické téma odpovídající svým zaměřením budoucí profesní orientaci a směru VŠ studia.
  • Cenné jsou práce řešící konkrétní problém, který má praktickou aplikaci – praktický přínos.
  • Práce kompilačního charakteru je vhodné doplnit průzkumem realizovaným formou dotazníkového šetření.
Způsob zpracování:
  • Kompilát z knih a časopisů na vybrané téma.
  • Práce laboratorního či chovatelského charakteru.
  • Terénní práce – sbírka přírodnin s dokladovým materiálem, který se v práci vyhodnotí.
Kolik stran:
  • Minimální rozsah je 10 stran strojově psaného textu.
  • Práce by neměla přesáhnout 25 stran.
  • Vše musí být spojeno v jeden celek (kroužková vazba, termovazba a další).
Jaké náležitosti práce musí mít:
  • Úvodní stranu
  • Čestné prohlášení
  • Obsah
  • Úvod
  • Vlastní text
  • Teoretická část
  • Metody práce
  • Praktická část
  • Výsledky
  • Diskuse
  • Závěr
  • Seznam použité literatury
  • Přílohy
Poděkování:
  • Zmínění toho, kdo s prací pomáhal, popřípadě poděkování zúčastněným.
  • Je na samostatném listě, nestránkuje se, ale do rozsahu práce se počítá.
Obsah:
  • Obsah práce musí být úplný s uvedením čísel stran, včetně příloh.
  • Číslování kapitol a podkapitol musí odpovídat normě.

Lze zvolit 2 varianty zápisu:

Obsah – 1. varianta str.

  • 1. Úvod ................................................................. 2
  • 2. Popis lokality .................................................... 3
  • 2.1. Výběr místa.................................................... 4
  • 2.2. Okolí rybníku.................................................. 5
  • 3. Materiál a metodika .........................................10
  • 4. Výsledky ..........................................................12
  • 4.1. Fotodokumentace..........................................14
  • 4.2. Popis druhové skladby...................................15
  • 4.3. Popis a biologie vybraných živočichů............19
  • 4.3.1. Korýši .........................................................19
  • 4.3.2. Obojživelníci .............................................. 20
  • 4.3.3. Ryby .......................................................... 21
  • 5. Diskuse ............................................................ 22
  • 6. Závěr ................................................................ 23
  • 7. Seznam použití literatury ................................. 25
  • 8. Přílohy .............................................................. 26

Obsah – 2. varianta str.

  • 1. Úvod ................................................................. 2
  • 2. Popis lokality .................................................... 3
  • 2.1. Výběr místa.................................................... 4
  • 2.2. Okolí rybníku.................................................. 5
  • 3. Materiál a metodika .........................................10
  • 4. Výsledky ......................................................... 12
  • 4.1. Fotodokumentace......................................... 14
  • 4.2. Popis druhové skladby.................................. 15
  • 4.3. Popis a biologie vybraných živočichů............19
  • 4.3.1. Korýši ........................................................ 19
  • 4.3.2. Obojživelníci .............................................. 20
  • 4.3.3. Ryby .......................................................... 21
  • 5. Diskuse ............................................................ 22
  • 6. Závěr ............................................................... 23
  • 7. Seznam použití literatury ................................. 25
  • 8. Přílohy ..............................................................26

Zdroj: Co to je seminární práce

Základní pravidla pro vypravování

1. Promyšlení tématu

Nejprve se musíte sami rozhodnout, o čem vlastně chcete vypravovat. Co má být tématem vaší slohové práce. Ideálním předmětem k vypravování jsou různé dobrodružné příběhy, příběhy podivných, zajímavých či komických setkání.

Pakliže se vám v poslední době nepřihodila žádná věc, o které byste chtěli vypravovat, můžete si svůj příběh vymyslet. Lze vypravovat originálně nějaký pohádkový příběh, nebo se můžete inspirovat ve fantasy.

2. Chronologie příběhu

Když si vymyslíte téma svého vypravování, měli byste si rozvrhnout, jak ho zpracujete. Jednoduchý a osvědčený princip je, že se budete přidržovat časové osy. To znamená, že vypravujete příběh tak, jak se skutečně odehrál. Tak vypadá i obecná kompozice slohových útvarů:

Úvod

Nejprve čtenáře seznámíte s prostředím, popřípadě postavami, které budou ve vašem příběhu figurovat. Je to krátké uvedení do situace.

Stať (zápletka, vlastní příhoda)

Postupně přejdete k jádru celého příběhu – odhalíte zápletku příběhu. Dobré je, když se pokusíte děj v tomto okamžiku vygradovat, vystupňovat problém. To je například ono komické setkání nebo vylekání se, dobrodružný zážitek a tak dále. Na tuto část vypravování je kladen největší důraz.

Závěr

V poslední části vypravování by mělo přijít rozuzlení zápletky, popřípadě nějaké poučení. Kupříkladu poté, co jste se vylekali podivných a strašidelných zvuků v temném lese, jste zjistili, že se v listí proháněl pouze zajíc, který byl z vás stejně vyplašený jako vy z něho.

3. Závěrečná kontrola

Pokud vám připadá, že se nějaké slovo v práci často opakuje, projděte celý text znovu a vždy, když v něm narazíte na toto slovo, podtrhněte si ho. Podle toho poznáte, jak často dané slovo v práci je. Tento postup vám také usnadní jeho nahrazování, protože ihned uvidíte, kde se slovo nachází.

Zdroj: Vypravování

Popis pracovního postupu jako slohová práce

S postupy zapsanými přirozeným jazykem se v životě setkáváme nejčastěji, a to nejen jako jejich vykonavatel, ale také jako jejich tvůrce.

Postup návodový může být doplňován i o prvky popisné a informační a může rovněž přecházet ve výklad s rostoucí odborností. Vlastností textu má být srozumitelnost, explicitnost, kompletnost a souvislost (časová a logická návaznost). Jedná se o text kohezní (soudržný), sukcesivní a spíše explikativní, i když jde v podstatě o enumeraci (výčet) dílčích činností. Instrukce musejí být spojeny „záměrem autora, cílem textu, jedním tématem a progresivní časovou perspektivou“.

Útvar návodového postupu je návod a jeho různé druhy. Návod se však převážně považuje za slohový útvar (jako dynamizovaný popis pracovního postupu) slohového postupu popisného.

Popis pracovního postupu se vyznačuje přesným a výstižným vyjadřováním a přehledností. K přesnému vyjadřování přispívají především zejména odborné názvy (termíny). Jednotlivé činnosti (fáze postupu) jsou zachyceny v přesné časové posloupnosti.

Jak vypadá kvalitní popis pracovního postupu přirozeným jazykem, co by mělo být součástí dobrého návodu a co je nutno dodržet?

Na co si dát pozor:

  • Jazyková správnost. Pokud je něco česky, je šance, že to má jasně daný význam (na kterém se všichni shodnou). Pokud něco není česky, nemá to význam žádný, i kdyby se všichni shodli na tom, co tím asi autor myslel a jaký je nejpravděpodobnější význam daného slova.
  • Instrukce musí být poznat jako instrukce.
  • Instrukce musí být popsány dost podrobně, aby bylo jasné, co a jak dělat.
  • Všechna neznámá slova, termíny a podobně musí být jasně a jednoznačně vysvětlena.
  • Jasná návaznost instrukcí („co dělat dál“); zejména u rozhodování je nutno pokrýt všechny alternativy.
  • Při opakovaném provádění instrukcí musí být jasné, které instrukce se opakují a za jakých podmínek.
  • Pokud postup nekončí na konci popisu, je třeba konec výslovně sdělit.
  • Pokrytí všech očekávaných eventualit (co je či není očekáváno, je vhodné vypsat už u pracovních podmínek).

Zdroj: Popis pracovního postupu

Vypravování jako slohová práce

Písemná forma vyprávění bývá většinou promyšlenější a uspořádanější. Vypravování patří mezi nejpopulárnější slohové práce. Je to dáno především líbivostí a přístupností tohoto žánru. Vypravování má navíc poměrně jasně danou osnovu, což také výrazně přispívá k jeho oblíbenosti.

Vypravování začíná krátkým úvodem, v němž autor komentuje celý příběh z určitého odstupu. Následuje expozice, kde je již čtenář seznámen s časem a místem příběhu. Další odstavec je věnován představení zápletky, což je klíčová část každého vypravování. Jako čtvrtý odstavec následuje vyvrcholení, jehož hlavní složkou je takzvaná gradace, tedy stupňování napětí. Předposlednímu odstavci se říká rozuzlení a dojde v něm k vyřešení dříve nastolené zápletky. Chybět nesmí ani závěr, kde se vypravěč opět vrací do přítomnosti a glosuje celé dění s větším nadhledem.

Hlavním kritériem pro hodnocení vypravování je již zmíněná přítomnost napětí a gradace. Pokud tyto dvě věci váš text postrádá, nejedná se o vypravování, ale o pouhý popis děje! V takovém případě je hodnotitel nucen klasifikovat tento nedostatek jako nedodržení žánru, což má za výsledek nedostatečné hodnocení.

Aby bylo vypravování pro čtenáře zajímavé a příjemně se četlo, je potřeba, aby autor do svého textu zahrnul následující:

  • V úvodu vypravování se obvykle stručně představí hlavní postavy a prostředí. Vlastní vypravování lze rozčlenit do tří částí: 1. začátek děje, 2. zápletka, 3. rozuzlení zápletky. Závěr vypravování může obsahovat hodnocení, stručné zamyšlení nebo náznak k možnému pokračování.
  • K živému a pro čtenáře (posluchače) přitažlivému vypravování přispívá nejen zajímavé téma (tj. o čem se vypráví), nýbrž i volba vhodných jazykových a kompozičních prostředků: bohatá slovní zásoba, dějová slovesa, synonyma, obrazná pojmenování, přísloví, užití tvarů času přítomného pro vyjádření událostí minulých, citlivé užívání prostředků spisovných i nespisovných, přímá řeč a nepřímá řeč, promyšlená větná stavba, dodržování i porušování časové posloupnosti dílčích dějových složek vypravovaného příběhu.

Zdroj: Vypravování

Pranostiky na celý měsíc duben

PRANOSTIKY:

  • Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
  • Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
  • Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
  • Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
  • Co duben našetří, to květen spálí.
  • Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
  • Duben – za kamny budem.
  • Duben často časy mění.
  • Duben časy mění a obdaří fialou zemi.
  • Duben chladný a deštivý – úroda nás navštíví.
  • Duben hojný vodou - říjen vínem.
  • Duben hojný vodou - takový říjen.
  • Duben je napůl březen a napůl květen.
  • Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.
  • Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
  • Duben ze zimy a léta pleten.
  • Duben, ještě za kamny budem.
  • Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.
  • Dubnové počasí nevyslovíš.
  • Dubnový čas je jak panský kvas.
  • Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
  • Dubnový sníh rodí trávu.
  • Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
  • Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
  • Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
  • Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
  • I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
  • I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.
  • Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
  • Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
  • Jaký duben - takový říjen.
  • Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
  • Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.
  • Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
  • Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
  • Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
  • Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
  • Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
  • Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
  • Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
  • Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
  • Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
  • Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
  • Mokrý duben - hojnost ovoce.
  • Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
  • Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup snadný.
  • Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
  • Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
  • Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
  • Na mokrý duben - suchý červen.
  • Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
  • O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.
  • Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
  • Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
  • Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
  • Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje.
  • Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
  • Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
  • Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
  • Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
  • Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje.
  • Suchý duben sedlák nerad mívá, o dubnovém dešti často snívá.
  • Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
  • V dubnu čas a panský kvas.
  • V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.
  • V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.
  • V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
  • V dubnu se zima a léto o vládu přetahují.
  • V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
  • V dubnu-li valný vítr se ozývá, seno i žito pěkné bývá.
  • V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká dubnových změn počasí, předpovídané úrody a změn v přírodě.

Velikonoční pranostiky

PRANOSTIKY:

  • Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
  • Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
  • Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
  • Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
  • Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
  • Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
  • Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
  • Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
  • Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
  • Na velikonoce jasno - bude laciné máslo.
  • Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli tan den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
  • Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
  • Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
  • Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
  • Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
  • Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
  • Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
  • Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
  • Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.

VYSVĚTLENÍ:

Velikonoční pranostiky se týkají počasí v tyto dny, budoucí úrody a budoucího počasí.

Zdroj: Pranostiky na duben

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Světluše Vinšová

Zdeněk Rýdl


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS