Gramatika

Větné členy – pracovní list s řešením

Větné členy – pracovní list

Tento pracovní list na větné členy obsahuje úlohy na určování podmětu, přísudku, předmětu, přívlastku a příslovečných určení. Cvičení postupují od jednoduchého hledání základní skladební dvojice až k rozboru celé věty. Řešení je oddělené od zadání, takže lze pracovní list vytisknout a použít pro samostatné procvičování nebo ve škole.

Při určování větných členů je nejlepší postupovat od základní skladební dvojice. Nejprve ve větě najdeme přísudek a pomocí něj se ptáme na podmět. Teprve potom určujeme ostatní větné členy. U každého slova je důležité zjistit, na kterém jiném slově ve větě závisí a jakou otázkou se na něj můžeme zeptat.

Pracovní list k vytištění

Pracovní list k vytištění

1. Najdi podmět a přísudek

V každé větě urči podmět a přísudek.

  1. Malý pes hlasitě štěkal.
  2. Na louce rozkvetly kopretiny.
  3. Děti si hrály před školou.
  4. Vlak přijel přesně v osm hodin.
  5. Na zahradě zpívají ptáci.
  6. Moje sestra čte dobrodružný román.
  7. Za kopcem zapadalo slunce.
  8. Turisté vystoupili na vysokou rozhlednu.

2. Urči větný člen zvýrazněného výrazu

  1. Jana koupila novou bundu.
  2. Martin opravil kolo.
  3. Pes odpočíval pod stolem.
  4. Starý dub rostl u cesty.
  5. Ráno jsme vstávali brzy.
  6. Dědeček vyprávěl vnoučatům veselý příběh.
  7. Na stole ležela otevřená kniha.
  8. V sobotu pojedeme do Prahy.

3. Předmět, nebo příslovečné určení?

Rozhodni, zda zvýrazněná část věty představuje předmět, nebo příslovečné určení.

  1. Petr čekal na autobus.
  2. Auto zastavilo před domem.
  3. Maminka mluvila o dovolené.
  4. Děti běžely do tělocvičny.
  5. Vzpomínáme na prázdniny.
  6. Výletníci odpočívali u řeky.
  7. Kamarád mi pomohl s úkolem.
  8. Kočka vyskočila na skříň.

4. Urči druh příslovečného určení

Urči, zda jde o příslovečné určení místa, času, způsobu, příčiny nebo účelu.

  1. Sejdeme se večer.
  2. Děti běhaly po hřišti.
  3. Řidič jel opatrně.
  4. Kvůli dešti jsme zůstali doma.
  5. Přišel jsem pro sešit.
  6. V létě trávíme hodně času venku.
  7. Chlapec odpověděl tiše.
  8. Pro nemoc nepřišla Jana do školy.

5. Urči přívlastek

Najdi ve větě přívlastek a napiš, ke kterému podstatnému jménu patří.

  1. Na zahradě vykvetly červené tulipány.
  2. Petra si oblékla zimní kabát.
  3. Na stole stála sklenice s vodou.
  4. Dědeček opravil staré dřevěné dveře.
  5. Četli jsme příběh o odvážném námořníkovi.
  6. U lesa stojí malá hájovna.

6. Rozbor celé věty

Urči větné členy u jednotlivých výrazů.

  1. Malý chlapec včera našel na zahradě ztracený míč.
  2. Naše babička peče každou neděli výborný jablečný koláč.
  3. Unavený turista pomalu kráčel po lesní cestě.
  4. Žáci dnes odevzdali učitelce vypracované úkoly.
  5. Rychlý vlak přijel večer na hlavní nádraží.

Procvičení

Jak při řešení postupovat

  1. Najdi přísudek. Zjisti, co se ve větě děje nebo co se o někom či něčem říká.
  2. Najdi podmět. Ptej se otázkou kdo? nebo co? ve spojení s přísudkem.
  3. Hledej předmět. Zpravidla se na něj ptáme pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu.
  4. Urči přívlastek. Rozvíjí podstatné jméno a blíže ho určuje.
  5. Urči příslovečné určení. Vyjadřuje například místo, čas, způsob, příčinu nebo účel děje.
Větný člen Na co se ptáme Příklad
Podmět Kdo? Co? Pes běží.
Přísudek Co dělá? Co se s ním děje? Pes běží.
Předmět Koho? Čeho? Komu? Čemu? Koho? Co? O kom? O čem? S kým? S čím? Čtu knihu.
Přívlastek Jaký? Který? Čí? Modré auto zastavilo.
Příslovečné určení Kde? Kdy? Jak? Proč? Za jakým účelem? Přijel večer.
Řešení

Řešení pracovního listu

Řešení 1

  1. podmět: pes; přísudek: štěkal
  2. podmět: kopretiny; přísudek: rozkvetly
  3. podmět: děti; přísudek: hrály si
  4. podmět: vlak; přísudek: přijel
  5. podmět: ptáci; přísudek: zpívají
  6. podmět: sestra; přísudek: čte
  7. podmět: slunce; přísudek: zapadalo
  8. podmět: turisté; přísudek: vystoupili

Řešení 2

  1. novou – přívlastek
  2. kolo – předmět
  3. pod stolem – příslovečné určení místa
  4. starý – přívlastek; dub – podmět
  5. brzy – příslovečné určení času
  6. vnoučatům – předmět
  7. otevřená – přívlastek
  8. do Prahy – příslovečné určení místa

Řešení 3

  1. na autobus – předmět
  2. před domem – příslovečné určení místa
  3. o dovolené – předmět
  4. do tělocvičny – příslovečné určení místa
  5. na prázdniny – předmět
  6. u řeky – příslovečné určení místa
  7. s úkolem – předmět
  8. na skříň – příslovečné určení místa

Řešení 4

  1. večer – příslovečné určení času
  2. po hřišti – příslovečné určení místa
  3. opatrně – příslovečné určení způsobu
  4. kvůli dešti – příslovečné určení příčiny; doma – příslovečné určení místa
  5. pro sešit – příslovečné určení účelu
  6. v létě – příslovečné určení času; venku – příslovečné určení místa
  7. tiše – příslovečné určení způsobu
  8. pro nemoc – příslovečné určení příčiny; do školy – příslovečné určení místa

Řešení 5

  1. červené – přívlastek ke slovu tulipány
  2. zimní – přívlastek ke slovu kabát
  3. s vodou – přívlastek ke slovu sklenice
  4. staré, dřevěné – přívlastky ke slovu dveře
  5. o odvážném námořníkovi – přívlastek ke slovu příběh; odvážném – přívlastek ke slovu námořníkovi
  6. malá – přívlastek ke slovu hájovna

Řešení 6

  1. chlapec – podmět; malý – přívlastek; našel – přísudek; včera – příslovečné určení času; na zahradě – příslovečné určení místa; míč – předmět; ztracený – přívlastek.
  2. babička – podmět; naše – přívlastek; peče – přísudek; každou neděli – příslovečné určení času; koláč – předmět; výborný, jablečný – přívlastky.
  3. turista – podmět; unavený – přívlastek; kráčel – přísudek; pomalu – příslovečné určení způsobu; po cestě – příslovečné určení místa; lesní – přívlastek.
  4. žáci – podmět; odevzdali – přísudek; dnes – příslovečné určení času; učitelce – předmět; úkoly – předmět; vypracované – přívlastek.
  5. vlak – podmět; rychlý – přívlastek; přijel – přísudek; večer – příslovečné určení času; na nádraží – příslovečné určení místa; hlavní – přívlastek.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při určování větných členů

  • Určování podle samotné otázky. Stejná otázka nemusí vždy znamenat stejný větný člen. Je nutné sledovat také vztah mezi slovy.
  • Záměna předmětu a příslovečného určení. Spojení s předložkou může být obojím. Ve větě „Mluvím o filmu“ je „o filmu“ předmět, zatímco ve větě „Sedím v kině“ je „v kině“ příslovečné určení místa.
  • Záměna přívlastku za jiný větný člen. Přívlastek vždy rozvíjí podstatné jméno: „nový dům“, „dům souseda“, „cesta do města“.
  • Hledání podmětu jako prvního slova věty. Podmět nemusí stát na začátku. Ve větě „Na větvi seděl kos“ je podmětem „kos“.
  • Rozdělení víceslovného větného členu. Některé větné členy tvoří více slov, například „před školou“, „každé ráno“ nebo „s velkou radostí“.

Nejčastější otázky

Jak nejrychleji poznat podmět a přísudek?

Nejprve najděte přísudek, tedy výraz označující děj, stav nebo vlastnost. Potom se pomocí přísudku ptejte kdo? nebo co? Tím obvykle najdete podmět. Ve větě „Na zahradě rostou růže“ je přísudek „rostou“ a na otázku „Co roste?“ odpovíme „růže“. Slovo „růže“ je tedy podmět.

Jak rozeznat předmět od příslovečného určení?

Předmět doplňuje význam slovesa a obvykle se na něj ptáme pádovou otázkou: koho, čeho, komu, čemu, koho, co, o kom, o čem nebo s kým, s čím. Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje, například kde, kdy, jak nebo proč. „Čekám na kamaráda“ obsahuje předmět, zatímco „čekám před školou“ obsahuje příslovečné určení místa.

Co rozvíjí přívlastek?

Přívlastek rozvíjí podstatné jméno a blíže určuje jeho vlastnost, příslušnost nebo jiný znak. Ve spojení „vysoký strom“ je slovo „vysoký“ přívlastkem ke slovu „strom“. Přívlastek však nemusí být pouze přídavné jméno. Ve spojení „dům mého strýce“ je přívlastkem také výraz „mého strýce“.