Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

PŘEDLOŽKY SLABIČNÉ A NESLABIČNÉ

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičnéslabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

KolemPodstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Zdroj: Předložky

Cvičení na předložky, přípony a předpony

Zdroj: Předložky

Předložky

Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.

Předložky se obvykle pojí s určitými pády.

Zdroj: Předložky

Jak na to

Předložkys“, „se“ se pojí se sedmým pádem, u knižních zastaralých spojení se může objevit i u 4. pádu a může se objevit i ve spojení s 2. pádem, pokud se jedná o spojení, které vyjadřuje pohyb z povrchu pryč.

Naopak předložky „z“ , „ze“ se pojí jen s pádem druhým.

Zdroj: Cvičení na předložky s (se) a z (ze)

Předložky

Ke zbývajícím čtyřem druhům se už konkrétní otázky nevztahují. Sedmým slovním druhem jsou předložky, které patří k podstatnému jménu, pomáhají určit pád a bližší okolnosti.

Příklad: na stole, u krbu, veskříni, s přáteli.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Předložky a předpony

Řada žáků, a někdy dokonce i dospělých, si plete předponu s předložkou. Zatímco předložka je slovní druh, který není součástí jiného slova a stojí v textu samostatně, tak předpona je součástí slovastojí před kořenem.

Například: bez vlasů (předložka) x bezvlasý (předpona)

Zdroj: Předložky

2. cvičení

(do) staveníčko -

(do) předu -

(do) louže -

(u) lesa -

(u) vnitř -

(u) chopit -

(po) mocník -

(po) cestě -

(bez) práce -

(bez) mocný -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

Předpona s-

  • Předpona s- se píše tam, kde sloveso s touto předponou a slova od něj odvozená mají význam směřování dohromady (na jedno místo, k sobě, spolu), tu se také vyslovuje tato předpona v slabičné podobě se (například sejít se, seskupit, sešít, sepnout) a před v a nepárovými souhláskami s- (například sloučit, svinout, svézt, sbíhat se, scházet se, shromáždit se, spřátelit se, sbírat, scvrknout se)
    • Příklady: sejít se, scházet se, sehnat, shon, sebrat, sbírat, sevřít, svírat, sepnout, spínat, sdružit se, shromáždit se, srotit se, stisknout, sbalit, sklížit, slepit, spřáhnout, scelit, smísit, shrnout, skloubit, smrsknout, scvrknout se, stulit, sblížit se, spřátelit
  • Předpona s- se píše tam, kde sloveso s předponou a slova od něj odvozená mají význam směřování shora dolů nebo z povrchu pryč, tu se také vyslovuje předpona v slabičné podobě se (například sejít, seskočit) a před v a nepárovými souhláskami s- (například sjet, snést, smýt, svléct, spadnout, slétnout, stékat, srazit, smýt, smazat, sloupnout)
    • Příklady: sestoupit, seskočit, sejmout, sestřelit, sehnout, shýbnout, seškrábat, setřít, stírat, sletět, spadnout, stékat, shodit, srazit, skácet, strhnout, svléci, schýlit, sklopit, svalit, sloupat, smazat, smýt, stírat

Zdroj: Předpony s z

1. cvičení

(bez) peněz -

(bez) vlasý -

(roz) dělat -

(do) práce -

(do) čtený -

(roz) mazlit -

(roz) loučení -

(s) otcem -

(s) pravit -

(do) běhnout -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

3. cvičení

(o) cenit -

(o) ceně -

(vz) pomínka -

(v) lese -

(roz) pláclý -

(roz) česat -

(mezi) dveří –

(mezi) domy -

(místo) oken -

(místo) držící -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

Jak na to

Výraz sebou se pojí s předložkou „s“ v případě, kdy je myšleno vzít něco s sebou. Bez předložky „s“ je výraz sebou spojován s pohybem těla.

Zdroj: Cvičení na předložku „s (sebou)“

Jak na to

Předložka „se“ se pojí s podstatným jménem, zájmenem, nebo číslovkou, obvykle v 7. pádě. Naopak zájmeno „se“ se vždy pojí se slovesem.

Zdroj: Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se

Synonymum

Podstatné jméno „během“ se dá nahradit podobným výrazem rychlou chůzí, rychlým pohybem. Synonymum to není sice totožné, ale má k běhu nejblíže.

U předložky mohou jako synonyma sloužit výrazy: při, v průběhu, v, do /za.

Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?

Jak na to

Toto cvičení je vhodné hlavně pro žáky 4. ročníku základní školy, kteří se učí rozdíl mezi předložkou a předponou. Předložka se píše samostatně, dá se mezi ní a slovo vložit pád. Na rozdíl od předpony, která je nedílnou součástí slova.

Zdroj: Cvičení na předložky a předpony

Návod ke cvičení na určování slovních druhů

V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:

1 = podstatné jméno

2 = přídavné jméno

3 = zájmeno

4 = číslovka

5 = sloveso

6 = příslovce

7 = předložky

8 = spojky

9 = částice

10 = citoslovce

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Jak se příslovce tvoří a píší

Příslovce se často tvoří odvozením od přídavných jmen, například od přídavného jména krásný se dá odvodit příslovce krásně. V českém jazyce se objevují i příslovce, které vznikly ustrnutím prostého pádu, jako je například příslovce kolem, nebo spojením předložky se jménem, příkladem je příslovce zpravidla.

Zdroj: Příslovce v češtině

1. cvičení

Při pohledu okna se usmíval.

Rozuměl si loňským vítězem.

Objednal si sendvič tuňákem.

Přišel nám pohled Krkonoš od přátel.

Byl nejlepší všech účastníků soutěže.

Matikářka přišla do třídy hromadou pomůcek.

Nikdo nepočítal domácími úkoly matematiky.

Učitel ho vyzkoušel nové látky.

Na vodu se vydal nejlepšími přáteli.

Nedokázal se rozloučit hodinkami po dědečkovi.


Zdroj: Cvičení na předložky s (se) a z (ze)

1. cvičení

Dobrovolně se přihlásil na vánoční brigádu.

Šel se psem k veterináři.

V lese se rozléhalo zoufalé volání.

Na oslavu přišel se svou přítelkyní.

Logicky se to nemohlo povést.

Zloděj se spustil z okna.

Musel se porvat se svým svědomím.

Musel se porvat se svým svědomím.

Bratr se sestrou kupovali dárky.

Stromeček se vyzdobil slaměnými ozdobami.


Zdroj: Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se

3. cvičení

Se čtyřmi kamarády toho moc nedokážeš.

V divadle se nám líbilo.

Nedíval se mi do očí.

K obědu si dal bramborovou kaši se sekanou.

Matematická rovnice se nedala vypočítat.

V zahradě se loučil i se stromy.

V zahradě se loučil i se stromy.

Koupila si šaty se zelenými pentlemi.

Se zlomenou rukou toho moc neuděláš.

Vyčítavě se na mě zadíval.


Zdroj: Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se

2. cvičení

Stůl se prohýbal pod dobrotami.

Na párty se seznámil se všemi lidmi.

Na párty se seznámil se všemi lidmi.

Se zlomeným pravítkem nemohl rýsovat.

Nebyla spokojená se svými šedivými vlasy.

Dočetl se o novém zpěvákovi.

Lékař nebyl spokojený se zdravotním stavem pacienta.

Nemocný se odmítl léčit.

Loňské Vánoce se mi líbily.

Do ložnice si koupila polštář se stužkami.


Zdroj: Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se

Předpony a přípony

Při stavbě slova se žáci učí rozeznat předponu, kořen, příponu a koncovku. Často si právě pletou předponu a příponu. Rozdíl je v postavení těchto částí, kdy předpona stojí před kořenem slovapřípona za ním. Ani předponu, ani příponu ale nemusí každé slovo obsahovat. Některá slova mohou mít jen předponu, některá jen příponu a některá nemusí mít ani příponu a ani předponu.

Například: předpona – rozchod (roz-), východ (vý-), prales (pra-),

přípona – chodník (-ník), lesník (-ník)

Zdroj: Předložky

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS