Téma: 

předložky vlastní a nevlastní


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PŘEDLOŽKY

Seznam předložek

Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.

  • à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
  • během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
  • bezvlastní - 2. pád – bez mobilu
  • bezevlastní - 2. pád – beze mě
  • blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
  • cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
  • dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
  • díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
  • dle – knižní - 2. pád – dle názoru
  • dovlastní – 2. pád - do domu
  • jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
  • kvlastní – 3. pád - k tobě
  • kevlastní - 3. pád – ke stolu
  • kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
  • kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
  • kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
  • kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
  • kuvlastní – 3. pád – ku devíti
  • kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
  • mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
  • mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
  • místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
  • navlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
  • nadvlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
  • nadevlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
  • naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
  • navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
  • ovlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
  • obvlastní – 4. pád – ob sedačku
  • odvlastní – 2. pád – od strýce
  • odevlastní – 2. pád – ode dveří
  • ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
  • okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
  • oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
  • povlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
  • poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
  • podvlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
  • podevlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
  • podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
  • podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
  • podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
  • pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
  • předvlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
  • předevlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
  • přesvlastní – 4. pád – přes řeku
  • přesevlastní – 4. pád – přese všechno
  • přivlastní – 6. pád – při tobě
  • provlastní – 4. pád – pro tebe
  • prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
  • proti – nevlastní – 3. pád – proti tobě
  • svlastní - 7. pád – s tebou
  • sevlastní - 7. pád – se mnou
  • skrz – nevlastní – 4. pád – skrz prsty
  • skrze – nevlastní – 4. pád – skrze pohoršení
  • stran – nevlastní – 2. pád – stran naší záležitosti
  • uvlastní – 2. pád – u domu
  • u příležitosti – nevlastní – 2. pád – u příležitosti výročí
  • uprostřed – nevlastní- 2. pád – uprostřed domu
  • uvnitř – nevlastní – 2. pád – uvnitř domu
  • vvlastní – 4. pád + 6. pád – v Boha + v ruce
  • včetně – nevlastní – 2. pád – včetně spropitného
  • vevlastní – 4. pád + 6. pád – ve vetřelce + ve dveřích
  • vedle – nevlastní – 2. pád – vedle mě
  • versus – cizojazyčná – 1. pád – kniha versus film
  • vinou – nevlastní – 2. pád – vinou pádu
  • vně – nevlastní – 2. pád – vně domu
  • vstříc – nevlastní – 3. pád – vstříc budoucnosti
  • vůči – nevlastní – 3. pád – vůči mně
  • vůkol – knižní - 2. pád – vůkol hradu; význam – kolem, okolo
  • vzhledem k – nevlastní – 3. pád – vzhledem k zájmům
  • zvlastní – 2. pád – z okna
  • zavlastní – 4. pád + 7. pád – za tebe + za tebou
  • zevlastní – 2. pád – ze zahraničí
  • zkraje – nevlastní – 2. pád – zkraje hodiny
  • zpod – nevlastní – 2. pád – zpod pohovky
  • zpoza – nevlastní – 2. pád – zpoza rohu

Zdroj: Předložky
Zveřejněno: 17.7.2017

ČÁSTICE - NEOHEBNÝ SLOVNÍ DRUH

Druhy částic

Podle původu se dají částice dělit na dvě skupiny: vlastní a nevlastní. Vlastní částice nejsou jiným slovním druhem (kéž), nevlastní částice mohou být i jiným slovním druhem (i, ale, krásně), nejčastěji se jedná o spojky a příslovce.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh
Zveřejněno: 17.11.2015

PŘEDLOŽKY

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

KolemPodstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Zdroj: Předložky
Zveřejněno: 17.7.2017

MARIE STUARTOVNA - POJMY

Rodokmen

Rodiče:

otec Jakub V.

matka Marie de Guise

Sourozenci:

vlastní:

Jakub

Robert

nevlastní:

Robert Stewart, 1. Hrabě z Orknejí

Jan Stewart z Darnley

Jakub Stewart, 1. vévoda Moray

A další

Prarodiče:

prarodiče z otcovy strany:

Jakub IV. a Markéta Tudorovna

prarodiče z matčiny strany:

Klaudius de Guise a Antoinette Bourbonská

Zdroj: Marie Stuartovna - pojmy
Zveřejněno: 27.4.2018

PŘEDLOŽKY

Předložky

Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.

Předložky se obvykle pojí s určitými pády.

Zdroj: Předložky
Zveřejněno: 17.7.2017

CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY S (SE) A Z (ZE)

Jak na to

Předložkys“, „se“ se pojí se sedmým pádem, u knižních zastaralých spojení se může objevit i u 4. pádu a může se objevit i ve spojení s 2. pádem, pokud se jedná o spojení, které vyjadřuje pohyb z povrchu pryč.

Naopak předložky „z“ , „ze“ se pojí jen s pádem druhým.

Zdroj: Cvičení na předložky s (se) a z (ze)
Zveřejněno: 17.7.2017

CITOSLOVCE

K zapamatování

Citoslovce emocionální a kontaktová jsou považována za subjektivní, protože vyjadřují pocity a vůli mluvčího, na rozdíl od citoslovcí zvukomalebných, která jsou vnímána jako objektivní, protože ty jen převádějí zvuk do artikulované podoby.

Je potřeba si uvědomit, že mezi citoslovce rozhodně nepatří neartikulované či částečně artikulované zvuky, jako jsou různé skřeky, vzdechy a výkřiky, které se řadí k parajazykovým prostředkům.

Některá citoslovce vznikla z ohebných slovních druhů, které postupně častým používáním ztratila svou souvislost se základovým slovem. Patří sem výrazy jako: člověče, vole, panebože atd. citoslovce se tedy dají dále rozdělit na vlastní a nevlastní. Vlastní citoslovce mají povahu citoslovcí od počátku na rozdíl od nevlastních, které obvykle vznikly ustrnutím slov v některém tvaru (běda, panebože, panečku)

Citoslovce nemusí být vždy jen jednoslovná, existují i víceslovné výrazy jako je například: basta fidli, k čertu, do prkýnka.

Zdroj: Citoslovce
Zveřejněno: 17.11.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Předložky

Ke zbývajícím čtyřem druhům se už konkrétní otázky nevztahují. Sedmým slovním druhem jsou předložky, které patří k podstatnému jménu, pomáhají určit pád a bližší okolnosti.

Příklad: na stole, u krbu, veskříni, s přáteli.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

PŘEDLOŽKY

Předložky a předpony

Řada žáků, a někdy dokonce i dospělých, si plete předponu s předložkou. Zatímco předložka je slovní druh, který není součástí jiného slova a stojí v textu samostatně, tak předpona je součástí slovastojí před kořenem.

Například: bez vlasů (předložka) x bezvlasý (předpona)

Zdroj: Předložky
Zveřejněno: 17.7.2017

MARIE STUARTOVNA - POJMY

Marie krvavá

Velmi často dochází k záměně těchto dvou různých žen, které ale žily ve stejné době. Označením krvavá Marie byla myšlena Marie I. Tudorovna nevlastní sestra Alžběty. Marie a Alžběta měly stejného otce krále Jindřicha VIII., matkou Marie ale byla Kateřina Aragonská. Manželem se jí stal Filip II. Španělský. Marie Tudorovna byla anglickou královnou od roku 1553 – 1558. Své přízvisko dostala kvůli tomu, že za její vlády bylo v procesech s protestanty upáleno asi 300 církevních rebelů. Marie Stuartovna byla naopak královna Skotska.

Zdroj: Marie Stuartovna - pojmy
Zveřejněno: 27.4.2018

BĚHEM, JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH?

Určení slovního druhu slova „během“

Slovo během může být v závislosti na kontextu třemi slovními druhy, a to podstatným jménem v 7. pádu, příslovcem, nebo předložkou. Prvotně bylo slovo „během“ podstatným jménem v 7. pádu od slova běh, pak se z něj vyvinula nevlastní předložka pojená se 2. pádem. A z ní pak vzniklo příslovce, které se ale obvykle používá hlavně v promluvách (méně často je slovo „během“ napsáno jako příslovce).

Ukázka:

Podstatné jméno – S během musel skončit.

Předložka – Přišel během vystoupení.

Příslovce – Přišel až někdy během. (Z kontextu musí být jasné, během čeho přišel.)

Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?
Zveřejněno: 10.8.2017

CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY A PŘEDPONY

2. cvičení

(do) staveníčko -

(do) předu -

(do) louže -

(u) lesa -

(u) vnitř -

(u) chopit -

(po) mocník -

(po) cestě -

(bez) práce -

(bez) mocný -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony
Zveřejněno: 17.7.2017

CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY A PŘEDPONY

1. cvičení

(bez) peněz -

(bez) vlasý -

(roz) dělat -

(do) práce -

(do) čtený -

(roz) mazlit -

(roz) loučení -

(s) otcem -

(s) pravit -

(do) běhnout -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony
Zveřejněno: 17.7.2017

CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY A PŘEDPONY

3. cvičení

(o) cenit -

(o) ceně -

(vz) pomínka -

(v) lese -

(roz) pláclý -

(roz) česat -

(mezi) dveří –

(mezi) domy -

(místo) oken -

(místo) držící -


Zdroj: Cvičení na předložky a předpony
Zveřejněno: 17.7.2017

CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKU „S (SEBOU)“

Jak na to

Výraz sebou se pojí s předložkou „s“ v případě, kdy je myšleno vzít něco s sebou. Bez předložky „s“ je výraz sebou spojován s pohybem těla.

Zdroj: Cvičení na předložku „s (sebou)“
Zveřejněno: 17.7.2017

CVIČENÍ NA POZNÁNÍ PŘEDLOŽKY A ZVRATNÉHO ZÁJMENA SE

Jak na to

Předložka „se“ se pojí s podstatným jménem, zájmenem, nebo číslovkou, obvykle v 7. pádě. Naopak zájmeno „se“ se vždy pojí se slovesem.

Zdroj: Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se
Zveřejněno: 17.7.2017

BĚHEM, JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH?

Synonymum

Podstatné jméno „během“ se dá nahradit podobným výrazem rychlou chůzí, rychlým pohybem. Synonymum to není sice totožné, ale má k běhu nejblíže.

U předložky mohou jako synonyma sloužit výrazy: při, v průběhu, v, do /za.

Zdroj: Během, jaký je to slovní druh?
Zveřejněno: 10.8.2017

CVIČENÍ NA PŘEDLOŽKY A PŘEDPONY

Jak na to

Toto cvičení je vhodné hlavně pro žáky 4. ročníku základní školy, kteří se učí rozdíl mezi předložkou a předponou. Předložka se píše samostatně, dá se mezi ní a slovo vložit pád. Na rozdíl od předpony, která je nedílnou součástí slova.

Zdroj: Cvičení na předložky a předpony
Zveřejněno: 17.7.2017

CVIČENÍ NA URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ

Návod ke cvičení na určování slovních druhů

V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:

1 = podstatné jméno

2 = přídavné jméno

3 = zájmeno

4 = číslovka

5 = sloveso

6 = příslovce

7 = předložky

8 = spojky

9 = částice

10 = citoslovce

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů
Zveřejněno: 30.3.2015

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Jak se příslovce tvoří a píší

Příslovce se často tvoří odvozením od přídavných jmen, například od přídavného jména krásný se dá odvodit příslovce krásně. V českém jazyce se objevují i příslovce, které vznikly ustrnutím prostého pádu, jako je například příslovce kolem, nebo spojením předložky se jménem, příkladem je příslovce zpravidla.

Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015