Gramatika

Zájmena – procvičování s řešením

Procvičování zájmen

Připraveno je 25 úloh na procvičování zájmen od jednoduššího poznávání až po určování druhů a doplňování správných tvarů. Cvičení jsou vhodná zejména pro žáky 5. až 7. třídy. Řešení je oddělené od zadání, takže lze úlohy použít také jako domácí procvičování nebo krátký školní test.

Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně na ně ukazují. Při určování nestačí poznat, že dané slovo je zájmeno. Ve škole se často určuje také jeho druh, například osobní, přivlastňovací, ukazovací nebo tázací. Následující úlohy procvičují nejběžnější situace, se kterými se žáci setkávají.

Pravidlo a vysvětlení

Krátké opakování druhů zájmen

Druh zájmena Příklady
osobní já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, se
přivlastňovací můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj
ukazovací ten, tento, takový, týž
tázací kdo, co, jaký, který, čí
vztažná kdo, co, jaký, který, čí, jenž
neurčitá někdo, něco, nějaký, některý, kdosi
záporná nikdo, nic, žádný, ničí

Procvičení

Cvičení 1: Najdi zájmeno

V každé větě najdi všechna zájmena.

  1. Já dnes půjdu domů pěšky.
  2. Tohle kolo patří mému bratrovi.
  3. Nikdo nám neřekl správnou odpověď.
  4. Kdo položil knihu na můj stůl?
  5. Ona si svůj pokoj uklidila sama.

Cvičení 2: Urči druh zájmena

Urči druh zvýrazněného zájmena.

  1. Já přijdu později.
  2. Můj pes čeká před domem.
  3. Tento strom jsme vysadili loni.
  4. Kdo zaklepal na dveře?
  5. Nevím, kdo tam byl.
  6. Někdo nechal otevřené okno.
  7. Nikdo se nepřihlásil.
  8. Petr si vzal svůj batoh.

Cvičení 3: Doplň vhodné zájmeno

Doplň zájmeno tak, aby věta dávala smysl.

  1. _____ dnes přijdeš na návštěvu?
  2. To je _____ sešit, ne můj.
  3. Na stole _____ neleželo.
  4. _____ z vás zná správnou odpověď?
  5. Viděl jsem chlapce, _____ vyhrál závod.
  6. _____ mi včera telefonoval, ale nevím kdo.

Cvičení 4: Vyber správný tvar

Vyber správnou možnost.

  1. Řekl to jen (mě / mně).
  2. O (mě / mně) se nemusíš bát.
  3. Pojď se (mnou / mně) domů.
  4. Bez (něj / něho) bychom to nezvládli.
  5. Dej (jí / ji) tu knihu.
  6. Viděl jsem (jí / ji) před školou.
Řešení

Řešení

Cvičení 1

  1. Já.
  2. Tohle, mému.
  3. Nikdo, nám.
  4. Kdo, můj.
  5. Ona, si, svůj, sama.

Cvičení 2

  1. Já – osobní zájmeno.
  2. Můj – přivlastňovací zájmeno.
  3. Tento – ukazovací zájmeno.
  4. Kdo – tázací zájmeno.
  5. Kdo – vztažné zájmeno.
  6. Někdo – neurčité zájmeno.
  7. Nikdo – záporné zájmeno.
  8. Svůj – přivlastňovací zájmeno.

Cvičení 3

Možná řešení:

  1. Ty dnes přijdeš na návštěvu?
  2. To je tvůj sešit, ne můj.
  3. Na stole nic neleželo.
  4. Kdo z vás zná správnou odpověď?
  5. Viděl jsem chlapce, který vyhrál závod.
  6. Někdo mi včera telefonoval, ale nevím kdo.

Cvičení 4

  1. Řekl to jen mně.
  2. O mě se nemusíš bát.
  3. Pojď se mnou domů.
  4. Bez něj bychom to nezvládli.
  5. Dej jí tu knihu.
  6. Viděl jsem ji před školou.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při určování zájmen

Kdo nemusí být vždy tázací zájmeno

Ve větě Kdo přišel? je slovo kdo tázací zájmeno, protože se jím ptáme. Ve větě Nevím, kdo přišel. je však kdo zájmeno vztažné, protože spojuje vedlejší větu s větou hlavní.

Svůj se vztahuje k původci děje

Ve větě Petr si vzal svůj batoh znamená svůj Petrův batoh. Kdybychom napsali Petr si vzal jeho batoh, obvykle bychom tím označili batoh někoho jiného.

Ji a jí mají rozdílné použití

Ji používáme například ve větě Vidím ji. Tvar jí patří například do věty Dám jí knihu. Pomoci může otázka: vidím koho? ji; dám komu? jí.

Mě a mně se řídí pádem

Tvary mě a mně nelze volit pouze podle toho, jak věta zní. Tvar mě odpovídá zejména 2. a 4. pádu, zatímco mně 3. a 6. pádu. Například: bez mě, vidíš mě, ale ke mně a o mně.

Nejčastější otázky

Jak poznám zájmeno ve větě?

Zájmeno často zastupuje jméno nebo na ně ukazuje. Místo věty Jana přišla a Jana si sedla přirozeně řekneme Jana přišla a ona si sedla. Slovo ona zastoupilo jméno Jana, a proto je zájmenem.

Kolik druhů zájmen rozlišujeme?

Ve školní mluvnici se běžně rozlišují zájmena osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá a záporná. Některá slova mohou podle použití patřit k různým druhům, typicky například kdo, co, který nebo jaký.

Jaký je rozdíl mezi tázacím a vztažným zájmenem?

Tázací zájmeno slouží k vytvoření otázky: Kdo přišel? Vztažné zájmeno spojuje věty: Vím, kdo přišel. Samotný tvar může být stejný, ale jeho druh poznáme podle funkce ve větě.

Je slovo svůj přivlastňovací zájmeno?

Ano. Svůj je přivlastňovací zájmeno. Používá se tehdy, když vlastník odpovídá podmětu věty: Eva si oblékla svůj kabát. Kabát tedy patří Evě.