Gramatika

Spojky souřadicí a podřadicí: přehled a příklady

Jaký je rozdíl mezi spojkami souřadicími a podřadicími?

Spojky souřadicí spojují větné členy nebo věty, které jsou na stejné mluvnické úrovni, například a, i, ale, nebo, proto. Spojky podřadicí připojují vedlejší větu k větě hlavní, například že, protože, když, aby, jestliže, přestože. Nejjednodušší je proto sledovat, zda jsou spojené části rovnocenné, nebo zda je jedna věta závislá na druhé.

Spojky jsou neohebný slovní druh, který slouží především ke spojování slov, větných členů a vět. Při školním určování se často rozlišují na souřadicí a podřadicí. Nestačí však naučit se jen seznam spojek. Důležité je pochopit, jaký vztah mezi větami nebo větnými členy vytvářejí. Stejný princip potom pomůže také při určování poměrů mezi hlavními větami a při rozhodování, kde se v souvětí píše čárka.

Přehled

Přehled souřadicích a podřadicích spojek

Spojky můžeme podle jejich funkce rozdělit do dvou základních skupin:

  • souřadicí spojky spojují rovnocenné větné členy nebo věty,
  • podřadicí spojky připojují větu, která je závislá na jiné větě.

Rozdíl tedy není jen v konkrétním slově, ale především ve vztahu mezi částmi věty nebo souvětí.

Druhy a rozdělení

Souřadicí spojky a jejich druhy

Souřadicí spojky vyjadřují různé významové vztahy. Ve škole se podle nich často určují poměry mezi větami hlavními nebo několikanásobnými větnými členy.

Poměr slučovací

Obsahy se jednoduše spojují.

Časté spojky: a, i, ani, také, rovněž.

Příklad: Eva četla a Petr poslouchal hudbu.

Poměr stupňovací

Druhá část zesiluje nebo zdůrazňuje první.

Časté spojovací výrazy: ba, dokonce, nejen – ale i, nejen – nýbrž i.

Příklad: Nejenže přišel včas, ale dokonce nám pomohl s přípravou.

Poměr odporovací

Druhá část je v určitém protikladu k první.

Časté spojky: ale, avšak, však, nýbrž.

Příklad: Chtěli jsme jít ven, ale začalo pršet.

Poměr vylučovací

Platí jedna možnost, nebo druhá.

Časté spojky: nebo, anebo, či, buď – nebo.

Příklad: Pojedeme vlakem, nebo zůstaneme doma.

Poměr příčinný

Druhá věta vysvětluje příčinu toho, co bylo řečeno v první.

Časté spojky: neboť, vždyť, totiž.

Příklad: Nikdo se nekoupal, neboť voda byla velmi studená.

Poměr důsledkový

Druhá věta vyjadřuje následek nebo důsledek první věty.

Časté spojovací výrazy: proto, a proto, tedy, tudíž.

Příklad: Celou noc mrzlo, proto byl chodník kluzký.

Podřadicí spojky

Podřadicí spojky spojují větu hlavní s větou vedlejší. Vedlejší věta je na větě hlavní mluvnicky závislá a obvykle ji nějak doplňuje, vysvětluje nebo rozvíjí.

Mezi časté podřadicí spojky patří například:

  • že,
  • aby,
  • protože,
  • poněvadž,
  • jelikož,
  • když,
  • až,
  • jestliže,
  • pokud,
  • ačkoli,
  • přestože,
  • kdyby.

Příklad: Zůstali jsme doma, protože venku pršelo. Věta protože venku pršelo je závislá na větě Zůstali jsme doma.

Podrobné vysvětlení

Co znamená souřadnost a podřadnost?

U souřadnosti stojí spojené části na stejné úrovni. Jedna není větným členem druhé a nelze se na ni z druhé věty běžným způsobem zeptat.

Například:

Tomáš otevřel okno a Jana rozsvítila lampu.

Obě části mohou samostatně fungovat jako hlavní věty: Tomáš otevřel okno. Jana rozsvítila lampu. Spojka a je zde souřadicí.

U podřadnosti je jedna věta závislá na druhé.

Například:

Vím, že Jana přijde.

Na vedlejší větu se můžeme zeptat: Co vím? – že Jana přijde. Spojka že zde připojuje vedlejší větu, a proto je podřadicí.

Jak jev bezpečně poznat

Jak poznat souřadicí a podřadicí spojku

  1. Najděte spojku. Například a, ale, protože, když, že.
  2. Podívejte se, co spojuje. Mohou to být slova, větné členy nebo celé věty.
  3. Zjistěte, zda jsou obě části rovnocenné. Pokud ano, jde zpravidla o souřadicí spojení.
  4. Zkuste položit otázku z jedné věty na druhou. Pokud se na jednu větu můžeme zeptat z druhé, jde o vztah podřadnosti.

Příklad: Petr si vzal bundu, protože byla zima.

Otázka zní: Proč si Petr vzal bundu? Odpověď: protože byla zima. Jde tedy o vedlejší větu a spojka protože je podřadicí.

Přehledné porovnání

Souřadicí versus podřadicí spojky

Vlastnost Souřadicí spojky Podřadicí spojky
Co spojují Rovnocenné části Větu hlavní a závislou větu vedlejší
Příklady a, ale, nebo, ani, avšak že, protože, aby, když, jestliže
Typický vztah Souřadnost Podřadnost
Lze se z jedné věty zeptat na druhou? Zpravidla ne Ano

Příklady

Příklady spojek ve větách

Souřadicí spojky

  • Lenka uklízela a Pavel vařil oběd.
  • Chtěl jsem zavolat, ale neměl jsem telefon.
  • Půjdeš pěšky, nebo pojedeš autobusem?
  • Nespěchal, neboť měl dost času.
  • Silnice byla uzavřená, proto jsme zvolili jinou cestu.

Podřadicí spojky

  • Myslím, že dnes bude hezky.
  • Zavřel okno, protože mu byla zima.
  • Přišel dříve, aby všechno připravil.
  • Když zazvonil telefon, všichni ztichli.
  • Půjdeme ven, pokud přestane pršet.
  • Přestože byl unavený, dokončil práci.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby

Každé „a“ neznamená automaticky dvě hlavní věty

Spojka a může spojovat také větné členy: Koupili jsme jablka a hrušky. Zde nespojuje věty, ale dva předměty.

Nezaměňujte „protože“ a „proto“

Protože je typická podřadicí spojka: Odešel, protože byl unavený.

Proto vyjadřuje důsledek v souřadném spojení: Byl unavený, proto odešel.

Nestačí se naučit seznam nazpaměť

Při určování je vhodné sledovat celou větu. Některá slova mohou mít v různých větách odlišnou funkci, a proto je rozhodující jejich použití v konkrétním kontextu.

Jak si pravidlo zapamatovat

Jednoduchá pomůcka k zapamatování

Souřadicí = vedle sebe. Spojené části jsou si mluvnicky rovné.

Podřadicí = jedna pod druhou. Jedna věta je závislá na druhé.

Můžete si také zapamatovat několik velmi typických příkladů: a, ale, nebo bývají souřadicí, zatímco že, protože, aby, když jsou typické spojky podřadicí.

Procvičení

Krátké procvičení

Určete, zda zvýrazněná spojka patří mezi souřadicí, nebo podřadicí.

  1. Vzal si kabát, protože venku mrzlo.
  2. Martin četl a Klára psala domácí úkol.
  3. Nevím, jestliže bude tento postup vyhovovat.
  4. Chtěla přijít, ale zdržela se v práci.
  5. Zavolám ti, až dorazím domů.
  6. Pospíchal, proto se s námi dlouho nezdržel.
  7. Šel do obchodu, aby koupil pečivo.
  8. Můžeme jet vlakem nebo autobusem.
Řešení

Řešení

  1. protože – podřadicí, připojuje vedlejší větu vyjadřující příčinu.
  2. a – souřadicí, spojuje dvě rovnocenné věty.
  3. jestliže – podřadicí.
  4. ale – souřadicí, vyjadřuje odporovací poměr.
  5. až – podřadicí, připojuje časovou vedlejší větu.
  6. proto – souřadicí spojovací výraz vyjadřující důsledek.
  7. aby – podřadicí, připojuje vedlejší větu.
  8. nebo – souřadicí, spojuje dvě rovnocenné možnosti.

Nejčastější otázky

Jaké jsou nejčastější souřadicí spojky?

Mezi nejčastější souřadicí spojky patří a, i, ani, ale, avšak, nebo, anebo, či, neboť. Podle konkrétní spojky a významu vět můžeme dále rozlišovat například poměr slučovací, odporovací, vylučovací, příčinný nebo důsledkový.

Jaké jsou nejčastější podřadicí spojky?

Typické podřadicí spojky jsou například že, aby, protože, poněvadž, jelikož, když, až, jestliže, pokud, ačkoli, přestože a kdyby. Připojují vedlejší větu, která je závislá na jiné větě.

Je spojka „protože“ souřadicí, nebo podřadicí?

Protože je spojka podřadicí. Nejčastěji uvádí vedlejší větu příčinnou. Ve větě Nepřišel, protože byl nemocný vysvětluje vedlejší věta důvod, proč nepřišel.

Je spojka „ale“ souřadicí, nebo podřadicí?

Ale je souřadicí spojka. Nejčastěji vyjadřuje odporovací poměr. Například ve větě Chtěl odjet, ale nestihl vlak spojuje dvě hlavní věty, jejichž významy jsou vůči sobě v určitém protikladu.

Jak nejrychleji poznám podřadicí spojku?

Zkuste zjistit, zda spojka připojuje vedlejší větu. Pokud se na tuto větu můžete zeptat z jiné věty v souvětí, jde o vztah podřadnosti. Například: Vím, že přijde. Otázka zní Co vím? – že přijde.